Chrudim – Ne nadarmo se největší sídliště ve městě U Stadionu označuje často jako „otloukánek“. Zatímco ostatní sídliště město nechává postupně modernizovat a revitalizovat, U Stadionu se nic moc neděje. Stále se vracející kauzou není jen vlaková zastávka, ale též zakopání horkovodu u řeky Chrudimky.

O zakopání horkovodu se vedou diskuse již léta a na stole měl tento případ třeba i bývalý starosta a současný místostarosta Chrudimě Jan Čechlovský (ODS). Ten již v roce 2010 sliboval, že k zakopání by mohlo dojít do dvou let. Zatím však uběhlo šest let a horkovod stále zakopán není a brání obyvatelům sídliště v přístupu k řece. Pravidelně na tuto neutěšenou situaci upozorňoval i bývalý městský zastupitel Karel Thér. Od jeho odchodu ze zastupitelstva se však nikdo z místních politiků tomuto tématu nevěnuje, přestože současná vládnoucí koalice má zakopání horkovodu jako jednu z priorit programového prohlášení.

„Horkovod u sídliště U Stadionu je v majetku Elektrárny Opatovice. Ta zažádala o dotaci na jeho zakopání a skutečně ji i obdržela. Město samo má zájem s elektrárnou koordinovat další činnost, ale protože o dalším postupu nebylo ještě rozhodnuto, nevztahuje se na tuto akci zákon o svobodném přístupu k informacím,“ tvrdí starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Za šest let nebylo město schopné vymyslet, jakým způsobem bude spolupracovat s elektrárnou, v jejíž dozorčí radě starosta zasedá? Pracovní morálka hodná obdivu.  

Kdybychom se vydali z Chrudimi směrem na Žďár nad Sázavou, zanedlouho začne silnice stoupat. Mineme Nasavrky, a když projedeme Novou Vsí dostaneme se na vrchol hřebenu. Po průjezdu lesem se nám otevře pohled na Rohoznou a dále do údolí u Kamenice. Vpravo uvidíme část lesknoucí se hladiny Velkého rohozenského rybníku. Ne však v pátek 21.října kdy se lovil. Dostaneme se k němu, když odbočíte vpravo proti návesnímu rybníčku uprostřed vesnice. Úzkou asfaltkou se zanedlouho dostaneme na hráz. Jindy klidné místo s čeřící se hladinou se při výlovu změní na rušné a zdánlivě chaotické hemžení. Všude jen bahno s loužemi, které zbyly po vypuštění vody. Před rákosím se objevily balvany, které jsou jindy skryté pod hladinou. Vzadu vše uzavírá okolní les, který se táhne až k obzoru. Klikatící se stružka vody nás zavede k lovišti. Dvě řady kádí a necelá dvacítka chlapů předvádí koncert poctivé práce, která se hned tak nevidí.

[[img:chrn_fullwidth:14195:Jaroslav Koreček, Velký rohozenský rybník. Reprofoto Chrudimské noviny]]

Přiznám se, že mám výlovy rád. Obdivuji tyto chlapy navlečené do gumových obleků. Někteří po pás ve vodě táhnou síť a přitom jim pomáhají kolegové z lodí. Ostatní nabírají podběráky (říká se jim Vatky) ryby a dávají je do kádí. Ryby je třeba vytřídit podle váhy a druhů. Po zvážení se nakládají do přepravních aut a odváží na sádky. Zde se ryby pročistí a počkají do Vánoc. Samozřejmě samotnému výlovu předchází několikadenní příprava. Regulace vypouštění, navážení lodí a kádí. Položení podkladní sítě. Vše připravit tak, aby brzy ráno mohl začít výlov.

Velký rohozenský rybník má necelých dvacet pět hektarů vodní plochy. Pro představu, asi jako pět Kunečských náveských rybníků. Svojí hloubkou pět metrů, patří k nejhlubším v okolí. Toho se využívá k chovu candátů, kteří převažují nad kapry. Současný výlov ulehčuje mechanizace, ale jinak je výlov stejný už takřka osm století. Když kolem jedenácté hodiny prorazilo slunce mlhu a mraky, výlov se chýlil ke konci.

Staleté stromy se oblékly do zlatého hávu. Jakoby chtěla příroda poděkovat naším předkům za to, co dokázali vytvořit a po staletí udržovat. Napadlo mě, co asi zbude po nás. Dokázali jsme vybudovat něco, co bude po staletí stále fungovat? Nemohu si na nic vzpomenout. V současnosti máme problém udržovat to stávající, co vytvořili lidé před  námi. Kolikrát se již předělávaly chodníky. S jakými problémy se realizoval obchvat Chrudimi. Projekt, který vznikl ve třicátých letech. Nyní ho nedokážeme ani okopírovat. Kolik se obnovilo nebo vzniklo nových rybníků nebo přehrad. Nemluvě s jakými problémy se staví dálnice. V čem však vynikáme, jsou kecy a řečičky, ale těmi vodu v naší zemi neudržíme a ani se jich nenajíme. Zatím jsme naši krajinu moc nezvelebili. Napadá mě, zdali nás opravdu nemusejí zachránit přicházející mladí architekti a inženýři převážněně přicházející z pouště. My sami to dokážeme těžko.

Na závěr něco dobrého. Candáta doporučuji upravit vyzkoušeným jednoduchým způsobem. Pokud ho po očištění, osolení a okmínování připravujete v celku v troubě, nezapomeňte ho prošpikovat sardelkami a jemnými proužky slaniny. Místo vnitřností vložíme hrušky s bylinkami. Pečeme na másle při mírném ohni. Poléváme výpečkem. Kdo si zasadil po česneku brambory, tak je stačí pouze omnout pod vodou a zhruba v polovině pečení jimi rybu obložit. Při podávání nezapomeňte na dresing buď vyrobený z jogurtu a bylinek, nebo kupovaný podle chuti. Candátí maso bývá oproti jiným rybám sušší. Přeji dobrou chuť.

Chrudim – Městský kamerový systém by si zasloužil kompletní renovaci. Tato informace není pro pravidelného čtenáře Chrudimských novin žádnou novinkou. Již před třemi lety totiž prosákla na veřejnost zpráva o tom, že několik kamer nefunguje vůbec a další jsou také zralé na opravu. Jak se má situace nyní?

Pravidelné svodky městské policie – tedy informace o tom, co a kdy strážníci vykonali, příliš zpráv o zásazích na základě zjištění z kamer městského kamerového systému neobsahují. Skoro se až nabízí spekulativní otázka „K čemu kamery vlastně jsou, kdy buď nefungují, nebo nezachytí žádné přestupky?“.

[[img:chrn_fullwidth:5662:Také skatepark býval pod dohledem kamery.  Foto: Chrudimské noviny]]

Před třemi lety byla tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová poměrně sdílná a ochotná dokonce jmenovat konkrétní kameru, která je mimo provoz. Šlo o „oko“ v Havlíčkově ulici. Tuto „chybu“ však v současné době starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) po dotazu Chrudimských novin neudělal. „V současné době je ve městě umístěno celkem 24 kamerových bodů – jde o kombinace otočných a pevných kamer,“ říká starosta. Před třemi lety jich bylo 28. „Z tohoto počtu jsou dvě kamery z technických důvodů nefunkční. Konkrétní místa jejich umístění však prozradit pochopitelně nemohu.“ O něco sdílnější je však web městské policie, který jako nefunkční uvádí kameru u nákupního střediska Kateřina.

[[img:chrn_fullwidth:5272:Vidí, nebo nevidí?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Městský kamerový systém byl vytvořen před 14 lety a to s omezeným počtem kamer. Jejich počet se ale postupně zvyšoval. V tomto roce byla také vytipována nejrizikovější místa z pohledu možného narušení pořádku. Postupem let se však problémové lokality mění a tak v minulých měsících proběhla jednání za účasti všech dotčených subjektů s cílem aktualizovat seznam míst, kde by kamery měly být umístěny,“ uvádí Petr Řezníček. Úředníci, policisté a představitelé místní samosprávy se dohodli, že na některých místech kamery zmizí, jinde se zase nové objeví. „K prvním krokům došlo již v tomto roce, další plánované změny by měly být uskutečněny v roce 2017 a letech následujících. Záležitost tedy není odložena k ledu, ale průběžně ji řešíme,“ uzavírá starosta. Lidé tedy oku Orwellova Velkého Bratra rozhodně v budoucnu neuniknou.  

Chrudim – Pět let má radnice k dispozici souhlasná stanoviska úřadů a institucí, které mají co mluvit do stavby vlakové zastávky U Stadionu. Přestože již před rokem slibovalo město výstavbu v roce 2017, momentálně nic takovému kroku nenasvědčuje.

Po vlakové zastávce zde přitom touží nejen obyvatelé největšího chrudimského sídliště, ale i zákazníci zdejšího obchodního domu Tesco. Nově tady vznikly i domky v místní části Píšťovy a jejich obyvatelé by prý také rádi využívali vlakovou dopravu jako levnější alternativu k té automobilové. Vedení města, na němž vybudování zastávky stojí, říká opět jasné „ne“.

[[img:chrn_fullwidth:14193:]]

„Na akci vybudování vlakové zastávky U Stadionu bylo vydáno územní rozhodnutí, které je pravomocné. Vzhledem k jeho platnosti do listopadu letošního roku bude zažádáno o jeho prodloužení, protože je nutné dopracovat koncepční řešení celého území v širších souvislostech,“ uvádí k dotazu Chrudimských novin starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Před rokem přitom šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký tvrdil, že „...máme zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a budeme pokračovat v dalších stupních dokumentace. Stavba by mohla být realizována nejdříve v roce 2017...“.

[[img:chrn_fullwidth:459:]]

Právě Odbor regionálního rozvoje vlastní studii vybudování zastávky, jež obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, přehlednou situaci stavby, technickou zprávu, výpis pozemků dotčených stavbou, situaci, situaci stavby, vzorové příčné řezy, záborový elaborát, osazení stavby do územního plánu, dokladovou část. Co přesně v těchto materiálech chybí a stavba nemůže být zahájena? S velkou pravděpodobností nic, kromě jasně stanoveného rozpočtu. Vedení města však upřednostňuje jiné projekty a zastávka U Stadionu tak zůstává prozatím pohřbeným projektem. 

Chrudim – Rok se s rokem sešel a město musí hledat nového kronikáře. Takřka na měsíc přesně rezignovala kronikářka Jana Stejskalová, která ve funkci nahradila Ivo Šulce. Kronikářka má moc práce a spoustu času si vezme i studium na vysoké škole.

Jana Stejskalová, jež podle závěrů historické a letopisecké komise rady města ve své funkci obstála na jedničku, uvádí jako důvod pro svou neočekávanou rezignaci nahromadění pracovních a studijních povinností. Kronikářka studuje filosofii v doktorském programu na Universitě Pardubice, kde se věnuje osobnosti Jana Amose Komenského. V práci pak opustila pozici asistentky starosty města a nově se realizuje jako metodik veřejných zakázek.

[[img:chrn_fullwidth:5065:]]

Historická komise proto doporučuje radním, aby v co nejkratším termínu schválili nové výběrové řízení, z nějž by nový kronikář vzešel. Podmínky jsou obligátní – vysokoškolské vzdělání je výhodou, bydliště v místě nutné. Dále morální bezúhonnost, znalost místních poměrů, předností je zkušenost s publikační činností a stylistická zdatnost. Kronikář by též měl zvládat případné přednášky a besedy. Znalost práce s počítačem a fotoaparátem je též výrazným plusem. Výběrové řízení by se mohlo uskutečnit začátkem prosince.  

Chrudim - Úkol splněn! A s plnými! ERA-PACK Chrudim zvládl základní skupinu UEFA Futsal Cupu se stoprocentní úspěšností, porazil všechny tři soupeře a raduje se z postupu. A co více? Za tři zápasy inkasoval pouze jediný gól a z prvního místa bude vzhlížet k udělení pořadatelství pro elitní fázi a následný los. Ten se uskuteční ve švýcarském Nyonu v pátek 21. října.

Futsalisté FK ERA-PACKu Chrudim na svého soupeře nastoupili hned od úvodní rozehry a v prvních minutách si vypracovali slušné šance. Zejména David Drozd hned několikrát doklouzával na zadní tyči na přesný centr, míč se mu ale do branky Targu Mures usměrnit nepodařilo. Střeleckou smůlu Chrudimi protrhl až na sklonku desáté minuty nejzkušenější hráč Condeho družiny Roman Mareš, který neváhal a dělovkou do horního růžku nedal brankáři Tatarovi šanci zasáhnout – 0:1! Povzbuzený český mistr i nadále svého soupeře herně přehrával, jen stěží ale vyzrával na brankáře Targu Mures, který dlouho držel rumunského šampiona nad vodou.

[[img:chrn_fullwidth:14189:Tomáš Koudelka pečetil vítězství nad rumunským Targu Mures]]

Druhá gólová radost chrudimského „zimáku“ přišla v šestnácté minuty. Trenér Conde při oddechovém času vymyslel akci, na jejímž konci Rešetár našel Maxe, který prudkou ranou po zemi propálil vše před sebou a navýšil náskok na 2:0! Do konce poločasu mohla Chrudim ještě navýšit vedení, například po tvrdé ráně Radima Záruby, kterou zastavila spojnice břevna a tyče. Ani ve druhém poločase Chrudim ze svého tlaku nepovolila a rumunského soka většinu času držela pod zámkem.

Targu Mures se ve druhém poločase nevzmohlo na odpor a po celou dobu hájilo ztrátu, protože i přes porážku postoupilo do další fáze. Definitivní tečku za prvním místem v základní skupině 6 udělal Tomáš Koudelka, jenž byl na konci další pohledné kombinace a před poloprázdnou brankou již neměl složitou práci. Brankáři Carlos s Jakubem Žďánským vychytali čisté konto, svoji premiéru v chrudimském dresu si odbyl Marek Lukas. ERA-PACK Chrudim vyhrál s jediným inkasovaným gólem svoji skupinu a podesáté v řadě se může těšit na účast v elitní fázi UEFA Futsal Cupu!

[[img:chrn_fullwidth:14190:Hrdinou Main round byl brankář Carlos, který za svá záda za tři zápasy pustil jediný míč]]

City US Targu Mures – FK ERA-PACK Chrudim 0:3 (0:2)

Branky: 10. R. Mareš (Max), 16. Max (Rešetár), 34. Koudelka (P. Drozd)

City US Targu Mures: Tatar – Mario Velasco, Stoica, Cardenas Macía, Covaci (C) – Csala, Dobi, Tipau, Togan, Pop, Kusmodi, Boros.

FK ERA-PACK Chrudim: Carlos (34. Žďánský) – R. Mareš, Max, Rešetár (C), Felipe – Záruba, Koudelka, P. Drozd, D. Drozd, Ricardinho, Lukas, Slováček.

Chrudim – Parkovacích míst není nikde dostatek. Vyřešit situaci na sídlištích, vyžaduje politickou rozhodnost a odvahu, protože třeba parkovací domy je často třeba zafinancovat z veřejných peněz. Podstatně levnější řešení je klasické parkoviště a to mohlo projít výraznou rekonstrukcí a rozšířením i v Pardubické ulici.

Kapacita parkoviště, jež se nachází přímo za budovou městského úřadu, není zdaleka dostačující. Především ve všední dny je prakticky nemožné najít zde volné místo. Jiná atmosféra nepanuje ani na vedlejším parkovišti u finančního úřadu. I zde je aut často víc, něž parkovacích míst. Řešení přitom existuje. Radnice má již tři roky zpracovaný projekt na modernizaci a výstavbu nového parkoviště.

[[img:chrn_fullwidth:14156:Tak by mohlo nové parkoviště vypadat.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Současná betonová zeď by přišla zbourat společně s uzavíratelnou bránou a nově by se na parkoviště vjíždělo o několik desítek metrů dále. Vzniklo by nejen několik desítek dalších parkovacích míst, ale i veřejné osvětlení, stojan na kola a upravit by přišel i současný ostrůvek v Pardubické ulici.

[[img:chrn_fullwidth:424:Zde by byl vjezd a brána.  Foto: Chrudimské noviny]]

V roce 2013 odhadovala zpracovatelská firma náklady na modernizaci parkoviště v Pardubické ulici na více než jedenáct a půl milionu korun. Peníze však zatím radnice nemá a parkoviště tak patří dočasně k pohřbeným projektům.

Pardubice – V pondělí 10. října kolem sedmé hodiny večer bylo v jednacím sále Rady Pardubického kraje podepsáno Memorandum o politickém uspořádání Pardubického kraje ve volebním období 2016 – 2020. Signatáři této dohody jsou lídři čtyř stran, které po pátečních a sobotních volbách obsadí posty v krajském zastupitelstvu. Za ČSSD dohodu podepsal dosavadní hejtman Martin Netolický, za Koalici pro Pardubický kraj současný první náměstek Roman Línek, ODS zastupoval lídr kandidátní listiny Michal Kortyš a hnutí STAN starostka Morašic Hana Štěpánová.

„Všechny strany se dohodly na spolupráci v příštích čtyřech letech, založené na vzájemné spolupráci a partnerství všech subjektů. ČSSD získá dle memoranda post hejtmana a dvou radních, Koalice pro Pardubický kraj pozici prvního náměstka a dvou radních, ODS obsadí pozici náměstka a jednoho radního, hnutí STAN bude v koalici zastupovat jeden radní. Vlastní koaliční dohoda včetně programových závazků bude vypracována a uzavřena nejpozději do pěti pracovních dní,“ uvedl hejtman Martin Netolický, na kterého vzápětí navázal lídr Koalice pro Pardubický kraj Roman Línek: „Mandát této koalice získaný od občanů považuji za silný. V dalších dnech budeme konstruovat vše, v čem se dá kraj posunout. Budeme také konkretizovat personální obsazení jednotlivých postů v krajské radě, jelikož není možné vše vyřešit za jediný den,“ uvedl současný první náměstek hejtmana.

[[img:chrn_fullwidth:14154:]]

Lídr kandidátky ODS a současný místostarosta Litomyšle Michal Kortyš nejprve poděkoval za možnost účastnit se vládnoucí koalice a následně zhodnotil výsledek občanských demokratů: „Volební výsledek nás velmi potěšil. Ukázali jsme, že nejsem topící se strana a budeme se s chutí podílet na vládnutí v kraji. Máme jasný cíl, jsme čitelná strana a víme, co kraj potřebuje,“ uvedl Kortyš.

Hana Štěpánová hovořila za hnutí STAN o tom, že je hnutí sice mladým subjektem, ale je složené ze starostů měst a obcí napříč krajem. „Bohaté zkušenosti z vedení měst a obcí chceme nyní zúročit ve vedení Pardubického kraje, a proto jsme také přijali nabídku na účast v nové vládnoucí koalici,“ uvedla Hana Štěpánová.

Chrudim – Cyklisté obvykle nedisponují velkou ohleduplností. Jen minimum z nich je ochotno poděkovat za uvolněnou cestu v místech, kde se spolu s nimi pohybují chodci a třeba i „pejskaři“. Řítí se na svých bicyklech a arogantně vyžadují samozřejmé ohledy. Lidé v zahrádkářské kolonii „Na Bělidle“ teď říkají jasné „Dost!“.

S prosbou o pomoc se na vedení města obrátila Miroslava Jánská, která na cestičce lemující řeku Chrudimku, pravidelně venčí svého čtyřnohého kamaráda. Cyklisté jezdí i tudy, přestože na druhé straně vodního toku mají k dispozici cyklostezku. Jánská by zde uvítala dopravní značku, jež by vjezd kolařů omezila.

[[img:chrn_fullwidth:14152:]]

Vedoucí Oddělení dopravy MěÚ Chrudim Milan Šikl však sděluje překvapivou skutečnost. Celá lokalita je vlastně pěší zónou a řidiči vozidla, cyklisty nevyjímaje, se musí chovat ohleduplně k chodcům. „Cestička podél řeky Chrudimky a cesty mezi zahrádkami v zahrádkářské kolonii Na Bělidle, včetně silničky, jsou situovány v prostoru s dopravním režimem pěší zóna. Začátek i konec pěší zóny zde oznamují i značky,“ uvádí Šikl. Označení cestičky, nebo dokonce silnice značkou „Stezka pro chodce“ je podle Šikla nadbytečné.

[[img:chrn_fullwidth:14150:]]

Stačí zde tak dodržovat ustanovení vyhlášky. „Ke zlepšení situace, a to na všech komunikacích, by stačilo dodržování základního ustanovení pravidel provozu - každý účastník provozu je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně. Umístěním dopravních značek není možné vyřešit všechno,“ uzavírá moudrou radou Milan Šikl. Vezmou si ji cyklisté k srdci?