Chrudim – Jak již Chrudimské noviny avizovaly, letos na jaře má začít velká a dlouho plánovaná oprava kanalizace v ulici Obce Ležáků a pod Palackého třídou. Rekonstrukce za více než padesát milionů korun pořádně zamotá hlavy řidičům ve městě.

O připravované rekonstrukci kanalizace se jedná nejen v městské radě, ale také jí podřízených komisích. Ta dopravní si pozvala šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka, aby přiblížil, co se vlastně bude od května ve městě dít.

V současné době tak podle Klimka probíhá výběrové řízení, z nějž by měla vzejít firma, která celou akci provede. Oprava je rozdělena na sedm etap a potrvá zhruba půl roku – květen až listopad. Protože po většinu času má být provoz ve zmiňovaných ulicích značně omezen, došlo i na objízdné trasy. Pro nákladní auta má být objížďka ve směru na Slatiňany vedena přes Markovice, Sobětuchy – Vrcha a Podhůru.

Ne příliš veselé zprávy pak má komise pro obyvatele ulic Víta Nejedlého a Dr. Peška. Vrátí se do nich totiž obousměrný provoz. A to nejen osobních aut, ale především autobusů. Zdejší obyvatelé si také musí najít místa k parkování, protože během rekonstrukce kanalizace zde nebude možné.

Těch, kdo zde žijí, se zastal člen komise Petr Zlesák. Podle něj bude život lidí pořádně komplikovaný a najít náhradní místa k odstavení auta, ne právě snadné. Martin Klimek však prý neexistuje jiné schůdné řešení, kudy objízdnou trasu vést.  

Ochoz u Nasavrk – Mimořádná opatření vyhlásila krajská veterinární správa. V malé obci ležící nedaleko Nasavrk, se mělo objevit ohnisko takzvané „ptačí chřipky“. Pro chovatele drůbeže a vůbec jakéhokoliv ptactva z okolí to znamená celou řadu omezení.

Krajská veterinární správa nařizuje počínaje čtvrtkem 16. února mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky) v Pardubickém kraji. Ohniskem nebezpečné nákazy vyhlásila nekomerční hospodářství s chovem drůbeže bez registračního čísla v Ochozu 70 v k. ú. Ochoz u Nasavrk.

Veterináři rozdělili okolí obce na několik oblastí. Jedná se o pásmo ochranné a pásmo dozoru. V ochranném pásmu, jež tvoří katastrální území obcí 617954 Ctětín – severní část katastrálního území vymezená silnicí č. 33770, 622605 České Lhotice, 622613 Hodonín u Nasavrk, 701637 Nasavrky, 709395 Ochoz u Nasavrk, 724009 Podlíšťany, 764680 Švihov, 724025 Vížky a 797839 Žumberk – jižní část katastrálního území vymezená vodním tokem Ležák bude do 20. února probíhat sčítání ptactva. Místní samospráva také musí obyvatele informovat o výskytu nákazy a zajistit kontejnery pro případné uhynulé ptáky.

Chovatelé drůbeže a ptactva v ochranném pásmu by měli své svěřence držet uvnitř budovy. Pokud to není proveditelné, musí být slepice, kachny, husy a další drůbež umístěny tak, aby nepřišly do kontaktu se zvířaty z jiných hospodářství. Nutno je též sledovat zdravotní stav ptactva a vše podezřelé hlásit krajské veterinární správě.

Podrobnosti, jak postupovat a co dělat, obsahuje příloha pod textem. 

Příloha: 

narizeni_statni_veterinarni_spravy.pdf

Lipka/Horní Bradlo – Jen několik málo dní zbývá k hlasování o Evropský strom roku. Momentálně fantasticky vede vítězka české části soutěže o Stromu roku, lípa z Lipky u Horního Bradla. O pár stovek hlasů poráží druhý Brimmonský dub z Walesu.

Až do 22. února je hlasování veřejné, poté dojde k ukrytí počtu hlasů u jednotlivých stromů a do 28. února, kdy soutěž končí, půjde o tajné hlasování. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 21. března v Bruselu.

Favority tedy zůstávají lípa na Lipce, která má být stará až 600 let a nachází se jen několik málo metrů od tvrze vystavěné rodem Kustošů. Ti zde mají také svou hrobku, kterou naposledy upravovali vlastníci panství Auerspergové. Samotný strom byl tak nejspíše zasazen v době, kdy došlo také k dokončení stavby tvrze. Patří k nejstarším lipám tohoto druhu v Čechách.

Dub z Walesu sice není starý 600 let, ale přesto patří k impozantním stromům Evropy. Před zničením při stavbě obchvatu ho zachránila skupinka nadšenců. Půl tisíciletí starý strom se stal loňským vítězem soutěže Strom roku ve Spojeném království a v současnosti se s českou lípou „přetahuje“ o prvenství v evropském kole. Jedná se o střet doslova symbolický. Lípa je tradičně stromem slovanským a dub pro změnu germánským. Přestože Welšané se hlásí spíše ke svým keltským kořenům.

Vyhrát může jen jeden.  

Chrudim – Zapíchne-li zvědavý čtenář kružítko do mapy, vyjde mu překvapivá pravda – střed města se již dávno nenachází v okolí Resselova náměstí. Leží kdesi tam, kde stojí relikt komunistické totality, nákupní středisko Borzna. A právě tato stavba stále připomíná dobu, v níž vznikla.

Politická reprezentace města tak ráda přebírá ceny za historická města roku, vstřícnou a otevřenou radnici, Zdravá města. Přesto samotný střed, centrum města, zdaleka není tím, čím by se zdálo. Historické Resselovo náměstí v porovnání se skutečným srdcem Chrudimě připomíná Potěmkinovu vesnici. Zanedbaná Borzna plná obchodů a náleven přenese chodce do let dávno minulých.

[[img:chrn_fullwidth:14585:]]

V těsném sousedství gotického kostela svaté Kateřiny přitom stávala celá historická čtvrť, kterou však zvůle minulých let poslala do zapomnění. Na jejím místě vyrostlo monstrózní nákupní středisko, které snad již v době svého vzniku bylo přežité.

[[gal:14584]]

Po revoluci získala část nákupního střediska společnost Well group, která se profiluje jako „...společnost působící v podnikatelském prostředí bez jakéhokoliv čerpání veřejných nebo dotačních prostředků a bez realizací veřejných zakázek. V tradičních obchodních lokalitách postupně pořídila, nově vybudovala, zrekonstruovala několik větších, menších komerčních objektů, převážně určených pro maloobchodní činnost a skladování, pohostinství a ubytování v různých krajích České republiky včetně Prahy…“. Další část nemovitosti – ta, jež svým průčelím „oblažuje“ Palackého třídu, je ve vlastnictví soukromých osob. Většina z nich má vietnamské jméno.

[[img:chrn_fullwidth:14586:]]

Bezradnost a neschopnost místní samosprávy, v níž nedokáže dotlačit soukromníky k řádné péči o svůj majetek, se ve středu města ukazuje v plné nahotě.

Chrudim - Ve čtvrtek 9. února navštívila chrudimské výsadkáře velvyslankyně Spojeného království Velké Británie Jan Thompsonová. Seznámila se s činností české jednotky, která v zahraničních misích již několikrát působila společně s britskými vojáky.

Na chrudimském letišti přivítali velvyslankyni nastoupení výsadkáři 43. výsadkového praporu a zástupce velitele praporu major Ivo Zelinka. Paní velvyslankyně při této příležitosti  vzpomněla, že výsadkový prapor působil společně s britskými ozbrojenými silami například v afghánském Badachšánu a Lógaru, v makedonské mírové misi Essential Harvest a v jednotkách SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině.

[[img:chrn_fullwidth:14579:]]

„Čeští výsadkáři jsou ostřílení bojovníci,“ řekla Jan Thompsonová, „Chrudimští parašutisté jsou bezesporu chloubou české armády. Velká Británie děkuje za nasazení českých parašutistů ve spojeneckých misích. Česká a britská armády společně zajišťují bezpečnost Evropy.“

[[img:chrn_fullwidth:14581:]]

Chrudimští vojáci poté předvedli svou vycvičenost a své vojenské dovednosti v rámci dynamické ukázky na výsadkovém cvičišti a seskoků. Paní velvyslankyni zaujala rovněž ukázka zbraní, vybavení bojových vozidel výsadkového praporu. Po absolvování všech ukázek na chrudimském letišti paní velvyslankyně osobně navštívila kasárna kpt. Jaroše, kde má 43. výsadkový prapor své sídlo, a krátkou pietou uctila památku padlých výsadkářů tohoto praporu v prostoru útvarového vlajkoviště.  

[[img:chrn_fullwidth:14575:]]

Celou návštěvu uzavírala beseda s klíčovými funkcionáři útvaru, při níž britská velvyslankyně nevyloučila budoucí možnost případné spolupráce s britskými výsadkáři. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale v Evropě zůstáváme,“ řekla Thompsonová. „Evropská a britská bezpečnost jsou spojené nádoby. Česká republika je důležitým spojencem Velké Británie.“

Chrudim – Spokojený s tím, jak technické služby zvládly přívaly sněhu, je jen málokdo. Vozovky v ulicích sice uklidily náklaďáky vesměs na jedničku, hůře na tom však byly chodníky. K problematice se teď vyjádřil i ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.

Webové stránky místní radnice přinesly jak dotaz nespojeného Chrudimáka Robina Nováka, tak reakci Zdeňka Koláře, jenž se ke všem výtkám postavil jako pravý šéf, který za každých okolností drží se svými podřízenými a z nastavené linie neuhne ani o píď.

[[img:chrn_fullwidth:14534:Centrum města uklizené v minulých dnech nebylo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je zcela zjevné, že technické služby odklízení sněhu nezvládají a to ani v centru. O sídlištích v okrajových částech města nemluvě. Jedním z faktorů jsou zřejmě i nedostatky v technickém vybavení, neb z valné části je úklid prováděn multikárami s pluhy, které zjevně neplní svou funkci, protože sníh jen udusají. Projevem zoufalství je ostatně i nasazení velkého silničního pluhu na chodníky na sídlišti U Stadionu,“ popisuje situaci ve městě Novák. Chrudimské noviny se již této problematice několikrát věnovaly, zlepšení se však v podstatě neudálo žádné. Podle Robina Nováka řada měst používá válcový silniční zametač, jenž se bez problémů dá namontovat na multikáru. Z chodníků prý odmete i větší vrstvu sněhu, po drobných úpravách ho lze používat i v létě a třeba i na podzim ke smetení listí.

Co na to Zdeněk Kolář? „Zmírňování následků spadu sněhu nebo mrznoucího deště je dost široká problematika, závislá i na specifice počasí. Technické služby vlastní jak radlice, tak zametací kartáče. Vše záleží na kvalitě sněhu, množství spadlých srážek a předpokládaném množství spadaných srážek. Kartáče po napadání více jak tří centimetrů vlhkého sněhu nebo při jeho dlouhodobém spadu nejsou účinné, zahlcují se. Proto při takové předpovědi vyjíždíme s radlicemi, aby se po několika desítkách minut vozidla nemusela vracet a přezouvat,“ tvrdí ředitel technických služeb. Brání něco tomu, aby se úklidu chodníků věnovali samotní zaměstnanci s košťaty v ruce, nebo je již ruční práci dávno konec? Nabízí se též spolupráce s úřadem práce, kterou si svého času technické služby nemohly vynachválit. Nasazení velkého pluhu v sídlišti však Kolář odmítá.

[[img:chrn_fullwidth:2880:V zimě se střídají teploty a sněhová břečka umrzá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle bývalého výsadkáře Koláře je letošní zima jiná, než ostatní. Střídají se během ní teploty a to má za následek zamrzání a ulouzávání povrchu. Uvědomuje si Zdeněk Kolář, že pokud by povrch byl dostatečně očištěn, nemá na něm co zamrzat a co se uklouzat?

[[img:chrn_fullwidth:3242:]]

„Co se týká použití kartáčů na této technice v létě – to je holý nesmysl. Zvíření prachu a nametání nečistot jen k okraji vozovky by bylo neúnosné a kontraproduktivní,“ reaguje Kolář na podnět. Výrobci zmiňovaných kartáčů však mají jiný názor. Nářadí lze bez potíží používat i v létě, stačí drobná úprava. Navíc, samotný zametací vůz technických služeb sice nepořádek okamžitě vysaje, ale ještě před tím dokonale zvíří prach.

[[img:chrn_fullwidth:3230:]]

„V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že v případě začátku spadu sněhu nebo mrznoucích srážek nejsme schopni být v jeden čas po celém městě. Máme zpracován plán zimní údržby, který stanovuje pořadí zmírňování následků zimního počasí. Samozřejmě reflektuje na páteřní komunikace, které využívá IZS či městská doprava, a také na komunikace a chodníky, kde se předpokládá velká koncentrace osob,“ vysvětluje ředitel, jakým způsobem jeho lidé bojují se sněhem. „Technické služby vlastní pět malých zametačů či vozidel s radlicemi a jeden velký sypač, všechny tyto prostředky jsou nasazeny v případě spadu sněhu,“ uzavírá Zdeněk Kolář.

Chrudim – S velkou slávou městská policie oznámila nákup dalších kamer, které mají „strkat nos“ do životů občanů města. Kolik nových kamer se v ulicích objeví? Jasné je dnes to, že pod dohledem budou třeba Široké schody a kruhové objezdy. Než na pravidelné obchůzky, vsadili strážníci opět na techniku. 

Další místa, kde by mělo dojít k instalaci kamer městského kamerového systému, se nachází před bankou na Palackého třídě a pod dohledem budou též výpadovky z Chrudimě. Za tuto radost utratí radnice statisíce. Zatímco v roce 2016 se na údržbu a servis kamerového systému schvalovalo půl milionu, na letošek zastupitelstvo „přikleplo“ milion tři sta sedmdesát pět tisíc korun. To je nárůst o více než polovinu. Celkem nabobtnal rozpočet městské policie z milionu devíti set tisíc korun na dva miliony sedm set třináct tisíc korun.

Mapa kriminality ukazuje samotnou Chrudim jako oblast průměrnou, co se týká trestných činů. Index kriminality je za loňský prosinec v Chrudimi 7.2, nejbližší Heřmanův Městec se může „chlubit“ číslem 12.8. Důvodem je především výtečná práce místní kriminálky, která po sobě nenechává žádné pomníčky nevyřešených případy. Celkem státní policisté v prosinci prověřili 28 případů.

Jak jsou na tom za stejnou dobu strážníci městské policie? V prosinci loňského roku přijali celkem 214 oznámení. V posledním měsíci roku řešili 126 přestupků, z toho 45 pokut zaplatili provinilci na místě, 31 nikoliv a 47 přestupků vyřešili muži zákona domluvou. Přestupkové komisi museli předat tři případy. Bez dvou rozdali stovku parkovaček. Mimo to odchytili třináct psů a dalších zvířat, dvakrát cestovali s nedobrovolným pasažérem na záchytku do Pardubic. Třikrát drželi přednášku ve škole, nebo školce.

Chrudim – Komise pro zahraniční vztahy rady města podle svého předsedy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) nezahálí. Stále hledá nového partnera ze zahraniční, domlouvá měkké projekty a láká další zájemce o přeshraniční spolupráci. Místní fotografové třeba vyrazí pořizovat obrázky chorvatského Motovunu.

Diskuse o neslavně skončeném partnerství s holandským Ede se dostala i na poslední jednání městského zastupitelstva. Opoziční politik Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) toužil vědět, jak vlastně partnerství zaniklo.

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) potvrdil přítomným, že spolupráce mezi Chrudimí a Ede na principu partnerských měst skončila fakticky v roce 2013 – Chrudimské noviny o této šokující novince tehdy informovaly jako první. Řezníček tak chca nechca musel zastupitele i veřejnost postavit pod „studenou sprchu“. Radnice z Ede prý přestala v roce 2015 prakticky komunikovat. Nadace pro spolupráci, v níž se partnerství transformovalo, v roce 2016 nezrealizovala v Chrudimi ani jednu akci. Radnice proto do Holandska napsala dopis, v němž poděkovala za roky přátelství a tím udělala za Ede tlustou čáru.

Roman Málek však neklesá na mysli a dál vymýšlí, čím svou komisi zaměstnat. „Aktivní je především sektor sociálních služeb, o spolupráci se zahraničními partnery jeví zájem například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Pracovníci centra by se tak v budoucnu mohli dočkat obousměrných stáží a vzájemných návštěv k výměnám zkušeností za účelem zvýšení kvality svých služeb. V této oblasti přislíbila pomoc i obecně prospěšná společnost Sopre CR z Chrudimi, jež má zkušenosti mimo jiné s denním nízkoprahovým centrem nebo sociálně aktivizačním programem pro rodiny s dětmi,“ vyjmenovává předseda komise partnery případné spolupráce s polskou Olešnicí, slovenským Svidníkem a chorvatským Motovunem.  

Na spolupráci se zahraničím se podílí i Fotoklub Chrudim. Několik jeho členů pojede fotografovat do chorvatského Motovunu, chorvatští fotografové se naopak svým hledáčkem zaměří na Chrudim a díky plánovanému kalendáři se nám pokusí zprostředkovat pohled na město, jež důvěrně známe, jinýma očima.

Spolupráce na pořádaných akcích již probíhá s Hotelovou školou Bohemia, zájem do budoucna projevila také Obchodní akademie Chrudim. Do školského sektoru chtějí překvapivě přispět také Vodní zdroje Chrudim, které jsou řídícím subjektem Národního geoparku Železné hory. V úvahu přicházejí workshopy na geovědní témata pro školní kolektivy, výměnné pobyty a semináře pro učitele a další.

Očekávat spolupráci na poli urbanistického rozvoje, případně výměnu informací z oblasti získávání evropských peněz nelze. V této oblasti byli právě Holanďané skutečnými odborníky. Jenže jejich zájem se obrátil spíše více na západ a východočeská Chrudim jim přestala stačit.  

Chrudim – Vzrušené přípravy a celoroční práce speciální skupiny tvořené partou nejspolehlivějších úředníků jsou u konce. S únorem se jako vlaštovičky vrací do sálu Muzea Desatero problém města Chrudim. Šárka Trunečková je připravena moderovat, usměrňovat a tvořit „nejpalčivější problémy“. Samozřejmě v době, kdy většina slušných lidí „hákuje“ v práci.

Po letech organizování této rozporuplné akce, se totiž městští úředníci stále ještě nepoučili a volí pořád stejně hloupou hodinu, kdy projednávání desatera zahájit. Koncem února, konkrétně 22. ve středu od půl páté odpoledne si mohou zájemci přijít promluvit o tom, proč stále ještě není napojena silnice I/17 na silnici I/37, proč není omezena rychlost v ulici Na Ostrově, jak město vysvětluje umírající Resselovo náměstí v letních měsících, kdy dojde k zajištění pitné vody pro Chrudimáky bez vlivu zahraničního investora, kdo může za stále ještě zahnívající náhon v parku Střelnice, kdy radnice vyřeší odtokové poměry ve Stromovce a proč není přestěhován skatepark. To vše jsou totiž takzvané „nejpalčivější problémy“ z loňského projednávání Desatera problémů města. Ani jeden z nich se z papíru nedostal do realizace.

[[img:chrn_fullwidth:14540:]]

Co je tedy letos v plánu a na co se těšit? Tak třeba na krátké ohlédnutí za rokem minulým, hlasování o top deseti problémech města, hlasování o top projektu neziskovek, který radnice podpoří petitisícovkou a samozřejmě společnou diskusi nad tématy jako je třeba rozvoj města, urbanismus – zde by mělo dojít třeba na populární schody pod Myší dírou, životní prostředí, kulturu a též dopravu. K dispozici bude samozřejmě též oblíbená fair trade kávička a zákusky. Děti se zabaví v tvořivé dílničce.

Chrudim – Více než půl hodiny si pro sebe „uzmul“ arciděkan Jiří Heblt, jehož starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) pozval na jednání městského zastupitelstva. Místní farář přítomné seznámil s průběhem opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie a celkovým stavem této městské dominanty.

Starosta tak chtěl předejít dalším nekonečným diskusím, jež jsou v poslední době doménou především komunistických městských zastupitelů. "Třídní nepřítel“, jímž pro ně Církev je, jim stále nedá spát. Především Jaroslav Moučka (KSČM) nemůže přenést přes srdce, že jeho udání katolické farnosti pro údajné porušení rozpočtové kázně, finanční úřad nepotvrdil. Před přítomným arciděkanem Hebltem však i komunista Moučka viditelně zkrotl a jeho slova zbyla vybranější. Přesto si neodpustil své oblíbené rudé "argumenty", s nimiž však netřeba čtenáře zbytečně zatěžovat. 

[[img:chrn_fullwidth:2622:]]

Arciděkan Jiří Heblt nejprve poděkoval za pozvání a také ocenil podporu radnice při opravách kostela. Kostel totiž patří mezi nejvýznamnější kulturně-historickou památku města. Nejde tak „pouze“ o svatostánek zdejších katolíků. Od roku 2009 navíc kostel bývá v letní turistické sezóně otevřen, na čemž má též zásluhu právě radnice.

[[img:chrn_fullwidth:13830:]]

Příprava opravy kostela začala už v roce 2004. V dalších letech proběhl také stavebně-historický průzkum, který konstatoval neuspokojivý stav stavby. Všichni Chrudimáci dobře vědí, jak se o chrám předchozí generace starala. Největší vinu na devastaci památky má komunistický režim a jeho snaha o likvidaci Církve. Přičiněním komunistů přišla o své vlastní prostředky po zestátnění majetku. Přesto se Církev na opravách a stavbách kostelů nikdy nepodílela pouze ze svých peněz. Významnými donátory (dárci) byla jak šlechta, tak i samotná města a drobní věřící.

[[img:chrn_fullwidth:10129:]]

Výtky neuvolněného místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) a následně též opozičního zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), kteří toužili vědět, proč do oprav neinvestuje víc i sama diecéze královehradecká, pod níž Chrudim patří, musel nechat arciděkan bez odpovědi. Leží totiž mimo jeho kompetenci. Zmínil pouze, že sama farnost přispívá do takzvaného „fondu solidarity“, jehož zřizovatelem je právě hradecké biskupství a z něj následně získává i peníze zpět. Jedná se však maximálně o stovky tisíc korun. Farnost samotná ale spravuje celkem deset budov, z nichž nejdůležitější je samozřejmě kostel na Resselově náměstí. Významný provoz je třeba i v kostele svaté Kateřiny. Ten by finanční injekci potřeboval také „jako sůl“.

[[img:chrn_fullwidth:4981:]]

Nakonec došlo i na oblíbené téma samotného Františka Pilného. Podle arciděkana totiž končí výroba střešní krytiny, která má hlavní loď kostela pokrýt a bylo tedy třeba ji nakoupit. Pilný však tvrdí, že výroba je pouze dočasně ukončena a následně se přesune do jiného závodu. V diskusi tedy promluvil i zástupce dodavatelské firmy Pario. Ten potvrdil verzi předloženou Hebltem. František Pilný rozhodně nekapituloval a seznámil přítomné se svými informacemi od výrobního ředitele firmy dodávající tašky – výroba by měla být obnovena v prvním pololetí tohoto roku.

[[img:chrn_fullwidth:3027:]]

Jako tečku na závěr Jiří Heblt připomněl zastupitelům málo známý fakt – farnost se v roce 2015 vzdala nároku na asi pět hektarů pozemků Na Šancích. Šlo o projev dobré vůle, přestože se Církev mohla o svůj nárok soudit. Arciděkan proto poděkoval za výtečnou spolupráci s městem a vyjádřil naději v její pokračování.