Chrudim – Komunitní centrum „Dvorek“, EDDA v Novoměstské ulici zná ve městě asi každý. Probíhají tu oblíbené akce, jichž se účastní nejen maminky s drobotinou, ale třeba i tělesně postižení, rodiče samoživitelé a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Nyní tu zájemci najdou i „komunitní lednici“.

Jak to funguje? Kdokoli může přinášet a odnášet potraviny, jak se mu zlíbí. Potraviny, které chce zájemce darovat a jsou připravené doma, je třeba označit štítkem s datem uvaření. Trvanlivé potraviny tuto cedulku mít nemusí. Komunitní lednice nabízí alternativu. Jídlo, jež by skončilo v kontejneru, protože ho člověk již nestačí spotřebovat, udělá radost někomu jinému. Lednice na „Dvorku“ je přístupná denně od 9 do 16 hodin.

Veřejnou lednici v roce 2016 otevřeli v Radoušově ulici také místní Piráti. Příliš se ale neosvědčila a po většinu času své existence zela prázdnotou. Zda „komunitní lednici“ v Novoměstské ulici potká lepší osud, ukáže až čas.

Chrudim - Jízdami parních vlaků, historických motorových vozů „Hurvínek“ a také historického autobusu si v sobotu 5. října zájemci připomenou, že uplynulo již 120 let od zahájení provozu na chrudimských lokálkách.

Konkrétně jde o vlaky na tratích Heřmanův Městec – Chrudim – Moravany – Borohrádek a odbočné větvi z Hrochova Týnce do Chrasti, tedy na tzv. chrudimských lokálkách. Kromě jízd zvláštních vlaků je připraven doprovodný program na nádražích v Holicích (odpoledne během pobytu parního vlaku), Chrudimi městě a Slatiňanech.

Parní vlak vedený lokomotivou 423.009 „Velký Bejček“ vyjede z Chocně v 7.40 do Borohrádku, odkud se v 8.42 vydá na cestu přes Moravany (9:18) do Chrudimi (9:54) a Slatiňan. V 11:16 vyrazí na cestu zpět do Borohrádku (12:48-13:00), odkud se hned vrátí do Holic, kde bude zhruba od 13:15 do 14:00 probíhat bohatý doprovodný program připravovaný městem Holice. Např. bude možné vidět doplňování vody na parní lokomotivu koňskou stříkačkou hasičů z Horních Ředic, živé obrazy v dobových kostýmech či dobové fotografie. Po tomto programu vlak bude pokračovat do Chrudimi (15:18), odkud se následně v 15:55 vydá na závěrečnou cestu zpět přes Borohrádek (17:30) do Chocně (18:21). Ve vlaku bude řazen bufetový vůz a 4 dvounápravové vozy Ci.

[[img:chrn_fullwidth:14672:]]

Dalšími historickými vozidly na oslavách budou dva motorové vozy M131.1 známé pod přezdívkou „Hurvínek“. Ty na oslavy přijedou z Pardubic hl. n. (9:28) do Chrudimi města (10:08). Následně (10:40) se vydají přes Slatiňany (10:50) do Chrasti (11:02), kde bude možno přestoupit na historický autobus (viz dále) a v 11:17 pojedou zpět do Chrudimi města (11:43). Další jízda je naplánována z Chrudimi města (11:50) do Slatiňan (12:00) a poté ze Slatiňan ve 12:05 přes Chrudim (12:13) až do Moravan (12:55). Na zpáteční cestu se vlak vydá ve 13:03 a do Slatiňan přijede ve 13:50. Zde je plánován pobyt v délce 45 minut, který je možno využít k prohlídce expozice v bývalé vodárně (ta bude přístupná od 10:00 do 15:30). Ve 14:35 pak „Hurvínek“ přejede do Chrasti (14:45), odkud se ve 14:50 vydá na poslední cestu do Chrudimi města (15:24). Odsud pak odveze návštěvníky oslav v 15:48 zpět do Pardubic (16:32).

Součástí chrudimských lokálek jsou i úseky, kde se dnes již nejezdí. Je to úsek z Borohrádku do Holic, který bude možno projet parními vlaky. Dále pak úsek mezi Chrudimí město a Heřmanovým Městcem, který je již mnoho let ve výluce a je nesjízdný. Trať mezi Hrochovým Týncem a Chrastí je zrušená už více než 40 let. Podél těchto neprovozovaných (zrušených) úseků se bude možno svézt dobovým autobusem Karosa C734 a to dvěma páry spojů. Ten první vyjede od nádraží v Heřmanově Městci v 9:35 přes Klešice, Rozhovice a Bylany do Chrudimi města (10:05), odkud bude v 10:15 pokračovat do Hrochova Týnce (10:30) a po silnicích přibližně kopírujících někdejší trať do Chrasti, kde bude možné zhlédnout budovu někdejšího městského nádraží a dojet na stávající nádraží (11:00), kde bude umožněn přestup na „Hurvínek“. Poté se v 11:15 vydá autobus na zpáteční cestu s pobytem v Chrudimi městě od 12:00 do 12:30 a následným pokračováním do Heřmanova Městce (12:57). To samé „kolo“ se pak bude opakovat s odjezdem z Heřmanova Městce ve 13:00, Chrudimi města ve 14:00 a příjezdem do Chrasti ve 14:45 a návratem ve 14:50 z Chrasti do Chrudimi města (15:35). Autobus pak v 15:40 odjede ještě do Heřmanova Městce (16:07), kde svoji jízdu ukončí. V těchto autobusech bude jízdenka prodávána pouze u řidiče, přičemž je stanoveno jednotné jízdné ve výši 40 Kč za každou osobu starší 6 let. Tato „vstupenka do autobusu“ bude platit až do doby výstupu z něj, tj. např. s ní lze projet trasu tam i zpět.

[[img:chrn_fullwidth:14673:]]

Za centrum oslav lze považovat nádraží Chrudim město, kde je připravena menší výstava kolejových vozidel. Pro děti bude k dispozici vláček hráček (dětská herna) a kinovůz (promítání pohádek). Svůj stánek zde rozbalí Muzeum loutkářských kultur, které lze v tento den zdarma navštívit s platnou jízdenkou. Suvenýry, propagační předměty či pamětní list si návštěvníci zakoupí v historickém voze Pardubického spolku historie železniční dopravy.

[[img:chrn_fullwidth:15926:]]

Ve všech historických vlacích platí běžné jízdné dle tarifu Českých drah (TR 10) s tím, že k zakoupené jízdence si každý cestující starší 6 let musí dokoupit doplatek na historický vlak ve výši 40 Kč. Uplatnit lze tedy i 75% slevy pro děti a mládež do 18 let, studenty do 26 let a osoby starší 65 let. Jízdenky lze zakoupit v osobních pokladnách nebo při vlastní jízdě u vlakového doprovodu. Místenky se do žádného vlaku neprodávají.

Příloha: 

lokalky-skladacka.pdf

Chrudim - S počátkem října započne významná a dlouho očekávaná stavba terminálu veřejné dopravy v Chrudimi, 1. října dojde k oficiálnímu předání staveniště. Rozsáhlá přestavba lokality kolem železničního nádraží bude dokončena do konce října příštího roku.

Nový dopravní terminál před železniční stanicí a v blízkosti autobusového nádraží v Chrudimi se má stát důležitým přestupním uzlem regionální dopravy a má přispět k pohodlnějšímu a díky tomu také k intenzivnějšímu využívání veřejné dopravy v Chrudimi a okolí.

[[img:chrn_fullwidth:15922:]]

Modernizace infrastruktury pro provozování hromadné dopravy umožní komfortnější přestup pro cyklisty nebo pěší, zvýší bezpečnost silničního provozu a upraví možnosti parkování automobilů a jízdních kol.

[[img:chrn_fullwidth:15921:]]

Přestavba ulice Čs. armády v okolí nádraží zahrnuje změnu parkovacích dispozic s přestavbou stávajících parkovacích stání a vybudováním stání nových v celkovém počtu 108 míst. Projekt počítá s místy ve vazbě na následné použití hromadné dopravy (režim P+R, zaparkuj a jeď), přibydou též dvě stání pro rychlý nástup a výstup označená K+R. Některá stání je nutné vyhradit pro potřeby ČD, SŽDC a České pošty, samozřejmostí jsou stání pro vozíčkáře. Novinkou bude čtveřice parkovacích míst u dvou dobíjecích stanic pro elektromobily.

[[img:chrn_fullwidth:15920:]]

„Zlepšení vazeb mezi jednotlivými druhy veřejné dopravy je sice hlavním, ale ne jediným cílem projektu. Podobné prostory jsou často vůbec prvním kontaktem návštěvníka s obcí, v našem případě s krásným historickým městem. Úsilí tedy směřuje také k celkové kultivaci prostoru chrudimského přednádraží,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:15919:]]

Ulice Čs. armády se v prostoru přednádraží promění v náměstí vydlážděné žulou, mikroklima zpříjemní originálně výtvarně pojednaná kamenná kašna, přibydou také nové stromy a lavičky. Elektronická tabule s odjezdy autobusů MHD cestujícím zpřehlední přestupy.

[[img:chrn_fullwidth:15356:]]

„Původní záměr přerodu dopravního uzlu počítal i s úpravami autobusového nádraží. To však město nevlastní a jeho majitel se k projektu bohužel nepřipojil,“ říká místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:15357:]]

Stavbou terminálu veřejné dopravy však investicím v této lokalitě ještě není konec. „V tuto chvíli připravujeme další pokračování. Například výstavbu parkoviště poblíž Škroupovy ulice, které by sloužilo jak cestujícím, tak i návštěvníkům nedalekého hřbitova. Vítaná by byla také lávka přes železniční koleje směrem ke Skřivánku. Vše ale bude záležet na dalších dotacích z ITI. Další vyjednávání vedeme,“ dodává starosta.

[[img:chrn_fullwidth:15222:]]

Zakázky v hodnotě 62 606 410 korun vč. DPH se ujme společnost Terminál Chrudim MATEX + EUROVIA. Projekt 30 miliony spolufinancuje Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj z Integrovaného regionálního operačního programu a v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace, podíl státního rozpočtu činí 1 764 705 Kč.

Chrudim - Nové byty v Chrudimi nejsou podle názoru radniční koalice v Chrudimi potřeba. Jinak se totiž nedá vysvětlit poslední rozhodnutí zastupitelstva, které změnou územního plánu hodlá zmařit již připravený projekt výstavby dvou bytových domů. Každý se 13 byty a celkem 38 místy k parkování. Tyto domy mají podle stávajícího územního plánu stát na pozemcích, jež vlastní developerská společnost K2 invest. Co tedy bylo důvodem snahy vedení města, změnit platný územní plán ?

Radnici nezajímá výhled na historické centrum, ale případný soudní spor.

Materiál předkládal místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), který je pověřeným zastupitelem pro územní plán. V obsáhlé důvodové zprávě uvedl jako důvod navrhované změny podání přítele starosty Františka Pilného (ANO) Borise Škorpíka. Ten se pasoval do role zástupce některých nespokojených obyvatel lokality, v níž měly domy vyrůst. Někteří z těchto lidí totiž poukazovali na zhoršený výhled ze sousedních bytovek. Městská administrativa se však nezabývala tím, do jaké míry zastínění výhledu skutečně dojde. Na několika stranách detailně řešila, zda bude město nuceno platit náklady společnosti K2 invest za zmařenou investici, nebo se této nepříjemné skutečnosti vyhne.

[[img:chrn_fullwidth:15916:Zelená plocha před bytovkami je prý plná hrajících si dětí.  Reprofoto: Chrtudimské noviny]]

Zaplatí město miliony korun?

Právní odbor MěÚ Chrudim zde cituje několik judikátů, které údajně umožňují měnit charakter zástavby území, bez nutnosti platit náhrady škod. Podle zástupce developera Milana Kušty, jsou investice jeho společnosti do připravené projektové dokumentace již ve výši téměř tři miliony korun. Další zbytečný finanční náklad pro městskou kasu by pak mohla být náhrada vzniklých škod spojených s navrhovanou změnou územního plánu.

[[img:chrn_fullwidth:15913:Komu by vlastně nové bytovky zamezily ve výhledu na město?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Piráti chtějí sociální bydlení, koncepce však chybí. Peníze do městské kasy současná koalice nechce.

Otázkou tedy je, proč se koaliční politici pustili do poměrně nejisté akce. Konkrétně Piráti, například, vysloveně jdou proti svému předvolebnímu programu. Slibovali totiž sociální byty a větší část pozemkům, kde nyní chtějí změnit územní plán, je ve vlastnictví města. Na daném území by samo město mohlo postavit dalších minimálně 30 bytů, případně pozemky prodat soukromému investorovi s podmínkou takovéto výstavby. Finanční užitek pro městskou kasu by byl velmi zajímavý.

[[img:chrn_fullwidth:15914:Bytovky by lokalitu jednoznačně zhodnotily.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Jako dobří hospodáři se ANO 2011, Piráti, Chrudimáci a ČSSD rozhodně nechovají. 

Další zcela nepochopitelné počínání koalice spočívá v tom, že svým rozhodnutím znehodnotí nejen pozemky soukromého vlastníka, ale i ty, které patří městu. Cena pozemků pro výstavbu rodinných domů je totiž násobně nižší, než pro výstavbu domů bytových.

[[img:chrn_fullwidth:15915:Nová parkovací místa? Nechceme, zní z chrudimské radnice.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Omezený výhled se týká maximálně čtyř bytů.

Opravdu část místních přijde o výhled na město? Jak je patrno z regulačního plánu, výstavba plánovaných domů nesmí přesáhnout výšku druhého nadzemního podlaží nejbližší bytovky. Ta má sedm podlaží a je vzdálena 27 metrů. Běžná vzdálenost domů v ulici je přitom kolem 12 metrů. Zmiňovaný omezený výhled se týká čtyř bytů a omezení lze označit za zcela marginální, což ilustruje obrázek níže. Směrem k sousedním bytovkám je výška zástavby tři podlaží, což je i maximální výška rodinného domu. Právě rodinné domky by se podle navržené změny měly na území stavět. Ani tento argument tedy nemůže obstát.

[[img:chrn_fullwidth:15918:Tohle není Kuštov. Tohle je město, které nechce nové byty.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Spojeni v odporu k Milanu Kuštovi.

Skutečným důvodem však může být velmi blízký vztah starosty Pilného s bývalým spolustraníkem ze zkrachovalých Věcí veřejných Borisem Škorpíkem. Může to být i snaha Pirátů vymezit se proti významnému investorovi a ukázat svoji sílu. O motivech KSČM a Chrudimáků lze jen spekulovat. Ať jsou však důvody jakékoli, výsledkem budou, v horším případě, chybějící byty ve druhém největším městě Pardubického kraje. Těch je zoufalý nedostatek a jejich ceny proto rostou. To však současnému vedení města buď nedochází, nebo je mu to jedno.

Kámen a dřevo, nejstarší stavební materiály. Kámen je významný prvek v krajině, ať ho opracovává dlouhá tisíciletí sama příroda, nebo člověk. Barokní sochy nebo boží muka, která jsou většinou orámovaná mohutnými stromy, jsou jako majáky v české krajině.

Kdybyste chtěli vědět, jak vypadalo zdejší údolí před zásahem člověka, podívejte se kousek za Škrovád, do míst proti mlýnu Skály, na levém břehu Chrudimky. Ta si musela prorazit cestu zdejším skalním masivem při své cestě do Polabské nížiny. Kámen se zde těžil od šestnáctého století. Po světové válce zde těžba kamene ustávala. Příroda však neúnavně pracovala dál. Proto zdejší lomy dnes vypadají jak přírodní stěny.

Okrašlovací spolek Škrovád se snaží navázat na zdejší kamenickou tradici a připomenout těžkou práci zdejších lidí. V roce 1746 pozval kníže Auersperg Rudolfa a Kateřinu Zábranských z kamenické hutě v České lípě do Škrovádu a pronajal jim část pravého břehu Chrudimky. Tím začal největší rozvoj zdejší kamenické tradice. Slatiňanský architekt a stavitel Schmoranz zdejší kámen bohatě využíval ke stavbám mostů, opravám kostelů i dalším stavbám v širokém okolí. Kvalita kamene bývala různá, nejlepší kámen používali sochaři, další se používal ke zdění a z odpadového materiály se dělaly například sloupky k oplocení. Ze škrovádského kamene se vyráběly i mlýnské a brusné kameny, které se vozily až do Rakous. V této době zde měl svoji dílnu malíř a sochař Jan Kokeš, mimo jiné tvůrce nedávno zrestaurované Chrudimské opony. 

Okrašlovací spolek Škrovád uspořádal 21. září dětské Sochání ve škrovádských skalách. Vedl ho akademický sochař Jan Pospíšil, ředitel Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích. Svým vyprávěním děti zaujal i jeden z posledních pamětníků škrovádského kamenictví, pan Ladislav Půhoný. Počasí přálo, ale  čas byl neprosný. Děti se musely dát do práce. V poledne si pak opekly špekáčky a potom dokončily svoje výtvory. Jan Pospíšil zhodnotil jejich tvorbu a upozornil je na případné chyby. Poté si děti odvezly svoje práce domů.

Tím ale den sochání nekončil. Od 15. hodin účastníky čekala vernisáž jejich starších kolegů v chrudimské Galerii Art. Nakonec bych chtěl poděkovat Městskému úřadu za finanční příspěvek. Stejnou částku věnovala i chrudimská Galerie Art. Dále je nutné poděkovat Alfonzi Dovičovičovi, který poskytl kámen ze svého lomu v Dubinci u Dvora Králové a v neposlední řadě Zuzaně Dvořákové, potomku rodu Zábranských, která nám vyšla ve všem vstříc. Poděkování zaslouží i členové spolku, kteří celé Sochání zajišťovali.  A už teď se těšíme na další ročník Sochání ve škrovádských skalách.

[[gal:15911]]

Chrudim – Uzavřená polovina kruhového objezdu u nemocnice nikomu moc radosti nepřinesla. Přesto je nutné křižovatku upravit a plastové díly vyměnit za trvalejší vybavení. Řidiči, a nejen oni, si však stěžují, že vše šlo vyřešit poněkud lépe.

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek má pro všechny nespokojence, kteří ještě nenašli vhodné objízdné trasy, jimiž se dá semaforu u nemocnice vyhnout, dobrou zprávu. „Ve věci uzavírky silnic pro výstavbu OK Vlčnov jsem kontaktoval Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor dopravy, který uzavírku silnic povoloval. Výsledkem je příslib zkrácení doby výstavby zhotovitelem stavby, možná až o tři týdny,“ uvádí na městském webu Klimek. 

[[img:chrn_fullwidth:15894:]]

„Dopravní omezení však zůstávají zachována, včetně zákazu odbočení od Vlčnova. Důvodem je, že v takovém případě by musel být umístěn další semafor k řízení dopravy, který by pracoval s ostatními dvěma na hlavní silnici. V takovém případě by však docházelo k velkému zdržení, neboť by do obsluhy křižovatky vstupovala další větev křižovatky. Proto byl zvolen tento způsob organizace provozu, který nebude ještě více zhoršovat dopravní situaci,“ sděluje úředník.

[[img:chrn_fullwidth:15893:]]

Objevily se však též výtky o nedostatečně značené uzavírce. „Značky informující o uzavírce jsou umístěny již od obce Orel, to samé pokračuje i přes Vlčnov. Jsou zde umístěny značky Slepá pozemní komunikace a Zákaz vjezdu, to vše je doplněno dodatkovou tabulkou se vzdáleností. Řidič je tak po dobu jízdy od obce Orel po okružní křižovatku,“ uzavírá Martin Klimek.

Chrudim – Poprvé po prázdninách a zdaleka ne v plném složení. Městští zastupitelé se sešli, aby probrali nekonečně dlouhý program, jehož projednávání také nekonečně dlouho trvalo. Celých pět hodin rokovali ve velké zasedačce na Pardubické ulici.

Úvodní slovo patřilo, jako ostatně vždy, šéfce Finančního odboru MěÚ Chrudim Haně Vránové, která přítomné seznámil s dalším rozpočtovým opatřením. Nebála se označit jako kritickou situaci, v níž referovala o propadu příjmu města z hazardu. Celkem má jít prozatím téměř o šest milionů korun, které v už tak dost „vymetené“ kase budou chybět.

[[img:chrn_fullwidth:15568:]]

Jako liché se též ukázaly sliby Chrudimáků a Pirátů o úsporách v oblasti odměňování členů komisí, rady, zastupitelstva a osadních výborů. Zkrátka a dobře, město na odměny členům osadních výborů uvolní sto tisíc korun a avizovaná úspora 12 tisíc se tak přehoupla na výdaje 88 tisíc. Hlavní však je, dle městského zastupitele Daniela Lebdušky (Piráti), že došlo k „...narovnání odměňování za práci v komisích mezi zastupiteli a nezastupiteli...“.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

Jak opozici, tak starostovi Františku Pilnému (ANO 2011) se nepozdával půl milion korun, jejž by radnice měla vydat za demolici zastávky v Malecké ulici. Podle místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) jde prozatím o projektantský rozpočet a jeho výše se může změnit. Starosta nadhodil do plenéru úvahu, zda by nebylo pro město výhodnější zastávku zrekonstruovat a zbourat jen novinový stánek. Cena by prý mohla být nižší. V každém případě se touto kauzou chtějí politici ve vedení města podrobněji zabývat.

Poloprázdná městská kasa nezabránila radniční koalici, navýšit si finance v položce „dary rady a zastupitelstva města“. Celkem si sem „nalila“ tři sta tisíc korun. Prý pro případ, že by se objevilo něco zajímavého. Jan Čechlovský (ODS) přítomné upozornil, že do září stačilo nejužší vedení druhého největšího města Pardubického kraje v tomto smyslu rozházet již 278 tisíc korun. Utratí koalice i další statisíce, aby si koupila přízeň voličů?

Po dotazu Čechlovského místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) seznámil politiky také s radostnou zprávou – peníze do sociální oblasti konečně dorazily.

[[img:chrn_fullwidth:15891:]]

V diskusi dále vystoupil chrudimský galerista Luboš Jelínek, který chtěl vědět, kam směřují zmiňované peníze z hazardu. Bývá prý zvykem, že je města vracejí veřejnosti ve formě dotací na opravu památek. Jelínek také připomněl nebezpečí, jež hrozí neudržovanému Morovému sloupu na Resselově náměstí. Věnuje mu město péči tak, jak předepsali restaurátoři před deseti lety?

Dle slov šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny existuje více názorů, i mezi odborníky, jak o tuto památku pečovat. „Nechme proto rozhodnutí, co s Morovým sloupem dělat, na odbornících. My dva jimi nejsme,“ kontroval Jelínek.

Starosta Pilný, v jehož gesci se nachází kultura a památková péče, poděkoval za připomínky a slíbil se jimi zabývat.

[[img:chrn_fullwidth:15644:]]

Zpráva o hospodaření města, jež následovala po schválení rozpočtového opatření, jen demonstrovala neradostné výhledy. Výběr daní neroste jako dřív, zaměstnanost totiž dosahuje svého maxima. Jistý propad finanční odbor zaznamenává i u kapitálových příjmů.

Velkou a dlouhou diskusi znamenalo schvalování změn v územním plánu. S příspěvkem a powerpointovou animací vystoupil i zdejší developer Milan Kušta, jehož se hned několik těchto uvažovaných změn dotýkalo. Šlo mu především o pozemky „Na Výsluní“. Kauze se Chrudimské noviny pro její obsáhlost budou věnovat ve zvláštním textu.

Není žádným překvapením, že předložený materiál zastupitelé schválili a Kuštovi vstříc nevyšli.

[[img:chrn_fullwidth:2644:]]

Diskusi u dalšího bodu, jímž se stala žádost spolku „Hurá na výlet“ Tomáše Martinka o další peníze na „Senior festival“, vyvolal bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Podle jeho názoru zde město za své finance kryje Martinkovo manažerské selhání. Řezníček také upozornil na kauzu bývalého šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka, jenž měl, dle současného vedení města, manažersky selhat v souvislosti s pořádáním festivalu „Zlatá Pecka“.

Slovo si vzal místostarosta Pavel Štěpánek. Nejprve informoval o své podjatosti, protože ve spolku „Hurá na výlet“ má přátele. Pracuje zde i jeho žena Nikola, to už však Pirátovi za zmínku nestálo. Bývalému starostovi následně připomněl, že manažerské selhání Kadeřávka město také bez ptaní „zapláclo“ a šlo o podstatně vyšší částku. Dar byl následně schválen.

[[img:chrn_fullwidth:2910:]]

Hřbitovy město od církve nepřevezme. Předkladatel materiálu, místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) nevyloučil budoucí změnu názoru vedení radnice. Nejprve však musí katolická farnost uvést nekropole do odpovídajícího stavu. S Lichtenbergem souhlasil i starosta Pilný.

Překvapivě hladce prošlo i vzdání se předkupního práva k pozemkům Na Skřivánku, o jejichž koupi projevil zájem Milan Kušta. Město je od soukromníka nekoupí. Cena se radnici zdála příliš vysoká, což převedeno do řeči běžného smrtelníka znamená, že Chrudim nemá ani halíř navíc.

Politici dále diskutovali o odkladu koupě části kanalizace v Medlešicích od majitelky tamějšího pivovaru, terminálu veřejné dopravy a schválili též změnu jednacího řádu tak, aby v budoucnu mohlo dojít na on-line přenosy z jejich jednání.

Chrudim - Ve sporech, které do jisté míry opanovaly virtuální prostor po nezvolení chrudimského starosty Františka Pilného (ANO 2011) do vedení společnosti Vodovody a kanalizace, je velmi těžké rozpoznat, oč vlastně jde. Pro Chrudimské noviny se teď opět rozhodl vyjádřit předseda představenstavenstva VaKu, hlinecký starosta, Miroslav Krčil (Nez.) a vnést trochu světla.  

Kolem společnosti VaK panuje po poslední valné hromadě do určité míry stále napjatá atmosféra. Čím si to vysvětlujete?

Je to spíše snaha o napětí, snaha uměle vyvolávat tento stav. Na práci představenstva to ale žádný vliv nemá. I nadále je naším cílem efektivní chod společnosti. Daří se nám. A nadále budeme také chránit zájmy všech občanů našeho regionu. Od toho nás prostě nikdo neodradí.

[[img:chrn_fullwidth:15890:]]

Proč ty snahy o napětí vznikají, nevíme. Asi to někomu vyhovuje. Určitě by teď pomohlo, kdyby představitelé chrudimské radnice svoje vnitřní spory řešili u sebe doma. Neměli by se pokoušet ze společnosti VaK dělat bojiště. A hlavně neměli by vlastní problémy svalovat na jiné a vinit z nich ostatní starostky a starosty v okolí. Vůbec by nás do ryze chrudimských podivných politických her neměli zatahovat. Nestojíme o to. Takové praktiky do našeho regionu a do naší spolupráce mezi starosty nepatří. Dobrá spolupráce může být totiž založena pouze na důvěře a vzájemném respektování.

Začíná období vyjednávání o ceně vodného a stočného s provozovatelem, tedy Vodárenskou společností Chrudim. S čím do těchto jednání letos vstupujete?

Stejně jako každý rok mého působení v představenstvu. Chceme udržet cenu vody a chceme získat více peněz na investice. Očekávám opět složitá a tvrdá jednání. Jako člen představenstva mohu hodnotit poslední čtyři roky. Považuji za úspěch, že se nám podařilo navyšovat nájemné a prakticky nezvyšovat ceny vodného a stočného. Víme, že cena vody na Chrudimsku není i kvůli pevné složce nejlevnější. Zároveň ale není zdaleka nejdražší ve srovnání s ostatními. Vodárenská soustava VaKu v našem regionu má ale svá specifika a náklady, které jiné oblasti neznají.

Mluvíte o vyjednávání s provozovatelem. Na Chrudimsku funguje model, kdy majiteli infrastruktury jsou převážně města a obce. Provozní společnost má ovšem jiného vlastníka.

Je to tak. Tohle je naše dědictví po předchůdcích. Nejsme v tomto samozřejmě v rámci ČR sami. V roce 2005 bylo takto rozhodnuto a smlouva platí do roku 2030. Naši „předci“ v zastupitelstvech měst a obcí nám zkrátka vykolíkovali hřiště a my na něm teď hrajeme.

Jak tento model hodnotíte?

Záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o udržení stability vodárenské infrastruktury v celém našem regionu, to se bezpochyby daří. Je to zájmem obou společností. Hodně je to o komunikaci. Těší mne, že se díky dobré spolupráci starostů podařilo v posledních letech VaK dostat do pozice silného partnera. Za to velmi děkuji. Nehrajeme si na velké a malé starosty, nepovyšujeme se jeden nad druhého. V tom je naše síla a to je základ.

Nicméně jaký je tedy podle Vás ten ideální model?

Obecně je známý můj názor a v něm se shoduji s drtivou většinou starostek a starostů. Za ideální model považuji vodárny zhruba okresní velikosti, které vlastní i provozují města a obce z daného regionu. A to z několika důvodů. Podle mne v takovém případě společnost dobře zvládne obnovovat majetek a zvládá efektivní řízení i komunikaci především mezi zástupci měst a obcí. Což je velmi důležité. A hlavně voda je pro mne naprosto strategická oblast!

V případě opravdu malých městských společností se domnívám, že ty budou mít časem problémy právě s obnovou majetku. A pokud by byla společnost naopak třeba celokrajská, myslím, že by byl problém v řízení zejména z pohledu podchycení specifik jednotlivých regionů.

Starostky a starostové tento můj náhled na věc dobře znají. Zná ho samozřejmě i současný provozovatel. Jsem však v našem případě realista. Máme smlouvu a bylo by nefér nalhávat nesplnitelné sliby. Já dávám přednost dialogu, protože ten vede k řešení.

Jak je to tedy s případným ukončením stávající smlouvy?

Nemyslím si, že je tahle varianta na pořadu dne – právně ani finančně. Teď je hlavně naším cílem efektivně investovat do obnovy vodovodů a kanalizací v celém regionu tam, kde je to skutečně potřeba. Ne podle toho, kolik kdo má akcií. Dále udržet stabilitu sítě a přijatelnou cenu pro občany. Samozřejmě s blížícím se koncem smlouvy se musíme zabývat i otázkou jak dál po roce 2030. Ovšem ne mediálními výkřiky, ale seriózní debatou mezi akcionáři.

Přesto hlasy ohledně ukončení provozní smlouvy stále zaznívají. Budou vyslyšeny?

Někteří představitelé především chrudimské radnice sice na planých slibech okolo vody zčásti postavili a stále staví kariéru. To je ale krátkozraké. Na mne a na mnohé ostatní starosty a starostky útočí v médiích a na sociálních sítích, obviňují nás z různých nepravostí. Některá jejich vyjádření jsou vyložené lži. V podstatě je to kampaň vedená proti nám. Nerozumíme jí. Výsledek tohoto chování ale už známe – tito lidé nezískali důvěru starostů a starostek při poslední valné hromadě VaKu. A rádoby výhrůžkami ji nezískají ani v budoucnu.

[[img:chrn_fullwidth:15620:]]

My se ale raději soustředíme na práci, ne na pomluvy. Připravujeme investice a snažíme se dělat maximum pro občany bez rozdílu na velikost města či obce. A to se nám daří.

Jakou odměnu vlastně pobírají členové představenstva a dozorčí rady VaKu Chrudim za své působení v těchto orgánech?

Pokud jde o uvolněné představitele měst a obcí, je to čistá nula - nic. Tak jsme nastavili pravidla. V představenstvu tedy nyní odměnu nepobírá nikdo. V případě dozorčí rady je placen pouze chrudimský zastupitel MUDr. Haase. Osobně zastávám názor, že jde prostě o součást naší práce.

Zmiňoval jste investice. Někteří hovoří o tom, že Chrudim je podinvestovaná na úkor jiných částí regionu.

Není to pravda. Čísla hovoří jasně. VAK Chrudim na rekonstrukce a obnovu vodohospodářské infrastruktury za období 2006–2018 vydal více než jednu miliardu korun. Více než 428 milionů investoval na Chrudimsku, 352 milionů na Hlinecku a více než 222 milionů v oblasti Heřmanova Městce (Heřmanův Městec, Seč, Třemošnice a Ronov nad Doubravou). V současné době VAK ročně investuje do rekonstrukcí a obnovy částku 70 až 80 milionů korun. Jen za posledních pět let bylo na Chrudimsku investováno více než 214 milionů Kč. V žádném případě tak není pravda, že by Chrudim a okolí byla investičně zanedbávána, naopak.

Proč byly v Chrudimi letos investice zastaveny?

Realizace nových investic byla na jaře v Chrudimi ze strany VaKu skutečně pozastavena, ale pouze dočasně. Do doby přijetí obecných pravidel, za kterých VaK provádí opravy a investice. Probíhající investice byly dokončeny a normálně pokračovala i projektová příprava dalších oprav.

[[img:chrn_fullwidth:15612:]]

Důvodem pozastavení byly neúměrné požadavky ze strany chrudimské radnice. Jako investor jsme ze zákona povinni uvést pracemi dotčené pozemky do původního stavu. Po nástupu nového vedení radnice v Chrudim byla po společnosti VaK, nad rámec zákonných povinností, ovšem požadována rekonstrukce komunikací téměř v celé šíři a skladbách. To však v žádném případě neodpovídalo původnímu stavu. Jako představenstvo jsme jasně řekli, že pro nikoho nebudou platit žádné VIP podmínky.

Přesto některé investice neproběhly ani po přijetí pravidel. Z jakého důvodu?

Protože se vedení chrudimské radnice rozhodlo, že opravy dotčených lokalit odsune na rok 2023 a pozdější období. VaK tedy v takovém případě nepotřeboval vlastní sítě opravovat. Skutečný důvod je tedy třeba hledat na radnici v Chrudimi. Jde například o ulice Víta Nejedlého nebo 

V Tejnecku. Představenstvo VaKu se totiž snaží koordinovat investice s obcemi, aby finanční prostředky byly vynakládány co nejefektivněji.

V souvislosti s investicemi je velkým tématem získávání dotací. Daří obcím a městům v regionu v tomto směru?

Budeme-li mluvit o budování infrastruktury, tak stejně jako město Chrudim je akcionářem společnosti VAK i město Luže, Ronov nad Doubravou, Chrast nebo Slatiňany, obec Lozice a mnoho dalších. Všichni dokázali vybudovat kanalizace nebo je právě budují za přispění dotací. Úspěšné získávání dotací je tedy spíše otázkou schopností vedení dané obce či města. Určitě to ale není lehká disciplína.

Chrudim – Nikdo o to příliš nestojí, přesto je třeba některé z předvolebních slibů dotáhnout do konce. Snáze se pak třeba zapomene na ty, jež zůstanou pouze na papíře. Jde, samozřejmě, o snahu současného vedení msta o údajnou větší transparentnost, k níž má dopomoci možnost sledovat rozhodování politiků přímo na obrazovce počítače.

On-line přenosy v barvě a zvuku „tlačí“ především zdejší Piráti. Jsou to však právě milovníci digitalizace, kdo může posloužit jako svědek neúspěchu, s nímž se jejich nápad setkal. V dobách ne tak dávno minulých totiž již k on-line přenosům z jednání zastupitelů docházelo, zájem o ně však byl pramalý. Sledovaly je desítky, spíše ale jednotky zájemců. Přesto nyní dostanou všichni městští zastupitelé na stůl materiál, v němž jde o změnu jednacího řádu zastupitelstva tak, aby případná budoucí videa z jejich jednání byla právně pokryta.

„Změna tohoto dokumentu je navrhována s ohledem na skutečnost, že město Chrudim má zájem informovat veřejnost o průběhu zasedání Zastupitelstva města Chrudim nejen prostřednictvím dosud pořizovaného zvukového záznamu, ale též prostřednictvím audiovizuálního záznamu a zároveň online přenosu ze zasedání ZM. Dále bude občanům dána možnost klást otázky k plánovaným bodům zasedání ještě před vlastním jednáním ZM, a to prostřednictvím webové aplikace Dotazy a odpovědi, dostupné na www.chrudim.eu,“ stojí v důvodové zprávě materiálu. Plány jsou tedy velké, velké peníze také bude stát jejich „realizace“. Nejskromnější odhady hovoří o stovkách tisíc korun, které město za kamery a další zařízení vydá.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

O přenosech jednala na svém posledním setkání také „pirátská“ komise rady města pro digitalizaci. Letos se sešla pouze třikrát, takže očekávaná „smršť“ nápadů se rozhodně nekoná. Předseda komise a názorový oponent místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti), Zdeněk Kubala (Piráti), si dal začátkem června za úkol zjistit od IT oddělení v Praze, jak tyto „onlajny“ fungují.

Chrudim – Hádka o schůdky do bazénu. I tak se dá nazvat výměna názorů mezi tiskovým mluvčím radnice Alešem Prokopcem a městským zastupitelem Jiřím Kubešem (ODS). Sportovní areály Města Chrudim nechaly instalovat do plaveckého bazénu nové stupínky, které mají ulehčit život především seniorům. Se zlou se ale potázaly.

„Na četné žádosti zejména seniorů již lze do krytého plaveckého bazénu vstupovat snadněji díky schůdkům s plochými příčlemi. Plavce se zdravýma nohama to ani nenapadne, ale kulaté příčle mohou seniorům při vstupování do vody činit výrazné potíže, někdy i bolesti chodidel,“ uvedl na sociálních sítích tiskový mluvčí Prokopec. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

[[img:chrn_fullwidth:15879:]]

„Považuji toto řešení za výsměch důchodcům, kteří nemají sílu lézt po žebříku ani s plochými příčlemi. Již přes rok žádáme - celá moje rodina o schůdky se zábradlím, které umožní důstojný vstup pro seniory a najednou toto,“ píše občanský demokrat Kubeš.

„Důvody pro toto řešení znáte, seznámil vás s nimi již ředitel Sportovních areálů Města Chrudim,“ reaguje mluvčí a dodává: „Bohužel ostych plavců s pohybovým omezením je silnější než touha plavat.“

Městský zastupitel ve své další reakci tiskového mluvčího vůbec nešetří. „Toto řešení spíše vypadá jako alibi, že se řeší problémy seniorů. Očividně vám navíc chybí úcta k seniorům, když tvrdíte že: ostych plavců s pohybovým omezením je silnější než touha plavat. Takhle sprosté chování je hodno nevychovaného teenagera, ne mluvčího města. Pouze už jen dodám, že máme mnoho příkladů jak to lze vyřešit, a ty jsme panu řediteli SAMCH předložili, namátkou se stačí zajet podívat do jakýchkoliv lázní, kde přenosné schůdky mají. A bezpečnostní. Se zábradlím.. Kde je vůle, tam je řešení. Kde vůle není, je útok na bezbranné seniory. Styďte se,“ zlobí se Kubeš.

Aleš Prokopec, který by v tomto okamžiku udělal lépe, kdyby začal používat svůj osobní facebookový profil, odpovídá na kárání tak, jak se dá očekávat. „Nechci bojovat se slaměnými panáky, nicméně mé, třeba lakonické, vyjádření nic nemění na skutečnosti, že takové zkušenosti mají pracovníci bazénu; o využití pomůcky pro plavce s pohybovým omezením nejsou žádáni. A já tomu naprosto rozumím, a přesně proto jsem užil slova „ostych“, protože to je právě to, co bych v takové situaci také cítil. Čili žádný sprostý útok na seniory, to si laskavě vyprošuji, stejně jako připodobnění k nevychovanému teenagerovi. Děkuji. Prosím, nečtěte mezi řádky něco, co tam není. Pokud se Vás nebo někoho z Vašich blízkých mé vyjádření dotklo, je mi to líto, protože cílem příspěvku byl pravý opak, a sice přiblížit čtenářům potíže, se kterými se mohou senioři potýkat, a radost, že vedle jedné možnosti, jak se do bazénu dostat, vznikla i možnost další,“ odmítá mentorskou Kubešovu pózu městský úředník.