Chrudim – Odpustit, nebo neodpustit? Dluhy za bydlení jsou jednou z položek, která dlouhodobě zatěžuje rozpočet města a to je s sebou táhne jakou kouli na noze. Většina z nich je však dávno nevymahatelná, protože dlužníci jsou často zcela bez prostředků, nebo dokonce po smrti.

„Zhruba šest let jsem v zastupitelstvu - nejdříve jsem se divil, nemohl skutečnost týkající se těchto dluhů pobrat, nechápavě kroutil hlavou," říká hlavní odpůrce odpouštění dluhů, městský zastupitel Petr Lichtenberg. 

[[img:chrn_fullwidth:2960:]]

„Začal jsem průběžně psát, žádat informace, navrhovat řešení, apelovat, upozorňovat, burcovat, vztekat se - bez výsledku. A pak mne místostarosta za tuto oblast zodpovědný na zastupitelstvu, na moji další, tentokráte ústní upomínku - po urgencích a asi 5 měsících neodpovědi, řekne, že mi stejně neodpoví. Tajemník mě se svojí odpovědí ignoruje - a ze zákona musí odpovědět do 30 dnů. Zodpovědný úředník mi řekne, že mi žádné podklady nedá, protože nejsem jeho nadřízený. Ze zákona mi tyto informace však dát musí. Taková byla a je realita místní politiky v 21. století,“ komentuje dluhy neplatičů na sociálních sítích předseda bytové komise rady města Petr Lichtenberg. Při pondělním hlasování o odpuštění osmimilionové částky pak byl Svobodný Lichtenberg jediný, kdo hlasoval proti.

[[img:chrn_fullwidth:13391:]]

Ve prospěch odpuštění dluhů argumentuje místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim): „Jedná se o peníze, které nelze vymoci. Jde třeba o zkrachovalé firmy, osoby s dvaceti exekucemi, osoby po smrti. Především se obávám, že jsou pohledávky promlčené - některé se datují i do roku 1996. Jen v účetnictví byly na jiných účtech a zkreslovaly hospodaření – v podstatě šlo o očekáváné příjmy. Je potřeba se ptát těch, kdo byli na radnici v letech 1996 - 2000, kdy vznikla řada pohledávek. Nicméně, systém je teď nastaven jinak a doufám, že kolegové od gesčního místostarosty Jaroslava Trávníčka na to dohlédnou,“ uvádí Málek, proč je pro město výhodnější dluhy „smáznout“.

V současné době prý obdobná situace nastat nemůže. Místostarosta Trávníček na pondělním jednání své kolegy v zastupitelstvu ubezpečil, že prakticky všichni nájemníci mají dnes smlouvy na dobu určitou a neplatiče si úředníci dobře pamatují, takže ti se do městských bytů nedostanou. Seznam neplatičů si pak vyžádal i Petr Lichtenberg, k čemuž místostarosta viditelně ne příliš ochotně přikývl.  

Chrudim – Poslední jednání městských zastupitelů před koncem roku si jeho účastníci z řad opozice chtěli nejspíše užít do sytosti, protože právě jejich přičiněním se protáhlo na více než tři hodiny. Dvacet bodů jednání se tak probralo tempem, z nějž některým přítomným doslova šedivěly vlasy.

Hodinovou diskusi si vyžádal hned jeden z prvních bodů, kde přišel na „přetřes“ rozpočet města na rok 2017. Radnice sestavila vyrovnané příjmy i výdaje, za což se jí dostalo pochvaly od komunisty Jaroslava Moučky. Ten jinak celý večer neopustil svou známou písničku a vesele dál útočil na katolickou církev a místního arciděkana Jiřího Heblta. Občas se tak rozohnil, že z lokálních témat přeskakoval do celostátních, za což se mu od přítomných úředníků polohlasem dostalo nelichotivých přízvisek a úsměšků. Třídní boj zkrátka rudí pohrobci minulého režimu stále z krve nedostali. Samotný rozpočet oproti letošnímu roku naroste zhruba o pět procent a prošel hlasováním bez potíží.

V rámci rozpočtového opatření, jež bylo třeba též schválit, radnice pošle další peníze azylovému domu. O tomto tématu Chrudimské noviny již informovaly. Městský zastupitel a poslanec David Kasal (ANO 2011) toužil vědět, jakým směrem se hodnoty příspěvků pro toto navýsost potřebné zařízení provozované Centrem J.J. Pestalozziho v minulých letech pohybovaly. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) slíbil materiály poskytnout. Kasala však upozornil, že je třeba zohlednit i klesající státní, respektive krajskou podporu „azyláku“, což Babišův poslanec samozřejmě akceptoval.

Vyhláška upravující noční klid a výjimky z něj se obešla bez připomínek. Obyvatelé města by však měli vědět, že pokud snad budou žádat o výjimku z dodržování tohoto období spánku a ticha, musí dojít k jejímu přímému zakomponování do doplňku k vyhlášce. Schvalovat doplněk je pak v kompetenci zastupitelstva.

Nové školní obvody sice prošly, ale neschválení dotace futsalistům již nikoliv. Opoziční zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) totiž rozehrál mač, v němž chtěl naopak sportovcům další peníze přihrát a to se neobešlo bez dohadování, kde sto tisíc korun vzít. Nakonec se radnice zavázala k příslibu, že v rozpočtu pro příští rok se objeví příslib peníze poskytnout. Ne však celou částku, ale pouze polovinu.

[[img:chrn_fullwidth:235:]]

Posledním bodem, jenž stojí za zmínku, je závazek města dál neřešit pohledávky po neplatičích nájmů v městských bytech. Celkem tito výtečníci dluží radnici osm milionů korun. Jedná se však o peníze, které již nikdo nikdy neuvidí. Část dlužníků je totiž dávno po smrti a některé dluhy jsou dokonce z devadesátých let. Městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní), jemuž v pondělí mimořádně nekryl záda absentující Josef Káles (Svobodní), tak přítomným oznámil, že už z principu nemůže hlasovat pro. Nakonec se však odpuštění hříšníkům dostalo, protože ostatní politici jeho nesouhlas hravě přehlasovali.

Zbývalo ještě probrat převody pozemků a stanovit výši odměny nové zastupitelce Iloně Jeníčkové (ČSSD). Poté už jen popřát politické smetánce příjemné prožití svátků Vánočních. Po Novém roce se pánové a dámy sejdou opět 30. ledna.  

Chrudim - V Regionálním muzeu byla výstava Chrudim včera a dnes aneb Střípky z minulosti chrudimských domů prodloužena až do 8. ledna příštího roku. Dokumentuje některé změny nebo naopak doklady zachování staré podoby staveb.

Díky vynálezu fotografie poznejte podobu řady staveb v minulosti a porovnejte ji se vzhledem současným. Sbírka Regionálního muzea v Chrudimi uchovává velkou regionální fotografickou kolekci, kterou na výstavě uvidíte.

Pro nejstarší období je nejdůležitějším zdrojem informací archeologie, později jsou to také veduty a od 19. století fotografie. Zatímco některé stavby se v průběhu staletí téměř nezměnily, jiné podlehly velkým proměnám nebo do současnosti nepřetrvaly vůbec. 

I vy můžete vlastní staré fotografie z Chrudimě a okolí nabídnout do sbírek muzea.

Chrudim – Spolupracovník Chrudimských novin Tomáš Velendorf se v současné době obrátil na vedení města s dotazem, v němž se pokouší zjistit, co radnice zamýšlí s nevyužívanou autobusovou zastávkou U Stadionu. Nepřesune ji radnice na druhou stranu?

„Je neuvěřitelné, že se v rozpočtu města nenašla finanční částka, tak, aby byl tento přístřešek přemístěn na druhou stranu této zastávky, tedy ve směru k nemocnici a splňoval tak zase plnohodnotně svůj účel. Zvláště pro staršího člověka je určitě problematické, neřkuli nemožné, čekat na autobus při špatném počasí v přístřešku na protilehlé straně zastávky a pak včas přejít vozovku na správnou stranu, k již přijíždějícímu autobusu,“ říká Velendorf.

[[img:chrn_fullwidth:7565:]]

Vysvětlení je však překvapivě jednoduché. Bývalá zastávka není majetkem města a to s ní prozatím nijak nekalkulovalo. „Přístřeškem jsme se dosud nezabývali, protože není v majetku města. Domluvíme se tedy s jeho vlastníkem na možném přestěhování, připravíme projektovou dokumentaci a požádáme dotčené orgány o jejich stanovisko. Pokud dostaneme kladná vyjádření, můžeme pravděpodobně v létě příštího roku přistoupit k přestěhování přístřešku na druhou stranu komunikace,“ sděluje na stránkách města jeho tisková mluvčí Sylva Drašnarová.  

Chrudim – Schodiště pod Myší dírou, které bylo několik měsíců uzavřené z důvodu rekonstrukce, je opět v užívání. Ve středu 7. prosince ho slavnostně předali chodcům zástupci města i těch, kdo na jeho finální podobě pracovali. Přes esteticky vyšší kvalitu, zaznívají i kritické hlasy.

Radnice na rekonstrukci schodiště proinvestovala necelé dva miliony korun. Kompletně zde totiž přišly vyměnit jednotlivé schody a nové je tu také osvětlení. Stranou nezůstalo ani zábradlí a okolní zeleň.

[[img:chrn_fullwidth:14414:]]

Michaela Plíšková lituje, že město nepamatovalo na maminky s kočárkem. „Pěkné, jen trochu smutné ze město zapomíná na maminky s kočárkem,“ říká Plíšková. Samotné schody před rekonstrukcí však jízdu s kočárkem neumožňovaly. Kam by navíc matky po zdolání prudkého svahu pokračovaly, když samotná Myší díra také není „bezbariérová“? Další schodiště spojující Širokou ulici a ulici Čs. partyzánů též neumožňuje jízdu s kočárkem a naprosto stejně jsou na tom Široké schody. Maminky tak musí využít zmíněnou Širokou a centrum města zdlouhavě objíždět.

[[img:chrn_fullwidth:14417:]]

Jako další problém vyvstalo i umístění zábradlí. Vydá-li se chodec od Koželužské ulici a bude schodištěm stoupat k Myší díře, nemá po své pravé ruce v druhé půli schodů nic, než betonové bloky. Především senioři v zimních měsících se proto nejspíše stezce vyhnou, přestože hned pod Myší dírou sídlí hlavní stan Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim se svým domem s pečovatelskou službou.

[[img:chrn_fullwidth:14418:]]

„Schody pěkné, ale to zábradlí je předpokládám jen pracovní verze, otočené - doporučované pro natržení rukávů při přendáváni ruky nad sloupkem, nenavazující - ideální pro malé děti, na druhé straně není vůbec. To se budou lidé asi držet nahoru zdi. Ale snad ho třeba dají správně,“ říká Milan Flesko.

[[img:chrn_fullwidth:14419:]]

Kontroverzní jsou také škvíry mezi schody a samotným betonovým obložením. Zde se bude zachytávat plevel a nepořádek, takže technické služby budou mít o "zábavu" postaráno. Rekonstrukci schodiště provedla chrudimská firma Geogard Tomáše Linharta.  

Příloha: 

d1geogard.pdf

Chrudim – Zavedení takzvané „elektronické evidence tržeb“ (EET) se nevyhnulo ani provozovatelům pohostinských a restauračních služeb ve městě. Jednou z mála, která nemusela do nového experimentu vicepremiéra Andreje Babiše (ANO 2011) vstoupit, byla Měšťanská restaurace v Muzeu.

Restaurace vyhlášená především hojnou návštěvností „vrchnosti“, tedy úředníků a politiků v době obědů, je provozována Chrudimskou besedou. Ta funguje jako příspěvková organizace, a proto se na ni nevztahuje povinnost zavádět EET. Na sociálních sítích se po této informaci vzedmula vlna nevole, protože vstup do Babišova systému shromažďování informací o tržbách, nese s sebou často vysoké náklady a také riziko udání od nespokojených zákazníků, případně konkurence. Nic z toho Měšťanské restauraci nehrozilo. Nekalou konkurenci místních podnikatelů kritizovali především místní Svobodní Petr Lichtenberg a Josef Káles.

[[img:chrn_fullwidth:2783:]]

Radnice však neváhala a za peníze daňových poplatníků svou „chybu“ napravila. Podle informací šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého se restaurace od 1. prosince do systému EET dobrovolně připojila.

Její provozovatel má na příští rok v rozpočtu města určenu částku přesahující 12 milionů korun. Kolik z těchto financí jde na provoz restaurace? To již rozpočet neobsahuje. Faktem však zůstává, že i kdyby hospoda nebyla ztrátová, stále se jedná o prapodivnou formu konkurence místním živnostníkům. Nejlépe problém shrnul Petr Lichtenberg: „Restaurace ve vlastnictví města Chrudim - dotovaná z veřejných peněz, tedy z daní i místních živnostníků a podnikatelů - konkuruje místním provozovatelům restaurací a hospod nižšími cenami,“ říká zastupitel. Aby ne, protože podle dobře informovaného zdroje zde ani neplatí nájem.

[[img:chrn_fullwidth:7186:]]

Nekalou konkurenci, jíž bylo „Kafe v galerii“ už Chrudimská beseda před časem zrušila, protože i zde se jednalo o podnikání na úkor místních živnostníků.  

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) je organizací, která dlouhodobě, i přes drobná škobrtnutí, dělá radnici jen a jen radost. Aby ne. Ředitelce Haně Darmovzalové se v letošním roce podařilo nejen vklouznout pod čepec, ale také ušetřit výrazné finanční prostředky z městského rozpočtu.

Ředitelce se daří hospodařit bez dluhů a úsporně již delší dobu. V příštím týdnu se však městským zastupitelům dostane na stůl materiál, v němž Darmovzalová žádá radnici o snížení neinvestičního příspěvku, jenž byl městem poskytnut o celých 920 tisíc korun! Nově tak město nalije do „pečováků“ jedenáct milionů osm set dvacet tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14413:Ředitelka se letos vdala.  Foto: CSSP]]

Centru se totiž podařilo dosáhnout na dotaci, kterou poskytuje Pardubický kraj a může tak část peněz nechat městu na účtu. Radnice pak na oplátku projevila svou vděčnost ředitelce, která má lví podíl na získaných krajských penězích a přiznala jí mimořádnou odměnu. Tu schválila na svém jednání rada města 21. listopadu. Její výše nebyla zveřejněna, ale obvykle se jedná o tisíce korun.  

Chrudim – Další cenu do sbírky přivezl v minulém týdnu starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) z konference v pražském hotelu Jalta. Jaký význam má nejnovější křišťálový kousek za vitrínou městského úřadu? Chrudim nyní oficiálně patří mezi „nejudržitelnější“ města v České republice.

Běžný obyvatel města asi tápe, co že nová cena vlastně přináší. Zmíní-li se „Zdravé město“, je většina z nich doma. Šárka Trunečková a její boss Řezníček si připsali další grandiózní úspěch, kdy dokázali získat titul „Udržitelné město“ v kategorii A dle kritérií MA vysoutěžit společně s Litoměřicemi. Cenu předala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (Nes. Za ANO ).

[[img:chrn_fullwidth:14412:]]

Součástí programu, při němž došlo k předání této hodnotné ceny, byla i živá diskuse o otevřenosti úřadu – zde jistě došlo i na nejnovější snahu radnice zneprůhlednit nakládání s financemi prostřednictvím rozhodnutí městské rady, nebo neschopnost úředníků zveřejňovat podklady k jednání městského zastupitelstva dříve, než týden před jeho jednáním. V tématu „plánování s občany“ pak zástupci našeho města jistě neopomněli zmínit konanou/nekonanou veřejnou diskusi k výstavbě nové stanice RZS U Stadionu.

Těm, kdo stále tápou a výše zmíněná úřednická hantýrka jim nic neříká, je možné přiblížit, o co v soutěži vlastně šlo. Udržitelný rozvoj má celé dlouhé a obsáhlé heslo na wikipedii a lze se zde dočíst, že primárním úkolem je samozřejmě hospodářský a společenský pokrok s ohledem na životní prostředí. Tedy žádné opisování tabulek, ale reálná indoktrinace občanů myšlenkami „Římského klubu“.  Samotná agenda spojená s tímto tématem je v rozpočtu města z roku 2016 ohodnocena částkou jeden milion tři sta čtyřicet tisíc korun.

Prkotina o tom, jak mikroregion prezentuje své zničené území. Možná je to maličkost, kterou už lidé ve své unavenosti nevnímají, která se jim dostala pod kůži, zakořenila v myslích i v krajině, kde vytvořila vřed obludných rozměrů. 

Otevřel jsem webové stránky Mikroregionu Chrudimsko. Na titulní stránce mě uvítala fotka zničené sídelní krajiny kolem Chrudimi. Nějaký šprýmař použil jako tapetu pohled z Rabštejna přes Rabštějnskou Lhotu na Chrudim. A co tenhle pohled zobrazuje? Totální devastaci krajiny, kterou řídí město Chrudim a na které se podílí obec Rabštejnská Lhota. Nebo je to obráceně? Je to pohled na zničenou krajinu mezi Rabštejnem a Rabštejnskou Lhotou.

Pohled zachycuje obludnou a hloupou výstavbu ničící obec, krajinu, vesnické prostředí a všechno kolem sebe. Člověk sleduje místní územní plánování porušující snad všechny zásady Politiky územního rozvoje ČR stejně jako zásady Politiky architektury a stavební kultury ČR.

Pohled zachycuje v přímém přenosu nejen ničení obcí a krajiny, ale téhle malé zemičky vůbec. Takový mikroregion já nechci. Někdy se člověk skoro až stydí, že tady bydlí a tohle se děje za humny. Člověk se jízdou kopcem z Rabštejna už bojí podívat kolem sebe a do údolí, za chvilku už stejně nebude na co. Nechce se mi věřit, že už ani chrudimský region nenabízí pohled krásnější. Nebo je to záměr a ten říká, že to takhle bude vypadat všude a zatím se na to můžeme těšit. Tohle je politika regionu? Až potkáte toho břídila, co to tady má na svědomí, tak mu prosím poděkujte i za mě.

[[gal:14396]]

První obrázek - to je už opravdu velké zoufalství, když se jako tapeta pod “reprezentativní“ webové stránky prezentující Mikroregion Chrudimsko použije pohled na zničenou a na stále ničenou krajinu! Krásné obrázky z regionu došly?

Druhý obrázek - pohled přes zničenou krajinu na Chrudim z Rabštejna.

Třetí a čtvrtý obrázek - Mikroregion Chrudimsko – prezentovaný pohled na region a na realitu zblízka.  

Vlasta Koupal

Chrudim – Řešení dopravní situace v centru města neleží v žaludku jen čtenářům Chrudimských novin, kteří z článku na toto téma udělali jeden z nejčtenějších textů posledního měsíce, ale také pánům z dopravní komise rady města. Co zajímavého na svém jednání vymysleli?

Předseda komise Alexandr Němec připomněl, že historickým centrem vede transitní trasa, přičemž údajně až 90% aut přes Resselovo náměstí jen projíždí. Členové komise se proto měli zamyslet, zda tranzitní dopravu z centra města po vybudování zbývající části obchvatu města, nevytlačit mimo Resselovo náměstí. Zavést by se mohla taková opatření, jež by cestování tranzitu přes historické centrum znesnadnila, zásobování však ponechala. Němec zmínil i návrh městského architekta Marka Janatky, jenž by rád viděl silnici v co největší vzdálenosti od Morového sloupu.

[[img:chrn_fullwidth:246:]]

S tímto svým návrhem však předseda narazil. Členové komise totiž poukázali na to, že by po zavedení dopravy ke kraji náměstí, ubyla parkovací místa a zmenšila se plocha k pořádání nejrůznějších akcí. Podle člena komise René Němečka by měla být prioritou výstavba parkovacího domu na Moravově zahradě a také budoucí motivace řidičů k využívání tohoto parkoviště. Výstavba parkovacího domu by mohla probíhat na etapy.

[[img:chrn_fullwidth:243:]]

Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) ujistil své kolegy o tom, že radnice v této záležitosti nespí. Po letech slibů prý připravuje dokonce studie! Vzniknout by měly domy dva a to přímo ve stráni mezi Rubešovou ulicí a Moravovou zahradou. Co ale s Resselovým náměstím? Podle inženýra Němečka neukázněné šoféry vyřeší další retardéry, které by nechal umístit v horní a dolní části Resselova náměstí. Současná snížená rychlost asi nestačí. Jednosměrku by do Široké ulice dopravní komise nevracela.

Usnesení z plodné a podnětné diskuse však nakonec nevzniklo žádné.