Chrudim / Vlkoš u Kyjova – O tom, že starosta František Pilný (ANO) vydražil dres po válečném hrdinovi, jsme minulý týden informovali. Nyní se strosta podělil se čtenáři i o další exkluzivní informace.

[[gal:27405]]

Když se minulý týden na listině úspěšných dražitelů dresů válečných hrdinů objevilo příjmení chrudimského starosty, ihned jsme zjišťovali podrobnosti a ptali jsme se, zda si dres ponechá, nebo ho někomu věnuje jako dárek. Starosta zůstal kromě potvrzení, že je hrdým majitelem dresu, tajuplný až do včerejška – aby nezkazil překvapení.

„Dres jsem vydražil, protože jsem chtěl podpořit dobrou věc – charitativní sbírku na válečné veterány a Jana Urbánka, se kterým jsem se na stadionu osobně setkal,“ uvedl starosta František Pilný. „Následně jsem dres daroval muzeu, kam byl včera doručen. Děkuji všem, kteří se zapojili a podpořili tuto charitativní akci,“ dodal.

A v Military muzeu generála Sergěje Jana Ingra bylo opravdu veselo, jak dokazuje i příspěvek, který zveřejnil zakladatel muzea Petr Něnička na facebooku. Muzeum oslavuje všechny své rodáky, kteří se v pravý čas zachovali správně bez ohledu na své pohodlí a bezpečí, čímž se stali vzory mnoha generacím.

Chrudim – Na speciální aukci, kterou pořádal Klub výsadkových veteránů Chrudim na podporu válečných veteránů prostřednictvím Vojenského fondu solidarity, se přihazovalo doslova do poslední minuty. Hrdým majitelem jednoho z dresů je i starosta František Pilný (ANO 2011), který sám sebe už v minulosti opakovaně označoval za velkého milovníka historie.

Aukce trvala až do včerejší 20. hodiny a vybralo se 33 910 korun, ze kterých polovina poputuje pro válečné veterány a druhá polovina přímo na léčbu Jana Urbánka. Každý dres nese jméno konkrétního hrdiny – parašutistů operace Anthropoid, padlých výsadkářů z Afghánistánu a dalších významných osobností vojenské historie. Příhozy probíhaly doslova do poslední minuty.

[[img:chrn_fullwidth:27387:]]

Největší zájem byl o dres se jménem armádního generála Jana Sergěje Ingra, který byl aktivní v protirakouském, protinacistickém i protikomunistickém odboji. Jméno Sergěj přijal v roce 1917, kdy přestoupil na pravoslaví, aby se jako většina ostatních vojáků lépe sžil s prostředím, ve kterém působil. Nešlo tedy o politické gesto vůči bolševikům.

Starosta František Pilný, který svoji účast Chrudimským novinám na dotaz potvrdil, dal za dres v aukci 5300 korun. Jenom pro srovnání: druhé nejdražší dresy parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše se vyšplhaly na cenu ani ne poloviční a nejlevnější dres se někomu podařilo získat za 810 korun, tedy přihozením stokoruny.

Chrudim – Právě dnes by mělo padnout rozhodnutí v soudním sporu mezi městem Chrudim a společností HOMA Holding. Starosta František Pilný (ANO 2011) se rozhodl o den dříve promluvit na kameru a odhalit, co přesně způsobuje průtahy v jednání a komplikuje rychlé vyřešení celé záležitosti. Bude záležet na tom, jak soud rozhodne: Je výpověď města dle uzavřené smlouvy s HOMA holding platná, či neplatná? To je oč tu momentálně běží.

Stále se vede soudní spor mezi firmou HOMA holding a městem Chrudim o smlouvě týkající se prostoru před hotelem. „Je to pozemek města Chrudim, nicméně HOMA holding na to má uzavřenou smlouvu na 50  let, kterou my jsme vypověděli právě z důvodů, že neprobíhá žádná činnost a podzemní parkoviště stále nefunguje,“ uvedl starosta František Pilný i na kameru v přiloženém videu.

[[img:chrn_fullwidth:27317:Foto: Chrudimské noviny]]

Ve smlouvě chybí, kdy musí parkoviště postavit

„Bohužel smlouva není úplně dobře pro město Chrudim napsaná. Když se připravovala před těmi více než deseti lety, tak jaksi uniklo, že nájemce musí to parkoviště vybudovat. Čili on tam má velmi jednoduchou klauzuli, že se mu to pronajímá na 50 let za účelem stavby a provozování podzemního parkoviště. Jestli to parkoviště bude stavět 49 let a jeden rok provozovat nebo obráceně, tam stanoveno není,“ vysvětlil starosta problematickou část smlouvy mezi městem a HOMA holding.

[[img:chrn_fullwidth:27318:Foto: Chrudimské noviny]]

Je výpověď smlouvy platná?

„My se domníváme, že nikdo nepředpokládal, že by ta stavba měla trvat tak dlouho, proto jsme dali výpověď z té smlouvy, a HOMA holding nás zažaloval, že výpověď je neplatná, protože on se naopak domnívá, že stavět to parkoviště může neomezeně dlouho a že vlastně na 50 let tam má volnou ruku. V tuto chvíli není znám výsledek toho soudního řízení. Rozhodnutí by měla padnout 5. listopadu, pokud nebude odročeno. Uvidíme, jak to tedy bude,“ uvedl starosta, podle výsledku bude o celé věci dál informovat.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) na posledním jednání městského zastupitelstva potvrdil na žádost zastupitele Erika Jahnického (STAN) informaci, že jej kvůli zájmu o koupi Hotelu Bohemia oslovili dle jeho slov „zhruba čtyři zájemci.“ Každý z nich prý v jiném stádiu zájmu. Že takových osob bude více, potvrdila i Policie ČR, která některým zvědavcům „pomáhala“ v noci ze střechy.

[[img:chrn_fullwidth:26503:Foto: Chrudimské noviny]]

Je logické, že pokud nějací reální zájemci o odkup hotelu Bohemia existují, ze strategických důvodů se zajímají i o postoj města, které sice není majitelem hotelu, ale vlastní pozemek před hotelem a určuje si, jak by mělo případně vypadat budoucí parkoviště, což není zanedbatelná věc.

„Asi mohu potvrdit, že se u mě informovali zhruba čtyři zájemci. Řekl bych v různé fázi zájmu o tento objekt. Jeden z nich je asi nejdál, chce podepsat smlouvu, a že když se do dvou měsíců rozhodne koupit, už ho nikdo nepředběhne,“ sdílel František Pilný. „Vždycky jsem jim poskytl informace, co se týkají vztahu města Chrudim k tomuto objektu,“ potvrdil 26. května starosta. Informace o prohlídkách hotelu Bohemia potvrdila i tisková mluvčí policie Dita Holečková přesně o tři dny dříve, když asistovali čtyřem lidem, aby v noci okamžitě slezli ze střechy.

Chrudim – Po městě se už delší dobu spekuluje, za jakých okolností a proč odchází dlouholetý oblíbený ředitel Zdeněk Brož ze Základní školy Dr. Jana Malíka, která se díky němu stala vyhlášenou vzdělávací institucí, kam se jezdili školit pedagogové z celé republiky. S žádostí o vyhádření jsme oslovili opakovaně ředitele Zdeňka Brože. I vedoucí odboru školství, kultury a sportu, Veroniku Strakovou. Zdeněk Brož se nevyjádřil, aby spekulace ukončil, ale ani pečlivě zpracované odpovědi z tiskového oddělení spekulace nevyvrátily. Vyplynulo z nich, že se město jako zřizovatel školy rozhodlo navýšit kapacitu školy teprve až když se Zdeněk Brož vzdal svého místa ředitele. 

[[img:chrn_fullwidth:26455:Vyhlášená kapacita a ikona mezi řediteli, Zdeněk Brož.  Zdroj: FB]]

[[gal:26458]]

Rada města Chrudim vyhlásila konkurs na vedoucí pracovní místo ředitele jmenované školy 28. dubna 2025 a 12. května 2025 jmenovala členy konkursní komise pro konkursní řízení. Uchazeči mohli zaslat přihlášku do konkursu do 27. května 2025. Proč ale Zdeněk Brož odchází, to oficiálně město, které je zřizovatelem školy, samo od sebe nekomentovalo. Tisková mluvčí města Chrudim, Kristýna Hanauerová, jen uvedla, že zaslané odpovědi na naše otázky pro odbor školství jsou zpracovány na základě dostupných informací v gesci příslušného odboru. „Zasíláme je jako oficiální stanovisko,“ dodala.

Jaký je aktuální stav výběrového řízení?

Nyní se připravuje první jednání konkursní komise, kde se budou posuzovat náležitosti přihlášky a splnění požadavků daných právními předpisy. Komise postupuje podle vyhlášky MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, v platném znění.

Odchod ředitele vždy znamená významný krok pro školu i její stabilitu. Často se kolem takových změn objevují různé informace. Můžete říct, co vedlo k této změně?

Pan Zdeněk Brož doručil dne 14. dubna 2025 zřizovateli prostřednictvím odboru školství, kultury, sportu a cestovního ruchu  oznámení o vzdání se pracovního místa ředitele školy.

Někteří lidé v komunitě naznačují, že odchod ředitele mohl být ovlivněn vnějšími faktory. Jak byste tuto situaci popsala z vaší perspektivy?

Zápisy do prvního ročníku základních škol byly ve dnech 4. a 5. dubna 2025. Losování (výběr žádostí k přijetí losem, pozn. red.) na Základní škole Dr. J. Malíka proběhlo 23. dubna 2025. Pan ředitel Brož doručil oznámení o vzdání se pracovního místa mezi těmito termíny. Následně jsme jako zřizovatel udělali maximum pro navýšení kapacity školy od nového školního roku.

Chrudim – Nadační fond pro bezpečnost silničního provozu má za sebou první výsledky, ale dobrat se informací není ani pro opoziční zastupitele vůbec jednoduché. Žádnou činnost za první rok své existence Nadační fond města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu nevykázal, opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) proto chtěl slyšet vysvětlení, kam se peníze poděly. Peníze se reálně utratily v Hrochově Týnci, ale odpovědi se od místostarosty Zdeňka Koláře (ANO 2011) snadno nedočkal. Jak to chodí, vysvětlil starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:26166:Peníze se v roce 2024 utratily v Hrochově Týnci.  Foto: Chrudimské noviny]]

Fond založený v roce 2023 pro zvýšení bezpečnosti v dopravě vykázal za první rok svého fungování nulovou činnost. Ale na pokutách v Hrochově Týnci se v roce 2023 vybralo celkem 2 567 000 korun a z roku 2024 se do roku 2025 převedlo jen přes 52,6 tisíc. Nikde ale není dohledatelné, kam se peníze poděly. Opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) proto fond bez těchto dostupných informací označil za „černou díru“.

Místostarosta zodpovědný za dopravu, Zdeněk Kolář (ANO 2011), nejdříve suše odpověděl, že fond koná, jen se to promítne až v příští výroční zprávě. Kde se peníze skutečně utratily, se tedy musel Roman Málek doptávat, aby se dozvěděl, že v Hrochově Týnci. „Do nadačního fondu se posílají peníze z výtěžku radaru v Hrochově Týnci, očištěné o náklady města spojené s technickým a materiálním zajištěním chodu radaru, a padesát procent z toho, co zůstane, se posílá do nadačního fondu, případně k dalším realizacím,“ uvedl. „No a v Chrudimi nebylo realizováno zatím nic,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:26167:Do nadačního fondu šly peníze z radaru.  Foto: Chrudimské noviny]]

Proč to tak je, vysvětlil starosta František Pilný (ANO 2011): „Do nadačního fondu se dávají peníze na dopravně bezpečnostní opatření v obcích, kde je dopravní problém, a proto tam jsou radary.“ Dodal, že peníze z fondu jsou využívány na základě konkrétních projektů předložených obcemi a nadační fond následně poskytuje finance na jejich realizaci. Jako v případě Hrochova Týnce. Své projekty na svém území si Chrudim totiž realizuje přímo, bez zapojení nadačního fondu, protože posílání peněz z města do fondu a zpět by bylo zbytečné a nelogické. 

[[img:chrn_fullwidth:26165:Díky úpravám je silniční provoz v obci bezpečnější.  Foto: Chrudimské noviny]]

Příloha: 

vyrocni_zprava_za_rok_2023.pdf

[[gal:26046]]Zdroj: Město Chrudim

Starosta ve svém projevu zdůraznil, že posuzování historie vyžaduje odstup, a proto se záměrně vyhnul srovnávání Masarykova odkazu s dnešními geopolitickými výzvami. Tento přístup lze chápat jako snahu zachovat důstojnost pietního aktu a sjednotit publikum. Zmínka o tom, že Masaryk mohl upadnout do zapomnění, však vyvolává otázky. Kdyby první světová válka skončila jinak, Masarykův osud by se pravděpodobně vyvíjel odlišně, ale jeho odvaha a intelektuální vliv by zcela jistě zanechaly odkaz v historii pro budoucí generace.

Projev Františka Pilného byl důstojnou připomínkou Masarykova významu. Otázkou však zůstává, zda by Masaryk v dnešní době zůstal také u neutrálních slov, nebo by riskoval více. Jeho odvaha a ochota čelit riziku jsou inspirací, která nás vybízí k zamyšlení nad tím, co jsme sami dnes ochotni udělat pro svobodu a demokracii.

Přepis projevu k dispozici:

„Víte, já jsem mluvil s jedním historikem a on říká, že historie se dá posuzovat buď po padesáti nebo po sto letech, takže srovnávat to dneska s tím, co se děje na Východě, nebo na Západě, je velice těžké a záměrně to tady nebudu dělat a nebudu nikoho jmenovat z úcty k Tomáši Garriguovi Masarykovi.

O čem tady chci mluvit, jsou emoce, možná vám to nepřijde, ale když si v dnešním světě přečtete, že kdybychom měli takového prezidenta, který je teď na Západě, na Východě, jak bychom se měli. A to jsme u té historie, u těch padesáti let a u těch emocí. A i Masaryk sám se s těmi emocemi musel vypořádat. A dovolte mi, abych tady připomněl tři věci z jeho života, kde on stál přesně na druhé straně těch emocí.

Jednou z těch věcí bylo jít proti proudu, kde byl přesvědčen o své pravdě. Například u rukopisů, které byly svého času klenotem národa, praporem vlastenců a motorem národního sebevědomí. Nicméně to byly padělky. A Tomáš Garrigue Masaryk spolu s hrstkou jiných vědeckých osobností vědecky zdůvodní, že jde ve skutečnosti o podvrhy a stál si za tím. Čili byl proti všem, kdy nedal na užitečnou lež proti neužitečné nepravdě a tady se vyvaroval těm emocím, kdy všichni si říkali, super, máme rukopisy, je tady nějaká linka českého národa. Nebál se toho.

Dále bych připomenul jeho osobní statečnost ve věci hilsneriády. Masaryk se postavil proti šířené spekulaci o rituální vraždě Leopolda Hilsnera na Anežce Hrůzové z Polné. Hilsner byl svým způsobem osoba budící oprávněný odpor, osoba, která vyvolávala antipatie i Masaryka samotného. Přesto, když důkazy hovořily v jeho nevinu, se za něj postavil. Nedal se strhnout těmi emocemi, jak jsem o nich hovořil, a tím, co si myslí většina. Byl i mezi svými za to odsuzován, na veřejnosti na něj byla pořádána štvanice, byla mu rozbita okna jeho vlastního bytu za to, že brání Hilsnera. Přesto, z hlediska historie, měl pravdu. Šlo o princip.

A konečně: Vezměte si, v jakém byl postavení. Dnes máme 175. výročí, narodil se v roce 1850, za první světové války mu tedy bylo zhruba 65 let, univerzitní profesor, který si mohl v klidu dožít na univerzitě, bádat nad vědeckými věcmi, hovořit se svými žáky. Nevěděl, jak dopadne první světová válka, jak se situace bude vyvíjet. Kdyby dopadlo jinak, třeba i nějakým mírem, smírem, kompromisem, tak on mohl upadnout do zapomnění a co hůř, nemuselo se mu už tak dobře žít jako předtím. Mohl jít do vyhnanství. Ty příklady z historie tady jsou, třeba Komenský a podobně. On přesto stál za svojí pravdou, věřil tomu, že Československý stát vznikne, věřil tomu, že Češi a Slováci budou mít svůj společný stát a šel si za tím.

Tím neříkám, že by Masaryk byl člověk bez chyb, vůbec ne. O těch tady teda mluvit nebudu. Ale to, co dokázal, pro nás všechny, za to že máme dnes samostatnou Českou republiku, ta je přímým pokračovatelem tehdejšího Československa, za to si zaslouží úctu. Děkuji vám, že jste přišli. Děkuji vám, že si každoročně připomínáme jeho narození, děkuji vám i za to, že si každoročně připomínáme 28. říjen, neb to vše patří k české státnosti. Je to naše právo mít svoji republiku, hovořit českým jazykem, a tak dále. Děkuji."

Chrudim – František Pilný (ANO 2011) už více než týden nevykonává svoji funkci starosty: Je po náročné operaci, kterou se rozhodl podstoupit v Hradci Králové, a jeho povinnosti za něj plní místostarosta Zdeněk Kolář. Starosta už čtvrtý den pokračuje v domácím léčení. Informace potvrdil tiskový mluvčí města Chrudim Aleš Prokopec.

Starosta sám se zatím veřejně ke svému zdravotnímu stavu po operaci ledviny nevyjádřil. Jak se rekonvalescence vzhledem k potřebnému klidu a nutnému vyhnutí se napětí i fyzické námaze protáhne, není jisté. Lze jen odhadnout, že to může být i dalších několik týdnů. 

[[img:chrn_fullwidth:25869:Starosta 14 dnů před operací při novoročním projevu.  Zdroj: Město Chrudim]]

Chrudim – Počítání už začalo a první kasičky jsou rozpečetěny. Koledníci tříkrálové sbírky letos vyšli do ulic už po pětadvacáté. Penězi do kasičky přispěl i starosta František Pilný (ANO 2011). Posílat peníze můžete ještě i online až do konce ledna!

Koledníci přišli i na chrudimskou radnici, kde se starosta nechal vyfotit, jak se do kasičky snaží prostrčit poskládanou dvoutisícovou bankovku jako upřímný akt podpory. Jiní v tom uvidí pokus o získání politických bodů, jenže v porovnání s příjmy, které starosta má, se jedná opravdu spíše o symbolickou částku a nejsou to jen příjmy ze starostování ve výši 108 488 korun.

[[img:chrn_fullwidth:25826:Do sbírky symbolicky přispěl i starostaZdroj: Charita Chrudim]]

Až do včera jste mohli potkat koledníky i v ulicích. V Chrudimi se chodilo v sobotu. Do ulic vyšlo více než 140 králů, ale kasiček bylo o 4 méně než v roce 2024, kdy se vybralo i formou online koledy přes 1,8 milionu korun. I přesto to podle zatím rozpečetěných a spočítaných kasiček vypadá, že letošní koleda bude ještě štědřejší než ta minulá. Přispět můžete online ještě až do konce ledna. 

[[img:chrn_fullwidth:25827:]]