Chrudim - Nadcházející víkend je pro Chrudimáky jednoznačně ve znamení Salvátorské pouti. Město se pomalu plní stánkaři, atrakce jsou na svém místě. Pouť ale neznamená jen nákupní mamon.

V dřívějších dobách pouť znamenala skutečné putování. V celém blízkém i dalekém okolí se skupinky věřících vydávaly za zpěvu písní a modliteb na někdy i velmi namáhavé a daleké cesty. To vše „jen“ proto, aby se poklonili Nejsvětějšímu Salvátorovi, jehož zázračný obraz se nachází nad hlavním oltářem chrudimského chrámu. Jako každý rok, bude i letos vytažen z trezoru ten pravý, pořezaný švédskými vojáky.

Program, který chrudimské arciděkanství nabízí, je opravdu bohatý.

[[img:chrn_fullwidth:1782:Program pouti.]] 

Myslím, že jedinečnost chrudimské pouti si zaslouží i naši návštěvu v kostele. Zkusme dokázat panu faráři, že nejsme žádní „jednoročáci“ - ne, to není označení mladého divokého prasete, ale člověka, který do kostela zajde jednou do roka, obvykle na půlnoční.

Až budete mít pouťového veselí dost, můžete se vydat třeba zase do Hlinska. Věřte, že klid lesů, které se kolem městečka rozprostírají, bude učiněný balzám. A houby rostou.

Do Hlinska vás ale nezvu jen kvůli místní flóře. V sobotu 11. srpna začíná ve 14 hodin Hlinecký folkový špekáček. Vystoupí mnoho známých bardů, v čele s Pavlem Žalmanem Lohonkou.

V pivovaru Rychtář to bude trošku tvrdší nářez. Horkýže slíže, Sto zvířat, Imodium, Pipes & Pints zahrají a nepochybně i roztančí celý amfiteátr. Vstup je od 17 hodin, hrát se začne o hodinu později. Vstupenky koupíte i na místě za 240 korun českých.

[[img:chrn_fullwidth:1781:Sto zvířat.]] 

Procházka po městských lesích vás možná přivede až k bývalé střelnici milicionářů, později i myslivců. Nevyužitý plácek uprostřed lesa přímo volá po nějaké „atrakci“, které by procházce lesem dala další cíl. Zkuste něco vymyslet a poslat mi na mail.

V sobotu se také chystá už dříve avizovaný koncert Martina Langra na terase za Wiessnerovou vilou. 

Hezký pouťový víkend a pevné nervy těm, kdo bydlí v centru :)

Chrudim - Zdejší nezisková organizace Šance pro Tebe uspěla ve veřejné zakázce na zajištění terénních programů v sociálně vyloučených lokalitách. Zakázku vyhlásil Pardubický kraj a jejím hlavním cílem je podpořit obyvatele ve věku nad 15 let, kterým hrozí vyloučení ze společnosti. Terénní pracovníci Šance pro Tebe tak od začátku července aktivně pracují s ohroženými obyvateli v Chrudimi, Hrochově Týnci anebo Prachovicích.

Od července tohoto roku až do konce ledna roku 2014 bude nezisková organizace Šance pro Tebe aktivně pracovat formou terénní práce v tzv. vyloučených lokalitách měst Chrudim, Hrochův Týnec a Prachovice. Odbornou garanci v oblasti terénní práce pak budou sociální pracovníci ze Šance pro Tebe poskytovat i ve Svitavách.

Prozatím je projekt ve fázi vyjednávání zástupců Šance pro Tebe s představiteli obcí. „Zastupitelé obce Hrochův Týnec na svém jednání odhlasovali účast na projektu, z čehož je patrné, že obec má zájem na řešení problémů romských spoluobčanů,“ kvituje spolupráci města a Šance pro Tebe Petr Schejbal, místostarosta Hrochova Týnce. Stejně pozitivní přístup zaujala i paní starostka a zastupitelé z Prachovic. „Rádi bychom společně s ředitelkou a pedagogy zdejší základní školy dál pracovali na řešení specifických potřeb romských dětí, které školu navštěvují,“ objasňuje starostka Prachovic Bohuslava Čepová. Z jednání vyplynulo na příklad i to, že starostka i ředitelka základní školy stále hledají nové možnosti práce v oblasti vyloučených lokalit. Aktivity terénních pracovníků Šance pro Tebe tedy jenom vítá.

Terénní prací ve vyloučených lokalitách se rozumí vyhledávání občanů, kteří potřebují pomoc na příklad v oblasti bydlení, finanční gramotnosti, ale i ve výchově dětí anebo v prevenci zdravotních problémů. „Spolupráce s klienty probíhá terénní formou a to znamená, že se s nimi setkáváme na ulici nebo v rodinách. Řešíme nejčastěji dluhy a exekuce, pomáháme klientům se sháněním práce nebo lepšího bydlení, věnujeme se péči o děti a výchovnému poradenství,“ vysvětluje průběh terénní práce Martina Švadlenková, vedoucí Sociálního programu pro rodiny z neziskové organizace Šance pro Tebe.

[[img:chrn_fullwidth:1437:Klub Agora sídlo Šance pro tebe.  Foto: Chrudimské noviny]]

Práce sociálních pracovníků tak neprobíhá přímo na půdě organizace Šance pro Tebe, ale naopak v přirozeném prostředí klientů. Umožňuje to kontakt s lidmi, kteří z různých důvodů pomoc sami nevyhledají, případně ji zpočátku i odmítají. „Z pozice místostarosty mě nejvíc trápí nedostatečná docházka dětí do školy a mírný vandalismus v obci. Doufám, že výsledkem spolupráce bude zlepšení situace ve zmiňovaných oblastech a obecně v soužití romské minority s dalšími občany Hrochova Týnce,“ doplňuje místostarosta Schejbal.

Martina Švadlenková ještě popisuje, že sociální pracovníci své klienty také doprovází na složitější jednání a pomáhají s úředními listinami. Dodává také, že dobře nastavená komunikace s úřadem a obcí je v terénní práci vždy velkou pomocí. „Je pro nás důležité, aby s námi zástupci obce komunikovali. Rádi vyslechneme jejich nároky a bude-li to v našich silách a možnostech programu, budeme pracovat na zlepšení,“ vysvětluje Martina Švadlenková. Ostatně dobrá spolupráce Šance pro Tebe s úřady se projevuje i podporou ve formě poskytnutí prostor a zázemí pro pracovníky terénního programu.

Šance pro Tebe do minulého roku pracovala především s dětmi a mládeží. Nyní se věnuje už třem sociálním oblastem, které pomáhají ohroženým rodinám zvládnout těžké, ale i běžné životní situace. „Ve velice krátké době, během čtvrt roku, se nám podařilo navázat dobrou spolupráci s klienty i s úřady. Pro úředníky jsme se stali důvěryhodnými partnery v práci s rodinami,“ říká Milan Štorek, ředitel Šance pro Tebe.

Chrudim - Zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se zlobí. Staronové vedení chrudimské radnice prý provádí personální čistky v odborných komisích. Odvolán byl třeba David Kasal (VV).

Roman Málek tak prokazuje obdivuhodnou ztrátu paměti, protože jeho vlastní činnost po vítězných volbách, kdy zasedl jako místostarosta na radnici, nepřipomínala nic jiného. Odvolání stíhalo odvolání.

Současný místostarosta Jan Čechlovský potom připomíná, že změna v dozorčí radě sportovních areálů je pouze naplnění politiky, kterou jeho strana prosazovala celé předchozí funkční období Málkovy vlády. Odvolán byl Kasal a rezignoval Petr Lichtenberg (Svobodní).

První místostarosta Tejkl rovněž nesouhlasí s výrazem "čistka". Podle něj by se toto slovo spíše hodilo na začátek minulého volebního období, kdy změny v komisích byly opravdu značné.  

Chrudim/Pardubice - Pardubickému kraji se konečně podařilo najít kupce na bývalou chrudimskou léčebnu dlouhodobě nemocných. Unikátní stavbu získá firma Fabellam z Pardubic za 2.650.000 korun.

Bývalá LDN se prodávala přes realitní kancelář RAŠ s.r.o. a byli tři vážní zájemci. Nejvyšší cenu nabídla společnost Fabellam s.r.o. se sídlem v pardubické ulici 17. listopadu 237. Společnost se zabývá pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. 

Jednalo se o částku 2,650.000 Kč. Mimo tuto kupní cenu uhradí vítězná společnost 15.000 Kč za zpracování znaleckého posudku a 1000 Kč za vklad práva do katastru nemovitostí.

[[img:chrn_fullwidth:1395:Budou tady nové byty?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Společnost Fabellam, s.r.o., uhradila zálohu ve výši 300.000 Kč, zbývající kupní cenu musí uhradit nejpozději do tří měsíců od data podpisu smlouvy. To znamená nejpozději do 25. 10. 2012. Teprve po úhradě celé kupní ceny bude podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Prodej byl schválen usnesením Zastupitelstva Pardubického kraje číšlo Z/419/12 ze dne 21. 6. 2012. Vyvěšení záměru Pardubického kraje na úřední desce bylo od 6. 4. 2012 do 9. 5. 2012

Záměr, jaký kupující společnost s budovou bývalé LDN má, není znám. 

Partnerství mezi Chrudimí a Ede končí. Pro nás bylo, dá se říct, výhodné, pro Holanďany už méně, a proto byly upřednostněny pragmatické kupecké počty před sentimentem společné dvacetileté historie či duchovní spřízněností. Takový je už zkrátka dnešní svět.

Ede dalo Chrudimi bezpochyby hodně dobrého - například finanční dar na provoz chrudimské nemocnice či zprostředkovalo výhodné úvěrování na některé projekty ve městě, a také výměnné pobyty mezi nejrůznějšími zájmovými spolky tam a tady nebyly k zahození. Méně zdařilý už byl ale třeba projekt biotopu, který patří do lesa a proměnil po staletí tradiční chrudimský náhon lemovaný mlýny v jakousi exotiku, k níž Holanďané všeobecně tíhnou a tak nám sem obrazně řečeno implantovali Micky Mouse namísto českého vodníka Česílka. Ale budiž jim odpuštěno, pozitiva spolupráce převažují.

Ede dalo ale Chrudimi ještě něco, což na radnici zřejmě nepostřehli. Ukončilo projekt, který byl pro jejich město nevýhodný. Holanďané tak učinili se vší zdvořilostí, taktně a rázně. Není to snad určitý signál i pro Chrudim? "Kamarádí se" ani ne s polovičním Svidníkem na Slovensku, kde snad jen socha armádního generála a pozdějšího československého prezidenta Ludvíka Svobody na tamním náměstí či záliba v pití pálenky jsou jedinými pojítky našich národů. A co teprve Olešnice v Polsku, která za druhé světové války takřka zmizela z mapy světa? Mají nás tato dvě městečka čím obohatit? Ekonomicky, kulturně či lidsky? Jaký je jejich přínos pro občany našeho města?

Chrudim jakoby byla nepoučitelná... Zatímco jí víc než desetiletí nadbíhalo za přispění honorárního konzula ČR ve Švédsku Antonína Petra švédské Partille, které je předměstím průmyslově rozvinutého a kulturně vyspělého Göteborgu s početnou komunitou českých emigrantů, začala hledat namísto Ede nové partnery kdesi na kopci v chorvatské Istrii, tedy v místě, kde žije asi 800 obyvatel. Co na tom, že se tu kdysi oženil Josef Ressel? Důležité je se ptát, v čem a komu bude takové partnerství prospěšné? Nepromění se chorvatský Motovun v další Svidník nebo Olešnici, které jsou jednou dvakrát do roka zastávkou představitelů naší radnice a dál už skoro nic?

Už proto je odkaz Ede nedocenitelný. Dokázalo si na příkladu Chrudimě spočítat, kudy cesta nevede a postavit svoji další vizi nikoli na nic neřešícím "euroturismu", ale výhradně na strategickém partnerství, což se o Svidníku, Olešnici a nově o Motovunu rozhodně říci nedá. Neměla by tedy Chrudim hledat spíše rovnocenného, případně silnějšího partnera, jakým bylo po dvacet let Ede? Obávám se, že nám na tuto otázku naši holandští přátelé právě odpověděli, jen si toho na radnici nikdo nevšiml.

Chrudim - Bezmála dvacetileté partnerství mezi Chrudimí a nizozemským městem Ede na žádost Nizozemců letos na podzim skončí. Chrudim je prý pro ně dál nezajímavá a proto neuvažují o prodloužení další spolupráce. 

„Ano, když zástupci Ede přijeli v květnu na obvyklou návštěvu, jejich závěr byl jasný - oznámit nám, že  v roce 2013 naše spolupráce končí,“ potvrzuje starosta Petr Řezníček (SNK-ED) chrudimskou šeptandu.

Podle Řezníčka k tomu mají Nizozemci hned několik důvodů. „Po letech se našim nizozemským partnerům zdá, že je pro ně Chrudim svou velikostí a občanskou vybaveností moc malá. Do jisté míry je to pochopitelné. Ede patří k největším městům v Nizozemí a rádo by třeba posílalo studenty na výměnné pobyty do škol nebo univerzit. Tuto možnost mu ale Chrudim nabídnout nemůže,“ vysvětluje starosta jeden z důvodů uváděný Holanďany.

Za dvacet let najdeme v Chrudimi jen těžko veřejné prostranství či objekt, které by za svůj současný vzhled nevděčil právě přátelům ze země sýrů a tulipánů.

„Je to tak. Když se například revitalizoval náhon v Koželužské ulici a jeho další úseky, byli to právě zástupci nizozemské královny, kdo nám pomohli sehnat ten nejvýhodnější úvěr, podíleli se na výsadbě rostlin. Inspiraci jsme u nich hledali i v budování Centra sociálních služeb, parkových úprav a při realizaci stovek dalších projektů,“ popisuje krátce Řezníček spolupráci s městem Ede.

Dostávali ale Nizozemci také něco od nás? Nebyli jsme jen menším bratrem, který na tom starším parazitoval? „To rozhodně ne,“ ohrazuje se kategoricky starosta.

„Například v oblasti sociální péče jsme se dostali dál, než samotní Holanďané. Často nás chválili, protože díky našim úspěchům mohou oni sami načerpat inspiraci pro svou další práci. Příměr se sourozencem je ale přesný. Právě takové mám dnes pocity. Pokud smlouva o spolupráci skutečně nebude na  jaře 2013 podepsána, budeme jako mladší bratr, kterého ten starší nechal žít samostatně a určitě se ve světě neztratí,“ míní Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:1779:Takto známe Nizozemce asi nejlépe.]] 

„Nejlepší spolupráce byla pochopitelně se starostou prvním - Willemem Blankenem. Za těch dvacet let se na jejich radnici vystřídalo daleko víc královských úředníků - protože starosta je jmenován právě královnou - než zvolených zástupců tady u nás. Každý měl jiné představy a jinou vizi. Je jasné, že prodat několikrát do roka pár sýrů na našich slavnostech moc výnosné není. Ale věřil jsem v jistou duchovní spřízněnost,“ pokračuje chrudimský starosta.

Naděje, že si Nizozemci své kategorické "ne" rozmyslí, je podle něj malá, ale na dvacet let úspěšné spolupráce prý zapomenout nelze. Před několika dny se ale Petr Řezníček vydal do chorvatského Motovunu. Byla toho důvodem právě hrozba končící spolupráce s Ede? „Mnozí to asi netuší, ale Motovun není náhodně zvolené malebné městečko na kopci. Má velký vztah k našemu rodákovi - Josefu Resselovi. Ten zde žil a oženil se se svou první ženou,“ usmívá se Řezníček.

Chrudim - Redakce Chrudimských novin pro vás připravila opět soutěž o skvělou cenu - letenku, která výherci umožní využít služeb chrudimského Balonklubu a proletět se třeba právě nad naším krásným městem.

[[img:chrn_fullwidth:1636:I takové pohledy vás čekají.  Foto: Chrudimské noviny]]

Balónové létání má oproti tomu v letadle několik nesporných výhod. Především je takový let klidným, neruší ho nic, než občasné zapálení hořáků.

Jak známo, prvními vzduchoplavci byli bratři Montgolfiérové, jejichž balón se vznesl už v roce 1783 a osádku tvořila hospodářská zvířata.

Od té doby se po celém světě vytvořily skupinky nadšenců a jednu takovou máme i u nás v Chrudimi.

Chrudimský Balonklub vzniknul krátce po sametové revoluci, v roce 1991 a dlouhá léta byl pod křídly Aeoroklubu Chrudim. V roce 2007 se osamostatnil a od té doby fuguje samostatně jako společnost s ručením omezeným.

[[img:chrn_fullwidth:1452:První let v roce 1991]] 

Zkušení vzduchoplavci z Balonklubu létali nad mnoha zeměmi Evropy - Rakouskem, Polskem, Francií a dalšími. Jsou nositeli mnoha certifikátů a osvědčení. 

Soutěžení otázka zní:

V kterém roce Balonklub Chrudim uskutečnil svůj první let?

[[nid:4265]]

Odpověď můžete snadno nalézt na stránkách Balonklub Chrudim

Soutěž potrvá od 5. 8. 2012 do 20. 8. 2012. Z odpovědí vybereme losováním jednoho výherce, který získá letenku.

Nejlevnější nabídka nemusí být nutně nejvýhodnější. S tímhle úskalím se teď v praxi potýkají Pardubice, kde odstoupila od smlouvy na revitalizaci Tyršových sadů za 84 milionů korun stavební firma DIS Brno. Podle všeho svoji nabídku výrazně podhodnotila a snažila se dodatečně na městu vymoci navýšení koncové ceny zhruba o dalších 12 milionů Kč. Odstoupení nakonec zdůvodnila nepřipraveností projektu ze strany radnice.

Pro Pardubice je to teď velmi nepříjemné zjištění - jsou limitovány termíny zahájení a dokončení projektu, aby mohly uplatnit "přiklepnutou" 60milionovou evropskou dotaci. V případě zpoždění o ni přijdou. Radnice se proto snažila s firmou nejprve vyjednávat, ale neuspěla, a tak podle všeho skončí tento spor u soudu, v němž budou Pardubice uplatňovat po stavební společnosti náhradu vzniklé škody. Otázka je, zda ji někdy vymohou a zda bude vůbec uvedená firma v době konání soudního sporu ještě existovat.

Připomínám tuhle kauzu ve spojitosti s Chrudimí, která se stala pro Pardubice v případě zadávání veřejných zakázek s nejnižší nabídkou jistým vzorem, a ráda a dost často se tím před médii pochlubí. Je totiž vcelku jedno, kteří představitelé radnice mají tuto problematiku nejčastěji ve svém repertoáru, protože vysoutěžená cena je pokaždé nižší než ta vyprojektovaná, a každá takto prezentovaná "úspora" je spíše politickým populismem než ukazatelem úspěšnosti radnice. 

Podstatná ale je, a z posledního případu v Pardubicích přímo odstrašující, ona bezmoc města, pokud vybere nejnižší nabídku, za kterou není později ochotno pod nátlakem vítězné firmy "připlatit", a dostane se tak do kleští, ze kterých není úniku - prosoudí nejen kalhoty, ale ještě přijde o dotaci. I takové konce může mít "cenově nejvýhodnější" nabídka, a to je pro Chrudim a další varováním.

Chrudim - Nekonečné čekání na silniční obchvat města by mohly podstatně zkrátit evropské peníze. Za ně už se například realizovala před nedávnem čtyřproudová silnice první třídy mezi Opatovicemi nad Labem a Pardubicemi.

A právě na tuto komunikaci navazuje silniční úsek do Chrudimi a ve dvou etapách plánovaná přeložka silnice I/37 dál ve směru na Slatiňany za zhruba půldruhé miliardy korun, s kterou se počítá už od roku 1996 a je na ni dokonce vybrán dodavatel. Naděje na zafinancování této stavby přichází se změnou dotační strategie Evropské unie, která zmrazila veškeré peníze, například do kulturních projektů, a naopak se snaží rozhýbat pracovní trh a skomírající ekonomiku cílenými finančními pobídkami, třeba do výstavby silniční infrastruktury.

Chrudimi tak může paradoxně současná ekonomická krize pomoci k novému silničnímu obchvatu. Zda tomu tak bude skutečně, bude zřejmé až z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2013, který se právě sestavuje a do kterého by mohly evropské peníze na obchvat Chrudimi přitéct. Pokud se tak nestane, je jeho výstavba v nedohlednu, protože stát už dopředu avizoval, že s ním nejméně do roku 2015 nepočítá.

Pardubice - Soudkyně pardubické pobočky krajského soudu Jaroslava Zusková musí do konce letošního října opustit funkci. Stalo se tak poté, co vyšel najevo skandál, který spočíval v tom, že koupila dům v dražbě, kterou sama vyhlásila. 

Následně podala jedinou nabídku a objekt v Ostřetíně na Pardubicku po zadlužených majitelích získala za vyvolávací cenu 600 tisíc Kč, přestože se předtím ve zrušeném přímém prodeji, který nechala zrušit svým asistentem, měly objevit daleko vyšší nabídky a také odhadní cena domku je zhruba o 200 tisíc vyšší.

Na základě tohoto zjištění požádal její nadřízený, místopředseda krajského soudu Milan Špryňar, kárný senát Nejvyššího správního soudu, aby Zuskové na rok snížil o 30 procent její plat, ona však mezitím rezignovala a doručila Kanceláři prezidenta republiky dopis, v němž se vzdává funkce. Tím bylo kárné řízení proti ní zastaveno.

Podle kárné žaloby, kterou vypracoval Špryňar, měla Jaroslava Zusková vzhledem ke svému postavení a zkušenostem dobře vědět, že její účast v dražbě je neslučitelná s postavením soudce vykonávajícího dohled na insolvenční řízení. Soudcovská unie případ dokonce kvalifikovala jako porušení zákona, ale vzhledem k rezignaci Zuskové musel Nejvyšší správní soud řízení proti ní zastavit.