Chrudim - Nový nájemce smuteční síně je na světě. Po letech, kdy v těchto místech podnikala firma Vostrovský z Heřmanova Městce, dochází nyní k významné změně v osobě nájemce i ceně, kterou vítěz výběrového řízení za prostory zaplatí. Nově zde tak bude mít hlavní slovo pardubický Charon.

Za rok užívání smuteční síně, která už roky volá po kompletní rekonstrukci, zaplatí majitelka firmy Jitka Filipová 894 tisíc korun, což znamená bezmála 1699 korun za metr čtvereční. Právě nejvyšší cena nájmu byla jedním z rozhodujících kritérií, jímž se komise řídila. Na druhém místě pak skončila již zmiňovaná firma Vostrovský s nabídkou 850 tisíc korun, třetí byl Martin Horák ze Svinčan s částkou 570 tisíc korun.

Samotná smuteční síň by si podle vedení města zasloužila opravu a už několik let se k ní schyluje. Naposledy tak nechala radnice vytvořit projektovou dokumentaci za 600 tisíc korun. Její součástí je třeba řešení nevyhovujícího parkování v okolí smuteční síně, nové řešení zeleně a samozřejmě také kompletní rekonstrukce objektu. Ta by měla začít už příští rok na jaře. 

V případě současného ředitele Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře si nešlo nevšimnout souvislostí, které pozvolna spěly k jeho rozhodnutí podstoupit protialkoholní léčbu. Takových signálů jsmě měli v redakci několik a veřejnost se o jeho problému s alkoholem měla poprvé možnost dozvědět na začátku loňského roku, kdy spáchal v opilosti těžkou dopravní nehodu před Vlčnovem, za kterou ho projednával zdejší okresní soud.

Nešlo si také nevšimnout otevřeného dopisu Chrudimačky Ivany Palečkové, která měla se Zdeňkem Kolářem osobní zkušenost a která naprosto věcně a bez emocí konstatovala, že se ředitel Technických služeb rozhodl správně, když nastoupil léčení, protože ho, jak uvedla, "doběhlo něco, s čím se těžko žije". Pozastavila se však nad tím, že mu to dříve v práci procházelo a prochází i nyní, zatímco jinde a v případě "obyčejných smrtelníků" by jim za něco podobného hrozil nekompromisní okamžitý vyhazov. Vzhledem k tomu, že Zdeněk Kolář v podstatě reprezentuje ve své funkci i město, se nedá než s Ivanou Palečkovou souhlasit. Stejně tak musím souhlasit, že si tím vedení města nabíhá na smeč občanů, kteří jím kvůli tomu mohou ve stále větším počtu začít pohrdat.

Nechci tady Zdeňka Koláře nijak pranýřovat, protože bojovat s démonem alkoholu není žádná legrace. Trpí tím nejen on, ale určitě i jeho rodina a okolí, v konečném důsledku pak samotné město, které muselo pod vlivem těchto událostí v Technických službách Chrudim začít improvizovat. Musím však ocenit to, že se Zdeněk Kolář zachoval za této situace jako chlap, který se postavil k problému čelem, protože se chce své závislosti na alkoholu zbavit a jako člověk napravit. Léčba to jistě není a nebude krátkodobá. Město udává, že bude desetitýdenní. Leckdy při ní hrozí i recidiva. Popřejme proto Zdeňku Kolářovi, ať se s ní vypořádá s úspěchem. A co popřát radnici? Především hodně pádných argumentů k tomu, proč si takového člověka dál držet v zodpovědné vysoké funkci, a to i za cenu možné ztráty vlastní prestiže. Rád bych totiž věřil tomu, že uvažuje koncepčně v zájmu nás všech a nikoli jen v zájmu jedince. Tak pádné argumenty z odpovědných úst bohužel ale ještě nezazněly.

Chrudim - Divadelnictví, spolek ochotníků a vůbec provozování činohry má ve městě dlouhou tradici. Její součástí je i vybavení prvního divadla v Chrudimi, které fungovalo v budově bývalého kostela svatého Jana Křtitele. Ten stával v místech budovy dnešní Komerční banky. Součástí každého divadla je i jeho opona.

A právě nejstarší chrudimskou oponu chce teď zachránit šéfka Regionálního muzea Martina Vítková. Muzeum proto vyhlásilo veřejnou sbírku, z jejíhož výtěžku by restaurování opony mělo být financováno. „Důvodem konání sbírky je zachránit jednu z nejstarších dochovaných opon v České republice. Chrudim měla celkem tři opony. První shořela v roce 1850 při velkém požáru. Tato druhá opona vznikla před rokem 1854 a v divadle sloužila do 90. let 19. století. Poté byla vystřídána novější secesní oponou, která se bohužel též nedochovala,“ uvádí ředitelka muzea.  

„Opona s námětem Libušiny věštby patří do slavné éry chrudimského ochotnického divadla. Při její první prezentaci byl přítomen autor české hymny František Škroup a dirigoval svoji Chrudimskou ouverturu, věnovanou otevření starého chrudimského divadla. Vystupoval zde také Josef Kajetán Tyl. V té době stál v čele ochotnického divadla doktor Emanuel Pippich, který získal chrudimskému divadelnictví věhlas,“ přibližuje okolnosti vzniku opony Martina Vítková.

[[img:chrn_fullwidth:11004:Detail opony starého chrudimského divadla. Foto: Jindřich Balous]]

„Samotná opona je dílem akademického malíře Jana Kokeše, který vystudoval Akademii výtvarného umění ve Vídni u profesora Waldmüllera. Od roku 1850 působil v Chrudimi jako portrétista a malíř sakrálních obrazů. Vzhledem k historické významnosti této památky bychom s pomocí veřejnosti rádi oponu opět zpřístupnili návštěvníkům muzea a vrátili jí reprezentativní roli zdůrazňující kulturnost města Chrudimi,“ říká Vítková.

Samotná sbírka bude zahájena na dernisáži výstavy „Epizoda I. - Sbírka v muzeu“, která je naplánována na 29. dubna v pět hodin odpoledne.

Chrudim - Zřizování osadních výborů v místních částech města není žádný med. O tom se přesvědčili jak městští zastupitelé, tak předkladatel návrhu na jejich zřízení, neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Sotva totiž návrh předložil, už se hlásil o slovo opoziční zastupitel David Kasal (ANO 2011).

Poslanci a lékaři Kasalovi se prý ozvalo několik rozhořčených obyvatel místní části Markovice a v dopise si mu stěžovali, že jejich osadní výbor je nečinný. Neschází se a co je prý ještě horší, nechává obecní majetek chátrat. Například chodníky se zde prý rozpadají a lidé už tak nemají skoro kde chodit.

Starosta městě Petr Řezníček (SNK-ED) však Kasala uklidnil s tím, že tento dopis, přestože je podepsán třemi osobami, píše ve skutečnosti jen jeden pravidelný stěžovatel. Starosta však připustil, že ne všechny osadní výbory mohou pracovat tak, jak by měly a následně zazněl i návrh na vytvoření jednacího řádu, který by členům výborů určoval, v jakých intervalech se mají scházet. S tímto návrhem ale ne všichni souhlasili a zazněly i hlasy o zbytečném svazování ochotných lidí, kteří se této činnosti věnují ve svém volném čase.

Svým hlasováním tak městští zastupitelé potvrdili, že osadní výbory v Markovicích a Topoli budou mít pět členů, ve Vlčnově a Medlešicích pak šest a ve Vestci pouhé tři. Kdo však bude ve výborech zasedat a jednat? V Markovicích byla šéfkou zvolena Zdenka Fančovičová. Kolegy jí tvoří František Dubský, Josef Gregor, Petr Horta a Jiří Řešátko. Ve Vlčnově se „ministarostou“ stane Theodor Hučka. Spolu s ním by se měli scházet Miroslav Zitko, Petr Ledvina, Petr Livora, Jana Vránová a Jiří Daněk. V Medlešicích se osvědčila Daniela Mihulková, tudíž nepřekvapí, že ji město opět potvrdilo ve funkci předsedkyně. Dalšími členy osadního výboru jsou Jana Rotrekklová, Aleš Musil, Martin Hošman, Šárka Kuklová a Václav Dobrovolný. Topol je obec dobrovolných hasičů, takže nepřekvapí, že předsedou byl zvolen jeden z nich, Libor Pilař. Dále zde lze najít Pavla Snětinu, Václava Barvu, Luboše Korečka a Františka Jelínka. Nejmenšímu osadnímu výboru v místní části Vestec má „vládnout“ Jiří Soukup, Petr Mikuláš a Felix Šťastný.

Chrudim - Velikonoce jsou tu! Tedy, dnes ještě ne, začínají samozřejmě až v neděli, respektive v sobotu večer, kdy se katolíci sejdou v kostelech k vigilii, při níž bude posvěcena voda a čteno z písem. Prozatím však Kristus nebyl ani ukřižován a připravuje se na Poslední večeři se svými apoštoly.

Velikonoce jsou nepochybně nejdůležitější svátky v roce, přestože se je čtyřicet let komunistického temna snažilo srovnat se zemí. A to i za cenu takových podlostí, jako byly řízky ve školních jídelnách na Velký pátek, kdy se většinově věřící obyvatelstvo Československa postilo. Ta doba je už ale pryč a s ní nesvoboda a šmírování těch, kdo chodí do kostela. Zatoužíte-li po návštěvě některého ze svatostánků, třeba zrovna toho na Resselově náměstí, zde máte rozpis bohoslužeb.  

Velikonoční prázdniny mohou vaše děti prožít na Palučinách, nejsem si však jist, jestli ještě najdete volné místo. V sobotu, Bílou sobotu vás rádi přivítají v hlineckém Betlému. Prohlédnout si zde můžete tradiční zdobení kraslic. A to včetně malování skleněných vajíček a velikonočních ozdob, či prodeje včelích produktů. Jedná se o doprovodný program k výstavě věnované tradičním obyčejům provázející Pašijový týden. T.J. Sokol Nasavrky vás zve v sobotu od půl druhé odpoledne na pletení pomlázek na Bílou sobotu za sokolovnou. Přijďte ukázat, jak se plete u vás! Přijďte se naučit od ostatních nové způsoby pletení! S sebou si vemte proutky, zavírací nůž, případně uzeninu na opékání, protože po dobře vykonané práci přijde mastná odměna. V sobotu odpoledne vás chrudimský Mama klub provede importovaným zvykem, kterým je hledání velikonočních vajíček v době, kdy Velikonoce ještě zdaleka nezačaly.

Na skutečském rybníce proběhne už třetí Skutečský pstroužek. Nezlomíte-li si jazyk při vyslovení názvu soutěže, zkuste se přihlásit. Soutěžit se bude v lovu pstruhů a sivenů na umělé nástrahy. Vítěz obdrží Pohár starosty města Skuteč a pohár MO ČRS Skuteč, dále bude oceněno nejlepších 25 závodníků.

V neděli 5. dubna se v Seči bude tančit. Velikonoční zábava započne v místním kulturním domě v osm hodin večer. Ve stejný čas a datum budou trsat i hasiči v Radimi.

Nu, a pondělí, což je den, kdy pro mnohé teprve ty správné Velikonoce začnou. Zkuste se, pánové, nezmalovat pod obraz. Není to hezký pohled na policistu, jindy důstojného ve své funkci, když pak na mol opilý močí na Kopanici nebo dorostenec hází vajíčka po svých kamarádech. Pomlázka je přece o něčem jiném, jakkoli se jedná samozřejmě o původně pohanský zvyk. A vy, slečny a dámy, zkuste být tolerantnější, až se někomu z koledníků při pohledu na vaši krásu zamotá jazyk.

Požehnané Velikonoce vinšuji všem svým čtenářům i čtenářkám!

Chrudim - Chrudimské noviny mění majitele. Po dlouhých a složitých jednáních, která za budoucího vlastníka nejčtenějšího internetového média na Chrudimsku vedl městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), dospěla rokování do šťastného finále. Ministr financí a jeden z nejbohatších Čechů, Andrej Babiš (ANO 2011) v poslední době skupuje všechna významná média a ani Chrudim tak nemohla zůstat stranou jeho zájmu.

Výše dohodnuté transakce nebyla zatím stanovena, ale proslýchá se, že půjde řádově o miliony korun. Jak už ale bývá Babišovým zvykem, současná redakce přijde vyměnit a nahradí ji noví lidé. Podle prozatím neověřených informací se například zprávám z kultury bude věnovat městský zastupitel a učitel v místní „lidušce“ Richard Herbst (ANO 2011), jehož láska k múzám je dlouhodobě známá a nápady z něj doslova prýští. Rubriku „politika“ pak prý hravě obslouží další z městských zastupitelů a sice Ondřej Kudrnáč, jenž na současném vedení radnice nenechá nit suchou. Čtenáři se tak mohou těšit na skutečně nezávislé a objektivní zpravodajství doslova „z první linie“.

Zprávám, tedy rubrice s každodenní obměnou, se bude podle všeho věnovat současná mluvčí radnice Sylva Drašnarová, jejíž pravidelné tiskové zprávy jsou ukázkou mistrné novinářské práce. Obavy o objektivitu opět nejsou na místě, protože Drašnarová je profesionálka, která po letech ve službě městu zatoužila roztáhnout křídla a věnovat se svobodnému povolání, kterým novinařina nepochybně je.

Editor staré redakce, chrudimský galerista Luboš Jelínek, který kdysi zasedal i v městské radě, se k chystanému prodeji nechtěl vyjadřovat. Nakonec však svolil. „Podle mého názoru toho už bylo dost. Chrudim je město, které si zaslouží kvalitní a objektivní zpravodajství, což v současném složení redakce zkrátka nelze. Nebo si snad myslíte, že katolík a vydavatel ezoterického časopisu společně s bývalou učitelkou a mnou - konzervativcem s vědomím svých židovských předků, mohou dlouhodobě spolupracovat? Jednou ta idylka skončit musela,“ říká Jelínek a nasedá do auta.

Novou redakci se prozatím oslovit nepodařilo. Snad bude důvodem fakt, že je prvního dubna…

Chrudim - Situace, na kterou Chrudimské noviny už upozorňovaly, a jež se týkala žlutých čar umístěných na některých křižovatkách, začíná nyní gradovat. Řidiči projíždějící Hniličkovou a Opletalovou ulicí si totiž stěžují na zbytečné namalování čar v těchto místech, přičemž je prý postrádají zcela jinde. Chyběla snad v této věci veřejná diskuse?

„Zajímalo by mne, zda se značením neplánuje město pokračovat v dalších křižovatkách a lokalitách, než je křižovatka Opletalovy a Hniličkovy ulice. Například hned křižovatka pod nově označenou křižovatkou by si jistě také zasloužila trošku té žluté pozornosti, stejně tak další, často mnohem více nepřehledné křižovatky než žlutá Opletalova versus Hniličkova,“ říká Josef Filip. „Ať se na mne nikdo nezlobí, jezdím tudy každý den několikrát a žádné problémy jsem zde v minulosti nezaznamenal, tudíž nevím, proč toto plácnutí do vody nebo jsou zde jiné záměry a vlivy?“ ptá se Chrudimák. Paradoxně tak upozorňuje na situaci, která může ve městě nastat. Křižovatky, které jsou v podstatě bezproblémové, jedno rozhodnutí odboru města zkomplikuje a jiné, jimiž nikdo z úředníků nebo místních politiků denně neprojíždí a úpravu by si zasloužily, uniknou pozornosti. Zatímco v jiných situacích, které se přímo dotýkají obyvatel dané lokality, provádí radnice průzkum hned několikrát, v citlivé otázce parkování a dopravní regulace se něco takového děje jen zřídka.  

[[img:chrn_fullwidth:10998:Další žluté čáry zakazující stání se zde momentálně neobjeví.  Foto: Chrudimské noviny]]

Odpověď Soni Pecháčkové, která je úřednicí oddělení dopravy a komunikací je pak lakonická. Josef Filip má smůlu a s ním i všichni ostatní, kdo by v umísťování žlutých čar uvítali více koncepce a promyšleného jednání. „Žádné další žluté čáry v současné době neplánujeme,“ říká Pecháčková, a tím je celé věc prozatím uzavřena. 

Chrudim - Svoji špatnou pověst potvrdila v úterý 24. března opět křižovatka ulic Průmyslová s Čáslavskou. Řidič modré felicie tady přehlédl staršího motorkáře, který sedlal simsona, a šedesátiletého motocyklistu srazil. Přestože byl šofér škodovky střízlivý, půjde s největší pravděpodobností o klasický případ „nedání přednosti v jízdě“.

Místní dopravní úprava přitom často k porušování předpisů svádí. Především řidiči aut mířící po vozovce v Čáslavské ulici vzhůru, již pod viaduktem své vozy rozjedou i na 70 kilometrů v hodině a následně ohrožují chodce snažící se přejít frekventovanou silnici. Předpisy se porušují i v případě zákazu vjezdu na pozemek „integrovky“, kudy si motoristé pravidelně zkracují cestu k Pardubické ulici. Chtějí se tak vyhnout ucpanému městu především v časných ranních a odpoledních hodinách.

[[img:chrn_fullwidth:10958:Nehoda jen shodou šťastných okolností nestála motocyklistu život.  Foto: Vítek Trojan]]

Přestože se zde objevily ostrůvky, které mají chodcům poskytovat alespoň pocit bezpečí, moc bezpečně se tu především studenti již zmíněné „integrovky“ necítí. Na vině jsou i husté keře v Průmyslové ulici, které zase brání šoférům spatřit chodce, kteří se snaží v těchto místech vozovku překonat. Radnice je však prý bezmocná. Omezit zde rychlost by prý nepomohlo, protože jde o úsek, který je v kopci a policie by něco takového nepovolila. Situaci mnoho nepomůže ani dokončovaná první část obchvatu, která ulehčí tranzitu směřujícímu po opačné straně města. Chodcům a dalším účastníkům silničního provozu tak nezbývá, než spoléhat na ohleduplnost ostatních.

Když se někdo zabije, přijde náprava zpravidla velmi rychle. To je i případ Čáslavské ulice, kde v pondělí časně ráno bourala na nečekaně kluzké vozovce mladá řidička vozidla Ford Focus. A co se tu vlastně stalo? Několik dní po sobě zde vytékalo na frekventovanou silnici poměrně velké množství vody, na které den co den upozorňovali městskou policii projíždějící řidiči. Vyplývá to ze svodek strážníků. Jenže náprava ze strany Vodárenské společnosti (VS) Chrudim, která to měla na starost, dlouho nepřicházela. Údajně proto, že nebylo možné závadu, která se projevovala pouze v noci, objevit.

Inu, stát se to může. Zvláště, když těmito místy nevede žádný vodovodní řad a voda sem měla prosakovat odjinud ze vzdálenějšího místa. A tak byl údajně problém po celou dobu městem "monitorován". Jenže, jak se ukázalo v osudné pondělí ráno, byl tento monitoring k ničemu. Přišel ranní mrazík a proměnil zhruba stometrový úsek Čáslavské ulice v jedno velké nebezpečné kluziště, na které málem doplatila svým zdravím a životem mladá řidička fordu se svou spolujezdkyní. Musela totiž zareagovat na vzniklou situaci na silnici, kdy před ní dostal údajně smyk motocyklista a ona musela rychle šlápnout na brzdu. "Opřela" nakonec svoje auto bokem o sloup veřejného osvětlení a prožila přitom jistě chvíle hrůzy a bezmoci, s jakým výsledkem nehoda skončí. Naštěstí to odneslo jen její auto.

Zarážející jsou na tom hned dvě věci - proč se tu po celou dobu výskytu závady a možného nebezpečí na silnici neobjevily výstražné značky a občané před ním nebyli dostatečně varováni například prostřednictvím městského webu, a proč se po této nehodě podařilo závadu odstranit už po několika hodinách, když to předtím víc než týden nešlo. Z toho všeho je patrné, že "někdo odpovědný", ať už z města nebo z uvedené společnosti, celou situaci hrubě podcenil a neučinil nezbytné kroky k tomu, aby podobným haváriím, jaká se stala v pondělí na silnici v Čáslavské ulici, předešel. Snad i proto jsme se stali svědky u nás vcelku běžné tragikomické situace, kdy se tu značky alibisticky objevily hned po této nehodě. Sice se při ní nikdo nezabil, jak je ale vidno, nebyl zabit ani šlendrián, s jakým se k podobným událostem přistupuje a na který v minulosti doplatilo svým životem už hodně lidí. Dokud se s ním však nevypořádáme jednou pro vždy, můžeme na něj doplatit někdy v budoucnu i my všichni. Už proto by měl někdo tuto záležitost řádně prošetřit a vyvodit z ní důsledky stylem "padni, komu padni", jinak se z tohoto bludného kruhu nikdy nevymotáme.

Chrudim - Rok se s rokem sešel a redakce Chrudimských novin byla opět upozorněna na trestuhodnou nečinnost zodpovědných úředníků a správců silnic v lokalitě města. Propadající se vozovku v Topolské ulici nedaleko sídliště Na Větrníku nebyl za celý rok schopen nikdo opravit.

„Situace se zde nijak nezlepšila, je tomu spíše právě naopak. Díra ve vozovce je čím dál větší,“ píše místní občan Michal Jinoch. Vozovka se v místech umístění mříže kanálu totiž rok od roku o několik centimetrů propadná a je tak jen otázkou času, kdy zde dojde k nehodě. V minulosti se tak třeba v Brně stalo, že obrovitá díra vytvořená pod chodníkem vodou, pohltila i chodce.

[[gal:10911]]

„V podstatě to souvisí s parkováním Na Větrníku a Na Šancích. Noc co noc zde řidiči parkují na místech, kde jejich auta nemají co dělat. Velké parkoviště přestává kapacitou stačit, protože některé rodiny mají i tři auta, s čímž projektanti před lety nemohli počítat. Prostor pro rozšíření současných parkovacích stání zde přitom podle mého názoru je. Stačilo by jen chtít,“ glosuje starou bolest všech chrudimských sídlišť Michal Jinoch. Město tak loni na podzim nechalo zpracovat studii, jak by měla připravovaná revitalizace sídliště Na Větrníku vypadat. Došlo i na plánovací setkání, na němž se každý z obyvatel sídliště mohl k projektu vyjádřit. Práce na úpravách veřejných prostranství by zde mohly začít už letos.