Chrudim - Diskuze o budoucnosti bývalého letního kina přilákala do chrudimského Spolkového domu necelých čtyřicet lidí. Většinu z nich přitom tvořili příznivci občanského sdružení MaChr, dostavili se však i někteří městští zastupitelé a za vedení radnice dokonce starosta Petr Řezníček (SNK-ED), první místostarosta Miroslav Tejkl a neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (oba ČSSD).

První se chopil mikrofonu předseda zájmového spolku Chrudimští patrioti Josef Kopečný. Ten přítomné seznámil s historií budovy Regionálního muzea a též zbývajících budov. Po něm si vzal na téměř hodinu slovo šéf MaChru Richard Herbst, který ve svém projevu dokázal namíchat dohromady prakticky vše, co ho ve městě tíží. Od letního kina se tak diváci přenesli k lampám v Široké ulici, až ke známým schodům, které považuje výtvarník za "zmršení" unikátního prostoru. Muž s pletenou čapkou na hlavě, kterou Herbst za celou dobu nesundal, neopomněl prezentovat svůj nový internetový magazín, jehož šéfredaktora Tomáše Martinka hbitě představil přítomným.

[[img:chrn_fullwidth:5330:Píchačky pro zastupitele? Většina z nich akci MaChru ignorovala.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dostala se ke mně informace, že v podkroví Muzea mají vzniknout pokojíčky, které následně budou sloužit k ubytování hostů, což mi přijde neskutečné,“ popisoval své výtky vůči radnici Herbst. Neopomněl také zmínit údajně napjaté vztahy mezi starostou Řezníčkem a bývalým místostarostou Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim), s nímž si údajně starosta posílal doporučené dopisy, ačkoli seděli na radnici jen pár kroků od sebe. To už si přítomný Řezníček držel hlavu v dlaních a nevěřícně hleděl do desky stolu. Svůj projev Richard Herbst korunoval demonstrací vlastní neznalosti, když nedokázal pochopit rozdíl mezi cenou projektantskou a vysoutěženou. Že se finální cena nejrůznějších projektů zadávaných městem dá pomocí soutěže stáhnout někdy i na polovinu nákladů, které předpokládá projektant, bylo evidentně nad jeho chápání. Přesto připustil, že by se hlediště mohlo zmenšit a několik parkovacích míst zde vzniknout.

[[img:chrn_fullwidth:5329:Ještě poslední úpravy a hotovo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následoval diskurz Stanislava Novotného do historie areálu letního kina a techniky, která se v něm nacházela. Chrudim si podle Novotného letní kino zaslouží, protože ho mají i města daleko menší. Na to si vzal slovo opět Kopečný a divákům se mohlo začít zdát, že zástupci města přišli pouze dělat stafáž projevům a osočování. Jablkem sváru mezi architektem Kopečným a výtvarníkem Herbstem se totiž stalo parkoviště, jehož existenci Herbst připouští, ale Kopečný ji naopak kategoricky odmítá. „Za prvé, za druhé a i za třetí, auta do tohoto prostoru nepatří,“ křičel do publika vzteky rudý Kopečný. „Ze schodiště v zadní části Muzea se má scházet do parku, ne mezi auta,“ argumentoval předseda Patriotů. Že dnes zůstává toto schodiště bez užitku a jeho případný uživatel by vešel přímo do plotu ohrazujícího areál bývalého letního kina, už v potaz nevzal.

[[img:chrn_fullwidth:5331:Josef Kopečný byl vzteky bez sebe, občas i zrudl.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slovo si konečně vzal starosta Řezníček a na úvod neopomněl poznamenat, že se cítí spíše jako na pranýři. „Čím víc nepravdivých údajů tady pan Herbst předloží, tím víc pozitovních reakcí zaznívá z publika,“ glosoval starosta Herbstovo vystoupení. Následně vyvrátil spekulace o úpravách podkroví Muzea. „Nikdy zde žádné pokojíčky vzniknout neměly. To je jednoduše lež,“ nebral si Řezníček servítky. Popřel i dopisování s Málkem, nebo spekulace, že by plánované parkoviště mělo sloužit firmě Famos. Prostor letního kina podle Řezníčka přestal fungovat, plnit svou funkci. Rozhodně zde prý nemá vzniknout bytová zástavba, nebo dokonce hotel.

„Pokud vám parkování v Lázeňské ulici nevadí, tak mně ano. Běžte se tam někdy podívat, když se třeba konají plesy, nebo teď přehlídka středních škol. Situace tam je tragická. Navíc, Lázeňská ulice je snad poslední ulicí ve městě, která vypadá tak, jak vypadá. Ovšem s panem Herbstem je obtížná domluva, protože jeho názory se mění snad každý týden. Jednou je počet parkovacích míst tolik, jindy se budou vyřezávat nepotřebné sedačky, posléze je proti bourání promítací kabiny,“ popisoval starosta nelehká jednání se zástupcem MaChru.

[[img:chrn_fullwidth:5332:Zástupci vedení města se chvílemi cítili jako na pranýři.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta přítomným navíc slíbil, že do roku 2014 se v areálu bagry zcela jistě nevyřádí. To už obecenstvo nesouhlasně mručelo a přítomný výtvarník a člen MaChru Ivan Baborák se zcela nepokrytě bavil se svým sousedem tak, aby byl všemi slyšen. Přestože zástupci radnice trpělivě vyslechli všechny předřečníky a do řeči jim neskákali, příznivci kultury v areálu bývalého letního kina tuto zásadu slušného chování respektovat nehodlali.

Tomáš Martinek se záhy starosty zeptal, zda bude případné parkoviště zpoplatněno a starosta tuto domněnku potvrdil, což opět „nadzvedlo“ Josefa Kopečného, který Řezníčkovi poděkoval za potvrzení toho, o čem se doposud jen spekulovalo.

[[img:chrn_fullwidth:5334:"Tak co jim ještě omlátím o hlavu," jako by se ptal sám sebe Richard Herbst.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městský zastupitel Luděk Vlk (Svobodní) se postavil na stranu těch, kdo kino chtějí zachovat. „Celý areál má naprosto unikátní akustiku. Už patnáct let se tímto fenoménem zabývám a tvrdili mi to i významní přátelé ze zahraničí,“ argumentoval Vlk.

Slovo pak dostal věčně vyrušující Baborák. Neopomněl zmínit, že situaci kolem bývalého letního kina sleduje od počátku. Jeho deklamace se týkaly především rozčarování nad laxností města, které do chátrajícího areálu neinvestuje. Podle Baboráka je totiž logické, že když bude areál zanedbaný, lidé do něj chodit nebudou. Podle výtvarníka se na tom všechny politické strany v městském zastupitelstvu nejspíš domluvily, jinak si prý jejich nezájem nedokáže vysvětlit.

[[img:chrn_fullwidth:5328:Další muž s čapkou na hlavě, MaChr Ivan Baborák, hřímal, že jde o boj.  Foto: Chrudimské noviny]]

Svou předvolební „polívčičku“ si přihřál i přítomný městský zastupitel David Kasal (Nez.). Podle jeho názoru bylo v městské radě obtížné cokoliv, týkající se areálu za Muzeem, protlačit. Je proto vděčný alespoň za znovuzapojení elektřiny. Jaromíra Skřipská, která v létě prodávala lístky na filmová představení, si pro změnu myslí, že kino zachrání promítání zajímavých filmů, které nemusí být ani nejnovější produkce. Průměrná návštěvnost, která se letos pohybovala kolem padesáti diváků na jedno promítání, byla podle ní asi způsobena nezajímavým programem.

[[img:chrn_fullwidth:5333:Šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek nedostal vůbec slovo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Tejkl se rozzlobeně pokusil vysvětlit přítomným, jaký je rozdíl mezi regulačním a územním plánem. „Opravdu nerozumím tomu, proč představení a další aktivity v areálu bývalého letního kina nepodpořilo vícero lidí - pod peticí jsou přece podepsány tři tisíce těch, kdo o zachování kina stojí,“ vznesl místostarosta otázku a odpovědí mu byla z hlediště smršť výkřiků, které většinou obsahovaly slovo „demagogie“.

Josef Kopečný na závěr ještě poděkoval městu, že na provoz kina přispívá a nechává ho zdarma využívat. „Že z 24 tisíc lidí přišlo na tuto diskuzi jen 38 Chrudimáků, také o něčem svědčí,“ připustil Kopečný smířeně. Nejlépe však diskuzi charakterizovala slova Ivana Baboráka, který ji označil za boj. Boj mezi zástupci radnice a příznivci bývalého areálu letního kina.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přiznal, že byl velice nemile překvapen dopravním kolapsem, který před více než týdnem způsobila v Chrudimi přeprava nadměrného nákladu. Stejně tak prý byli zaskočeni městští strážníci. Ukázalo se totiž, že je o transportu předem nikdo neinformoval.

To byl také skutečný důvod, proč nefungovaly ony varovné "kouzelné smsky", kterými město upozorňuje své občany na mimořádné události. Po stížnosti radnice na ministerstvu dopravy musela teď firma Dan-Czech Specialtransport, která v pátek 11. října organizovala přepravu 400 tun vážícího a 60 metrů dlouhého nákladu chrudimskými ulicemi, přislíbit, že příště bude informovat přímo starostu Řezníčka.

Nebýt této stížnosti, město by patrně nevědělo ani o dalším nadměrném nákladu, který se uvedená firma chystá napříč Chrudimí přepravovat. Podle zástupce této společnosti Libora Myslivce by k tomu mělo opět dojít v pátek 25. října někdy v době od devíti do 9.30 hodin. Doufejme tedy, že komunikace mezi radnicí, ministerstvem dopravy a firmou Dan-Czech Specialtransport tentokrát zafunguje a občané města dostanou prostřednictvím varovných sms zpráv vědět, kterým silničním úsekům ve městě bude nejlépe se vyhnout. Stejně tak se předpokládá, že firma po sobě uvede vše zase do pořádku, ne jako posledně, kdy nechala v křižovatkách válet na zemi dopravní značky, které nevrátila na původní místo.

Co se ukradne, má se vrátit. Základní pravidlo slušnosti a většiny relevantních morálních systémů na celém světě. Krádež se dá definovat různě, ale pokud mi odpustíte jisté zjednodušení, jedná se o přivlastnění si věci, myšlenky, která patří někomu jinému. Ať osobě fyzické, Jardovi od naproti, nebo nefyzické - podniku, spolku, církvi. A je to tu.

Církev samozřejmě disponovala od samého počátku majetkem. Dokonce i samotní apoštolové vlastnili pokladnu, z níž se hradily nejrůznější nezbytnosti a rozdávalo chudým. On totiž, kdo nic nemá, nemůže ani rozdávat. Prvním správcem pokladny byl nechvalně proslulý Jidáš, o němž se ví, že ze společných prostředků kradl pro svá povyražení. Protože mu to bylo málo, svého mistra později zradil pro bídných třicet stříbrňáků. Ale o tom třeba jindy.

Prvním velký zlodějem byli pochopitelně husité, respektive šlechta, která se vrhla na majetek oslabené církve poté, co hrdinní bratříci povraždili bezbranné mnichy a laiky tam i onde. Několik jich upálili i na chrudimském náměstí. Kdo si někdy omylem položil ruku na rozpálenou plotnu, ví, jak je to příjemné.

Další zloděj byl oslavovaný Josef II., který potřeboval prostředky, jež mu neříkaly pane. Ano, jedná se o jednoho z nejpopulárnějších vladařů, který zrušil to i ono. Mimo jiné i spoustu klášterů, a to včetně rozjímavých. Od této chvíle se začínají psát dějiny morální a duchovní devastace českého národa, protože národ, za který se nikdo nemodlí a neobětuje, brzy zajde. Nu, současnost dokazuje, že tomu tak skutečně je.

Další zloděj se jmenoval Tomáš Masaryk a za slavné první republiky ukradl tolik, že ani nemám prostor vyjmenovat všechna ta pole, lesy a pozemky, které se ze dne na den přesunuly od církve k republice. Inu, budování demokracie je třeba zaplatit a komu se bere snáze, než tomu, kdo se nemůže bránit silou? I proto byla první republika vůbec prvním zřízením, které zavedlo registraci zbraní a zbrojní průkazy. Žalář národů - staré Rakousku nic takového neznalo. Symptomatické, co říkáte, milí čtenáři?

Následovali samozřejmě nejznámější komunisté, kradoucí ve velkém. Ti dostali církev u nás na kolena. V kriminálech se modlily stovky kněží, řeholníků a laiků, plat byl těm nezavřeným vyplácen ze státní kasy, jež si notně přihýbala ze zisků plynoucích ze zabaveného majetku církve. A tak tomu bylo, a vlastně stále je, až do dneška. Stát profituje z majetku, který není jeho, už po čtyřicet let, odhlédnu-li od pana Masaryka. Protože to není majetek zrovna malý, částky, jež stát čerpá do vlastní kasy, nejsou také zrovna titěrné. Z této sumy pak naprosté minimum platí kléru jako plat, přispívá občas na opravy kostelů, klášterů a far. Doporučuji návštěvu pohraničí, tam poznáte, jak se stát stará. Zbytek přerozdělí tu na novou kanalizaci, onde na platy svých věrných úředníků, politiků, a to i těch lokálních, jako je třeba náš pan starosta Řezníček.

Pan starosta Řezníček dnes na tiskové konferenci hovořil o laskavosti, s níž město poskytuje finanční výpomoc farnosti na opravu zborcené hřbitovní zdi. Mluvil o dobrých vztazích. Milí čtenáři, přiznám se vám, že vědom si souvislostí uvedených výše, nenacházel jsem pro slova pana starosty správné synonymum.

Jistě, jsem zaujatý, protože jsem katolík. A jako katolík si myslím, že ukradené by mělo být vráceno. Co se svým majetkem majitel následně udělá, je jen jeho věc. Vám taky nikdo nemluví do toho, kolik brambor si dáte na zahrádku a proč na ni raději nepostavíte chlívek. Tak by to totiž ve slušné a normální společnosti mělo fungovat. 

Chrudim - Mimořádné parlamentní volby se nezadržitelně blíží a spolu s tím vrcholí i předvolební kampaň, do které mnohé strany i kandidáti investovali nemalé peníze. V ulicích města je to pochopitelně znát, protože je zaplavily bilboardy s tvářemi politiků, a také poštovní schránky doslova přetékají každý den volebními novinami a letáky. Zkrátka, kam se podíváte, všude samá politika. A jak to působí na samotné Chrudimáky? Jsou zpravidla v klidu, protože si u nich politici svoji důvěru většinou už dávno prohospodařili.

„Léta volím komunisty, takže kampaň nesleduji,“ říká důchodkyně Františka Zadražilová. „Volím je proto, že jsme se za jejich vlády měli daleko lépe než dnes. A svoboda? K čemu je nám svoboda, když nemáme práci,“ odpovídá rázně seniorka z Chrudimi, která s nostalgií vzpomíná na léta komunistické normalizace, kde sice všichni povinně pracovali, avšak neměli si, vyjma neprodejných "ležáků", takřka co za vydělané peníze koupit, pokud zrovna nestáli frontu na banány, nebo nepodpláceli někde vedoucího prodejny elektra, aby jim schoval ledničku nebo barevnou televizi.

[[img:chrn_fullwidth:5322:Voličská základna komunistů je dlouhá léta stabilní, což dokládá i tradiční umístění volebního bilboardu KSČM pod chrudimským Festunkem, kde má tato strana už od sametové revoluce vlastní zázemí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mladá generace to naštěstí vidí jinak a nechce mít s krajně levicovou ideologií komunistů nic společného. Příkladem toho je zdejší student Jiří Kubeš, který má už jasno, koho půjde o víkendu volit. Jirka byl přitom ještě před nedávnem sympatizantem protikandidáta prezidenta Miloše Zemana, knížete Karla Schwarzenberga, který teď ale "kope" za TOP 09 a Jiří má už dávno jiné favority. „Hodím to Pirátům. Mají sympatický program a jsem pro legalizaci a beztrestnost pěstování konopí. V minulých volbách jsem sice volil Schwarzenberga, ale ten mě mezitím zklamal,“ vysvětluje Kubeš.

[[img:chrn_fullwidth:5252:Tváří České pirátské strany je v Chrudimi vrchní strážník městské policie Jiří Stuna, který kvůli tomu neváhal "ozdobit" předvolební propagací vlastní zahradní domek v Janderově.  Foto: Chrudimské noviny]]

Patrně nejviditelnější volební stranou v ulicích města je Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ). Je to nejspíš proto, že v Chrudimi dlouho žil a pracoval jako šéf zdejší kriminálky jejich republikový předseda a velký obdivovatel Miloše Zemana Zdeněk Štengl. A právě tvář současného českého prezidenta na některé chrudimské voliče stále zabírá. „Ano, budu volit Zemanovce. Mám rád pana prezidenta a myslím si, že tahle strana bude realizovat to, co on dělá na Hradě,“ věří místní elektrikář Jan Ptáček.

[[img:chrn_fullwidth:5312:Republikový předseda SPOZ Zdeněk Štengl nejprve honil v Chrudimi zloděje a násilníky, v současnosti ale nahání z volebních bilboardů voliče, aby se jeho strana dostala do Poslanecké sněmovny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zemanovci se však v Chrudimi nespokojili jen s bilboardy, kterých je po městě spousta. Pro svoji propagaci si vyhlédli i autobusy, které pendlují napříč Pardubickým krajem i bývalým chrudimským okresem. Ostatně, dalo se to očekávat, protože jak lídr SPOZ Zdeněk Štengl, tak druhý na kandidátce, krajský radní a bývalý vlivný odborář Jaromír Dušek, vytvářejí současnou dopravní politiku Pardubického kraje. A odsud je k autobusům opravdu už jen krůček. Zda ale tato strategie zdejších Zemanovců zabere, uvidíme až při víkendovém sčítání hlasů voličů.

[[img:chrn_fullwidth:5314:Dušek - Štengl, nerozlučná dvojice, která se stala tváří hromadné přepravy osob v Pardubickém kraji.  Foto: Chrudimské noviny]]

Snad nejvíce mýtů koluje o fenoménu letošní předvolební kampaně - hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše. Z části na tom má podíl obrovský kapitál, který za Babišem stojí a který přitahuje pozornost lidí asi jako mucholapka, z části jej vytváří ostatní politické strany, které pod dojmem nejnovějších volebních průzkumů znervózněly a vlastní negativní kampaní výtvařejí Babišovi promo, o kterém se mu mohlo ještě před nedávnem jen zdát. Do třetrice pomáhají majiteli Agrofertu volební hesla, s nimiž do předvolební kampaně vstoupil a která chce každý slyšet. Bylo by proto s podivem, kdybychom v Chrudimi nenašli jediného voliče tohoto "pravolevého" hnutí.

[[img:chrn_fullwidth:5323:Andrej Babiš vsadil v Chrudimi podobně jako před časem Věci veřejné nebo senátor Jan Veleba na balíky slámy. Z tohoto u chrudimské nemocnice se usmívá na voliče spolu s lídrem zdejší kandidátky ANO 2011, letitým rozhlasákem Martinem Kolovratníkem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Když jsme ve škole měli na zkoušku volby, vyhrál to suverénně právě pan Babiš. Možná to bude tím, že nabízí studentům práci a stipendia. Je to podobný úplatek jako koblihy, které rozdává jinde,“ popisuje volby nanečisto v chrudimské zemědělce jedna ze studentek, jež si ale přála zůstat v anonymitě. Podle ní si tak Andrej Babiš kupuje hlasy nerozhodnuté mládeže.

[[img:chrn_fullwidth:5304:Karel Schwarzenberg se situoval v letošní předvolební kampani do role filmového hrdiny - agenta 007 Jamese Bonda. Také v tomto případě není zatím zřejmé, zda bude pálit o víkendu do terče ostrými nebo slepými náboji.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ani jeden z oslovených chodců v centru města nám však nepotvrdil, že bude v pátek nebo v sobotu volit některou z bývalých koaličních stran, či sociální demokracii, která si brousí zuby na celkové vítězství. Stanou se tedy pro tyto strany mimořádné parlamentní volby v Chrudimi propadákem? Podle vcelku nenápadné kampaně TOP 09 a ODS, které jsou ve městě takřka neviditelné, to tak vypadá. Jako by se jejich lídři už dopředu smířili s prohrou a přenechali otěže menším, relativně novým, ještě neokoukaným stranám.

[[img:chrn_fullwidth:5305:Euroskeptická Strana svobodných občanů má sice v Chrudimi díky dřívějšímu rozkolu chrudimské ODS na dvě frakce relativně dost sympatizantů, ale na výraznější republikový úspěch to zatím nevypadá. Alespoň podle této "výkladní skříně" v ulici Čs. partyzánů. Uvidíme však časem, zda se na Svobodné štěstí přeci jen neusměje. V současné rozjitřené společenské atmosféře je možné takřka všechno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„ODS se totálně znemožnila. Nemohu ji volit, ačkoli jsem tak vždycky činil. To, že ještě před volbami někteří z jejích lídrů připouštějí spolupráci se sociální demokracií, považuji za jasně deklarované odklonění od pravicové politiky, kterou se v minulých dobách alespoň snažili předstírat. Budu volit asi Svobodné, protože jiná pravicová alternativa mne nenapadá,“ uzavírá minianketu Chrudimských novin Jindřich Starý, penzista a pravičák od kosti, jak sám o sobě říká. Všichni oslovení pak shodně potvrdili, že plakáty a bilboardy na jejich rozhodování nemají žádný vliv. V jejich případě tak jde o vyhozené peníze. 

Chrudim - Zájem o blížící se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je mezi voliči prozatím menší, než tomu bylo v případě přímé volby prezidenta. Pozná se to třeba i podle množství voličských průkazů, které si lidé vyzvedli. Přivydělat si ve volební komisi chce ale víc zájemců, než je volných míst.

Prozatím si totiž Chrudimáci, kteří už dnes vědí, že v době konání voleb nebudou ve svých volebních okrscích, vyzvedli jen něco málo přes sto volebních průkazů. Zdaleka se však nejedná o číslo konečné, protože ještě necelý týden zbývá k podání žádosti a následnému vyzvednutí kousku papíru, který opravňuje volit. Posledním dnem, kdy je možné o průkaz požádat, je totiž 23. říjen. 

Zájem o účast ve volebních komisích je pro změnu enormní. Ve městě je totiž přesně 29 volebních komisí, do nichž musí strany, účastnící se voleb, delegovat 242 členů. Zájem, ať už členů stran nebo obyčejných Chrudimáků, však vysoko převýšil nabízená místa, takže mnozí odcházeli s nepořízenou. Letos se tak neopakuje situace z minulých let, kdy strany jen horko těžko sháněly dobrovolníky, kteří by za pár stovek nejprve hlídali řádný průběh voleb a následně i sčítali hlasy. Členové komise mají navíc často nárok na stravenky, dovolenou z práce a další výhody.

Mimořádné parlamentní volby se konají příští týden v termínu 25. a 26. října.

Rabštejnská Lhota - Zřícenina zdejšího hrádku Rabštejnek změní v brzké době svého vlastníka. O historii i současnosti vyhledávaného turistického cíle nedaleko Chrudimi jsme vás již informovali. Majitel této ruiny, kterým jsou Lesy České republiky, teď našly pro hrádek kupce.

Kolik přesně prozatím neznámý nový majitel za zříceninu zaplatí, není dosud zřejmé. Jeho jméno i výslednou částku totiž Lesy ČR tají. Tajemstvím však není, že jde o konkrétního člověka, nikoli o firmu. Jednu z nejvýznamnějších památek v okolí Rabštejnské Lhoty tak nezíská do svého vlastnictví samotná obec, která už dříve ústy svého starosty Vladimíra Peciny (ODS) případnou koupi zanedbané památky a přilehlých pozemků odmítla.

Nový majitel hrádku nebude mít snadný život. Jelikož je Rabštejnek památkově chráněný, bude muset jakékoliv stavební úpravy konzultovat s pracovníky Národního památkového úřadu. Zda se mu podaří uvést dřívější lovecký zámeček rodiny Auerspergů do odpovídajícího stavu, zůstává ale záhadou. Faktem však je, že se soukromý majitel o svůj majetek obvykle stará lépe než státní instituce, jako v tomto případě Lesy České republiky.

Chrudim - Po více než  roce se radnice opět chystá uvést do provozu chrudimské kino. Nedávné provizorní promítání filmů v nevyhovujících prostorách promítací místnosti v Muzeu barokních soch, která byla koncipována výhradně pro muzejní návštěvníky, se tak stane definitivně minulostí. K otevření kina by přitom mělo dojít už v listopadu.

Městské kino přestalo hrát před více než rokem z důvodu zastaralé technologie, která nebyla schopna promítat nové filmové formáty na digitálních nosičích, které filmoví distributoři v drtivé většině nabízejí. Takovou technikou disponuje momentálně ve městě pouze výše uvedená promítací místnost v Muzeu barokních soch, která tak dočasně suplovala, byť v menších poměrech, funkci městského kina.

[[img:chrn_fullwidth:3622:Městské kino by se už během letošní zimy mělo opět zaplnit diváky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Modernizace kina přišla město na více než milion korun, čtyři sta tisíc přidala ze svého rozpočtu i Chrudimská beseda. Poskytnutí investiční dotace přitom schválili zastupitelé na svém zasedání už letos v květnu. A právě díky tomu mohla po celé prázdniny probíhat modernizace městského kina. Opravený sál by měl nově nabídnout 150 míst k sezení a nově přibudou i projekce ve formátu 3D. Maličké kino v Muzeu barokních soch bude i nadále využíváno jen k promítání filmu Kamenný příběh, případně k dalším výjimečným produkcím souvisejících těsně se zaměřením muzea.

Chrudim - Záhada zrušeného sjezdu ze silničního obchvatu města u Medlešic má pravděpodobně řešení. Ředitel pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Bohumil Vebr totiž přislíbil, že se ho podaří přeci jen ještě letos postavit. Velkou zásluhu na tom má podle všeho má neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který při jednáních s ŘSD dokázal prosadit svou.

„Bude to ale znamenat novou soutěž, protože do současného projektu se už zapracovat nedá. Přesto doufáme, že spojka mezi Medlešicemi a silnicí Chrudim - Ostřešany bude zprovozněna ještě v letošním roce,“ říká Vebr. Nejpravděpodobnější varianta, která pak přichází v úvahu, je ta, v níž věřil chrudimský místostarosta Trávníček a zastupitel Karel Thér (Volba pro město), a to že bude odbočka určena jen pro tranzit do tří a půl tuny, tudíž nebude hrozit, že by se po Pardubické ulici opět proháněly těžké náklaďáky.

[[img:chrn_fullwidth:5299:"Ano, pane ministře, tam v poli povede obchvat," vysvětluje ministrovi dopravy v demisi Zdeňku Žákovi šéf ŘSD Bohumil Vebr.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Udělám pro postavení sjezdu u Medlešic všechno.Už dnes vedu jednání s ŘSD a věřím, že dopadnou dobře,“ prozradil nám už před dvěma týdny místostarosta Trávníček. Podle ředitele Vebra byla Trávníčkova snaha nakonec korunována dohodou. Nakolik se stavbu skutečně podaří stihnout ještě před příchodem letošní zimy, ukáže ale až čas. Tajemstvím však i nadále zůstává předchozí zrušení stavby sjezdu. Ani ŘSD ani chrudimská radnice se k tomu totiž nehlásí. Ukrývají snad odpověď na tuto otázku archivy města nebo Ředitelství silnic a dálnic?

[[img:chrn_fullwidth:5300:Někde v těchto místech by měl sjezd vzniknout. Pustí se do něho stavaři ještě letos?  Foto: Chrudimské noviny]]

Přesto ještě počátkem září argumentoval ve prospěch zrušení sjezdu jeden z mluvčích ŘSD Jan Studecký. Ve své odpovědi, kterou má redakce Chrudimských novin k dispozici, uváděl několik důvodů, proč sjezd nemůže vzniknout. Jedním z nich byla mimo jiné i studie územního plánovače Jindřicha Kmoníčka. „Již při projednávání dokumentace k územnímu řízení konstatoval zpracovatel dopravního generelu Jindřich Kmoníček, že hlavní přivaděč do města se má realizovat pomocí radiály Dašické ulice na malou okružní křižovatku, nikoliv z prostoru u Medlešic po stávající I/37. Stalo tak na základě dopravně inženýrské analýzy a posouzení všech variant,“ tvrdil tehdy Studecký, který musel mít pro svá tvrzení k dispozici nějaké podklady. Kde ale ke Kmoníčkovu doporučení přišel a kdo jej schválil, se údajně neví. Tak jako tak to nyní způsobilo komplikace v projektu obchvatu a možné vícenáklady. Proto nezbývá než dál pátrat a viníka najít. 

Chrudim - Předvolební šílenství dosahuje vrcholu a člověk už aby se pomalu bál, odkud na něj vypadne kobliha, nebo z které strany ho utluče rozzuřený dav slunečnicemi. A pokud nemáte rádi skopové na česneku, tak byste také neměli vycházet ven ze svých domovů. Ale co naplat, když chce člověk prožít zajímavý víkend.

Odpověď je jednoduchá - číst mé tipy na víkend! Nemohu vám sice zaručit, že se můj vkus tříbený roky čtení obskurních autorů a popíjením správně snobsky zahřátého portského bude shodovat s tím vaším, ale vynasnažím se vás opět nezklamat.

Pátek 18. září věnují v Hlinsku uspávání broučků. Tradiční akce, která symbolizuje příchod zimy začíná v Základní škole Ležáků o půl čtvrté odpoledne.

V sobotu 19. října o půl desáté se odehraje v Klášterních zahradách Kapucínova koule, tradiční turnaj v pétanque. Nelze si nevšimnout, že organizátoři se mocně inspirovali známou chrudimskou pověstí. Nezbývá než doufat, že se rozzlobený bratr v kutně neobjeví. Ačkoli ten, kdo sleduje eskapády lokálních politiků, nemůže hnědou kutnu co chvíli zahlédnout za jejich zády.

Stejnou sobotu ode tří odpoledne si naopak můžete loutku takového kapucínka vyrobit, budete-li dostatečně šikovní. V tomto čase totiž v Muzeu loutkářských kultur vyrobíte třeba právě papírovou postavičku chlapce, který se díky umě vystřiženým šatům může změnit i v řeholníka.

Ještě před sobotním obědem, v 11 hodin dopoledne, však zkuste navštívit slatiňanskou Švýcárnu. Lenka Gotthardová vám jistě ráda poví, proč jsou její láskou zrovna kladrubáci, nebo jak se závodí v Anglii. Auto ale nechte dole v zatáčce, protože parkování přímo u Švýcárny není možné.

Na druhé straně Chrudimska - u přehradní nádrže v Pařížově si můžete od devíti ráno do jedné odpoledne užít Den otevřených dveří. Samozřejmě též v sobotu 19. října. Byl jsem před lety na obdobné akci, ne ale v pohádkově vypadajícím Pařížově, nýbrž na bližší Sečské přehradě. Stálo to však za to. Především procházka uvnitř hráze a následné odpouštění vody ohromnými výpustěmi se jen tak nezapomíná.

Posvícenská zábava taková, jak jen na vesnici může být, se koná v sobotu od osmi večer v Hostinci u Paulusů ve Vrbatově Kostelci. Snad se to obejde bez vyražených zubů a klik. Den s dechovkou sice není pro každého, ale ten, kdo miluje hudbu našich babiček - třeba už jen proto, že je naší babičkou, jistě nezapomene v neděli 20. října zamířit do Kulturního klubu ve Skutči. Poprvé trubky zadují v deset hodin. Občerstvení je samozřejmostí.

Chcete-li však v neděli přispět na dobrou věc, zamiřte už v devět ráno v neděli ve Skutči ke kostelu. Na misijním jarmarku nakoupíte zajímavé výrobky a ještě vás může hřát dobrý skutek. To víte, ďábel nikdy nespí, jak říká přísloví, a lidská bída, chudoba, ale naopak i nestřídmost a lenost jsou jeho milými dětmi. Jak s takovým zlým duchem zatočí exorcista, si můžete přečíst v knize Vatikánští exorcisté od Tracy Wilkinsonové. Ta způsobem, který je srozumitelný i pro nekatolíka, předkládá osudy mužů, kteří se satanem bojují, i obětí útoků démonických sil. Žádný čajíček pro malé holčičky s růžovou mašlí.

P.S. Nezapomeňte koupit doubky pro vaše zemřelé! Dušičky se blíží.

Chrudim - Vrchní strážník Městské policie ve Skutči a občan Chrudimě Jiří Stuna bude v předčasných parlamentních volbách kandidovat v Pardubickém kraji za Českou pirátskou stranu. Je delegován na třetím místě kandidátky této politické partaje, která je mezi středoškoláky v současnosti populárnější než "Karlova" TOP 09. Vyplývá to z výsledků letošních studentských voleb. V Praze by dokonce získali Piráti podle nejnovějšího průzkumu osm procent volebních preferencí.

Stuna není přitom žádným politickým nováčkem, jak by se mohlo na první pohled zdát, a z jeho veřejných postojů a dosavadní angažovanosti je zřejmé, že mu jde o blaho vlastní země víc než o tučný plat poslance a další s tím spojené výhody. Už před Piráty se loni na jaře angažoval například ve prospěch tzv. Holešovské výzvy, pro kterou organizoval a zároveň moderoval protestní demonstraci v Pardubicích na náměstí Republiky, kde se odhadem sešla více než tisícovka lidí. Stal se i koordinátorem Národní rady pro Chrudimsko, kde pomáhal s propagací, jež vyjadřovala nesouhlas s politikou koaliční vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase.

Vzorem pro Jiřího Stunu je pak Hördur Torfason, jeden ze strůjců revoluce na Islandu, jež v roce 2009 donutila rezignovat tamního premiéra i vládu, vybojovat zákon o veřejném referendu a přepsat zastaralou ústavu po předchozím bankrotu Islandu. Tato v Evropě dokonale mediálně "utajená revoluce" pohnala k zodpovědnosti před soudem jak politiky, tak i bankéře, kteří krizi zavinili, a "zmrazila" jejich majetky. Zároveň došlo ke znárodnění největší islandské banky.

[[img:chrn_fullwidth:5251:Jiří Stuna je přesvědčen, že politika, kterou prosazuje Česká pirátská strana, připraví jeho oběma ratolestem šťastnější budoucnost.  Foto: Chrudimské noviny]]

A proč se vlastně dal vrchní strážník mezi Piráty? "V době, kdy jsem se zajímal o problematiku konopí, byla Česká pirátská strana jedinou stranou v této zemi, která se neřídila předsudky a její členové byli ochotni si něco o tom nastudovat a v některých případech se postižených lidí i zastat. Poznal jsem v té době osobně předsedu strany Ivana Bartoše a další členy v Pardubicích, kteří jsou nesmírně inteligentní a vzdělaní, takže ze mne byl nějaký čas jejich sympatizant," říká na úvod Jiří Stuna.

Jak skutečský vrchní strážník dodává, rozhodl se za Piráty kandidovat proto, že nechce jako někteří pořád jen kecat v hospodě a nadávat na poměry kolem sebe, ale do správy věcí veřejných se osobně zapojit. "Je třeba v těchto záležitostech mladé krve, což je výhoda Pirátů, kteří umí zaujmout prvovoliče. A právě mladých lidí je v politice potřeba, nikoli ´dinosaurů a bafuňářů´, kteří se podílejí na vytváření korupce v tomto státě. Jde nám totiž o transparentnost a boj s korupcí. Živým příkladem toho je náš senátor Libor Michálek, který je společným kandidátem nás Pirátů a Strany zelených," pokračuje Stuna.

[[img:chrn_fullwidth:5253:Piráti mají jako jediní podle Jiřího Stuny koule a jde jim narozdíl od ostatních o dobro věci.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stunu mrzí, že je Česká pirátská strana nálepkována mnoha předsudky - asi nejznámějším je tvrzení, že chce prosadit veškeré stahování filmů a hudby na internetu zdarma. "Není to pravda. Jsme samozřejmě pro co největší svobodu na internetu, ale rozhodně nechceme zpochybňovat autorská práva. Jediné, co opravdu zpochybňujeme, je tzv. výpalné institucím, jako je Ochranný svaz autorský (OSA) a další, proto například učíme podnikatele, jak využívat tzv. svobodnou hudbu, aby nemuseli odvádět těmto institucím přehnaně vysoké poplatky. Nevidím však jediný důvod pro to, aby nemohly být na internetu volně ke stažení odborné knihy a učebnice, jejichž vydání bylo hrazeno s podporou veřejných prostředků, tzn. že by v tomto případě nedocházelo k porušování autorských práv," argumentuje kandidát Pirátů.

Jak ale Stuna dodává, necítí se být v tomto oboru odborníkem, protože je v rámci České pirátské strany odborným garantem v jiných oblastech - v boji s korupcí a má na starosti i restrukturalizaci městských policií a Policie ČR, tedy obory, které vystudoval na vysoké škole. "Chci bojovat za transparentnost všech veřejných zakázek a od toho se odvíjí v této zemi vše ostatní. Žijeme ve 21. století a neexistuje proto žádný technický problém, který by znemožňoval na internetu zveřejnění průběhu všech veřejných soutěží, uzavřených smluv a dohod. Znamená to, že by se všichni mohli volně přesvědčit, jak se hospodaří a nakládá s prostředky, které svěřili politikům. Piráty totiž narozdíl od ostatních stran nepodporují žádní mafiáni, kteří pak za to požadují protislužby. Proč by tedy nemohly být veřejné zakázky transparentní jako náš účet na internetu?" ptá se Jiří Stuna.

[[img:chrn_fullwidth:5254:"Politika potřebuje terapii," říká zcela vážně kandidát České pirátské strany a vrchní strážník Městské policie ve Skutči Jiří Stuna.  Foto: Chrudimské noviny]]

A proč je Jiřímu Stunovi mezi Piráty dobře? "Protože jsou ochotni se dál rozvíjet, pracovat na sobě a dělat zodpovědná rozhodnutí. Vzdělávají se a využívají k tomu nejmodernější techniku, jejímž prostřednictvím se všichni navzájem radí a společně pak o věcech hlasují. Mají také odvahu říkat nahlas věci, které se běžně nahlas neříkají. Mohl jsem se teď o tom přesvědčit na předvolebním setkání s občany v Pardubicích, kde byl o Piráty velký zájem, a to nejen mezi mladými, protože přišli i senioři, které program Pirátů opravdu zajímal. Všichni se tak mohli přesvědčit, že Piráti představují pozitivní hodnoty v dobrém slova smyslu a nikoli jen pirátství, jak se s oblibou často zdůrazňuje v médiích," vyjmenovává veškerá pozitiva vrchní strážník.

O tom, že Česká pirátská strana o víkendu v mimořádných parlamentních volbách uspěje, je bytostně přesvědčen. "Vůbec o tom nepochybuju. Je sice dobré dávat si reálné cíle, ale myslím si, že tři procenta nutná k tomu, aby Piráti získali na svoji činnost státní příspěvek, už atakujeme nyní. Nejsme totiž strana bez preferencí a budeme vděční za každého nového Piráta, kterého budeme moci mezi sebou přivítat." A co by si Jiří Stuna přál? "Mám rád tuto zemi a Pardubický kraj, konkrétně Pardubice, kde jsem se narodil, Chrudim, kde žiji, nebo Skuteč, kde momentálně pracuji. Přál bych si proto, abych dostal příležitost udělat pro tento region i celou zemi co nejvíce prospěšných věcí. Také bych si moc přál, aby lidé našli odvahu, nenadávali jen u piva na komunisty nebo Kalouska, a uvědomili si, že je za situaci v tomto státě zodpovědný každý z nás. Měli by proto jít k volbám a volit pouze ty, o kterých si zjistí veškeré dostupné informace - jaké jsou jednotliví kandidáti osobnosti, nakolik jsou poctiví, pracovití a spolehliví, zkrátka zjistit si jejich charakter. Jen tak, že začneme každý u sebe, máme možnost změnit poměry v této zemi k lepšímu. Pasivitou a nadávkami nikoli," uzavírá Jiří Stuna.