Chrudim - Většina Chrudimáků byla těsně před úterním hlasováním Poslanecké sněmovny o svém možném rozpuštění naladěna spíše levicově a ve prospěch předčasných voleb. Vyplynulo to z bleskové ankety Chrudimských novin v ulicích města. Anketa současně naznačuje beznaděj některých lidí nad současnými poměry v české politice.

„Už aby se ten cirkus rozpustil. Už včera bylo pozdě,“ říká nekompromisně pětačtyřicetiletá prodavačka Vlastimila Procházková. „Volit půjdu a svůj hlas dám sociálním demokratům. Ti alespoň myslí na obyčejný lidi,“ nerozpakuje se s informacemi o svých volebních preferencích. Ještě více vlevo - komunisty bude volit čtyřiasedmdesátiletý důchodce Karel Provazník. „Měli jsme se za nich nejlépe. Byla práce, byly byty, jistoty měl každý. Rozpustit se měla sněmovna už v okamžiku, kdy padla Nečasova vláda,“ je přesvědčen Provazník. Jan Vladyka je také důchodce, ale svůj věk prozradit nechce. Do osmdesátky však nebude mít daleko. „Volit budu jako vždycky komunisty. Ti se o nás uměli postarat. A sněmovnu bych rozpustil hned,“ nerozpakuje se senior.

Na rozpacích jsou však místní studenti a podnikatelé, kteří tradičně volí pravicové strany. Ty je ale prý teď zklamaly na celé čáře. „Volit nepůjdu, protože není koho,“ krčí rameny dvacetiletá studentka Dana Novotná. „Plánuji se stejně odstěhovat z České republiky, protože nevidím, že by se tu v budoucnu mohly věci změnit k lepšímu. Spíše očekávám další utahování opasků, zvyšování daní a likvidaci drobných živnostníků. Už teď to vidím na svých rodičích, kteří podnikají a pohybují se často na hranici bídy. Rozpuštění nebo nerozpuštění sněmovny nic nevyřeší,“ rozvádí svoje argumenty studentka, která chce rozšířit řady novodobých emigrantů. Bývalý podnikatel Jan Outrata oslaví za čtyři roky čtyřicítku a také on vidí budoucnost drobných živnostníků v Česku velice černě. „Sněmovnu bych rozpustil hned, ale opravdu nevím, koho volit. Sám jsem na státní politiku doplatil a musel kvůli tomu zavřít svoji živnost. V této zemi už to asi vážně lepší nebude,“ zamýšlí se Honza.

Opravdu netradiční názor má na věc sedmadvacetiletý analytik Ondřej Karban. „Sněmovnu je třeba rozpustit a prezident by měl v každém případě abdikovat. Na jeho místo by pak nastoupil právoplatný král a ten by následně sestavil vládu. Současná podoba státního zřízení totiž nepovede nikam, než k chaosu,“ soudí Ondřej. A jak hodnotí současnou napjatou politickou situaci lidé bez práce? Za všechny odpovídá Anežka Zavadilová, která prý hledá zaměstnání už čtyři roky a o Poslanecké sněmovně si myslí své. „Sice to moc nesleduji, ale mám pocit, že je pořád hůř. Je méně práce, podpora nestojí také za nic a teď k tomu ještě ty restituce. Volit asi nepůjdu. Nemyslím si totiž, že by můj hlas něco změnil, natož k lepšímu,“ tvrdí odevzdaně oslovená žena.

Staré, vyšperkované křápy, ale i relativně nová a zachovalá auta upravená k amatérskému závodění v pátek opět „okupovala“ Resselovo náměstí. Ať už jsme chtěli a patříme mezi příznivce vylepšených strojů a pochybné zábavy, jakou automobilová rallye nepochybně je, nebo nechtěli a oblaka modrého dýmu nás obtěžují, museli jsme tvořit kulisu jezdcům rok co rok se opakujícího závodu.

Rád jezdím autem, řízení pro mě není utrpením a snažím se svému vozu dávat to, co mu patří. Nejsem žádný fanatický odpůrce motorismu. Naopak. Nic bych neuvítal více, než zlevnění benzinu a tím i splnění snu, kterým je klasický americký vůz s nějakým velkým obsahem motoru. V tomto svém přístupu možná mnohé závodníky rallye předčím.

Co mi ale vadí, jsou činnosti druhých lidí, které nějakým způsobem omezují a obtěžují ty, kteří nadšení pro onu činnost nesdílejí. A právě zde je rallye klasickým příkladem. Uzavřené silnice v několika okolních obcích a diváci natěsnaní u pásek vymezujících trať, řvoucí motory, odletující dočasné záplaty ze silniček třetí třídy, mraky olovnatého dýmu ničící nádhernou přírodu Železných hor - to je jen několik otravných a do jisté míry i sobeckých následků zábavy, která, dle mého, na běžné silnice nepatří.

A nejsem sám, kdo si to myslí. Podobný názor mají i obyvatelé Miřetic a třeba Nasavrk. Nechtějí smradlavé plechovky mezi svými domy, nechtějí riskovat zranění, nebo smrt svých obyvatel. Jistě, ani letos nikdo nezaplatil životem, ale přesto se závod neobešel bez karambolů a havárií. Paradoxně i sami motoristé a jejich příznivci se zlobí, když jim někdo jejich trasu naruší. Že však oni sami narušují životy spoustě obyčejných lidí, je nechává chladnými. Jde prý jen o pár hodin. To byly ovšem nálety za války také.

Doufám, že se dožijeme časů, v nichž se tento druh sportu bude konat někde, kde nebude rizikem pro nikoho jiného, než samotné sportovce. Protože tak to má být. Oni totiž ani vojáci, natož myslivci nepobíhají po městě a nestřílejí po sobě ostrýma. A když se náhodou nějaká nehoda stane a zemře člověk zasažený nimrodem, zvedne se nespočet hlasů, které volají po přísnějších pravidlech pro prý věčně napité mužíky v zeleném.

Nemám nic proti závodům aut, vadí mi bezohlednost, s jakou si někteří závodníci a pořadatelé doslova vynucují prostor pro svoje vozy. Vadí mi zničená příroda, silnice a životy těch, kdo jejich řádění odmítají. 

Chrudim - Radnice nabízí obyvatelům města jednoduchý způsob varování před nejrůznějšími živelními pohromami nebo mimořádnými událostmi, jako jsou třeba výpadky proudu či dodávek vody. Jde o tzv. formu „krizových“ SMS zpráv. Funguje ale toto varování doopravdy?

Tyto bezplatné zprávy údajně rozesílá město pokaždé, když se blíží jakákoli pohroma. Podmínkou je ale registrace. Přihlášení k zasílání SMS se provádí tak, že na telefonní číslo 469 657 111 zašlete SMS ve tvaru REG mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera CHRUDIM mezera ULICE, příklad REG Karel Stary Chrudim Sladkovskeho. Pro městské části se místo ulice napíše místní část (Markovice, Medlesice, Topol, Vestec, Vlcnov), příklad REG Karel Stary Medlesice. Při psaní smsek pak na velikosti písmen nezáleží, důležité je dodržet mezery a nepoužívat diakritická znaménka.

Přihlášené slibuje radnice informovat o velkých uzavírkách komunikací, o svozu nebezpečného odpadu, blokovém čištění komunikací, a dalším. Přestože vypadá služba jako dobrá a chvályhodná, právě nedávné řádění bouře prokázalo, že ne tak zcela funguje. „Odjíždíme k rodičům, protože voda teče už jen pramínkem a elektřina nejde vůbec. Informace o tom, co bude dál a kdy vůbec elektřinu pustí, nemáme vůbec žádné“ tvrdil muž v červeném fordu hned druhý den po bouři před vyhořelou trafostanicí Na Větrníku. Jeho slova jako by vyjadřovala vše, co zdejší obyvatelé museli po řádění první vichřice prožít. O informacích od města formou sms zpráv si totiž mohli nechat jen zdát.

Snad ještě horší byla situace ve chvíli, kdy se technici pustili do opravy zmiňované „trafačky“. Mnohde proud na chvilku šel, za pár sekund už zase nešel. Především počítače tak mohly dojít nevratné úhony. Informace o přerušované dodávce proudu nebyly opět k dispozici. Jako by se snad soukolí zadřelo. Přitom jsou to právě krizové situace, které fungování těchto informačních systémů prověří a pomohou „vychytat“ případné mouchy.

Seč - Parazit, který byl před několika desítkami let importován do našich vod z Asie, zdecimoval stavy úhoře říčního v Sečské přehradě. Jde o krevnatku úhoří, která napadá plynový měchýř těchto hadovitých ryb. Potvrdil to technik pobočky České rybářského svazu v Hradci Králové Jan Pohl.

Podle něj se na masovém úhynu stovek úhořů v Seči podepsal také nízký obsah kyslíku ve vodě, způsobený poklesem tlaku vzduchu. Vadí jim tedy současné změny klimatu. Je proto nyní nutné takřka každý den uhynulé ryby z vody vyndávat. Na této činnosti se teď společně podílejí sečští a chrudimští rybáři, kteří odsud úhoře odvážejí hromadně v pytlích k likvidaci. Škody zatím nelze vyčíslit, protože práce na odstraňování uhynulých ryb stále pokračují.

Úhoř říční je přitom ohroženým druhem a od roku 2008 figuruje na Červeném seznamu chráněných živočichů IUCN ve skupině kriticky ohrožený, v Česku je pak zařazen do skupiny téměř ohrožených, protože se ho zde daří poměrně dobře i přes nemalé náklady uměle rozmnožovat a nasazovat do zdejších vod.

A jak se vlastně krevnatka úhoří dostala do Sečské přehrady? Tento parazit je původem z východní Asie a parazituje na plynových měchýřích úhořů, které perforuje. Člověku prý není nebezpečný. Do Evropy se pravděpodobně dostal asi před třiceti lety spolu s planktonem, který se uchytil na trajektech spojujících Asii s jinými kontinenty.

Chrudim - O neutěšené situaci v Klášterních zahradách jsme vás v Chrudimských novinách informovali už několikrát. Ať už šlo o přerostlou trávu a riziko zvýšené koncentrace klíšťat, nebo samotné složení zeleného porostu, tak se koncem prázdnin zdá, že se zdejší situace nijak nelepší.

[[img:chrn_fullwidth:4960:Přeplněný koš v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejen že je vše při starém, ale zdá se, že se situace snad i zhoršuje. Zelenou plochu, kterou z větší části tvoří plevel, podle všeho delší čas opět nikdo nesekal. Rostlinky tak dostaly jedinečnou příležitost nasadit květy a po jejich odkvetení dál šířit své „děti“ v podobě semínek na další místa v Klášterních zahradách.

[[img:chrn_fullwidth:4961:Panorama, které neláká k usednutí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Především keřům podobné kudlibabky a rozmáhající se kopřivy přímo vybízejí návštěvníky nikoli k posezení se do chladivého stínu stromů, nýbrž k úprku. „Chtěla jsem si to tu projít a prohlédnout si vaším městem všude vychvalované zahrady,“ říká návštěvnice Božena Jíšová z Vysokého Mýta, která je v Chrudimi na výletě. „Jen jsem vešla, překvapil mě přeplněný koš. Na několika místech se prakticky nedá najít cestička, protože ji zcela pohltila tráva. Je to ostuda,“ dodává nemile překvapená turistka.

[[img:chrn_fullwidth:4963:Kde je pěšinka?  Foto: Chrudimské noviny]]

Po krátké procházce jí nelze než dát za pravdu. Cestičky vysypané štěrkem mnohde opravdu zcela zmizely. Přitom by stačil postřik některým z běžných herbicidů a plevel by odsud zmizel.

[[img:chrn_fullwidth:4962:Znám křišťálovou studánku...ale ta v Klášterních zahradách to není.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rovněž „pítko“ u dětského hřiště připomíná svou barvou sinicemi zamořený rybník a určitě nevybízí k napití se. Klášterní zahrady tak začínají připomínat ušmudlanou Popelku, o níž její rodič - město, přestal na čas pečovat. Podaří se někdy zjednat nápravu?

Chrudim - Víkend opět slibuje tropické teploty, takže nejrozumnějším programem bude deka u vody a koupání. Špatný nápad není ani cesta za houbami do lesa, protože podmínky pro jejich růst se zdají být momentálně ideální. Možností je ale samozřejmě vícero.

Chrudim zažije od pátku opět nápor všech milovníků nadupaných strojů, protože se jede další ročník Rallye Železné hory. Město je pro posádky asi jen slušivou kulisou, jelikož mne nenapadá, proč by jinak závodníci chtěli zamořit centrum oblaky modrého dýmu a rachotem svých strojů. Snad se i letos vše obejde bez nehody a újmy na zdraví či životech.

Pokud nejste syti pouťových radovánek, které ovládaly naše město před týdnem, nic vám nebrání vyrazit tentokrát do Luže. Od pátku 16. do neděle 18. srpna tu vypukne nefalšované pouťové veselí. Komornější atmosféra možná přijde někomu vhod.

V pátek šestnáctého od osmi večer, v den, kdy slaví svátek Jáchym - tatínek Panny Marie, vystoupí v Neuperském dvoře opět chrudimský bard Martin Langr. Přijďte strávit pohodový letní večer s nejkrásnějšími kousky rockové, populární, bluesové či reggae a další hudby v osobitém podání vlastních aranží s doprovodem akustické kytary.

V sobotu 17. srpna od devíti hodin ožije už potřetí Muzeum obuvi a kamene ve Skutči řemesly. Uvidíte při práci kováře, kameníka i zručného ševce. Díky nadšeným sběratelům bude v chodu řada unikátních stabilních motorů, které v lomech poháněly kompresory na stlačený vzduch, vrátky nebo také drtiče a třídiče štěrku. Prohlédnete si i funkční železniční model H0. Na děti pak čeká loutkové divadlo plné písniček a na hravé návštěvníky celodenní soutěž o zajímavé ceny. Chybět nebudou ani tradiční komentované prohlídky stálými expozicemi, hry pro děti a drobný prodej keramiky, šperků, šité dekorace, drátovaných výrobků, medu, medoviny, staročeských placek. Myslím, že toto je tip číslo jedna!

V sobotu 17. srpna pořádá Sbor dobrovolných hasičů Vížky oslavu 60 let svého trvání a zároveň setkání rodáků. Na programu, který zahájí ve 14 hodin slavnostní průvod obcí, jsou samozřejmě soutěže, ukázka hasičské techniky (s hadicí i půlitrem) a v osm hodin večer i slavnostní ohňostroj. Nevím, jak vy, ale já mám atmosféru těchto venkovských slavností raději, než strojené městské dožínky, trhy a jarmarky.

Když už jsme u těch dožínek - Babičin dvoreček vás zve na neděli 17. srpna od 10 do 18 hodin na skutečné a nefalšované dožínky. Přijďte se svými dětmi objevit cestu od zrnka ke chlebu. Formou pohádky se děti naučí nejen poznávat jednotlivé druhy obilí, ale dozvědí se i to, jak se dříve obilí seklo a mlátilo. Spolu s nimi si budete moci vyrobit i dožínkový věnec. Zcela důvěrně a jen mezi námi, umět péci chleba, se do budoucna jistě vyplatí.

Hudební léto v Heřmanově Městci zakončí klasik nad klasiky. Závěrečný koncert totiž bude očekávanou lahůdkou a slibuje hudební zážitek, kterým celý festival skutečně vyvrcholí. Představí se na něm Hradišťan, jenž je ojedinělým tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem. V neděli 18. srpna v pět hodin odpoledne.

Knihou na závěr je tentokrát velice zajímavý svazeček s názvem „Mé životní začátky“. Napsal ho člověk, který si mohl něco takového dovolit, protože vyhrál Velké Británii válku. Ano, nejedná se o Václava Klause ani Miloše Zemana, nýbrž o Winstona Churchilla, který v pozdím věku logicky mohl předpokládat, že někoho jeho životní začátky skutečně budou zajímat. A protože byl autorem plodným a vynikajícím, získal svého času i Nobelovu cenu za literaturu. O jeho monografii, čítající šest svazků, v níž se věnuje právě Druhé světové válce, třeba ale zase až příště.

Příjemný víkend!

Chrudim - Staveniště a zároveň pracoviště archeologů před hotelem Bohemia na chvíli osiřelo. Práce na vykopávkách zde totiž skončily, ale zdaleka tu není konec překvapením, která zdánlivě nezajímavá lokalita skrývala.

Vědcům se tady totiž podařilo pod vedením zkušeného archeologa Jana Frolíka objevit další zajímavý relikt minulosti. Po dlouhém domu starověkých obyvatel Jánského předměstí byly v těchto místech odkryty i pozůstatky židovské rituální lázně - takzvané mikve.

[[img:chrn_fullwidth:4944:Takhle vypadá moderní mikve.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Do mikve se chodili rituálně očišťovat jak muži, tak ženy židovského vyznání. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a musí být dost hluboká k tomu, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době slouží pro očistu ženy po menstruaci a po porodu.

Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu. V minulosti byly podobné nádrže umísťovány vedle domů, které sloužily židům jako modlitebna. Je tedy možné, že v okolí nádrže objevené před hotelem Bohemia, takový svatostánek stál. Znovu se tak potvrzuje, že Chrudim a její okolí je pro archeology mimořádně bohatým regionem. Po několika překvapeních u hotelu Bohemia se totiž podařilo odkrýt i unikátní artefakty v okolí městské části Vestec, kde byly nalezeny desítky hrobů a pozůstatků starověké civilizace, jíž se zalíbilo v blízkosti řeky Chrudimky.

[[img:chrn_fullwidth:4535:Pozůstatky dlouhého domu před hotelem Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimská mikve, potvrdí-li se, že jde skutečně o tuto jedinečnou památku, je opravdovým unikátem v celém Pardubickém kraji. Nejbližší takovou nádrž si totiž můžete prohlédnout třeba v Rokytnici v Orlických horách, tři mikve se pak nacházejí i v Kolíně, který měl významnou židovskou komunitu.

Zachování unikátního nálezu však nebude snadné. Znamenalo by to buď zmenšit plánované podzemní parkoviště, nebo zapojit mikvi do komplexu, což by logicky znamenalo zvýšení stavebních nákladů. Archeologové se přesto budou snažit s investorem dohodnout - mohou však pouze sloužit radou a doporučením. V úvahu ale ještě připadá i vyzvednutí pískovcových bloků a přemístění stavby na jiné místo. Archeologa Jana Frolíka teď ještě čeká v této souvislosti pátrání v dochovaných dokumentech a pramenech. Ty by měly s konečnou platností potvrdit, zda se podařilo objevit jedinečnou památku na Jánském předměstí. 

Chrudim - Škody způsobené několika po sobě jdoucími prudkými letními bouřemi připomíná ve městě už jen několik pařezů. Jak ale vypadá současná situace v parku Střelnice, kde vítr řádil suverénně nejvíc?

Vstup je sem povolen pouze poa asfaltové cestě, protože jinde hrozí nebezpečí od padajících větví stromů poškozených vichřicí. Přesto se zde pejskaři neohroženě vydávají mezi čnící zbytky stromů ke korytu plnému větví. „Před lety jsme koryto vyčistili od větví zcela, dnes je opět plné. Když jsem viděl první následky bouře tady v parku, měl jsem doslova slzy v očích,“ říká chrudimský ochránce přírody Tibor Schwarz. Právě on má velký podíl na tom, že je park opět skoro tak jako před katastrofou. „Pan Cibulka nám řekl, že to zvládneme ve dvou. Tak jsme se do toho pustili. Stojí mi sice práce v Habrově, ale toto bylo přeci jen asi přednější,“ vysvětluje Tibor pracovní nasazení zdejších ochránců přírody.

[[img:chrn_fullwidth:4939:Tibor Schwarz se chopil hrabiček.  Foto: Chrudimské noviny]]

A skutečně. Většina větví je už pryč, rovněž tlusté kmeny stromů zmizely k náhonu u Divadla Karla Pippicha. Tibor nyní jen hrabe zbytky popadaného listí a těší se, že práce brzy skončí. „Nemohu si pomoci, ale nezdá se mi to jako čistě práce přírody. Sledujeme kolem sebe až příliš mnoho extrémů a tak se příroda zkrátka nechová. Nedivil bych se, kdyby v tom měl prsty člověk,“ zamýšlí se Tibor.

Předpověď počasí nyní slibuje poklidný závěr prázdnin, extrémní teploty a na ně navazující bouřky by se tak měly našemu městu už vyhnout. 

[[gal:4940]]

Hrochův Týnec - Příliv desítek romských rodin do zdejších nově vytvořených ubytoven zvýšil v několika posledních měsících frekvenci policejních výjezdů do Hrochova Týnce. Vedení města proto nezbylo, než na nátlak místních obyvatel začít vyjednávat s republikovou policií o zřízení stálé policejní služebny v katastru obce. Zdejší lidé mají totiž ze stále početnějších Romů strach.

Romskou menšinu začali před časem lákat do Hrochova Týnce realitní kanceláře a někteří podnikatelé, kteří zde levně nakoupili několik prázdných nemovitostí, jež vzápětí nechali proměnit za použití minimálních nákladů na ubytovny pro sociálně slabé rodiny. A právě tento podnikatelský záměr znamenal pro Hrochův Týnec doslova exodus romských obyvatel, které sem levný nájem přilákal snad ze všech koutů republiky.

Konflikty jsou už takřka každý den
"Budu si muset pořídit velkého psa, aby ohlídal můj pozemek," říká pracovník stavební firmy Elpo Hrochův Týnec, který si nepřeje být jmenován. "Začíná tu být totiž nebezpečno. Zatímco dříve byl v Hrochově Týnci konflikt s Romy tak jednou do měsíce, tak teď už je to skoro každý den. Navíc dříve na vše stačila jedna policejní hlídka, dnes už sem jezdí hned dvě nebo tři policejní auta najednou," líčí stavební dělník současnou výbušnou situaci ve svém bydlišti.

Podle místních je tento stav dál neudržitelný a nevěří, že se zřízením policejní služebny výrazně sníží v Hrochově Týnci pouliční kriminalita, kterou přičítají právě nově přistěhovaným Romům. Mnozí z nich jsou totiž bez práce a jedinou obživu pro ně představují v lepším případě sociální dávky, v tom horším krádeže při potulkách obcí. Na pořadu dne jsou i jejich časté výtržnosti v ulicích Hrochova Týnce, takže je prý o strach vyjít si večer ven, anebo zajít do hospody. I když místní lidé ve snížení trestné činnosti příliš nevěří, stálá přítomnost policistů ve městě podle nich Romy alespoň zastraší a nebudou si prý tolik vůči starousedlíkům dovolovat jako doposud.

Ve městě začínají klesat ceny nemovitostí
Situace nyní už dospěla tak daleko, že byl hrochovotýnecký starosta Miloslav Besperát přinucen pozvat na jednání zdejšího zastupitelstva ředitele chrudimského územního odboru Policie ČR Jana Švadlenku, aby s ním bylo jednáno o současném vývoji kriminality v Hrochově Týnci ve spojitosti s novými ubytovnami a možnosti zřídit zde stálou služebnu republikové policie. Zdejší radnice má už dokonce pro tyto účely připravené volné prostory. Krajské ředitelství Policie ČR v Pardubicích přitom už avizovalo, že se jednáním o nové služebně v Hrochově Týnci rozhodně bránit nebude, protože považuje zdejší lokalitu za vysoce rizikovou. Také s financováním služebny prý problémy nebudou.

"Jsem rád, že jsem se odsud odstěhoval. Bylo to doslova za minut dvanáct," pokyvuje nový obyvatel Chrudimě Libor B., který se do Chrudimi před pár měsíci přistěhoval právě z Hrochova Týnce. "Kdybychom s prodejem domu ještě nějaký čas otáleli, klesla by jistě jeho cena v souvislosti s nynějšími nepokoji v Hrochově Týnci minimálně o 200 až 250 tisíc korun," dodává vzápětí. A jistě není sám, komu vadí, že přítomnost početných romských rodin snižuje ceny hrochovotýneckých nemovitostí. Už kvůli tomu nemohou místní lidé přijít na jméno podnikatelům, kteří si udělali z ubytoven výnosný byznys a jim samotným tak připravili nejednu bezesnou noc.

Chrudim - Bouře, které pustošily naše město, neměly podle všeho jen negativní dopad, ale minimálně v jednom případě se na jeho vzhledu podepsaly i pozitivně. Pokácené stromy totiž radnice pohotově využila tam, kde by to nejspíš nikdo nečekal.

Polorozpadlé kmeny stromů, které tvoří kulisu náhonu u Divadla Karla Pippicha a pamatují první roky kultivace tohoto prostoru, byly totiž nahrazeny několika čerstvými jasanovými kmeny. Ty přitom pocházejí z parku Střelnice, kde vichřice pokácela asi nejvíce vzrostlých dřevin a poničila i ocelovou lávku spojující park s Pumberky. Oblíbená zkratka mnoha chodců pod hradbami je tak opět jako nová a náhon lze s trochou šikovnosti překonat suchou nohou.

[[img:chrn_fullwidth:4934:Nové kmeny klenoucí se nad náhonem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další oprava, která neunikla pozornému oku redakce Chrudimských novin, se týká sloupu v Michalském parku, který nedávno srazilo vozidlo Technických služeb Chrudim. Dlouhé roky totiž tento sloup postrádal krycí sokl. Protilehlé „dvojče“ však kryje stále původní prvek. Ten nyní posloužil jako vzor a o zbytek se postarala šikovná ruka kameníka. Palec nahoru za dotažení této záležitosti až do zdárného do konce.

[[img:chrn_fullwidth:4933:Sokl je po letech opět na místě.  Foto: Chrudimské noviny]]