Chrudim – Stanovení „Desatera problémů města“ po roce opět úspěšně skončilo a Chrudimáci mohou jen čekat, na co se v hladovém rozpočtu najde peníz. Část z priorit, které lidé ve velkém sále Muzea stanovili, se nemění a město nemá příliš možností, jak je ovlivnit.

V sále bylo možné, krom aktivních seniorů, zahlédnout třeba oba neuvolněné pirátské místostarosty Pavla Štěpánka a Aleše Nunváře nebo též starostu města Františka Pilného (ANO 2011). Cestu na „Desatero“ si našel i bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED).

[[img:chrn_fullwidth:15710:]]

Jednotlivé body loňského „Desatera“ obsahuje obrázek výše. Co se však dostalo do toho letošního?

[[img:chrn_fullwidth:15709:]]

První dvě místa se shodným počtem hlasů obsazuje výstavba třetí části obchvatu – zklidnění Čáslavské ulice a napojení areálu bývalé Transporty a vybudování sjezdu ke sportovištím. Také třetí a čtvrté místo není rozhodnuté – lidé preferují jak sběr bioodpadu, tak vybudování cyklostezky na Podhůru. Na páté příčce jsou vánoční trhy a požadavek na jejich oživení, šesté dostupné bydlení pro sociálně znevýhodněné. Číslo sedm znamená zvýšení počtu psychiatrů a psychologů pro děti a dospělé, osmá je výstavba nové sportovní haly v Klobásově. Devátou příčku si vysloužila podpora festivalu Zlatá Pecka; desátou až jedenáctou řešení světelného smogu a modernizace sportovní haly na Tyršově náměstí.

Chrudim – Nedávný případ „znesvěcené“ zdi Na Kopanici jen nechal vyhřeznout daleko vážnější místní problém. Tím je dlouhou dobu neuklízený nepořádek, jenž se na odpočívadlech u městských hradeb kupí. René Salaquarda s manželkou proto vzali igelitové pytle a s odpadky se popasovali po svém.

„S manželskou jsme celý problémový prostor na Kopanici včera uklidili. Asi ne na dlouho, protože odpoledne už tam posedávaly opět zjevy s alkoholem,“ říká Chrudimák, kterému není prostředí, v němž žije, lhostejné.

[[img:chrn_fullwidth:15706:]]

„Odvezli jsme pět pytlů tříděného odpadu, injekční stříkačku zajistila městská policie, další odpad po bleskurychlé reakci místostarosty Petra Lichtenberga odvezly Technické služby Chrudim. Celkem devět pytlů odpadů, který již vzhledem k použitým jehlám a jejich aplikátorům nevytřídili. Celkem tedy 14 pytlů z tak malého kousku. Doslova smetiště jinak zdravého města, která má na to i agendu k přebírání cen a k vaření kafe,“ uvádí René Salaquarda

[[img:chrn_fullwidth:15705:]]

„Není možné, že za tak dlouhou dobu - odpad tam ležel několik měsíců, si toho z okolo jdoucích zaměstnanců úřadu nikdo nevšiml. Mě to štvalo už dlouho, ale dal jsem tomu čas. Zbytečně. Na plácku se schází feťáci. Mluvil jsem s několika lidmi a ti mi potvrdili, že se po Kopanici bojí chodit. Pokud tam je skupinka výtečníků, tak se tam raději nedívají. Takže by bylo vhodné, aby úředníci dopili kávu a rozešli se do ulic. Alespoň jednou měsíčně by to zvládli. Chrudim není tak velké město, aby se tu nedal udržet pořádek,“ uzavírá Salaquarda.

[[img:chrn_fullwidth:15707:]]

Míst, která doslova volají po úklidu, je ve městě několik. Známý svým nepořádkem je třeba kopec pod nemocnicí. Lidé křovíčka nedaleko Penny Marketu využívají i jako toaletu, takže mezi plechovkami od piva a plastovými sáčky tu leží též „neřády lidské“. René Salaquarda chce v úklidech krizových oblastí pokračovat. Pomocnou ruku samozřejmě neodmítá. Zájemci ho mohou kontaktovat na jeho facebookovém profilu.

Foto: René Salaquarda

Chrudim – Budova Regionálního muzea Chrudim patří k výstavním objektům, jimiž se město může pyšnit. Neorenesanční objekt je ve vlastnictví města, pronajatý ho má Pardubický kraj, respektive samotné muzeum. Objekt před časem prošel nákladnou rekonstrukcí, v současné době ho obehnalo dřevěné lešení. Důvodem jsou praskliny v omítce a zdivu, potenciálně narušená statika.

Budova muzea prošla, dle dostupných pramenů, poslední výraznější rekonstrukcí již v roce 1996. Není proto divu, že po 23 letech se na omítce objevily trhliny a bude třeba investovat do oprav. Sociální sítě zaplavily spekulace, které přinášejí „zaručené“ příčiny technických nedostatků pláště muzea. Podle některých z nich jsou na vině nedaleké schody v Široké ulici, jež však přímo před budovou chybí. Dalším viníkem může být náhon, respektive nevypočitatelná voda v podzemí. Ta v minulosti několikrát způsobila i propadnutí dlažby v samotné vozovce. To se přihodilo jen pár kroků od zdí domu z roku 1898.

[[img:chrn_fullwidth:15699:]]

První „vlaštovkou“ budoucích milionů, jež zde bude třeba proinvestovat, je smlouva na částku 354 394 korun. Tu uzavřela ředitelka regionálního muzea Klára Habartová se Stavební společností Chrudim s.r.o.. Za tyto peníze stavaři obkroužili významnou část nemovitosti dřevěným lešením, jež umožňuje průchod chodců. O dalším postupu rozhodne nejspíše kraj ve spolupráci s městem.

Foto: Jindřich Balous

Příloha: 

smlouva_o_dilo_-_1_2019_-_podchozi_konstrukce_-_rs.doc

Chrudim – Na to, zda nechat děti očkovat, nebo nechat jejich imunitu bez tohoto umělého zásahu zvenčí, existuje mnoho názorů. Lékaři většinou tvrdí, že bez očkování se vrátí dávno zapomenuté a vymýcené nemoci. Málokterý dospělý už tuší, že očkování, které absolvoval jako dítě, ho nemusí chránit v dospělosti.

Velká část České republiky žije návratem spalniček, proti nimž celá řada rodičů své děti neočkuje. Podle lékařů tím vlastně dospělí vystavují své potomky riziku nákazy nebezpečnou chorobou. V nebezpečí však nejsou jen děti, ale i samotní rodiče, kteří již očkovaní proti spalničkám kdysi byli. Tuto nemilou pravdu zjistila jedna chrudimská maminka, jež se svým synem přišla v minulých dnech na pohotovost. Její identitu redakce zná, ale ponechává v anonymitě. Na pohotovosti se oba setkali s dítětem, u nějž byly právě spalničky potvrzeny. Syn zmiňované matky očkován byl, riziko nákazy tedy nehrozilo. Samotná žena také, jenže již v roce 1983.

Po odběrech krve, které tato mladá maminka musela absolvovat, přišlo překvapivé zjištění – žádné protilátky proti spalničkám nemá! Musela proto do karantény a čekat, zda u ní nemoc nepropukne. Naštěstí se tak nestalo, ale riziko nebylo právě malé.

V minulých letech chrudimskou veřejností hýbal případ ZŠ a MŠ Na Rovině – alternativního vzdělávacího zařízení, které dostalo pokutu za přijímání neočkovaných dětí. Škola dostala dokonce pokutu.

Chrudim – Takzvané „jezdecké schodiště“ v Široké ulici hýbe místní veřejností. Především městský zastupitel za Babišovo Hnutí ANO 2011 Richard Herbst se z tohoto svého soukromého problému rozhodl udělat oficiální radniční politiku. Bydlí totiž na Resselově náměstí a cestu po „schodišti“ tak musí absolvovat i několikrát denně.

Herbstovi samozřejmě „drncání“ po schodech vadí. Musí prý jezdit pomalu, ničí přitom svůj vůz. Nezřídka také vidí neukázněné řidiče, kteří polovinou svého auta raději jezdí po chodníku. Páchají tak dopravní přestupek, jímž by se měla zabývat městská policie. Současné vedení města také argumentuje údajně ohroženou statikou budov v Široké ulici. Tu má mít na svědomí „jezdecké schodiště“ a auta jezdící malou rychlostí ulicí. Zklidnění dopravy v centru města bylo jedním z primárních důvodů, proč k instalaci nezvyklého „schodiště“ došlo. Svou funkci plní dokonale, což uznává i většina diskutérů na sociálních sítích. Odpůrci „schodů“ jsou ve výrazné menšině.

[[img:chrn_fullwidth:14486:Chce snad Hnutí ANO 2011 vrátit do Široké ulice rychle jedoucí nebezpečná auta a ohrozit všechny seniory a maminky s kočárky?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

I v tomto případě proto jde o dojmy politiků, kteří subjektivní problém několika málo jedinců povyšují nad objektivní většinové dobro. Odbor stavební MěÚ Chrudim totiž disponuje studiemi, které v souvislosti se stavbou „schodiště“ vznikly. V nich odborníci řešili celou řadu potenciálních komplikací, jež teoreticky mohly po vybudování „schodů“ nastat. „Byl jsem na Stavebním úřadu ujištěn, že v rámci projednávání dokumentace pro stavební řízení ke schodům v Široké ulici skutečně vyplynula povinnost se vlivem vibrací a hluku zabývat; studie tedy existují. To jsem dosud neměl potvrzené. Nicméně do dokumentace samotné jsem nemohl nahlédnout, musel bych o to požádat ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb,“ potvrzuje tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec. Je přitom jasné, že bez pozitivního vyznění studií by žádné „schodiště“ nevzniklo. Městský zastupitel Richard Herbst má nejvyšší čas, vyžádat si tyto materiály a důkladně se s nimi seznámit. Obdobně ostatní politici, kteří veřejně deklarují svůj problém s „retardéry“ v Široké ulici. Po prostudování dokumentů by mohli bez okolků přiznat, že jejich potíže se „schody“ jsou ryze osobního rázu. Snaha o jejich likvidaci, na níž radnice nejspíše nikdy nebude mít peníze, je tak jen další vítanou „vějičkou“ na voličovo rozjitřené vnímání veřejného prostoru.

Chrudim/Lukavice – Revitalizace náhonu, který lemuje Park Střelnice, úspěšně pokračuje. Chodci si pomalu zvykají na uzavírky a pouze občasné průchody, sediment ze dna řeky mizí. Množí se však otázky, kam vlastně vytěžené bahno náklaďáky odváží. Obyvatelé obce Lukavice mají obavu, že právě do centra této obce.

Na redakci Chrudimských novin se proto obrátil zástupce znepokojených občanů, který toužil vědět, zda tyto nejčernější předpoklady mají svou oporu v realitě. Jak tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec, tak starosta obce Lukavice Miloslav Stehno potvrzují, že bahno z náhonu v Parku Střelnice skutečně končí v centru vesnice proslulé v minulosti chemickou výrobou.

[[img:chrn_fullwidth:15698:]]

Proč se bahno vozí právě sem? V Lukavici probíhá sanace haldy ze zmiňované historické chemické výroby. Jen pár kroků od místní samoobsluhy proto byly vykáceny náletové dřeviny a následně těžká technika začala odvážet kontaminovanou zeminu. Díru v zemi je však třeba něčím naplnit. „V tuto chvíli zde probíhá navážka zeminy z náhonu Střelnice, která bude následně využita k rekultivaci sanované haldy,“ uvádí starosta Miloslav Stehno k akci, která by měla stát více než sto milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15697:]]

Obyvatelé Lukavice mají strach, že spolu s bahnem se tu objeví i nerozložitelný a potenciálně nebezpečný odpad. Náhon v Parku Střelnice je totiž známý tím, že do něj ústí trativody žump a svého času také jeho voda pohlcovala odpady z nedaleké skládky. Co se v nánosu skrývá, ví proto málokdo.

Příloha: 

strucny_popis_-_web.pdf

Chrudim – Část marketů na území města prošla, nebo teprve projde modernizací. Rozkopané parkoviště je před OD Tesco, přestavbu absolvoval Penny Market u nemocnice. Nakupující si nemohli nevšimnout stavby pekárny u Lidlu.

Pro nákupu chtivé zákazníky Lidlu v Tovární ulici momentálně probíhající práce znamenají jistou míru diskomfortu. Běžný vstup do obchodu je přesunut, část parkoviště obsadili dělníci a stavební stroje. Nová pekárna totiž bohužel zabere část parkovacích míst.

[[img:chrn_fullwidth:15693:]]

„Přístavba nové pekárny probíhá za plného provozu. Hotovo by mělo být na konci března s tím, že v rámci dokončovacích prací bude prodejna na dva dny uzavřena. Modernizace chrudimské prodejny zahrnuje také vybudování vozíkového stání. V návaznosti na to ubude část parkovacích míst. Zachována však budou parkovací místa pro invalidy a nově vzniknou parkovací místa pro rodiny s dětmi,“ říká tisková mluvčí Lidlu Zuzana Holá.

Chrudim – Přípravy rekonstrukce parčíku u Hotelu Centrál opět vzbudily diskuse o budoucnosti celé lokality. Husova ulice a její těsné sousedství nepatří mezi výkladní skříně města, přestože zde bydlí a pravidelně se pohybují stovky Chrudimáků. Nedokončené úpravy Hotelu Bohemia zcela korespondují se stavem „Husovky“.

O revitalizacích prakticky všech chrudimských sídlišť se hovoří již dlouhé roky, mnohde i desetiletí. Prozatím, přes existující studie, jak by takové úpravy měly vypadat, zůstává jen u těchto plánů. Úředníci sice disponují materiály, do nichž jsou i zapracovány připomínky obyvatel dané lokality, co jim však chybí, jsou politici schopní získávat dotace od státu, respektive Evropské unie.

O podobě studie úprav „Husovky“ Chrudimské noviny informovaly již před třemi lety. Od té doby tu proběhlo několik „kosmetických“ úprav veřejného prostoru, na velké akce však prozatím finance stále chybí. Příkladem může být „území nikoho“ za husitskou farou, průchod mezi modrákem a ZŠ Bohemia. „Tuto lokalitu vnímáme dlouhodobě jako problematickou. Bude proto součástí revitalizace Husovy ulice, která je plánována v rozsahu od hotelu Bohemia až po Kateřinský kostel. Studie je připravená a projednaná s veřejností, její připomínky jsou zapracovány. Aktuální verze je k nahlédnutí u vedoucí oddělení územního plánování Aleny Staré. Momentálně se k realizaci připravuje část parku u Centrálu s bruselskou kašnou. Další realizace budou provedeny s ohledem na možnosti rozpočtu města, s velkou pravděpodobností proběhnou v několika etapách. Jednotlivé opravy není možné z pochopitelných důvodů řešit zvlášť,“ sděluje tisková mluvčí města Sylva Drašnarová nejnovější výhledy do osudu „Husovky“.

Chrudim – Oddechnout si teď mohou někteří ředitelé a ředitelky vzdělávacích zařízení, jejichž zřizovatelem je město. „Nové koště“ v podobě nové radniční koalice totiž potvrdilo na svých místech vedení škol a školek, změny se však chystají mezi zaměstnanci městských firem.

Ředitelé MŠ Na Valech, MŠ Dr. Malíka, ZŠ Školní náměstí a ZŠ Dr. Peška byli na dalších šest potvrzeni ve svých funkcích. Končila jim totiž smlouva a svými místy si být jistí nemohli. Protože ale vládnoucí koalice ANO 2011, Pirátů, ČSSD a Chrudimáků momentálně řeší mnoho jiných problémů, pracovní smlouvy těchto pedagogů prodloužila.

Chrudimské noviny krátce po volbách informovaly o chystaném „utínání hlav“ ve vedení městských firem. Povážlivě se mělo houpat křeslo pod šéfem technických služeb Zdeňkem Kolářem a ředitelem Chrudimské besedy Jiřím Kadeřávkem. Právě Kadeřávkovi prý moc nepřidalo, když v době kauzy „Zlatá Pecka“ doslova vyrazil ze dveří místostarostu Pavla Štěpánka (Piráti) a odmítl s ním cokoliv řešit. Nyní Piráti avizují, že změna v orgánech městských firem konečně leží na stole a politici se tímto tématem chtějí zabývat. Kdo však půjde „na pracák“, prozatím samozřejmě nezveřejnili.

Chrudim – Nemožné se stalo skutkem. Vedení města našlo v rekordně krátkém čase zájemce o pronájem budovy bývalé knihovny v Topolské ulici. To, co dlouhá léta vypadalo jako sci-fi, nyní se stává realitou. Jak se to podařilo, zůstává záhadou.

V pondělí 28. ledna se sešli městští radní, aby projednali další aktuální témata a „odklepli“ předložené materiály. Jedním z dokumentů, o nichž jednali, je i ten, v němž rada schvaluje pronájem zmiňované knihovny zdejší podnikatelce Liběně Jeníčkové. Po neúspěšných pokusech v minulých letech, kdy zájemce o nemovitost v neutěšeném stavu hledali politici marně, jde o doslova fantastický úspěch.

Jeníčková by měla bývalou knihovnu získat do pronájmu za 28 935 korun ročně na dobu neurčitou. Podmínkou je, že si zajistí patřičné revize a opravy nebytových prostor. Za necelých třicet tisíc tedy nové vedení města „prodává“ parcelu, na níž mohla vyrůst bytovka, případně parkoviště. Právě lepší dopravní obslužnost místním současný starosta vloni slíbil. Nyní už se ke svému závazku podle všeho nezná.

Příloha: 

rada.pdf