Chrudim - Snad každý, kdo v posledních dnech kráčel kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, si musel všimnout, že maličkou věžičku na jeho střeše zahalilo lešení. Sanktusník je v neutěšeném stavu a je nutné ho opravit.

S arciděkanem Jiřím Hebltem jsme se tedy vydali po lešení do míst, kam se běžný smrtelník jen tak nedostane.

[[img:chrn_fullwidth:1508:Sanktusník halí lešení]] 

Pater Heblt se ukázal jako odvážný průvodce, protože ačkoli má z výšek strach, rozhodl se mě doprovodit až k věžičce po vratkých podlážkách lešení.

Postupně jsme minuli stavební prvek, který nese stopy středověkých mistrů kameníků,

[[img:chrn_fullwidth:1565:Torzo hlavy]] 

nebo flóru bojující s dílem lidských rukou.

[[img:chrn_fullwidth:1511:Břízka štípající kámen]] 

Když jsme konečně zdolali všechny žebříky, naskytl se nám úžasný výhled na město.

[[img:chrn_fullwidth:1536:Balustráda]] 

Opravy postupují pomalu. Část financí spolkne samotná stavba obrovského lešení, se zbytkem peněz se pak musí hospodařit opravdu s rozmyslem. Přesto je vidět, že po letech laxního přístupu a nicnedělání se dominanta našeho města konečně začala převlékat do nového. Je to jistě věc názoru, ale současná podoba střechy nad presbytářem odpovídá historické realitě gotické stavby rozhodně víc, než měděný plech.

Držme arciděkanovi palce. Svatý Salvátor bude jistě také.

Podívejte se na další fotografie v rubrice DEN V OBRAZECH

Chrudim - Po jednání některých zástupců bývalé radniční koalice zůstala pachuť. Nepříjemný pocit, v němž se stále znovu vynořuje otázka - „Opravdu bylo nutné jednat s námi jako se zrádci?“.

Zeptali jsme se místostarosty a sociálního demokrata Miroslava Tejkla, považuje-li jednání své i svých kolegů za korektní.

„To, jestli jsme se ke zbývajícím koaličním partnerům (po odchodu Svobodných) zachovali korektně, závisí na tom, jak pojímáte odpovědnost jednotlivých zástupců ze skupiny malých stran (7 zastupitelů), kteří 19. nebo 20. 10. 2010 přišli na sekretariát ČSSD s tím, že budou jednoznačně podporovat Jaroslava Trávníčka na místo STAROSTY, neboť je lídrem vítězné strany komunálních voleb z podzimu 2010,“ říká Tejkl.

Místostarosta dále pokračuje ve vysvětlování stylem, který připomíná známé heslo tří mušketýrů.

„Pokud to pojímáte tak, že se jednalo o společné ručení „všech za všechny“, pak i zástupce Věcí veřejných nese odpovědnost za to, že sedmička v této roli zásadně selhala 12. 11. 2010, kdy Trávníčka nepodpořila na místo starosty (šlo o TOP09 aMálkovu Koalici pro Chrudim) a pak nedávno, kdy dva zástupci Svobodných koaliční seskupení opustili.“

A bylo to právě před necelými dvěma lety, kdy prý vznikla traumata, která prý vyplavala na povrch před pondělním odvoláním radních.

„V této souvislosti je třeba uvést, že ČSSD ve svých strategiích počítala na počátku s celou Sedmičkou, než byla 12. 11. 2010 v zastupitelstvu ke svému překvapení poražena. Ostatní partneři si možná ani neuvědomovali, jak silné trauma tehdy vzniklo, které například vztah lídra ČSSD k Romanu Málkovi změnilo natrvalo.“

[[img:chrn_fullwidth:1506:Miroslav Tejkl]] 

Podle Tejkla tak obětí byla vlastně sociální demokracie, kterou podvedla Sedmička a Řezníčkovi Evropští demokraté, když místo dvou místostarostů z řad socialistů, byl ustanoven jeden místostarosta z jedné pidistrany - Roman Málek.     

„Navíc téma, které při jednáních SNK-ED s ČSSD leželo před příchodem Sedmičky na sekretariát ČSSD na stole, totiž byli DVA místostarostové za ČSSD. Po příchodu Sedmičky vedené zastupitelem MUDr. Hradcem byla předchozí strategie zcela a naprosto opuštěna, druhý zástupce ČSSD ve vedení přestal být natrvalo tématem a ČSSD se na Sedmičku JAKO NA CELEK zcela a plně spolehla.“

Nakonec se dočkáme i ocenění osoby bývalého radního Kasala. Který, ač si přístup bývalých partnerů nezasloužil, dostalo se mu ho. Kdepak Skřivánek!

„Pokud bychom ale vycházeli z odpovědnosti typu „každý za sebe“ (která je mimo politiku typická a logičtější), musím zcela otevřeně říci, že MUDr. David Kasal za Věci veřejné (nyní pravděpodobně LIDEM) byl vůči ČSSD vždy zcela korektní, neselhal – na rozdíl od TOP 09 - ani 12. 11.2010 akoalici nikdy neopustil. Pokud zvolíme tento úhel pohledu, je naprosto evidentní, že MUDr. David Kasal si tento postup svých bývalých partnerů vůči sobě prostě ničím nevysloužil a nezasloužil. Možná proto byl také odvolán jen těsnou většinou hlasů …

Proto vycházím z toho, že pondělním jednáním zastupitelstva byly osobní vztahy mezi námi pravděpodobně hrubě, nevratně a trvale narušeny.“

Jaká byla realita pohledem jedné z odvolaných? Vladislava Michalová se na jednání svých bývalých partnerů dívá, samozřejmě, odlišně. Právě proto jsme ji oslovili a s Tejklovými názory konfrontovali.

„Pan doktor má v jistém ohledu pravdu. Nová radnice se po volbách v roce 2010 rodila velmi těžce. A všichni si to pamatujeme.

To, že v žádném případě nemohu sekundovat na ustavení radnice za podpory KSČ, jsem deklarovala dopředu. Vysvětlovala členům vyjednávacích týmů, že pokud mám v ruce usnesení výkonného výboru TOP09, které mi tuto spolupráci zapovídá, nelze tento model z mé strany akceptovat.

Z tohoto vyplývá, že na tuto možnou variantu byli do jisté míry připraveni. Ve chvíli kdy 12.10.2010 došlo k hlasování a bylo zřejmé, že by nová radniční koalice byla postavena právě a jen na podpoře KSČ, nebylo pro mne jiné východisko, než se od tohoto kroku veřejně distancovat.“

[[img:chrn_fullwidth:1507:Vladislava Michalová]] 

Skřivánek tedy, podle Tejklova vyjádření, nebyl důvodem pro odvolání radních. Nebo možná byl a místostarosta se snaží věc zahrát do autu. Klasický úhybný manévr.

„Z komentáře pana doktora nicméně vyplývá, že důvod není ani tak v našem fungování v radě města, ale rok a půl starý šrám a osobní animozity.

Já jsem přesvědčena, že zájmy občanů musíme stavět nad ty osobní. Pak marně v řádcích hledám, jak se během roku a půl práce na radnici, TOP09 a VV proti tomuto přesvědčení provinila. A proč si tedy minimálně pan primař Kasal nezasloužil osobnější formu sdělení vypovězení spolupráce,“ uzavírá svou analýzu Michalová.

Všiml jsem si ji už na letišti. Alexandra. Celá v bílém, sportovní postava, opálená krásně do meruňkova. Typická Řekyně. Nepřehlédnutelně stála v letištní hale severořeckého Aktia a vyhlížela své ovečky.

Koukali jsme na sebe a radši jsem ji pomohl. „Luboš, zlomil jsem si tu před časem ruku …" "Jasně", usmála se, "jedete k nám?“ Přirozeně se zeptala česky, protože Alexandra se jmenuje Bartoňová a je z Brna. To tatínek a dědeček byli tak zamilovaní do Řecka, že dcera dostala typické jméno a když dospěla, začala pracovat v otcově cestovní kanceláři, která se na milovanou zemi specializuje.

Druhý den ráno sedím s Alexandrou v taverně u hotýlku Perighiali Beach a poslouchám vyprávění o událostech posledních dní v Řecku. V Čechách je v poslední době moderní strašit osudem Řecka, a tak mě přirozeně nejvíc zajímalo, jak to vidí Řekové a hlavně Alexandra, která tu polovinu roku, téměř deset let žije. Rychlý sled jejích vět trochu kontrastuje s ospalou náladou hotýlku schovaného mezi staletými olivami na kraji moře, ale vypráví tak zajímavě, že přestávám vnímat azurovou oblohu, palmy nad našimi hlavami i vůni klasického „grik“ kafe.

[[img:chrn_fullwidth:1566:Alexandra, delegátka Lefkada Tour.]]
„Pár měsíců po té, co jsme se viděli na Lefkadě naposled, jsem odjela do Čech pracovat pro jeden prestižní ekonomický magazín. Taková nabídka se neodmítá a také jsem po těch letech na ostrově potřebovala změnu. Rok jsem tedy působila v tomto oboru, mimo jiné jsem jela i do Athén, abych napsala reportáž o nepokojích vyvolaných nespokojeností Řeků se zadlužením a korupcí vlastní vlády. Po roce jsem si však uvědomila, že to není práce pro mě a vrátila jsem se sem na Lefkadu.“

Alexandro, asi největší novinkou nejen zde, ale v celém Řecku, jsou volby. Co na jejich výsledek říkají Lefkáďané?

Přestože místní od voleb, které proběhly minulou neděli, neočekávali nic nového, bylo zde všude cítit zvláštní napětí. Volby však dopadly podobně jako ty předešlé a mnozí místní si myslí, že dojde i na třetí volby. I když nikdo samozřejmě s jistotou neví, co se bude dít. Všichni počítají s dalšími škrty, s propouštěním a snižováním důchodů, které už tak rapidně klesly. Běžný důchod v Řecku loni byl okolo 890 euro, dnes je to 490 euro. To je jako u nás, kdyby důchodci měli dvacet tisíc korun a stát by jim důchod snížil na deset tisíc. Pokud to chcete porovnávat, nezapomeňte, že je to tu dražší. Například za malé pivo v baru zaplatíte dvě eura, za večeři v restauraci deset euro.

Ale to je důchod, který většina českých důchodců dnes má. To se Řekové měli docela dobře.

To je pravda. Oni to však brali za naprosto normální a běžné. Takhle jim to říkaly všechny vlády v posledních letech, ať pravicové nebo levicové. A Řekové si na to zvykli. takže se nedivte, že se teď najednou bouří.

Krize se ale nedotýká jenom důchodců. Můj dobrý známí dlouho stavěl penzion na západním pobřeží ostrova, na který si musel vzít velkou hypotéku. Loni ho dostavěl, dnes ho chce prodávat. Jediná rezervace, kterou má na celou letní sezónu, se týká deseti dní v srpnu.

[[img:chrn_fullwidth:1502:Majitel hotelu pan Andreas koupil krásnou měkkou trávu u Onassisů na protějším ostrově.]]
I v restauracích a barech je lidí méně. Začalo to demonstracemi v Aténách před dvěma lety. Spousta lidí se teď bojí vyjet do Řecka, věří tomu, co čtou v médiích. A Češi na tom nejsou jinak. Bojí se a kladou typické otázky jako: Co tam budeme jíst? Čím budeme platit? Co když budou Řekové stávkovat nebo se objeví nějaké demonstrace, požáry a podobně.

Zajímavé je, co to s Řeky udělalo. Dříve, když jste se kohokoli zeptal, jak se má, on vždy odpověděl: Dobře. Dnes na stejnou otázku většina odpovídá: Co nadělám?

[[img:chrn_fullwidth:1501:Pomalu se svažující mořské dno v letovisku Nidri je vhodné pro dovolenou rodin s dětmi.]]
Řekové se trošku změnili, už to nejsou ti bezstarostní pohodáři. V jejich životech se objevila nejistota a strach a mrzí je, jaký pohled si na ně zbytek Evropy udělal.

To si Řekové nikdy neuvědomovali, že žijí nad své možnosti? Že mají větší důchody než např. důchodci v Česku?

A v tom to možná je. Jak já znám Řeky, ani to nevěděli. Nestarají se o to, kdo co má, kdo si jak žije. Se závistí se tady nesetkávám. Ale je možné, že doposud neměli co závidět. Tedy do okamžiku, co vstoupili do Evropské unie. Tu totiž berou prostí obyvatelé jako nejhorší věc, která je mohla potkat. Všichni teď už jen vzpomínají na plné kapsy zmačkaných papírových drachem, které mnohdy využívali jako papír na poznámky, kterým posléze ještě zaplatili.

Přesto všechno, Řekové před týdnem zvolili opět strany, které vládly doposud, a které se hlásí k Evropské unii. Co si o tom máme myslet?

Nezapomeňte, že nějakých 38 procent voličů vůbec k volbám nešlo. A potom si také myslím, že Řekové jsou hlavně velmi znechuceni ze všech minulých vlád a vlastně ani nevědí, koho mají volit. Nevěří v jakoukoli změnu.

Vraťme se ještě k těm demonstracím. Vy jste je zažila na vlastní oči.

Ano, poslal mě tam zmíněný pražský ekonomický týdeník. Viděla jsem, jak radikálové zapalovali obchody, viděla jsem lidi, kteří se dusili výpary slzného plynu. Do toho hory odpadků, protože stávkovali popeláři.. Byla jsem s lidmi na ulici, když o něčem máte psát, musíte toho být součástí. Smutný však byl pohled na novináře z ostatních světových redakcí, kteří v klidu seděli na balkonech hotelů, popíjeli kávu a v klidu tak referovali do svých zemí. Právě takto se rodí zkreslený obraz o Řecku. Pěkně z dálky a z bezpečí se nedozvíte, co si Řekové myslí, a proč jednají jak jednají.

O co Řekům v ulicích Athén vlastně šlo?

Především, Řekové vždy říkají, co si myslí. Chtěli tam všem dát najevo, co si myslí o své zkorumpované vládě, která rozkradla peníze nejen ty řecké, ale i ty z Evropy. Samozřejmě si uvědomují, že nic než momentálně šetřit a uskromnit se, jim nezbývá. Hlásali, ať politici ukážou své zahraniční účty, chtěli se dovědět, kam všechny ty peníze zmizeli. K žádnému vyjednávání s vládou však nedošlo, demonstranty rozrazili těžkooděnci a slzný plyn. A tenkrát jsem si všimla další typické vlastnosti Řeků. Těžkooděnci srazili k zemi i starou paní, která jen procházela. Spousta lidí jí šla okamžitě pomoct a zbytek se vrhl na policisty, kteří něčeho takového přece nesmí dopustit. Jakmile Řek vidí někoho v nesnázi, hned se zajímá, jak mu pomoci.

To mi připomíná, jak jsem se seznámil s vámi. Přišel jsem za Vámi se zlomenou rukou a s představou, že strávím zbytek dovolené s rukou v pásce. Vy a hlavně váš tatínek, majitel cestovní kanceláře Lefkada Tours, jste se postarali, že jsem letěl za pár hodin do Česka do nemocnice. To mi nepřišlo běžné a přemýšlel jsem, čím to, že jste se tak zachovala.

Ale mě to přišlo úplně normální. Divila jsem se jenom, že jste mi za to nabízel peníze. Za tohle se přeci platit nedá.

Dobře, řekněte mi tedy, jak jste se k práci delegátky dostala?

Já na Lefkadu jezdím od dětství. Někdy před rokem 1996 sem můj děda Alexander jel na poznávací cestu a tenhle ostrov a mentalita lidí ho naprosto uchvátily. I když začátek byl prý celkem těžký, protože místní se do cestovního ruchu moc nehrnuli. No a když mi bylo 16 let, tak jsem tátovi začala pomáhat a od té doby sem jezdím téměř na každou sezónu.

[[img:chrn_fullwidth:1497:Pohled z hor na městečko Nidri a Onassisův ostrov.]]

Co Vás sem stále táhne? Přiznám se, že mimo přírodu a lidi, tu obdivuji hlavně fakt, že se tu nekrade. Je to pravda?

Je. I když v posledních letech, kdy je tu spousta cizinců, už si tím také nemůžete být tak jisti. Otec mi kdysi říkal, že pro Řeka je krádež to nejhorší, co může být. Dokonce i zabít je prý lepší, než někoho okrást. Ale podívejte se sám, nic se tu nezavírá, stoly, židle zůstávají venku. Když jsem byla mladší, tak jsem se jednou zeptala na problém s krádeží známého Řeka. Musel jsem tu otázku třikrát opakovat. Rozuměl, ale nechápal. Když pochopil, odpověděl: Proč by to ten člověk dělal?

Když se projedu po vesničkách nahoře v horách, nemohu si nevšimnout, že tam lidi žijí velice chudě. Přesto mi přišlo, že jsou velmi spokojeni. Čím to?

Oni žijí tak, jako žili v minulosti. Mám pocit, že se brání novotám. Když se tu stavěl tehdy jediný moderní hotelový komplex, místní se tomu bránili. Ono je to pro Lefkadu docela typické. Tenhle ostrov není pro lidi, kteří hledají vzruch, luxus, full servis a zábavu. Je pro ty, kteří mají rádi přirozenost, jednoduchost a poctivost. Taková je Lefkáda a takoví jsou i její obyvatelé.

Češi, kterým je to blízké, jsou našimi stálými klienty. A řeknu vám, největší radost mám z těch, kteří běžně očekávají luxus a po pár dnech se do Lefkády zamilují. Právě pro její přirozenost a půvab ...

Na břehu moře jsme seděli ještě dlouho. Slunce pomalu zapadalo, já poslouchal Alexandřin hlas a díval se na azurovou zátoku před hotelem Perighiali Beach v Nidri. Vyprávěli jsme si o ostrově Scorpios, který vystupoval z moře pár set metrů přede mnou, o jeho majiteli Onassisovi a jeho svatbě s Jacquelinou Kennedyovou právě na tomto ostrově, o nejlepších restauracích na Lefkádě i o tom, kde je co zajímavého k vidění.

Za pár dnů se vrátím do Čech.  Říkám si, že Řecko a hlavně řecké ostrovy jsou jiná země, než ta, o které nás informují media. Je to země lidí, kteří po generace žili prostě a hlavně chudě. Je to země obyčejných venkovanů, kteří chodí obdělávat své vinice a políčka s čočkou vysoko do hor a vstávají kvůli spalujícímu slunci dávno před jeho východem. Je to země pohostinných lidí, kteří se během posledních třiceti let naučili živit i turistickým ruchem a proto nedopustí, aby se hosté u nich necítili dobře. Myslím, že lidé zde na Lefkádě se nemají za co stydět a že i v době, kdy to není moderní, můžeme v Řecku najít inspiraci.

Chrudim - Radniční koalice se na včerejším jednání zastupitelstva zcela rozpadla a vznikla nová. V očích některých, dnes už bývalých, radních však celá akce připomíná známou filmovou akci kulový blesk. Do poslední chvíle totiž netušili, že se na ně něco chystá.

Přístup je to opravdu zvláštní. Není možné zapomenout na slova starosty Řezníčka (SNK-ED), který tak často hovoří o fair play. Jak se postup proti koaličním partnerům slučuje s férovou hrou? Evidetně nijak. Před necelými dvěma lety Řezníčkovi chyběly ke štěstí „lepší vztahy mezi lidmi, které jsou někdy velmi neosobní až nepřátelské.“ Způsob, jakým byli partneři informováni o zániku koalice, je jistě potěšil a mezilidské vztahy zlepšil.

Místostarosta Jan Čechlovský (ODS) se v pondělí dopoledne vyjadřoval k situaci kolem odchodu Romana Málka takto: „V pondělí dopoledne platí, že stále ještě probíhají jednání a není uzavřena žádná písemná dohoda. Proto se v této chvíli nedá mluvit o žádném zemětřesení, to bude případně možné až po výsledku jednání dnešního odpoledního zastupitelstva města.“ 

Odvolání radních se tedy nejspíše dohodlo až odpoledne.  

Zvláštní případ otevřené politiky, když se ze dne na den, bez jakéhokoliv upozornění, vyhazují politici, kteří bez problémů plnili koaliční smlouvu. Chová-li se někdo takto k přátelům, jak se musí chovat k nepřátelům. 

Záminkou k vypovězení koaliční smlouvy byla kauza Skřivánek, kterou se prý Kasal s Michalovou chtěli intenzivněji zabývat. A to i přesto, že byla z jednání zastupitelstva stažena. Důvodem tak spíše bude nefungující rada, v níž malé strany byly pouze pověstným „pátým kolem u vozu“.

Vyjádření dalšího odvolaného radního, Davida Kasala se nám zatím získat nepodařilo. V kuloárech chrudimského zastupitelstva však byla slyšet jeho slova, v nichž se k odvolání vyjadřoval. Stal se prý nepohodlným proto, že chtěl začít podrobněji probírat plánovanou výstavbu na Skřivánku.

Zatupitel David Kasal se vyjádřil následovně: „Důvody vypovězení koaliční smlouvy nejsou a nebyly na straně tzv. uskupení malých stran. Pravé důvody vyplynou v následujících měsících, z mé strany bez dalšího komentáře.“  

Příloha: 

Vyjádření Vladislavy Michalové

Chrudim - V pondělí se opět sešli naši drazí zvolení zástupci. Tentokráte už podvanácté. Program zasedání byl bohatý. Dokonce i několik bodů přibylo, jeden místostarosta ubyl a dva přibyli. Matematika jednoduše přišla vhod.

Velký zasedací sál v budově Městského úřadu v Pardubické ulici byl zaplněný k prasknutí. Nešlo si nevšimnout známých tváří, které spojoval jeden společný záměr – výstavba na chrudimském Skřivánku.

A právě těmto lidem uštědřil místostarosta Tejkl (ČSSD) studenou sprchu hned na začátku, ještě než začalo samotné schvalování programu. Navrhl totiž, aby se bod číslo 4 neprojednával dnes vůbec, ale byl projednán až příště, v září. V sále zašuměl nesouhlas a především senioři se tvářili hodně nazlobeně. Zatím ještě místostarosta Málek (Koalice pro Chrudim) pak příchozí politoval a omluvil se jim.

[[img:chrn_fullwidth:1491:Mluvčí některých obyvatel Skřivánku - bývalý starosta Jiří Nový.]] 

Tejkl se snažil zastupitelům vysvětlit, že by v případě Skřivánku mohlo jít o obdobnou kauzu, jakou byl kdysi tzv. „Písecký případ“. V něm šlo o schválení pozemků městem za cenu nižší, než byla v dané lokalitě obvyklá. Tři roky neschopnosti městských úředníků vzkypěly jako mléko na horké plotně, když posléze zastupitelé vyjmutí tohoto bodu schválili.

Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) poté navrhl další změnu v programu a sice rozšíření bodu číslo tři. V něm se měly projednávat záležitosti týkající se Rady města. Starosta by rád spojil tento bod s jednáním o odvolání místostarosty a některých členů městské rady. Zastupitel Jiří Hradec z Koalice pro Chrudim pak přidal pozměňovací návrh, v němž požadoval odvolání celé rady, starosty i obou místostarostů. Tento návrh přijat nebyl, zatímco Tejklův a Řezníčkův ano.

Ilonu Jeníčkovou, která se své funkce v zastupitelstvu vzdala, pak nahradil sociální demokrat Jan Chvojka. 

Skřivánci odlétli a místnost se vylidnila.

První na řadě byl prodej pozemků v průmyslové zóně německé firmě zabývající se výrobou automobilových komponent. Podrobněji jsme o něm informovali v článku, který se týkal zasedání Rady města. Zástupci firmy byli přítomni na jednání zastupitelstva.

Zastupitel Kasal (VV) měl obavu, nebude-li se jednat o provoz, který nadměrně zatíží životní prostředí města. Šéf odboru územního plánování Kopecký mu pak vysvětlil (za vydatné pomoci místostarosty Tejkla), že tyto starosti nejsou na místě. Vzduch z provozovny bude filtrován.

Zvolení zástupci občanů pak prodej pozemku schválili a pánové v kravatách z Německa se odebrali zpět do svých domovů.

Třaskovou směs sliboval bod číslo dvě, v němž se zastupitelům předkládalo něco nevídaného. Za celých 22 let starosta nikdy nepozastavil usnesení rady města. Až teď, v posledních dnech, tak Řezníček učinil. Jedná o známý případ městské sauny a podivných podmínek pronájmu bývalého Malibu.

[[img:chrn_fullwidth:1492:Roman Málek a jeho inspirace Matrixem.]] 

Opět se přihlásil David Kasal a chtěl znát mínění právního oddělení, protože Řezníčkovy závěry mu přišly moc subjektivně zabarvené. Starosta se pokusil vysvětlit, že jeho názory jsou de facto tvořeny názory právníků města.

Dále Kasal poukázal na nesrovnalosti v cifrách, které ukazují hospodářské výsledky městské sauny. Někde se asi stala chyba...

Jeho kolegové však úsudku starosty a právníků uvěřili a návrh byl schválen.

Pokud předchozí bod byl rozbuškou, následovala skutečná seismická mina. Na řadě byl bod číslo čtyři a návrh na odvolání Romana Málka, Davida Kasala a Vladislavy Michalové (TOP 09). Kasal sice požadoval, aby se vše dělo formou veřejného hlasování, byl však přehlasován a schválení se dostalo návrhu starosty, který nabízel hlasování tajné. Hodina voleb začala.

Strany navrhly své zástupce do volební komise, rozdaly se lístky a zastupitelé se začali trousit k urně.

Petr Lichtenberg (Svobodní) ještě přednesl pár slov na vysvětlenou, proč ve své funkci po dvou letech končí a volby klidně pokračovaly. V tu chvíli od mnoha stolů obsazených novináři i prostými občany začaly zaznívat hlasy, které se dožadovaly tekutého chleba.

Vedro bylo k zalknutí.  

[[img:chrn_fullwidth:1493:Elegantní bílé sáčko Petra Lichtenberga.]] 

Málek byl odvolán, účinkování Michalové v radě je minulostí, David Kasal zapěl na radě labutí píseň. Všichni tři byli bez problémů odvoláni. Bývalý místostarosta Málek sundal sluneční brýle, a přesunul se s laptopem ke svým stranickým kolegům.

Další bod vzbudil údiv i posměšky – revokace usnesení zastupitelstva a s ním i zvýšení počtu místostarostů ze dvou na tři.

Jiří Hradec toužil po přesunutí na příští jednání, ale byl opět přehlasován. A protože jeho kolegové souhlasili se starostou, město Chrudim brzy dostane místo dvou, hned celé tři místostarosty. Po kolečku s volební komisí a urnou se jimi ne příliš překvapivě stanou Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD). Volná místa v radě pak zaplní Kateřina Jánská (ODS) a Pavel Kobetič (ODS).

Následující jednání už se podařilo trošku popohnat, takže se schválilo poskytnutí dotace arciděkanství, která bude použita na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, změna zřizovací listiny Chrudimské besedy a nákup objektů s pozemky za Gymnáziem Josefa Ressela – jedná se o místo, kde stával radar. Cena pozemků je 100 korun za metr čtvereční. Nákup se však bude realizovat až v příštím roce, protože letos město nemá finanční prostředky. Pozměňovací návrh Karla Théra (Volba pro město) na spojení akce se zakopáním horkovodu přijat nebyl. Bývalá radní Michalová mezi hlasováním ještě stihla projet aktualizace na svém Facebooku a už starosta uzavíral jednání.

[[img:chrn_fullwidth:1496:I na Facebook se najde čas.]] 

Zastupitelé se po více než čtyřech hodinách rozešli domů a červnový deštík zatím skrápěl hlavy bez rozdílu jejich politické příslušnosti.

Roman Málek oznámil, že v pondělí končí ve funkci místostarosty města Chrudim. „Konečně,“ chtělo by se říct.
Čteme radostné a úlevné komentáře na Facebooku, v diskusích pod články novin. Je to však opravdu „konečně“? Nebylo už včera pozdě?

Každý má jistě v živé paměti jeho eskapády a svérázné způsoby sebeprezentace. Pronájem sloupů veřejného osvětlení, snaha o upocené vysvětlení kauzy, pokuta a následné očištění slatiňanskou komisí.
Naprosto nestandardní postup v kauze bývalého Malibu, z nějž chtěl ambiciózní místostarosta nechat vybudovat moderní saunový svět. Že se přitom měla uzavřít prosperující městská sauna? Ale jděte! Taková maličkost!

Mučírna v bývalém kostele svatého Josefa, muzeum hlavolamů, vesmírné středisko Hurikán, počítačové hry v podzemních prostorách, hororová noc v kině... Mohli bychom pokračovat donekonečna.
Pozapomenutým faktem je, že to byl právě Málek, kdo dal dohromady současnou rozpadající se koalici. Kdo slepil pidistraničky s Řezníčkovými Evropskými demokraty a socialisty. Přislíbil podíl na moci, přitom dobře věděl, že díky absenci skutečných politiků, bude mít tyto trpaslíky pevně v rukách především díky svému politikaření a znalosti technik k ovládnutí moci. Spoléhal na jejich nezkušenost, nerozkoukanost a lenost. Starosta si jistě často trhal vlasy, když sledoval, co se mu na zasedání Rady děje. Chod radnice byl paralyzován.

Co bude dál? Možná se starostovi podaří vytvořit velkou koalici s ODS a ČSSD. Otevřené bojůvky konečně přestanou stejně jako pohádky o medvědech a zvířátkách.

Přesto důvodů k oslavám moc není. Děsivým faktem totiž zůstává, že současný volební systém může vynést na samotný vrchol člověka, který je schopen takových akcí, že rozum zůstává stát. Hvězdná kariéra Romana Málka je totiž především dílem všech těch, kdo mu dali hlas.

Chrudim – Na programu zasedání chrudimského zastupitelstva, které se sejde v pondělí 25. června, nacházíme i bod, který vzbuzuje mezi Chrudimáky spoustu emocí. Jedná se o bod číslo 4 a projednávat se v něm bude prodej pozemků v lokalitě Skřivánek.

Často se v souvislosti s plánovanou výstavbou skloňuje i jméno chrudimského podnikatele Milana Kušty, který je jedním z vlastníků akciové společnosti Parnassius Apollo.

Tato firma má totiž na základě dříve vyhlášeného a uzavřeného výběrového řízení v budoucnu realizovat celou výstavbu bytových jednotek i rodinných domků v lukrativní lokalitě nedaleko centra.

„Prodej pozemků je už tři roky schválen, přesto město nebylo schopné uzavřít s vítěznou společností kupní smlouvu,“ říká Kušta.

„Jedná se o tragikomickou situaci. Místo je územním plánem určené k zástavbě, ale přesto nejsou radní a zstupitelé schopní odsouhlasit prodej firmě, která zvítězila ve výběrovém řízení.“

„Město Chrudim dlouhodobě odmítalo uzavření smlouvy z rúzných důvodů, naposledy navrhlo zvýšení ceny ze 351Kč až na 500Kč/m2. Investor i toto akceptoval za podmínky etapizace výstavby. Přesto se ozývají hlasy, že by se mělo jednat o ceně daleko vyšší. Konkrétně až 700 korun. Není možné si v této souvislosti nevzpomenout na obchody z nedávné minulosti. Například chrudimské DEPO o rozloze 12 ha prodávala armáda soutěží za asi 45mil. Kč, to je cena kolem 380Kč/m2, a to kompletně zainventovaného pozemku včetně silnic a budov,“ upřesňuje Kušta situaci kolem ceny pozemků a velkých očí radních.

[[img:chrn_fullwidth:721:Plánované domy na Skřivánku]]

Investor na sebe přebírá náklady na vybudování silnic, chodníků, inženýrských sítí a kanalizace. Ta musí být navíc oddělená a náklady na zasíťování jsou celkem 140 miliónů korun. Mezi domy mají vzniknout zelené plochy veřejný park a dětská hřiště.

Několik desítek lidí však kdysi podepsalo petici, která razantně požadovala jakýkoli prodej pozemků a s ním související výstavbu zarazit. A tak se začalo politikařit. Polovinu pozemků na nichž se má stavět vlastní akcionáři a na dalším jsou spoluvlastníci s městem. Takže do budoucna městu stejně nezbude jiná možnost, než své vlastní pozemky nabídnout nejprve tomuto subjektu a pak až případně třetí straně.

Odpůrcům výstavby se nelíbí údajné zahuštění dopravy v doposud klidné části Chrudimě. I tento argument je lichý. Město si nechalo zpracovat studii dopravní zátěže u ČVUT Praha, a tato studie potvrdila možnost napojení lokality na městské komunikace..

„Vzhledem k tomu, že ve městě prakticky neexistují místa kde šlo, nebo ještě lze postavit rodinný dům, většina zájemců se sebrala a začala hledat jinde. Stačí se jet podívat do okolních vesnic. Pokud se vydáme Škroupovou ulicí, narazíme zanedlouho na mnoho desítek nových domů. To jsou lidé, kteří kvůli chybné koncepci města v minulých 20 letech, nenašli místo, kde by dům postavili. Takže své daně neodvádějí do rozpočtu Chrudimě, ale zcela jiných obcí. Za posledních deset let takto vzniklo v okolí Chrudimi víc než 400 domů. Tito lidé každé ráno vozí své děti do školy, jezdí do práce. Pokud by bydleli v plánovaných domech na Skřivánku, jistě by někteří z nich použili vlastní nohy, kola,“ vysvětluje Milan Kušta výtky oponentů k dopravní situaci.

„Náš projekt počítá s napojením vystavěných domů přímo na Škroupovu ulici a následně i na severozápadní obchvat města. Obavy starousedlíků, že třeba Alšova ulice bude neprůjezdná, jsou zcela liché. Pokud by na to opravdu došlo, tato ulice může být klidně jednosměrná, nebo zcela slepá.“

Rozzlobení občané dokonce sestavili petici, v níž protestují proti výstavbě devítipatrových domů, které údajně měly vyrůst za jejich zahradami.

[[img:chrn_fullwidth:710:Součástí nové čtvrti budou i parky]]

„Je to nesmysl. V našem projektu žádné devítipodlažní domy nejsou. Devítipodlažní domy byly zmíněny ve studii, kterou požadovalo město, jako alternativu k našemu projektu. Lidé tak byli jen uvedeni v omyl, ať úmyslně, nebo ne. Možná prostě platí Hanlonova břitva,“ usmívá se podnikatel.

Co tedy bude dál? Jakým způsobem bude Parnassius Apollo, který chtěl v celé lokalitě proinvestovat v následujícíh letech bezmála jednu miliardu korun postupovat?

„Jestliže se nedočkáme souhlasného rozhodnutí zastupitelů, budeme požadovat úhradu vynaložených nákladů. Byly zpracovány projekty, studie zástavby, vše se řešilo víc než 4 roky a stálo spousty peněz. Patrně bude následovat i arbitrážní řízení na ochranu investic zahraničních akcionářů společnosti, jejich rozhodnutí těžko předjímat. Chování zástupců města je poměrně kuriózní. Na jedné straně odmítají investora do rezidenční výstavby, která by zlepšila ekonomiku jeho příjmů, na straně druhé se mohou přetrhnout, když lákají zahraniční investory do průmyslové zóny. Celý průběh projektu na Skřivánku na mne působí tak, že není vůle a chybí zdravý rozum. Proč, když do budoucna se zde stejně bude stavět? To už je otázka na někoho jiného,“ uzavírá Kušta.

Zastupitelstvo má před prázdninami rozhodnout, zda odprodá konsorciu podnikatelů devět hektarů půdy na Skřivánku na výstavbu nových rodinných a bytových domů. Pokud se tak stane, vyroste tu architektonicky ucelené moderní sídliště s potřebnou infrastrukturou, nikoli kýčovité shluky domů "podnikatelského baroka", které jsme zvyklí vídat v okolních vesnických satelitech.

Sídliště má však odpůrce mezi starousedlíky v sousedství, kterým se nelíbí představa, že bude zastavena zelená louka pod jejich okny. Dalším nepřítelem zdejší výstavby jsou někteří politici. Starousedlíci nechtějí nic slyšet o tom, že jde o poslední vhodnou lokalitu k takové výstavbě v Chrudimi, zatímco politici chtějí z této nespokojenosti vytěžit co nejvíc pro sebe. Vzpomeňme třeba na závěr minulého volebního období, kdy strana současného starosty hlasovala proti sídlišti v rozporu s koaliční dohodou jen proto, že byly za dveřmi další volby a nechtěla riskovat možnou ztrátu volebních hlasů. A dnes? Mezi radními graduje populismus nejhrubšího zrna, a to přesto, že nový městský architekt nabádá výstavbu na Skřivánku neodkládat, jinak se město v budoucnu ocitne na úplné periferii zájmu lidí, kteří by tu snad chtěli žít.

Mezi výrazné kritiky prodeje zdejších pozemků se totiž teď přiřadil další "expert" přes výstavbu - místostarosta Málek. Přišel s požadavkem navýšit prodejní cenu 351 Kč za metr čtvereční na pět set až 700 korun za metr a nakazil tím i některé další radní, avšak zapomněl dodat, že navržená cena je kompenzací za to, že investor přivede na Skřivánek pod tratí veškeré inženýrské sítě řádově za několik desítek milionů korun. Anebo je to génius takového kalibru, že má tyto peníze někde připraveny, což je ta méně pravděpodobnější varianta.

Tak jako tak se ze Skřivánku stala politická hra, která tomuto městu škodí stejně jako politici, kteří tuto hru rozehráli. Ve městě není už takřka kde stavět, radnice nemá peníze na výstavbu ani na přivedení inženýrských sítí a za této situace chtějí Málek a spol. ještě stupňovat ultimáta, která projekt sídliště nadobro "zazdí". Pokud tato parta, která má prázdné kapsy, ale politickou moc, nakazí v pondělí i zastupitelstvo, pak se na Skřivánku dočkáme maximálně onoho kýčovitého baroka, které se tu živelně rozroste namísto moderního sídliště, pěší zóny, či cyklistické stezky, a Chrudim si tak přičte další nepovedený zářez na vrub tohoto zpackaného volebního období.

Chrudim - Nevyhovující stadiony. Právě na tomto faktu ztroskotal sen chrudimských fotbalistů na druhou nejvyšší soutěž v České republice. Co přesně nevyhovovalo? Více se dozvíte v následujícím článku.

Chrudimský fotbal je v posledních letech v nevídaném rozkvětu, tato strmě stoupající křivka se musí však zastavit. Po suverénním vítězství třetí ligy se vedení rozhodlo podat přihlášku do vyšší soutěže a čekalo se, jak bude Fotbalová asociace České republiky reagovat na kvalitu chrudimských fotbalových stadionů.

„V první řadě jsme usilovali o získání licence na stadion Za Vodojemem. Po návštěvě komisaře z komise pro stadiony nám bylo sděleno, že nevyhovující je hlavně tribuna, kde musí být jasně vybudované sedačky,“ řekl k problému generální sekretář klubu Martin Škrha.

To ale nebyl jediný problém. Podmínkou pro druhou ligu je také kapacita stadionu alespoň pro 1500 lidí, což by stadion U Vodojemu splňoval. Důležité je, aby vše bylo na sezení a v tom je další nepominutelný háček. „Další technické věci byly veřejné záchodky, press centrum pro novináře, antidopingová místnost, kabina pro delegáta s vlastním wc atd. Těch věcí bylo dost. Byli jsme připraveni i v rámci financí klubu na nějaké drobné stavební úpravy, ale tribuny bychom do začátku soutěže postavit nestihli,“ zklamaně oznamuje situaci Škrha.

Jedinou možností tak zůstal Letní stadion, který „na tom je o něco lépe“. Martin Škrha reaguje: „Spodní stadion by po různých úpravách možná na výjimku dosáhl, ale vzhledem k chystajícím se rekonstrukcím jsme bohužel od záměru hrát druhou ligu dole museli upustit.“ Z hlediska budoucnosti chrudimského fotbalu situace není nijak kritická. „Po dohodě s městem už teď v červenci startují opravy právě na Letním stadionu, který by posléze měl splňovat podmínky pro druhou ligu,“ říká Škrha.

„Navíc by příští rok měla proběhnout stavba tribuny i na druhém stadionu, v současné době se zde rozšiřovalo hřiště, abychom splňovali normy pro Českou fotbalovou ligu,“ dodává generální sekretář. Pokud bude příští sezóna stejně tak vydařená jako ta letošní, zřejmě bychom se druhé ligy dočkali v následujícím roce. Nyní si ji budou moci užívat Pardubice, kterým spadl postup do klína. Doufejme, že budou alespoň oni reprezentovat východočeský kraj důstojně.

Chrudim - Pro všechny chrudimské fanoušky přišla v úterý večer zdrcující zpráva. Český fotbalový svaz nedal povolení pro druhou ligu zde v Chrudimi, licence se tak přesouvá do nedalekých Pardubic.

Jeden tábor smutní, druhý je naopak štěstím bez sebe. Chrudimští fotbalisté porazili o třídu zbytek třetí ligy, avšak do vyšší soutěže se podívat nemohou. Vypadalo to jako pohádka. Před rokem skončila Chrudim v divizi na druhé pozici a jen díky zrušení rezervy Dynama České Budějovice se vyšplhala do České fotbalové ligy. Parta kolem trenéra Jirouska s téměř totožným kádrem přejela zbytek startovního pole a mohla se radovat z postupu do druhé ligy.

Pro hráče jako je Radim Holub, Petr Vladyka či kapitán Tomáš Linhart to mohla být poslední šance zahrát si druhou nejvyšší fotbalovou ligu. Ale prozatím se jí nedočkají. Vedení svazu totiž neuznalo chrudimský stadion U Vodojemu způsobilým pro druhou ligu a v Chrudimi se tak bude stále hrát Česká fotbalová liga. Přece jen se ale tým z východních Čech nahoru podívá.

Postup spadl do klína druhým Pardubicím, kteří jsou za tuto možnost převelice rádi. I přesto, že sportovními výkony na chrudimský mančaft v letošní sezóně neměli, nakonec dopadli o mnoho lépe. A možná i proto je s podivem někdy až arogantní chování pardubických fanoušků vůči chrudimským příznivcům. Pardubicím proto přejeme ve druhé lize mnoho štěstí!