Chrudim – Projde očkování nezletilých bez souhlasu zákonných zástupců? Ve středu 9. června v 15:00 chce vláda ve stavu legislativní nouze odsouhlasit novelu Zákona o veřejném zdraví, která by znamenala, že se může dítě nechat naočkovat proti nemoci covid-19 i bez souhlasu rodičů. Na Malostranském náměstí se bude kvůli tomu konat demonstrace před Poslaneckou sněmovnou. Už snad jen zbývá, abychom zažili propagandu třeba o dalším Pavlíkovi Morozovovi, který udal svoje vlastní rodiče.

[[img:chrn_fullwidth:18150:]]

Ještě před týdnem proběhlo nevídané extempóre v jednom z velkých supermarketů v Chrudimi kvůli tomu, když si jistý Ladislav odmítl za nesouhlasných protestů prodavaček vzít respirátor, ale přivolaná pořádková policie nestihla případ vyřešit na místě. Jak začalo vyplouvat na povrch, že ani učitelé nemohou ve skutečnosti žákům ve škole přikázat nošení roušek, nabrala  nařízení rychlé obrátky. Dnes mohli být dle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví i děti a pedagogové ve škole bez roušek, ale pouze během vyučování, o přestávkách a jinde ne. Zapomnělo se sice i na školní asistenty a učitelky v mateřských školkách, ale alespoň někdo pocítil úlevu.

[[img:chrn_fullwidth:18151:]]

Lidé zároveň řeší připravovanou novelu, podle které by bylo možné očkovat děti i bez rodičovského souhlasu, o čemž se rozpoutala divoká diskuse, do které se zapojili veřejně i někteří občané spjatí s Chrudimí: „Nezletilí starší 16 let podle občanského zákoníku asi mohou sami – nejde o souhlas s tím, co se teď odehrává, ale o otázku, jestli se nezletilý starší 16 let může sám rozhodnout ve smyslu občanského zákoníku – a to zřejmě může,“ vyjádřil se k tématu například zastupitel Miroslav Tejkl (ČSSD), který dodal: „Pevná hranice v zákoně není a záleželo by na výkladu soudu, který by byl skutečně rozhodující autoritou.“ 

Podle advokátky Jany Zwyrtek Hamplové je takové počínání protizákonné: „Očkování je v těle trvalý následek, není možné, aby dalo dítě souhlas samo, nebo dokonce proti vůli rodičů.“ Zároveň dodala: „Pokud to neodsouhlasilo ministerstvo, jde opět o protizákonný pokyn.“

Chrudim – Na veřejném projednání navržených variant severozápadního obchvatu, který by zároveň navazoval na obchvat Bylan, se jasně ukázalo, které varianty obchvatu nejsou schůdné pro obyvatele přilehlých vesnic. Zajímá se veřejnost o stavbu obchvatu dostatečně a poškodí vybraná varianta obchvatu vztahy mezi obyvateli dotčených vesnic? Kdo snad prý čekal jiné reakce, ten v uvedených lokalitách nežije. Najít kompromis prý bude podle místních těžké. Nekonfliktní řešení by snad mohl zaručit jen prozatímní výjezd z průmyslové zóny na Pardubickou ulici až na kruhový objezd u Vestce.

[[img:chrn_fullwidth:18202:Zdroj: Město Chrudim]]

Varianta číslo 3, která se zdá být pro některé, podle reakcí na sociálních sítích, nejlepší, vůbec nepřichází v úvahu – jednohlasně podle obyvatel Třibřich, kteří prosazují variantu 0. Variantu číslo 2 zase nechtějí připustit obyvatelé Bylan a naopak podporují variantu 3. Vypadá to, že všichni, stejně jako obyvatelé Markovic, jsou hlavně proti variantě číslo 1. Toto stanovisko obyvatel na jednání potvrdila předsedkyně osadního výboru Zdenka Fančovičová, k čemuž Jaroslav Bursa z Markovic uvedl: „Jsem přesvědčen, že obyvatelé Markovic, vědomi si důležitosti hodnot přátelství s obcemi Bylany a Třibřichy, nijak svůj postoj nedramatizovali a kultivovaně argumentovali.“

Obyvatelé doufají, že se jich vedení města zastane. V případě první varianty místo obklopí vysoké protihlukové bariéry a nejen markovičtí tak přijdou o pěknou atmosféru při západu slunce u místního rybníka. Ale nejde jen o rybník, celé to místo je také plné ptáků. Starosta František Pilný (ANO 2011) se postupně na sociální síti po jednání veřejně vyjádřil: „Děkuji všem, kteří přišli a projevili svůj názor. Chápu, že každý to vidí jinak, ale toto území je tak hustě osídlené, že se nová silnice vždy někoho dotkne. Je však důležité najít kompromis, který postihne nejméně lidí, ať už bydlí v Markovicích, Bylanech nebo v Třibřichách, přeci jen jsme všichni místní. Nedopadlo to nic moc, kompromis bude těžké najít, ale neházím flintu do žita. Varianta číslo 1 je pro mě nepřijatelná a v tomto duchu budu dále jednat.“

Chrudim – Rekonstrukce hotelu byla v minulosti opředena kauzou ohledně údajně zneužitých dotací. Od té doby stojí hotel ladem, obehnán je plotem a pozemek zarůstá houštím. Starosta nic neslibuje, ale připomíná, že je dlouhodobě pro opětovné otevření hotelu i vybudování parkoviště. Tento týden proběhlo další z interních jednání o osudu hotelu Bohemia. Zatím s nejasným výsledkem, ale smlouvy s připomínkami kvůli výstavbě parkoviště už řeší advokátka. 

„Jednáme o tom už 2 roky, bohužel jsou tam uzavřené ne zrovna dobré smlouvy. Jde to pomaleji, než bych chtěl,“ přiznal se starosta na sociální síti. Stávajícím majitelem je firma Homa Holding. Starosta vysvětlil: „Jsem dlouhodobě pro domluvu s majitelem a otevření hotelu co nejdříve. Rychlou dostavbou zmizí plot a místo zarostlé jámy vznikne parkoviště,“ žádné konkrétní datum ale zatím veřejně nesdělil. 

[[img:chrn_fullwidth:18145:]]

Momentálně se čeká na vyjádření advokátky Jany Zwyrtek Hamplové, které byly odeslány připomínky ke smlouvám týkajících se hotelu, které má na starosti. Starosta dnes upřesnil: „V tuto chvíli jsou na stole smlouvy o stavbě parkoviště a jeho provozování, které připomínkujeme, a je pro nás prioritou, aby k otevření hotelu došlo co nejdříve. Pak bychom viděli, co dál, teď jsou pro nás důležité smlouvy.“ A místostarosta Pavel Štěpánek dodal, že Piráti podporují znovuotevření hotelu, ale také uvedl:

„Rozhodně budeme trvat na tom, abychom šli pod zem, buď se domluvíme s investorem Homa Holdiing, nebo se domluvíme o odstoupení současné nájemní smlouvy, abychom pozemek odblokovali a město zde zainvestovalo a postavilo tu podzemní parkoviště na své náklady.“

O osudu rituální lázně se bude ještě jednat

Právě na místě budoucího parkoviště, na pronajatém pozemku od města, byla při průzkumu v minulosti archeology objevena rituální židovská lázeň, neboli mikve, považovaná odbornými židovskými organizacemi za unikát. Možnosti jejího přesunu se řešily minulý týden: „Zřejmě se nepodaří její přesun a parkoviště se tak zmenší o cca 3 parkovací místa. Nicméně i to je řešení,“ uvedl starosta na svém facebooku a dnes na tiskové konferenci dodal, že se ještě bude diskutovat o tom, jestli se mikve uzavře do skleněného sarkofágu a bude vidět, nebo se před veřejností uzavře. 

Občané by znovuotevření hotelu po letech uvítali, vidí v tom možnost vzniku nových pracovních a parkovacích míst. Jestli bude následovat důkaz místo slibů brzy, nebo jen zůstane u předvolebního lákadla typu "vodu zpět do vlastnictví města", se teprve ukáže.

Chrudim – Město po deseti letech od otevření Muzea barokních soch stále nemá jasno v tom, co by bylo potřeba podniknout, aby se do muzea podívali kolemjdoucí i milovníci umění. Obě skupiny totiž s návštěvou často váhají. Není se čemu divit. Bez propagace návštěvnost za pootevřenými dveřmi vázne. Starosta zadal úředníkům, aby vypracovali souhrn příjmů a výdajů muzea za rok 2019. Oslovili jsme proto i odbornou veřejnost, včetně autora projektu Luboše Jelínka, aby se k Muzeu barokních soch vyjádřili.

[[img:chrn_fullwidth:18094:]]

Chrudimská rodačka Radka Nokkala Miltová, nyní vedoucí Katedry dějin umění Masarykovy univerzity, zavzpomínala:  „Ten projekt byl zcela jistě dobře našlápnutý a hodně ambiciózní a myslím, že se jim vše povedlo na výbornou. Předpokládám, že většina kulturně činorodých osob v Chrudimi by byla proti, kdyby se muzeum, jak říkáte, zavřelo, což by byla velká škoda i vzhledem k revitalizaci kapucínského kláštera. Expozice nemá v tomto zaměření u nás srovnání, východočeské barokní sochařství je bezpochyby důležitou etapou dějin umění a muzeí s barokními sochami mnoho není.“

Také Martin Pavlíček, odborník na barokní sochařství, vyjádřil muzeu podporu: „Projekt Muzea barokních soch považuji svou koncepcí za výjimečný. Expozice i rekonstrukce kostela jsou zdařilé, a proto si myslím, že má své opodstatněné místo v Chrudimi i v kontextu galerií a muzeí v celém Česku. Rozhodně tedy podporuji jeho zachování a považuji za vhodné, aby město jeho existenci výrazněji podporovalo.“

Podporu projektu Muzea barokních soch vyjádřila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), která jako tehdejší místopředsedkyně senátu byla slavnostnímu otevření před lety přítomna:  „Dobře si na návštěvu Muzea barokních soch při jeho otevření pamatuji. Velmi se mi líbil koncept využití kapucínského kostela pro tento účel, samotná expozice byla mimořádná a působivá. Mohu zdůraznit vysokou uměleckou hodnotu, která by mohla být i ‚pozvánkou‘ pro školy i pro pořádání dalších kulturních akcí, např. koncertů v tomto prostoru. Jistě je v Chrudimi dost tvůrčích lidí s vhledem do kultury a historie místa, kteří by mohli být nápomocnými při lepší propagaci muzea i při jeho propojení s dalšími možnými aktivitami.“

[[img:chrn_fullwidth:18097:]]

„Muzeum je hotové z poloviny, někteří politici nepochopili, že tam chybí obsah,“ vysvětlil Luboš Jelínek, který zároveň připomenul, že za celou dobu osmiletého vedení města bývalým starostou Petrem Řezníčkem Muzeum barokních soch také nikam nepokročilo. 

 „Vtip je v něčem jiném, musím to zopakovat, protože líné to nezajímá a Pilný toho využívá,“ uvedl Luboš Jelínek, který před deseti lety odešel uprostřed rozdělané práce na projektu Muzea barokních soch. „Neudělali reklamu, billboardy, nepozvali ani Kameru na cestách, nic,“ vyjmenoval jen namátkou, co všechno mohlo být a nebylo: „Bez reklamy by nikdo nenavštívil ani Pražský hrad nebo Karlštejn.“

[[img:chrn_fullwidth:18104:]]

Až návštěvnost po deseti letech spadla údajně na tři návštěvníky denně, nynější starosta František Pilný se na konci volebního období snaží svalit vinu na nezájem veřejnosti o barokní sochy, ale politici stále jako by nechtěli brát na vědomí a nevšimli si, že podstata problému muzea vězí v jeho nedokončenosti: „Muzeum nemá lidi a nemá program, který by ho propagoval. A najednou starosta dal vypracovat přehled příjmů a výdajů této kulturní instituce za rok 2019, aby mohl prohlásit, že barokní sochy netáhnou, ale oni netáhnou lenoši, kteří nic neudělali. Za dvanáct let nebyli schopní ani postavit cedule, to je ten problém,“ objasnil Luboš Jelínek.

Chrudim – Blíží se stavba severozápadního obchvatu. Který návrh jeho konečné podoby nakonec projde, mohou svým způsobem ovlivnit lidé, kteří se dostaví do Fibichova sálu v muzeu, kde se bude příští týden od 17:00 konat projednávání. Podmínkou úspěchu jsou ovšem připravené věcné připomínky a ochrana dýchacích cest. 

[[img:chrn_fullwidth:18133:]]

Už ve dvanáctistránkovém Strategickém plánu udržitelného rozvoje města Chrudimi (SPURMCH) s vizemi do roku 2030, který byl schválen 14. března 2016 v době starostování Petra Řezníčka, si na straně osmé mohou občané připomenout schválené opatření, které zní: Podporovat přímé napojení průmyslových zón a města na obchvat.

„Váš názor je pro mě důležitý, přijďte všichni, kdo máte zájem,“ poprosil starosta František Pilný (ANO 2011), který se o stavbu obchvatu zajímal už před deseti lety a nyní občany vyzval ke sdílení, aby se zpráva o veřejném projednání dostala mezi co nejvíce lidí. V bývalém Velkém sále Regionálního muzea v Chrudimi budou nachystáni kromě vedení města i projektanti a zástupci Ředitelství silnic a dálnic.

Podle lajkování pod zveřejněnými plánky různých variant na starostově facebooku se zatím zdánlivě těší největší oblibě varianta číslo tři. S aktualizovanou studií k severnímu obchvatu se můžete seznámit pod odkazem na stránkách města.

Chrudim – U 43. výsadkového pluku se konečně po dlouhých měsících čekání na lepší epidemiologickou situaci rozběhlo výběrové řízení a zároveň už je ve finále. Překonali už 3., a tudíž poslední den, i když ne bez ztrát. Někteří bohužel extrémní zátěž nevydrželi, ale nejmenovaná vojačka postupovala úspěšně dál!

[[img:chrn_fullwidth:18124:Zdroj: 43. výsadkový pluk]]

Díky příznivému vývoji pandemické situace začalo předevčírem výběrové řízení ke 43. výsadkovému pluku v Chrudimi. Vojáci o tom informovali prostřednistvím sociálních sítí. Právě tam se také šíří pochvalná zpráva o výborné organizaci v Národním očkovacím centru v Praze, kde se střídají i vojáci 43. výsadkové pluku. Podle některých je o práci vojáků slyšet málo: „Myslím, že to pomůže v náboru nových lidí, když budou vědět, o co jde. Jako armáda si myslím, že má stále málo reklamy, i v televizi, všude. Lidi pak nemají vůbec představu o práci a přijímacích testech, což je škoda,“ okomentovala Gabriela Vopalecká.

Po dvou dnech polovina uchazečů už sítem propadla

Na letišti se sešlo první den 49 uchazečů, aby při náročných úkolech ukázali, jakou mají fyzičku a výdrž. Devět adeptů nesplnilo cviky v limitu. Následovala překážkovka a „buddy run“ neboli tří kilometrový běh se zbraní a místo plavání, kvůli koronaviru, běh s „jacíky“, na které měli adepti čas 12 minut. Psychotesty prošlo 29 uchazečů.

[[img:chrn_fullwidth:18119:]]

Druhý den, navzdory vyčerpání, museli zbývající uchazeči prokázat schopnost týmové spolupráce  a psychické odolnosti ve třech disciplínách: běh s kládou nevydržel jeden, překážkovku, také s kládou, překonali všichni a zrychlený přesun, neboli běh na 10 kilometrů, vzdali čtyři. Takže na konci 2. dne zbylo 24 uchazečů.

Rozhodující byl poslední, třetí den, o kterém budou vojáci podrobně informovat večer, my už ale víme, kdo prošel!

Výběrové řízení dotáhlo do konce celkem 31 lidí

Zástupce velitele pluku Ivo Zelinka před pár minutami pro Chrudimské noviny prozradil: „Do konce to dotáhlo 22 lidí v kategorii A a devět lidí v kategorii B. Kategorie A jsou bojové jednotky, ti jsou na komanda, středisko zbraní a tak dále, kdežto u kategorie B jdou na středisko logistického zabezpečení, zabezpečení velení nebo zdravotnický úřad," vysvětlil. K vojákům 43. výsadkového pluku se po dnešku také zařadí další žena.

Chrudim – Nelegálních billboardů s plochou k pronájmu už si v Chrudimi všiml snad každý a někdo si dokonce na nich zaplatil i reklamu. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) popsal agresivní praktiky jednání společnosti, která plochu pronajímá. Není to problémem jenom v Chrudimi a starosta František Pilný (ANO 2011) bude projednávat možnosti řešení se starostou Příbrami. Billboardy ve městě momentálně stojí na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic.

[[img:chrn_fullwidth:18117:Tento billboard letěl vzduchem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na tyto nelegálně postavené plochy k pronájmu se dá narazit i v Pardubicích, kde dokonce veřejně demonstrují, že „pod svícnem je největší tma“, jak můžete vidět na uvedeném snímku. Billboardy v Chrudimi momentálně stojí striktně na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic: „My jsme je v první vlně ve spolupráci s krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic nechali odvést a uskladnili jsme je v technických službách,“ uvedl místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) a dodal, že následně čelil trestnímu oznámení, „které policie v předminulém týdnu uzavřela s tím, že vlastně ani nezahájila úkony trestního stíhání z důvodu bezpředmětnosti a považovali to za formu nátlaku na samosprávu“.

Mechanismus prodloužení je jednoduchý

Místostarosta popsal mechanismus, se kterým společnost operuje: „Umístí protiprávně billboard na cizí pozemek, vlastník vyzve k jeho odstranění, načež jim dá ze zákona 14 dní, společnost po čtrnácti dnech billboard přesune o deset dvacet metrů jinam a celé kolo musí běžet znovu od začátku. Je to stále dokola opakující se boj, na který teď společně s ředitelstvím silnic a dálnic hledáme lék, jak tuto firmu dostat z těch pozemků.“

[[img:chrn_fullwidth:18077:Nelegální plocha k pronájmu v Pardubicích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitel Kubeš uviděl billboard letět vzduchem

Na zastupitelstvu se debatovalo i tom, že billboardy nejenže zakrývají často výhled do silnice, třeba na přechody pro chodce, ale nejsou ani bezpečně ukotvené: „V Markovicích očitý svědek viděl, jak to vzal vítr a letělo to dva tři metry vzduchem do silnice," popsal Pavel Štěpánek očité svědectví zastupitele Jiřího Kubeše (ODS) a pokračoval: „Rozhodli jsme se, že napíšeme všem, co inzerují na těchto billboardech, a vyzveme je, aby ukončili spolupráci s danou firmou, protože jejich reklama je umístěna na ilegálních nosičích, a rádi bychom k tomu otevřeli veřejnou diskusi, aby lidé věděli, že ty billboardy jsou nelegální a že s nimi město, Ředitelství silnic a dálnic i kraj bojují.“

[[img:chrn_fullwidth:18130:]]

V Příbrami chtějí znát důvody a našel se i aktivista

Starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil, že je to opravdu celorepublikový problém, kromě Chrudimi řeší tyto nelegální plochy k pronájmu i ve Ždírci nad Doubravou nebo v Příbrami, kde se dokonce našel aktivista, který billboardy přelepuje nálepkou nelegální reklama, billboardy tam stojí i na pozemcích Správy železnic. Starosta chce dát hlavy dohromady i se starostou Příbrami: „Pokusíme se společně zamyslet, co ještě dále můžeme dělat. Protože třeba v Příbrami přišli s tím, že když jim je odvezou do technických služeb, tak než jim je vydají, tak chtějí vědět, na jakém základě je měli umístěné na tom pozemku.“

Chrudim – Výstava „Proroci a patroni“ veřejnost seznamuje se třemi posledními cykly v malířčině tvorbě. Proroci a patroni zde vystupují v roli ochránců žen i samotné malířky. Markéta Kolářová se narodila v první polovině devadesátých let. Na svých obrazech vystavených do 24. června v Galerii Art Chrudim zachytila svět pramenící z kolektivního nevědomí. Posledním cyklem, který výstava představuje, jsou Pohanky, připomínající svým zvláštním výrazem až andělské tváře: „Skrývají v sobě hodně emocí,“ říká Markéta Kolářová.

[[img:chrn_fullwidth:18070:Autoportrét.  Foto: Markéta Kolářová]]

„Něžnost se musí trošku vyvážit,“ zakopává předsudky některých do země: „Mám ráda ty protipóly, ať v barevnosti, nebo v tom, co zobrazuji.“ Teď má před sebou plodné období v malbě. Vlastní mateřství není téma, kterým by se teď zabývala, ale ani se ho neobává. Říká: „Asi bych akorát v té době začala malovat místo olejem akrylem.“

Markéta Kolářová dokončila před dvěma lety studium na akademii výtvarných umění (AVU) v Praze a přiznává, že to bylo pro ni ze začátku svazující. Ani madridská stáž se nijak nepodepsala na jejím tvůrčím výrazu: „Nevěnovala jsem se tam svému vlastnímu vyjádření. Jako solitér jsem chodila na výstavy a do zahrad, a spíše mě ovlivnilo španělské podnebí svou nezaměnitelnou barevností.“

[[img:chrn_fullwidth:18071:Zdroj: Galerie Art Chrudim]]

„Proměňuje se, nemá konkrétní tvary, každý si tam může dosadit svoje pocity,“ vysvětluje Markéta Kolářová k cyklu zobrazujícímu svět mytologických ochránců žen. Slovanské mýty se v jejím podání mění jako symboly v archetypy kolektivního nevědomí.

Kdo má ponětí o poměrech, které v tomto dávnověku panovaly, toho nepřekvapí názvy jako Mučednice nebo Přinášející oběť. Byl to svět nespoutané přírody a člověka, který se snažil přežít pomocí rituálů a magie. Slované praktikovali dětské oběti i upalovali vdovy na hranici spolu se zemřelým, aby majetek po té přešel na „kněze“.

Právě druhou částí výstavy jsou proroci: „Kteří mají nést poselství, že se blýská na lepší časy.“ Ze začátku svoje pocity, které vycházely z událostí spojených s probíhající pandemií, vyjadřovala malířka pouze barvami, konkrétní postavy začaly z obrazů vystupovat až později.

V malování jde až na dřeň

„Hodně mě ovlivnilo, když jsem si uvědomila, že můžu při malbě vyjadřovat víc svoje pocity.“ To souvisí se začátky malířčiny tvorby za dob studií na pražské AVU. Teprve začínala hledat svůj osobitý výraz a cítila se svázaná: „Je to osvobozující,“ hodnotí svůj nynější tvůrčí proces. „Tím pro mě skutečně nastal zlom, až že se někdo zajímal, jak věci cítím,“ upřesňuje Markéta Kolářová a pokračuje: „Každé plátno, každý namalovaný obraz je pro mě do jisté míry novou objevitelskou misí. Přistupuju k malbě jako k určitému druhu rituálu. Je to pro mě moment svobody. Josef Bolf mi dodal odvahu, že lze k malbě přistupovat právě takto,“ říká Markéta Kolářová a nakonec dodává: „Řekla bych, že jsem hodně citlivá, ale obrazy maluju do krve.“

[[img:chrn_fullwidth:18073:Momentka po vernisáži.  Foto: Petra Vintrlíková]]

Je spíš noční malíř a tichý pozorovatel

Maluje obvykle až po obědě a končí až v deset, v jedenáct v noci: „Mám ráda ten klid, kdy se můžu nejvíc soustředit. Teď jsem skoro každý den v ateliéru.“ V ateliéru zatím vznikly všechny její obrazy. Zatímco dříve znala výslednou podobu obrazu dopředu, nyní, už po akrylové podmalbě, nechává více pracovat náhodu a okolnosti při samotném procesu malby: „Pracuju s akrylovou podmalbou, na které poté olejem přiznávám tvary. Obraz se často několikrát změní. Proto je na plátnech doslova cítit jistá proměnlivost podob,“ vysvětluje malířka.

„Maluju v černých věcech zapráskaných od barvy, v černé jsem spokojená. Miluju barvy, ale sama se nejlépe cítím, když můžu být pozorovatelem já,“ říká. Malby Markéty Kolářové vás vtáhnou do dávného světa. Malířka neměla potřebu a ani nemusela dlouze nic vysvětlovat. Její malby mluví samy za sebe. Ohromí vás, jaká prapůvodní duchovní atmosféra z obrazů vystupuje. Zastavte se v galerii a přesvědčte se sami.

Chrudim – Dětem ve výchovně léčebném oddělení (VLO) v Přestavlkách pomáhají kamioňáci a sbírku organizují i učitelky ze vzdáleného Jindřichova v okrese Bruntál, zapojilo se i gymnázium v Krnově. Přispět můžete i Vy a ještě se u toho můžete s celou rodinou pobavit.  Poprvé se totiž bude konat třídenní akce řidičů pomáhajících dětem na letišti v Chrudimi. Záštitu nad akcí převzal díky iniciativě moderátora rádia Hey, Milana Krčila, oficiálně 5. května i starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:18107:Zdroj: ZŠ Jindřichov]]

Festival, který minulý rok úspěšně proběhl na letišti ve Skutči, se bude konat tentokrát po dohodě s místním aeroklubem v Chrudimi. Na konci června, od 25. do 27., se během tří dnů můžete těšit na bohatý program. Na akci zahraje třeba i legendární kapela Turbo, k dispozici budou skákací hrady, soutěže pro děti, samozřejmě občerstvení a mnoho dalšího. Organizátoři chystají i další překvapení v podobě odtajnění nového zahraničního sponzora. Vstupenky, kterými můžete i vy přispět na VLO v Přestavlkách, jsou k mání v eshopu na internetu. Návštěvníci se budou muset podle vládních nařízení prokázat negativním antigenním testem, nebo potvrzením o očkování. 

[[img:chrn_fullwidth:18047:Aeroklub umožní pořádát letošní Kamionfest na chrudimském letišti. Foto: Chrudimské noviny]]

„Pomoc Přestavlkám přišla už v roce 2019, kdy se pořádala veřejná sbírka, původním plánem bylo podpořit pokaždé jiný dětský domov, ale nakonec jsme na Vánoce 2019 usoudili, že bude nejlepší pomáhat právě tady, když jsme si uvědomili a viděli, jak to všechno je, že je to jediný dětský domov v republice, kde jsou tu v kombinaci s ADHD, ADD i týrané a zneužívané děti, které jsou z nařízení soudu odebrané z rodin, a probírali jsme to i s paní ředitelkou Kábelovou, a nakonec jsme se rozhodli pomáhat právě jim. Ty děti jsou za to opravdu moc vděčné a nás to hřeje u srdce,“ vysvětlil jeden ze tří organizátorů akce, Josef Macíček, který vysvětlil, že starostu oslovili s žádosti o podporu prostřednictvím moderátora rádia Hey, Milana Krčila, a dodal: „Dětem přispívají i Namyšlenci, s. r. o., a Hůlkaři 88, fandové HC Sparta Praha a na Kamion festu se budou dětem z Přestavlk předávat dvě plné dodávky věcí ze sbírky, kterou uspořádala vámi zmíněná škola a sponzor, který chce zatím zůstat v utajení, je to překvapení," dodal Josef Macíček.

[[img:chrn_fullwidth:18040:Organizátorky Jana Zábranská a Barbora Uhlířová.  Zdroj: ZŠ Jindřichov]]

Pro děti z Přestavlk se koná i veřejná sbírka

VLO v Přestavlkách totiž také nezištně podporují sbírkou potřebných předmětů ZŠ a MŠ v Jindřichově, do které se posléze zapojilo i Gymnázium v Krnově, a momentálně probíhá už pátý týden sbírky. Sbírku zajišťují Barbora Halířová a Jana Zábranská.

[[img:chrn_fullwidth:18042:Zdroj: Facebook]]

Chrudim – Finanční obnos se snaží v této nelehké době získat různí lidé různými prostředky. Někdo maluje obrazy, které vydává za barokní, a někdo prodává nemovitost navíc. Město nedávno poskytlo dotaci na opravu fasády historického Resselova domu. Jeden z bezprostředně sousedících domů je právě teď na prodej. Opět.

[[img:chrn_fullwidth:18028:]]

Nemovitost v Široké ulici nacházející se hned mezi dvěma opravenými domy s novými fasádami je opět k mání, ale inzerovaná sumička to není jen tak ledajaká. Jestli toužíte po tom, aby byl dům s dlouhou historií váš, připravte si bezmála deset milionů korun (9,36 mil. Kč). Za to získáte dům s novou střechou, plynovým topením, se dvěma byty a malým dvorkem.

Pokud jste dosud neměli možnost prohlédnout si žádný z historických chrudimských domů za zavřenými dvěřmi a rádi byste nakoukli do prostor očím běžného člověka nedostupných, máte znova příležitost. Stejný dům byl totiž na prodej i před třemi lety. Nyní by se však v případě úspěšného prodeje o částku rozdělily už majitelky dvě, jak může každý bohužel v dnešní době, po nahlédnutí do katastru nemovitostí, pohodlně zjistit.