Chrudim – Jako zástupce rodinné firmy, která se zabývá dřevovýrobou specializující se na luxusní dýhu, přivítal ve středu podnikatel Jan Ficek předsedu ODS Petra Fialu. Ten do Chrudimi zavítal po cestě z Pardubic, které navštívil spolu s celou koalicí SPOLU, včetně lídryně TOP09 Markéty Adamové Pekarové a Mariana Jurečky z KDU-ČSL, který už se vrátil z odklízení po tornádu na jižní Moravě. Na oběd se všichni sešli v chrudimské restauraci a penzionu Na Sklepích. Ale ještě před tím právě přivítal Petra Fialu v dýhárně, která s úspěchem funguje už třetí generaci, Jan Ficek.

 [[img:chrn_fullwidth:18261:Jan Ficek přivítal Petra Fialu v rodinné firmě specializující se na luxusní dýhy.  Foto: Chrudimské noviny]]

„S naší rodinnou tradicí začal dědeček Jan Ficek, já jsem Jan Ficek třetí, už existuje i Jan Ficek čtvrtý a Jakub Ficek a sestra má ještě dva syny, tak snad rodinná tradice zůstane zachována,“ začal s nadsázkou vyprávět úspěšný podnikatel příběh své rodinné firmy.

„V oblasti dýhy a nábytku jsme daleko před konkurencí. Dědeček začal podnikat se svým bratrem Vladimírem Fickem za první republiky,“ řekl Jan Ficek k začátkům rodinné tradice. V expozici pro zvláštní příležitosti vše dokládá i ručně psaná výkresová dokumentace a fotografické katalogy nábytku z první republiky, včetně ukázek nejrůznějších druhů vzácných dýh: „Měli továrnu Pod Kopanicí, ale v roce 1948 o ni přišel. Každopádně dnes na místě staré fabriky stojí byty, protože svého času jsme se na tom domluvili s městem, přesídlili jsme do průmyslové zóny,“ popsal Jan Ficek.

„Jsme unikátní v tom, že nejenže umíme udělat dýhu na front, ale i na hrany, z čehož plyne výhoda barevné sladěnosti,“ vysvětlil Jan Ficek. „Vyrábíme kuchyňská dvířka, máme předpoklad, že náš výrobní program se bude dál rozvíjet, protože po tom, co se děje v Evropě, máme docela významné poptávky, poprvé dokonce už i ze Skandinávie. Vyrábíme nábytek na zakázku a většina našich klientů jsou architekti, kteří nám představují další zákazníky.“

[[img:chrn_fullwidth:18264: Prohlídka dřevovýroby za plného provozu. Foto: Chrudimské noviny]]

Firma má mnoho prospěšných aktivit

Předsedu ODS Petra Fialu zajímalo, kolik procent tvoří zakázková výroba: „Před kovidem se náš obrat pohyboval kolem 100 milionů, zakázková se pohybovala někdě kolem deseti. Aktuálně se domníváme, že zakázková výroba skončí podobně. Už několik let do školek a škol dodáváme zdarma dýhy, aby děti mohly tvořit, soutěžit, tam kde podnikáme, podporujeme místní spolky a organizace, patří to k naší fabrice, podporujeme i chrudimskou nemocnici, nebo zaměstnáváme klienty organizace Rytmus Východní Čechy, která začleňuje lidi s handicapem do běžného života,“ vyjmenoval další prospěšné aktivity rodinné firmy Jan Ficek.

[[img:chrn_fullwidth:18280:Čisté pracovní prostředí je samozřejmostí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za dobré chování si tu mohou lidé zkrátit čekání na svobodu

Ve firmě pracuje nějakých devadesát lidí. Mezi zaměstnanci jsou zapojeni do práce také lidé ve výkonu trestu. Vězeňská služba je ale nevozí: „Musíme si je přivézt sami, ale vězni, kteří tu pracují, mají většinou volný pohyb, to znamená většinou to jsou neplatiči alimentů, nebo když někdo způsobil dopravní nehodu. Když od nás dostanou dobrý posudek, mohou si požádat o kratší trest,“ uvedl Jan Ficek. „Má to pro ně výhody.“ Zaměstnávají i lidi ve výkonu trestu v pardubické věznici: „Náš personál vše na každé směně řídí.“ Petra Fialu zaujalo, že mají se zaměstnáváním vězňů jen samé pozitivní zkušenosti: „Vězni musí projít výběrem, psychologickým vyšetřením. Mzdu vyplácíme věznici,“ upřesnil Jan Ficek.

[[img:chrn_fullwidth:18265:Snaží se zavádět automatizaci, ale bez šikovných rukou se neobejdou.  Foto: Chrudimské noviny]]

I milovníci umění si přijdou na své 

Vyrábějí také intarzie, o kterých předseda ODS Petr Fiala řekl, že jsou fantastické, když se dozvěděl, jak se vyrábějí. Jan Ficek všem přítomným ukázal výrobek z továrny po dědečkovi: „Jeden arabský zájemce na veletrhu toho chtěl vytvořit tisíc kusů, že zaplatí, co budeme chtít, ale musel jsem ho s díky odmítnout, protože tohle u nás ve fabrice dneska už pravděpodobně umí vyrobit jen dvě dámy,“ vysvětlil Jan Ficek, že by taková obrovská zakázka byla příliš časově náročná na výrobu. Ještě Pod Kopanicí intarzie uměli vyrábět všichni, ale je to opravdu náročné: „Musíte vyřezat detaily z různých dýh, ty musíte poskládat, ale každá ta dýha po složení jinak pracuje, některá se smrští, některé se nehnou a pořád musíte dořezávat. Finální práce se stejně musí dělat ručně.“

[[img:chrn_fullwidth:18271:Prvorepubliková intarzie, o kterou měl zájem i arabský podnikatel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Třešničkou na dortu při návštěvě dřevovýroby rodinné firmy Jana Ficka byl digitální tisk na dýhu. U stolu s ukázkou digitálně potištěné vrchní plochy Jan Ficek vysvětlil, oč běží: „Jsme asi jediná firma, která dokáže digitálně tisknout na dýhu. Tisknout na přírodní materiál, aby to fungovalo a drželo a mělo to všechny atesty. Je to vyšší dívčí, ale my jsme to zvládli. Věříme tomu, že komerčně to zvládneme,“ upřesnil nad potištěnou deskou z javorové dýhy a následně ukázal také vybavení, které digitální tisk na dýhu dovede.

[[img:chrn_fullwidth:18263:Nad stolem z javorové dýhy, která je digitálně potištěná.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na své si přijdou i milovníci umění. Firma se může dokonce pochlubit unikátním exponátem: „Je to Havlova váza, sedmá ze sedmi, kterou vytvořil můj kamarád Bořek Šípek a se souhlasem sběratele ji tady můžeme vystavovat.“ Provozují také galerii v Bratislavě. V Praze zatím bohužel nenašli vhodný prostor. Pokaždé to ztroskotalo na nějakém úředníkovi. Právě o nadměrné byrokracii, která ztěžuje podnikání, byla záhy také řeč.

[[img:chrn_fullwidth:18277: Havlova váza, sedmá ze sedmi od Bořka Šípka, kamaráda Jana Ficka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přehnaná byrokracie ztěžuje podnikatelům život

Některé procesy se firma snaží automatizovat. Situace na trhu práce je ale tristní: „Protože to, co se děje ve státní správě, nám nedává vůbec žádný smysl, obávám se, že budoucnost českých fabrik je postavena na zahraniční pracovní síle, jak je tomu v Německu. Nám se nejlépe osvědčili Ukrajinci, ale ta byrokracie je tak šílená, že za půl roku se nám sem nikoho, kdo tu chtěl pracovat, zaměstnat nepodařilo,“ postěžoval si Jan Ficek na přehnanou byrokracii.

Na což Petr Fiala odpověděl, že o tom ví,  dokonce i lidé s mnoha kvalifikacemi nebo i lékaři z Ukrajiny mají problém sem odjet za prací: „Je to neřešitelné. Intervenoval jsem u ministra vnitra a zahraničních věcí, aby se to pohnulo, je to hrozně těžkopádné. Přitom zahraniční pracovníky tolik potřebujeme, bez toho si neporadíme. Ale taky se nemůže dít to, co se tady děje, že se nůžky otevírají a ve státním sektoru je více lidí než v tom soukromém. To je neskutečné. S tím musíme něco udělat,“ vyjádřil se Petr Fiala k platům státních zaměstnanců.

[[img:chrn_fullwidth:18267:Ukázka digitálního tisku na dýhu. Foto: Chrudimské noviny]]

Jen v Chrudimi, jak potvrdila na úterní tiskové konferenci i mluvčí radnice Sylva Drašnarová, se počet úředníku o jedno místo aktuálně zvýšil a je jich tak celkem už 235. „Za to by vám byli vděční všichni podnikatelé napříč politickým spektrem,“ řekl Jan Ficek a Petr Fiala k tomu ještě dodal: „Na jedné straně se předepisuje minimální mzda, což u té zaručené jsou strašné peníze, a na druhé straně se ve státním sektoru navyšují platy tak, že soukromý sektor nemá jak konkurovat a to není normální, fakt to není normální,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.

Mladí by se neměli bát řemesla

Z hlediska prestiže je to dneska podle podnikatele Ficka úplně jinak: „Jednal jsem teď s jedním ředitelem velké továrny a volali mu lidé z několika čísel. Říkal: ‚To neberu, to je bankéř,' pak volal poradce. Třetí číslo vzal, volal mu jeho zahradník. Prostě ta řemesla jsou dneska úplně jinde, má to prestiž, když je ten člověk zaměstnaný a umí to, co dělá, tak si myslím, že to funguje velmi dobře.“

[[img:chrn_fullwidth:18268: Předsedu ODS zastavil na ulici muž, aby si postěžoval. Foto: Chrudimské noviny]]

Petr Fiala na to konto podotknul, že je ale rozdíl mezi prestiží a atraktivitou, a jako příklad uvedl učitele. Jak zajistit, aby byla Česká republika v počtu zaměstnanců soběstačná? Že si bude zaměstnavatel školit svoje zaměstnance, nestačí: „Vy děláte ten jeden krok. Tam musí být spolupráce podnikatelů, státu a samozřejmě rodičů, pak to funguje. Musí se vytvořit legislativní podmínky a všechno další a to dneska není. Byli jsme blízko už, některé věci, které by umožnily duální vzdělávání, daňové úlevy pro zaměstnance, kteří se třeba podílejí na výuce, ale nepokročili jsme,“ naznačil Petr Fiala, co by bylo potřeba.

[[img:chrn_fullwidth:18269:Lídryně TOP09 Markéta Pekarová Adamová v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Návštěva dýhárny na předsedu ODS udělala velký dojem

Předseda ODS poukázal na fakt, že podnikatele často zatěžuje nadbytečná byrokracie: „Vyslechl jsem stížnosti na byrokracii a na podmínky ze strany státu. Místo toho, aby stát podnikatelům nebo lidem, kteří chtějí něco dělat a být aktivní, pomáhal, tak jim to komplikuje a hází jim klacky pod nohy. To se musí změnit.“ 

Petr Fiala řekl, že návštěva dýhárny na něj zapůsobila velmi dobře, a dodal: „Mám radost, že tu existuje tak kvalitní rodinná firma, která má tradici. Líbilo se mi, jaké prostředí je tu vytvářeno pro zaměstnance. Mluvil jsem s panem majitelem Fickem i o zaměstnávání vězňů, takže můj dojem je velmi intenzivní a jsem rád, že takové rodinné firmy tady máme.“ 

[[gal:18278]]

Chrudim – Neobešlo by se to bez plotů a počítání. Rada města rozhodla v předstihu, že v roce 2021 se s ohledem na mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví i na nutnost včas uzavřít smlouvy s provozovateli konat pouť nebude. Omezení o pouhé tisícovce osob na jednom místě ve stejném čase rozhodlo. Materiál předložil odbor správy majetku a rozhodnutí vysvětlili místostarostové Petr Lichtenberg (Chrudimáci) a Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:18246:Kolotočáři věděli, proč přijeli už v květnu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Z tohoto materiálu nejsem vůbec šťastný, doposledka jsem chtěl a přál jsem si a bojoval, aby chrudimská pouť byla, vnímal jsem to zejména jako signál občanů, že se vracíme do normální společnosti, jenže proti tomu stojí vládní nařízení,“ řekl místostarosta Lichtenberg. Co za to může: „My víme, že chrudimská pouť znamená deset tisíc lidí jenom za celý víkend. I kdyby ubylo pár lidí, kteří by se báli toho zúčastnit, tak se můžeme stále bavit třeba o čtyřech tisících na den a dostáváme se mimo rámec platných nařízení. Moc mě to mrzí, ale je to tak,“ vyjádřil se Petr Lichtenberg a nakonec ještě doplnil, že s rozhodnutím opravdu čekali až do poslední chvíle.

[[img:chrn_fullwidth:18105:]]

Aleš Nunvář také vysvětlil, co nakonec rozhodlo pouť nekonat: „Osobně mě to taky velmi mrzí, řešili jsme, jak bychom to mohli realizovat, ale pro ilustraci, když jsme si představili, že bychom museli oplotit celý prostor náměstí a u všech vchodů by se stále museli počítat lidé, aby tam byl stále nejnutnější počet, a zároveň by se mohli před ploty kupit další účastníci.“ A dodal: „Stejně si jako město nemůžeme dovolit porušovat toto vládní opatření. Takže byť nás to všechny mrzí a chrudimská pouť je součástí chrudimské kulturní tradice, tak dáváme na doporučení vlády a pouť se nebude nekonat. Snad bude příští rok lépe a bude se to moct provést jako obvykle.“ 

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) s místostarostou Alešem Nunvářem (Piráti) udělali malé rozpočtové okénko, aby seznámili občany s novinkami zaváděnými v plánování rozpočtu: Na příkladu financování rekonstrukce České ulice vysvětlili, jakým způsobem teď funguje odbor investic, proč se nejen tato rekonstrukce chystá rok a jaké výhody to všem přináší.

Zastupitelé potvrdili předběžnou prioritu v rozpočtu na rekonstrukci ulice České v roce 2022 ve výši zhruba 10,7 milionu korun. VAK Chrudim do konce podzimu provede kompletní rekonstrukci kanalizací a vodovodů: „A my po nich navážeme v části mezi ulicemi Družstevní a Topolská celou rekonstrukcí ulice včetně komunikace, chodníků a veřejného osvětlení,“ uvedl Nunvář s tím, že díky plánování na rok dopředu mohou vše lépe sladit s VAK Chrudim a také vysoutěžit lepší cenu.

[[img:chrn_fullwidth:18220:]]

Nové metody práce prý šetří peníze

Místostarosta Nunvář vysvětlil nové metody práce na odboru investic. Vše se tu nově plánuje s předstihem na rok dopředu: „Vlastně se to touto metodou předběžných priorit do rozpočtu snažíme vše vysoutěžit za co nejlepších podmínek. Máme to podložené i finančně, takže dopředu tvoříme rozpočet a netvoříme ho až na podzim, ale v průběhu celého roku plánujeme, co příští rok budeme dělat,“ uvedl a dodal: „Není to jediná priorita do příštího rozpočtu. Do příštího roku máme těch priorit schválených už víc.“ Zmínil kanalizaci Medlešice, přístavbu sportovní haly nebo rekonstrukci opláštění staré radnice.

[[img:chrn_fullwidth:17804:]]

Starosta mluví o důležitosti chodníků

Na slova místostarosty navázal starosta dle svých slov hned dvěma postřehy: „První postřeh je ten, že jsem rád, že děláme takovéto projekty, jako jsou nové chodníky, nové silnice, protože to patří k základním úkolům města Chrudim nebo kteréhokoliv jiného města nebo obce,“ a poděkoval kolegům za jejich práci, že je rád, že v Chrudimi bude prý další krásná ulice. Právě kvůli rekonstrukcím na Masarykově náměstí v Chrudimi se shodou okolností před pár dny rozčiloval i Vlastimil Koupal: „Asfaltová dopravní lobby. Obchvat před dostavbou, krajina zničená a veřejné prostranství a životní prostor uvnitř města humus. Dopravní stoka.“

Také občané pohybující se po městě na invalidních vozících by byli raději, kdyby město podniklo nějaké kroky v místě chodníku, který vede od sjezdu ke sportovištím nahoru k nemocnici, ze kterého trčí po celé jeho délce lampy.

[[img:chrn_fullwidth:18221:]]

K lepšímu plánování a úsporám potřebují více času

„Asi jste si všimli, že poslední dobou schvalujeme více rozpočtových priorit, než bylo dříve zvykem, hlavně v oblasti investic, a je to právě kvůli lepšímu plánování investic a úsporám na těch konkrétních stavbách,“ uvedl starosta. Dříve platilo, že po schválení rozpočtu v prosinci vypsal odbor investic v lednu nebo únoru výběrová řízení.

„Teď nastává jiná situace. Aby ten čas na přípravu byl delší, tak se schválí rozpočtová priorita," což znamená, jak vysvětlil, že odbor investic může vypsat výběrové řízení a realizaci provést až za rok: „Snažíme se investice lépe řídit, abychom uspořili peníze, aby se nám nestávalo to, že se nám do výběrka nikdo nepřihlásí. Nebo se přihlásí jeden dva uchazeči s vysokou cenou a podobně,“ připomněl starosta výběrové řízení na opravu opláštění staré radnice. To by snad občané přešli. Tento způsob plánování ale neoceňují námi oslovení lidé z okolí chybějící lávky v Úzké.

Chrudim – Na Poděbradově ulici se začne stavět nová rezidence, která dá veřejnému prostranství města další nový rozměr. Pohled na vybourané cihly je sice nezvyklý, aktuálně to vypadá, že mají Chrudimáci plno jiných starostí než řešit bourání domu určeného k demolici. A tak se na ulici ani na internetu nad troskami v centru města nikdo nepozastavuje. Ani Vlastimil Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:18215:]]

Rodina Karla Pippicha žila v Poděbradově ulici čp. 81 od roku 1857 do roku 1934. Karel Pippich v roce 1921 zemřel. Právě díky němu se začalo Chrudimi říkat „Athény východních Čech“. Sto let po jeho smrti byl starý dům zbourán. Na jeho místě bude stát nová rezidence podle návrhu architekta Zdeňka Kozuba.

Plánovanou demolici domu zařadil před pár lety na černou listinu, kvůli bourání historických staveb místo rekonstrukce, krajinářský architekt Vlastimil Koupal. I když zrovna tento dům do takového seznamu nezapadal. Nikdy nebyl ani památkově chráněný a postupně chátral. Chráněných je v Chrudimi 45 domů a dalších 7 o památkovou ochranu přišlo.

[[img:chrn_fullwidth:18214:]]

O rekonstrukci s prodejnou potravin projevil v minulosti nejdříve zájem Martin Málek, který svůj záměr rekonstrukce nakonec také nezrealizoval. Nebouralo se tu ale poprvé: V 70. letech padl obchodní dům na rohu ulice, po rodině Strassových. Den „D“ plánované demolice domu čp. 81 na Poděbradově ulici nastal minulý týden. Že tady žil i Karel Pippich, připomene se souhlasem města do budoucna pamětní deska. 

[[img:chrn_fullwidth:18212:]]

Společnost K2 Invest dům před pěti lety v novém výběrovém řízení odkoupila za více než tři miliony. Na rozdíl od jiných domů, které byly v Chrudimi rekonstruovány, na  Resselově náměstí číslo 12 a 80, v Pobřežní ulici 27 a 1237 nebo v Havlíčkově 1, vznikne na jeho místě tentokrát nová moderní rezidence s byty, obchody a vlastním parkováním. Demolice se oddálila kvůli sporům s majitelkou sousedního domu, která měla obavy, že by bouráním mohlo dojít k narušení statiky její nemovitosti. 

[[gal:18219]]

Chrudim – Uplynula další zima, ale záhada v Malecké pokračuje. V tuto chvíli odbor investic podle odpovědi místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) nejvíce zaměstnává právě menší mostek v Malecké ulici. Také most v Široké ulici, který se blýsknul i v televizním seriálu „Zkoušky z dospělosti“ z konce sedmdesátých let, musí být zkontrolován, jestli zvládne i tentokrát zátěž vzrůstajícího provozu.

Filmaři si vybrali na konci 70. let most v Široké ulici pro záběr v seriálu Zkoušky z dospělosti. Od roku 1979 se toho na mostě mnoho nezměnilo. Oddělení investic objednalo nejprve za 85 tisíc korun s provedením do 31. července prohlídku dvaceti mostů, opět včetně mostu M29 v Široké ulici. Jeho oprava letos zatím vychází přes 240 tisíc. Odbor objednal také diagnostický průzkum, který měl odhalit, kolik toho most v Široké ještě snese. Firma měla ve smlouvě vše stihnout do 31. července, za necelých 200 tisíc korun.

Místostarosta Aleš Nunvář promluvil o možných změnách ve financování opravy mostu v Malecké ulici: „Jenom jsme revokovali starší povinnosti, to ale neznamená, že nemáme tento most chuť a plán dělat," vysvětlil na poslední tiskové konferenci: „Převzali jsme ho od kraje a po konzultaci se statiky jsme zjistili, že je v nevyhovujícím stavu. Máme projekt s rozpočtem 15 milionů korun. Jsme v jednání s krajem, jestli chtějí na stavbu přispět.“ Oprava mostu se prý plánuje na příští rok.

„Mohu sdělit, že je vypracována projeková dokumentace a vydáno stavební povolení," upřesnil Aleš Nunvář k tomu, jak postupuje oprava mostu v Malecké ulici, a poznamenal, že je divné, jak se stav mostu po převzetí do rukou města změnil: „Je totiž s podivem, že se most za tak krátkou dobu rapidně zhoršil. Na základě poslední mostní prohlídky musel být dokonce pro těžší vozidla úplně uzavřen. Z mého pohledu by bylo myslím fér, kdyby se Pardubický kraj na generální opravě mostu také finančně podílel," dodal na závěr svého vyjádření, jak na tom mosty a lávky v Chrudimi zatím jsou. 

Chrudim – Letos v květnu tomu bylo už deset let, co se veřejnosti slavnostně zpřístupnily Klášterní zahrady a s nimi také turistický okruh „Zlatá stezka“, který vede za severními městskými hradbami města. Svoje kouzlo pro některé turisty neztratila: jen se stala atraktivním místem pro fotografické zdokumentování divočiny uprostřed města.

Projekt rekonstrukce byl z velké části spolufinancován dotacemi z EU, které činily 16,6 milionů, a dohromady vyšel na 21,3 milionů korun. Realizace trvala od 1. dubna 2009 do konce dubna 2011. Úpravy se týkaly právě i Zlaté stezky. Dřevěné obrubníky v podobě půlené kulatiny už splynuly s okolním prostředím.

[[gal:18208]]

V půlce června byste tu i přes příjemný stín už nepotkali skoro ani nohu. Jen pár nadšenců sem zavítá, aby zvěčnilo tuto nečekanou scenérii. Zlatá stezka neplní svůj původní reprezentační smysl. Dobře se tady daří zejména kopřivám, které v některých místech dosahují výšky lidské postavy. Někde přesahují až do cesty. Pohled na zarostlou džungli uprostřed města v tyto dny láká a inspiruje zejména umělce a alternativce. Nakonec se poštěstilo potkat tu i jednoho nespokojeného odvážlivce: „Šel jsem tudy a pěkně jsem se popálil od kopřiv, což jsem rozhodně neměl v umýslu." A dodal: „Je to ostuda města, asi se čeká, až se to tady zase rozpadne, aby se mohl udělat další projekt se všemi výhodami, které to umožňuje. Místo pravidelné údržby, která by městu ušetřila peníze“ – vyjádřil se naštvaně náhodný kolemjdoucí.

[[img:chrn_fullwidth:18204:]] 

Mezitím ve stejném čase jeden najatý pracovník údržby zeleně sekal se zaujetím krátký trávník před obchodními centry v ulici Slovenského národního povstání na ještě kratší a tuto činnost střídavě bez povšimnutí procházejících lidí prokládal postřikem deseticentimetrového plevele v mezírkách mezi obrubníky.

[[img:chrn_fullwidth:18203:]]

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se prý pěkně zapotil kvůli převodu pozemků pod chrudimským dopravním terminálem. Nabytí pozemku od společnosti České dráhy totiž zkomplikovalo převedení majetku na Správu železnic. Společným jednáním nakonec došlo k dohodě. Jinak by hrozilo, že by město muselo dotaci ve výši 32 milionů kvůli nesplněným podmínkám vracet.

Jak vysvětlil místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), v podmínkách poskytnuté dotace bylo, aby se všechny pozemky, kterých se stavba terminálu týkala, převedly do jednoho roku do majetku města: „České dráhy a Správa železnic před realizací terminálu s tímto souhlasilo, toto se naplňuje, samozřejmě mají i podmínky z hlediska věcných břemen, což bude řešeno později, tento materiál řeší vypořádání pozemků od Českých drah a Správy železnic.“ 

[[img:chrn_fullwidth:18187:]]

Starosta František Pilný přiznal: „Je to jedna z kauz, u které jsem se tady docela zapotil, protože pan Lichtenberg sice řekl, že s tím České dráhy před stavbou terminálu souhlasily, ale v mezidobí to převedly na Správu železnic, která už nebyla původní smlouvou vázána.“ Diskutovalo se prý o několika podmínkách a nakonec bylo jednou z podmínek popelnicové stání pro Správu železnic vedle objektu pošty: „Mimochodem, popelnicové stání má kvůli vysokým stromům propustný beton, aby se voda vsákla do podloží. Další podmínkou bylo parkovací stání pro strojvůdce, což se nakonec také vyřešilo, ale příjemné to nebylo,“ dodal Pilný: „Kdyby se nám to totiž nepovedlo dojednat, tak bychom pozbyli nárok na dvaatřicetimilionovou dotaci na rekonstrukci terminálu.“

Chrudim – Úsměvnou historkou opepřil starosta František Pilný (ANO 2011) informace o zakázce na protipovodňový varovný a informační systém. Bude stát celkově 12,8 milionu korun, letos uvolní město z vlastního rozpočtu 3,8 milionu a zbytek peněz půjde příští rok z dotací. Zakázku získala akciová společnost TELMO za 10 235 763 bez DPH. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) jako výhodu vyzdvihl možnost hlásit informace rozhlasem jen v některých ulicích.

[[img:chrn_fullwidth:18155:]]

„Je trošku úsměvný vznik tohoto projektu, který se datuje ještě před koronavirem,“ začal vysvětlovat starosta, jak to všechno začalo a že si prý málem spletl bývalého hejtmana Libereckého kraje s obchodním zástupcem: „Které já tady moc nerad vidím, takže jsem byl na vážkách.“ O nabídce bývalého hejtmana Petra Skokana (ODS), který chtěl sdílet svoje zkušenosti s firmou TELMO a krizovým řízením a povodněmi, řekl: „Vyznají se v těchto dotacích, jak zrekonstruovat stávající rozhlas. Který, jak všichni víme a ukápl na to koronavir, není moc v dobré kondici, je tady poměrně hodně stížností, že není slyšet, jsou tam různá echa a podobně.“

[[img:chrn_fullwidth:18156:]]

Místostarosta Aleš Nunvář, který má investice na starosti, upřesnil, o co se jedná: „Je to inovace městského rozhlasu, modernizování, rozhlas bude digitální, a to v tom smyslu, že můžeme hlásit konkrétní hlášení jenom v určitých oblastech, v určitých ulicích, což by mělo být pro všechny uživatele o mnoho příjemnější, a jsem za tento projekt rád. Vysoutěženo to bylo lehce pod cenu, zhruba 10 milionů 200 tisíc korun.“ 

Kromě městského rozhlasu budou součásti systému i čidla Na Šancích a na Chrudimce, protipožární systém v budovách městského úřadu a SOS tlačítka pro vybrané úředníky, klasicky prý hlavně pro OSPOD a pokladnu.

Chrudim – Za posledních deset let byla sice v roce 2020 naměřena nejlepší hodnota míry znečištění ovzduší s poklesem koncentrace rakovinotvorného benzpyrenu (BaP) až o 30 procent. Přesto prý je v mnoha městech znečištění vzduchu nadlimitní a to dokonce u 40 procent měřících stanic. Měřit se bude novou metodou na dvou místech v Chrudimi. Město ani podle hodnocení auditu MA21 žádné kroky ke zlepšení dlouhodobě nepodnikalo, čeká se tak na dostavbu obchvatu, který snad situaci zlepší.

[[img:chrn_fullwidth:18153:]]

Na oficiálních stránkách Místní agendy 21 se můžete dočíst, že Chrudimi reálně hrozí zvýšené limity benzpyrenu a polétavého prachu. Kvalita ovzduší je zatím hodnocena jako uspokojivá. V indexu znečištění se město pohybuje momentálně na 13. místě v kraji a 135. v ČR. Výsledky měření si můžete zkontrolovat v odkaze na webu města. Dřívější měření těžkých kovů na ulici Požárníků a Palackého skončilo s rokem 2006. Seznam všech aktuálních i zrušených stanic nejen v Pardubickém kraji poskytuje web Českého hydrometeorologického ústavu.

Brzy bude možné kontrolovat aktuální hodnoty znečištění ovzduší online. Měření probíhá průběžně a jestli se ovzduší v Chrudimi změní, se uvidí hlavně po dokončení druhé etapy obchvatu. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) uvedl: „Měnili jsme dodavatele. Zpřesňujeme údaje. Budou kontinuální. Každých 15 minut se bude měřit na úřadu a budově Technických služeb a každý občan se bude moci podívat na údaje online. Tato služba bude za třetinovou cenu než u posledního dodavatele,“ k čemuž starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil: „Jedná se o měření novou metodou, kdy se měřicí sondy umísťují na různá místa. Já bych třeba podobné sondy využil i na měření prachu a hluku v ulici Čáslavská. Budeme o tom jednat, již jsem několik schůzek s dodavatelem měl. V případě potřeby to využijeme.“

Pardubice – Před pár dny ohlásil spolek Chráníme stromy, že proběhne setkání podporovatelů zachování majestátního jasanu u Podkovy, který tam byl vysazen už asi před 160 lety. Nyní mu kvůli neústupnosti zahraničního investora hrozí, že bude pokácen. Lidé se tomu snaží zabránit. Kácení bylo prozatím pozastaveno, věc ale není dořešena. 

[[img:chrn_fullwidth:18147:Zdroj: Chráníme stromy]]

Majestátní jasan u Podkovy za pardubickým Albertem se stal stromem hrdinou. Firma z Výmaru, která chce u obchodních center postavit další halu, obehnala strom narychlo plechovým plotem. Organizátoři spolku Chráníme stromy i tak dál počítají se slavnostním vyhlášením Stromu hrdiny na zítřek 9. června ve 14:30.