Chrudim – Předvolební kampaň před podzimními komunálními volbami pomalu začíná. Současné vedení města má však situaci podstatně ulehčenu prakticky neomezenou možností prezentace skrze úspěchy radnice ve všemožných rekonstrukcích, opravách, instalacích a kulturních akcích. Tiskoví mluvčí zaskočí za PR specialistu a vyplodí tiskovou zprávu oslavující velikost politických špiček. Komu dalšímu mohou dát Chrudimáci svůj has?

Kandidátky jednotlivých volebních uskupení jsou na světě. V samotném městě se o přízeň zdejších obyvatel uchází osm „partají“, a sice ANO 2011, Chrudimáci, Komunisté, Koalice pro Chrudim, ODS, SNK – ED, Piráti a ČSSD. Především Piráti, navnadění úspěchem své strany v posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, považují sami sebe za „černé koně“ nacházejících komunálek. Trojku vedoucí jejich kandidátní listinu tvoří Pavel Štěpánek, Daniel Lebduška a Aleš Nunvář. „Babišovce“ směřují do boje o hlasy František Pilný, David Kasal a Jiří Lesák. František Pilný figuruje stále jako nestraník.

„Chrudimáci“ jsou koalicí Strany svobodných občanů a TOP 09. Lídrem se stal Petr Lichtenberg, záda mu kryje Vladislava Michalová a trojici doplňuje Josef Káles mladší. Jistou kuriozitu najde volič na jedenáctém místě kandidátky, kde přečte jméno chrudimského „samuraje“ Richarda Alexy. Alexa totiž v minulosti figuroval jako ten, kdo podporuje spíše člena ANO 2011 Ondřeje Kudrnáče.

Komunistická strana umístila na první místa mlčenlivé soudruhy Pavla Žampacha a Ivana Belohlávka, nechybí však ani hyperaktivní politik Jaroslav Moučka. Koalici pro Chrudim chce do městského zastupitelstva opět dostat její jednička, místostarosta Roman Málek. Druhé místo náleží Jiřímu Hradcovi a třetí příčka Radku Vaškovi. Ani v čele kandidátky ODS nechybí místostarosta, bývalý poslanec Jan Čechlovský. Sekunduje Jiří Kubeš, trojici jmen uzavírá Kateřina Jánská. Tomáš Vondráček, Miroslav Tejkl a Ilona Jeníčková – to jsou první tři zájemci o post městského zastupitele z řad České strany sociálně demokratické.

Současný starosta města Petr Řezníček dominuje kandidátům SNK – ED. Šárka Trunečková získala místo druhé, Tomáš Vápeník třetí.

Komunální volby se uskuteční v termínu 5. až 6. října letošního roku.

Chrudim – Výstavbu bytového domu Rezidence Kopanický mlýn část obyvatel města sleduje se zvýšenou pozorností. Není divu; každá větší změna ve tváři města je věcí citlivou a mnohdy i obtížně přijímanou. Chrudimský developer Milan Kušta, který za výstavbou stojí, slíbil veřejnou diskusi. Začátkem září na ni dojde.

Chrudimské noviny jako jediné přinesly hned z úvodu prázdnin článek, který podrobně informoval o tom, co vlastně pod Kopanicí vyroste. Milan Kušta v jeho závěru neodmítl veřejné vystoupení, v jehož rámci chce představit své záměry. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů,“ řekl podnikatel.

V pondělí 3. září v 16 hodin ve velké zasedací místnosti městského úřadu na Pardubické ulici dojde na avizované představení developerových záměrů. Stranou nemá zůstat ani seznámení přítomných s dopravní studií. Právě doprava je pro část odpůrců stavby nepřekousnutelným problémem. Jednání v budově úřadu se má zúčastnit i městský architekt Marek Janatka a zástupci místní samosprávy.

Chrudim – Sobotní dopravní omezení a uzavírky, které s sebou přinesl další ročník cyklistické soutěže Kolo pro život Manitou Železné hory, pořádně naštvaly jak řidiče, tak chodce. Bezohlednost kolařů, kteří především v centru kličkovali mezi chodci, močili na veřejných prostranstvích a odhazovali odpadky, neměla obdoby.

Vedení města sice předem upozornilo řidiče na případné dopravní komplikace, ale podle svědectví několika šoférů samotná organizace závodu byla poněkud nezvládnuta. „Mezi devátou a desátou dopolední jsme se snažili dojet ze Slatiňan na Rozhlednu – naprostá katastrofa. Skoro celou cestu jsem musela jet na jedničku, případně stála u krajnice. Řízení dopravy snad vůbec neexistovalo. Možná mělo dojít spíše na uzavírky ulic. Silnice a především kruhové objezdy byly navíc plné bezohledných přespolních,“ popisuje stav na silnicích v průběhu závodu jedna z řidiček.

[[gal:15529]]

Na samotném Resselově náměstí i v době, kdy právě nezávodili, se cyklisté proplétali mezi chodci na chodníku. V relativně vysoké rychlosti bylo riziko střetu opravdu velké. Parčík před bytovým domem „Balustráda“ proměnili cyklisté na improvizované záchodky. Byl jejich předstartovní stres tak velký, že nedokázali ujít pár metrů na veřejné WC? Přiléhavé označení závodu použil Pavel Novák, když akci popsal jako „cirkus na kolech“.

Chrudim – Brzy tomu bude na den přesně padesát let. Pět desítek let od okamžiku, kdy vojska Varšavské smlouvy vstoupila do naší vlasti a začala dlouhá okupace. Vedení města žádné oficiální připomínky této bezpříkladné zrady neplánuje. Ne všichni však zapomínají, proto se ve středu 22. srpna na Resselově náměstí objeví Jaroslav Hutka, aby osvěžil paměť a připomněl, že svoboda není samozřejmou věcí.

Koncert tohoto písničkáře a především nesmlouvavého kritika jakýchkoliv totalitních pokusů, začíná v osm hodin večer. Vstup je zdarma.

Jaroslav Hutka zdaleka neusnul na vavřínech Sametové revoluce. Dál s jadrností a přímostí, jež mu je vlastní, komentuje společenské a politické dění v České republice. V minulých týdnech jeho jméno opět plnilo stránky médií poté, co nahrál zaručeně nekorektní píseň věnovanou prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Lakmusový papírek, jímž se píseň ukázala být, spolehlivě otestoval všechny „ruské šváby“ a milovníky těžko pochopitelné prezidentské politiky.

Ve středu večer Hutka v Chrudimi zahraje něco ze svých starších kusů, chybět by však neměl ani výše zmíněný „Miloš a zubatá“.

Všichni, jimž není směřování naší země lhostejné, jsou srdečně zváni.

Chrudim – Rekonstrukce plynovodu pod Palackého třídou je v plném proudu. Dělníci tu mnohde mění celé kusy potrubí, což obnáší i práci s plamenem a rozbrušovačkou. V praxi to bohužel znamená, že hrozí riziko požáru. A právě takovou nebezpečnou situaci museli v minulých dnech řešit zdejší hasiči.

Lidé si na zápach zemního plynu v okolí Hotelu Bohemia stěžují již několik dní. K samotným únikům plynu tu ale údajně nedošlo, k požáru sem přesto hasiči vyjížděli v úterý 14. srpna. Situace byla opravdu vážná, protože k případu vyrazily jak jednotky z Chrudimě, tak ze Slatiňan a dokonce i dobrovolní hasiči z Topole. Nehořel tu prý plyn, ale trubky, v nichž plyn povede.

[[img:chrn_fullwidth:15508:]]

Samotný zápach plynu potom nutně neznamená, že dochází skutečně k jeho úniku. „Dělá se rekonstrukce plynovodu, čili ten zápach je normální a nemusí ani nic unikat. Zemní plyn je totiž bez zápachu a odorizuje se - uměle se do něj přidává činidlo, které onen zápach způsobí. Obvykle jde o ethylmerkaptan a ten může za typický zápach plynu. Když se vymění plynové vedení a staré se rozpojí, tak se z něj ještě nějaký čas ten zápach uvolňuje. Čili pro to, aby nebylo nic cítit, by se nejprve staré vedení muselo odvézt,“ vysvětluje zdroj zápachu Tomáš Ludvík.

Chrudim – Letní kino za budovou Muzea leží vzbuzuje mnoho kontroverzí. Primárním problémem, na nějž upozornil i diskutér pod jedním z článků Chrudimských novin, je údajné porušování městské vyhlášky, jež řeší dodržování nočního klidu. „Machři“ sice disponují určitou výjimkou, ale ani tu podle všeho nedodržují.

Na redakci Chrudimských novin se proto obrátila Blanka Malá s několika podněty. „Zajímavé je, že provozovatelé nedodržují obecně závaznou vyhlášku 4/2016, kde mají povoleno promítat šest dní v týdnu. Minulý týden promítali všech sedm dní. Také ve vyhlášce stojí, že promítání končí prvním víkendem v září, ale ani to neberou Machři vážně. Počítají totiž s promítáním až do poloviny září. Nebo si myslí, že když je promítání zadarmo, tak to neruší noční klid,“ ptá se Malá.

Odkaz na vyhlášku najdou zájemci zde. Její znění je naprosto jasné - promítat se v letním kině za Muzeem smí skutečně jen do prvního zářijového víkendu. Rovněž množství večerů, kdy může být přes týden v nočních hodinách promítačka puštěna, je stanoven maximálně na šest. Stačí nahlédnout do programu „Bioleťáku“ a je jasno. Promítání běželo třeba začátkem července celý týden. Poslední představení v září má dle programu začít devátého, což je neděle uzavírající druhý zářijový víkend.

„V Chrudimi asi nikdo nečetl metodický materiál č.26 ministerstva vnitra z 1. července 2017. Ten obsahuje speciální pasáž věnovanou provozu letních kin. Město sice může povolit provoz letního kina, ale jsou k tomu docela přísné podmínky, jedná se jen o mimořádné porušení nočního klidu. Nevím jestli by prošlo u soudu minimálně 60 denní promítání,“ uzavírá svůj komentář Blanka Malá.

Chrudim – Salvátorská pouť 2018 je minulostí. Atrakce, stánky a s nimi i „světští“ se přesunuli o město dál, aby za pár dní mohli oblažit třeba obyvatele nedalekého Heřmanova Městce. Jaká letošní pouťová veselice byla? Dá se na ní vůbec najít něco, co by ji odlišovalo od těch minulých?

Také letos si předražené atrakce, mnohdy nepotřebnou veteš ze stánků a trpící poníky přijeli užít především přespolní. Centrum města na chvíli vypadalo skoro jako americké Las Vegas. Sjeli se do něj Romové snad z celých východních Čech, kteří zkrášlili svá těla nejen tetováním, ale také zaručeně zlatými šperky.

[[img:chrn_fullwidth:15481:]]

Pubertální mladíci testovali sílu svého úderu na boxovacím trenažéru, dívky piští na centrifuze.

[[img:chrn_fullwidth:15491:]]

Snad jen postarší pokladní se špatně padnoucí blonďatou parukou nic nevyvede z klidu, a tak mezi hlášeními o prodloužených jízdách nevypíná mikrofon. Nezúčastněný pozorovatel si  může užít i kasírování zákazníků a informace o počtu prodaných lístků.

[[img:chrn_fullwidth:15480:]]

Maminky zkoušejí protlačit mraveništěm lidí své kočárky a najdou se i „odvážlivci“, kteří mezi valící se decibely vezmou na vodítku své čtyřnohé miláčky.

[[img:chrn_fullwidth:15494:]]

Před chrudimskou chloubou, chrámem Nanebevzetí Panny Marie, dvě tykadla odměřují světským čas jako gigantický metronom.

[[img:chrn_fullwidth:15500:]]

Tak zase za rok!

[[gal:15506]]

Kaplička zasvěcená Čtrnácti pomocníkům je jedna z mála tohoto druhu, dokonce v Evropě. Ještě v minulém století sloužila lidem k bohoslužbám, slavila se tu místní pouť, zvonem se oznamoval odchod člověka. Vždy byla plná květin a svíček, kolemjdoucí sem vhazovali ozdobnou mříží mince pro štěstí a patřila ke koloritu parku Střelnice. Vždy se o kapličku pečlivě starala některá z místních rodin, než si doba vybrala svou daň, obyvatelstvo se změnilo, zároveň zmizela sousedská výpomoc, zavládla nevšímavost a přeměnila svatostánek v ruinu. I ta se po mnohdy nesmyslných a nelevných opravách nakonec změnila v důstojnější místo. Starost byla přenechána městu celému.

V nedávném Zpravodaji jste se dočetli o této památce její historii, pokochali fotografiemi, vzpomněli na její slavnostní otevření a tak se tudy projděte ještě jednou, ještě jednou v reálném stavu.

Listí se stává součástí historie, už je loňské.

Veřejnosti trochu skrytá část se stala odpadním místem, toto je dětský kočárek. Těch se tu za poslední dobu najde i více, jeden kotví v řece, další trčí u sběrných nádob. V minulosti k zadní části kapličky patřil ještě mříží oddělený méně přístupný prostor, který nebyl zachován.

Odpadkový koš je dva metry dál! 

I zánovní most se pomalu zahaluje vzrostlou vegetací, dřevo volá po nátěru. "No možná se to k zapáchající řece hodí!"

Otázkou ovšem zůstává, jak velký problém je najít pomocníka pro tuto kapličku, oslovit místní? Nebo že by si sousední ochranáři přírody všimli a zadali si do programu úklid? Co azylový dům? Poslední, kdo se staral o kapličku, byly dokonce místní děti, a v pohodě to zvládaly, pořádaly tu několik výstav výtvarných prací, fotografií, rukodělných výrobků, scházeli se tu místní pamětníci na různé akce, a to vše jenom před necelými jedenácti lety.

Chrudim – Klášterní zahrady měly být šperkem mezi chrudimskými parky. Ukázkou dokonale zvládnuté revitalizace prostoru přímo určeného pro trávení volné chvilky o polední pauze, delším čase s přáteli, dětmi. Tomuto ideálu se však zelená plocha za bývalým kapucínským klášterem vzdalovala a v současné době je městu spíše pro ostudu.

Co tu návštěvník, jenž zavítal do Chrudimě a chce si prohlédnout vše, nač propagační materiály lákají, v současné době najde?

[[img:chrn_fullwidth:15474:Jeden ze vstupů do parku je řešen velmi originálně. Přestože městská policie má za povinnost denně otevírat a zavírat brány zahrad, strážníci zřejmě toto pravidlo vyřešili po svém. Zavřeli bránu zámkem a pečetní páskou. Chrudimáci na to zareagovali neméně prakticky, takže všichni jsou spokojeni.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15467:Maminky, které se se svými ratolestmi protáhnou originálním vchodem, dojdou ke smutnému dětskému hřišti, jehož nevyužitelný vodní prvek působí v zahradách až komicky.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15465:Děti, které si chtějí pohrát na prolézačce, mají smůlu. Už několik měsíců chybí příčky žebříku.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15466: Ale co, do děr po příčkách se dá koukat a prohlížet si zahrady jako dalekohledem.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15468:Subsaharská kvalita trávníku je další z proměn vzhledu klášterních zahrad, které byly před časem založeny jako luční louka, později byly posekány na anglický trávník, dnes přirozeně připomínají kazašskou step.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15469:Ještě, že růžová zahrada krásně kvete a návštěvníci se zde mohou začíst do milostných veršů neznámého jinocha, umně vytvořených do pískovcového soklu sochy anděla.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15472:Procházku po Klášterních zahradách můžete zakončit ve venkovní galerii moderního umění. Zde si můžete prohlédnout dadaistickou instalaci s názvem Panna Maria s ledničkou.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15473:Nebo ještě zajímavější surrealistickou instalaci s názvem Sto židlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15471:Melancholii a smutek z celé procházky pak vhodně doplňují měsíce neotevřené dveře do prostor bývalé Křížové cesty pod klášterem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedá se nic dělat. Příště však navštívíme s dětmi Městský park, kde nám už město za půl druhého milionu staví krásný dřevěný hrad.

On pár let vydrží a pak bude zase něco nového.

Hezké léto

Chrudim/Železné hory – Každým rokem se v létě na silničkách v okolí města objeví závodně upravené vozy, natěšené posádky a také často ne už tak nadšení obyvatelé vesnic a vesniček. Rallye Železné hory proběhla letos o posledním červencovém víkendu a poznamenalo ji hned několik vážných nehod.

„Sport“, kterým má být spalování benzínu v motorech závodních vozů, disponuje samozřejmě celou řadou příznivců. Podle jejich reakcí, jež se v souvislosti s informacemi o nehodách objevily na sociálních sítích, jde o osoby se zvýšenou agresivitou. Vyznačují se též velkou mírou netolerance a cizí jim není ani vulgární vyjadřování. Vizitku, kterou jejich koníčku vystavují, si jezdci za rámeček skutečně dát nemohou. Za dlouhých šest let od článku Chrudimských novin, který se rallye věnoval, nedošlo tedy k žádné změně v jejich chování.

[[img:chrn_fullwidth:15462:]]

Změnou neprošla výrazněji ani trasa závodu. Stále platí, že na mnoha místech je organizátory Rallye Železné hory obtěžováno obyvatelstvo vesnic hlukem, prachem a arogantními pořadateli. Není výjimkou, že organizátoři jízd často využívají i soukromé pozemky – převážně zahrady, jako takzvané „bezpečností zóny“. Jde o místa, na nichž se nesmí nikdo zdržovat, protože by mohl být zraněn autem, jež nedokázalo zůstat na silnici. Dochází tak nejspíše k narušování vlastnických práv majitelů pozemků a to bez jakékoli žádosti účastníků „závodů“ o legální řešení situace nebo dokonce náležité kompenzace. Stranou samozřejmě nezůstává ani devastace silniček, mnohde třetí třídy, které trpí celoročním nezájmem úřadů a poslední důkladnou rekonstrukci jim věnovali snad jen někdejší členové JZD v akci „Z“.

[[img:chrn_fullwidth:15461:]]

Letos došlo v rámci rallye k několika nehodám, z nichž jedna jen shodou šťastných náhod neskončila fatálně. U obce Samařov svůj vůz „rozstřelil“ o strom předjezdec. V rychlosti 150 kilometrů v hodině nezvládl svůj vůz a napasoval ho do vzrostlého listnáče. Dokonce k němu musel přiletět vrtulník záchranné služby a převézt ho na plicní ventilaci do nemocnice. Podle všeho jeho auto nebylo ani dostatečně vybaveno všemi bezpečnostními prvky. Zda došlo k porušení předpisů a pravidel „závodu“, bude předmětem šetření zodpovědných osob.

[[img:chrn_fullwidth:15460:]]

Další nehodou byla kolize vozu, jenž stál u krajnice před uzavírkou a jeho posádka čekala, až přestane pršet. Do zadní části auta tu naboural výtečník, který chtěl využít uzavřené silnice a otestovat možnosti svého stroje. V rychlosti zhruba 120 kilometrů za hodinu nestačil dobrzdit a nehoda byla na světě.

[[img:chrn_fullwidth:15459:]]

Vzhledem k negativním jevů, které tyto „závody“ doprovázejí, není divu, že vzrůstají i řady jejich odpůrců. Možností, jak se rallye bránit, je několik a využít je mohou nejen ti, jichž se osobně dotýká.