Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

Zaslouží si ředitelé škol a Chrudimské besedy mimořádné odměny?

Chrudim – Jako každý rok, i v roce 2016 si ředitelé organizací, které zřizuje místní radnice, přišli na mimořádné odměny. Výjimečný finanční obnos, jehož výši však město tají, získají jak šéfové škol a školek, tak třeba i Chrudimské besedy a městské knihovny.

Nakolik je odměna mimořádnou, když ji vedoucí pracovníci získávají pravidelně rok co rok, to rada města, která peníze schvaluje, pochopitelně neřeší. Ředitelky mateřských škol Lada Kalinová, Radka Melicherová, Helena Marunová společně s řediteli základních škol Martinem Vykydalem, Jaroslavem Víškem a Zdeňkem Brožem si za svou nelehkou práci v džungli paragrafů a nařízení výjimečnou odměnu jistě zaslouží.

[[img:chrn_fullwidth:2638:]]

Diskutabilní je však odměna u šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka. Chrudimskou besedou řízená restaurace v Muzeu sice pravidelně hostí politické špičky města a dobrovolně přistoupila k vedení elektronické evidence tržeb, ale celá její podstata budí rozpaky. Sídlí totiž v městských prostorách a podle všeho neplatí nájem. Vytváří tak nezdravou konkurenci všem místním hospodským, kteří nájem platit musí. Přestože hospoda prý dobrovolně registruje své tržby elektronickou cestou, povinné účtenky podle zkušenosti několika hostů vystavuje namátkově a jen někomu.

[[img:chrn_fullwidth:11370:Ve vinárně se naposledy jednalo o letním kině.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kritické hlasy na adresu Chrudimské besedy se však netýkají pouze samotné restaurace. Na základě smlouvy o výpůjčce získala Chrudimská beseda i prostory unikátní vinárny pod budovou Muzea. Víno zde však nenalévá a počty otevření sklepů s vinárnou by se daly spočítat na prstech ruky nešikovného truhláře. Vkusná vinárna přitom ve městě citelně chybí.  

Kříž z Václavské ulice zmizel

Chrudim – Snad každý obyvatel města, který někdy zavítá do té jeho části „nad hradbami“, zná kříž umístěný na rozcestí ulic Václavské a Vlčnovské. V současné době však tento historický svědek zbožnosti předků na svém místě chybí.

Není to přitom tak dávno, co prošel částečnou opravou korpus, který se na kříži nachází. Obnoveny byly barvy a Kristus tak opět připomínal svůj lidský vzor. U kříže se pravidelně objevovaly jak květiny, tak zapálené svíčky. Byl také místem setkávání. Nyní je ale pryč.

[[img:chrn_fullwidth:14450:]]

Kříž se před časem zlomil zřejmě náporem větru - dole byl úplně shnilý, dřevo bylo zasazeno přímo do země. Místo nejdřív zabezpečila městská policie a poté byl kříž odvezen na prozatímní uložení do technických služeb. Bylo to nutné jednak z bezpečnostních důvodů, ale chtěli jsme samozřejmě zabránit jeho ještě většímu poškození nebo zcizení. Kříž dosud není majetkem města a o jeho dalším osudu se jedná,“ říká vedoucí Odboru školství, kultury, sportu a památkové péče MěÚ Chrudim Jana Stehlíková. Najde se v rozpočtu částka, která umožní jeho návrat na tradiční místo na Novém městě?  

Jaroslav Koreček: Příběh svatoštěpánský

Kdo tvrdí, že se netěší na dárečky k Vánocům, tak lže. Každý má radost i ze sebemenší pozornosti od svých blízkých nebo známých. Dostal jsem takovou malou krabičku plnou cukroví a dal jsem si ji pod stromeček. Samozřejmě jsem ji mohl sníst hned na Štědrý večer, ale rozhodl jsem si obsah vychutnat v klidu posledního dne svátků na Štěpána. Věřte, nebylo to lehké.

Přišlo Svatoštěpánské ponuré dopoledne. Uvařil jsem si lipový čaj na zapití, ale hlavně na vypláchnutí úst, jak jsem viděl při degustaci vín. Tam používají vodu, ale bylinkový čaj k cukroví se mi zdál vhodnější. Když do něho kápnete citron a trošku alkoholu, rozhodně nic nepokazíte.

Začnu tedy bábovičkou. Má čokoládovou polevu a uprostřed vévodí mandle. Jemňoučké těstíčko na pracny, ze kterého je bábovička upečená se vám téměř okamžitě rozplyne na jazyku. Marně se snažím poznat, co je v náplni. Bezpečně poznám jen ořechy. Vše překoná mandle, po ní následuje jemná chuť čokoládové polevy. Bábovička mizí, zřejmě jsem moc spěchal.

Slepovaná kolečka. Kdo by je neznal od našich babiček a maminek. Musejí však uležet. Ale hlavně se Vánoc dožít. Když se poprvé zakousnete, musejí trochu křupat, ne moc. Těsto jemnější než předcházející. Je také mnohem světlejší. Kolečka jsou slepena zavařeninou. Protože vrchní má uprostřed otvor, vidím, že je červená. Typuji jahodovou, podle barvy. Po ochutnání vím, že je to malinová. Ne však z malin, které máme na zahradě, tyhle jsou z prosluněné lesní paseky.

[[img:chrn_fullwidth:14449:Kuličky v košíčcích mi připadají jako baletky ... Kresba: Jaroslav Koreček]] 

Kuličky v košíčcích z bílého krepovaného papíru samozřejmě lákají nejvíce. Připadají mně jako baletky se svými sukénkami v Labutím jezeru. Jakoby se vznášely a byli něco víc než ostatní cukroví. Zkusím se podívat pod sukně té černé. Zprvu převládá chuť kokosu, v kterém je obalená. Poté hořká čokoláda, ale co je uvnitř, co spojuje ty lahodné chutě dohromady? Zkusím druhou baletku. Takovou mulatku. Kulička je obalená v kakau. Její jemné vyvážené chutě však vzápětí nenávratně mizí. Vanilkový rohlíček. Nesmí nikdy chybět a hlavně nesmí nikdy zklamat. Z čeho je tenhle se svojí harmonickou chutí si netroufnu vůbec odhadnout.

Nesmím zapomenout na takové malé, jakoby bramborové placičky, mající uprostřed košíček kandovaného ovoce. Zvláštní chuť, která se neustále připomíná.

Křupavé šátečky připomínající ty maličké svatební, jsou ještě vylepšeny kuličkou ze zvláštního hnědého těsta. A jsou další a další a možná ještě lepší.

Tyto drobounké lahodné výtvory ženských ruček jistě nechyběly na žádném stole. Že byly dlouho před vánočními svátky s láskou v každé rodině připravovány, vůbec nepochybuji. Věřím, že nikdo nezapomněl poděkovat. Věřte, je ještě čas. Já za ně děkuji Světlance.

Jakub Valenta: Vánoce

Jeden den v roce se každý obyvatel údajně nejvíce ateistické země Evropy stane křesťanem. Ano, je to na Vánoce. Snad jen opravdový odpůrce svátků vonících jehličím, purpurou, cukrovím, tatínkovou dýmkou a smaženým kaprem od maminky, odmítne oslavit příchod Spasitele všeho lidstva. Dokonce i komunisté „trsají“ na vánočním večírku.

Nejspíše jsem to již psal v minulých letech, ale myslím, že stojí za zopakování – Vánoce jsou svátky naděje. Nejen té křesťanské ctnosti, kterou přesně definovali učení teologové a muži zběhlí ve výkladu Písma svatého. I ti, kdo nečtou svatého Tomáše Akvinského v originále, kolem sebe vidí, že svět stále trvá. Ano, letošek byl poznamenán dalšími útoky muslimských radikálů. V Berlíně dokonce měla zaplatit životem za liknavost politiků i Češka. Přesto stále žijeme své každodenní příběhy. Radujeme se, smutníme a bilancujeme. Kdy jindy, než na Vánoce? Možná i proto mnoho opuštěných lidských bytostí v této době volí odchod ze světa. Nemají nikoho. A přestoe i oni jsou milováni Stvořitelem a zvláště také jeho přesvatou Rodičkou.

„Svět umí být pěkně krutý, život mě poznamenal,“ slyšíme často z různých stran. Za tímto tvrzením se však často skrývá konkrétní neodpuštěný zlý skutek, nebo dokonce celá jejich série. A odpuštění přitom osvobozuje. Jak oběť, tak pachatele bezpráví. Vánoce jsou totiž i znamením odpuštění. A to dokonce odpuštění Všemohoucího lidem. Těm lidem, kteří měli kdysi v ráji vše a přesto neposlechli svého Boha, zradili jeho důvěru. Ten však ve své dobrotě poslal Syna, jenž svou smrtí člověka vykoupil a otevřel mu opět brány ráje. Právě tento Syn se pozítří narodí z Popelky Nazaretské. Bezbranné dítě ukrývá všemohoucího Boha. Dokonalý paradox křesťanství!

Přeji vám všem, kdo čtete celý rok mé řádky, abyste okusili odpuštění a sami dokázali odpouštět. Všichni jsme něčím vinni, všichni občas ublížíme jiným, sobě. Zkusme k Vánocům dát i dárek nejcennější, který je láska. A láska, jak říká zmiňovaný svatý Tomáš, není slepým citem. Láska je "chtění dobra druhému".

To přeji i já vám, milí čtenáři. 

O elektroautech radnice prozatím nerozhodla

Chrudim – Elektromobily, elektrobusy, elektrokola a elektrokoloběžky. Radnice teď skloňuje údajně ekologické dopravní prostředky na všech frontách. Úředníci testují elektrické auto a do úvahy v budoucnu přicházejí i autobusy na elektřinu. Jaký se v tom skrývá háček?

Šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký komentuje v současnosti využívaný elektromobil lakonicky. „O nákupu vozu nebylo doposud rozhodnuto. Zda ČEZ či jiný subjekt v Chrudimi postaví dobíjecí stanici, jednáme. Konkrétní termín není znám,“ říká úředníky Kopecký.

[[img:chrn_fullwidth:14301:]]

Elektromobily a autobusy na elektřinu se v poslední době také intenzivně zabývají komise rady města. Konkrétně komise zdravého města a komise dopravní. První z nich svého času vypustila do éteru informaci, že v elektroautě by mohli jezdit strážníci. Jenže zde podle interních informací Šárka Trunečková a její kolegové narazili, protože právě městská policie sedlá ne právě staré Dacie a měnit je za nové vozy teď nepřichází v úvahu.

Také provozovatel městské hromadné dopravy, Arriva východní Čechy se do elektrobusů příliš nehrne. Ve středu 21. prosince byl totiž do provozu uveden další autobus, který rozhodně není poháněn elektřinou, ale starou dobrou naftou. Splňuje sice normu Euro 6 a je vybaven USB porty, ale do „čistého“ provozu autobusů spalujících zemní plyn, nebo poháněných elektromotory má stále daleko.

[[img:chrn_fullwidth:14446:Politické bodíky je třeba sbírat celoročně. Starosta u předávání nového autobusu.  Foto: Jindřich Balous]]

Vozidla jezdící na elektřinu mají celou řadu nevýhod. Jejich dojezd je zoufale malý, dobíjení zdlouhavé, životnost baterií nízká a pokud by si snad osádka chtěla v zimních měsících přitopit, nedojede prakticky z jedné strany města na druhé. Radnice podle všeho potichu řadí zpátečku a nákup elektromobilů si v době napjatého rozpočtu pořádně rozmyslí.  

Sportovku trápí nespolehlivé topení

Chrudim – Základní škola U Stadionu, tradičně zvaná jako „sportovka“, si v příštím roce připomene významné výročí svého založení. Město, které je jejím zřizovatelem, do vzdělávacího ústavu lije miliony korun a snaží se z něj udělat výkladní skříň místního školství zaměřeného na sport.

V současné době navštěvuje školu 559 žáků, kteří jsou rozděleni do 22 tříd. K dispozici mají děti i pět oddělení školní družiny, dvě tělocvičny a venkovní hřiště. Na sportovce je od šestého ročníku zřízena třída s rozšířenou výukou tělesné výchovy se zaměřením na atletiku.

[[img:chrn_fullwidth:13845:]]

V posledních dvou letech začalo zateplování školy. Nejprve novou fasádu s izolací získal výukový pavilon, později tělocvičny. Zateplením a výměnou oken se částečně vyřešil problém s plísní. O tomto tématu již Chrudimské noviny informovaly. Nyní je zpracováván projekt na výměnu oken a zateplení budovy, v níž se nacházejí učebny, školní družina, kuchyň a jídelna. Celkem by měl spolknout osm milionů korun. Prozatím není rozhodnuto, zda se akce uskuteční v jedné vlně, nebo bude rozdělena na vícero částí.

Škola je sice zařazena do projektu EPC, v jehož rámci se uvádějí do praxe opatření vedoucí k úspoře energií, ale snižovat náklady na teplo se sportovce příliš nedaří. Elektřiny a vody se sice spotřebuje méně, zato topení si vyžádalo v roce 2015 šest set čtyřicet čtyři tisíc, letos to bylo 769 tisícovek. Na vině bude možná nespolehlivé topení, na jehož funkčnost si vedení školy stěžuje pravidelně. Přes výjimečnou připravenost žáků sportovky na další život, uvnitř budovy stále ještě zůstává několik nedostatků, jimiž by se zodpovědní politici a úředníci měli akutně zabývat.

Trhy na jedno brdo

Chrudim – Trhy a jarmarky, jež pořádá město na Resselově náměstí, připomínají často mnoho variací na stále stejné téma. Problematice se Chrudimské noviny již věnovaly a politická reprezentace ji neváhala označit za zbytečnou kritiku. Na bezradnost radnice v této oblasti však stále častěji upozorňují i běžní obyvatelé města.

Chrudim by se měla stydět za tak ubohý vánoční trhy, těch pár stánků na tak velkém náměstí je fatální ostuda,“ říká Zdenka Fialová a upozorňuje tak na starý známý fakt – trhy se v Chrudimi podobají jeden druhému, jako vejce vejci. Ty vánoční se dají od běžných středečních trhů odlišit maximálně tím, že se zde navíc prodává jmelí a vánoční stromky. Jinak je sortiment stále stejný, stejní jsou i prodejci.

[[img:chrn_fullwidth:361:]]

Na kritiku reaguje prostřednictvím facebookového profilu města tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. „Prodejci se rádi vrací, když pro své zboží najdou odbyt a hlavně spokojené zákazníky; jinak by to ani nedělali. A jinak třeba rybí jarmark, Kateřinské posvícení se zabijačkou, masopustní s průvodem a veselím, velikonoční jarmark a spousta dalších - letos třeba i pravěký a bramborový, to leckde nemají. Ale každému se samozřejmě zavděčit nelze,“ obhajuje koncept města Prokopec. Za skladbu prodejců a sortimentu je přitom zodpovědná nejen radnice, ale také Chrudimské beseda. Ta sestavuje třeba doprovodný kulturní program.

[[img:chrn_fullwidth:581:]]

Přesně ty trhy a jarmarky jsem měla na mysli. Na všech stejné zboží, na rybím, bramborovým, velikonočním a dalších prodávat vařečky, čepice, kompoty, zavařeniny, obrázky a bůhvíco, místo výrobků určených k danému tématu. To se bude opakuje i na vánočních trzích,“ reaguje Fialová. Tématické trhy prý nelze odlišit od trhů běžných. Jedná se tak o další důkaz tápání a chybějící koncepce ze strany vedení města. Ta jí chybí nejen v těchto zdánlivě banálních případech, ale též třeba v daleko palčivější otázce parkování ve městě, nebo rozvoje sídlišť. Místo přiznání chyby a přivolání odborníků, političtí představitelé se jen vymlouvají a mlží.  

Svatby se od května budou konat v Muzeu barokních soch

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny informovaly, budova takzvané „nové radnice“ bude v příštím roce podrobena důkladné rekonstrukci. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního. V souvislosti s touto výměnou elektroinstalace a úpravou vnitřních prostor, změní se však i místo k pořádání civilních sňatků.

Obřadní síň na Resselově náměstí je pro mnoho párů prvním místem jejich novomanželského políbení. Jiní si zase rádi vyberou poněkud slavnostnější dohled vytesaných světců v Muzeu barokních soch (MUBASO). Další volí místa ještě méně tradiční. „Defaultně“ nastaveným místem se však minimálně od prvního května do 30. září roku 2017 stane bývalý kostel svatého Josefa, nynější MUBASO. Důvodem je právě zmiňovaná rekonstrukce. Svatebčané se nemusí bát, že by si za tuto změnu radnice něco účtovala.

[[img:chrn_fullwidth:760:]]

A kdy že se to bude vlastně oddávat? Rada města stanovila jako oddací dny všechny druhé pátky v kalendářním měsíci a také všechny soboty. S výjimkou sobot, které bezprostředně následují po pátku, jenž je určen za oddací den. Chrudimáci mohou využít i on-line objednávky svatby na stránkách města.  

Jízdní řády MHD

Od neděle 11.12.2016 vstupují v platnost nové celostátní jízdní řády vlaků a autobusů. V rámci MHD Chrudim se jedná v podstatě jen o malé a drobné časové úpravy a to hlavně v rámci návazných odjezdů a příjezdů vlaků, či autobusů (Pardubice). Všechny tyto drobné změny, mezi které patří např. uspíšení  ranního odjezdu spoje linky č.2 z Větrníku, ze současných 4:50 hod. na 4:47 hod., můžete již nyní přehledně a podrobně nalézt na veřejných stránkách o MHD v Chrudimi :  http://www.mhd-chrudim.cz/

[[img:chrn_fullwidth:14421:]]

Mezi novinky které lze na těchto stránkách vyčíst je zavedení nového spoje linky č.2, jezdící z Větrníku okolo nemocnice k žel. stanici. Nový spoj bude odjíždět v pracovní dny v 5:25 hod z Větrníku. Dále je to pak i nový a přehlednější formát zastávkových jízdních řádů, ve kterých je již nově rozlišen provoz jednotlivých spojů v pracovní dny - a to mimo dob prázdnin a naopak - v rámci omezeného provozu o prázdninách. Dále jsou v těchto jízdních řádech nově uvedeny také i časové údaje o jízdní době dané trasy linky a nově jsou tam uvedeny i formáty QR kódu.

Všeobecně platí, že v rámci současného systému provozu MHD lze i nadále využívat ve všední dny centrální přestupní bod MHD u žel. stanice (v časech cca od 5:30 do 19:00 hod). Což znamená, že cestující už nejsou nuceni vykonávat povinné "vyhlídkové" jízdy okolo celé Chrudimi, tak jak tomu bylo v minulosti. Konkrétně např. cestující kteří využijí linku č.3  k cestě z Markovic, či z Rozhledny, např. na Větrník, mohou již u žel. stanice přestoupit na linku č.1 a pokračovat tak touto rychlejší variantou, přímo na Topolskou, nebo  Větrník  (úspora času cca 10min). To samé platí pro cestování např. linkou č. 1  z oblasti Větrníku, Stromovky, Malecka, nebo Pumberek -  u železniční stanice lze přestoupit naopak na linku č.3 a pokračovat ihned dále v cestě např. k nemocnici, nebo opačně na Rozhlednu a do Markovic. To vše platí i pro vybrané spoje linek č. 2 a 4.

Za zmínku určitě stojí i to, že v posledních letech byly zřízeny i nové autobusové zastávky MHD - např. "Škroupova" (díky ní existuje po dlouhých letech opět i rychlé spojení ze směru od nemocnice k nádraží), dále zastávky "aut. nádraží", " V Tejnecku", nebo např. "Hasičská stanice". Zastávka MHD aut. nádr., prošla vloni i celkovou rekonstrukci, včetně instalace nového přístřešku. Tuto zastávku lze pohodlně využít k cestování např. linkou  č.3  ve směru k nemocnici a není nutné přecházení až na vzdálenější zastávku MHD před žel. stanici (zastávku obsluhují  v rámci výstupu např. i autobusy od Pardubic a zároveň se nachází v blízké docházkové vzdálenosti od lokality za nádražím).  A v neposlední řadě - cestující nad 70 let, mají od letošního ledna jízdné v MHD zdarma. Lze tedy jen doufat, že tento nově nastoupený trend a obrat, v podpoře a preferenci veřejné dopravy ze strany vedení radnice, bude i nadále úspěšně pokračovat a rozvíjet se.

Vraťme průjezd mezi Moravskou a Slezskou ulici!

Chrudim – Dostat se z Moravské ulice do ulice Slezské a Slovenské, není pro chodce příliš velkým problémem. Potíž nastává v okamžiku, kdy se chodec rozhodne vyjet do Kauflandu a Alberta s kočárkem, nedej Bože na kole. Tam, kde dřív byla cesta, dnes jsou nepohodlné schody.

Své o tom ví jedna z obyvatelek Moravské ulice, jejíž jméno redakce zná, ale ponechává v anonymitě. Bydlím v Moravské ulici v Chrudimi. Před lety vedla spojnice mezi ulicemi Slovenská-Slezská-Moravská, ulicí Příčnou. Poté z ulice Slezské do Moravské byla tato ulice zrušena a nahrazena schody a vedle nich byl asfaltový sjezd. Při opravě schodů před pár lety byl i tento sjezd zrušen a vedle schodů zůstal trávník. Po těchto schodech a silnici chodíme na nákup nahoru do obchoďáků, abychom nemuseli chodit po delší trase, navíc po obvodovce. Nemáme všichni auto a většina z nás je již důchodového věku. Já jezdím na kole, a kolo musím vést po obrubníku schodů, hodně lidí jezdí na kole po travnatém pruhu,“ říká pamětnice lepších časů v této části města, kterou pravidelně zkouší nejen ukřičení havrani, ale také netečnost města.

[[img:chrn_fullwidth:14429:V minulosti se dalo přejet mezi ulicemi dokonce autem.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chodí tudy hodně maminek s kočárky, také drncají po schodech. Obracela jsem se v minulosti již několikrát na Stavební odbor města Chrudim s žádostí o vyudování sjezdu. Bylo mi odepsáno, že to odporuje vyhlášce, je to moc prudký svah. Na můj dotaz, zda nedávno předělávaný spoj mezi ulicí Slovenskou do Malecké na Pumberka  je v této souvislosti v pořádku  mi bylo sděleno, že tam to ničemu neodporuje a  prudších svahů je ostatně v Chrudimi víc, například od Kapličky nahoru,“ uzavírá svou stížnost dáma z Moravské ulice.

[[img:chrn_fullwidth:14435:Bahno klouže a špiní. Opravdu by se sem nevešel pruh asfaltu?  Foto: Chrudimské noviny]]

Co tedy na připomínky obyvatel Moravské ulice odpověděla zodpovědná úřednice z oboru investic Magdalena Strnadová? Na základě opětovného posouzení a potvrzení od autorizovaného projektanta, který se zabývá dopravními stavbami, dále dle ČSN 736110 Projektování místních komunikací, čl. 9.6.3., tabulka č. 12, jsou technické podmínky řešení uvedené části ulice následující - v odůvodněných případech na komunikaci typu D1 - obytné a pěší zóny je dovolen největší podélný sklon max. 8,33 %. Vzhledem k tomu, že se jedná právě o komunikaci typu D1 - obytné a pěší zóny a vzhledem ke stávajícím podmínkám a situaci - délky úseku a jeho převýšení - není možné dodržet požadované parametry pro sjezd,“ uvádí úřednice důvod, proč zdejším obyvatelům nelze vyhovět. Přitom v minulosti zde sjezd prokazatelně fungoval. Nejspíše ještě v době, kdy nebyla vymyšlena obytná zóna a úředník se tak nemohl vymlouvat na vyhlášku.

[[gal:14437]]

Používat jako vysvětlení „obytnou zónu“, jejíž hranice však stanovuje samo město, pak „zavání“ alibismem a snahou nedělat v tomto případě nic. Přitom by nebylo nic jednoduššího, než obytnou zónu nahradit třeba dopravní značkou upravující rychlost na třicet kilometrů v hodině a sjezd následně vybudovat. Ani by nemusel být průjezdný pro auta, bohatě postačí pruh asfaltu, jenž by udělal radost jak cyklistům, tak seniorům a maminkám s kočárky. V případě radnice se tak opět potvrzuje staré pořekadlo, které říká, že „kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody“. Místní by pak uvítali nejvíce pomoc některého ze zastupitelů, který by se jejich věci ujal a protlačil ji mezi priority města.