Chrudimsko - Po roce jsou tady zase. Muži a ženy, jimž voní spálený benzín a „nadupané“ staré vozy, kterými mohou s požehnáním úřadů ničit už tak dost děravé silničky druhých a třetích tříd. Další ročník „Rallye Železné hory“ je přede dveřmi a pro běžné řidiče to znamená celou řadu dopravních omezení.

Rallye jezdci slavnostně odstartují již tento pátek na Resselově náměstí. Hlavní závod však začíná v sobotu 3. srpna v šest hodin ráno. Úřady svolily k uzavírkám, jež mají skončit tentýž den v šest večer. Jde však o dobu podle všeho orientační, jejíž dodržování nikdo příliš nekontroluje. Závodníci si totiž trasy projíždějí předem již v pátek odpoledne a to zdaleka ne rychlostí maximálně povolenou. Vloni závod navíc neskončil v šest hodin, ale mnohem později, protože několik posádek svůj vůz nezvládlo a skončilo v příkopu.

[[img:chrn_fullwidth:15850:]]

Kterým úsekům by se tedy v sobotu měla auta vyhnout? Přehled přináší obrázek vložený výše. Pozor by si měli dát i lidé, jejichž bydliště spadá pod Morašice, Liboměřice, Křižanovice, Bojanov, Ctětín, Nasavrky, Lukavici, Heřmanův Městec, Úherčice, Vápenný Podol, Seč, Horní Bradlo, Hodonín, Miřetice a Žumberk.

Chrudim – Není žádným tajemstvím, že vrůstající teploty v letních měsících zvyšují agresivitu. Své o tom ví především řidiči, které v parnech neochrání ani klimatizace. Nedokončený obchvat města nejrůznější „závodníky“ doslova přitahuje. Stejným magnetem je i na dopravní nehody.

Nad dopravní nehodou, jež se udála v pátek 26. července v odpoledních hodinách, zůstává rozum stát. Na vině ji nemělo ani tak vedro, jako spíše neuvěřitelně nezodpovědné jednání jednoho z šoférů. Výsledkem byli dva těžce zranění lidé a pět rozbitých dopravních prostředků.

„K dopravní nehodě kamionu, dvou osobních vozů a motocyklu vyjíždělo šest posádek Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje včetně dvou posádek lékařských 26. července krátce po páté hodině u Chrudimi. Na místě se nacházelo celkem pět zraněných osob z toho dvě utrpěly vážná zranění dolních končetin, pánve a hrudníku. Okamžitě po příjezdu vozů ZZS byl u pacientů zjištěn rozsah poranění, po ošetření a léčbě je posádky převezly do FN Hradec králové. Ostatní zranění po ošetření posádky převezly do Chrudimské a Pardubické nemocnice.“ uvádí k nehodě Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje.

[[gal:15849]]

A co se vlastně stalo? „Řidič osobního vozidla Škoda Fabia vezl na vleku namíchanou čerstvou betonovou směs. Podle velitele zásahu hasičů se pravděpodobně při vysoké rychlosti vozík rozkýval a utrhl. Postupně tak došlo k nehodě motocyklu a dalších dvou osobních vozidel a nákladního vozu,“ stojí ve zprávě, kterou vydali chrudimští profesionální hasiči. Podle svědectví přímých svědků neštěstí si řidič fabie za auto připojil bržděný vlek plný tekutého betonu. Jako by to nestačilo, zkusil s ním prý ještě předjíždět.

Narodil se nám s mou drahou ženou další syn. Dostal jméno po apoštolovi všech Němců, původně anglosaském misionáři Winfriedovi, dnes známějším jako jeden ze „zmrzlých“. Bonifác vykoukl na svět doma a má se čile k světu. Případné kritiky našeho údajně nezodpovědného přístupu předem odkazuji na svůj článek z roku 2017. V něm jsem popsal naši otřesnou zkušenost s personálem a přístupem chrudimské porodnice, v níž na svět přišel náš první syn Bartoloměj. Spolu s havranem Edgara Allana Poe říkám „Nevermore“.

To, že státní aparát, eufemisticky řečeno, příliš nepodporuje domácí porody, ví asi každý, kdo někdy k tomuto tématu zabrousil. Mnohdy doslova hází klacky pod nohy rodičům, šikanuje porodní asistentky a milerád nechává křičet „lid“ v internetových diskusích. Tento „vox populi“ často navrhuje, aby si při případných porodních komplikacích rodičové výjezdy sanitek platili. S obdobnou logikou lze doporučit hrazení výjezdů záchranářů i sportovcům, jezdcům rallye a všem, kdo dobrovolně podstupují jakékoliv riziko ohrožení života. Zkrátka a dobře, jde o argumenty liché, hloupé a mimoběžné. Rodiče si totiž platí zdravotní pojištění stejně, jako řidič, který se za volantem vytuněného trabanta vyseká při Rallye Železné hory.

Oznámení o narození syna matrice dělá v případě domácího porodu obvykle jeden z rodičů; nejčastěji ten, jenž nerodil. Tedy otec. I já jsem se proto vydal na chrudimskou matriku, s níž mám z minulosti jen ty nejlepší zkušenosti. Milé úřednice, vše rychle zařízeno.

Předložil jsem těm dobrým ženám potvrzení o poporodním ošetření rodičky od porodní asistentky, vydal svědectví o narození syna, odevzdal jim dokonce i vyplněné archy pro Český statistický úřad. Úřednicím to však bylo málo. Co kdybychom zosnovali nějaký komplot a dítě si vymysleli?! Vyžádaly si tedy i průkazku manželky od gynekologa, kde nalezly potvrzení faktu, o němž, dle mého, nebylo sporu. Chtěly víc, a sice lejstro od dětského lékaře, jehož má žena s Bonifácem ten den shodou okolností navštívila. Nikdo sice přesně neví, jak toto svědectví lékaře, jenž prohlédne předložené dítě, dokáže, že dítě předložené je skutečně dítětem manželům narozeným, ale to prý nevadí. Předpisy, které si matriky interně vydaly bez ohledu na vyjádření veřejné ochránkyně lidských práv a stanovisko Ministerstva vnitra ČR, hovoří jasně.

Přislíbil jsem, naiva, předložení požadovaného potvrzení druhý den.

Po návratu domů došlo na diskusi s manželkou a zabřednutí do vod internetu. Rozhodnutí více neustupovat byrokratickému molochu, který tak rád požaduje a tak neochotně dává, uzrálo. Druhý den jsem se vypravil na matriku v náladě podstatně odlišné.

Nebudu ctěné čtenáře unavovat popisem mnohdy dokonale absurdní diskuse s matrikářkami – Franze Kafku si každý může přečíst sám. Korunu všemu nasadila úřednice, která v poslední zoufalé snaze vybruslit z evidentně prohrané bitvy „trumfovala“ argumentem, že „...porodní asistentka má titul z psychologie a není proto zdravotník...“. V tu chvíli jsem opravdu nevěděl, jestli se smát, nebo plakat. Pro pořádek – naše porodní asistentka dlouhá léta pracovala v oboru za hranicemi vlasti, disponuje hned dvěma tituly, nikoli „pouze“ tím ze studia psychologie. Ale chápu, že na chrudimskou matriku nejspíše internet ještě nedorazil a co původně akceptovala, je nutno zpochybnit.

Na závěr plodného rozhovoru s matrikářkami byl jsem požádán, abych do potvrzení od porodní asistentky doplnil rodné číslo mé ženy, jež zde chybělo. Žen se stejným jménem je totiž přehršle a co kdyby náhodou rodila v naší chalupě nějaká jiná, nějaké jiné dítě.

Odmítl jsem.

Dámy s razítkem tedy rozhodly, že kontaktují porodní asistentku a ta buď přijede údaj dopsat, nebo problém vyřeší jinak.

Po dvou dnech nám dorazil poštou dopis s červeným pruhem a v něm rodný list.

Bonifác Valenta začal pro stát existovat.

Chrudim – Poměrně velký zájem vyvolal článek Chrudimských novin, v němž tyto přinesly informaci o možných úpravách parkování pro rezidenty v centru města. Dopravní komise totiž navrhla, aby rezidentům za určitých podmínek bylo umožněno parkovat i na parkovištích placených. To však nejsou zdaleka jediné změny, jež by v okolí Resselova náměstí „komisaři“ rádi viděli.

Na začátek Štěpánkovy ulice by prý bylo vhodné umístit dopravní značku, jež informuje o jednosměrném provozu s dodatkovou tabulkou „Cyklisté v protisměru“. Následně dojde k přemístění dopravní značky „P reservé“ s dodatkovou tabulkou ze spodní části Štěpánkovy ulice na její začátek, a sice k domu číslo popisné 83. Od tohoto kroku si dopravní komise slibuje řádné uspořádání parkujících vozidel rezidentů, kteří by nově stavěli své vozy pouze ve směru jízdy. Současné řešení vnímají „komisaři“ jako nevyhovující.

[[img:chrn_fullwidth:15037:]]

Pomoci by prý mohlo i znovuzavedení jednosměrného provozu do Čelakovského ulice – ve směru ze Štěpánkovy do ulice Široké. Také zde se po tomto uvažovaném kroku objeví nová a legální rezidentní stání po pravé straně komunikace.

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek si argumenty členů dopravní komise rady města vyslechl a potvrdil, že v současné době probíhá zpracování studie, které ukáže, jaké dopravní značení sem nakonec umístí.

Chrudim – Čas od času nechá město pokácet některý ze stromů na svém území a v této souvislosti obvykle také zazní kritické hlasy. Zeleně je prý málo, radnice víc kácí, než vysazuje, zanedbává údržbu. V minulých dnech padnul za oběť suchu a možná také nedostatečné péči buk u mateřské školky u kina. Radnice slibuje novou výsadbu.

Listnáč zdobil poněkud rozpačitý parčík před školkou. Plácek proslul především dnes již ikonickými lavičkami a lehátky, na nichž nikdo neodpočíval. Komu by se také chtělo, ležet přímo u silnice. Za dlouhé roky však město nebylo schopno obnovit místní fontánku, nevkusné plastové nádoby na odpady tu však stojí dál.

[[img:chrn_fullwidth:1069:]]

Podle oficiálního vyjádření chrudimské radnice byl buk proschlý už vloni, letošní suché počasí ho tedy jen dorazilo. Před rokem přitom město s velkou pompou zachraňovalo třeba lípu v Medlešicích, letos se však nejen na ni jednoduše nedostalo. Asi jiné priority.

[[img:chrn_fullwidth:15840:]]

„Minulý rok se prezentovalo jak se zachraňuje i Lípa v Medlešicích , letos, když jedu okolo, vidím, jak pomalu zase v tomto vedru usychá a nikdo už tomu nevěnuje pozornost. Na rozdíl od Pardubic, kde mají u stromků například u zimního stadionu položeny vaky s vodou . Je to smutné,“ komentuje na sociálních sítích péči o zeleň v druhém největším městě Pardubického kraje Vladimír Mrázek.

Chrudim – Jak vyřešit parkování v centru města přemýšlí nejen celá řada politiků – ti, pohříchu, prozatím dokonale impotentně, tak třeba i úředníci a členové komisí. Dopravní komise nyní přichází s několika dílčími úpravami, jež by, pokud budou schváleny radou města, potěší nejen rezidenty.

Pracovní skupina, která v rámci komise vznikla, navrhuje změnu Nařízení města číslo 3/2017, o placeném stání na místních komunikacích ve městě Chrudim. V článku 5, bod 4 chce provést změnu, která bude mít pro rezidenty zajímavé konsekvence - při plné obsazenosti parkovacích míst pro rezidenty by umožnila držitelům platných rezidenčních karet bezplatné stání vozidel na placených parkovištích.

[[img:chrn_fullwidth:13339:]]

Jde o parkoviště na Resselově náměstí, Školním náměstí, v ulici Čs. Partyzánů a na Masarykově náměstí. Tímto krokem by mělo dojít ke snížení počtu parkujících vozidel na Resselově náměstí - v prostoru před masnou a poštou, ve Štěpánkově, Filištínské a Čelakovského ulici. Tím se prý i podstatně zlepší dopravní situace v této oblasti.

Chrudim – Zatímco některými zásahy se hasiči, policisté a strážníci městské policie pochlubí rádi, informace o dalších se snaží potlačovat jak na sociálních sítích, tak i v tištěných médiích a dokonce i v oficiálních svodkách. Takže, zatímco video ze smrtelné nehody u Píšťov najde čtenář na webu ještě dnes, podrobnosti k požáru ve Slezské ulici, který se udál minulý týden, nikoli.

Jedno z místních periodik zprávu o tragické události vydalo prakticky okamžitě poté, co se jednotky hasičů vrátily na základnu. Dnes, tedy, v pondělí 15. července, by však čtenář článek hledal marně. Zmizel.

[[img:chrn_fullwidth:15839:]]

Stejně tak informace o údajné sebevraždě místního záchranáře nepřináší pravidelná svodka městské policie ze dne 11. července, kdy k události došlo. Mlčí rovněž informační server policie státní. Jakákoliv zmínka o hořícím autě a nešťastníkovi uvnitř byla vymazána i ze sociálních sítí. Kratičkou zprávu o výjezdu zveřejňuje pouze web „pozary.cz“: „K ohlášenému požáru osobního automobilu byli vysláni chrudimští profesionální hasiči do Slezské ulice v Chrudimi. Plameny napáchaly škodu za 300 tisíc korun, jeden člověk zemřel,“ uvádí „ohnisko žhavých zpráv“.

Úcta k zemřelému je, samozřejmě, správná a chvályhodná. Vadou na kráse této ctnosti je však v tomto případě selektivní aplikace podle vzoru „někteří jsou si rovnější“.

Chrudim – Některé silnice po opravě volají doslova roky a stále se s nimi nic neděje, další opravují silničáři každoročně a výsledek je nevalný. Občas se však pustí do vozovky tam, kde podle laického ohledu není rekonstrukce potřeba. Jako třeba na spojnici mezi Chrudimí a Pardubicemi.

Dlouhé měsíce se tu řidiči museli smiřovat s tím, že na vyfrézované vozovce nesmí jezdit maximální povolenou devadesátkou. Silničáři na silnici I/37 vyfrézovali starý „asfalt“ a chystali pokládku nového. Práce za více než dvě desítky milionů korun jsou sice u konce, ale výsledek je rozpačitý.

[[img:chrn_fullwidth:15837:]]

„Projel jsem se po nové silnici z Chrudimi do Pardubic a nemůžu se zbavit dojmu, že tak, jak říkala asi dva měsíce cedule ŘSD musíme to opravit ... že tu silnici spíš zničili. Vozovka je hrbolatá, koleje, nerovné spoje,“ sděluje na sociálních sítích své dojmy Milan Horys. Komentáře ostatních uživatelů s ním jeho názor sdílejí. Tato oprava se ŘSD příliš nepovedla.

Chrudim – Myší díra byla nedávno neprůchozí, protože ji město nechalo opět uvést do přijatelného stavu. Neznámí malíři se tu totiž pravidelně potřebují „vysdílet“ ze svých uměleckých sklonů, což málokdo kvituje s povděkem. Stačilo však pár dnů a zdi jsou vyzdobeny znovu.

Na běloskvoucí omítce se teď objevil obtisknutý pár dlaní, které si před tímto úkonem prozatím neznámý výtečník namočil do bahna. Otisky pro případnou identifikaci z nich však sejmout nelze, pátrání po viníkovi bude obtížné.

[[img:chrn_fullwidth:15836:]]

Sociální sítě zaplavily rozhořčené příspěvky, které, mimo tradičního sekání končetin, navrhují i poněkud civilizovanější postupy – řadění „malířů“ tu zaručeně vyřeší kamera. Stejně, jako třeba na Kopanici a v dalších „neprošmírovaných“ zákoutích. Umístit ji do Myší díry však není jen tak – musí ležet z dosahu vandalů a zároveň na příjmu strážníků městské policie. Radnice by sem však další oko Velkého bratra umístila ráda, prozatím přemýšlí, kam přijde. 

Ve čtvrtek 4. července byl příjemný letní den. Po dnech horka foukal svěží vítr. Na položeném kříži se třepotala vodorovně natažená bílá kosatka. Připomnělo mi to chvíle, kdy nám na Mazurských jezerech praskl stěžeň. Podobně jsme svázali jeho zbytky a natáhli kosatku. Moc to nefungovalo, a tak jsme byli rádi za pomoc záchranářů, kteří nás dovlekli do přístavu.  

Byl poslední den 58. loutkářské Chrudimi. Okolo Pippichova divadla se to jen rojilo jejími účastníky. Kolem stály stánky a v hlavním stanu začínali hrát Čmukaři z Turnova. Libor Štumpf marně vzpomínal, kdy byli u něho poprvé ubytováni. Bylo to asi v roce 1982. Letí to pane principále, letí. Tenkrát bylo naprosto běžné, že se loutkáři ubytovávali u svých známých a kamarádů. Šmukaři jsou pojem a svoji hrou Čert to vzal ihned zaujali malé i velké diváky. Daniela Weissová s komedii o splněném přání, ulítaných čertech, Kašpárkem a Honzou, kteří to všechno zachraňovali, je udržela po celou dobu v napětí. Mně se líbily jejich okaté marionety.  

Po nich hrál soubor Vozichet z Jablonce hru Malý, hubený a jednooký. Obecenstvo se příliš nezměnilo a tak to neměl Ruda Hancvencl vůbec lehké. Ale během chvilky, byli diváci jeho. Musel zahrát všechno a hlavně Kašpárka, když si nasadil střapatou čepici. Zvládl to skvěle a vše vyšperkoval závěrečnou písničkou s kytarou. Děti byli nadšené a dospělí také. 

Odpoledne hrálo na malé scéně profesionální Divadlo Líšeň. Předcházela ho výborná pověst. Hráli hru Spoutaný trávou. Představení jsem bohužel nestihl. Na velké scéně Pippichova divadla hrálo Bratislavské bábkové divadlo hru Popolvár. Scénu tvořil shluk dvířek a okýnek, které herci střídavě využívali. Dvířka se otvírala a zavírala. Záclonky a rolety byly v neustálém pohybu. Zdánlivý chaos měl svůj řád. Soubor byl studnicí nápadů. V rychlém sledu se hororové chvilky měnily v romanticky zamilované části. Po všelijakých uřvaných televizních pohádkách to byl přímo balzám. Překvapilo mě, že malým divákům nevadila slovenština. Potlesk byl dlouhý a soubor se několikrát vracel děkovat. Byla to vydařená tečka.

Ve všech pohádkách nakonec dobro zvítězilo a to je správné. Během představení byl za divadlem závěr přehlídky a stánky se začaly balit. V posledním slunci se brouzdaly děti v náhonu. Díky těmto maličkým divákům snad bude mít Loutkárna pokračovatele.

Za divadlem jsem potkal Rudu Hancvencla. Musel jsem mu říci, že jeho představení se mi ten den líbilo nejvíce. Byl potěšen a představil mi půvabnou druhou část souboru.

Co říci závěrem. Diváci se mi zdáli spokojeni. Pomocný personál, bez kterého by se taková mohutná akce nemohla uskutečnit, zvukaři, technici a další to snad přežili bez větší újmy. Notný kus práce je však čeká s balením. A uvaděčkám to opět moc slušelo.