Chrudim – Ekologie a ekologická forma dopravy je v současné době téma, jež diskutuje a skloňuje od posledního voliče v zapadlém maloměstě po politika ve vládě prakticky každý. V samotné Chrudimi se proto v poslední době podařilo posadit strážníky do „hybridní“ Toyoty, která šetří peníze i životní prostředí. Tím však plány města nekončí.

Pravidelně jezdí po městě kromě strážníků i autobusy městské hromadné dopravy. Před třemi lety provozovatel MHD v Chrudimi testoval ve městě elektrobus, který je ekologický, tichý, a také poněkud dražší než běžné, naftové autobusy. V současné době se toto téma opět dostává na stůl.

Na svém jednání se jím zabývali i členové dopravní komise rady města. Bylo zde konstatováno, že tato technologie ještě není zcela bez problémů, nicméně lze očekávat v dalších letech postupné zdokonalování provozních podmínek při nasazení elektrobusů do provozu. Podle směrnice EU bude navíc nutné při obnově vozového parku MHD počítat s tím, že od roku 2025 je třeba mít minimální podíl ekologicky čistých vozidel až ve výši 41 % z celkového počtu. Komise proto doporučuje, aby do podmínek výběrového řízení na nového provozovatele od 1. ledna 2023 byl zapracován tento požadavek na ekologicky čistá vozidla v městském provozu.

Chrudim – Vánoční strom, jenž v této chvíli již stojí na Resselově náměstí, mohou Chrudimi ostatní města jen závidět. Málokde mají tak hezky rostlý jehličnan a naprosté minimum měst a obcí se může pochlubit jedlí. Jedlí, která pochází z místních „Jedliček“.

„Jedličky“ nejsou součástí „Parku Střelnice“ a už vůbec ne chráněného území „Ptačí ostrovy“. Lidé mají toto místo rádi, protože jim připomíná smíšený les, v němž jak jehličnany, tak listnáče mají své místo. Není proto divu, že sociální sítě zaplavily nesouhlasné komentáře, které se vyjadřují k pokácení vzrostlé, zhruba čtyřicet let staré jedle. „Škoda krásného stromu, budeme vše likvidovat jen kvůli chvilkové radosti,“ píše třeba Michaela Sýkorová.

[[img:chrn_fullwidth:15965:]]

Dle vyjádření tiskového mluvčího radnice Aleše Prokopce je ale vše v pořádku. Na strom bylo vydáno povolení k pokácení již před čtyřmi lety. V roce 2013, kdy revitalizace „Jedliček“ startovala, nic nenasvědčovalo tomu, co tiskový mluvčí ve svém nejnovějším vyjádření uvádí: „Jedle pochází z lokality Jedličky v ulici K Blehovsku u parku Střelnice. Odbor životního prostředí jako orgán ochrany přírody kácení této jedle obrovské povolil. V místě rostou kromě jedle obrovské také jedle bílé a oba druhy dřevin tu jsou nepůvodními a pro daný biotop nevhodnými. Vzhledem k tomu, že lokalita přímo navazuje na park Střelnice, který je zároveň zvláště chráněným územím, budou nepůvodní druhy stromů postupně káceny a nahrazovány domácími druhy. Stromy jsou na pozemku navíc vysázeny nevhodně ve velmi hustém sponu; v minulosti měly sloužit jako zásobárna chvojí. Konkrétní jedle, jež je nyní umístěna na náměstí coby vánoční strom, nebyla v místě perspektivní a z dlouhodobého hlediska udržitelná, a to zejména proto, že konkuruje dalším stromům na pozemku. Povolení na její skácení bylo vydáno již v roce 2015,“ tvrdí Aleš Prokopec. Navrátí se město k "původním druhům" i ve všech ostatních místních parcích? Pokud je toto nová politika vedení radnice, zmizet by musela velká většina "nepůvodních" stromů a keřů. Smyslem parků je přitom druhová rozmanitost, kterou zajišťují mnohdy právě "nepůvodní" dřeviny.

[[img:chrn_fullwidth:15966:]]

V roce 2013 radnice uváděla, že „...snažit se budeme především o zachování přírodního charakteru parku a směřovat by v budoucnu měl k ekologické variantě tohoto území – ekoparku...“. Ani slovo o vykácení „nepůvodních“ dřevin v "Jedličkách".

Foto: Jindřich Balous

Sobotní odpoledne můžete strávit na vernisáži v chrudimské Galerii ART. Galeristé tentokrát pozvali originálního kreslíře Jaromíra 99, proslaveného filmem Alois Nebel a sochaře Igora Kitzbergera, který v gotických sklepích představí své poslední práce.

Hudebník, textař a ilustrátor, známý jak pod svým jménem Jaromír Švejdík, tak pod pseudonymem Jaromír 99 se narodil v Jeseníku, jehož krajina a osudy lidí se dodnes promítají do jeho tvorby. Proslavil se v hudební i výtvarné oblasti díky kapele Priessnitz a zfilmovaného komiksu Alois Nebel. Jím zároveň založil specificky českou komiksovou školu postavenou na kontrastním využívání černých a bílých ploch a hrubé výtvarné stylizaci. K jeho nejznámějším počinům výtvarným patří ilustrace již zmíněného Aloise Nebela, Zámku Franze Kafky, životní příběh bratří Mašínů Zatím dobrý nebo komiksová kniha o Emilovi Zátopkovi s názvem " ... když nemůžeš, tak přidej!". Jaromír 99 představí na výstavě v chrudimské Galerii Art výběr ze své ilustrační i volné tvorby. A navíc milovníci jeho ilustrátorského díla si budou moci v galerii prohlédnout téměř všechny jeho komiksové knihy, z nich většina bude k prodeji.

Na severní Moravě, o pár kopců dál, žije a pracuje sochař Igor Kitzberger. K sochařině se dostal v dílně svého otce, uměleckého kováře. Po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Turnově a na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, absolvoval ještě studijní pobyty v Perugii a Benátkách. Od té doby vytváří své expresivní sochy v Rožnově pod Radhoštěm, uspořádal desítky výstav nejenom v Čechách a na Moravě, ale i v evropských městech jak je Vídeň, Paříž či Barcelona. Igor Kitzberger představí svoje nejnovější sochy v kolekci s pro něj velmi příznačným názvem "V jednom kole". Na vystavená díla se můžete podívat sem.

Vernisáž se uskuteční tuto sobotu, 23. listopadu v 15 hodin a bude ji natáčet Česká televize, která připravuje o Jaromírovi 99 dokument.

Reflex - Ještě v sobotu 16. listopadu 2019 kolem poledne mohl Andrej Babiš doufat, že červnová, téměř třistatisícová demonstrace na Letné byla jen ojedinělá akce, která stejně rychle skončila, jako začala. Dnes už ví, že to nebyla pravda. Proti jemu a jeho politice dnes stojí silné společenské hnutí.

Chrudim – Přes některé výtky škarohlídů, výsledky revitalizace náhonu v Parku Střelnice jsou jednoznačně pozitivní. Bahno úspěšně zmizelo v nenávratnu a většina nelibých odérů se odebrala na skládku spolu s ním. Příroda si bere zpět břehy, jež nyní umožňují přístup k samotnému vodnímu toku. Splašky z ubytovny U Krkavce však podle všeho stále tečou.

Chrudimské noviny o této kauze informovaly v září letošního roku. Lidé, kteří park navštěvují, si stěžovali, že nevábně páchnoucí kalná voda vytéká z míst, kde by teoreticky měl ústit trativod z jímky zmiňovaného penzionu. Zda je ubytovna jediným znečišťovatelem, který do revitalizovaného náhonu vypouští svůj odpad, není zcela jasné.

[[img:chrn_fullwidth:15955:]]

Jasné však bylo sdělení šéfa Oddělení vodního hospodářství MěÚ Chrudim Pavla Korečka: „V současné době je již zpracována dokumentace na stavbu čerpací stanice a tlakové kanalizační přípojky do stoky kanalizace pro veřejnou potřebu v Moravské ulici. S ohledem na skutečnost, že se část stavby nachází v záplavovém území, vydal již vodoprávní úřad dne 13. srpna k předmětné stavbě souhlas podle ustanovení § 17 odst. 1 vodního zákona. K vydání územního souhlasu, kterým bude povolena vlastní realizace stavby, je příslušný obecný stavební úřad. Po povolení by měla být stavba v říjnu letošního roku realizována. Napojením objektu na kanalizaci by měl být definitivně problém vyřešen,“ tvrdil úředník.

[[img:chrn_fullwidth:15954:]]

Jaká je tedy situace dnes, v polovině listopadu? „Dne 25. dubna 2018 vydalo naše zákaznické centrum vyjádření k navržené kanalizační přípojce, která by měla být zaústěna do kanalizace v Moravské ulici,“ uvádí provozní ředitel VS Chrudim Václav Kloboučník. A pokračuje: „V polovině října, konkrétně 15. letošního roku, vydal příslušný stavební odbor územní souhlas ke stavbě přípojky. Do dnešního dne u nás nikdo nepožádal o fyzické připojení přípojky do veřejné kanalizace a ani nepožádal o sepsání smlouvy o odvádění odpadních vod,“ uzavírá Kloboučník.

Chrudim/Vlčnov/Slatiňany - Najít hrob z doby stěhování národů, který by se nestal obětí vykradačů, je velká vzácnost. Archeologům Východočeského muzea v Pardubicích a Regionálního muzea v Chrudimi se to v místě výzkumu pod budoucím obchvatem Chrudim - Slatiňany podařilo hned dvakrát. Muž a žena, kteří spočívali nedaleko Vlčnova jen pár metrů od sebe, byli na poslední cestu vypraveni s vzácnými skleněnými nádobami. Ty, stejně jako další dary i samotné kosti se nyní podrobí dalším výzkumům.

Kostry archeologové objevili už před měsícem, lokalitu ale tajili. Vylupování hrobů je totiž typické pro tehdejší dobu a hrozilo i v současnosti. „Oba kostrové hroby pochází z doby stěhování národů. Konkrétně se jedná o pohřby datované do období druhé poloviny 5. století našeho letopočtu. Tento časový úsek spojují archeologové s takzvanou vinařickou skupinou, což byly germánské kmeny,“ vysvětluje Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea.

Nevyloupené hroby jsou vzácné

Páté století představovalo velmi zajímavou etapu dějin – v materiální kultuře barbarských populací se mísily elementy domácí pozdně svébské kultury (východogermánské etnikum) s prvky typickými pro římské provincie a znaky spojovanými s nomádskou kulturou. „Hrobové nálezy od Slatiňan představují v tomto kontextu jednoznačné příklady tohoto druhu ve východních Čechách. Doposud archeologické bádání totiž pracovalo pouze s několika celky z pohřebiště v Plotištích nad Labem na Hradecku, které neměly příliš bohatou hrobovou výbavu nebo byly vyloupeny,“ upozorňuje Zavoral.

Skleněné nádoby unikly vykradačům

Podle předběžného antropologického určení se jedná o hrob muže a ženy. Obě hrobové výbavy obsahovaly skleněné nádoby – pohár a baňatou lahev, výrobky římských provincií. „Takto zachovalé sklo je unikátní. Místo výroby obou nádob zatím čeká na rozluštění, předběžně však můžeme přemýšlet o severozápadních provinciích a římském Podunají,“ naznačuje archeolog Východočeského muzea Jan Jílek. „Jedna ze skleněných nádob – prozatím označovaná jako picí pohár – spočívala ve výklenku vydlabaném v podloží ve stěně hrobové jámy. Umístění vedle hlavní hrobové jámy mělo zajistit ochranu před vykradením,“ doplňuje Jílek. Tento jev byl již popsán na pohřebišti ze stejného období v Praze – Zličíně, tamní pohřebiště ukrývalo 177 hrobů vinařické skupiny.

Meč, opasek a křesací souprava

Pohřbení patřili k vyšší sociální skupině. V hrobě muže se našel železný meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy, železné součásti opasku (přezka a kování) a křesací souprava, sloužící k rozdělávání ohně. „Meč, takzvaná spatha, je zhruba metr dlouhý a v dané době byl rozšířenou zbraní nejen mezi germánskými kmeny, ale tento typ již hojně využívala i římská armáda. Oba hroby měly ve svých výbavách také kostěné či parohové hřebeny s bronzovými nýty. Jelikož se zachoval i zbytek oděvu zemřelého, pokusíme se i o jeho rekonstrukci,“ slibuje Tomáš Zavoral.

Další analýzy prozradí více

„Klíčové poznatky týkající se datování a charakteru předmětů bude možné sdělit až po komplexní konzervaci nálezů,“ zdůrazňuje Tomáš Zavoral s tím, že středem zájmu odborníků nebudou pouze milodary, ale také antropologický materiál. „Již nyní na základě antropologického ohledání víme, že věk muže byl okolo 50 let a na jeho kostech nebyly objeveny žádné výraznější patologické změny vyjma třeba výraznějšího opotřebení obratlů, které pravděpodobně souviselo s věkem. Zajímavý je výrazný obrus zadních zubů, který není běžným jevem. Mohl například souviset s částečným ochrnutím obličejového svalstva,“ uvažuje Zavoral.

Naopak u ženy, jejíž věk byl určen na 30 až 40 let a která podle pánve minimálně jednou porodila, bylo možné pozorovat výraznější svalové úpony a deformace kostí pravděpodobně související s vykonáváním těžší práce například v kleče. Další specializované analýzy budou prováděny ve spolupráci s oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Hlavním cílem přírodovědných analýz bude zjištění stravy zemřelých, jejich životospráva a taktéž ověření stáří obou hrobů. Do budoucna by všechny tyto poznatky měly pomoci nahlédnout do života našich předků a více poodhalit jejich způsob života či lépe mapovat pohyb celých etnik v rámci Evropy v dobách stěhování národů,“ uzavírá Zavoral.

Chrudim – Mohlo by se to zdát jako zbytečná akce za statisíce korun. Zatímco schodiště na budově Muzea, které směřuje do náměstíčka, jež zakončuje Širokou ulici, si svou opravu skutečně zasloužilo, u toho zadního jde o námět k diskusi. Schody totiž dávno nevyužívá panstvo vystupující z kočárů. Obdivovat ho mohou maximálně návštěvníci letního kina.

„Opravy předního a zadního schodiště budovy Chrudimské besedy byly dokončeny před pár dny. Nové jsou základy pod stupni předního schodiště, čímž došlo k výškovému vyrovnání, na které navazuje žulová dlažba na nájezdových rampách a příjezdové komunikaci. Na zadním schodišti byly restaurovány pískovcové bloky a ozdobné zábradlí. Zároveň byl opraven vnitřní prostor pod zadním schodištěm, kde se původní skladba podlahy nahradila novou, s odvodňovací kanalizací. Dále byly opraveny omítky a osazeny nové dveře. Horní podesta schodiště byla rozebrána, následně došlo k jejímu odvodnění, položila se nová hydroizolace a nová žulová dlažba. Na obou schodištích byly konstrukce odsoleny a napuštěny hydrofobizačním prostředkem,“ uvádí tiskový mluvčí města Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:15950:]]

Aby se rekonstrukce neukázala jako zbytečně vyhozené peníze, mělo by město co nejdříve přistoupit k revitalizaci zmiňovaného letního kina. Plány existují, souhlasí s nimi i současní uživatelé kina, spolek MaChr. Zbývá najít peníze. Střednědobý výhled, který současné vedení města v minulých dnech vydalo, obsahuje uvažované investice až do roku 2023. Přestavba areálu za Muzeem v reprezentativní víceúčelovou plochu tu však chybí. Pomohou dotace?

Příloha: 

strednedoby_vyhled_2019-2023-web.pdf

Chrudim – Každý rok na podzim schvaluje město svůj rozpočet na další rok. Nejinak je tomu i letos. První návrh příjmů a výdajů projednali městští radní v pondělí 4. listopadu a dle všeho tento materiál také doporučí svým kolegům, městským zastupitelům, ke schválení. Jaké zajímavosti skrývá?

Kompletní návrh rozpočtu města na rok 2020 obsahuje příloha pod textem. Úředníci a politici počítají s celkovými příjmy města po konsolidaci ve výši 480 927 800 korun. Výdaje jsou pak stanoveny, opět po konsolidaci, na 583 221 100 korun.

Odbor investic tak třeba plánuje dopravní napojení sportovišť v Klobásově. Má být postavena nová místní komunikace, která se na začátku území napojí na silnici I/17 (ulici Dr. Milady Horákové) a na konci na ulici V Průhonech. Součástí stavby jsou i podélná parkovací stání, oboustranné chodníky a veřejné osvětlení. Za účelem odvodnění komunikace je navržena nová část dešťové kanalizace. Cena? 10 milionů korun, z nichž část chce město vzít z financí na uvažovanou kanalizaci v Medlešicích.

Za 250 tisíc chce také radnice částečně vyřešit „palčivý“ problém, kterým bezesporu je parkování v okolí sportovní haly na Tyršově náměstí. Legalizuje proto odstavování aut na bývalém házenkářském hřišti.

Ostudná a zanedbaná kašna s vodotrykem v parčíku v Husově ulici by také neměla přijít zkrátka. Za uvažovaný milion a čtyři sta tisíc korun snad proběhne její generální rekonstrukce. Půjde o navrácení vzhledu kašny dle dochované původní dokumentace z roku 1962. Nově bude řešeno umístění technologické šachty s napojením na inženýrské sítě a umístění vodního prvku - jeden dominantní středový výtrysk, povrchová úprava kašny.

Co přesně z návrhu rozpočtu zůstane po jednání městského zastupitelstva 9. prosince, lze těžko predikovat. Vládnoucí koalice však disponuje tichou podporou komunistů, která její převahu v hlasováních posiluje. Dle informací, jež prosakují z opozičních kuloárů, považují dříve vládnoucí politici tento dokument za „malou hrůzu“.

„Dělá nám velkou radost, že se nám podařilo rekordně navýšit investiční část rozpočtu, která meziročně stoupla o parádních 44 % na bezmála 156 milionů korun. Zásadními investicemi bude stavba terminálu před vlakovým nádražím a celková rekonstrukce MŠ U Stadionu. Obě tyto stavby jsou podpořeny dotačními prostředky. Rozpočet rovněž počítá s výstavbou sjezdu ke sportovištím, kterou je ovšem ještě nutné koordinovat s rekonstrukcí mostu u Tesca v režii Ředitelství silnic a dálnic. Posílili jsme i dotace do sportu, kultury a na činnost občanských sdružení,“ uvádí k návrhu rozpočtu zdejší Piráti.

Příloha: 

rozpocet_2020-web-vyveseni-finalni.pdf

Chrudim - Výstavní síň ve Vodních zdrojích Pod Širokými schody zahajuje v úterý 5. listopadu v 18. 30 hodin vernisáž Jiřího Sávy s následnou besedou o umění a věcech kolem nás. Od roku 1990 se Jiří Sáva živí jako reklamní grafik, zabývá se grafickou úpravou tiskovin, plakátů, knih a časopisů. Maluje převážně chrudimské motivy.

Je chvályhodné, že instituce, jako jsou chrudimské Vodní zdroje, se věnují mimo profesního zaměření i pořádání takových akcí jako jsou přednášky, pravidelné výstavy výtvarného umění, fotografií či zajímavé tvorby řemeslné. Propracovaný scénář vždy následně nabízí kromě vernisáže i besedu s autorem vystavovaných prací.

Chrudimák Jiří Sáva je autorem mnoha grafických listů, které se tematicky dotýkají našeho města. K nejznámější patří například litografie zachycující kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo Mydlářovský dům. Dá se říct, že Jiří Sáva je jeden z nejkreativnějších autorů se schopností využívat uměleckou tvořivost a originalitu v užitém umění, v ilustraci, v grafické úpravě knih s typickým designem písma.

Jiří Sáva se narodil 22. března 1956 v Chrudimi. Učil se truhlářem, po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze pracoval i jako bytový architekt, později jako výtvarník a metodik výtvarných oborů. Malování se stalo jeho celoživotním koníčkem.

Chrudim – O tom, že zdejší politická reprezentace usilovně řeší problematiku takzvaného „sociálního bydlení“, jež některé skupiny obyvatelstva zvýhodňuje na úkor jiných, Chrudimské noviny již informovaly. Především představitelé Pirátů nelibě nesli údajnou neobjektivnost odkazovaného materiálu. Jde totiž o bytostně „pirátské“ téma. Jak tedy město pokročilo?

O významu rozbujelých komisí rady města, nic nesvědčí lépe, než počet členů, kteří se za necelý rok od ustanovení těchto poradních orgánů rozhodli, že mají na práci lepší věci. Nenajde se snad měsíc, v němž by radní neřešili rezignaci člena komise, případně odvolání toho, který se na jednání ani jednou neobjevil.

[[img:chrn_fullwidth:15730:Co takhle koupit Bohemku a udělat v ní startovací byty?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Bytová komise však rokuje pravidelně a její členové rozhodně nejsou jen leniví odběratelé odměn z městské kasy. Naposledy se sešla v minulém týdnu a došlo i na zmíněné „sociální bydlení“. Jednání komise se zúčastnil vysokoškolský pedagog, sociolog a „Zelený“z Prahy Jan Sládek. „Komisaři“ by byli pro rozdělení bytů do tří základních kategorií: byty v komerční režimu (tržní nájemné), sociální byty s odběrem sociálních služeb a byty s dočasně sníženým nájemným (například startovací byty).

Komise přijala za své také následující body:

• Jasně definovat, co si představit pod pojmem "sociální byt", neboť zákon tuto definici nezná.

• Aby docházelo k lepší komunikaci mezi sektory - přínosem je přehled o klientech, kteří vyhledávají pomoc s bydlením.

• Zastropování prodloužení nájemného, neboť smlouvy uzavřené v minulosti na dobu neurčitou blokují byty, které by jsme nyní mohli poskytnout lidem v nouzi. Ti, kterým byly v minulosti byty pronajaty, byť i se smlouvou na jeden rok, dále nedodávají žádné podklady potvrzující nutnost těchto bytů využívat. Stačí aby nebyli dlužni městu.

• Aktivně vyhledávat prostor, kde by mohly být zřízeny bytové jednotky sloužící účelům zmíněným výše. Je otázkou, zda má byty stavět město, nebo je pronajmout od developera.

• Držet takové nájemné, aby městské byty nezůstávaly v červených číslech. Je důležité mít i prostředky na jejich údržbu. Pouze funkční byt je možné poskytnout k pronájmu.

• Trváme na vymezení několika jednotek pro „startovací bydlení“.

[[img:chrn_fullwidth:15913:Od developera radši kupovat nebudeme. Není za co, tak mu, pro jistotu, znemožníme i stavět.  Foto: Chrudimské noviny]]

Proděkan Filosofické fakulty University Karlovy v Praze pro informační zdroje Jan Sládek konstatoval, že současné „Zásady pro hospodaření s byty ve vlastnictví města Chrudim“ jsou ze 75% vyhovující. Prostor pro zlepšení však, samozřejmě, existuje. Zda je tím míněn třeba uvažovaný prodej městského domu ve Fortenské ulici, do nějž bude radnice muset „nalít“ miliony korun, není zatím zřejmé.