Chrudim - Probíhající opravy ulice Čs. armády přidělávají vrásky na čele některým místním obyvatelům. Obávají se totiž, že v pořadí už třetí rekonstrukce ulice ještě zhorší situaci týkající se dešťové kanalizace, která je tu mnohdy vyvedena na chodník a nikoli do samotného odpadního řadu.

Na potíže s nedořešenou dešťovou kanalizací upozorňuje starousedlík Stanislav Šťastný, podle něhož mnohé geigry zkrátka nefungují tak, jak by měly a při deštích tak voda narušuje jak základy domů, tak i obtěžuje procházející chodce. „Už od roku 1962 bydlím v ulici Čs. armády, která právě prochází rekonstrukcí. Pokud se pamatuji, je současná rekonstrukce už třetí v pořadí. Při předchozích úpravách a rekonstrukcích však došlo u mnohých domů k přerušení odvodu dešťové vody z okapů narušením odváděcích kanálků pod chodníkem a okapy jsou vyvedeny přímo na chodník. Jedním z nich je třeba dům 610,“ přibližuje situaci Stanislav Šťastný. „Zajímalo by mne proto, zda budou tyto odvody do hlavní kanalizace, která je až pod vozovkou, v průběhu současné rekonstrukce opraveny. Voda stříkající na chodník nejen že obtěžuje chodce, ale narušuje i základy domů a zvyšuje vlhkost sklepů. Předpokládám, že tyto opravy budou součástí probíhající rekonstrukce a situace se zde vrátí opět do normálu,“ doufá Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:10876:Mnohé okapy ústí přímo na chodník, kde tvoří při deštích jezera a brání chodcům v projití.  Foto: Pavel Zeman]]

Vedoucí Oddělení investic MěÚ Chrudim Soběslav Dušek, který má akci v ulici Čs. armády „na povel“, však příliš optimistickou vizi nesděluje. Pokud se zde snad objeví přerušená dešťová kanalizace, majitelé domů si její opětovné zapojení do regulérního kanálu zaplatí ze svého. „Součástí probíhající rekonstrukce chodníků v ulici ČSA není oprava stávajících dešťových kanalizací. Tyto přípojky jsou ve vlastnictví majitelů domů, kteří si na vlastní náklady likvidují dešťovou vodu sami. Při rekonstrukci chodníků dojde maximálně k výškové úpravě dešťového geigru bez dalšího zásahu. V případě zjištění poškození kanalizace nebo nepřítomnosti této kanalizace, na kterou má být dešťový svod napojen, bude vyzván majitel nemovitosti k zjednání nápravy, aby dešťové vody byly svedeny do kanalizace dříve, než se dokončí povrchové úpravy chodníků,“ říká Dušek, přestože mnozí zdejší obyvatelé o přípojku přišli vinou laxnosti a nekvalitní práce dělníků pracujících na předchozích rekonstrukcích ulice Čs. armády.

Chrudim - Jednatel Místní organizace Českého rybářského svazu (MO ČRS) Chrudim 1 Petr Kořán zaútočil na prvního místostarostu města Jaroslava Trávníčka (ČSSD) už podruhé, a to ve spojitosti s dotací, kterou obdržel původní chrudimský rybářský spolek MO ČRS Chrudim 2, kde dělá Trávníček jednatele. Peníze byly přitom určeny na výchovu školní mládeže.

Kořán si na to nejprve postěžoval čtenářům Deníku a vzápětí sepsal podnět, který adresoval opozičnímu zastupiteli Františku Pilnému (ANO 2011), aby záležitost prověřil. "Dovolte mi, obrátit se na Vás, na zastupitele města Chrudim, kterému není lhostejné, jak se na radnici hospodaří z penězi," napsal Kořán Pilnému a dodal, že jde v případě místostarosty Trávníčka o jasný střet zájmů. Jenže Pilný si to nemyslí a v rozhovoru pro Chrudimské noviny mimo jiné uvedl, že takhle vzorně podanou žádost o dotaci už dlouho neviděl, prošla všemi řádnými schvalovacími procedurami a navíc bude účelně využita ve prospěch chrudimských dětí. "Žádost se mi tedy jeví jako odůvodněná a v pořádku," napsal městský zastupitel jednateli dotčeného rybářského spolku.

"Tunel" za pět milionů
Kořán si mimo jiné v dopise Pilnému postěžoval na to, že byla jejich organizace před čtyřmi lety vytunelována bývalým vedením jejich spolku, které jej mělo připravit zhruba o pět milionů korun a že v této souvislosti žádal město o finanční podporu na chod organizace. A jediné, co jim prý město nabídlo, byl starý vyřazený počítač z depozitu, který s díky odmítli. "Nabízí se otázka, jestli mají dva rybářské spolky v našem městě vůbec nějaký smysl," zamýšlí se František Pilný. A právě v tom mu dává za pravdu i první místostarosta Jaroslav Trávníček, podle kterého v Chrudimi dobře funguje a v minulosti vždy dobře fungoval původní rybářský spolek, jehož je jednatelem. "Má už více než 130letou historii," dodává Trávníček a naráží tím na skutečnost, že je Kořánův spolek bez jakékoliv historie, vyjma té, kterou je policejní vyšetřování dnes už bývalého vedení tohoto spolku.

Mnozí chrudimští rybáři mají přitom ještě v živé paměti události, které vedly vcelku nedávno ke vzniku MO ČRS Chrudim 1 a považují ji proto za účelově založenou a navíc i zbytečnou. "Nedalo mi to, abych se neozval proti tomu, co provádí pan Kořán, když zpochybňuje dotaci města, které ji poskytlo na rybářskou mládež," říká Vladimír Krátký, jehož otec byl dlouholetým ekonomem a jednatelem původních chrudimských rybářů sídlících U Valchy (MO ČRS Chrudim 2). "Pan Kořán nejspíš spoléhá na to, že mají lidé krátkou paměť a tváří se, jako bychom jeho organizaci k něčemu v Chrudimi potřebovali. Byla založena jen proto, aby mohl Český rybářský svaz odebrat původnímu chrudimskému spolku jeho historické revíry a nepřišel o ně, protože by ho mohly následovat další spolky, rozpadl by se a jeho funkcionáři by tak přišli o své vysoké platy. V tom spočívá celá pravda. Nově založená organizace MO ČRS Chrudim 1 přitom městu nikdy nic užitečného nepřinesla vyjma neustálých rozbrojů, která pan Kořán v současnosti svým jednáním ještě rozdmýchává," nebere si Vladimír Krátký servítky.

Žalují a práce za nimi prý není vidět
Podle Krátkého, který se angažuje v komunální politice a pracuje v jedné z městských komisí jako představitel radniční opozice, rozhodla městská rada v případě přidělení dotace dětem z MO ČRS Chrudim 2 správně. "Beru to jako ocenění práce této organizace pro město. Její členové včetně mého otce odpracovali totiž v minulosti brigádně ve prospěch Chrudimi stovky hodin a nikdy za to nic nepožadovali. Proto si nemyslím, že by radnice udělala nějakou chybu, když se rozhodla finančně podpořit chrudimské děti, které můj otec jako jeden z instruktorů původního rybářského spolku pomáhal vychovávat řadu let v Domě dětí a mládeže," pokračuje Krátký. "Za původním spolkem byla také vidět spousta práce. A dnes? Řeka Chrudimka protékající městem, kterou teď spravuje Kořánova organizace, je zanedbaná. Vemte si třeba Jungmannovo nábřeží, které před nedávnem spravovalo Povodí Labe. Žoky s pískem se ani neobtěžovalo vytáhnout a rozsypalo je do koryta, takže je oproti původnímu stavu dost mělké. Kořánova organizace nereagovala ani na zabetonování koryta pod třetím splavem v sídlišti U Stadionu a nečistí nad tímto splavem odtok do náhona pod nemocnicí, jako to dělal můj táta a další rybáři, kteří sídlí U Valchy. To ani nemluvím o celoročně zarostlých březích v tomto úseku řeky. To se za předchozích hospodářů nestalo ani jednou. Bývalý předseda zvedl telefon a Povodí Labe hned přijelo. A když náhodou zrovna nemohlo, tak šli rybáři posekat břehy sami, aby byl revír všem přístupný. Dnes je hanba sem jít," vyjmenovává namátkou Vladimír Krátký resty nové organizace, která podle něj na revíry, které na ni byly převedeny, nestačí.

"Proto se divím, že má pan Kořán vůbec odvahu na sebe upozorňovat a žalovat na ty, kteří si podporu města bezesporu zaslouží. Spolupráce chrudimských rybářů a města byla vždy příkladná a je proto smutné, že jim byly jejich revíry odebrány na úkor nového elementu, který se teď tak neurvale dožaduje jakýchsi pochybných práv. Historicky tu nikdy dvě rybářské organizace nebyly a byl bych proto jako spousta jiných chrudimských rybářů rád, aby Český rybářský svaz dostal konečně rozum a přestal podporovat organizaci, za kterou pan Kořán mluví a napadá poctivé rybáře. Nejlépe by bylo, kdyby byla tato organizace rozpuštěna a její chrudimští členové, kterých je zde výrazná menšina, se zase začlenili zpátky do původní organizace se sídlem U Valchy a zmizelo tak nesmyslné dělení na jedničku a dvojku. Ubylo by tím hádek a možná by to prospělo i revírům, o kterých jsem hovořil. Naši otcové by si to tak určitě přáli," uzavírá Vladimír Krátký.

Chrudim - Zdejší Piráty znepokojuje situace kolem společnosti Penta, která vyrábí a skladuje nedaleko od centra města v Píšťovech nebezpečné chemikálie. Vzhledem k tomu, že odsud před nedávnem unikl po havárii jedovatý mrak a zasáhl Chrudim, a celou mimořádnou událost provázely zmatky a neinformovanost obyvatelstva, rozhodla se Česká pirátská strana oživit tuto záležitost a obrátit se na kompetentní orgány i na samotnou firmu, aby jim zodpověděly některé otázky.

Piráti chtějí zejména vědět, co všechno tato firma v Píšťovech vyrábí a skladuje a jak jsou chemikálie zabezpečeny proti podobným haváriím, k jaké došlo v loňském roce, a zároveň jak je chráněna půda, na které firma podniká, a obyvatelstvo města před možným únikem jedů z tohoto areálu."K této iniciativě jsme se odhodlali na základě žádosti občanů našeho města, kteří nás požádali v této souvislosti o pomoc. Zároveň jsme vycházeli z vlastních poznatků o loňské aféře v Pentě, jejíž řešení vyšumělo do ztracena," uvádí lídr chrudimských Pirátů a krajský předseda této strany Jiří Stuna.

Česká pirátská strana proto kontaktovala dopisem jednatele společnosti Penta, Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, Krizový štáb Pardubického kraje, město Chrudim a také Úřad pro jadernou bezpečnost. "Podle našich informací má být v areálu firmy v Píšťovech uskladněn dokonce radioaktivní materiál, proto jsme se obrátili i na Úřad pro jadernou bezpečnost. Všichni totiž máme ještě v dobré paměti, jak byli zástupci vedení města při loňské havárii překvapeni tím, co všechno se tu skladuje a vyrábí. Přitom by o takto nebezpečných materiálech měl mít dokonalý přehled jak Krizový štáb Pardubického kraje, tak i krizový štáb města, což loni evidentně ani jeden z nich neměl a žádný krizový plán s tak nebezpečnými chemikáliemi v blízkosti města nepočítal. Proto je třeba, aby tato záležitost neusnula a věci byly uvedeny do pořádku," uzavírá Jiří Stuna.

Chrudim - S příchodem jara začíná i sezóna pravidelné údržby silnic a parkovišť ve městě. Technické služby Chrudim tak opět přijíždějí se svým čistícím vozem, který budou v ulicích především řidiči potkávat prakticky po celý duben. Zvýšenou pozornost by tak měli věnovat především varováním, která se v souvislosti s blokovým čištěním objevují porůznu ve městě.

Pokud by totiž řidič odstavil svůj vůz v místech, kde bude čištění parkoviště, respektive ulice probíhat, hrozí mu i odtažení jeho plechového miláčka a následná „mastná“ pokuta. Strážníci budou prý v tomto případě nekompromisní.

Samotné čištění začalo už ve středu 8. dubna, kdy vůz Technických služeb Chrudim projel Pardubickou ulicí a sídlištěm Leguma. Zítra, tedy v pátek 10. dubna se dočká Havlíčkova ulice a parkoviště u nákupního střediska ležícího v blízkosti kostela svaté Kateřiny. Následovat by měla 13. dubna Moravova zahrada na Novém městě, 15. dubna pak Tyršovo náměstí a Svěchyňova ulice.

Podrobný rozpis blokového čištění najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

blokove_cisteni.pdf

Chrudim - V pondělí 23. března časně ráno došlo vinou nenadálého vývěru vody a jejího následného zamrznutí na frekventované Čáslavské ulici k havárii osobního vozidla Ford Focus. Jak v této souvislosti informovaly Chrudimské noviny, mladou řidičku a její spolujezdkyni to málem stálo život, naštěstí to ale nakonec odnesly jen plechy uvedeného auta, které skončilo na boku opřené o sloup veřejného osvětlení. V souvislosti s nehodou se začalo záhy spekulovat o tom, kdo vlastně nese za autonehodu vinu.

Pochyby nastaly zejména poté, co se více než týden nedařilo Vodárenské společnosti (VS) Chrudim závadu spojenou s únikem vody odstranit. Firma byla přitom o úniku vody poprvé vyrozuměna 17. března krátce před druhou ráno s tím, že podél Čáslavské ulice v blízkosti odbočky do Vaňkovy ulice vyvěrá nezvykle z dlažby chodníku proud čisté vody, přičemž se pod ním ani v jeho blízkosti nenachází žádné provozované vodovodní potrubí. Voda zde přitom v uvedený den vyvěrala až do šesté hodiny ráno a dvěma technikům VS Chrudim se za tu dobu nepodařilo závadu lokalizovat. Ještě týž den ráno nechala firma v Čáslavské ulici instalovat dopravní značení, které v těchto místech omezovalo v obou směrech rychlost jízdy na 30 kilometrů v hodině. Tolik tedy rutinní postup.

Pátrání nepřineslo napoprvé kýžený výsledek
Samotná závada se však hned od úplného začátku stala pro uvedenou společnost jednou velkou neznámou, neboť bylo prověřeno několik možných důvodů, proč voda v Čáslavské ulici nekontrolovaně vždy po určitou dobu v nočních hodinách vyvěrá na povrch. "Prověřili jsme neporušenost zásobního potrubí vedoucího z vodojemu Skřivánek do úpravny vody Markovice, které vede také v blízkosti dotčeného chodníku, a to ve dvou režimech - v prvém případě bez čerpání vody z čerpací stanice Markovice do vodojemu Konopáč a v druhém při čerpání vody ve zmíněném směru," uvádí předseda představenstva VS Chrudim Roman Pešek. Jak dodává, byla zároveň provedena kontrola rozvodného potrubí z nedaleké automatické tlakové stanice Vaňkova, která zásobuje pitnou vodou přilehlou lokalitu rodinných domků, avšak také bez kladného výsledku. "Následovaly kontroly gravitační kanalizace v blízkosti dotčeného místa, dále kanalizace při čerpání z čerpací stanice odpadních vod Markovice do gravitační kanalizace v ulici Gorkého a také připojení velkých objektů v okolí, jako jsou Domov mládeže, Restaurace Karibic nebo momentálně rozestavěný Domov sociálních služeb," pokračuje Roman Pešek. Jenže ani to nepřineslo podle něj kýžený výsledek.

Kvůli mrazíkům byl nutný posyp silnice
Poslední možností byla pro vodáky kontrola velkoobjemového vodovodního potrubí z vodojemu Slatiňany ve směru na  vodojem v Mikulovicích na Pardubicku, jež je vzdáleno asi 200 metrů od inkriminovaného místa. Ale i tady vyšla firma naprázdno, přestože využila veškeré měřící přístroje, které má k dispozici. Žádný z nich totiž možnou závadu na zdejší vodárenské infrastruktuře neobjevil. Jenže situace se v Čáslavské ulici opakovala noc co noc a projíždějící řidiči hlásili centrálnímu dispečinku VS Chrudim únik vody na silnici vždy mezi druhou a třetí hodinou ranní. "Kromě jednoho případu naše pohotovost k danému místu už nevyjížděla, protože se jednalo stále o stejný problém, jehož příčinu jsme dosud zjišťovali. Teprve až 19. března se náš technik provozu rozhodl zajistit zde posyp silničního povrchu, protože voda vytékala až na komunikaci a začala namrzat," doplňuje předseda představenstva. Obdobná situace přitom nastala i 23. března, kdy volal po páté ráno na dispečink VS Chrudim obyvatel Vaňkovy ulice, aby upozornil na vznikající náledí na silnici v důsledku vytékající vody z chodníku.

Příčina závady byla na vodojemu na Skřivánku
"Dispečer předal tuto informaci technikovi provozu a volal na dispečink chrudimského cestmistrovství Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS PK) s žádostí o zajištění posypu zmíněné komunikace. Než ale stačil dorazit sypač na místo, došlo v daném úseku Čáslavské ulice k dopravní nehodě," konstatuje Roman Pešek. Vyšetřování příčin havárie se mezitím ujala Policie ČR, která bezprostředně po nehodě doporučila firmě VS Chrudim, aby nechala doplnit stávající dopravní značení v místě o další dvě výstražné značky, dokud se nepodaří závadu nalézt a odstranit. Hledání její příčiny přitom pokračovalo také v uvedený den a pátrání se zaměřovalo na stále širší oblast. Nakonec pomohlo soustavné úsilí a náhoda zároveň, když si technici VS Chrudim v odpoledních hodinách všimli nepatrného zakolísání tlaku ve vodárenské soustavě, které je opět dovedlo k vodojemu na Skřivánku, kde byla objevena díky mokrým stopám na armatuře komory jedna porouchaná elektroklapka a plovák, jimiž je osazeno plnící potrubí vodojemu. A právě tato závada se projevovala pouze v noci a ještě v krátkém časovém úseku, kdy se přes otevřenou elektroklapku dostala voda přepadem ven z komory vodojemu do více než dvacet let nepoužívaného 460 metrů dlouhého potrubí, jež je přerušeno v místě chodníku poblíž Vaňkovy ulice, odkud voda nárazově vyvěrala. Tím byla také celá záhada objasněna.

Následující noc si ještě technici VS Chrudim ověřili, že je popsaná závada příčinou nočního vývěru vody v chodníku podél Čáslavské ulice, a jakmile bylo vše jasné, byla opravena na vodojemu jak elektroklapka, tak i plovák. Staré nepoužívané potrubí bylo vzápětí na obou koncích zaslepeno a chodník zase uveden do původního stavu. "Když jsem záležitost konzultoval s odborníky odjinud, potvrdili mi, že by měli s hledáním příčiny této závady také problémy a že jsme měli vlastně štěstí, že se nám ji nakonec podařilo díky náhodě objevit," poukazuje předseda představenstva VS Chrudim.

Řidička požádala poslaneckou kancelář o pomoc
Nehoda spojená s touto závadou bude mít však podle všeho ještě pokračování. Žena, která v Čáslavské ulici v důsledku nečekaného náledí havarovala, se totiž obrátila o pomoc na poslaneckou kancelář Davida Kasala (ANO 2011), která ji teď poskytla zdarma právní zastoupení. Asistent poslance a právník Vilém Meduna se nyní podle vlastního vyjádření pokouší o rozklad celého případu a změnu jeho kvalifikace, protože je dotyčná řidička policií doposud vedena jako viník uvedené autonehody. To pro ni mimo jiné znamená, že by měla uhradit všechny vzniklé škody způsobené havárií. "Například město se už ozvalo s tím, že po ní chce zaplatit poškozený kandelábr, což moje mandantka nechápe," říká Meduna. S oběma ženami se už sešel za VS Chrudim i Roman Pešek. "Podle mne je důležité, že se jim nic vážného nestalo. Bohužel jsem ale zjistil, že prozatím příliš nespolupracují s pojišťovnou, která tuto pojistnou událost vyřizuje. S ohledem na prožitou havárii se to však dá lidsky pochopit a jsem ochoten se kdykoli s nimi znovu sejít," uzavírá Roman Pešek.

Chrudim - Velikonoce jsou v plném proudu, přestože pro mnohé z nás fakticky skončily již v pondělí pomlázkou. Počasí konečně slibuje trošku sluníčka a tepla a o víkendu by mohlo být až 20 stupňů. Osobně bych proto považoval za hřích sedět doma.

V pátek mne čeká smutná událost, a sice poslední rozloučení s babičkou, maminkou mojí maminky a také pana starosty. Kdo jste ji znali - byla před rokem také naší tváří týdne, když slavila 90. narozeniny, vzpomeňte na ni. My ostatní, rodina a známí se s ní rozloučíme v jedenáct hodin dopoledne v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Od pátku do neděle vás rádi uvidí v Restauraci a penzionu U Nováků v Bítovanech. Nebýt to dobou mimo domov, asi bych neváhal. Půjde o hovězí hody a samotní organizátoři k akci uvádějí: "Tato akce se pyšní opět tím, že dodavatel masa je Restaurace a penzion U Nováků. Domácí chov, který nám žije za restaurací ve volné přírodě, je opravdu důvod, proč tato akce je výjimečná." Kdo by neznal nazrzlé, chlupaté krávy a býky. Chuť jejich masa je pak na zcela na vás.

V sobotu 11. dubna se v Luži otevírá nová vinárna U Bartoloměje. Čeká vás zde 10 druhů sudových vín, k tanci a poslechu bude hrát Pavel Jakubec. Retro párty se koná v devět večer v hlinecké Sokolovně. Od devíti do jedenácti si v Bio Baroku v Chrudimi můžete vyzkoušet s Veronikou Tišerovou japonskou vazbu knih. Od deseti vás pak hřebčín ve Slatiňanech zve na Dámský jezdecký den.

Pokud máte rádi motorky, vůni benzínu a v žilách vám koluje motorkářská krev, jste zváni na "Motožehnání 2015", kterým v kostele sv. Martina ve Slatiňanech zahájí motorkáři sezónu. Předpokládaný příjezd motorek do Slatiňan je mezi půl jednou a jednou odpoledne, odjezd na pozdní oběd bude zhruba ve 14 hodin. Při slunečném počasí budete mít možnost prohlídky různých značek motocyklů odstavených na parkovišti slatiňanského zámku před hřebčínem a také se můžete dozvědět více o volnočasových aktivitách slatiňanského klubu "Riders Club Black Horses Slatiňany".

V neděli od 14 hodin se lze vypravit na procházku s Vojtou Horálkem. Odpolední procházka s umělcem bude na téma umění versus příroda, umění a příroda, umění z přírody. Sraz je ve dvě odpoledne před Výstavní síní Chrudim v Divadle Karla Pippicha.

Má četba se teď týká prací na zahradě a výsadby zeleniny, bylinek a okrasných květin. V zemi je už cibule, mrkev a ředkvičky. V truhlíku se klube bazalka a tymián. Je radost pozorovat, jak se vše probouzí k životu a znovu potvrzuje, že bez včel a přírody bychom byli ztraceni.

Příjemný víkend a mnoho radosti z jarních měsíců, milí čtenáři. 

Jednatel Místní organizace Českého rybářského svazu (MO ČRS) Chrudim 1 Petr Kořán si v Deníku postěžoval, že druhá rybářská organizace v Chrudimi dostala od města sportovní dotaci 43 900 Kč a poukazuje na to, že statutárním zástupcem této organizace je první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Patrně tím chtěl navodit dojem, že jde o střet zájmů. Zároveň se trošku jízlivě ptá, zda je na tom původní rybářská organizace tak špatně, že tyto peníze potřebuje a chce vědět, k čemu jsou určeny. Nezbývá mi v této souvislosti, než se proti tomuto neomalenému útoku Petra Kořána ohradit a v krátkosti mu připomenout, čí zájmy zastupuje v Chrudimi on a uměle vytvořená organizace, které je členem. To proto, aby nemátl chrudimskou veřejnost a nebudil tak dojem, že snad byla "jeho" organizace nějak poškozena nebo dokonce krácena na svých právech. Tak to ani náhodou!

Jak už jste jistě, milí čtenáři, postřehli, v Chrudimi vedle sebe fungují hned dvě rybářské organizace, což je na tak velké město věc nezvyklá a nevídaná. Přitom mají chrudimští rybáři za sebou více než stoletou tradici a nikdy jako teď nebyli rozděleni na dvě party. Jak se to ale vezme. Není totiž parta jako parta. Už proto, že původní chrudimský spolek reprezentují stále takřka výhradně Chrudimáci, zatímco ten nový umělý ve většině "náplavy" odjinud, a to prakticky z celé republiky. Například jeden můj kamarád, který žije v Praze - Jesenici, je členem Kořánova spolku. A není tu zdaleka jediný Pražák nebo Pardubák. To jen pro lepší ilustraci, aby místní občané věděli, kdo se dožaduje našich peněz (dotace z městské kasy).

A proč tu vůbec máme dvě organizace rybářů, z nichž jednu tvoří Chrudimáci a druzí si na Chrudimáky jen hrají? Řekl bych, že ze sobeckých a ryze zištných důvodů. Všechno začalo v době, kdy v 90. letech začal sílit vliv chrudimských rybářů v ČRS a pomalu spěli k navrácení všech historických revírů včetně Sečské přehrady. A jelikož úspěšné příklady táhnou, z čehož měli někteří vysocí funkcionáři ve svazu obavy, aby nepřišli o svoji dobře placenou živnost, došlo k pokusu chrudimskou organizaci rozvrátit a instalovat do jejího čela naprosto jiné loajální vedení. A jak jinak, než s pomocí zrady a podvodu. Někdo totiž tenkrát vynesl z chrudimské kanceláře adresy všech rybářů a vyzval je pod pohrůžkou, že jim nebude na příští rok vydána povolenka, aby se dostavili na členskou schůzi do Divadla Karla Pippicha. A tak sem rybáři skutečně v hojném počtu dorazili, protože divadlo praskalo doslova ve švech. Byl jsem tam tenkrát také - jako rybář i novinář.

Ke zděšení všech se jim ale na pódiu představil úplně jiný výbor, než jaký si chrudimští rybáři zvolili. (Fotografii jeho členů lze stále ještě dohledat v Okresním státním archivu v Chrudimi.) A po těch letech musím uznat, že to byla tenkrát mela. Zatímco v zákulisí divadla dirigovali schůzi zástupci krajského svazu, v hledišti to vřelo. Takřka nikdo z místních rybářů nechtěl dosazený výbor uznat a na jeho hlavy padala i ta nejhrubší slova. Znovu se tak prokázala síla chrudimského spolku, který v drtivé většině ze schůze znechuceně odešel. Na druhé straně dosáhli však krajští funkcionáři svého - položili totiž v divadle s několika jedinci základy nové organizace, kterou potřebovali k tomu, aby na ni mohli převést revíry, které chrudimští rybáři požadovali vrátit. Z účelově svolané schůze vznikla tedy účelově založená organizace MO ČRS Chrudim 1. Co na tom, že ji na začátku tvořilo jen pár lidí. Početní stav byl totiž narychlo doplněn také o rybáře z Pardubic, Lázní Bohdaneč, Prahy i odjinud, aby se dal zdůvodnit převod tradičních chrudimských revírů na tuto organizaci s patřičným počtem členů.

Od té doby jsou chrudimští rybáři, kterých je ve srovnání s druhou organizací naprostá většina a které svaz záměrně přejmenoval na MO ČRS Chrudim 2, v podstatě v exilu, protože nemohou na svých revírech hospodařit. Museli si zkrátka nalézt nové a dívat se, jak se jejich dřívější vody mění v revíry, na nichž dnes nepotkáte živáčka natož nějakou bernou rybu. Občas se proto alespoň snažili vypomoci vlastní osádkou ryb třeba v náhonu pod nemocnicí, aby si zejména ti starší členové mohli v Chrudimi zachytat. A co na to původně dosazené vedení "jedničky"? To se spíše než o řádné hospodaření staralo více o vlastní kapsy a organizaci vytunelovalo. Bylo obviněno ze zpronevěry víc než pěti milionů korun. Za normálních okolností by to každou organizaci položilo a byla by rozpuštěna. Jenže tady se stále ještě hraje o uvedené revíry, a tak musí MO ČRS Chrudim 1 dál fungovat, protože jde o zájem "shora".

Proto se ptám. Má cenu z peněz města takto uměle vytvořenou a v minulosti vytunelovanou organizaci, která oficiálně sídlí v Lánech na Heřmanoměstecku, nějak dotovat? Potřebuje ji k něčemu město, když má vlastní víc než 130 let fungující rybářský spolek? To nechám na posouzení každého z vás. Nikdo mne nejspíš nebude podezírat z toho, že nějak straním chrudimské radnici, avšak tady ji musím pochválit. Rozhodla citlivě s ohledem na tradici a odvedené služby chrudimských rybářů, kterým věnovala dotaci na konání rybářských závodů školní mládeže v Markovicích, na provádění školení k získání rybářského oprávnění a na další výchovu chrudimských dětí. Proto mi přijdou Kořánova nařčení nepatřičná a chtěl bych mu proto doporučit, aby se přestal trefovat do našeho místostarosty a raději hledal peníze u těch, kteří pomohli vcelku zbytečnému spolku bez historie a zásluh na svět a prodlužují jeho agónii. Naše město ho opravdu k ničemu nepotřebuje. Už proto, že svoje rybáře dávno má a ti sídlí odjakživa U Valchy.

Chrudim - Zdejší Regionální muzeum prožívá další personální otřes. K 7. dubnu totiž rezignovala na svoji funkci jeho ředitelka Martina Vítková, a to poté, co jí prý v pátek 3. dubna krajská radní Jana Pernicová (ČSSD) doporučila, aby dala sama výpověď, jinak ji krajská rada odvolá. Pro Vítkovou to byl přinejmenším nečekaný šok, neboť jde o erudovanou odbornici a ve své funkci si vedla víc než dobře.

"V úterý přestávám být ředitelkou muzea, protože jsem byla dohnána k tomu, abych dala rezignaci. Důvody jsou přitom takové nehmatatelné - jde o spoustu polopravd, nepravd a různých udání," shrnula v pátek výtky, které si na kraji vyslechla, dnes již bývalá ředitelka Martina Vítková. Sama se rozhodla okamžitě. "Když nemám podporu lidí v muzeu, co bych tam mohla dělat? Mám pocit, že moje pozice ve městě Chrudim byla snad dobrá, ale v muzeu se to nějak rozpadlo," neskrývala Vítková před Velikonocemi svoje zklamání.

Jaká jsou údajná pochybení Vítkové?
Pro mnohé v Chrudimi bude přitom její rezignace minimálně překvapením, protože si Vítková za víc než rok a půl, co vedla Regionální muzeum, vybudovala pověst zdatného manažera. Za tak krátkou dobu zorganizovala mimo jiné stěhování nepotřebných depozit z muzea do objektu u ploché dráhy, rozšířila výstavní prostory a ztrojnásobila oproti dřívějšku počet výstav, které si veřejnost rychle oblíbila. V posledních dnech vešla do povědomí lidí také svojí další aktivitou, když se rozhodla pro restaurování opony chrudimského divadla z roku 1854, která patří k nejstarším v České republice. A ani ne za týden dokázala získat sponzorský příslib na úhradu takřka poloviny všech výdajů na obnovu opony, která vyjde zhruba na půl milionu. A právě tato aktivita měla být jedním z údajných pochybení, které ji mělo krajské vedení vytknout a přimět k okamžité rezignaci.

První ředitelka vydržela jen čtyři měsíce
My si jen připomeňme, že časté rošády s výměnou ředitelů Regionálního muzea nastaly po odchodu bývalé dlouholeté ředitelky Mileny Burdychové v roce 2011 do důchodu. Od té doby se tu vystřídalo už pět ředitelů a nyní má přijít šestý! Tohle vše se přitom děje za přímého dozoru krajské radní pro školství a kulturu Jany Pernicové, která nese za personální obsazení muzea odpovědnost. Byla to totiž ona, kdo instaloval po Burdychové 1. srpna 2011 do uvolněné funkce Danu Kroužilovou, která vystudovala magisterský obor sociální a masové komunikace a měla zkušenosti ze soukromé i veřejné sféry. Je zároveň autorkou několika odborných publikací a scénářů ke vzdělávacím filmům. Vydržela však v Chrudimi pouhé čtyři měsíce a dnes pracuje na Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. Po dobu osmi měsíců byla poté pověřena řízením muzea účetní Naděžda Jungmannová, než byl 1. 4. 2012 jmenován novým ředitelem historik umění a pedagog Zdeněk Konečný. Ale ani ten zde neměl dlouhého trvání a po devíti měsících ve funkci byl přinucen rezignovat. A tak za něj na dalších sedm měsíců opět zaskočila účetní Regionálního muzea Jungmannová. Konečný se dnes živí jako učitel Gymnázia v Moravské Třebové.

Do muzea už jen pro osobní věci
A konečně dne 1. 7. 2013 přišlo jmenování historičky umění Martiny Vítkové. Podle mnohých odborníků správná volba. Vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor teorie a dějiny výtvarného umění a s úspěchem působila jako historik umění a kurátor Galerie moderního umění v Hradci Králové a vedle toho také externě přednášela na Fakultě výtvarné kultury univerzity v Hradci Králové. Do Chrudimi se vysloveně těšila a její elán byl na chodu Regionálního muzea znát. Jedna expozice zde střídala druhou a také tématicky se trefovala do vkusu a zájmu návštěvníků. Možná právě proto vydržela ze všech nově jmenovaných ředitelů ve funkci nejdéle - 21 měsíců. Nátlak kraje na její rezignaci se zdá být však nepochopitelný. Uvidíme tedy, jak se k záležitosti postaví především radní Pernicová, která měla s Vítkovou jednat v pátek 3. dubna a být jednou z těch, která ji měla přesvědčit, aby k 7. dubnu na svou funkci rezignovala. Do muzea si přitom může Vítková přijít už jen pro osobní věci.

Spočívá problém skutečně jen u odvolaných šéfů?
A kdo povede Regionální muzeum nyní? Podle všeho opět účetní a předsedkyně zdejší odborové organizace Jungmannová, která byla za Vítkové i jejích předchůdců zástupcem ředitele muzea. Byla to právě ona, kdo po odvolání Kroužilové a Konečného mimo jiné prohlásila: "Neřekla bych, že střídání ředitelů muzeu přímo škodí." Dlouholetá ředitelka Regionálního muzea Milena Burdychová si to však nemyslí. "Kontinuita práce by měla být zachována, neboť takhle krátké období na seznámení se s muzejní činností nestačí. Problematické rovněž je, pokud se mění během roku člověk ve vedoucí funkci a přijde po něm někdo, který přichází s jinými iluzemi nebo nápady. V tomhle také žádný přínos nevidím," prohlásila kategoricky Burdychová souběžně s Jungmannovou po odvolání Zdeňka Konečného. "Neříkám, že jsem byla dokonalá, určitě jsem mohla být lepší. Kdybych se však mohla opřít o spolupráci v muzeu, to ale nešlo," uzavírá Martina Vítková. Právě její poslední slova mohou leccos naznačit. Uvidíme tedy, jaký bude další vývoj a zda se podaří nalézt skutečného viníka neuspokojivé personální situace v čele Regionálního muzea, protože zbavit se tří poměrně kvalitních ředitelů, z nichž ten poslední navíc pracovně vynikal, není jistě normální a vytloukat klín klínem nejspíš také donekonečna nejde.

Chrudim - Chrudimská nemocnice se stala součástí konglomerátu nemocnic Pardubického kraje a bude to pro ni znamenat řadu změn. Přestože se vedení kraje i nemocnice dušuje, že k žádnému rušení a omezování péče nedojde, přeci jen se pacienti jistých úprav dočkají.

Nejvýraznější změnou nepochybně bude uzavření starého vchodu do budovy nemocnice a návrat k vstupu starému, který se nacházím v místech, kde je dnes bufet. Důvodem by měl být fakt, že současný vstup je dlouhodobě nevyhovující, protože se zde setkávají pacienti chodící s pacienty, které přivážejí záchranáři. To by se mělo stát minulostí a současný vstup tak využijí výhradně zmiňované „erzety“.

Nový ředitel Chrudimské nemocnice Vladimír Kučera nechce, aby byla kvalitní péče, jíž je zdravotnické zařízení pověstné, jakkoli omezována. Rozvíjet by se tak měla především chirurgie a laparoskopie. V brzké budoucnosti však dojde k vybudování i zcela nových jednotek intenzivní péče. Model, který v nemocnici funguje, je totiž už přežilý. Dnešní trend je takový, že příbuzné obory mají jednotky intenzivní péče společné. Ušetří se tak čas a energie personálu. A právě tímto směrem by se měla nemocnice ubírat. V současnosti však probíhá zateplování pláště celé budovy a ukazuje se tak jedna z výhod, kterou Chrudimská nemocnice disponuje. Vzhledem k tomu, že je umístěna v jedné budově, nejsou náklady na tuto nezbytnou úpravu tak vysoké. 

Chrudim - Nekonečný příběh připomínají jednání, setkání a rokování týkající se areálu bývalého letního kina za budovou Muzea. Po letech emotivních výstřelků jeho zastánců i odpůrců a marné snaze najít společnou řeč, rozhodlo nyní vedení města šalamounsky. Začne se znovu a s čistým štítem.

Rozhodnutí stornovat všechny výsledky doposud proběhnuvších jednání teď přijala i rada města. Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) se nedá nic jiného dělat a je to tak rozhodnutí zdaleka nejrozumnější. Na jedné straně totiž stojí město, jehož vedení se za osm let, kdy se tyto diskuse vedou, prakticky nezměnilo, na straně druhé pak městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011), s nímž je podle některých velmi těžké se dohodnout. Herbst totiž prý často mění již uzavřené dohody a je takřka nemožné s ním najít společnou řeč. Skupinka Herbstových příznivců se v průběhu minulých let snažila areál bývalého letního kina využívat k pořádání nejrůznějších akcí, které však mezi chrudimskou veřejností měly v lepším případě diskutabilní odezvu. Pravidelně je navštěvovaly pouze desítky zájemců.

[[img:chrn_fullwidth:5195:Tady mělo vzniknout parkoviště, které by odlehčilo Lázeňské ulici. Foto: Chrudimské noviny]]

Před sedmi lety měl v prostorách letního kina vzniknout park s promenádou, dětským hřištěm a květinovou zahradou, součástí mělo být i tolik potřebné parkoviště. Úpravy však měly vzniknout na úkor promítací stěny a hlediště, což „Herbstovci“ společně s Chrudimskými patrioty ústy svého předsedy Josefa Kopečného kategoricky odmítli a přišli s vlastním návrhem. Tato situace se opakovala prakticky rok co rok až k současné patové situaci. Areál letního kina si Herbst od města pronajímá a pořádá zde již zmiňované kulturní akce, dokonce s pomocí dotace města. Někteří v této souvislosti poukazují na to, že tak vlastně občané ze svých kapes dotují Herbstovi koníčka, kterým je vlastně dnes již přežilé promítání pod otevřenou oblohou. Navíc tyto peníze návštěvnost areálu nijak nezvýšily.

V současnosti se tedy má začít zase od začátku, a to veřejným projednáváním osudu bývalého letního kina. To by se mělo uskutečnit v dubnu, respektive v květnu letošního roku. K budoucím úpravám se tak bude moci vyjádřit i veřejnost, která však na počátku vleklého sporu moc zájmu o dožilý prostor za Muzeem neprojevila.