Chrudim – V přímém přenosu sledovalo jednání zastupitelstva města Chrudim jenom promile počtu obyvatel Chrudimi. Díky pozměňovacímu návrhu bývalého starosty města, poslance a nynějšího zastupitele Jana Čechlovského (ODS) vypadly ze schvalovaného materiálu ve zrychleném řízení přidané diskutabilní parkovací koeficienty. Zodpovědnost za zařazení změn parkovacích koeficientů si mezi sebou místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) a František Pilný (ANO 2011) přehazovali už od začátku jako horký brambor. Přidáváme názor developera Milana Kušty, jak by se parkování ve městě mohlo řešit.

Jan Čechlovský se vyjádřil, že předložit takovou zásadní věc deset dní před jednáním zastupitelstva a schválit ji, není korektní. „Taková věc by si zasloužila projednání v řádném řízení, pokud bychom to zadali jiné firmě, vyšly by nám úplně jiné koeficienty,“ řekl. Pozměňovací návrh o nezařazení změn parkovacích koeficientů podpořila celá koalice, až na Piráty. Aleš Nunvář druhý den na tiskové konferenci vyjádřil zklamání, že je to malé dílčí vítězství developerů, kteří tak získali čas a mohou dál stavět, jak chtějí.

[[img:chrn_fullwidth:20087:Současný stav parkování je neutěšený.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Jaké je řešení parkování z pohledu developera?

Developer Milan Kušta je toho názoru, že parkování obecně je potřeba zvyšovat systémově ve spolupráci se samosprávou, developery i stavebníky. „Návrh města na fakticky dvojnásobné koeficienty pro parkování pro stavebníky a developerské společnosti je možná líbivý, za mě ale populistický, s diskutabilním přínosem. A bohužel při důsledném dodržování se zásadním dopadem na výstavbu bytů ve městě, zejména v jeho širším centru, a tím i na jeho rozvoj.“

Pro případy, kde jinak parkoviště postavit nejde, by mohl podle něj vzniknout fond, kam by se za každé nevybudované parkovací místo platila určitá částka. A z toho by se potom nové parkovací kapacity realizovaly. „Nyní se tyto případy posuzují individuálně, řeší se u developerských společností, ale u drobné bytové výstavby v rámci dostaveb a rekonstrukcí se nechávají být,“ vysvětlil.

K tomu, aby byl každý motivován parkovat na svém pozemku, by podle něj mohlo přispět zavedení parkovacích zón a jejich zpoplatnění s garancí, že takový majitel opravdu zaparkuje. „Současný stav je neutěšený, vydává se více povolení, než je parkovacích míst,“ uvedl. „Pokud se radní chtějí zabývat problematikou parkování seriózně, je třeba začít věci řešit komplexně, odborně a bez populismu, který ve zvýšení koeficientů spatřuji,“ řekl developer Milan Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:20088:Parkovací koeficienty nevyřeší vše.  Foto: Chrudimské noviny]]

Najednou dávají od koeficientů ruce pryč

A kdo za kontroverzní návrh dvojnásobného navýšení parkovacích koeficientů vlastně může? Aleš Nunvář po fiasku na zastupitelstvu poukázal na to, že věc předložil odbor územního plánování, který spadá pod starostu. A starosta František Pilný na to reagoval tím, že určený zastupitel pro územní plán je Aleš Nunvář.

Právě ten se po vzájemné předchozí domluvě na tiskovce ještě před jednáním zastupitelstva vyjádřil: „My jako město jsme se k materiálu rozhodli přidat ještě jednu věc, a to změnu koeficientů parkování,“ a starosta takticky vyčkával a mlčel. Ke koeficientům promluvil až po jednání na další tiskovce. „Tím, že jsme zjistili, že to tam vlastně zařadil úřad, úředníci, tak jsem bral tu připomínku Jana Čechlovského, že takto zásadní změna parkovacích koeficientů si zaslouží delší debatu v rámci řádné změny územního plánu,“ vysvětlil a ostatní nechal už raději bez komentáře.

Parkovací koeficienty se budou znovu projednávat pří řádné změně územního plánu číslo šest.

Pardubický kraj/Chrudim – Kácení stromů v Čechách pokračuje, Pardubický kraj je na tom podle nejnověji zpracované statistiky za rok 2020 nejhůře. Podél cest se kácí více, než se vysazuje. Je to bohužel celorepublikový trend. Pro přehled uveřejňujeme statistiky kácení stromů podél cest, které na konci roku zaslala do redakce mluvčí Arniky Kristýna Dušák. Ve městě Chrudim je za rok 2020 statistika lepší. Přidáváme vysvětlení  od Kateřiny Mrózkové a Kateřiny Jánské, proč musel být pokácen památný strom vysazený v horní části Moravovy zahrady, kde se dlouho mluví o vzniku parkovacího domu.

[[img:chrn_fullwidth:20067:Zdroj: Arnika]]

I přes osmdesát nově vysazených dřevin v minulém roce se také v Chrudimi kácelo. Přesto statistika vychází o dost lépe než u kácení stromů podél krajských silnic, které má na starosti Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Ve městě Chrudim bylo ale jen za první měsíc roku 2022 podáno 8 žádostí k pokácení. „Kácení dřevin povolujeme na celém území města Chrudim nejen pro občany, ale také pro právnické osoby, včetně města Chrudim. Za rok 2021 bylo podáno 46 žádostí a byl vydán stejný počet rozhodnutí. Podle zákona vedeme evidenci vydaných rozhodnutí, ale nevedeme evidenci podle druhů stromů, které byly předmětem řízení,“ vysvětlila Kateřina Mrózková a také dodala, že předmětná lípa podle zákona památným stromem nebyla. Povolení k jejímu pokácení bylo vydáno, protože dva roky po sobě neobrazila a začala se loupat kůra. „Od 1. 1. 2022  do 21. 3.2022  bylo na náš odbor podáno celkem 21 žádostí o povolení kácení celkem 28 kusů stromů, pro 6 kusů stromů povolení vydáno nebylo.“

[[img:chrn_fullwidth:20063:Pařez pokácené lípy srdčité, vysazené roku 1994 k výročí 28. října 1918.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedním z posledních pokácených dřevin se stal v březnu památný strom, lípa srdčitá, která se vysazovala před 28 lety v horní části Moravovy zahrady. Traduje se, že ho vysadil Ondřej Kudrnáč, ale není to pravda, ten sázel strom u husitského kostela. Úřednice městského úřadu Chrudim Kateřina Jánská vysvětlila důvody, proč se lípa musela pokácet. „V těch zpevněných plochách okolo byl jen velmi malý prostor pro kořenový systém. A takhle dospělý strom už se nedal v tom suchu zachránit ani zaléváním. Trpěl takovým strašným stresem, že už se s ním bohužel potom nedalo nic dělat. Plus ještě další věci, zasolení těch vedlejších komunikací.“

[[img:chrn_fullwidth:20066:Zdroj: Arnika]]

Dnes už se přistupuje podle Kateřiny Jánské k výsadbě naštěstí jinak. „Už dlouhodobě sázíme jiné druhy stromů, které jsou odolnější na sucho i zasolování. A sázíme je tak, aby měly větší prostor pro zakořenění,“ upozornila na zlepšení v koncepci výsadby. Takto už dohlíží na stromy ve městě prý minimálně patnáct let. Znamená to tedy, že se nový strom do horní části Moravovy zahrady, kde by mohl vyrůst dvoupatrový parkovací dům, už vysazovat nebude? „Na podzim tam vysadíme keř magnólie, protože další strom tam už opravdu vyrůst nemůže.“ Magnólie hvězdokvětá, na rozdíl od své příbuzné magnólie Soulangovy, dorůstající až šesti metrů, se hodí do malých zahrádek a roste spíše do šířky. Jestli se při kácení bude konat stejná „revoluce“, jako když se čistily plochy u Bohemky, kde mělo stát podzemní parkoviště, ukáže terpve čas.

[[img:chrn_fullwidth:20068:Lípa srdčitá v pozadí, 70. loutkářská Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Ukazuje se, jak moc by měli být lidé v nadcházejících volbách všímaví k populistickým formulacím o určených cílech, které vlastně ani politici často právě nemají ve své moci, nebo ani nejdou uskutečnit. Jednou z mnoha věcí, kterou si současná vládnoucí koalice dala do svého programového prohlášení je, že „udělají maximum“ pro zakopání horkovodu podél ulice Na Ostrově pod zem.

[[img:chrn_fullwidth:20059:Horkovod v ulici Na Ostrově skrývá mnohé.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože některým spoluobčanům se trubky viditelně hodí pro uschování nejrůznějších odpadků, většinu lidí potěší, až jim zmizí z očí. Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) bylo zakopání horkovodu nejblíže k realizaci v roce 2020, ale prý přišel covid. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) nevěří, že se zakopání letos uskuteční.

[[img:chrn_fullwidth:20060:O zakopaní horkovodu už se mluví dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ochranná pásma pro cyklisty v ulici Na Ostrově by měla navazovat na místa, kde leží horkovod. Ten by měl být ale od lávky u základní školy U Stadionu k mostu u Tesca zakopaný, a to už letos! I když mezi lávkou a mostem Vrchlického prý celý horkovod z technických důvodů zakopat nelze. Úprava navíc může být prováděna jen v letních měsících. Zároveň celou věc komplikuje oprava mostu přes Chrudimku, kterou plánuje Ředitelství silnic a dálnic. 

[[img:chrn_fullwidth:20061:Horkovod ani z technických důvodů zakopat celý nejde.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – To, že se město nakonec bude, pod hrozbou stěhování sbírek na Rychmburk, na opravě fasády Regionálního muzea v Chrudimi podílet spolu s Pardubickým krajem, už se předpokládá od podzimu. Zastupitelstvo bude v pondělí schvalovat žádost muzea o dotaci ve výší 3,2 milionu korun. Podle starosty je podmínkou přidělení dotace, že lešení zmizí, než začne Loutkářská Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:20043:Noční pohled na lešení u muzea. Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) si stojí za svým, podle smlouvy mezi městem a krajem by se o budovu muzea měl jednoznačně starat kraj. „Nicméně asi není v zájmu nikoho, aby se Regionální muzeum přestěhovalo z Chrudimi někam jinam. Myslím si, že do Chrudimi patří,“ uvedl. „Nelíbí se mi to ohyzdné lešení, co tam je. Je škoda, že tam kraj rok zbytečně promarnil, už to mohlo být dávno hotové. Nicméně dotace předpokládá nejzazší termín provedení i s odstraněním lešení do 30. června,“ připomněl starosta termín, na kterém si trvá, jak několikrát zdůraznil. „Já jsem na tom termínu celkem trval, protože Loutkářská Chrudim i v době covidu byla poměrně velmi navštěvovaná. Letos očekáváme daleko větší účast, pokud nebude covid,“ podotknul.

[[img:chrn_fullwidth:20058:Regionální muzeum bez lešení už si skoro nikdo ani nepamatuje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli se ale termín opravy fasády, o které spolu oba politici, František Pilný (ANO 2011) a krajský náměstek Roman Línek (KDU-ČSL), s přestávkami reálně jednají už od jara 2019, stihne za tři měsíce dokončit, je zatím nejisté. Náhodný občan, kterého jsme oslovili u muzea, má ale jasno. Obsah jeho sdělení si může lehce každý domyslet sám. Proslýchalo se, že bude stát oprava nejdříve 30 milionů, nakonec to bude odhadem 6,5 milionu korun. Veřejná soutěž ještě vypsaná není a viditelně se čeká, až bude přidělena dotace. „Žádost nakonec přišla prvního března, aby to zastupitelstvo stihlo ještě projednat, a byl jsem opakovaně ujištěn paní ředitelkou Regionálního muzea, že to stíhají a že s tím počítají. Jak to nakonec bude, nevím,“ řekl nakonec František Pilný.

Chrudim – Za čtyři roky se situace s parkováním ve městě nevyřešila. Zatím nestojí ani jeden parkovací dům. Místo jejich výstavby se přehazuje problém s parkováním na developery a příští vládnoucí koalici, přesto je možné při zdravém rozumu udělat několik malých změn a parkování v Chrudimi se může o hodně zlepšit. Mohl by se například změnit systém parkování za městským úřadem, nebo je to jen takové fanfarónské plácnutí do vody, protože úředník dojíždějící do práce autem ani nemá kde jinde zaparkovat, aby neblokoval místa takzvaně pro klienty?

[[img:chrn_fullwidth:17067:Současné řešení parkování Na Větrníku a Na Šancích, 8. 1. 2021. Foto: Chrudimské noviny]]

Každý, kdo čas od času zajíždí na parkoviště před městským nebo finančním úřadem v Chrudimi, zažívá už několik let doslova boj o život kvůli zaparkování. „Jsou to masakry. Nemůžeme se tam vejít, nejde zaparkovat, ať se jede na dopravku, nebo pro rybářský lístek, několikrát jsem byl svědkem odřených aut, nebo vztyčených pěstí,“ říká jeden z Chrudimáků. „A přitom tam nehnutě celých osm hodin stojí stovka aut úředníků, co si asi vůbec ani neuvědomují, že de facto blokují parkování svým klientům,“ naráží na problém v systému parkování. Situace by se dala relativně lehce vyřešit obrátkovým parkováním, na kterém je postaveno i fungování podzemního parkoviště pod Balustrádou od chrudimského developera Milana Kušty. To by ovšem nejdříve měli mít dojíždějící úředníci kam jinam zaparkovat.

[[img:chrn_fullwidth:20048:Změní se systém parkování za městským úřadem?  Foto: Chrudimské noviny]]

Nápadem, který totiž některým probleskuje hlavou je, že by město mělo zapracovat na budování záchytných parkovišť na kraji města a povolovacím systémem dokonce omezit vjezd do centra jen pro majitele domů, provozovatele obchodů a jejich zákazníky. Za dvě záchytná parkoviště bychom mohli považovat to v lokalitě Na Větrníku, nebo třeba u Tesca. „Kdyby ti úředníci zvedli zadky a místo parkování přímo před úřadem si dali povinnou zdravotně pracovní procházku přes město, byl by to jeden z velmi silných příspěvků k problematice parkování a zlepšení veřejného prostoru v Chrudimi,“ říká k této problematice galerista Luboš Jelínek. „Kdyby soudruzi nemohli zaparkovat za národním výborem, možná by se i výstavba parkovacích domů urychlila,“ dodává se smíchem.

[[img:chrn_fullwidth:19828:Když není kam zaparkovat, někteří občané chtějí z parkovišť u úřadů vyhnat úředníky.  Foto: Chrudimské noviny ]]

„Řešení je už deset let pořád stejné. Udělat tři parkovací domy. Radniční koalice složená z ODS, Chrudimské volby a KDU-ČSL to dala do svého volebního programu už před dvanácti lety, a za tu dobu pro jejich realizaci nikdo nic neudělal,“ vysvětluje developer Milan Kušta. „Bojovali jsme za to, aby bylo parkoviště i v letním kině, protože půlka je zbytečně zabraný prostor. Ale mělo být i dvoupatrové parkoviště za sportovní halou. Tam se zachovali jako chytrá Horákyně, že namalovali na asfalt čáry, ale jinak je to nevyužitá kapacita, protože tam by se dala postavit úžasně dvě patra.“

[[img:chrn_fullwidth:19967:Parkování za sportovní halou funguje provizorně od srpna 2020 než vznikne parkovací dům v Moravově zahradě.  Foto: Chrudimské noviny]]

A co současní politici, kteří toho o parkování už mnoho namluvili, ale parkovací dům nebo záchytné parkoviště postavit nenechali? V souvislosti se změnou územního plánu zrychleným způsobem, na kterou vyčlenilo město 295 tisíc korun včetně DPH, se budou měnit i povinné počty parkovacích míst u nové výstavby ve městě a řešení parkování v Chrudimi se tak vlastně přehodí na developery a místostarosta zodpovědný za dopravu se nechal slyšet, že postavit minimálně jeden parkovací dům každé čtyři roky je výzvou pro budoucí vládnoucí koalice.

[[img:chrn_fullwidth:20040:Na Větrník budou podle starosty jezdit řešit parkování hlídky strážníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Příloha: 

Navrhované koeficienty pro parkování

Chrudim – Označování popelnic QR kódy způsobuje u některých chrudimských spoluobčanů oprávněné rozpaky a pochybnosti, zda to pro ně vůbec bude výhodné. Problém nastává hlavně u těch, kteří z nějakých důvodů popelnice nemají. Jak mají tito občané postupovat po uplynutí měsíce března, kdy obcházejí brigádníci v den svozu do 19. hodiny město s nálepkami QR kódů, které na popelnice s číslem popisným lepí? Co bude s jejich odpadem, ptají se občané. Budou mít k dispozici například označené sáčky s QR kódy od Technických služeb Chrudim, nebo jak bude město Chrudim tuto věc řešit? Ukazuje se, že na řadu bude muset přijít nová odpadová vyhláška a pár kroků navíc pro ty, co popelnici nevlastní.

Jestli budou speciálně označené sáčky pro občany bez popelnic k dispozici a jaká bude případně jejich cena, se zatím neřeší. Jedinou možností, jak vyplývá z odpovědi místostarosty Aleše Nunváře (Piráti), je pořídit si popelnici a tu si nechat QR kódem do konce března označit, nebo si zajít nálepku vyzvednout osobně na oddělení odpadového hospodářství. Ti, co popelnici nemají, musí směřovat svoje kroky s odpadkovým pytlem do nejbližšího veřejného kontejneru. „Jak to, že někteří lidi popelnice nemají?“ – podivoval se místostarosta Aleš Nunvář. Důvody mohou být různé: zdravotní, finanční nebo prostorové. „V Chrudimi vyvážíme popelnice, s tou výjimkou, že když je u popelnice pytel, tak se vyhodí taky, ale jinak mají občané povinnost popelnice mít. Pytle nikdy nemají ležet na ulici. Pokud má někdo nějaký pytel s odpadky, měl by ho hodit do nějakého kontejneru, které jsou na komunální odpad na veřejných místech, rozhodně by se nikde neměly válet, všechny odpadky patří do košů a ty periodicky svážíme,“ dodal Aleš Nunvář.

[[img:chrn_fullwidth:20000: Město si chce posvítit s placením popelnic i na občany s jiným trvalým pobytem.  Foto: Chrudimské noviny]]

S tímto řešením ale někteří občané nesouzní. „Kam budou chodit třeba ty babičky s těmi odpadky, co unesou sotva ten uzlíček, co dojdou sotva pár kroků? Osmdesátiletá dáma bude muset chodit s odpadky třeba přes půl kilometru, to je odpověď pana místostarosty? Jsou lidi, kteří možnost mít popelnici opravdu nemají. Co budou dělat nemocní, nebo ti z malých obchůdků. To asi není pro občana nejlepší řešení. Tady se kácí les, těch třísek je spousta a jsou opravdu bolestivé,“ uvádí například jeden z občanů z centra, odkud člověk na nejbližší veřejný kontejner na odpad sotva okem dohlédne.

[[img:chrn_fullwidth:20002:Ilustrační foto.  Foto: Chrudimské noviny]]

Platba poplatku za popelnici už nebude fixována na trvalý pobyt?

„Řešíme občany, kteří popelnice mají. Děláme to proto, že po městě máme velké množství popelnic, a zavádíme jejich evidenci, abychom zjistili, kolik jich máme, a dokázali dohlédnout na to, kdo platí a kdo neplatí,“ odpovídal na dotaz Chrudimských novin Aleš Nunvář. „Existují hypotetické příklady a o některých už víme, kdy občan, který má dvě nemovitosti, typicky dva rodinné domy, i takoví v Chrudimi jsou, tak v jednom bydlí a v druhém má nájemníky s trvalým bydlištěm odjinud, a u nás je platba poplatku fixována na trvalý pobyt,“ uvedl místostarosta, kam chystané změny povedou. „Takže tam jsou popelnice vyváženy, ale není za ně placeno, což je typický příklad, který se stává. V návaznosti na to, co v evidenci zjistíme, budeme měnit odpadovou vyhlášku města tak, abychom pokryli i tyto lidi, tu šedou zónu, aby to placeno bylo a aby občané platili, a z toho bude vyplývat, že kdo nebude mít popelnici označenou QR kódem, popelnice vyvezena nebude, ale tím nechci strašit, protože to není věc příštích týdnů ani měsíců, a předcházet tomu bude důkladná analýza na základě získaných dat,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20001: Číslo 666 čistě náhodné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po jeho slovech zareagoval i starosta města Chrudim František Pilný (ANO 2011) nejprve vyjádřením, že se tím otevírá zajímavá věc, a to, kolik lidí vlastně v Chrudimi bydlí a zároveň zde nemá nahlášené trvalé bydliště. „Ať už jsou to nájemníci, nebo se sem přistěhovali, byt si koupili, ale trvalé bydliště mají pořád někde jinde, což znamená, že daně platí jinde, odpad platí jinde a využívají dál služeb města Chrudimi, za které ale neplatí,“ uvedl starosta.

[[img:chrn_fullwidth:19998:]]

Bude se platit odpad i z prázdných bytů?

Zdánlivě prosté nalepování QR kódu vázaného na popelnice odhalí v příštích měsících mnohé. „Osobně jsem zvědavý na tu analýzu, co z toho vlastně vzejde a kolik lidí se nám vůbec nepodaří dohledat. Respektive tam to bude proti sobě, člověk – popelnice,“ doplnil starosta. „Takže kolik bude bezprizorních popelnic, a na druhé straně, kolik lidí nemá popelnice. Myslím si, že pak by na to měla zareagovat ta vyhláška o odpadech, že by se třeba mělo platit i v uvozovkách z prázdných bytů, protože ony prázdné nejsou, někdo tam bydlí a ten odpad někam vyhazuje na území města, jenom tam nemá trvalý pobyt,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19999:Momentka z ulice Čs. armády.  Foto: Chrudimské noviny]]

Možná vznikne i ohlašovna trvalého pobytu

Jak uvedl starosta, chystané změny by se potom samozřejmě týkaly i daňových výnosů. „Už hodně dlouho si hraju s myšlenkou, jestli neudělat nějakou městskou ohlašovnu trvalého pobytu, ale nejsme zatím schopni nastavit ty podmínky, protože rozhodně nechci, aby se sem hlásil každý bezdomovec z celé České republiky, to asi není naším účelem. Ale zároveň musíme ty služby poskytovat pro všechny. Čili zatím jsem nedokázal najít se správním odborem tu správnou formulaci, co s tím. Ale pracujeme na tom a přemýšlíme o tom,“ dovysvětlil starosta.

Chrudim – Sliby se prý mají plnit nejen o Vánocích, ale také alespoň před volbami. Toho si jsou vědomi i Chrudimáci, kteří měli obnovu kašny Brusel v programu. Na funkční kašnu se těší obyvatelé už několik let. Rekonstruovat se bude podle původního návrhu a ikdyž už loni radní nedoporučili předražené nabídky schválit, vysoutěžená částka stejně nakonec převyšuje projektantský rozpočet o tolik, že by za to mohla být s přehledem i pěkná chatička, nebo třeba opomenutá lávka v Úzké.

[[img:chrn_fullwidth:20024:Večerní pohled na kašnu Brusel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vyjádření Petra Lichtenberga k rozpočtovému opatření a přesunům jednotlivých položek v investicích trochu připomínalo slavnou scénku z filmu Pupendo u mozaiky, kde Jaroslav Dušek coby ředitel měl říct něco, co mu nešlo přes rty. Petr Lichtenberg vysvětloval dlouze, kde se peníze na opravu vezmou, a než došel k podstatnému, jeho hlas už se dostal do sotva slyšitelné polohy. „Bere se to z těch jiných položek, jako třeba,“ pokračoval a v té chvíli už jeho hlas klesl na sotva slyšitelnou úroveň- „z údržby a rekonstrukce chodníků, nebo rekonstrukce veřejného osvětlení.“

 [[img:chrn_fullwidth:20025:Kašna slouží i pro ptáky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak vlastně veřejná zakázka na „Stavební úpravy kašny Brusel v Husově ulici“ dopadla, oznámil na stejné úterní tiskové konferenci Aleš Nunvář (Piráti) o skoro hodinu později. Nakonec se došlo k částce vskutku velkolepé. Projektantský rozpočet činil 2 miliony 635 tisíc korun a vysoutěžená nabídka je za částku 3 miliony 762 tisíc korun. „Takže dílo je zhruba o milion korun dražší než projektantský rozpočet. I tak jsme se rozhodli to schválit a bude se to letos stavět,“ uvedl Aleš Nunvář a začal vysvětlovat, proč tomu tak je.

 [[img:chrn_fullwidth:19997:Oprava kašny Brusel vyjde dráž, než se původně předpokládalo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kromě obnovy celého povrchu se bude totiž budovat i šachta nebo rozvody elektřiny a vody. „To se všechno musí nahradit, proto je ta částka takto výrazná. Mluvili jsme o tom dlouho a chceme zlepšovat veřejné prostory a toto místo si to jednoznačně zaslouží.“

Starosta František Pilný (ANO 2011) ke všemu dodal, že ještě přemýšlí, že by se ke kašně ještě později mohla dodat i pamětní deska.

[[img:chrn_fullwidth:19912:Bez komentáře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Kdysi se tu skupinka iniciativních občanů pokoušela prosadit discgolf, aby se park oživil a stal se přívětivým místem pro slušné lidi, kteří by tu rádi trávili čas odpočinkovými aktivitami. Kdo tu žije nebo bydlel, ten ví, že této městské lokalitě by to jen prospělo. Starosta František Pilný (ANO 2011) sice několikrát přislíbil projednání vzniklé petice nově na zastupitelstvu, ve skutečnosti je ale ticho po pěšině a projednání se neustále odkládá. Z parku se mezitím pomalu stává trvalé doupě feťáků a bezdomovců. 

[[img:chrn_fullwidth:19823:]]

V pátek tu městská policie vyzvedávala na oznámení občana injekční stříkačku. Pokud se s údržbou a oživením parku co nejdříve něco neudělá, je docela možné, že jich tu bude k nalezení čím dál více. Chrudimské noviny informovaly už na podzim, že to jde s bezpečností v parku z kopce, zatímco tiskový úsek se snažil upoutat pozornost veřejnosti na vysazené květiny u altánu.

[[img:chrn_fullwidth:19824:]]

Už v té době byl mostek v dezolátním stavu a hrozilo na něm zranění. Policejní pásky jej z bezpečnostních důvodů omotaly až o pár týdnů později. A co údržba? Ta se zatím nekoná. Mostek se pomalu rozpadá, jak trouchniví, a v křovinách se dají sehnat nejrůznější kousky oblečení. Z jezírek nevhodných pro život se odlovují ryby, až když už je pozdě, však tam přece nepatří, a vše podtrhují vysypané obsahy květiňáčů se seschlými rostlinami pod okny úřadu. Z přilehlého parkoviště se možná brzy stane vrakoviště. Zatím se viditelně nic neděje. Ani po několika měsících to nevypadá, že je nějaká pozitivní změna na obzoru. Starosta František Pilný (ANO 2011) se zatím k tomu, jestli alespoň posune petici o discgolfu k projednání na březnovém zastupitelstvu, nevyjádřil. 

[[gal:19953]]

Jen se opakují oznámení občanů kvůli aktivitám, které do parku skutečně nepatří. A prvního března zazvonil na městské policii telefon, že v administrativní budově v Městském parku se zdržují bezdomovci a odmítají odejít. „Strážníci v příslušném objektu zastihli jednoho muže bez domova ze Skutče, jenž nebyl orientován místem ani časem, přičemž jevil známky požití alkoholu. Hlídka jej proto podrobila orientační dechové zkoušce s naměřenou hodnotou 3,1 promile alkoholu,“ informoval vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Chrudim – Na předních příčkách v denní čtenosti Chrudimských novin se začaly od minulého týdne objevovat několik let staré články informující o prodeji krytů civilní ochrany. Občané Chrudimi se začali zajímat o jejich osud s několikaletým zpožděním. Město Chrudim v minulosti všechny kryty ve svém vlastnictví místo jejich údržby postupně prodávalo. To ale neznamená, že ve městě žádné nejsou, alespoň podle seznamu, který včera zveřejnili úředníci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Otázky s žádostí o informace na jejich umístění ale vyvolávají z oficiálních míst buď žádné, vyhýbavé, anebo podrážděné reakce „uražené vrchnosti“. Zveřejní se nepoužitelný, zastaralý seznam, nebo odpoví na úplně jinou otázku, než na jakou se občan zeptal. Hlavně, že mají odškrtnuto. A v případě nebezpečí? Ať si občan prchá, kam chce. 

[[img:chrn_fullwidth:18503:I tyto schody vedou k jednomu z bývalých krytů pod Zlatou stezkou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mluvčí Ministerstva vnitra ČR Pavla Jakoubková po mnoha otázkách občanů ze všech koutů ČR včera v oficiální tiskové zprávě informovala, že aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, aby bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat.  „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, k nešíření matoucích informací a zpráv a k nevyvolávání paniky.“

[[img:chrn_fullwidth:19958:Občané se zajímají, kudy vedou cesty do krytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR ale zároveň včera zveřejnilo na žádost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kompletní seznam stálých úkrytů civilní ochrany, které se mohou využít k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. Jenom v Chrudimi je dle těchto informací stálých úkrytů 17. Na vnější straně hlavních vchodových tlakově plynotěsných dveří (uzávěru) musí být vyznačeno jejich evidenční číslo.

[[img:chrn_fullwidth:19957:Zveřejněný seznam neobsahuje adresy. Zdroj: MV - GŘ HZS ČR]]

Pokud k tomu není vážný důvod, úkryty nebývají vyřazovány z evidence, jejich údržba totiž podle odborníků ročně přijde jen na pár tisíc. Na otázku dvou občanů ptajících se na umístění krytů vedoucí odboru krizového řízení Marek Kozák ale pouze vyhýbavě odpověděl, že město Chrudim v současné době už žádný protiletecký kryt nevlastní: „Byly vyřazeny z evidence a prodány soukromým subjektům.“ Dva kryty civilní ochrany se prodaly v letech 2015–2016, poslední kryt ve vlastnictví města, na Palackého třídě, odsouhlasilo prodat v březnu 2018, ale prodej se po té neuskutečnil.

[[img:chrn_fullwidth:19959:Odborníci vzkazují, že na zatloukání oken je ještě čas. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimské noviny se tedy v souvislosti se zveřejněným seznamem dostupných krytů zeptaly za občany, jak se věci mají. Dodáváme, že, tisková mluvčí HZS Pardubického kraje odkázala přímo na mluvčí Generálního ředitelství HZS ČR Pavlu Jakoubkovou. Jak se může běžný občan Chrudimi dopátrat podle evidenčního čísla krytu, kde se přesně nacházejí a proč se vůbec takový seznam zveřejňuje? Dostalo se nám pouze této obecné odpovědi: „Nebudeme zveřejňovat adresy. Ty jsou v gesci jednotlivých obcí.“ Například město Kolín, které zároveň kryty vlastní, bez problému adresy zveřejňuje. To ale není případ Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:19987:Cyril Luhan mladší ukazuje na vstup do jednoho z bývalých krytů, který stavěl jeho otec.  Foto: Chrudimské noviny]]

Někteří občané, kteří ještě mají v živé paměti cvičné evakuace, kdy se děti učily zacházet i s plynovými maskami, si v této situaci zachovávají chladnou hlavu: „Nejlepší je přikrýt se proti radioaktivnímu spadu novinami, to nás učili ve škole.“

[[img:chrn_fullwidth:19988:Zdroj: chrudim.eu]]

Příloha: 

Zveřejněný seznam stálých krytů civilní ochrany