Chrudim - Další prodloužený víkend je před námi a po kauze se státními maturitami se skoro obávám, že většina maturantů vlastně ani netuší proč. Co si zítra připomínáme a komu máme být vděční, že se fantasmagorické vize zakomplexovaného malíře z Rakouska neuskutečnily?

Vítězství nad nacionálním socialismem, tedy další z levicových ideologií, nebylo jen tak a stálo mnoho krve. I té, kterou prolili třeba obyvatelé nedalekých Ležáků. Ani jedna její kapka však nepřišla nazmar. Posilovala totiž vůli ostatních a nakonec vedla k poražení „sil temna“.

Restaurace Stadion Slatiňany pořádá v pátek 8. května už čtvrtý dětský sportovní den u tribuny na stadionu Spartak Slatiňany. Pro děti budou připraveny soutěže na různých stanovištích a bohatý doprovodný program! Těšit se můžete i na grilování steaků, klobás a vuřtů. U příležitosti státního svátku Dne vítězství vás město Nasavrky zve k účasti na pietním aktu položení kytic u památníků světových válek. Sraz účastníků je u staré školy na náměstí v osm ráno. Někde to zkrátka osmého jde.

TJ Sokol Nasavrky pořádá v pátek v nasavrcké Kaštance už 40. ročník přespolního běhu dětí a mládeže aneb Malou cenu Nasavrk. Prezence je od osmi do půl desáté dopoledne v Kaštance. Délka tratí činí 45 až 1750 metrů podle věku závodníků.

Zajít si můžete od osmi večer také na Listování do budovy Gymnázia Josefa Ressela. Jde o dobročinnou akci, jejíž výtěžek půjde na pomoc azylovým domům, dětským domovům a kojeneckým ústavům. Bude se hrát podle knihy Faktor merde od Stephana Clarka. V hlavních rolích se představí Lukáš Hejlík a Věra Hollá z pražského divadla Minor.

Babiččin dvoreček Licibořice vás také v pátek od desíti dopoledne srdečně zve na dětský den řemesel. Babiččin dvoreček nabídne ukázky dobových řemesel s tvůrčími dílnami, kde si děti zkusí práci řemeslníků. Získají svůj "výuční list" a odnesou si své výrobky na památku. Hezkými písničkami potěší potulní šumaři. V zámeckém parku v Heřmanově Městci si užijí spoustu zábavy rovněž děti. Od devíti ráno se tu koná dětský den.

Hospoda v Ochozi zve srdečně v sobotu 9. května od 20 hodin na oslavu Dne matek. Zábavný večer a hudbu zde uvádí D.J.Dandy.

V neděli zkuste třeba rosické trhy nebo jen procházku někam do kvetoucí přírody. Stojí to za to, protože pohled na zelené listy a vonící kvítka dokáže spolehlivě zvednout náladu. Navíc už začínají růst první houby.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Zdejší radniční opozice se chystá vymezit proti rozhodnutí vedení města připomenout si 70. výročí od konce druhé světové války netradičně už 7. května. "Nechceme přepisovat dějiny," říká v reakci na to František Pilný (ANO 2011) a dává za pravdu iniciátorovi protestu Josefu Kálesovi mladšímu ze Strany svobodných občanů, který je městským zastupitelem a politologem.

"Dělá to na nás dojem, že si chce město odbýt pietní akt během pracovní doby a nikoli v době státního svátku a volna, které je k tomu určeno," pokračuje zastupitel Pilný, který obdržel oficiální pozvání radnice k účasti na pietním aktu 7. května. Obdobně to chápe i lídr České pirátské strany v Chrudimi Jiří Stuna, který se přijde poklonit památce obětí druhé světové války až v den státního svátku. "Delegace Pirátů tím zároveň vyjádří nesouhlas s konáním pietního aktu v den, který nedává z pohledu dějin žádný smysl," doplňuje Jiří Stuna svoje kolegy z hnutí ANO 2011. Vedle Pirátů tak nepřijdou na pietní akt pořádaný městem 7. května ani Svobodní a o této možnosti se vyjednává také se zástupci TOP 09. Babišovci přitom ponechali svobodné rozhodnutí na svých členech. "Určitě nebudeme nikomu přikazovat, aby se zúčastnil ´truc podniku´ na úkor oficiální oslavy a naopak. Každý má u nás právo svobodné volby, přestože vnímám, že je datum 7. 5. neúctou k datu 8. května," říká František Pilný. Je tedy možné, že například takový zastupitel ANO 2011 a milovník všech možných srocení Richard Herbst přijde na obě akce zároveň a nikdo z hnutí mu to nebude mít za zlé.

A co na to město? To už mezitím rozeslalo všem zastupitelům pozvánku k účasti na pietním aktu s vysvětlením, proč se koná právě 7. května. "Bavili jsme se o tomto datumu v průběhu roku s mnoha erudovanými lidmi, kteří neměli nic proti konání pietního aktu o den dříve, než-li doposud bylo zvykem. Nebudeme ani první ani jediní, kteří to takto budou slavit," napsala zastupitelům úřednice Blanka Pavlišová s poukazem na to, že se tak děje například v Praze, Brně nebo Plzni, a vzápětí dodává: "Je tady i fakt, že poslední dobou se pietních aktů zúčastňovali titéž lidé, tj. představitelé politických stran, pár pamětníků a toť bylo vše. Proto jsme chtěli dát možnost i jiným, mladším ročníkům, aby si měly možnost připomenout a hlavně uvědomit, že mají to štěstí žít v míru. A proto jsme oslovili i školy, aby se tentokrát zúčastnily a doufáme, že naše pozvání přijmou."

Piráti však mají i přes toto vysvětlení ještě jeden důvod k neúčasti na oficiálním pietním aktu. "Sledujeme totiž už nějaký čas, že jsou obdobné akce zneužívány k sebepropagaci úzkého okruhu lidí ve vedení města v městských médiích a přitom nechceme dělat nikomu stafáž," naráží Stuna například na nedávný pietní akt u sochy T. G. Masaryka, z něhož přinesl tiskový odbor města pouze výstupy s fotografiemi starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), zatímco ostatní zúčastněné politiky a hosty ve svých zprávách zcela pominul.

Chrudim - Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové obžalovalo z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu jednatele společnosti Senior Chrudim Milana Jirušku. Tomu teď hrozí, pokud jej soud uzná vinným, až osm let vězení. Uvedl to tiskový mluvčí královéhradeckého státního zastupitelství Pavel Bužga.

Jiruškova firma nechala postavit v areálu bývalého pivovaru v ulici Obce Ležáků s pomocí evropských peněz Domov se zvláštním režimem a Domov pro seniory, podle Bužgy však nesplnila podmínky dotace a měla ji vrátit. Nakonec skončila v insolvenčním řízení. „Jednatel měl v rozporu s účelem dotace čerpat prostředky na realizaci projektu. Poskytovatelům dotace měla být způsobena škoda ve výši téměř dva miliony korun,“ říká tiskový mluvčí. Pokud se začne soud obžalobou státního zastupitelství zabývat a uzná vinu Milana Jirušky, může skončit ve vězení na dobu dvou až osmi let.

Jiruškovi se klade za vinu, že jeho společnost přestavovala bývalý pivovar na školicí středisko a lůžkové a sociální centrum pro seniory a získala na tento projekt ještě pod názvem Futurum vzdělávací institut více než 48 milionů korun formou dotace od Evropské unie. Dalších téměř devět milionů korun jí měl poskytnout stát. Stavba však nebyla nikdy dokončena, přestože zde mělo už dávno být umístěno 120 lidí s různým stupněm postižení. Kapacita provizorně zkolaudované stavby tak čítá v současnosti jen asi 60 lůžek.

Návrh na insolvenci podala Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, podle níž Jiruškova firma porušila podmínky dotace a regionální rada po ní teď požaduje vrátit téměř 36 milionů korun. Rada zároveň podala i žalobu na popření uplatněné pohledávky pět milionů korun jiného věřitele, firmy Kimpton Trading, neboť měla být podle ní fiktivní a účelově vytvořená. Podle všeho se mělo jednat pouze o formu vyvádění peněz ze společnosti Senior Chrudim, jak tvrdí žalobce.

Věřitelé se v současnosti domáhají po firmě Senior Chrudim zhruba 90 milionů korun. Majetek společnosti však kryje pouhých 14 milionů. Pokud tedy soud rozhodne o oprávněnosti nároků věřitelů, budou se muset smířit s podstatně menšími částkami, než jaká firmě dříve poskytli. Věřitelé se proto raději rozhodli podle insolvenčního rejstříku přijmout reorganizační plán firmy, a tak je zařízení stále v provozu. Proti tomu je však Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, která zvažuje další právní kroky. Insolvenční soud nicméně přizval k této věci soudního znalce, jenž konstatoval, že je situace dlužníka v současnosti stabilizovaná a dá se předpokládat, že bude generovat pravidelný příjem. A to zajímá věřitele především. Mají tak o něco větší šanci získat svoje peníze nazpět, i když s podstatně větším zpožděním, než původně očekávali.

Všiml jsem si, že napsat o tom, že městští strážníci rozdali v sídlišti U Stadionu pětatřicet parkovaček, dokáže místní obyvatele pořádně nadzvednout ze židlí a zalamentovat si. Ne ale na adresu našich novin, nýbrž na radnici, která podle nich otálí s realizací rozšířených parkovišť před některými bytovými domy. Právě s touto navrhovanou úpravou přišly některé místní samosprávy. Stalo se tak poté, co odsud lidé doslova vyhnali pražské architekty, kteří jim chtěli sídliště rozparcelovat několika silnicemi, jež měly umožňovat i další možnosti parkování, čímž by podle nich duch tohoto věčně zeleného sídliště u řeky utrpěl nenávratné škody. A tak samosprávy vymyslely elegantní, levné a hlavně rychlé řešení, jehož realizace se podle nich tak neskutečně dlouho vleče.

Jde o již mnohokráte skloňované rozšíření příjezdových komunikací před bytovými domy zhruba o metr až metr a půl, které by zde umožnilo příčné a podélné parkování vozidel zároveň a zvýšilo by tak možnosti parkování v tomto největším chrudimském sídlišti, které bylo vyprojektováno v druhé polovině 60. let, a zatímco dříve zde měla auto každá druhá rodina, dnes ho má každá, ne ale jedno, ale rovnou dvě nebo tři, s čímž tehdy socialistické inženýrství nepočítalo. A z toho také pramení problémy s místy pro parkování, kterých se tu všeobecně nedostává, a protože ze strany města stále nepřicházelo žádné přijatelné řešení, přišli místní obyvatelé s výše uvedeným návrhem, který by od tohoto problému alespoň částečně ulevil a hlavně by příčné a podélné parkování usnadnil a zlegalizoval, protože už teď jsou mnozí nuceni parkovat zadními koly aut na trávníku, aby odsud vůbec vyjeli.

A právě v tom spočívají konflikty, které čas od času v sídlišti přicházejí, když se někdo rozhodne svoje spoluobčany - motoristy anonymně udat strážníkům, jako se naposledy stalo minulou neděli před bytovými domy čp. 710 - 712, že částečně parkují na městské zeleni. Toliko alespoň uváděla svodka strážníků. Jenže jsem hned po uveřejnění obdržel telefonát, že se tak dělo i před vchody čp. 717 - 720 a že znají jméno udavače, jehož zásluhou musí nyní přijít do služebny strážníků na Resselově náměstí k projednání dopravního přestupku i starší manželský pár, který zde svoje auto dlouhodobě parkuje a jezdí s ním opravdu jen výjimečně. Také jsem se dozvěděl, že si tu lidé začínají kvůli udávání vyměňovat vcelku ostré názory a jízlivě se navzájem popichují. Jde o zastánce a odpůrce rozšířeného parkování, kteří jsou však ve výrazné menšině. Dá se říct, že jde o jedince ve srovnání s celými bloky domů, jejichž obyvatelé si přejí před domy komfortnější parkování. Třeba jen proto, aby tudy mohla projet mezi parkujícími auty sanita nebo hasiči, když je potřeba. Zvláště večer to ale není možné a naposledy na to doplatil před 14 dny zdejší důchodce, k němuž se musela záchranka dostávat urgentně oklikou přes několik trávníků, než se vůbec dostala před vchod, kde bydlel. Bohužel, muž o dva dny později v nemocnici zemřel.

Tohle vše jsou tedy důvody, které vedou zdejší občany v drtivé většině k přesvědčení, že by město mělo začít konečně konat, jenže ono zdánlivě nekoná a problémy se tu na sebe dál nabalují. "Ptáčkomilové a ochránci přírody" brání totiž nejen trávník, kde lidé nuceně parkují, ale i stromy, které komunikaci lemují v těsné blízkosti. Nejenže jsou překážkou rozšíření parkovacích ploch a bezpečnější průjezdnosti vozidel integrovaného záchranného systému, ale svým velkým vzrůstem zabraňují i přílivu slunečního světla do bytů ve spodních patrech jednotlivých domů. Před vchody čp. 717 - 720 jde navíc o lípy, sice krásné stromy, avšak výrazné alergeny a znečišťovače vozidel i blízkého okolí. Svými košatými korunami lákají i havrany ke stavění hnízd a vyvádění mladých, jako bychom jich neměli v Chrudimi až dost.

Už proto se místní ptají, proč k nim není město vstřícné podobně jako oni, když na vlastní náklady nechali opravit obrubníky a pořídili zde nové, aby uchránili městskou zeleň před domy, o kterou se denně víc než vzorně starají jako o svoji. Stačí se jen podívat přes silnici na ten propastný kontrast a rozdíl se zelení, kterou obhospodařují Technické služby Chrudim nebo přímo město. Všude po zemi zahnívající tráva po sekání anebo plno větví a větviček ze stromů, z nichž si havrani vesele staví hnízda. Listí pak létá přímo do vchodů a nikdo až na místní občany je neuklízí. Kořeny vzrostlých stromů, které tu někdo před lety vysadil bez rozmyslu blízko komunikací, nadzvedávají a ničí dlažbu chodníků, jež připomínají tankodrom z nějakého sovětského filmu. A "městská" zeleň přímo před domy? Díky péči místních jde o úhledný park s mnoha úpravami jak z katalogu zahradního architekta.

Obyvatelé domu chtějí teď od města jediné - nějaký rozumný kompromis, který by rozšířil možnosti parkování a zároveň zachoval zdejší zeleň náhradní vhodnější výsadbou nových stromů dál od komunikací a oken jejich bytů. To proto, aby si každý přišel na své, tedy i "ptáčkomilové a ochránci přírody" stejně jako majitelé aut, kteří tu chtějí v klidu parkovat a nehádat se se strážníky (kteří za to nemohou), když jim "vlepí" za stěrač parkovačku po udání některého ze svých spoluobčanů a oni si pak musí dojít na náměstí pro domluvu, o které stejně každý ví, že je k ničemu. Snad i proto jedna ze sporných lip nyní nápadně usychá, jako by začala platit nedávná pohrůžka občanské neposlušnosti, že když nepomůže město, pomohou si občané od překážejících stromů sami. Nechtějí totiž už poslouchat posměšky některých nepřejícných obyvatel, "že se teprve uvidí, zda tu vůbec nějaké širší parkoviště někdy bude," a už vůbec si nechtějí připadat jako uličníci, když je někteří udávají, jen aby si na nich zchladili žáhu, protože žádnými uličníky nejsou. Jsou jen občany města, které je trestá za to, že jim nedokáže zajistit základní občanskou vybavenost, do níž spadá i dostatek parkovacích míst stejně jako dostatek vhodné a náležitě udržované městské zeleně. Navíc se ocitají v situaci, kdy se snažili městu situaci ulehčit a sami přijít s vhodným řešením.

Jenže to se i přes četné předvolební sliby stále nedostavuje a jedinou odpovědí je jim zatím pětatřicet parkovaček, které někoho nadzvedly z židle a dalším udělaly radost... Trochu smutná bilance nad snahou občanů sblížit se s městem a nalézt společně nějaký schůdný kompromis.

Chrudim - Vládnoucí radniční koalice se ráda a často chlubí svou otevřeností a poskytováním informací každému, kdo si o ně řekne. Své o tom vědí třeba místní Svobodní, kteří svádějí prozatím neúspěšnou bitvu o zveřejňování podkladů k zasedání městského zastupitelstva, nebo redakce Chrudimských novin, jíž město tvrdošíjně odmítá sdělit výši platu městské úřednice Šárky Trunečkové. Cenzury radničních tiskovin si teď všimli i jiní.

První, kdo na podivné praktiky politiků na radnici upozornil, byl městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Tomu se nelíbilo, že na fotografiích vystavených na městském webu, které zachycovaly vzpomínkový akt u busty prezidenta Masaryka, byli vyfoceni jen místní vládnoucí špičky a ne všichni, kdo se aktu zúčastnili. Pilný tak upozornil na skutečnost, že přestože jde o web města, slouží spíše k sebepropagaci a permanentní předvolební kampani především starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), a to vše za peníze daňových poplatníků.

[[img:chrn_fullwidth:11251:Stahují se v Chrudimi nad svobodou slova a demokracií mračna?  Foto: Chrudimské noviny]]

Prapodivného složení informací v oficiálním tiskovém výstupu radnice, kterým je Chrudimských zpravodaj, si teď všimla i skupina lidí, která provozuje internetové stránky bezkorupce.cz. A veselé čtení to není. Investigativní novináři totiž sledovali, jaký je podíl odlišných názorů, než jsou ty, které vedení města zastává, právě ve zmiňované tiskovině. Jde tedy o názorovou pluralitu a též konstruktivní kritiku. Celkem se v Chrudimském zpravodaji nenachází ani jeden názor, který by třeba k problematice Zdravého města nebo k akcím pořádaných radnicí, byl v opozici a kritizoval je. Cenzura, jíž redakce provozuje, je natolik velká, že jiné názory nemají šanci. Chrudim se tak umístila až na 51. místě, přičemž místo první získaly Kostomlaty nad Labem.

Obecně známou věcí je, že vedení města má problém s jakoukoliv kritikou. Pravidelně proto podává na redakci Chrudimských novin trestní oznámení nejen starosta Řezníček, ale prostřednictvím jiných osob (Petr Locker) i neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se jinak rád a často chlubí svou novinářskou erudicí a zkušenostmi. Čtvrt století po Sametové revoluci se tak navracejí praktiky, které za minulého režimu vedly k útisku stovek svobodných lidí a novinářů především, kdy jediný správný názor byl ten, jenž zastávala vládnoucí třída a za odlišné postoje se posílali občané tehdejšího Československa do kriminálů a vyhazovali z práce.

Chrudim - Pro věčnou paměť má ve městě vzniknout třeba 3D model historického centra, za nějž radnice zaplatí bezmála půl milionu korun. Připomínat bude vítězství v soutěži o „Historické město roku“, kde právě Chrudim bodovala. Nabízí se ale otázka, jak by se asi východočeské Athény umístily, kdyby porotci viděli nestoudnosti, které se dějí na náměstíčku u Muzea.

Pravidelně se zde totiž dějí věci, nad nimiž zůstává rozum stát a paradoxně je přitom nikdo neřeší. Náměstíčko slouží pravidelně jako parkoviště. „Náměstíčko před Muzeem bylo vytvořeno architektem Romanem Kouckým podle požadavku města na dotvoření významného komunikačního bodu v centru města. Kruhové chodníkové náměstí s vydlážděnými grafickými motivy se tak po dlouhé době stalo bezpečným místem, křižovatkou cest nejenom aut, ale i chodců,“ přibližuje okolnosti vzniku unikátního prostoru, který pravidelně krášlí třeba vánoční stromek, jeden ze čtenářů Chrudimských novin, který si však přeje zůstat v anonymitě. Redakce jeho jméno ale zná. „V jedné z jeho odboček je různobarevnou dlažbou vytvořen obrazec lemu šatu svaté Anežky České. Vydlážděný chodník na náměstíčku je zátěžově dimenzován pro chodce, auta po něm jezdit nemohou, protože podkladová vrstva váhu aut neunese a v drobné dlažbě se vyjíždějí koleje,“ upozorňuje čtenář.

[[img:chrn_fullwidth:11250:Z náměstíčka před Muzeem si některé autoškoly udělaly vhodné místo k reklamě. Pochopitelně grátis. Navíc nevratně poškozují unikátní dlažbu určenou jen pro pěší a město i strážníci dělají, že to nevidí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Poslední měsíce se však majitelé některých autoškol rozhodli, že právě funkci této dlažby prověří a své vozy odstavují právě na uvedeném náměstíčku, které mělo zůstat automobilům uzavřeno. Pravidelně zde totiž stojí nejen osobní auta, ale dokonce i dodávky a zůstává tak otázkou času, kdy se tu objeví vyjeté koleje nebo ještě hůře, vytrhané kostky. Auta zde přitom nestojí jen chvilku, ale často i celé hodiny, protože učitelé autoškoly si zde udělali parkoviště v době, kdy sami odcházejí na oběd.

Problém s parkováním aut na náměstíčku před Muzeem podle všeho nemají ani strážníci, kteří jinak bdělým okem sledují centrum města a každého provinilce, který si nezaplatí parkování, okamžitě pokutují. Je snad náměstíčko příliš daleko? Korunu neuvěřitelnému počínání autoškol dodává pak sám starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který do Restaurace v Muzeu chodí společně s desítkami dalších úředníků na oběd a auta porušující zákon o provozu na místních komunikacích i městskou vyhlášku jej nechávají zcela chladným. Historické centrum města tak dostává na frak podobně jako třeba neopečovávaný morový sloup nebo zprzněná architektura Hotelu Bohemia.

Dá se říct, že město žije v posledních dnech výší platu městské úřednice a zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK-ED). Usuzuji tak z vysoké čtenosti článků, které na uvedené téma zpracoval Jakub Valenta. Osobně to sice tolik neprožívám, ale jako novináře mě přirozeně zajímalo, jak se bude chtět město vykroutit z toho, že odmítne tento údaj svým občanům poskytnout. A ejhle! Na vině je prý šikana Chrudimských novin. Vcelku originální zdůvodnění, které, přiznám se, tu ještě nikdy předtím nebylo a právníkům města muselo dát jistě hodně práce, než něco takového vymysleli. Deset minut jim na to určitě nestačilo, spíše potřebovali celé hodiny.

Inu, pracovní doba se dá využívat různě - buď účelně anebo neúčelně. V tomto případě si dovolím tvrdit, že jde o druhý případ, který je nešťastný tím, že se zatajuje informace o výši mzdy a odměn zaměstnance, který je placen z veřejných prostředků. Nešťastný je také z pohledu toho, že byla tato informace našimi novinami požadována v souladu se Zákonem o svobodném přístupu k informacím, neboť existují pochybnosti ne jednoho, ale hned několika politických subjektů ve městě, které tvrdí, že zřizovat pracovní pozici, v níž působí Šárka Trunečková, je pro město nehospodárné a Chrudimi prý vyjma tzv. měkkých projektů nic hmatatelného nepřináší. Nejde tedy vůbec o konkrétního člověka, v tomto případě o Šárku Trunečkovou, ale o podklady, jejichž součástí jsou také mzdové náklady, které jsou nutné k objektivnímu a komplexnímu posouzení této problematiky.

A právě k veřejnému zájmu, dovolím si tvrdit, právníci města vůbec nepřihlédli, stejně tak nevzali v úvahu stanovisko Nejvyššího správního soudu z loňského října, které zřetelně říká, že se informace tohoto druhu "zásadně poskytují" a stejně tak jasně stanovuje, v kterých výjimečných případech je může povinný subjekt (město) odmítnout. Ani jeden z těchto důvodů přitom nepamatuje na údajnou šikanu, které se měly Chrudimské noviny sérií článků o Šárce Trunečkové dopustit, a pokud snad ano, pak už měli právníci města včetně Šárky Trunečkové dávno konat. Tedy, přesně tak, jak jim v takových případech ukládá zákon, což ani jeden z nich neučinili a s tímto "esem v rukávu" přišli až v momentě, kdy potřebovali odmítnout požadavek našich novin.

Tolik můj pohled na problém, který se dotýká nás všech. Na jedné straně stojí totiž koncepce starosty Petra Řezníčka, která preferuje a z veřejných prostředků podporuje projekty Místní agenda 21, Zdravé město a další včetně zaměstnanců, kteří musí tyto projekty obsluhovat, a na straně druhé mu oponuje celá řada dalších lokálních politiků, kteří tvrdí, že je provoz těchto projektů nákladnější, než je ve skutečnosti jejich přínos. Ona skutečnost je ale zatím pofiderní, protože neznáme veškeré položky na straně "má dáti" a "dal" a jediné, co známe, je, že každá ze stran má svoji subjektivní pravdu při pohledu na věc. To ale k odhalení skutečné pravdy nestačí, a to je přesně ten moment, kdybychom neměli zůstávat lhostejní a měli žádat úplné informace. Pokud je tohle šikana nebo vyprovokování nenávisti veřejnosti vůči Šárce Trunečkové, jak napsal redakci Chrudimských novin tajemník MěÚ Chrudim, pan Chmelík, pak si opět dovolím tvrdit, že vůbec nepochopil, oč tu běží, anebo jen plní, a třeba i v rozporu se zákonem, zadání svého zaměstnavatele, ale to nechť posoudí jiní. Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy si město vykládá svobodný přístup k informacím po svém.

Chrudimským novinám nejde tedy o to trápit Šárku Trunečkovou, ale získat objektivní informace. A čím déle tomu bude město bránit, tím větší tlak bude pochopitelně na paní Šárku vyvíjet její okolí a občané se začnou ve stále větší míře zajímat, v jaké platové tabulce je vlastně zařazena, když je s tímto údajem, který má být běžně k dispozici, nakládáno takřka jak se státním tajemstvím. Možná se to někomu zdá být humorné, ale je tomu tak. I taková může být Chrudim na začátku 21. století, zkrátka nedobytnější než Pražský hrad...

Chrudim - V těchto dnech je tomu právě rok, co byl podle všeho nenávratně zlikvidován oblíbený Koniášův potlach, který rok co rok pořádala parta nadšenců na takzvaném „Koniášově plácku“. Ohniště v lokalitě za Divadlem Karla Pippicha přilákalo na pálení čarodějnic vždy stovky obyvatel města, pro něž se stalo jedinečnou příležitostí užít si zde několik hodin spontánní zábavy.

Po loňské likvidaci akce starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), jemuž byl oheň v centru města dlouho trnem v oku, hranice na „Roštině“ nevznikne ani letos. Ohniště, které nechalo město zabetonovat, je totiž pro další akce tohoto typu nepoužitelné. Starosta a městští úředníci přitom argumentovali v neprospěch akce tím, že zdejší plácek nebyl jako ohniště vůbec zamýšlen. Vzniknout zde mělo jakési odpočinkové místo a v prostoru ohniště chtělo město vybudovat stůl se stromem uprostřed. Ani po roce však nic takového na Koniášově plácku nevzniklo. Dalším argumentem v neprospěch potlachu měly být poškozené stromy, což měl prý na svědomí právě oheň z hranice, na níž si děti opékaly vuřty a kolem níž se odehrávaly soutěže pro nejmenší. Proč však byly lípy vysazeny tak blízko kruhu, který logicky evokuje v myslích soudných občanů právě místo k pálení ohňů, nedokázal starosta ani úřednice Hana Dušánkové vysvětlit.

Zakopaný pes leží však podle všeho jinde a neochota vedení města přistoupit na argumenty zastánců potlachu, kteří spatřují v místě konání, kterým je centrum Chrudimě, velkou výhodu pro občany města, pramení spíše v osobní nevraživosti a řevnivosti mezi místními politiky. Právě Koniášův potlach měl přitom symbolizovat spolupráci mezi různými subjekty a politickými stranami ve městě. S tím jak tato vůle ke spolupráci především vinou některých matadorů politického dění a jejich autoritativního řízení města mizela, zmizela nadobro i ochota tolerovat Koniášův potlach. „Původně byl Koniášův potlach symbolem spolupráce mezi stranami na chrudimské radnici, postupně se ale přetransformoval do současné podoby, kdy se jeho přípravou zabývají ti, kdo chtějí pro chrudimské měšťany udělat něco navíc, něco hezkého, vtipného, svěžího a možná i trošku provokativního,“ říkal už před rokem jeden z hlavních organizátorů potlachu a bývalý radní Luboš Jelínek (Chrudimská volba).

Poslední vývoj v předvolebních jednáních, která následovala po volbách do zastupitelstva města, dává jeho slovům plně za pravdu a dokazuje, že vůle ke konání spontánních akcí a občanských aktivit, z nichž se dlouhé roky těšily desítky ba i stovky obyvatel města, bude i nadále spíše potlačována, než podporována. Akce ve městě, které lze označit jako „pálení čarodějnic“, se budou konat třeba 30. dubna od půl desáté večer v Klášterních zahradách. Zde město organizuje i „Čarodějnický majáles“, který však loni připomínal spíše jeden z reliktů komunismu. Čarodějnice se slétnou také třeba v pět odpoledne v areálu bývalého letního kina nebo ve stejnou hodinu v nedalekých Medlešicích. Plácek „Na Roštině“ zůstane ale letos dál opuštěný a děti si zde nezasoutěží. 

[[gal:3987]]

V posledním vydání časopisu Reflex, jsem si přečetl sloupek Karla Steigerwalda, ve kterém tento autor píše mimo jiné i toto: "Správa věci veřejných tu není od toho, aby poskytovala občanům kvalitní služby, nýbrž aby poskytovala kvalitní zábavu."

Přestože v tomto případě má pan Steigerwald na mysli hlavně Prahu a nový úsek pražského metra, či tunelový komplex Blanka, určitě by ho také velice potěšilo, kdyby věděl, že přesně této zásady se plně drží i chrudimská radnice. A pro příklady tu člověk nemusí chodit vůbec daleko. Přímo zábavnou taškařici o tom, zda je obutá či bosa, poskytuje v posledních měsících občanům města už jen paní zastupitelka Šárka Trunečková. O této zábavě se ale na těchto stránkách už psalo mnohokrát, proto se pojďme veselit dále a ještě lépe.

Například do Novoměstské ulice, kde v rámci konaní fotbalových utkání dlouhodobě dochází k vyloučení veřejné dopravy, tak, aby tam mohlo vždy pohodlně zaparkovat hlavně jen několik desítek aut. To, že by tam i za těchto podmínek projel i americký vojenský konvoj a že jsou paradoxně v přímé blízkosti stadiónu tři obrovská parkoviště s dostatkem parkovacích míst, musíme brát rozhodně také jako zábavný prvek. Nejvíce zábavy si ale užijí právě cestující, kteří ve dnech a v časech konaní fotbalových utkání nastoupí do vozů městské hromadné dopravy a chtějí se dostat například na zastávku Dr. Malíka, a díky uzavírce Novoměstské ulice se pak rázem ocitnou až na Tyršově náměstí. Právě oni také na vlastní kůži poznávají, jak se vedení a úřednictvo královského věnného města snaží takovou zábavu občanům všemožně a maximálně poskytovat.

Zda je to dobře a zda právě taková zábava je to pravé potěšení i pro někoho, kdo například těžce chodí, toť otázka. Já osobně si myslím, že určitě ne. Protože takový člověk si pak maximálně tak zanadává - někdo pro sebe, jiný přímo řidiči autobusu, další pošle k čertu vedení města nebo samotný fotbal, či celou zemi. Tedy úplně opačně, než by tomu mělo ve skutečnosti asi být - kdy by většina lidí naopak měla právě fandit a kopat plně za to, kde žije a kde bydlí. Tedy například všeobecně za město, za jeho vzhled, krásu, funkčnost nebo konkrétně třeba za ten fotbal nebo i za tu veřejnou dopravu. V tomto případě je ale bohužel neustále opak pravdou. Přitom paradoxně jak ten fotbal, tak i ta doprava fungují v Chrudimi více než dobře. Nebýt tedy právě některých, naprosto nesmyslných rozhodnutí těch, co o tom všem někde ze skrytu svých kanceláří či zasedacích místností, nebo z titulů svých funkcí rozhodují.

Možná by bylo dobré se rozhodnout, zda chceme v těchto případech funkčnost nebo jen zábavu. Já osobně, jakkoliv mám zábavu moc rád a samotná Šárka Trunečková vypadá na té fotce s panem starostou v cizokrajném kompletku velice dobře, svůdně a zábavně, tak bych v těchto případech volil rozhodně jen onu funkčnost a kvalitu.

Tomáš Velendorf, čtenář Chrudimských novin

Chrudim - Jedním ze způsobů, jak vyjádřit svůj nesouhlas s odvoláním dnes již bývalé ředitelky Regionálního muzea Martiny Vítkové, je podpis petice. Ta se teď objevila na internetu a má už zhruba čtyřicet podpisů. Mezi podepsanými však nejsou jen Chrudimáci.

Jedním z prvních, kdo podepsal a také největším šiřitelem petice na sociálních sítích je chrudimský galerista Luboš Jelínek. Je to právě on, kdo patří k velkým podporovatelům Martiny Vítkové, v níž vidí odbornici a člověka na svém místě ve vedení muzea. Dalším podepsaným je třeba kněz a odborník na církevní umění Radek Martinek, který působí jako kaplan v Pardubicích, dále chrudimský malíř bydlící v Přestavlkách Ivan Baborák, známá česká spisovatelka Kateřina Tučková, novinář Lukáš Vaníček a šéf Chrudimské volby a bývalý městský zastupitel Josef Štěpánek.

Mezi jmény, která signovala petici „Proti nucenému odchodu Martiny Vítkové z postu ředitelky Regionálního muzea v Chrudimi“ se však skví i jméno neuvolněného chrudimského místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD). Jsou to přitom právě Tejklovi straničtí kolegové z vedení Pardubického kraje, kdo stojí za zlikvidováním Martiny Vítkové jako ředitelky Regionálního muzea. Krajským hejtmanem je totiž Martin Netolický (ČSSD), jehož podřízení Vítkovou odvolali. Zdroje blízké vedení kraje však hovoří spíše o donucení k rezignaci. Samotného Tejkla pak k podpisu petice prý přesvědčil zmiňovaný malíř Ivan Baborák. Daleko účelnější by ale nejspíš bylo, kdyby si to jako místostarosta druhého největšího města v kraji se svými spolustraníky „na férovku“ vyříkal.

Zda bude mít samotná petice nějaký hlubší smysl a povede alespoň k zodpovědnější kulturní politice a  k zamyšlení těch, kteří na současném personálním chaosu v Regionálním muze v Chrudimi nesou ve skutečnosti největší podíl viny, ukáže až budoucnost. Mlčení vedení chrudimské radnice je však v této záležitosti v mnohém vypovídající a svědčí přinejmenším o naprosté rezignaci měnit cokoliv v tomto městě k lepšímu. 

Petici můžete podepsat zde.

Příloha: 

tejklbaborak_petice.pdf