Heřmanův Městec - Velký večerní koncert festivalu Hudební léto se koná v neděli 22. července v 19 hodin v amfiteátru bývalého letního kina v zámeckém parku, v případě nepříznivého počasí pak v sokolovně. Na pódiu se představí Jiří Pavlica a Hradišťan & Vlasta Redl s kapelou. Nejprve vystoupí každá kapela sama. Poté se začnou muzikanti prolínat a vše vyvrcholí skvělým vystoupením 13 muzikantů ve společném programu, jenž je zásadní součástí koncertu.

Spojení těchto dvou předních uměleckých těles několik let vyprodávalo sály a oslovilo tisíce lidí jedinečným spojením folku, bigbítu a lidové hudby. Vlasta Redl a Jiří Pavlica se v roce 2015 rozhodli společná vystoupení obnovit. Navázali na staré hity, ale připravili řadu písní nových. Vzhledem k diváckému úspěchu obě kapely pokračují ve společných koncertech i nadále.

Jiří Pavlica převzal Hradišťan v roce 1978. Z folklórních kořenů postupem času vyrostlo zcela svébytné hudební těleso světového renomé. Hradišťan spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem, koncertoval na čtyřech kontinentech, natočil více než 30 vlastních alb, na mnoha dalších spolupracoval. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda.

Vlasta Redl je již po čtyřicet let jednou z nejpozoruhodnějších postav české a především moravské hudební scény, kde se objevil v roce 1983 jako kytarista a zpěvák legendární kapely AG Flek. Jeho písně začala hrát jako první vizovická kapela Fleret, spolupracoval se Slávkem Janouškem a Jaroslavem Samsonem Lenkem. Svoje první sólové album Na výletě nahrál v roce 1990. Vlasta Redl má za sebou skladatelskou a interpretační práci pro film, televizi a rozhlas. Od roku 2011 do současnosti vystupuje s proměnlivou sestavou kvalitních spoluhráčů nazývanou Naše nová kapela. 

Chrudim – Zdejší státní policisté již brzy opustí údajně nevyhovující prostory v centru města a přesunou se do nové, moderní budovy. Nejprve však tuto budovu, respektive celý soubor staveb musí dělníci postavit. První krok k realizaci udělali politici a policisté v pondělí 16. července, kdy poklepali základní kámen. Dokončení stavby je plánováno na prosinec 2020 a mělo by jít o nejmodernější policejní budovu v rámci celé České republiky.

„Naprosto nevyhovující stav Územního odboru Chrudim je řešen řadu let a nyní se podařilo ukončit základní administrativní část projektu, který byl schválen v rámci 36. výzvy Integrovaného regionální operačního programu a způsobilé výdaje projektu v hodnotě 242 milionů korun budou z 85 procent hrazeny z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Bohužel, zachování provozu ve stávajícím areálu bez realizace jeho zásadní rekonstrukce není udržitelné. Hlavní budova původního areálu pochází z období kolem roku 1860, novější budova byla dokončena v roce 1930. Poslední velká rekonstrukce objektu proběhla v 70. letech. Po zvážení všech pro a proti jsme se rozhodli pro stavbu zcela nového moderního areálu na zelené louce, což je ekonomicky i provozně nejvýhodnější,“ říká náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku Petr Petřík.

Budoucí podobu areálu popsal krajský policejní ředitel Jan Švejdar. „Půjde o areál, který se bude skládat ze šesti jednotlivých objektů. Vzájemně se propojí v jeden fungující celek. Je navržen tak, aby splňoval veškeré požadavky Policie ČR včetně dostatečného počtu krytých parkovacích stání pro služební vozidla, záložního zdroje elektrické energie, adekvátních prostor pro fyzickou přípravu a bojový výcvik, technické zázemí pro ošetření vozového parku a objektem kynologie. Samozřejmostí je také bezbariérový přístup a užívání pro tělesně postižené osoby,“ sdělil Jan Švejdar.

Posledním představením ve skupině B chrudimského divadla byla Válka Roseových. Do Pippichova divadla ji přivezlo Divadlo Antonína Dvořáka z Příbrami. Autorem je Warren Addler, představení režíroval Ondřej Sokol.

Hlediště plné, uličky zaplnily přístavky. Škoda, že tomu není častěji. Hra je známá a ještě známější je film. Kdo film viděl, bude toto představení s ním srovnávat. 

Na scéně převažovala šeď. Uprostřed jeviště byl jakýsi bar a za ním bylo schováno schodiště. Po dlouhých letech se v Chrudimi využilo propadlo. Přes scénu bylo natažené lanko a po něm se posouvala průhledná opona, na kterou se promítalo. Že by připomínka filmu, nebo si někdo nevěděl rady? Škoda, že se více nevyužívá zdejší jevištní technika. Toto řešení jsme používali jako děti. Mezi lípy jsme natáhli drát a přes něj hodili deku.

Hlavní postavu hrál Michal Dlouhý. Nebyl to nakonec on, kdo způsobil, že divadlo praskalo ve švech? Stále je pohledný chlap. Je známo, že si rád zahraje nahý. Ani tentokrát divačky nezklamal. Rád používá komickou mimiku, ale někdy zbytečně přehání. Nakonec to končí skoro šklebením. Někdy až zčervená, jak svoji roli prožívá. Ale přes všechny výtky se mu dá věřit.

To se nedá říci o partnerce Kateřině Lojdové, která hrála Barboru. Snažila se Michalovi vyrovnat, což se ne vždy podařilo. Krásné ženě se zpod šatů vyloupne tetování, jaké rádi používají fotbalisté. Je to trochu škoda.

Goldstein, právník Jonathana, kterého hrál Roman Štabrák, vyplnil svůj prostor báječně. Druhý právník, kterého představoval Lukáš Král, tolik možností neměl. Trochu si ještě zahrál Petr Florián, coby španělský velvyslanec.

Hru přerušoval smích a potlesk. Diváci se bavili a odcházeli do teplého večera spokojeni. Hezká tečka divadelního jara.

V Chrudimi je však i divadelní léto. Začíná v pátek třináctého července v Klášterních zahradách. Máme se na co těšit. Pátek, třináctého, klášter a navíc temný večer. Zachránit to může jen Petr Nárožný v hlavní roli.

Chrudim/Rabštejnská Lhota – Restauraci Na Hájence, která leží v lesích nedaleko města, měli a stále ještě mají mnozí Chrudimáci v paměti jako místo s vybranou kuchyní, příjemnou obsluhou a skvělým prostředím. V současné době je však restaurace uzavřena a nikdo přesně neví, kdy dojde k jejímu otevření.

Vlastníky hájenky jsou manželé Ladislava a Martin Procházkovi, kteří před lety také opuštěnou a zanedbanou budovu koupili, aby z ní následně vytvořili současnou restauraci. Místo uprostřed lesů s dobrou dopravní dostupností si oblíbili především svatebčané. Jak šel čas, manželé Procházkovi hájenku začali pronajímat a to se podle všeho stalo kamenem úrazu.

„V říjnu 2017 jsme s Petrem Fryčem a Markétou Fryčovou začali jednat o prodeji Hájenky. Původní jejich plán byl koupit Hájenku do ledna 2018. .Bohužel neměli peníze a opět oddálili řešení koupě. Najednou byl konec dubna a stále se nic nedělo a ani to nesměřovalo je zdárnému konci; naopak jen vše oddalovali. Lhali, vymýšleli si a to jak nám, tak i zákazníkům. Bez našeho vědomí dělali zásadní změny na Hájence. Jen jsme přihlíželi, ale trpělivost došla. A vidina zaplacení kupní ceny nebyla. Proto byli z Hájenky odejiti,“ popisuje neradostnou situaci na hájence Ladislava Procházková.

Spor mezi majiteli a nájemci restaurace se podle všeho vlekl dlouho a nakonec vyhřezl i na sociální sítě. Právě zde si především svatebčané stěžovali. Měli totiž domluvené termíny veselky s nájemci a často si doslova „rvali vlasy“, protože netušili, zda dohodnuté podmínky platí. Řada z nich tak raději svatbu Na Hájence zrušila a přesunula se jinam.

„Jako nezúčastněný pozorovatel náhodou vím, že od října 2017 Fryčovi platí nemalý nájem a to se zřejmě paní Procházkové zalíbilo, a proto se rozhodla nemovitost neprodat. Termínů bylo několik. Řešila se hypotéka. A protože se Hájence najednou daří, stávající majitel se rozhodl neprodat. Vše doposud řešili a stále řeší a bohužel budou řešit právní zástupci obou dvou stran,“ popisuje pohled na spor z druhé strany „barikády“ Jaromír Novák. Ladislava Procházková však logicky tento názor odmítá a záležitost tedy mají na stole právníci. Jediným výsledkem sporu tak prozatím zůstává uzavřená oblíbená restaurace a smutní potenciální hosté.

Chrudim – Palackého třída prý jednoho dne bude bulvárem, po němž chodci korzují bez nebezpečí, že si na rozkopaných chodnících zlomí nohu. Prozatím je však okolí této páteřní dopravní tepny lokalitou, která příliš krásy nepobrala. Ani zmiňované cesty pro pěší mnohdy nepřipomínají to, čím by měly být.

Lidem se logicky současný stav pranic nelíbí. Když navíc rekonstrukce chodníků dopadne tak, že po jejím skončení, vznikají na novém asfaltu kaluže zvící jezírek pro okrasné rybky, je jasno – někdo někde něco neudělal správně. „Zajímalo by mne, kdy bude opraven chodník a záhon u křižovatky Palackého třídy a Vrchlického ulice na straně k Penny marketu. Zámková dlažba je po bagrování chodníku nechaná ladem kolem dokola. A ještě jeden dotaz mám, kdy se před panelovým domem číslo popisné 61 dodělá úprava travnaté plochy nebo parkovací místa. Zatím je to tam rozježděné od těžké techniky, když bagrovali. Chodník je před celým panelákem vyasfaltovaný, ale po dešti tam jsou kaluže přes celý chodník,“ stěžuje si Slávka Šulcová na webovkách zdejší radnice.

[[img:chrn_fullwidth:15446:]]

Kamila Myšková z Odboru investic MěÚ Chrudim souhlasí, že situace v okolí Palackého třídy není ideální. „Na přelomu července a srpna bude společnost VaK Chrudim provádět výměnu vodovodního řadu v ulici Vrchlického v délce cca 35 metrů - proběhne v chodníku a zatravněném pásu. Poté dojde k navrácení zámkové dlažby na místo. Před panelovým domem řešíme reklamaci u zhotovitele, nějaké stavební úpravy již proběhly, ale kaluže tam vznikají dál. Co se týká parkovacích míst - zatím byl zasypán septik, v červnu jsme dokončili projektovou dokumentaci a požádali o stavební povolení. Realizace je předpokládaná do konce roku 2018,“ uvádí úřednice.

Chrudim – Zdejší úřednické a politické elity v rámci předvolebního „podkuřování“ voličům v posledních měsících šíří zprávy o nabírání zkušeností v oblasti památkové péče. Nejnovější chrudimský partner, jihomoravské Znojmo na tomto poli exceluje. Jaká je zdejší realita?

Po boji s vizuálním smogem, který, pohříchu, probíhá pouze v oblasti prohlášení a slibů, ukazuje radnice a úřednictvo svou neschopnost i v dalších oblastech. Zdejší sbor Církve bratrské si totiž nechal opravit zanedbané sídlo ve Filištínské ulici a není to příliš hezký pohled. Vedení města a zodpovědným úředníkům pokažená rekonstrukce však podle všeho vůbec nevadí.

[[img:chrn_fullwidth:15445:]]

Historický dům v samotném srdci města získal zářivou omítku, která by snad udělala „parádu“ na některém z venkovských stavení, ale rozhodně nepatří do památkové zóny. Takzvaný „břrzolit“ se však nedávné minulosti objevil i na domě v Široké ulici. Památkáři tu argumentovali historickou přesností, což však podle některých hlasů neznělo příliš přesvědčivě. Nyní tato omítka v nových barvách „zdobí“ i dům s barokním štítem v ulici Filištínské. Celou akci "posvětil"  odbor památkové péče. 

Chrudim – Výstavba Rezidence Kopanický mlýn hýbe částí chrudimské veřejnosti. Celá řada odpůrců nového bytového domu v této lokalitě se dostavila na poslední jednání městského zastupitelstva, aby vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s plány developera Milana Kušty. Nakolik oprávněné jsou jejich výtky?

Lidem především vadí, že nemají příležitost se k výstavbě rezidence ve svahu pod Kopanicí vyjádřit, podle jimi prezentovaných názorů to spíš znamená celý projekt zarazit. Tuto možnost však měli již v letech 2011 až 2013, jak uvedl v průběhu jednání zastupitelů městský architekt Marek Janatka. Před sedmi lety totiž začal vznikat nový územní plán, který řešil i změny v lokalitě současné výstavby bytového domu. Z původního určení místa pro „drobnou výrobu a služby“ se stala parcela umožňující bytovou výstavbu s maximální výškou pět nadzemních podlaží.

[[img:chrn_fullwidth:14752:]]

Samozřejmě zde není možné stavět domy libovolné velikosti a toho si je Milan Kušta dobře vědom. „Lidé rychle zapomněli, že tu fungoval provoz dýhárny s 80 zaměstnanci, kteří se do práce většinou dopravovali autem. Své vozy samozřejmě odstavovali v okolních ulicích. Rovněž tu docházelo k najíždění velkého množství nákladních aut, což rozhodně neznamená, že lokalita byla klidná a bez většího dopravního zatížení,“ říká Milan Kušta. Před zmiňovanou změnou územního plánu tu navíc klidně mohly další, mnohem rušnější provozy, než byla původní dřevovýroba.

[[img:chrn_fullwidth:14750:]]

Budoucí dopravní zátěž zkoumal Odbor dopravy MěÚ Chrudim, podle jehož názoru tu nedojde k výraznějším změnám k horšímu oproti situaci, kdy by byl v provozu původně zkolaudovaný areál. Ten je navíc i v současné době částečně využíván pro drobnou výrobu a bude tak do doby demolice zbývajících objektů. Závěr odboru dopravy je pro developera samozřejmě závazný a směrodatný. „Stačí se podívat třeba na stále ještě stavěnou čtvrť Na Špici. Tady dokonce finálně bude 450 parkovacích míst pro obyvatele bytových domů, je zde jen jeden výjezd na frekventovanou silnici. Nemyslím si, že došlo ke komplikací v dopravě a tím i snížení komfortu pro starousedlíky z Vlčí hory,“ říka Kušta.

Většinu dopravních komplikací pod Kopanicí totiž mají nejspíše „na svědomí“ uživatelé sportovišť v Klobásově, kteří se dnes musí pracně proplétat uličkami v blízkosti Chrudimky. Sportovci však nejpozději v roce 2020 začnou využívat plánovaný sjezd ke sportovištím z ulice Dr. Milady Horákové a počet aut ve Vrchlického ulici a navazujících ještě klesne. Je také otázkou, o jakých dopravních komplikacích odpůrci výstavby vlastně hovoří. Místo je průjezdné Vrchlického ulicí i přes to, že zde často parkují auta v rozporu s vyhláškou. Paradoxní pak je poslední rozhodnutí zastupitelstva, které odložilo žádost o směnu pozemků s developerem čímž rezignuje na možné zřízení několika veřejných parkovacích stání v místě.

Co tedy momentálně Kušta pod Kopanicí staví?

„V rámci první etapy výstavby ve svahu postavíme bytový dům se čtyřmi nadzemními a jedním uskočeným podlažím. Naprosto unikátní je potom systém parkování. Pro 66 bytů vybudujeme 101 parkovacích míst. Ta umístíme ve dvou podzemních podlažích, zasazených z velké části do odtěženého svahu. Vzhledem k tomu, že tato podlaží z více než poloviny zakrývá okolní terén, chápou se jako podzemní,“ popisuje Milan Kušta luxusní podmínky pro budoucí majitele bytů. Takové množství parkovacích míst totiž vůbec stavět nemusí. Bohatě by stačilo obvykle požadované jedno místo na byt. Logicky tu tak nejspíše najdou plochy pro své plechové miláčky i lidé z okolní, starší zástavby. „Primárně samozřejmě místa nabízíme obyvatelům rezidence, ale pokud nedojde k obsazení parkoviště, plánujeme i prodej ostatním zájemcům. Parkovací místa, která nenajdou na počátku majitele se standardně pronajímají majitelům a nájemníkům bytů,“ doplňuje developer.

„Druhá etapa pak počítá s výstavbou zhruba devadesáti parkovacích míst pro sedmdesát bytů. Opět, jde o nadstandardní možnost parkování nad rámec našich zákonných povinností. Uvažujeme i o vybudování podélných parkovacích stání v Koželužské ulici. Také zde dům nebude žádné obrovité monstrum, ale čtyři plus jedno nadzemní podlaží,“ uvádí Milan Kušta.

Argumentace mnoha odpůrců stavby na zastupitelstvu a osočování politické reprezentace města pak podle Kušty vychází spíše z populismu před blížícími se volbami a neznalosti reálných kompetencí jednotlivých subjektů. „Diskutující, které jsem měl možnost slyšet na záznamu z jednání městského zastupitelstva, jsou zmatení; a to včetně některých zastupitelů. Nerozlišují kompetence investora, Města Chrudim a státní správy, jež vykonává například stavební odbor. Neochotě města k výměně pozemků příliš nerozumím. My jim nabízíme pozemky pod Kopanicí, na nichž mohou vybudovat třeba další parkovací místa. Co od nich chceme, jsou části pozemků – výměrou podstatně menší, které částečně zasahují do stavby. Není to ale samozřejmě nic zásadního, bez čeho bychom nemohli stavět,“ přibližuje Kušta obsah bodu v jednání zastupitelů, jenž vyvolal jak vášnivou diskusi veřejnosti, tak následné stažení z programu starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED).

[[img:chrn_fullwidth:15444:]]

Možné diskusi s veřejností se nebrání. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů. V Chrudimi tomu tak bylo když jsme připravovali výstavbu Na Špici, v Radoušově ulici, nebo třeba při dostavbě budovy bývalého katastrálního úřadu, dnešní Balustrády. A myslím, že projekty dopadly skvěle,“ uzavírá Milan Kušta.

Chrudim – Markýza na spořitelních domech poutá velkou pozornost chrudimské veřejnosti. Každý krok, jejž přináší její dlouho odkládaná rekonstrukce, je pečlivě sledován a komentován. Jak už to při opravách starých domů bývá, často se objevují nečekané „katastrofy“ a s nimi související nárůst nákladů na opravy. Markýza není výjimkou.

Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) se nedávno nechal v předvolebním zápalu unést a na sociálních sítích komentoval stav markýzy před rekonstrukcí. Prý na ni nebyl libý pohled, ale město dělá vše pro to, aby již nedělala „náměstíčku“ před Divadlem Karla Pippicha ostudu. Vinu na stavu markýzy má však vedení radnice, které dlouhé roky odkládalo nutnou opravu a nechalo unikátní památku chátrat. Právě nekoncepční a často dlouho odkládané rekonstrukce jsou pro současné politické a úřednické chrudimské špičky typické. Následné zvýšené náklady na opravy je totiž ani v nejmenším nebolí, protože je zaplatí občané ze svých daní.

[[img:chrn_fullwidth:14759:]]

V polovině června proto starosta a zástupce Stavreconu Pardubice – firmy, jež rekonstrukci markýzy provádí, podepsali první dodatek ke smlouvě o dílo. „Na základě skutečností zjištěných a dohodnutých v průběhu výstavby a po odkrytí původně skrytých konstrukcí, se uzavírá tento dodatek, který řeší následující práce a dodávky: Změnu střešní krytiny z pozinkovaného plechu na hliníkový plech typu Prefalz s povrchovou úpravou číslo sedm, včetně dodání podkladních OSB desek a dalších souvisejících prací. Dále dochází k přípočtu větší spotřeby omítek a k odpočtu nátěrů výkladců a vstupních dveří, z důvodu různorodosti provedení výloh, nesnadnosti stanovení hran nátěrů a plánované výměny vstupních dveří Společenstvím Chrudim IV/8,“ stojí v dodatku ke smlouvě.

[[img:chrn_fullwidth:14760:]]

Původní cena ve výši 1 572 287 korun včetně DPH narostla na 1 589 696 korun. Termín dokončení rekonstrukce se rovněž změnil. Došlo k posunu na 31. srpna letošního roku.

Chrudim - Hudební festival Yanderov letos po 23. zahájí letní prázdniny na Chrudimsku. Ve středu 4. července opět po roce vypukne v Janderově svým formátem i zaměřením ojedinělý festival podporující začínající kapely, mladé hudebníky a další amatérské umělce z celého Česka.

 „Chrudimské hudební podhoubí je opravdu bohaté,“ říká dramaturg festivalu Jan Axmann a pokračuje: „vždy je z čeho vybírat a ne na každého se dostane.“ Zařazením známějších umělců z celé ČR sleduje vedle snahy o zvýšení posluchačského zájmu také možnost zprostředkovat hudebníkům přímou konfrontaci se zkušenějšími kolegy. Díky bezplatné práci dobrovolníků a finanční podpoře města Chrudim je možné, aby vstup na festival byl po celé čtyři dny zdarma. „Ráda bych vyzdvihla práci našich dobrovolníků, bez kterých by festival nemohl proběhnout,“ říká Leona Hovorková spoluorganizátorka akce.

Pro návštěvníky bude připraveno občerstvení, oblíbené moravské langoše a na čepu hlinecké pivo Rychtář. V areálu je možné zdarma stanovat a osvěžit se můžete v nedaleké řece Chrudimce. 

Jak se na festival můžete dostat?

Ideálně pěšky po turistické stezce proti proudu řeky Chrudimky směrem na Slatiňany (GPS: 49°55’57.382″N, 15°48’47.306″E). Nebo autem z Chrudimi po hlavní silnici směr Slatiňany, cca 500 metrů za koncem města odbočkou vlevo.

Na jaký program se můžete těšit?

Ve středu 4. července od 18 hodin zahrají: Granulom, Banda, Stringguards, Cirkus Blues z Chrudimi a psychedelický pop z Brna Ghost of you.

Ve čtvrtek 5. července od 18 hodin zahrají: John Hayllor a Pavilon 9 z Chrudimi. Dále Sklepní rada z Mostku, Plán to kill z Pardubic a Vojtaano – za tímto pseudonymem se skrývá divadelní, televizní herec a stand-up komik Vojtěch Záveský.

V pátek 6. července od 18 hodin zahrají: Víme proč ze Slatiňan, Lucky Joke z Litomyšle, Corpulent_Provocateur z Pardubic a dvě pražské kapely Baro Chandel a Vložte kočku.

V sobotu 7. července od 18 hodin zahrají: chrudimští Sexcuse me!,  Compromysh z Příbramě, VEvývoji! z Liberce, Jiříkovo vidění z Prahy a Nonstop z Moravy

Chrudim – Jak se město pomalu ale jistě rozrůstá, objevují se problémy. Tu chybí lampy veřejného osvětlení, onde pro změnu třeba chodníky. Jednou věcí je totiž udržovat chodníky ve schůdném stavu, druhou potom budování stezek pro pěší zcela od základu. Mnohde by třeba i úředníci byli pro položení asfaltu, respektive dlažby, ale vzhledem k majetkovým poměrům není něco takového možné.

Ukázkovým příkladem je třeba nová „čtvrť“ v Píšťovech. Lidí tu už nějaký čas bydlí, ale chodníky, jež by je přivedly k Tescu a dále stále absentují. „Obyvatelům Píšťov a nové výstavby za Tescem chybí chodník, který by se napojoval k chodníku u Tesca a cyklostezky. Denně tu vídám přebíhat maminy s kočárky a malé děti přes nebezpečnou silnici. Několikrát tu troubí auta na chodce ve vozovce. Bohužel nemají kde bezpečně přejít,“ zní jedna ze stížností, kterou přinesl „Všímálek“.

[[img:chrn_fullwidth:15443:]]

Odpověď a vyřešení problému má v gesci Odbor dopravy MěÚ Chrudim a jeho šéf Martin Klimek. Ten však pozitivní zprávy nemá. „Stavba chodníku by se nacházela na soukromém pozemku společnosti Tesco. Dohoda zatím není možná,“ uvádí úředník Klimek. Nespokojencům tak nezbývá, než zkusit štěstí a vyjednat si výstavbu s majiteli pozemků sami.