Chrudim - Oblíbená akce, kterou byl v minulých letech Koniášův potlach, se ani letos neuskutečnila. Už dva roky po sobě tak v době, kdy okolí města rozzáří ohně, symbol spolupráce a dobré vůle napříč politickým spektrem ve městě chybí. Jedním z důvodů pro zákaz bylo údajné poškozování stromů v místech, kde hranice obvykle stála.

Právě údajné poškozování stromů v místě, s nímž si vedení města nevědělo rady, použila městská úřednice Hana Dušánková, která je technikem údržby zeleně MěÚ Chrudim jako hlavní argument, proč Koniášův potlach město do budoucna odmítá tolerovat. „Svévolně tam před lety vznikla aktivita pálení ohňů. Při této aktivitě však docházelo ze strany pořadatelů k méně citlivějšímu přístupu k místu a ke stromům,“ říkala před dvěma lety Dušánková. „Původní záměr odpočinkového místa vedle divadla nebylo ohniště, ale stůl, jehož středem bude procházet strom s malou korunou,“ tvrdila před časem úřednice.

[[gal:11781]]

Pod dvou letech, kdy není po bývalém setkání všech těch, kdo si rádi opekli buřtík, nebo si zazpívali s Kořenovou Hoblovkou ani památky. A to doslova. Ohniště nechalo město zabetonovat a kdo by čekal, že se zde objeví slibovaný stoleček se stromkem, bude zklamán. Plácek obkroužily lavičky a údajně těžce poškozené lípy se mají čile k světu. V souvislosti s tím, jakou „péči“ o zeleň předvedlo město třeba v případě vykácení napučených sakur před hotelem Bohemia nebo likvidací jediné městské aleje v Nerudově ulici, působí starost o mladé stromky poněkud nevěrohodně.

Místo, jež mělo podle všeho sloužit ke klidnému odpočinku v rušném centru města, tak využil ve čtvrtek pouze bezdomovec, který tady ukrytý pod deštníkem vychutnával odpolední siestu.

Chrudim - Na statisíce korun si teď přijdou některé zdejší základní školy. Kdo by však čekal investice do zateplování fasád, bude zklamán. Peníze z dotací půjdou především na vzdělávání pedagogů a pobyty dětí v zahraničí. Finance přitom potečou do školních pokladen z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Přijetí peněz nejprve musela schválit rada města, která v tomto zastupuje město, jež je zřizovatelem jak Základní školy Dr. Peška, tak Základní školy Dr. Malíka. První ze zmiňovaných škol si přijde na víc než 730 tisíc korun, oblíbený „Malík“ pak na bezmála milion.

Vedení Základní školy Dr. Peška chce peníze z projektu „Moderní škola“ investovat třeba do nákupu knih, elektronických čteček knih, odborné literatury a zajištění přípravy učitelů na výuku formou čtenářských dílen. Zlepšit by se prý měla i čtenářská gramotnost dětí. Žáci prvního stupně se pak mohou těšit na vzdělávací pobyty ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, druhý stupeň vyrazí k našim jižním sousedům do Rakouska, kde by si měli procvičit němčinu.

Základní škola Dr. Malíka chce 946 tisíc korun použít na financování projektu „Školní dílna 2015“. I zde přitom půjde o zlepšení čtenářské gramotnosti žáků, zahraniční kurzy pro učitele a „stínování“ učitelů některých specifických předmětů. V rámci těchto pobytů budou čeští pedagogové sledovat, jak se provádí výuka na západě, aby pak tuto inspiraci mohli aplikovat i v našem prostředí. Oba projekty začaly už prvního července a skončí letos na Silvestra.

Chrudim - Vedení města se rázně ohradilo proti tvrzení bývalé zastupitelky Věry Doležalové (ČSSD), že se nesnaží nic dělat s rizikovým úsekem na silnici I/37 mezi Chrudimí a Slatiňany, kde došlo v posledních pěti letech už ke třem tragédiím. Odmítá v této souvislosti nařčení, že je netečné k projektu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má chystat zpomalovací ostrůvky u odboček na Píšťovy a k protilehlé zahrádkářské kolonii, která je zčásti využívána i k trvalému bydlení místních lidí.

Alespoň to říká vedoucí Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. "Na našem odboru se momentálně nenachází žádná dokumentace k vyjádření pro úsek I/37 Chrudim - Slatiňany, jak měla uvádět paní Doležalová. Nic tedy nezdržujeme," namítá Klimek. "Ani by to nebylo možné, protože silnice I/37 není ve vlastnictví města Chrudim, ani zde nevykonává úřad státní správu a tak by sem projektová dokumentace nebyla podána k vyjádření," doplňuje informaci šéf odboru dopravy. Podle něj má ale město na úpravách nebezpečného silničního úseku zájem a bez jeho iniciativy by prý pardubická správa ŘSD žádnou projektovou dokumentaci nezadala. Tu už v současnosti zpracovává firma Ateliér malých okružních křižovatek Petra Novotného z Pardubic. Hotova a odevzdána dotčeným orgánům k odsouhlasení a realizaci má být přitom do ledna příštího roku.

Ostatně s obdobnou informací přispěchal i Český rozhlas Pardubice, podle kterého chtějí silničáři proměnit výpadovku z města na pomalejší městskou trasu s ohledem na nezvykle velké množství dopravních nehod v tomto úseku v posledních letech. Mají tu proto vzniknout podle zadání nejen zpomalovací ostrůvky, ale i odbočovací pruhy a dojde zde také ke snížení povolené maximální rychlosti. S tím vším se prý začne už v příštím roce.

Chrudim - O nevyužívaných krytech bývalé civilní obrany, které skrývá hned několik bytových domů ve městě, Chrudimské noviny už informovaly. Město se začátkem tohoto roku pokoušelo prodat kryt v ulici Na Valech. Tentokrát majitele změní kryty hned dva.

První kryt, který by měl na doporučení radních změnit majitele, je sklepní prostor pod domem číslo popisné 653 v ulici Dr. Peška. Podzemní bunkr má rozměr větší než 300 metrů čtverečních a koupí ho společenství vlastníků bytů v domech číslo popisné 653 a 654 za deset tisíc korun.

Druhý kryt se nachází jen kousek od toho prvního a sice v ulici Obce Ležáků pod domem čp. 630. Tentokrát jde o kryt poněkud větší, který má bez pár metrů 500 čtverečních metrů. Opět ho zakoupí společenství vlastníků bytů, a to za cenu stejnou jako kryt první. Zda bude dále využíván tak, jak plánovali jeho stavitelé, není zřejmé. Svůj vlastní kryt má třeba i chrudimská radnice, který však majitele momentálně měnit nebude.

Městské zastupitelstvo by o prodeji krytů mělo rozhodovat na svém pravidelném jednání, které se uskuteční koncem září.  

Chrudim - Ranní mši svatou v neděli 6. září neozvláštnili pouze členové folklorních souborů, ale rovněž informace, o níž se podělil arciděkan Jiří Heblt s věřícími. Na samotnný závěr bohoslužby totiž přítomné informoval o výledcích šetření finančního úřadu v záležitosti týkající se údajně chybně využité dotace.

Katolický kněz Heblt totiž už v průběhu minulého týdne obdržel dopis, v němž „finančák“ sděluje, jak se na kauzu s údajně zneužitou dotací dívá. „Finanční úřad konstatoval, že farnost rozpočtovou kázeň neporušila. Děkuji všem, kdo na nás mysleli a modlili se,“ řekl s úlevou Jiří Heblt. Farnost tak podle všeho zachránilo dodatečné podání daňového přiznání, které urychleně poslala poté, co se o využití peněz určených na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie začal zajímat městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM). Ten podle slov úřednice Ministerstva kultury České republiky Simony Cigánkové orgány státní správy informoval o svém podezření, že farnost peníze zneužila v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty. Moučka přitom argumentoval svojí starostí o finance, které poskytuje stát formou dotací.

[[img:chrn_fullwidth:11786:Farnost postupně opravuje kostel, jenž čtyřicet let chátral. Komunisté se o církevní památky totiž nestarali.  Foto: Chrudimské noviny  ]]

Samotný Jaroslav Moučka rovněž tak neunesl mediální zájem, který svým počínáním vzbudil a na redaktora Chrudimských novin Jakuba Valentu podal trestní oznámení. Podle Moučky se sérií článků mohl novinář dopustit pomluvy a věc je nyní v šetření chrudimské kriminálky. V minulosti tímto způsobem řešili své spory s Chrudimskými novinami mnozí další místní politici. Šlo především o starostu města Petra Řezníčka (SNK-ED). Všechna tato trestní oznámení policisté ale pro svoji nedůvodnost odložili.  

Chrudim - Parčík u fontány naproti hotelu Central, v němž se kromě unikátní moderní plastiky a mozaikou vyzdobeného jezírka nachází jen občasná skupinka teenagerů holdujících marihuaně, patří k těm nejvíce zanedbaným lokalitám v těsném sousedství centra města. Pokud by však někdo chtěl využít místo k odpočinku, bude zklamán. Zničený není zdaleka jen vodotrysk.

Radnice se v minulosti vymlouvala na vysoké náklady, které by si obnovení unikátního vodotrysku vyžádalo. Nedostupné jsou prý i prvky mozaiky, které tvoří jezírko, do něhož voda z fontány padá. V České republice přitom existuje celá řada firem a živnostníků, kteří jsou schopni jejich kopie vyrobit. Nabízí se tedy otázka, zda nejde jen o dobrou vůli zúčastěných.

[[img:chrn_fullwidth:11782:Tento stav rozhodně k usednutí neláká.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celková zanedbanost a neutěšenost místa však vede místní omladinu k uvádění mobiliáře, který snad ještě slouží svému účelu, do stavu, který odpovídá okolí. Naposledy řádění skupinky mládežníků, kteří se sem pravděpodobně přesunuli z „lavičky hříchu“ u kostela svaté Kateřiny, odnesla jedna z místních laviček. Někoho nenapadlo nic lepšího, než ji polít hořlavinou a zapálit. Část dřevěných částí lavičky je tak spálená na uhel a rozhodně nevybízí k usednutí a odpočinku.

Chrudim - Další plánovací setkání se chystá v Městském parku. Úředníci společně s politky by zde rádi zjistili, co dál s těmito bývalými „Leninovy sady“. Vzniknout by tady mohlo třeba zbrusu nové dětské hřiště nebo přírodní hrací prvky, ať už to znamená cokoliv.

Plánovací setkání jsou akce, při nichž si především úředníci vedení manažerkou Zdravého města a Místní agendy 21, městskou zastupitelkou, která tají před veřejností své příjmy, Šárkou Trunečkovou (SNK-ED), doslova libují. V březnu totiž Trunečnová svolala do Michalského parku veřejnost, aby po několikáté vzbudila vášně a snažila se s lidmi přijít na to, co s bývalým hřbitovem dál. Přestože utekla řada měsíců, výstup z tohoto setkání není žádný a vše tak opět vypadá jen jako chytrý tah na začátku volebního období, že se něco bude konečně dít.

[[img:chrn_fullwidth:431:Městský park skrývá sice řadu kouzelných zákoutí, návštěvníci se mu ale zatím vyhýbají.  Foto: Chrudimské noviny]]

Setkání v Městském parku, které se uskuteční v pondělí 7. září od pěti odpoledne, by mělo být z podobnéhou „soudku“. Lidé by totiž na místě měli vyjevit svá přání a tužby, z nichž úředníci vyberou ta, která odpovídají schválenému konceptu rozvoje a následně je uvedou do praxe. Stačí vzpomenout na rozpačité reakce, které vyvolalo dětské hřiště plánované v „Jedličkách“ nedaleko Parku Střelnice.

[[img:chrn_fullwidth:433:O obnově původní funkce tohoto pavilonku, v němž sídlili ptáci, radnice neuvažuje. Místo toho bude budovat přírodní prvky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V souvislosti s Městským parkem se často ozývá kritika. Ať už jde o nedostatečně zabezpečené přechody přes rušnou Pardubickou ulici nebo zanedbávanou sochu Kalliopé, kterou plánuje radnice dlouhá léta opravit a stále se jí nedostává peněz. Rovněž její umístění nedaleko budovy finančního úřadu mnoho turistů nepřitáhne.

Chrudim - Parčík před Mateřskou školou v ulici Svatopluka Čecha je prostorem, s nímž si současné vedení města neví úplně rady. V minulosti se zde objevila třeba prapodivná lehátka, která však po kritice místních opět zmizela. V současnosti jsou zde ale například nevzhledné kontejnery, které ruší koncepci odpočinkového místa.

Parčík před městským kinem, kde si děti z blízké mateřské školky rozhodně hrát nemohou, nedá spát ani Tomáši Velendorfovi. „Z toho, jak v současnosti vypadá parčík před kinem, musí totiž člověk zákonitě vyvodit to, že je určen pouze pro ty občany, kteří buď žiji sami, nebo sice žijí ve dvojici, ale jejich vztah se zrovna ocitá v nějaké životní krizi a pokud si chtějí v tomto parčíku na chvíli odpočinout a posadit se tam spolu, tak jedině odděleně a hodně velký kus od sebe. A protože jsou u tohoto parčíku velice prakticky a esteticky velmi vkusně přistavěny i barevné kontejnery na tříděný odpad, tak je tento parčík určen asi i pro ty občany, kteří sem z daleka přivláčí těžký odpad, a pak si tam mohou, hned vedle těchto kontejnerů, na lehátku, v klidu a míru, zaslouženě na chvíli odpočinout. V klidu samozřejmě jen do té chvíle, než tam dorazí nějaký další třídič odpadu a nezačne tam vrhat skleněné láhve do toho správného kontejneru. Rád bych uvěřil tomu, že se mýlím a že je to vše jinak,“ popisuje své dojmy z parčíku, který byl dříve vybaven i fontánkou, Tomáš Velendorf.

Chrudimské noviny se tomuto prostoru věnovaly v sérii článků, které upozorňovaly na nekoncepčnost a celkově problematický vkus daného parčíku. V nedávné minulosti se také proslýchalo, že odmítavý postoj k současné koncepci byl i jedním z důvodů, proč musela ze svého postu odejít oblíbená ředitelka MŠ Svatopluka Čecha Iva Malinová. Za současnou podobou parčíku měl totiž stát údajně sám současný starosta Petr Řezníček (SNK-ED), který nedaleko bydlí.

[[img:chrn_fullwidth:1069:Parčík očekává budoucnost zakonzervovaného projektu, který se ne zcela povedl.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kateřina Jánská, která je technikem Úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim, jen krčí rameny. Parčík zdaleka nebyl dotvořen tak, jak měl být a se zmiňovanými kontejnery se také nic moc dělat nedá. „Celková koncepce tohoto prostoru byla tvořena ve spolupráci s obyvateli města a blízké mateřské školy. Ze záměru se, vinou omezených finančních prostředků, podařilo zrealizovat pouze část. Plocha obsahovala víc mobiliáře, nicméně na základě připomínek veřejnosti byl záhy po instalaci některý přemístěn. Pro kontejnery na tříděný odpad se nám, bohužel, nepodařilo najít vhodnější místo, které by svou dostupnou vzdáleností občanům vyhovovalo, proto byly v rámci projektu ponechány na místě, ale bylo pro ně navrženo odclonění od ostatní plochy,“ říká Jánská.

Radnice je tedy z prostoru bezradná a jeho další osud je nejistý. Samotné kontejnery na tříděný odpad se tak třeba pod zem nedostanou, přitom jde o běžnou praxi v historických centrech měst. Příkladem může být Praha, která nevzhledné nádoby na tříděný odpad umísťuje pod povrch běžně. Na takovou akci však město postrádá peníze.

Chrudim - Chrudimským novinám se jako jednomu z mála internetových projektů dostalo pocty být součástí obrovského webarchivu, který vytváří Oddělení archivace webů Národní knihovny, jehož cílem je zpřístupnit obsah českého internetu i budoucím generacím čtenářů.

„V prostředí internetu průběžně narůstá obrovské množství publikovaných dokumentů, které se postupně mění nebo zcela mizí. Pokud nebudou průběžně archivovány, tato významná součást národního kulturního dědictví bude nenávratně ztracena. Odpovědnost za archivaci webových zdrojů a jejich registraci v národní bibliografii nesou národní knihovny. Úlohou Webarchivu je archivace národního webu v prostředí sítě Internet. Jde o shromažďování webových zdrojů, jejich archivaci, ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům. Provádí se jednak kompletní archivace - tedy automatický sběr celého českého webu. Souběžně probíhá výběrová archivace, kdy dochází na základě URL k archivaci nejzajímavějších webových zdrojů vybraných na základě selekčních kritérií,“ uvádí web Národní knihovny.

Součástí tohoto výběrového archivu jsou i stránky Chrudimských novin, jak dokazuje certifikát o archivaci. Tímto certifikátem sice Národní knihovna nepotvrzuje kvalitu archivovaných stránek, přesto ale jde o unikátní „ocenění“, protože takový web je ukázkou autentického českého webu. Chrudimské noviny přinášejí už čtvrtým rokem denní zpravodajství z dění ve městě a jsou nejčtenějším internetovým deníkem v Chrudimi. Jako první se věnovaly celé řadě témat. Šlo především o kauzy týkající se zásahu protikorupční policie v Hotelu Bohemia, zrušeného sjezdu z obchvatu města u Medlešic nebo nehodě opilého šéfa Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře. Mezi články s nejvyšší čteností patřil pak třeba nekrolog Jaroslava Korečka za Fitiho a text o boji majitelů lesní restaurace Na Hájence s místními politiky, který se podařilo nakonec dovést do úspěšného konce a návštěvníci hospody tak mohou využívat lesní komunikaci.  

Chrudim - Na potíže v komunikci s městskými úředníky si nestěžují jen někteří novináři, ale i obyvatelé města platící daně, kteří se právě na mzdy „byrokratů“ skládají. Lidem se totiž občas vrací zpět maily, které se snažili pracovníkům Městského úřadu Chrudim zaslat.

Potíže v dotazování úředníků se přitom týkají jen lidí, kteří v komunikaci s nimi využívají specifický druh emailové adresy. Ta podle odborníků na informační technologie nesplňuje platné standardy pro elektronickou poštu a takzvaný „mailer demon“ tyto zprávy automaticky vrací odesilateli. Problém vysvětluje Karel Prášil z Oddělení informatiky MěÚ Chrudim. „Problém je v emailové adrese s tečkou před zavináčem, na kterou nelze ve většině případů odpovědět. Neodpovídá totiž standardu pro elektronickou poštu, který my, jako úřad, nebudeme obcházet,“ říká městský „ajťák“.

Slova svého kolegy potvrzuje i Lubomír Holeka, který je městským správcem sítí. „Zmiňovaný standard není zákon, ale předpis, kterým se řídí adresa elektronické pošty, zejména její tvar. Tečka je ve světě počítačů hodně speciální znak, často je brán jako oddělovač částí ve specifickém celku. Prakticky to znamená, že třeba adresa petrnovak.@mojeadresa.cz není podle tohoto předpisu zpracovatelná, tudíž není správně. Naopak adresa petr.ivan.novak@mojeadresa.cz je podle předpisu správně a náš server, který zpracovává poštu, ji přijme. Doručenou poštu totiž rozhodně neodmítáme,“ upřesňuje problém Holeka.

Tomu, kdo se chce dotázat městských úředníků a má mailovou adresu v nesprávné formě, tak nezbývá, než si ji změnit nebo zvednout telefon a příslušnému zaměstnanci města prostě zavolat.