Chrudim – Poslední dny, kdy sněhové přívaly zasypaly bílou nadílkou celé město, ukázaly, kde vládne město a kde naopak mají vše pevně v rukou jeho obyvatelé. Lakmusovým papírkem byly chodníky.

Nejlépe to bylo vidět v samotném centru města, kde samotné Resselovo náměstí v úterý 31. ledna nepřipomínalo výstavní historické centrum, ale „okres na severu“. Sníh před svými obchody měli uklizený třeba pánové prodejci z Mlsného pecivála a také z domu s vietnamskou restaurací. Právě Petra, majitele domu, zastihl fotograf Chrudimských novin při rozcvičce s koštětem. Rovněž dámy z obchodu se spodním prádlem nezahálely a odmetaly. Čekat na technické služby, jež mají povinnost sníh po celém městě uklízet, se zde nevyplácí. „Není nad to, se párkrát denně protáhnout s koštětem na čerstvém vzduchu. Je to lepší než chodit do posilovny,“ říká jeden z oslovených obchodníků.

[[gal:14538]]

Naproti tomu před městskou policií – starou radnicí – se skvěla neporušená sněhová pokrývka. Nejinak tomu bylo v Široké ulici a také v ulici Břetislavově. Ta byla „zralá“ na skůtr tvořící běžkařské stopy. Sáňkovat se dalo i před novou radnicí.

[[gal:14539]]

Změna zákona přenesla povinnost starat se o úklid chodníků z majitelů domů na město. Většina vlastníků nemovitostí tak přestala zametat a užívá si luxusu „socialismu“, v němž se stát, potažmo město postará. A město se stará přesně tak, jak odpovídá jeho socialistické nátuře. Občas sice projede multikára s pluhem, ale ta spolehlivě odstraní jen část sněhu a zbytek naopak utuží – tak vzniká ledovka. Aplikace soli je též velmi „oblíbena“, protože ničí jak historické památky v centru, tak obuv lidí a tlapky psů. Řidičům multikáry navíc nedělá problém odhrnout sníh, který tlačí před sebou radlicí, na již zametený chodník a následně zmizet. „Jediné, po čem se v Chrudimi nedá chodit, jsou chodníky - odvozeno od slova chodit. Dnes jsme viděli několik vozidel na upravování chodníků jedoucích po silnici, se zdviženou radlicí a s přáteli jsme nepochopili strategii technických služeb při této sněhové kalamitě,“ tvrdí Jiří Licek.

[[img:chrn_fullwidth:14531:]]

Dříve lidé odklízeli sníh z prosté lidské slušnosti. Dobře věděli, že jde hlavně o jejich vizitku. Dnes se stará město a jeho vizitka není právě lichotivá. Přesto se ještě několik „dobrodruhů“ najde a sníh si před domem uklidí, i když nemusí. 

Chrudim – Městští zastupitelé se sešli poprvé v novém roce a své jednání nezačali právě vesele. Před jakýmkoliv hlasováním a diskusemi, všichni přítomní povstali a drželi minutu ticha. Zemřel první porevoluční starosta města Jiří Nový.

Pak už současný starosta a tehdejší Nového místostarosta Petr Řezníček (SNK – ED) vyzval přítomného arciděkana Jiřího Heblta, aby přistoupil k řečnickému pultíku a seznámil přítomné s postupujícími opravami kostela Nanebevzetí Panny Marie. Přednáška to byla zhruba půlhodinová, došlo i na dotazy zastupitelů. Tématem se Chrudimské noviny budou zabývat ve zvláštním článku. Nakonec arciděkan Heblt městu poděkoval za skvělou spolupráci a pravé jednání zastupitelstva mohlo začít.

[[img:chrn_fullwidth:2621:]]

Rozpočtové opatření dle očekávání prošlo, jak tomu bývá téměř pokaždé. Následoval blok bodů, k nimž neměl prakticky nikdo komentáře, všichni jako by napjatě čekali na bod číslo osm. V něm šlo o bytí a nebytí neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) ve vedení města. Není žádným překvapením, že Málek se na své pozici udržel. Podpořila ho prakticky celá vládnoucí koalice, hlasování se však zdrželi dva sociálně demokratičtí místostarostové – Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl. Byl to přitom právě Trávníček, kdo v průběhu minulého hlasování o odvolání Romana Málka hlasoval pro.

[[img:chrn_fullwidth:14529:Úsměv Romana Málka a předem jasný výsledek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Úvodem opoziční zastupitel a jeden z předkladatelů návrhu na Málkovo odvolání František Pilný (ANO 2011) zmínil známou bolest, o níž Chrudimské noviny pravidelně své čtenáře také informují. Radnice prý zvládá pouze měkké projekty a ty tvrdé zcela absentují. „Ve městě se nic neděje,“ řekl doslova Pilný. V diskusi padaly nejrůznější názory a invektivy, až koaličnímu zastupiteli Tomáši Žídkovi (SNK – ED) došla trpělivost a navrhl hlasovat o jejím ukončení. Žídkovi kolegové zastupitelé byli viditelně rozčarováni a jeho návrh nepodpořili. Hovořilo se tedy dál.

[[img:chrn_fullwidth:13590:Divadlo pokračuje, do voleb je daleko.  Foto: Chrudimské noviny]]

František Pilný, Josef Káles a Petr Lichtenberg se shodli na jedné věci – Roman Málek podle nich v podstatě svou funkci nevykonává. Návrhy na jednáních zastupitelstva nepředkládá, v diskusích mlčí. Proč vlastně na svém místě sedí? Málkův kolega z rady města Tomáš Žídek však opáčil, že právě neuvolněný místostarosta Roman Málek je během jednání rady jedním z nejaktivnějších. Lichtenberg kontroval – vedení města si proto může vybrat, který z místostarostů je nejméně aktivní a toho odvolat. Snažil se tak tlumit podezření, jež celou dobu viselo ve vzduchu. Je motivace opozice skutečně motivací dobrého hospodáře, jenž šetří občanům jejich peníze, nebo naopak motivací zhrzené milenky, jíž dal Málek po volbách košem a přimknul se k boku jiných? Nebylo by lepším řešením zkrátka zrušit post čtvrtého místostarosty a teprve poté řešit, kdo půjde „od válu“?

Roman Málek do diskuse nevstoupil. Ukrýval svou tvář v dlani a usmíval se. Znal dávno výsledek, který veřejné hlasování o důvěře jeho osobě a tím i důvěře celé koalici přinese? Na svém místě tak dál setrvá a vysvědčení mu vystaví voliči v průběhu dalších komunálních voleb v roce 2018.

Konec jednání nastává v poklidu a jeho účastníci se rozcházejí domů po půl šesté.  

Chrudim – Co se vlastně děje s textilem, v jehož odevzdávání jsou prý Chrudimáci na špičce? Společnost Dimatex, jež provozuje projekt „Textielco“ zdaleka ne všechny oděvy distribuuje dalším uživatelům. Část se změní na čistící hadry.

V průběhu minulého roku obyvatelé města do 19 sběrných boxů na textil, rozmístěných po městě, a do sběrného dvora celkem 75 555 kg oděvů a textilu. To je o 12 542 kg více než v roce 2015, a na tomto výsledku se podílí i navýšení počtu sběrných boxů o šest oproti předchozímu roku.

Nejvýznačnější podíl na celkovém množství činí textilní materiály odložené do sběrného dvora (téměř 9 tun), dále boxy v sídlišti Dr. Malíka (7,9 tuny) a Dr. Peška (6 tun). Nejúspěšnějšími měsíci z pohledu statistiky byly říjen (9,5 tuny), září (9,1 tun) a prosinec (8,5 tuny).

„Je nám ctí, být partnerem Českého červeného kříže v projektu Textileco. Nasbíraný textil z kontejnerů označených logem Textileco Collecting & Recycling a logem Českého červeného kříže je tříděn dle kvality a použitelnosti do několika kategorií. Každá kategorie podstupuje odlišný recyklační koloběh. Darované oblečení bude předáno přímo Českému červenému kříži dle jeho dispozic, poslouží svému původnímu účelu především v rozvojových zemích, bude použito na výrobu čistících hadrů, izolací nebo pro opětovnou výrobu oděvů. Textil nevyužitý pro charitativní účely společnost Dimatex dále zpracovává. Z této komerční činnosti, bude část finančního výtěžku poukázána Českému červenému kříži na podporu jím vybraných humanitárních projektů,“ uvádí na svých webovkách firma Dimatex. Lidem tak kontejnery pomohou hned několikrát. Nejprve je zbaví nepotřebného oblečení, jež by jinak skončilo třeba vyhozené u cesty, nebo spálené v kamnech, aby později část ze zisku převedla na bohulibé projekty Červeného kříže. Obyvatelé města tak mohou klidně spát, protože nazmar textil rozhodně nepřijde.

Chrudim – Velkou pozornost vzbudil článek Chrudimských novin, jenž byl věnován vytápění v budově Gymnázia Josefa Ressela. Ke čtvrtku 26. ledna měl tento text přes čtyři a půl tisíce přečtení. V diskusi pod článkem dostávala ředitelka Klára Jelinková „do těla“. Jak se ale na školu dívá Česká školní inspekce?

Málokdo tuší, že inspekční zprávy jsou běžně dostupné na internetu. Zájemce se tak snadno dozví, jak si která škola stojí. Chrudimský gympl nevyjímaje. Ten poslední návštěvu ne právě příjemných kontrolorů podle všeho absolvoval ve dnech 14. až 16. a 24. dubna 2014. V té době již ředitelka Jelinková školu vedla. Dohledat se však dají i zprávy z doby, kdy ústavu šéfoval dlouholetý ředitel Eduard Beránek, jenž byl pověstný svou „tvrdou“ rukou.

„Ve vedení školy je ředitelka od roku 2011. Od svého nástupu analyzovala a řešila zlepšení podmínek a zkvalitnění vzdělávacího procesu a využívala možností k získávání finančních prostředků z Evropských sociálních fondů. Rovněž vyhotovila výhledový koncepční plán rozvoje školy zaměřený především na postupnou rekonstrukci budovy školy a materiálně technického vybavení učeben. Nastavila funkční kontrolní systém vzdělávání a každoročně zpracovává metodický pokyn pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Demokraticky přistupuje k vedení školy a názorům vyučujících naslouchá. Zavedla informační a komunikační systém mezi školou a zákonnými zástupci žáků umožňující dálkový přístup. Své aktivity směřuje také k vyhledávání nových partnerství v oblastech středoškolské činnosti a trhu práce. Určitou rezervu však shledává v rozvoji mezinárodní spolupráce, a to především ve využití programů organizovaných Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy,“ uvádí zpráva České školní inspekce k práci ředitelky Jelinkové.

[[img:chrn_fullwidth:650:Demokratické principy jsou ředitelce Jelinkové vlastní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přijímání nových žáků se děje podle principu rovných příležitostí, vzdělání probíhá dle předpisů. Ředitelka Jelinková se musela vypořádat s poněkud zastarávajícím vybavením školy. To se týkalo především počítačů a také pomůcek k výuce fyziky. Postupně docházelo a stále dochází k modernizaci. Na podnět svých žáků také ředitelka umožnila zřízení odpočinkové místnosti, o níž Chrudimské noviny před lety též informovaly. Někteří žáci dosáhli v různých vzdělávacích oblastech významných výsledků, nadstandardních výsledků maturitních zkoušek si inspekce povšimla také. Jediné rezervy, na něž inspektoři upozornili, měla škola v mezinárodní spolupráci.

[[img:chrn_fullwidth:669:Neudržovanou budovu dává ředitelka postupně do pořádku.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době gympl žije především velmi úspěšným projektem Listování, v jehož rámci herci připravují ve společenském sále představení inspirovaná díly známých spisovatelů. Město tak v loňském roce navštívil třeba slavný americký spisovatel Robert Fulghum a další.

Kompletní zprávu obsahuje příloha pod textem.  

Příloha: 

2014020546.pdf

Chrudim – Schody pod Myší dírou to již „schytaly“ ze všech stran. Kritici cílí jak na vzhled schodiště, tak na jeho funkčnost. Zábradlí patřičně nenavazuje a i přes ujištění městských úředníků, že vše je vlastně v pořádku, veřejnost se příliš uklidněná nezdá.

Schodiště mělo původně stát 1 555 091 korun. Tak zněla podmínka při zadávání veřejné zakázky. Do soutěže se přihlásilo hned 13 různých firem a komise složená ze starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED), šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny a investičního technika téhož odboru Hany Piklové, vybrala nakonec firmu Geogard z Chrudimě. Ta nabídla práci za cenu zmiňovanou výše. Včetně DPH. Hledat v komisi architekta, nebo jiného odborníka na urbanismus, je zbytečné. Žádný v ní neseděl. Dohledat výše nabídek, které předložily zbývající firmy, je nemožné. Město je nezveřejnilo.

[[img:chrn_fullwidth:14327:]]

Jak práce pokračovaly, náklady rostly. Není proto divu, že koncem srpna uzavřelo město se stavaři první dodatek ke smlouvě. V něm je uvedena cena vícepráce – i s DPH je 387 111 korun. Celkový objem zakázky tak „olizoval“ dva miliony korun – 1 942 202 korun. Cena za schodiště se nakonec ustálila na 1 823 633 korunách. Původně vysoutěžená částka tedy vzala za své a pořádně narostla. 

Příloha: 

d1_schodiste_geogard.pdf

dodatek_c._2_-_schodiste.pdf

Chrudim – Časy se mění, co bylo včera, to už dnes nemusí platit. Vztahuje se to na ty, kdo dříve zasedali v městském zastupitelstvu a třeba i radě města, dnes již je v těchto funkcích nahradili jiní. Kateřina Jánská je už jen pouhou úřednicí, přesto dál funguje v dozorčí radě Vodovodů a kanalizací Chrudim (VaK).

Na radnici se proto teď obracejí Chrudimáci, jimž se nelíbí, že ve vedení této společnosti působí člověk, jenž nevzešel z voleb. Kateřina Jánská totiž již v zastupitelstvu města a městské radě dávno nezasedá, protože ji sem komunální volby nevynesly. Je z ní opět technik údržby městské zeleně.

[[img:chrn_fullwidth:14527:]]

Předsedou představenstva VaKu Chrudim je stranický kolega Jánské, místostarosta Jan Čechlovský (ODS). V samotné dozorčí radě zastupuje město ještě starosta Petr Řezníček (SNK – ED). „Kateřina Jánská byla do dozorčí rady společnosti VaK Chrudim navržena chrudimským zastupitelstvem v březnu 2014 jako tehdejší členka zastupitelstva a rady města. Členkou dozorčí rady VaK Chrudim byla zvolena na řádné valné hromadě společnosti v červnu 2014 s mandátem do roku 2018,“ říká k účinkování Jánské v dozorčí radě tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Záleží tedy na zastupitelích, zda Jánskou v její funkci ponechají.  

Chrudim – Nepovedlo se to před rokem, zkusí proto „štěstí“ znovu. Opoziční městští zastupitelé se rozhodli na svém jednání 30. ledna opět hlasovat o odvolání neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim).

Pod návrhem na odvolání Romana Málka jsou opět podepsáni František Pilný (ANO 2011), Josef Káles a Petr Lichtenberg (oba Svobodní). A co je důvodem k odstranění politika z vedení města?

„Navrhujeme hlasování o odvolání Romana Málka z funkce místostarosty, protože z našeho pohledu se model čtyř místostarostů neosvědčil,“ uvádějí politici ve svém návrhu. Zdá se tedy, že motivace není osobní a dávný Málkův „podraz“ na současnou radniční opozici je zapomenut. Zastupitelům má jít o blaho města a jeho občanů.

[[img:chrn_fullwidth:1089:Roman Málek má pro strach uděláno.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Ve srovnatelně velkých městech je běžný počet místostarostů jeden až dva, ve výjimečných případech maximálně tři. Kromě tohoto faktu považujeme tento post za zbytečný, protože po celou dobu výkonu své funkce pan Málek nepředložil žádný významný bod k jednání a na zasedáních zastupitelstva neprojevoval žádnou aktivitu,“ tvrdí dál zastupitelé Pilný, Káles a Lichtenberg. Podle podobné logiky by však třeba řady zastupitelů mohli opustit zastupitelé Roman Ratica (SNK – ED), Miroslav Skokan (ANO 2011) nebo Eva Kleprlíková (ANO 2011). Žádný z nich totiž nezasahuje do diskusí a jen „poslušně“ zvedá ruku tak, jak jeho politická strana zrovna rozhodne. Roman Málek sice není pouhým zastupitelem, ale rovnou neuvolněným místostarostou a také několikanásobným předsedou komisí rady města, přesto za snahou o jeho odvolání nelze nevidět osobní důvody a také dávnou zášť navrhovatelů.

Zda se ostatní městští zastupitelé přikloní k návrhu a Roman Málek ve vedení města skončí, bude jasné v pondělí 30. ledna po čtvrté hodině. 

Před pár lety (doslova) jsem opustil město a přesunul se na vesnici. Spíše vesničku, pár domů a pak už jen příroda, rybníky, lesy. Staré chalupy potřebují mnoho péče, ale často skrývají i zajímavá tajemství. Teď nemyslím třeba naolejovaného Mausera za trámem, ale věci daleko „obyčejnější“. Protože jsem z Božího dopuštění novinářem, zajímaly mne samozřejmě především noviny a tiskoviny. Předchozí majitel byl předplatitelem Chrudimského deníku, jeho žena Vlasty. Ty vůbec nejstarší kousky už dávno proletěly komínem, ne mou vinou. Ty mladší však pečlivě probírám a občas se podaří najít zajímavé články. Tak třeba dnes…

V sobotu 25. listopadu 2006 – co jsme dělali před deseti lety?

Romana Netolická tehdy psala o tom, že „Mladí lidé už nehledají v letním kině intimitu“. Bylo tomu skutečně tak. Na pubertální muchlovačky stačila multikina a mrznout někde v noci venku, to už teenagery příliš nebralo. Vedoucí chrudimského kina Václav Průcha viděl problém jasně „...to, že se stalo letní kino nerentabilním, není zapříčiněno tím, že téměř každá rodina si může film pustit na videu. Stalo se to shodou hned několika vlivů,“ říkal známý správce kina. A jaký je tedy důvod nízké návštěvnosti, která v roce 2004 činila pouhých 37 diváků na jedno představení? „Mladí lidé před rokem 1989 nechodili do restaurací. Tam seděli staří dědkové u piva. A tak hledali intimitu v letním kině, kde se mohli držet za ruku. Teď naopak chtějí být viděni. Ve městě máme kulečníky, bowling, šipky a další zábavu,“ tvrdil tehdy Průcha. Od té doby se však mnohé změnilo. Promítací technologie v leťáku prošla modernizací a MaChr v létě opět vesel promítá i nejnovější trháky. Lidé si, kupodivu, cestu zpět k letní noci plné hvězd na plátně i nad hlavou znovu našli.

Co se dělo na radnici? Neúnavný kverulant Jiljí Hoferica, který pásl po majetku rodiny Charvátovy, se obrátil na vedení města se svým dalším otevřeným dopisem. Chrudimské radnici vytýkal, že hrob rodiny na Olšanských hřbitovech je zanedbaný, nájem nezaplacený a městu je to jedno. Tehdejší místostarosta Petr Řezníček Hofericu usadil s tím, že problém rozhodně není vhodný k řešení přes média a radnice v případě nouze náklady uhradí. Jiljí Hoferica by si však měl uvědomit, že je to právě on, kdo soudními spory majetek blokuje. Jak soud dopadl a kdo nakonec získal „Charvátovu vilu“, je všeobecně známé. Hoferica to nebyl…

[[img:chrn_fullwidth:138:]]

Jako perličku na závěr je možné přidat inzerát v deníku, jímž byl hledán nový redaktor. I autor těchto řádků se o toto místo ucházel a byl tehdejším šéfredaktorem Romanem Zahrádkou odmítnut. I takové jsou cesty života.

Chrudim – Prodat něco z přebytků své pěstitelské snahy, případně vyrobeného vlastníma rukama, napadne občas každého. Jaká jsou však pravidla, když místo „prodeje ze dvora“ zamíří takový prodejce do Chrudimi na trh?

Známou věcí je, že trhy se na Resselově náměstí konají ve středu od šesti do osmnácti hodin a v sobotu od šesti do jedenácti. Zájemci zde mohou prodávat vlastní výpěstky, zemědělské a lesnické produkty, ovoce, zeleninu, květiny a další. Řemeslníci zkusí štěstí se svými výrobky a umělci rovněž.

[[img:chrn_fullwidth:5556:]]

Sazby poplatků nejsou nikterak horentní. Výpěstky – tedy ovoce a zeleninu, květiny nevyjímaje, lze umístit na stánek s tím, že prodejce zaplatí městu 10 korun za metr čtvereční/den. Řemeslníci a umělci poté jednou tolik. „Prodej produktů nakoupených ve velkoobchodu, prodej tabákových výrobků a alkoholu a dalšího je na předmětných trzích zakázán. V případě splnění výše uvedených podmínek je třeba vyplnit Žádost o zábor pozemku - prodejní místa na trhu, která je ke stažení na stránkách města Chrudim a tuto vyplněnou žádost zaslat spolu s kopií dokladu výše požadovaného dokladu na e-mailovou adresu ladislava.medunova@chrudim-city.cz. Následně prodejce budeme kontaktovat telefonicky a domluvíme si případný termín trhu v Chrudimi. Překročí-li zájem prodejců o místo kapacitu tržiště, budou prodejní místa přednostně přidělena prodejcům s trvalým bydlištěm nebo sídlem v územním obvodu města Chrudim,“ uvádí podrobnosti Ladislava Medunová z Oddělení správy majetku MěÚ Chrudim.

Chrudim – Jak obyvatelé druhého největšího městě Pardubického kraje, tak obyvatelé krajských Pardubic by se vbrzku mohli dočkat vytoužené cyklostezky. Ta spojí obě města tak, jak se dlouhé roky plánuje i slibuje.

Momentálně z této stezky lze využívat pouze její torzo, které končí u pivovarské hospody v místní části Medlešice. To by se ale mělo změnit. Pardubice totiž plánují začít s výstavbou cyklostezky směrem na Chrudim. Prozatím by se mělo jednat o pokládku první etapy této trasy, tedy z Pardubic do Dražkovic v délce zhruba 0,6 kilometru. „Navrhovaná stavba je řešena jako sdružená stezka pro chodce a cyklisty a je součástí souboru staveb, jejichž záměrem je umožnit bezpečnější spojení těchto dvou měst. Navíc se díky ní zlepší plynulost jízdy v tomto úseku a především se zvýší bezpečnost účastníků provozu,“ říká primátor Pardubic Martin Charvát (ANO 2011).

„V rozpočtu města na rok 2017 je na realizaci první etapy cyklostezky z Pardubic do Chrudimi alokována částka 7,1 milionu korun, která by měla pokrýt celou stavbu, protože tato cyklostezka je prioritou. Ale pokud i zde získáme dotaci, město by tento záměr vyšel, v očekávaném poměru nezpůsobilých výdajů, na necelé 2 miliony korun. V případě úspěchu v obou žádostech by tak podíl města neměl výrazně překročit 5 milionů korun,“ doplnil náměstek Jan Řehounek (ANO 2011).

Jakou částkou se město bude na těchto projektech ve finále podílet, bude známo až na základě výsledků výběrových řízení a rozhodnutí SFDI o přidělení příspěvku.