Chrudim - Oba chrudimští poslanci Jan Čechlovský (ODS) a Jan Chvojka (ČSSD) se neshodnou, zda mají být v souvislosti se současnou vládní krizí vypsány předčasné parlamentní volby, či nikoli. Zatímco mladý sociální demokrat Chvojka tvrdí, že by předčasné volby byly asi nejlepším řešením, Čechlovský v narážce na jmenování Jiřího Rusnoka premiérem upozorňuje, že se parlamentní demokracie v České republice mění v prezidentskou autokracii Miloše Zemana. 

"Nejlepším řešením by asi byly předčasné volby. Nicméně budou, nebo nebudou? To nedovedu odhadnout,“ krčí rameny Chvojka, který zažívá jako politický benjamínek vládní krizi poprvé v životě. Čechlovský je na tom sice stejně, ale narozdíl od Chvojky má alespoň zkušenosti z komunální politiky a odhaduje, že dojde daleko pravděpodobněji k déletrvající politické krizi než k předčasným volbám. "Spíš než předčasné volby nás čeká déletrvající politická krize se všemi negativními důsledky. Náklady na konání předčasných voleb nejsou určující výhradou, protože demokracie něco stojí, ale ústavní důvod pro ně nevidím. Mandát této koalice, která má stále většinu ve Sněmovně, končí totiž příští rok v květnu. Hlavní střet se však nyní odehrává o pojetí státu - zda bude zachován parlamentarismus, nebo se posuneme k prezidentské autokracii," namítá Čechlovský.

[[img:chrn_halfwidth:1886:Poslanec Jan Chvojka.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

A jak Chvojka s Čechlovským hodnotí vznik dosavadní krize a její další vývoj? "Zneužívání vojenských složek pro soukromé účely, ať už politiky nebo na ně navázanými lidmi, tak to tu za 23 let po Listopadu ještě nebylo. Rusnokova úřednická vláda bude jistě lepší než ta dobíhající - pravicová. Nicméne se domnívám, že se prezident pohybuje na hraně Ústavy. Poprvé totiž jmenoval premiérem někoho, kdo nemá většinu a nejspíš ani jakoukoliv menšinu v Poslanecké sněmovně,“ míní mladý sociální demokrat.

Nebezpečná hra rozehraná v zákulisí?
Poslanec ODS vidí pro změnu za aférou nebezpečnou hru, kterou někdo v zákulisí na účet premiéra v demisi Nečase rozehrál. "Petra Nečase je mi lidsky upřímně líto. Doplatil na někým rozehranou nebezpečnou hru, a já jsem přesvědčen, že čas ukáže, že jeho období vlády, i v sepjetí koaličního obojku nutných kompromisů, bylo pro naši zemi prospěšné. Prezident republiky teď v zásadě činí přesně v duchu jím opakované mantry o jeho nejsilnějším mandátu v této zemi. Úřednická vláda odborníků je pak protimluvem hned po zveřejnění jmen prvních čtyř aspirantů. Designovaný premiér Jiří Rusnok, konající medvědí službu, se pohybuje v limitovaném prostoru mezi loajalitou k Miloši Zemanovi a vědomím nemožnosti nalézt většinu pro vyslovení důvěry své vládě v Poslanecké sněmovně,“ konstatuje chrudimský neuvolněný místostarosta.

[[img:chrn_halfwidth:3687:Poslanec Jan Čechlovský.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Přímá volba prezidenta? Už nikdy!
Oba poslanci se však shodují v jednom - pro přímou volbu prezidenta by už nikdy ruku nezvedli, protože nebylo podle nich moudré ji zavést. Připouštějí totiž, že se tak trochu vymkla politikům z rukou. „Přímá volba je nesmysl. Bohužel, politici, mne nevyjímaje, rozhodovali pod tlakem médií. Přímá volba se jednoduše nehodí do našeho ústavního systému. Dnes už bych pro ni nehlasoval,“ říká rezolutně Chvojka. A Čechlovský jde ještě dál. "Je to typický příklad, kdy se populisticky vyhoví nějaké poptávce. Pro zákon o přímé volbě prezidenta jsem hlasoval nohama jako člen koaliční strany, která tento bod měla v koaliční smlouvě. Nevymlouvám se, tak funguje politika, v něčem koaličním partnerům ustoupíte, abyste uhájili jiné vlastní priority," nastiňuje praxi kompromisu poslanec ODS. "Vůbec to není prozření z následného chování přímo zvoleného prezidenta. Miloš Zeman mě ničím nepřekvapil. Dělá jen to, co jsme mu umožnili. A zkouší, jak hodně lze ohýbat ústavní zvyklosti. Kdo si myslel, že se těší na kladení věnců a stříhání pásek, musel být opravdu naivní,“ dodává Čechlovský na adresu prezidenta Zemana.

Čím se budou dál živit? Chvojka má jasno, Čechlovský mlží
Chvojku s Čechlovským katapultovala shodně do poslaneckých lavic přízeň voličů, kteří je vykroužkovali z nevolitelných na volitelná místa. Tedy také taková malá obdoba přímé volby jako projev rebelie proti anonymním kandidátkám velkých politických stran, které oba poslanci reprezentují. Mnohé proto zajímá, čím se budou živit v případě, že svůj comeback do poslaneckých lavic v příštích volbách nezopakují. Chvojka má už pro takový případ jasno, Čechlovský zatím mlží. „Pokud se nedostanu do Sněmovny, tak se budu živit tím, čím jsem se živil před ní. Jsem právník,“ tvrdí bez obalu Jan Chvojka. „Po každých volbách se část zákonodárců obmění, což je přirozené a pro politiku zdravé. Ptáte-li se mne osobně na moje plány, tak musím odpovědět, že to v tuto chvíli neřeším,“ odpovídá mnohoznačně Jan Čechlovský.

Chrudim/Praha - Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Ludmila Müllerová (TOP 09) odvolala z funkce ředitele odboru rodiny a dávkových systémů Miloslava Macelu (KDU-ČSL), který je autorem progresivní novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Právě kvůli tomuto zákonu, který Macela sepsal, bylo nutné proškolit 1900 pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí, přičemž některá tato školení prováděl tento úředník pro soukromé firmy a nechal si za to podle médií platit.

Za problematické, zejména v etické rovině, označila Macelovo chování organizace Transparency International, podle které by měl státní úředník školit ostatní úředníky zdarma a v rámci svého zaměstnání. S tím však Macela nesouhlasí a tvrdí, že v rámci ministerstva školil prý úředníky vždy zdarma, stejně jako dělá řadu věcí zdarma pro neziskový sektor. Školení pro soukromé firmy prováděl podle vlastního vyjádření jen výjimečně a pokaždé v rámci řádné dovolené.

"Neměl jsem šanci nepravdivé údaje vyvrátit," tvrdí Macela
Redakce MfDnes ale podle všeho Macelovy kroky sledovala a zjistila, že dotyčný prováděl v úterý 25. června údajně v pracovní době školení pro soukromou agenturu Aliaves, za které si měl nechat zaplatit. MfDnes vypátrala, že uvedená agentura vybrala za úterní šestihodinovou akci dohromady 21 tisíc korun, kolik ale činila Macelova odměna, nechtěla prý ředitelka agentury Lucie Galbová prozradit. Podle zdroje redakce činí však v takových případech odměny lektorů za hodinu tisíc korun a výše. Pokud jde ale o zvlášť žádané odborníky, za kterého je Miloslav Macela jako spoluautor zákona všeobecně považován, bývají zpravidla mnohem vyšší.

Miloslav Macela se však proti tvrzením MfDnes a iDnes ostře ohrazuje a tvrdí, že prováděl školení během řádné dovolené a že nový zákon nepsal jen proto, aby si rozšířil výdělečnou činnost. „Článek je koncipován tak, že jsem v pracovní době vykonával výdělečnou činnost, nebo dokonce, že celý zákon vznikl jen proto, abych ho mohl následně školit. Na uvedený seminář (stejně jako vždy předtím) jsem měl řádně schválenou dovolenou. Ministerstvo práce a sociálních věcí používá ke schvalování dovolených elektronický systém, takže lze prokázat, že o dovolenou jsem požádal předem a byla mi předem schválena,“ usvědčuje Macela novináře ze zveřejnění nepravdivých údajů. „Mohu vám nabídnout dopis, který jsem zaslal šéfredaktorovi iDnes. Pokoušel jsem své stanovisko zveřejnit rovněž přímo na webu idnes.cz, ale bohužel má registrace opravňující ke vstupu do diskuse nebyla ani po několika hodinách autorizována,“ popisuje Macela svoji marnou snahu reagovat na kompromitující článek.

Úspěšná kariéra do doby, než sebral sociálním ústavům živnost
Miloslav Macela začal svoji úřednickou kariéru na začátku 90. let minulého století jako tajemník Městského úřadu v Chrudimi, kam si ho přivedl tehdejší starosta Jiří Nový (ODS, později US-DEU, nyní Strana svobodných občanů). Ve funkci tajemníka se velmi rychle osvědčil a záhy se vypracoval na respektovaného komunálního politika v barvách KDU-ČSL, za kterou usedl v městské radě. Později byl zvolen za lidovce v rámci Koalice pro Pardubický kraj také členem krajské rady, kde byl zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor. Odsud vedla jeho cesta právě na ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se pustil do takřka revolučního díla, když položil na lopatky k nelibosti některých sociálních pracovníků termín sociálněprávní ochrany dětí, pocházející z roku 1952, a přišel s nápadem, jak co nejvíce snížit podle vzoru vyspělých zemí na Západě počet dětí umístěných v ústavech.

Právě tady lze hledat prvopočátky nynější kauzy, která vyústila v Macelovo odvolání pod záminkou jeho přivýdělku na školeních. Miloslav Macela totiž z pozice ředitele odboru rodiny a dávkových systémů připravil svou progresivní koncepcí o živobytí řadu sociálních zařízení, jejichž roli mají do budoucna převzít rodiny pěstounů. Tuto skutečnost se pochopitelně snaží někteří zainteresovaní lidé zastavit, a to i prostřednictvím politiků, a tak je nanejvýš zřejmé, že odněkud musel vzejít impuls k Macelově skandalizaci, jenž využil současné zvýšené společenské poptávky po "hlavách" nepoctivých ministerských úředníků. Zatím totiž není jasné, kdo dal redaktorce MfDnes tip na úterní školení, kterého se zúčastnila, aby mohla napsat o Macelovi skandální "otvírák" na titulní stranu stejnojmenných novin.

Zmařila ministryně v demisi slibně rozjetou koncepci?
Tak jako tak ministryně Müllerová odvolala Miloslava Macelu z funkce především kvůli jejich rozdílným názorům na podobu a nastavení novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí, a přestože je v demisi, slibně rozjetou koncepci, která vrací Českou republiku v ochraně dětí mezi vyspělé země světa, svým rozhodnutím minimálně pozdržela, ne-li úplně zastavila. Zda to bylo na něčí objednávku nebo pod tlakem událostí, se už lze jen dohadovat. Miloslav Macela, i přestože byl odvolán z ředitelské funkce, zůstává i nadále úředníkem ministerstva práce a sociálních věcí.

Celý text Macelova vysvětlujícího dopisu si můžete přečíst v příloze pod textem článku.

Příloha: 

miloslav_macela_-_reakce.doc

Chrudim - Volba členů kontrolního a finančního výboru opět neproběhla hladce, protože jeden z navržených kandidátů nebyl ani na dva pokusy zvolen. Šlo o Petra Lockera (Koalice pro Chrudim), který dopadl naprosto stejně jako před ním Josef Lebduška (Svobodní). Oba byli přitom navrženi svými stranami do kontrolního výboru, kde se uvolnilo místo po Aleši Korejtkovi (Svobodní), jenž požádal o uvolnění. Zajímalo nás, proč se najednou tak urputně v zastupitelstvu bojuje o místo v kontrolním výboru? Něco takového tu nebývalo dlouhá léta zvykem.

„Myslím si, že se radniční koalice obává řádné kontroly své činnosti. Mému tvrzení odpovídá fakt, že už dvakrát její zastupitelé zamítli schválit do kontrolního výboru našeho nominanta, Josefa Lebdušku,“ říká lídr Svobodných Petr Lichtenberg. Jak dodává, Lebduška měl přitom pro tuto funkci všechny předpoklady - vzdělání i zkušenosti. "Zcela jistě by ji nevykonával formálně stejně jako před ním Aleš Korejtko, který byl také spolu s doktorem Hradcem poslední, kdo vůbec provedl nějakou kontrolu. Uskutečnila se už před více než rokem, konkrétně 18. ledna 2012,“ upozorňuje Lichtenberg na skutečnost, že vedení radnice už nějaký čas nepodléhá prakticky žádné kontrole.

Musí vybraný kandidát vyhovovat radniční koalici?
Svobodné rovněž zaráží fakt, že radniční koalice nerespektovala obvyklé pravidlo, podle kterého by měl jejich odstoupivšího zástupce Korejtka nahradit v kontrolním výboru další člen této strany. "Skutečnost je bohužel jiná. Z postupu radniční koalice je patrné, že není věcí strany, koho nominuje, ale že musí vybraný kandidát především vyhovovat radniční koalici. Nejspíš podle pravidla, že dotyčný nebude vůbec nic kontrolovat," zlobí se nad politikou současného vedení chrudimské radnice zastupitel Lichtenberg.

Do kontrolního výboru byl nakonec zvolen zástupce TOP 09 Michal Kálecký, který za tuto stranu také kandidoval v posledních komunálních volbách v Chrudimi. Žije však ve Slatiňanech a podniká v oblasti elektronického obchodování, energetiky, působí též aktivně na energetických trzích. Nyní tedy zaujme místo po Aleši Korejtkovi ze Strany svobodných občanů. "Michal Kálecký pravděpodobně naplňuje podle radniční koalice ideální stav v kontrolním výboru a je pro ni ideálnější než náš kandidát. Nezbývá tedy, než věřit, že bude mít dostatek schopností a energie k tomu, aby vykonával svoji funkci aktivně a nikoli jen formálně. K tomu mu přeji hodně štěstí a odvahy," dodává lídr Svobodných.

Po Josefu Lebduškovi byl nepřijatelný také Petr Locker
Ani volba členů finančního výboru nebyla procházkou růžovým sadem. Podobnými problémy prošla totiž v tomto případě jako Strana svobodných občanů také Koalice pro Chrudim. Obě tyto strany přitom ještě loni tvořily spolu s dalšími původní radniční koalici, která vzešla z posledních komunálních voleb, a jejich kandidáti jsou teď podle všeho na indexu. Stejně jako byl nepřijatelný v předchozím případě Josef Lebduška, tak nyní vystavili zastupitelé jasné ne majiteli známé restaurace U Slejšků na Resselově náměstí, Petru Lockerovi z Koalice pro Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:402:Petr Locker si o tom myslí své.  Foto: Chrudimské noviny]]

Locker tak podle všeho doplatil na svoji kontroverzní pověst a většina zastupitelů proto považuje jeho účast v některém z výborů zastupitelstva za nevhodnou. Předtím už se podobně vyjádřili na adresu druhého neúspěšného kandidáta Lebdušky například chrudimští sociální demokraté, kteří jej dokonce označili za extremistu. Koalice pro Chrudim, vedená bývalým místostarostou Romanem Málkem, bude tedy muset přijít s jiným, vhodnějším kandidátem, protože má v současnosti finanční výbor pouze deset členů a v sudém počtu výbory zasedat nemohou. My si jen připomeňme, že Locker byl neúspěšně nominován už podruhé.

Ze Zemanovce Řezníčkovec?
S poměrně překvapivým kandidátem do finančního výboru přišlo Řezníčkovo SNK-ED, které nominovalo Lubomíra Motyčku, jenž se v posledních komunálních volbách neúspěšně snažil proniknout do městského zastupitelstva ze čtvrtého místa kandidátky Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). Nepomohla mu tehdy ani samostatná kampaň, v níž se prezentoval sloganem: "Zachránil jsem Evonu, zachráním i Chrudim." Motyčka totiž v roce 2010 koupil tento skomírající textilní podnik, když se souběžně s tím přestěhoval z Pardubic do Chrudimi. Radniční koalice jeho kandidaturu prohlasovala a Motyčka tak zasedne ve finančním výboru městského zastupitelstva.

Krajské nemocnice se trápí už řadu let a neustále generují obrovské dluhy. Zdá se, jako by šlo o bezedné nádoby, které, ať už je spravují pravicové nebo levicové vlády, se nedokázaly vymanit ze zaběhnutého předlistopadového klišé. Vím, že psát bez obalu o chrudimské nemocnici a dalších je asi tak stejné, jako sedět na sudu se střelným prachem a zapalovat k němu doutnák, jenže chceme-li kvalitní lékařskou péči, a já věřím, že všichni chceme, je nutné tohle tabuizované téma co nejrychleji otevřít a dát věci rychle zase do pořádku.

Posvátné je zdraví, nikoli nemocnice
Už nyní je nadmíru jasné, že to politici neumí a hned vysvětlím proč. Používají totiž nemocnici před voliči jako jakési zaklínadlo, posvátnou mantru, která je nedotknutelná. Jenže to je hluboký omyl, protože posvátné je pouze lidské zdraví, nikoli nemovitosti, nemocniční vybavení či zastaralý model myšlení, který není schopen pružně reagovat na stále častější podněty zvenčí. To vše dohromady totiž vytváří jakýsi trychtýř, kterým protéká neuvěřitelné množství peněz a promrhané lidské energie. Jste opravdu přesvědčeni, že se dá na tak vratkých základech úspěšně léčit lidské tělo a lidská duše? Odpovězte si, prosím, každý sám. Já budu zatím pokračovat.

Stejně jako spolu souvisí tělo a duše, tak spolu souvisí i vynaložené peníze a energie. To je i případ krajských nemocnic včetně té v Chrudimi. Před listopadem 1989 neměla příliš valnou pověst, protože to byla prostě průměrná okresní nemocnice, která především zaměstnávala obrovský zdravotnický personál a v duchu tehdejší "ochrany národního zdraví" si vynucovala poslušnost svých pacientů a jejich příbuzných i blízkých. Ostatně jako většina zdravotnických zařízení na českém venkově. To ani nemluvím o takřka drastických poměrech v chrudimské LDN naproti Rozhledně, kam se nezřídka vozili těsně po operacích v místní nemocnici umřít pacienti pouze se zasponkovanými břichy v obrovských bolestech. Jedinou úlevou před smrtí jim byly tehdy vysoké dávky morfia.

Namísto transformace dojení peněz
A přesně tohle dědictví nám spadlo po převratu do klína - socialistické zdravotnictví, které zjevně potřebovalo transformovat ve prospěch lidského zdraví, nikoli v zájmu udržení všech pracovních pozic v nemocnici či oddělení, která vedle sebe v této zemi fungují co dvacet kilometrů, aniž by byla všechna potřeba. Jenže co se nestalo. Do těchto zařízení se začaly bez ohledu na skutečné potřeby pacientů pumpovat obrovské peníze - to když politici zjistili, že se mohou na tyto finance bezpracně přisát jak na matčin cecík a dojit státní rozpočet prostřednictvím výběrových řízení. A tak se stavělo, nakupovalo, modernizovalo, stříhaly se slavnostně pásky, zatímco ne všechny investice byly nutné, a tak desátky padaly do kapes těch, kteří o zakázkách rozhodovali, a ve zdravotnictví pomalu docházely peníze.

Zákonitě, protože ufinancovat veškerý aparát a ještě ho zatížit tak masivními investicemi může snad jen sebevrah. Jenže vidina snadno vydělaných peněz byla silnější, a to bez ohledu na to, nakolik efektivně nemocnice pracují. Pak vznikly kraje a stát jim zadlužené nemocnice předal do správy. Mezi nimi i tu v Chrudimi, která mezitím prošla velkými stavebními úpravami a objemově se zdvojnásobila. Kraj už byl sice o něco obezřetnější, protože zjistil, že jsou nemocnice pro jeho rozpočet přeci jen velké sousto, ale s žádnou revolucí, pokud jde o efektivní hospodaření ruku v ruce s péčí o pacienty, za celou dobu nepřišel. Až nyní, pod tlakem obrovitých dluhů, které se celá ta léta nabalovaly jak sněhová koule, začal nahlas hovořit o manažerském řízení, pokud nechce, aby jeho nemocnice zbankrotovaly.

Populistická písnička politiků "Kupředu levá, zpátky ni krok!"
V reakci na to znovu zazněla ona notoricky známá populární (populistická) písnička našich politiků ve stylu: "Žádné oddělení v nemocnici nedáme!" Je však nutné si uvědomit, že tak činí ve vlastním zájmu, nikoli v zájmu skutečné péče o pacienty a jejich zdraví. Spoléhají se totiž na neinformovanost o poměrech v chrudimské nemocnici, protože jim jde ve skutečnosti o voličské hlasy a další čtyřletý mandát v teple na radnici. Jejich voliči jsou proto permanentně ve jménu falešného patriotství udržováni ve strachu, že přijdou o svoji lékařskou péči - ať už zrušením některých oddělení a jejich převedením do Pardubic, nebo, nedej bože, privatizací nemocnice, jež prý bude pro lidi finančně nedostupná.

Obojí je samozřejmě nesmysl. Vždyť například všichni obvodní lékaři jsou soukromníci a také si je můžeme bez problémů dovolit. Zdejší politici, ať už koaliční nebo opoziční, tak v podstatě prodlužují dlouhotrvající agónii, která v horším případě skončí bankrotem, v tom lepším, dalším vystavováním zdejších pacientů průměrnosti, jež vychází z nouze, která je v nemocnici patrná takřka na každém kroku. Tzn., že i nadále žijí v klamných myšlenkových vzorcích, kdy upřednostňují zachování budov, zdravotnického vybavení, pracovních míst, či vlastní prospěch před zdravím člověka, které trpí v zařízení, jež mu není schopné zabezpečit tu nejlepší možnou péči.

Zdrcující obrázek zdravotnického zařízení
Do chrudimské nemocnice jsem vstoupil po dlouhém čase před týdnem, a to, co jsem tam viděl, bylo ve srovnání s jinými zdravotnickými zařízeními zdrcující. Nemohoucí pacienti na chodbách, čekající poloodění v leže dlouhé minuty mezi procházejícími lidmi na vyšetření nebo na převoz - od 80. let minulého století naprosto stejné poznávací znamení chrudimské nemocnice. Jak nedůstojné člověka, který si na tuto "péči" šetří celý život. A co teprve, když jsem vešel do jednoho z pokojů přeplněného pacienty. První, co člověka uhodí do tváře, je nedýchatelno, pronikavý zápach a skladba "ubytovaných" pacientů. Někteří se přišli léčit, další bohužel zemřít. A tak zatímco jedni chtějí spát, druzí křičí bolestí. Inu, ticho léčí. Musí to být strašlivý nápor na psychiku ocitnout se v takovém prostředí a upoutaný na lůžko.

Ještě pikantnější jsou prý zdejší léčebné postupy. Upozorňuji ale, že je mám pouze z doslechu. Přijde mi však neuvěřitelné, že se u jednoho člověka dokáže vystřídat za tři dny až osm doktorů a každý stanoví zcela jiný způsob léčby, který popírá ten předchozí a hned ten následující vrací zase vše do stavu, který naordinoval první lékař. A tak se obvazuje, potom rozvazuje, a zase obvazuje, jak kdo sestřičkám zrovna přikáže. Nedivím se proto nedůvěřivosti některých pacientů, kteří v takových případech podepisují revers a hledají jinou, kvalitnější nemocnici. Tolik můj nejčerstvější zážitek.

Úsměvné historky, kterou jsou však k pláči
Mám i úsměvnější historku, která je však spíše k pláči, protože se doopravdy přihodila. Jeden můj kamarád si nechal v chrudimské nemocnici vyšetřit bolavé varle. Lékařka mu zde po krátkém vyšetření řekla, že mu jej musí uříznout a hned mu vypsala termín operace. Přišel proto za mnou o radu. Na můj dotaz, jak vyšetření probíhalo, řekl, že pohmatem. Poradil jsem mu proto, ať nepanikaří a vyhledá důkladnější vyšetření. Objednal se tedy do Sanopsu v Hradci Králové a přijel odsud doslova nadšený. Bylo vidět, že mu spadl kámen ze srdce. Varle totiž nebylo vůbec nutné odoperovat, protože měl na něm jen drobnou křečovou žilku, která při styku s okrajem trenýrek občas zabolela. Šlo tedy jen o kosmetickou vadu, která nevyžadovala okamžitý zákrok. A tak si nechal kamarád tuto žilku asi po roce odstranit. Co je však důležitější, nežil po celý ten čas ve strachu, jako když se vrátil z naší nemocnice.

Také náš kolega Jelínek učinil s chrudimskou nemocnicí osobní zkušenost poté, co prodělal ledvinový záchvat. Jeden lékař mu poradil, jak ledvinové kameny co nejjednodušším způsobem uvolnit - chodit po schodech a co nejvíce přitom dopadat na paty. A tak začal v nemocnici poctivě trénovat. Vydrželo mu to však jen do doby, než ho ze schodů vykázala zdravotní sestra s tím, že má ležet a že potřebuje oddělení, kde byl hospitalizován, hned uzamknout. Jaké bylo pak jeho překvapení, když zjistil pravý důvod zamykání. Sestřička si totiž chtěla v klidu zakouřit a nechtěla, aby ji někdo nachytal se zapálenou cigaretou v tmavé místnosti mezi pytly s prádlem, kde ji vzápětí načapal. A aby to nevypadalo jako náhoda, hned druhý den se kolega Jelínek musel zastat nemohoucího dědy, který se počůral v posteli a pětadvacetiletá sestřička na něj křičela jak na malého uličníka.

Máme se dál zadlužovat, aby vše zůstalo při starém?
Takhle bych mohl pokračovat donekonečna, a tak se raději zeptám. Je tohle doopravdy ona péče o zdraví, po které tolik voláme a za kterou tak horlivě orodují chrudimští politici? Má cenu se dál horentně zadlužovat jen proto, aby zůstalo vše při starém? Vím, že je tímto doutnák od sudu se střelným prachem už dávno odpálen, protože mnozí budou křičet - ať už populisticky nebo z neznalosti věci - "nemocnici nedáme," nelze ale stále strkat před tímto letitým problémem hlavu do písku, nýbrž věc jednou pro vždy uspokojivě vyřešit.

Ze všeho nejdříve je potřeba změnit hodnotová měřítka ve vztahu k chrudimské nemocnici. Kraj nyní začal správně rozplétat vazbu vynaložených peněz a energie, kterými se až dosud v obou případech nezvykle šrádá. Tento trend je i přes výkřiky z chrudimské radnice o nedotknutelnosti nemocnice dál neudržitelný a musí se proto postupnými kroky optimalizovat, jinak se zhroutí jak Sovětský svaz za éry Gorbačova. Zapomeňme tedy na resuscitaci socialistického inženýrství, které namalovalo nemocnici v každém větším městě, protože pak by dělali všichni úplně všechno a vlastně by nedělali nic. A přesně to je i případ nemocnice v Chrudimi, která trpí tím, že poskytuje takřka všechny služby a výkony, na které si vzpomenete. Problém ale spočívá v tom, že jen málokterý zdejší obor lze považovat za špičkový, což úplné uzdravení těla i duše vyžaduje.

Změňte přístup k pacientům, k sobě a místo politikaření uzdravujte
Ruku v ruce s tím je třeba také zásadně změnit přístup k pacientům, od shora až dolů. Nemocnice má být totiž místem klidu, smíření a láskyplné péče o pacienta, který je tím pověstným středobodem vesmíru, nikoli nemocniční personál a jeho představení, jak jsme zvyklí běžně vídat. Tento zásadní omyl a nepochopení svého poslání totiž dělá ze služebníků, kteří složili Hippokratovu přísahu, v posledních dvaceti letech jakési pofidérní VIP osobnosti či politiky, kteří pak nemají pro jiné povinnosti čas věnovat se naplno svým pacientům, natož se dál sebevzdělávat a zvyšovat svoji odbornost a specializaci, a tím v konečném důsledku zvyšovat i kvalitu chrudimské nemocnice. Pacienti sami by si měli uvědomit, že když jim odevzdají ve volbách svůj hlas, o to méně času jim potom budou věnovat, a o to průměrnější bude poskytovaná péče v nemocnici. Vždyť kolik politiků vzešlo v poslední době právě z chrudimské nemocnice? Myslím, že by obsadili přinejmenším malý autobus. Říkám proto: "Vraťte se do nemocnice a dělejte dobře svoji práci, ať nás přesvědčíte, že si ji opravdu zasloužíte." Nelze sedět na dvou židlích.

Když je nemocnice nemocná, nemůže ani uzdravovat. Tato pravda přidělává vrásky na čele těm, kteří chtějí nemocným lidem skutečně pomáhat, a možná si také uvědomují neudržitelnost současného stavu naší nemocnice, který se blíží kómatu. Nejenže mrhá finančními a lidskými zdroji podle šedesát let zkostnatělého vzorce, a strhává tak krajskou ekonomiku ke dnu, avšak co je horší, sklouzává do šedého průměru, protože nelze na malém městě ufinancovat tolik špičkových oborů najednou, a nelze všem pacientům poskytovat špičkovou - tedy odpovídající péči. Pokud se tedy nezačne tento začarovaný kruh bez emocí rozplétat, nečekejme nějaké zlepšení, spíš naopak - další propad úrovně poskytovaných služeb podle hesla "za málo peněz málo muziky" anebo "kde nic není, ani smrt nebere" či "smrad, ale teplíčko".

Přemýšlejte, ale s chladnou hlavou...
Nemocnice má být vlídná, ochraňující, plná laskavostí, má to být oáza uzdravující tělo i duši. A co vidíme? Nervozitu, spěch, mnohde dosluhující zařízení a podmínky připomínající polní lazaret. Přitom lze být už za pětatřicet minut jízdy autem v zařízení, kde se budete cítit opravdu bezpečně a pod dohledem špičkových odborníků. Chce to jen málo - zvyknout si na běžný standard, který funguje všude ve světě, tj. že se za zdravím a kvalitní péčí dojíždí. A právě jednou z těchto zastávek se může stát i chrudimská nemocnice, pokud se zaměří na to, co jí jde nejlépe a tyto služby ještě více rozvine. Potom si ji lidé rádi vyhledají stejně jako třeba nyní chrudimskou porodnici. Udržovat však v umělém spánku molocha, s kterým máme teď v Chrudimi co do činění, je cesta do pekel. Ohrožuje nejen naše kapsy, ale především naše zdraví. A pokud někdo tvrdí opak, pak je to jen jeho sobecký zájem. Zkuste, prosím, nad tímto horkým tématem alespoň chvíli s chladnou hlavou popřemýšlet a třeba najdeme body, na nichž bude možné se shodnout. A napiště, jak to cítíte. Už to může někdy znamenat první krok k nápravě. Děkuji, že jste dočetli až sem a mír s vámi se všemi :-). 

Chrudim - Štěstí se konečně usmálo na chrudimskou radnici, které se s pomocí realitních makléřů podařilo prodat dvě ze tří dosud neprodejných nemovitostí, jež pro ni byly dlouhodobě noční můrou. Jde o Charvátovu vilu a zpustlý dům v Poděbradově ulici, zatímco rekreační chatu v Luži čeká teprve hledání kupce prostřednictvím výběrového řízení. Nutno však dodat, že se o Charvátovu vilu vede letitý spor, který řešil soud. I přes jednoznačný rozsudek si Jiljí Hoferica dál tento dům nárokuje.

Tento věčný kverulant, syn majitele pohřební služby Rudolfa Hoferici, který se za svého života staral o umírajícího chrudimského historika, spisovatele a původního majitele vily Jiřího Charváta, upozornil radnici před jednáním zastupitelstva na závěť, v níž měl Charvát odkázat celý svůj majetek jeho otci. Soud však později prohlásil závěť za neplatnou a dědictví po Charvátovi bylo vypořádáno podle již dříve sepsané závěti. Vila tak připadla městu, které však vůli historika nenaplnilo, a rozhodlo se objekt prodat. Proti tomu teď Hoferica mladší protestuje a rozhodnutí soudu odmítá. A právě na základě svého přesvědčení vyzval mailem chrudimské zastupitele před jejich pondělní schůzí, aby od prodeje vily ustoupili.  

„Mailu pana Hoferici jsem neporozuměl. Nechápu, oč nás vlastně žádá a co chce,“ poznamenal před hlasováním starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) poté, co jej někteří zastupitelé na existenci mailu i vleklého sporu upozornili. Sám ho prý totiž nečetl. „Považoval bych tuto výzvu za bezpředmětnou. Soudy už dávno rozhodly a pan Hoferica nárok na Charvátovu vilu rozhodně nemá,“ podpořil starostovu odpověď první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). Tím byla záležitost Hofericova údajného nároku smetena ze stolu a zastupitelé prodej Charvátovy vily nového majiteli nakonec schválili.

Naprosto bez problémů byl naopak odsouhlasen prodej domu v Poděbradově ulici, který koupí slatiňanský podnikatel Martin Málek, jenž byl jediným zájemcem o tuto nevábnou stavbu, kterou chce přebudovat na dům potravin a zmrzliny. Zato rekreační chata v Luži, kterou se město také snaží dlouhá léta „udat“, zatím nikoho nezaujala. „Budeme muset vypsat výběrové řízení. Jiná cesta momentálně asi není,“ míní místostarosta Tejkl. Na překážku je opět, stejně jako dříve u Charvátovy vily, přehnaně vysoká prodejní cena, přesahující čtyři sta šedesát tisíc korun. Tato částka se zdá potenciálním kupcům za nevyužívanou chatku nepřiměřeně vysoká a je tak v podstatě nyní neprodejná. 

Chrudim - První prázdninový víkend je před námi. Co jiného než další ročník festivalu Loutkářská Chrudim může být programem následujících dní? Ale nejen loutkami žije Chrudimák, takže se podíváme určitě i jinam.

Začneme však akcí, která má připomenout významného Chrudimáka, jehož jméno zná snad každý, kdo v našem městě žije. Ano, v sobotu 29. června si připomeneme už 220. výročí narození Josefa Ressela, lesníka s podnikavým duchem a bystrým rozumem. Inu, skutečný myslivec, kterému to myslelo. Program je bohatý, ani se nám sem nevejde. Ve zkratce snad jen připomenu, že vše započne o půl desáté ráno na náměstí, které nese právě Resselovo jméno. Pokračovat se bude v Muzeu barokních soch, nebo třeba v městských lesích. Program najdete zde. Já si jedu v sobotu zastřílet, takže se jistě nepotkáme.

Máte-li rádi práci Jana Švankmajera, který se proslavil třeba prací na slavné a dnes už legendární komedii Tajemství hradu v Karpatech, určitě musíte navštívit Galerii Art na Resselově náměstí. Právě zde jsou totiž vystaveny jeho grafiky, kresby a koláže. Připravte se však na to, že je v sobotu v galerii otevřeno jen od devíti do půl dvanácté.

V sobotu 29. června v deset hodin dopoledne se na vás chystají i v Hlinsku. Konkrétně hlinecký Betlém pořádá „Medobraní“. Půjde o slavnostní zahájení Duhového léta s Jolanou Voldánovou, dále o kulinářskou soutěž Řád medové vařečky, či hudební, divadelní, taneční vystoupení, medové masáže, ochutnávky medů a medovin, přednášky, tradiční jarmark, putování za záchranou Duhového království pro děti a mnoho dalšího. Milujete-li výsledek píle tisíců včel, volba je to jasná.

Velký jezdecký den se koná v sobotu ve Slatiňanech. Konkrétně zámecký park ožije v jednu hodinu odpoledne čtyřnohými krasavci s dvounožci v sedle a za opratěmi. Jistě bude na co koukat. Hrdý městys Žumberk vás zase zve v sobotu na tradiční „Pohádkový les“. Začátek je o půl druhé odpoledne na místním hřišti. Akce potrvá do 17 hodin. Občerstvení a doprovodný program jsou zajištěny.

Dětský den připravili i fotbalisté v Nasavrkách. V sobotu 29. června od jedné do pěti odpoledne jsou na místním hřišti připraveny soutěže pro děti, dále sladkosti, malování na obličej a na závěr také opékání špekáčků.

Tradiční „loutkárna“ začíná už v pátek 28. června a program najdete zde. Nemohu si pomoci, ale rok od roku se mi zdá tento festival stejný a ničím objevný. Přesto si své příznivce najde jistě i letos.

[[img:chrn_fullwidth:1661:Loutky milují hlavně děti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Budou-li vedra, nic nebrání koupání. Zkuste třeba některý z lomů u Miřetic. Najdete zde krásně čistou vodu a minimum lidí. Pozor ale na skoky po hlavě do míst, kde to neznáte!

Chcete tip na knihu, kterou zaručeně budete číst minimálně měsíc? Proč ne, jsem pro. Zkuste v knihovně sáhnout po tlustém svazku, který se jmenuje „Torzo“. Ne, nejedná se o nějaký brak. Je to právě naopak. Soubor, který sestavil mediálně proslavený profesor Martin Putna, je totiž tvořen autorskými texty otce, dnes už bývalého, ministra zahraničí Karla ze Schwarzenbergu. Při čtení těchto řádků se možná vyděsíte, anebo zajásáte. Mohu vás uklidnit, tatínek Karlův (překvapivě rovněž Karel), byl názorově zcela jinde, než „spící předseda.“

Přeji dětem hezké prázdniny a těm dospělejším příjemnou dovolenou. 

Chrudim - Přítomnost postavičky roztomilého modrého šmouly na zasedání městského zastupitelstva budila u mnohých otázky. Znalci poměrů na chrudimské radnici však tušili, že otcem malého nezbedy bude nejspíš jeden z opozičních zastupitelů Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který je podobnými výstřelky pověstný.

„Přijde mi dost nevhodné, že o prvním místostarostovi a možná budoucím starostovi Tejklovi se starosta Řezníček vyjadřujete jako o šmoulovi. Oslovovat možného budoucího starostu města tímto nelichotivým titulem mi přijde jako vrchol arogance a pohrdání,“ řekl v obecné rozpravě Málek. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) při této Málkově obhajobě jen cudně klopil zraky a nepronesl jediné slovo. Evidentně s Málkem souhlasil, bál se však postavit proti svému kolegovi ve vedení města Řezníčkovi.

[[img:chrn_fullwidth:4527:Místostarosta Tejkl to bere s humorem.  Foto: Roman Málek]]

„Děkuji vám za příspěvek,“ reagoval překvapený starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Přesto bych rád připomněl, že vy sám jste mne kdysi neváhal titulovat jako medvěda, jehož se bojí zvířátka a neznámý autor mi rovněž přisoudil titul dinosaura,“ připomněl starosta Málkovi jeho vlastní eskapády. Svému kolegovi Tejklovi se však neomluvil. 

Chrudim - Snad nejvíce vzruchu vnesl do pondělního jednání městského zastupitelstva návrh zrušit původní dohodu o prodeji pozemků Na Skřivánku a razantně navýšit prodejní cenu zdejší půdy bez ohledu na obrovské finanční výdaje spojené se zasíťováním rozlehlé lokality. Předkladatelem návrhu se přitom stal první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který musel čelit mnoha dotěrným dotazům opozičních zastupitelů i občanů města, kteří na schůzi dorazili. 

Atmosféra v jednacím sále při projednávání tohoto bodu hned na začátku natolik zhoustla, až ji musel starosta Petr Řezníček (SNK-ED) začít uklidňovat. „Prosím přítomnou veřejnost o klid,“ vyzýval hlasitě Řezníček především členy občanského sdružení Skřivánky, kteří přišli do jednacího sálu v opravdu hojném počtu a neskrývali své vzrušení nad záležitostí, která se jich osobně dotýká. Diskuze se však naplno rozproudila až poté, co vystoupil se svým návrhem místostarosta Tejkl.

Revize dohody navzdory riziku milionové arbitráže a úbytku obyvatel
„Předkládaný návrh neřeší rozhodně prodej konkrétnímu zájemci. Budeme pouze schvalovat zrušení našeho rozhodnutí z roku 2008 a nové podmínky prodeje. Dalo by se to shrnout dvěma slovy - znovu a lépe,“ poznamenal první místostarosta k revizi dohody, jejímž porušením teď Chrudim riskuje případnou arbitráž o miliony, které už investor vložil do příprav schváleného projektu a může rovněž požadovat i úhradu ušlého zisku. Město si chce přesto navýšením prodejní ceny pozemků vylepšit svůj rozpočet asi o deset milionů korun i za cenu toho, že může být tento výsledek nakonec mnohem hubenější anebo žádný a výstavba Na Skřivánku nemusí vůbec začít.

„Naše město za poslední roky ztratilo přes tisíc obyvatel, což rozhodně není dobrý trend. Znát je to především na příjmech z daní z nemovitostí. Výstavba Na Skřivánku by mohla tento úbytek zvrátit,“ snažil se Tejkl přesvědčit ostatní zastupitele, aby zvedli ruku pro 570 korun za metr čtvereční, tedy pro částku, kterou považuje za rozumný kompromis a která vychází ze znaleckého posudku, jenž si nechalo město zpracovat. A právě o odborné úrovni tohoto posudku mnozí pochybovali.

Vladislava Michalová by neváhala město dál zadlužit
Ještě než se o posudku začalo naplno debatovat, "zaperlila" v rozpravě zastupitelka za TOP 09 Vladislava Michalová, která se trošku naivně zeptala, proč si město nezasíťuje pozemky samo a následně je neprodá jednotlivým zájemcům. Samotné zasíťování celé lokality se totiž vzhledem k náročnému přivedení některých sítí z centra pod železniční tratí odhaduje asi na 140 milionů korun. Město přitom nemá tyto miliony k dispozici a muselo by se v takovém případě dál hodně zadlužit. „I to je jedna z možností. Znovu opakuji, že neschvalujeme prodej, ale záměr prodat. Je jasné, že k prodeji třeba vůbec nemusí dojít,“ reagoval přesto na dotaz Michalové zcela vážně Tejkl.

A pak už se snesla na hlavu Tejkla celá řada připomínek k obsahu předkládaného znaleckého posudku. Debatu na tohle téma odstartoval zastupitel zvolený za Věci veřejné David Kasal, který požadoval podrobnější údaje, než jaké měli zastupitelé ve svých materiálech k dispozici. „Zajímalo by mne, kdo posudek zadával a zda byly ohodnoceny všechny pozemky. Tedy i ty, které město nevlastní. Nechápu, proč se třeba silnice budou prodávat bez věcného břemene. Posudek, který máme k dispozici, vypadá navíc jako ne úplně kompletní. Chybí třeba obvyklá razítka a podpisy,“ divil se Kasal.

"My sami rozhodneme, co je důležité," lkala opoziční zastupitelka
To už se k mikrofonu blížil šéf odboru regionálního rozvoje MěÚ Petr Kopecký. „Originální posudek mám u sebe a mohu vás ujistit, že obsahuje všechny náležitosti. Město chtělo od znalce celkovou hodnotu pozemků. Ze všech pozemků, které přicházejí v úvahu pro případnou výstavbu, vlastníme totiž asi polovinu. Věcné břemeno se u komunikací řeší až konkrétní smlouvou s konkrétním kupcem,“ vysvětloval Kasalovi Kopecký. To se ale do odpovědi znovu vložila Michalová. „Byla bych ráda, kdybychom příště dostávali posudky kompletní a my sami si rozhodneme, co je a co není důležité,“ reagovala na Kopeckého zastupitelka, která je povoláním zdravotní sestrou v chrudimské nemocnici.

Potom se přihlásil do rozpravy zastupitel a obvodní lékař Viliam Kopecký (Koalice pro Chrudim), který požadoval vypracování nového posudku, protože se mu zdálo, že ceny pozemků jsou v něm podhodnocené. „To bych nedoporučoval. Mohlo by se totiž snadno stát, vzhledem k situaci, která na trhu nemovitostí a realit panuje, že se dostaneme na cenu ještě nižší,“ neskrýval svou skepsi místostarosta Tejkl, vědom si současné krize, která nejvíce postihuje právě trh s realitami a stavebnictví všeobecně. Opoziční zastupitele jako by to však ani trochu nezajímalo. „Chci vědět, co říká novému materiálu městský architekt Marek Janatka,“ ostřeloval neúnavně městského úředníka Kopeckého David Kasal. „S panem architektem jsme samozřejmě vše konzultovali a souhlasí,“ kontroval Kopecký.

[[img:chrn_fullwidth:4416:Skřivánci opět přiletěli na jednání zastupitelstva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Estráda, konspirace a nesrozumitelná výzva
Následovala sprška pozměňovacích návrhů, kterou odstartoval - kdo jiný, než Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který předsedovi návrhové komise Tomáši Židkovi (SNK-ED) předložil vlastní pozměňovací návrh k předloženému materiálu. S další změnou vzápětí přispěchala i nezvykle aktivní Vladislava Michalová, která si přála, aby případný kupec doložil svou vlastnickou strukturu. Málek připojil ještě ne zcela srozumitelnou konspirativní připomínku, v níž některé zastupitele vyzýval, aby se zdrželi pro případnou podjatost hlasování. Koho tím konkrétně myslel, však neuvedl. Proto zůstala jeho výzva nevyslyšena.

Do této "politické estrády" se zapojil i předseda občanského sdružení Skřivánky Pavel Vladyka, kterému se zdálo podivné, že cena nabízených pozemků zůstává stejná přesto, že se z prodeje vynechají komunikace. „Skřivánci“ si také nebyli jistí, že cena za metr čtvereční bude ve finále opravdu městem deklarovaných 570 korun. Některé pozemky totiž investor obvykle zpětně převádí na město buď zcela zdarma, anebo jen za symbolickou částku.

Městská hromadná doprava se do sídliště nedostane
Starosti obyvatelům domů Na Skřivánku dělá i dopravní situace, konkrétně příjezdová komunikace vedoucí areálem stavebnin. Místostarosta Miroslav Tejkl přislíbil, že se radnice bude těmito připomínkami zabývat. Další člen občanského sdružení René Němeček chtěl ale vzápětí vědět, jak bude řešena v nově vzniknuvší čtvrti městská hromadná doprava. „Zastávku přímo v nové zástavbě neplánujeme, vzniknout by mohly u příjezdových komunikací. Silnice Na Skřivánku totiž budou pro průjezd a otáčení autobusů příliš úzké“ vysvětloval Němečkovi Petr Kopecký, proč budou muset budoucí obyvatelé k autobusu docházet.

Ještě než došlo k závěrečnému hlasování o změně dřívější dohody, snažil se situaci znovu uklidňovat starosta Řezníček. „Všichni víme, že situace bude komplikovaná. V současné době se však neschvaluje prodej, jak už zmiňoval místostarosta Tejkl. Schvalujeme pouze záměr,“ chlácholil přítomné starosta.

Nepříjemná dohra po hlasování se spoustou nejasností
Na řadu pak přišlo samotné hlasování, které však mělo nepříjemnou dohru. Zastupitel Málek a jeho stranický kolega Kopecký vznesli námitku, že nevěděli, o čem hlasují. V sále se navíc začaly ozývat hlasy, které rovněž požadovaly zopakování procesu. Nebylo totiž zcela jasné, o čem se vůbec hlasovalo a kde vlastně skončil Málkův pozměňovací návrh. Řezníček však opakování hlasování důrazně odmítl. „Začarovaný“ Skřivánek má tak na svém účtě další nejasnosti.

Chrudim - Poslední zasedání městského zastupitelstva před prázdninami se v pondělí protáhlo o více než čtyři hodiny. Provázelo ho totiž neustálé dohadování a kupodivu i záchvaty veselosti. Nezvyklá byla také účast vysokého počtu Chrudimáků v hledišti, kteří s rostoucím rozčarováním sledovali rokování svých zastupitelů, připomínající stále víc únavná jednání či šťouchance poslanců v parlamentu.

Za to řady zastupitelů byly poněkud prořídlé, protože se část zvolených zástupců omluvila a na jednání vůbec nedorazila. Po odhlasování programu schůze přišel na řadu jeden z prvních velmi dlouhých příspěvků šéfky finančního odboru MěÚ Hany Vránové. Tu uvedl neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Přítomným doporučil zaměřit svou pozornost především na informace o zadlužení města, které se podle jeho názoru vyvíjí lépe, než se plánovalo. Přes celkově lepší hospodaření radnice s úvěry však celkové faktické zadlužení chrudimských občanů vzrostlo. Tři čtvrtě hodiny řečnění Hany Vránové kupodivu nikoho v sále neuspalo, takže po tradiční výtce komunisty Jaroslava Moučky k Muzeu barokních soch, v níž toužil po vyhledání viníka, mohli zastupitelé první bod odsouhlasit.

Málkovi evidentně svědčí rozruch a dělá pro něj maximum
Jaroslav Trávníček poté předložil i další rozpočtové opatření, letos už osmé. A přesně tohle byl povel pro opozičního zastupitele Romana Málka (Koalice pro Chrudim), aby zvedl ruku a neopomněl naplnit svoji pověst věčného diskutéra, který bazíruje i nad nedůležitými maličkostmi, jen aby na sebe strhl pozornost. A protože se vedení radnice nepodařilo Málka za poslední rok nijak umravnit, což ho evidentně baví, jal se odvolaný místostarosta zjišťovat, proč stojí tři zásuvky a dva dřezy v Domu na půli cesty víc, než by podle jeho názoru měly. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) se mu sice snažil celou věc technicky vysvětlit, ale Málek nebyl stále spokojen, a tak mu musel Tejkl slíbit, že Málkovi na daný problém do 30 dnů odpoví.

Takřka kabaretně vyzněl výstup zastupitelky Vladislavy Michalové (TOP 09), které přestalo chvílemi fungovat hlasovací zařízení a byla tak dočasně ze hry. Starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) proto nezbylo, než vyhlásit pětiminutovou přestávku, čehož někteří zastupitelé hbitě využili k "rauchpauze" a šli "provětrat" svoje plíce cigaretou. Po opravě aparátu musela být nakonec veškerá předchozí hlasování prohlášena za zmatečná a bez diskuze zopakována. Následovala volba přísedících Okresního soudu v Chrudimi, která proběhla bez zádrhelů a na řadu tak přišel nekonečný prodej stavebních pozemků v lokalitě na Skřivánku.

Zmatečné hlasování o Skřivánku, které šlo proti uzavřené smlouvě
A stejně jako se táhne už roky zmiňovaný prodej uvedených městských parcel, trvala skoro nekonečně hodinová diskuze, kterou tento problém vyvolal. Do rozpravy vstupovali jak zastupitelé, tak i přítomní členové občanského sdružení Skřivánky, za něž nejčastěji hovořil jeho předseda Pavel Vladyka. Zastupitelstvo nakonec většinou hlasů zrušilo svoje původní usnesení a přijalo nové, v němž v rozporu s dříve uzavřenou a platnou smlouvou navýšilo takřka na dvojnásobek cenu prodávaných pozemků. A právě tento kontroverzní krok provázelo opět zmatečné hlasování - alespoň podle přítomných občanů v sále a dvou opozičních zastupitelů z Koalice pro Chrudim - Romana Málka a Viliama Kopeckého. Málek totiž podal v této věci spolu s Vladislavou Michalovou pozměňovací návrh, přičemž ten její byl odhlasován, zatímco Málkův kamsi zmizel. Kopecký s Málkem poté tvrdili, že vlastně vůbec netušili, o čem hlasují.

Desatero problémů Chrudimi, dotace na opravu střechy arciděkanského kostela či projekt Královská věnná města známá a nepoznaná prošla hlasováním jako po másle. Ukazuje se tak, že zdejší zastupitelé nechávají tato nezáživná témata bez povšimnutí, jen aby už je měli rychle za sebou. Až čas nejspíš ukáže, zda šlo skutečně o účelně vynaložené peníze z městské kasy. Bez připomínek prošly i další desetitíce korun na nákup městských kamer, tentokráte ke skateparku.

Město se zbavilo dvou břemen, s nimiž si dlouhodobě nevědělo rady
Trochu rozruchu přineslo až projednávání příslibu městské rady na finanční pomoc klubu AFK LS s opravou pláště a druhého podlaží tribuny stadionu v ulici V Průhonech, které vzápětí zase sklouzlo do jednomyslného schválení prodeje zanedbaného městského domu v Poděbradově ulici podnikateli Martinu Málkovi ze Slatiňan. Zastupitel Málek neopomněl v této souvislosti upozornit, že ho s kupcem nemovitosti spojuje pouze společné příjmení.

Zastupitelé se následně stejně rychle rozhodli zbavit dalšího břemene, s nímž si město dlouhodobě nevědělo rady. Je jím Charvátova vila, která se konečně po předchozích přehnaných finančních nárocích radnice dočká nových majitelů za oboustranně přijatelnou cenu. Na tomto faktu nic nemění ani pohrůžka soudem od Jiljí Hoferici, který si vilu nárokuje jako dědictví po zesnulém historikovi Jiřím Charvátovi. Hoferica už o tom vyrozumněl radnici mailem. Místostarosta Tejkl, který je původní profesí právník, však přítomné zastupitele ujistil, že nic takového nehrozí, protože soudy už prý dávno rozhodly o neoprávněnosti Hofericova údajného nároku.   

Uvolněná místa ve výborech zatím jen pro TOP 09 a Řezníčkovce
Komplikace pro změnu přinesla volba členů kontrolního a finančního výboru. Zatímco předtím dvakrát neprošel hlasováním zastupitelů kandidát Strany svobodných občanů Josef Lebduška, k němuž měla výhrady především radniční koalice a zejména ČSSD, měly už tentokrát některé politické subjekty připravené za Lebdušku svoje kandidáty. A tak namísto Lebdušky zasedne v kontrolním výboru zastupitelstva Michal Kalecký z TOP 09. O finanční výbor byla větší dračka, protože se v něm uvolnila hned dvě místa. Nakonec se ale podařilo zvolit jen jednoho člena tohoto výboru, a to Lubomíra Motyčku, kterého navrhlo překvapivě Řezníčkovo SNK-ED, ačkoliv Motyčka, který se do Chrudimi přistěhoval celkem nedávno z Pardubic, kandidoval v posledních komunálních volbách v Chrudimi za Stranu práv občanů - zemanovci. Koalice pro Chrudim, jež navrhovala do finančního výboru dva své borce, vyšla v hlasování naprázdno a bude tak muset po prázdninách navrhnout nového kandidáta.

Strhující závěr přinesla volná diskuze, v níž se Roman Málek znovu pustil do vedení chrudimské radnice. Nejprve chtěl vědět, proč mu nedorazily slibované odpovědi na dotazy, které vznesl už na lednové schůzi zastupitelstva. Třicet dní prý podle něj vypadá jinak než pět měsíců. Místostarosta Trávníček se tentokrát nevzmohl na jediné slovo odporu, či nějaké vysvětlení, natož na mentorování, kterým se snažil Málka usadit minule. Následoval proto další Málkův dotaz na programové prohlášení radniční koalice, které podle něj nejspíš neexistuje. Řezníček, Tejkl a neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) ho však odkázali na městský web, kde si ho prý může nalézt.

Modrý šmoula měl upozornit na nevhodné chování starosty Řezníčka
Vše nakonec vygradovalo Málkovým atakem na starostu Řezníčka, když ukázal prstem na roztomilou postavičku modrého šmouly v sále. Málek uvedl, že jde o dárek pro starostu města, protože právě jménem tohoto pohádkového skřítka s bílou čapkou často tituluje nelichotivě až posměšně prvního místostarostu Tejkla. Málek vzápětí zatoužil po starostově omluvě možnému budoucímu starostovi města, neboť právě současný první místostarosta je v zákulisí považován za jednoho z horkých favoritů příštích komunálních voleb v roce 2014. Řezníček ze sebe nakonec jen vysoukal poděkování opozici za příspěvek do diskuze a připomněl přezdívky ze zvířecí zvíře, kterými bývá titulován on - medvědem, jehož se bojí lesní zvířátka (jeho podřízení), a dinosaurem z bilboardu, který upozorňoval na Řezníčka jako na zkamenělou fosilii chrudimské politiky. Na oba tituly je prý náležitě hrdý...

Na úplný závěr chtěla ještě zastupitelka Michalová znát názor přítomných krajských zastupitelů na materiál předložený krajem, který řeší transformaci krajských nemocnic včetně té chrudimské. Podle starosty Řezníčka je ale tento záměr nehlasovatelný. Obdobně se vyjádřil i další krajský zastupitel Jaroslav Moučka. Ve čtvrt na devět už předsedajícímu schůze, Řezníčkovi, nezbylo, než popřát všem zastupitelům hezké prázdniny a příjemnou dovolenou, a schůzi rozpustil. 

[[gal:4417]]

Luže/Pařížov - Hladiny řek Novohradka v Luži a Doubrava v Pařížově dosáhly v noci na úterý třetího, nejvyššího povodňového stupně ohrožení. Oba toky přitom leží na Chrudimsku. Médiím to potvrdila tisková mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková.

Ve tři hodiny ráno byla podle ní hladina Novohradky ještě na prvním stupni povodňové aktivity, a to na výšce 140 centimetrů, avšak za další zhruba dvě a půl hodiny stoupla hladina této řeky o dalších 40 centimetrů a dosáhla třetího, tedy nejvyššího stupně. Podobná situace panuje také na řece Doubravě, letos už podruhé. Tady jsou povodní ohrožena takřka všechna místa v úseku pod Pařížovskou přehradou ve směru k Ronovu nad Doubravou.

S velkou vodou se podle mluvčí Horákové potýkali v noci na dnešek rovněž na Pardubicku, konkrétně v obci Dříteč, kde voda zaplavila zahrady, silnice a bioplynovou stanici. "Voda tady natekla do strojovny, takže jsme musli použít k jejímu odčerpání kalová i plovoucí čerpadla," popisuje situaci na místě Vendula Horáková.

Pršet podle meteorologů prý jen tak nepřestane, neboť dochází, zejména nad Čechami, k jejímu otáčení. Varování meteorologů proto platí zatím do odvolání, přičemž pršet by mělo přinejmenším do středečního rána. Pozor si musí dávat také řidiči, protože je na silnicích poměrně velké množství vody a hrozí tzv. aquaplaning. Auta ve vyšších rychlostech tak mohou být hůře ovladatelná a mohou hrozit dopravní nehody. Řidiči by rovněž měli kvůli hustému dešti používat mlhovky. 

Povodeň na Chrudimsku ve fotogalerii z 25. června 2013

[[gal:4526]]