Úterní prezentace a obhajoba místní agendy 21, respektive projektu Zdravého města mě příliš nelákala. Už jen samotný čas, kdy se mělo uvedené setkání ve velkém sále Muzea konat, byl podivný. Kdo ze zaměstnaných Chrudimáků může přijít na tlachání o úspěších radnice v jednu hodinu po poledni? Evidentně skoro nikdo, proto byl také sál poloprázdný a městští úředníci hravě přečíslili zúčastněné občany. A nebyl to koneckonců i záměr?

Starosta Petr Řezníček sice na začátku tvrdil, že se nebrání spravedlivé kritice, ale všichni dobře víme, jak město na libovolnou kritiku reaguje. Příkladem jsou naše noviny, které nejsou servilní a píší tak, jak vidí Chrudim čtenáři, tedy vy. A to je pohled nezřídka kritický. Za dobu existence Chrudimských novin jsme se dostali až do fáze, kdy na přímý dotaz položený redakcí reagují pouze jednotliví úředníci, nebo politici. Ano, přátelé, tak se oplácí ona kritika, která by neměla být proti srsti nikomu. Je-li oprávněná a věcná, vede k zamyšlení. Není-li věcných námitek, poskytuje redakce dotčeným prostor k vyjádření v rubrice „Z redakční pošty“. Jenže to by tiskové oddělení muselo být tiskové.

Ale zpět k Muzeu. Dlouhá série slajdů z projektoru a nekonečný proud slov člověka na místě uspával. A to jsem, prosím, před výstupem do sálu vypil mathé! Začínal jsem chápat, proč kritici poukazují na imaginární cíle této podivné agendy, proč hodnotící komise tvoří vlastně jen „chlapci a dívky od fochu“, aneb vrána vráně oči nevyklove, a proč je nutné zredukovat počet úředníků a bující byrokracii.

Většinu zmiňovaných „problémů“, které tak usilovně řeší zástupy pojídačů našich daní, totiž spolehlivě zvládne občan - firma, sám. Bez asistence všemocné administrativy a ručiček úředníka. On totiž na místech, která jsou revitalizována, upravována a stavěna, žije. Často dlouhá léta a zná situaci. Skutečně stačí přizvat ho párkrát za rok k diskuzi, na níž stejně nemá šanci dorazit? A když dorazí, ztrácí se v úřednickém žargonu a záplavě slov. Nebylo by lepší tlačit na prosazení spravedlivé mzdy, nízkých daní, aby za ušetřené peníze mohl osázet zelený pruh před domem tulipány, vyčistit mlýnský náhon a posekat trávu?

Ano, radnice sbírá ceny po celém světě a je na ně náležitě pyšná. Nemá cenu omílat, že tyto výlety se opět konají za naše peníze. Každý to ví. Ptám se ale sám sebe, co je důležitější? Zda cena z rukou šejků, kteří v Chrudimi nikdy nebyli a dá se jim k dispozici vhodně upravené video a materiály, nebo uznání a aktivní účast samotných Chrudimáků? Já už na tuto otázku odpověď mám, co vy?

Chrudim - „Jak bude vypadat nový kruhový objezd U Guláška?“ ptá se v posledních dnech mnohý Chrudimák. Další z „kruháků“ ve městě totiž vzbuzuje nemalé emoce a dělí zúčastněné na příznivce a odpůrce této stavby. Zmíněné napětí se teď pokouší tlumit neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

„Nový kruhový objezd má pouze tři ramena. Jedno z nich - výjezd z ulice Milady Horákové na hlavní silnici, dělalo vždycky problémy,“ popisuje dřívější i současnou situaci v křižovatce Trávníček. „Tyto problémy by se projevily ještě více v okamžiku, kdy by byl dobudován první úsek obchvatu města, kdy se doprava bude vracet na městskou obvodovou komunikaci,“ míní neuvolněný místostarosta, který je nyní ve městě zodpovědný za dopravu.

[[img:chrn_fullwidth:5249:V úterý ráno se zde už žádné komplikace jako v pondělí nekonaly.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Křižovatka se sice v těsné blízkosti železničního přejezdu nachází, ale i po delším přerušení dopravy vinou projíždějícího vlaku, především ze směru od chrudimského nádraží, lze pozorovat rychlý návrat k plynulému provozu na všech přilehlých silnicích,“ říká Jaroslav Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:5246:O půl osmé ráno nebylo po frontách v okolí kruhové křižovatky nikde ani památky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vlna nevole se přitom zvedla po pondělní zácpě, kterou však podle všeho nemá „na triku“ probíhající stavba kruhového objezdu, ale České dráhy. „Dojde-li totiž vinou Českých drah k tomu, že jsou závory spuštěny na dvacet i více minut, tak je jasné, že nastává kolaps. Ten však není vinou budované křižovatky. I v minulosti totiž k takovým situacím občas docházelo,“ upozorňuje Trávníček na krátkou paměť některých šoférů. Železničáři totiž v pondělí opravovali některé ze zabezpečovacích prvků na trati, a proto docházelo k situaci, že závory byly stažené neúměrně dlouho. Dokonce se vyskytla situace, že jeden z pracovníků Českých drah musel jít zvednout šraňky ručně.

[[img:chrn_fullwidth:5248:Projíždějící vlak od Chrudimi zapříčinil kolonu šesti v řadě za sebou stojících aut, která se už po pár vteřinách mohla zase plynule rozjet.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Po dobudování křižovatky budou jednotlivé vjezdy a výjezdy široké pět a půl metru, prstenec pak sedm a půl, plus ještě dva metry ve středu objezdu přijdou vydláždit. Prostor tak bude více než komfortní a k omezením by nemělo docházet ani v krizových situacích, kdy bude chtít projet sanity, nebo hasiči,“ domnívá se sociální demokrat Trávníček. Všechny ostatní křižovatky ve městě jsou prý menší a řidiči si s řešením kritických situací dokázali podle Trávníčka vždy poradit.

Velkým problémem tak zůstává nepozornost mnohých šoférů, kteří nejen že nerespektují dopravní značení, ale často neznají ani správná pravidla jízdy po okružních křižovatkách. Pravidelně se tak stává, že nedávají znamení o změně směru jízdy, když „kruhák“ opouštějí, nebo nedávají přednost autům jedoucím po křižovatce. To už ale vyřešit nelze. Pozor by měli podle místostarosty dávat i chodci a vstupovat do vozovky teprve poté, co naváží „oční kontakt“ s řidičem blížícího se vozidla.

[[img:chrn_fullwidth:5247:Sanitka neměla po ránu s projetím rozestavěného kruhového objezdu žádný problém.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na závěr ještě připomeňme, že kruhový objezd bude hotov koncem listopadu a investora, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, přijde na 4 780 000 korun. Jak by měl kruhový objezd ve finále vypadat, si můžete prohlédnout v přílohách pod textem.

Příloha: 

kruh.pdf

kruh2.pdf

Chrudim - Po lehké ostudě, kterou si minulý víkend připsalo na svůj vrub vedení Gymnázia Josefa Ressela, když zapomnělo pozvat k oslavám bývalou spolužačku starosty města Petra Řezníčka, televizní moderátorku Marii Tomsovou, zkusíme tentokráte něco klidnějšího. Stojíme totiž na prahu dalšího volna.

V pátek 11. října od 18 hodin se můžete zasnít a alespoň duchem vycestovat do daleké Indie. V přednáškové síni Vodních zdrojů totiž právě tajemný stát představí Eva Bucková. Na stejném místě si můžete rovněž prohlédnout výstavu, která mapuje vesnice a vesničky na Chrudimsku. A že je na co být hrdý!

[[img:chrn_fullwidth:5258:No, není to krása?  Foto: Chrudimské noviny]]

Bramborový jarmark a s ním i vůně oblíbených placek z těchto hlíznatých rostlin plánuje chrudimská radnice na sobotu 12. října. Od osmi hodin do dvanácti se tak můžete naládovat knedlíky plněnými uzeným masem v samotném centru města. Ale i doma si můžete vyrobit třeba taky něco méně tradičního.

Ve tři hodiny odpoledne si v Muzeu loutkářských kultur vyrobíte loutku v přírodě zrozenou. Tvořit se bude z přírodního materiálu, nasbíraného v lesích a parcích. Návštěvníci si do muzea mohou přinést i vlastní materiál, ze kterého by tvořili, ať už listí, klacíky, nebo další předměty.

Ve stejný den, avšak v časný večer od devatenácti hodin začíná v Divadle Karla Pippicha další ročník trampského podzimu. Krom Chrpy se zde představí Modrá kotva z obce Duben u Chebu a také Špunt z Přerova. Vstupné je sto korun českých.

V hlinecké Hospodě u svatého Huberta se v sobotu od jedné hodiny odpoledne můžete zaposlouchat do poezie. Odpoledne poezie a slova zde věnují básníku, spisovateli a učiteli Stanislavu Zedníčkovi. Bude představena i nedávno vydaná kniha korespondence Stanislav Zedníček - Vladimír Holan "Směju se a sténám". Čtení ukázek navíc obohatí hudební doprovod.

Mimořádné prohlídky hipologické expozice s Lenkou Gotthardovou se ve slatiňanském zámku pořádají taktéž v sobotu 12. října. A to hned třikrát. V deset dopoledne, v jednu a ve tři hodiny odpoledne.

V sobotu 12 října jste rovněž srdečně zváni do zámecké zahrady v Hrochově Týnci na hasičskou soutěž pod názvem Memoriál Bohuslava Kyšperky. Od půl deváté ráno začne prezentace, v devět hodin pak nástup družstev a od čtvrt na deset budou zahájeny požární útoky. Občerstvení je zajištěno přímo v areálu zámecké zahrady. Za povšimnutí jistě stojí fakt, že se hasičské závody pořádají na zelené trávě, jak tomu bylo letos i v Chrudimi. Tedy žádný asfalt, beton, ani dlažba. A tak to má být!

Rozloučit se s golfovou sezónou můžete v sobotu od půl druhé odpoledne ve Svobodných Hamrech. Bude se tu hrát ve dvojicích s rodiči na devět nebo čtyři jamky. Po skončení turnaje pak následuje posezení v klubovně u občerstvení - poávat se bude vepřová kýta na ohni s chlebíčkem a hamburgery.

Zmiňovat, že nám začíná nejkrásnější období roku, pravé žně pro fotografy a milovníky zbarvených stromů, se zdá být skoro zbytečné. Přesto, budete-li mít chvilku, vyražte do přírody. Nemusí to být daleko. Vděčné buky, lípy a javory rostou totiž doslova za humny.

Protože nám vrcholí předvolební kampaň a mnohý z nás jen čeká, co na něj odkud vykoukne, není od věci podívat se na klasický seriál, který jsem už zde pravděpodobně doporučoval - Jistě, pane ministře. Suchý anglický humor a neskutečné fígle politiků i jejich poskoků se po letech nemění. To jen voliči mají stále kratší a kratší paměť.

Příjemný víkend!

Chrudim - Radnice uspořádala ve velkém sále Muzea veřejnou prezentaci a obhajobu místní agendy 21. Místo jindy určené k tanci a hudbě tak zaplnili především městští úředníci a politici místní samosprávy, protože občanů přišlo jen velmi málo. Nebylo divu, mnohým je totiž náplň tohoto projektu nesrozumitelná a má i řadu kritiků zejména mezi opozičními zastupiteli, kteří jej považují spíše za abstraktní aktivitu, než za projekt s praktickým dopadem na město.

Místní agenda 21 je podle naučné Wikipedie „program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Je věnována místnímu rozvoji, povzbuzení ekologické aktivity obyvatel a zájmu o kulturní život měst a obcí. Jedná se například o tyto aktivity: obnova památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, udržitelná turistika, péče o krajinu, výsadba stromů, údržba parků...“ Většina Chrudimáků si však pod ní představí spíše program Zdravé město, jenž je jeho součástí a za který vedení radnice posbíralo v různých koutech světa, včetně exotických destinací, nejrůznější ocenění za to, jak třídí plasty, ochraňuje čolky či revitalizuje bývalé mlýnské náhony.

[[img:chrn_fullwidth:5245:Prezentace projektů po obvodu velkého sálu Muzea prakticky nikoho nezaujala.  Foto: Chrudimské noviny]]

Setkání jako tradičně zahájil známý propagátor Zdravého města a agendy 21, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který hned na úvod vyjádřil naději, že díky činnosti expertů budou moci jednou naše děti přijmout prostředí města alespoň v takovém stavu, jaký vidíme kolem sebe dnes. Starosta si dále pochvaloval výbornou spolupráci radnice a neziskovek. „Nechceme dělat chytré, ale nikdy jsme si to, co se povedlo, nenechávali pod polštářem,“ řekl starosta Řezníček s tím, že mu jako bývalému skautovi může běžný obyvatel města bez obav věřit. Kde ale za komunistické normalizace skauta navštěvoval, se už od něho přítomní v sále nedozvěděli. Stejně tak jím zůstala nezmíněna kritika, která se často snáší na jeho hlavu v souvislosti s poměrně nákladnými cestami do zahraničí, kam létá vždy spolu s doprovodnou delegací přebírat za město nejrůznější ceny, vázy a diplomy.

[[img:chrn_fullwidth:5244:Velký sál Muzea se plnil lidmi jen velmi pomalu a žádný velký zájem o tuto akci se nekonal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Štafetu u mikrofonu poté převzala starostova "pravá ruka" v místní agendě 21 a koordinátorka Zdravého města Šárka Trunečková, kterou vzápětí vystřídali šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, či ředitel Městských lesů Zdeněk Odvárka. Všichni zde za všeobecné konzumace chlebíčků a koláčků prezentovali činnost svých odborů a popsali též plány, které mají do budoucna. Jelikož ale začalo být asi po dvou hodinách zřejmé, že proud slov jen tak neskončí, začali se mnozí přítomní občané raději ze sálu pomalu vytrácet. A protože ani závěrečná diskuze nepřinesla žádné vzrušení nebo polemiku nad nějakou koncepcí či plánem městských úředníků, bylo setkání ukončeno. 

Obsah úterní veřejné prezentace a obhajoby místní agendy 21 tak v podstatě nahrál kritikům tohoto projektu, kteří jej označují za příliš ambiciózní a přitom prázdný, protože se podle nich jen velmi těžko zjišťuje, co se městu vlastně v této oblasti povedlo.

Chrudim - Unikátní metodu scanování soch zkoušejí v těchto dnech v Muzeu barokních soch studenti Střední průmyslové kamenické a sochařské školy Hořice. Pomocí speciálního 3D scaneru zde vytvářejí síť, jež umožňuje věrně reprodukovat mistrovská barokní díla na 3D tiskárně. A nejen to. Z pořízené fotobanky umí toto v České republice ojedinělé zařízení později kdykoliv pomoci vyrobit poměrně levně naprosto přesnou repliku zničené, poničené či odcizené sochy, což byl také jeden z původních záměrů autorů muzea, kteří zde počítali s odborným pracovištěm, jež by pomohlo provoz muzea samofinancovat a zatraktivnit zdejší expozici soch.

Jenže nic takového se tu nekoná a nejspíš ani konat nebude, neboť město nevyvíjí v tomto ohledu vůbec žádnou aktivitu, což budí mezi zástupci sochařské školy rozpaky. Ještě před samotnou ukázkou toho, co unikátní metoda ve skutečnosti umí, vyvolali totiž, jak jsme tu zaslechli, jednání s neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), který má kulturu a památkovou péči ve městě "pod palcem" a který vede pracovní skupinu, jež si předsevzala uvést život v muzeu po prvotních nezdarech do normálu, aby ho s možnostmi ojedinělého zařízení seznámili. Čechlovský však zástupce školy pouze zdvořile vyslechl, aniž by se k nabídce na výhodnou spolupráci blíže vyjádřil. Když byl potom pozván na samotnou prezentaci unikátní metody v muzeu, vůbec nepřišel a ani se z akce neomluvil. A tak, aby prezentace nevyzněla pro město ostudou, podařilo se na poslední chvíli alespoň zajistit účast starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:5240:Každou sochu je třeba nejprve pokrýt malými body, jimiž se scaner potom řídí a dokáže vytvořit z postav světců naprosto stejné dvojníky, které nakonec uloží do fotobanky. Na základě toho je pak kdykoliv možné sochu znovu za poměrně nízkých nákladů vyrobit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Avšak i v tomto případě šlo spíše o zdvořilostní návštěvu zástupců radnice, než o opravdový zájem města vrátit projektu Muzea barokních soch jeho původní lesk, který zaslouženě sklidil mezinárodní uznání za svou neotřelou koncepci, z jejíž celkové mozaiky dnes zůstaly už jen ojedinělé střípky. Není proto divu, že se stává postupně divácky neatraktivní a statické, a zatím nikdo z nástupců odvolaných autorů nedokázal muzeu vdechnout jeho původní náboj, s jakým vznikal. A tak se o to nyní na chvíli pokusili studenti hořické průmyslovky pod vedením dílenského učitele Milana Danihelky, kteří podle všeho po sobě v muzeu zanechají alespoň malý otisk toho, co s pomocí nejmodernější techniky dovedou.

[[img:chrn_fullwidth:5238:Takhle vypadá scaner, když právě odpočívá a studenti mají pauzu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Rádi bychom zpřístupnili některé z našich exponátů i zrakově postiženým, pro něž by vytvořené plastové kopie, takzvané haptické modely, mohly být cestou jak poznávat to, co jim vinou postižení doposud zůstává tajemstvím,“ popisuje budoucí možné plány s využitím unikátního 3D scaneru z Hořic kurátorka muzea Štěpánka Gottwaldová. Dalším nápadem je podle ní vytvářet libovolné předměty, protože 3D tiskárna, která je součástí scaneru, umí nanášením tenkých vrstev na sebe vytvářet libovolné předměty. Problémem pro ni nejsou třeba obroučky brýlí nebo dokonce zmenšené modely vystavených soch. Zda ale bude na tyto návrhy chrudimská radnice slyšet, není zatím zřejmé, protože celý záměr provází namísto původních ambicí rozpačité mlčení.

Chrudim - Dalšího zlepšení životního prostředí se mají dočkat obyvatelé největšího chrudimského sídliště U Stadionu. Nevznikla zde sice další parkovací místa, jak by si místní ve většině přáli, ale hřiště pro venkovní aktivity dětí.

Jeho pořizovací cena přišla na bezmála jeden a půl milionu korun a postavila ho liberecká firma Tewiko systems na základě dva roky staré studie zpracované architektem Miloslavem Jelínkem. V ní se nacházelo i současné vymezení hřiště jako trojúhelníku. Ze severní strany hrací plocha přiléhá k chodníku, z jižní je v současnosti travnatá plocha, kterou má podle studie obklopovat náměstíčko - pobytové místo s lavičkami. Jde přitom o místo, které na sídlišti akutně chybí stejně jako další parkovací místa.

[[img:chrn_fullwidth:5221:Dětské hřiště za takřka půldruhého milionu září momentálně uprostřed sídliště U Stadionu novotou. Starousedlíci se však obávají, že brzy vezme za své a podlehne vandalům.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na ploše 35 x 35 x 50 metrů tak vznikla pyramida z provazů s výškou šest a půl metru. Její součástí je lanový most, skluzavka a dopadová plocha z pryže. Podobná lanová pyramida se nachází na hřišťátku u Michalského parku nebo ve vnitrobloku domů v Revoluční ulici. Do celkové kompozice dětského hřiště byly začleněny i stávající stromy, které jsou použity jako nosníky pro lanovou houpačku, dřevěnou kladinu, ručkovací prvek, pohyblivou kládu a balanční lanové prvky s dopadovou plochou z dřevěné štěpky.

[[img:chrn_fullwidth:520:Trafo stanice, která s novým dětským hřištěm sousedí, dostává pořádně zabrat. Už celé roky slouží jako vhodné přístřeší pro nejrůznější dýchánky mládežníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Životnost nového hřiště prověří až čas. Už teď je ale jasné, že dostane docela zabrat od mládeže, která si u bývalé trafo stanice dává pravidelná dostaveníčka provázená kouřením cigaret či šlukováním marihuany a popíjením alkoholických nápojů. Lze v této souvislosti připomenout osud pískoviště v Topolské ulici za prodejnou Albert, který je více než výmluvný.

Můj postřeh bude tentokrát krátký. Zajímalo by mě totiž, kdo řídí a vyhodnocuje bezpečnostní koncepci města, pod kterou mimo jiné spadá městský kamerový systém, a zda má město vůbec představu, jakou cestou se chce v této problematice do budoucna dál ubírat. Přijde mi totiž nelogické, že už takřka tři roky nefunguje na střeše bytového domu v Havlíčkově ulici jedna z kamer, která snímá (nebo lépe řečeno snímala) prostor kolem nákupního střediska Kateřina (Borzna), křižovatku ulic Havlíčkova a Palackého, kostel sv. Kateřiny nebo zdejší parkoviště, tedy místa, která patří ve městě k absolutně nejfrekventovanějším a je zde tudíž předpoklad, že tu bude docházet k mimořádným událostem daleko častěji než jinde. Na druhé straně se přitom radnice nezapomněla nedávno pochlubit, že pořídila za společné peníze v pořadí už pětadvacátou kameru, kterou tentokrát nechala nainstalovat pro úzkou skupinu sportovců ve skateparku vedle zimního stadionu. Sportovci mi jistě prominou, ale je to zhruba tak stejné, jako kdybyste si nechali zabezpečit dům, ale kamerou snímali jen psí boudu.

Nemohu se tedy v daném případě zbavit dojmu, že jde ze strany města o nekoncepční průšvih, když neumí takřka v nejexponovanější lokalitě ochránit majetek svých občanů s pomocí kamery, protože ji nedokáže za celé tři roky zprovoznit. Vychází mi z toho jediné - buď vedení radnice šetří na nepravém místě a rozhazuje tam, kde to není právě akutní, protože jsou spokojení sportovci oddanými voliči určitých komunálních politiků v městské radě, anebo je bezpečnostní situace města řízena nahodile bez jakékoliv uvážlivé koncepce lidmi, kteří nejsou v dané oblasti odborníky. Nedovedu si totiž představit, že by Městská policie v Chrudimi chybějící kameru po vedení města neurgovala, když je dokáže 24 hodin denně informovat o stavu místa, které patří ve městě k tranzitním. Z tohoto případu je víc než zjevné, že se chrudimská komunální politika stále řídí více osobními zájmy jednotlivců než prospěchem nás všech a že je nekoncepční takřka ve všech oblastech, tedy i pokud jde o oblast bezpečnosti ve městě.

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je momentálně ve městě zodpovědný za dopravu, uvedl, že už se zpětně nedá dohledat, kdo z jeho předchůdců ve vedení chrudimské radnice má na svědomí, že zmizel z původního projektu silničního obchvatu sjezd u Medlešic. V původním konceptu totiž namalován byl a Trávníček byl tenkrát u toho. Kde jej ale nechal z plánů vygumovat, je teď záhadou.

„Ano, mohu potvrdit, že požadavek na zrušení výstavby sjezdu u městská části Medlešice skutečně přišel od tehdejšího vedení města,“ potvrzuje nedávná slova ředitele pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Bohumila Vebra místostarosta Trávníček.

„Snažil jsem se samozřejmě zjistit, kdo tento pokyn vydal - zda se jednalo o přímé vedení radnice, nebo snad za vším stojí některý z úředníků, ale ničeho jsem se nedopátral. Dokumenty, které by ukazovaly na viníka, podle všeho vůbec neexistují. Ani ŘSD, ani šéf odboru dopravy na městském úřadě Martin Klimek je nemají,“ krčí rameny neuvolněný místostarosta, který je zastáncem vybudování sjezdu u Medlešic. Sám se totiž na tomto konceptu před lety jako dřívější místostarosta podílel, než s ním tehdejší starosta Ladislav Libý (ODS) a místostarosta Petr Řezníček (SNK-ED) vypověděli koaliční spolupráci.

Trávníček ale jedním dechem dodává, že už v současné době nelze sjezd postavit, protože je na všechno příliš pozdě. „Jakmile je stavba zahájena, těžko klást takovéto požadavky. Chápu obavy podnikatelů v průmyslové zóně Sever a též i obyvatel sídliště na Legumě. Zásobování pro ně bude komplikované,“ dává místostarosta za pravdu nespokojeným občanům, kteří budou mít sice obchvat na dohled, ale ve skutečnosti se k němu budou dostávat jen velmi složitě. Alespoň tedy do doby, než bude obchvat v další etapě rozšířen na čtyřproudovou silnici a spolu s tím vybudován i uvedený sjezd, což může klidně trvat celá desetiletí.

[[img:chrn_fullwidth:5198:"Viníka dnes už dohledat nelze," stěžuje si Jaroslav Trávníček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Řešení přitom bylo podle Jaroslava Trávníčka jednoduché. „Nač rušit celý sjezd, když se dala situace řešit jednoduchou značkou? Je mi jasné, že zde vznikly obavy, aby si kamiony nekrátily cestu přes město místo využívání trasy obchvatu. Ale to se přece dalo regulovat dopravním značením, jež by umožnilo na sjezdu opouštět obchvat pouze vozidlům do tři a půl tuny. Zásobování, které se děje převážně dodávkami a osobními auty, by tak mělo pohodlný přístup do Pardubické ulice i průmyslové zóny,“ uzavírá neuvolněný místostarosta.

Obdobně chtěl tuto situaci řešit i současný zastupitel a bývalý městský architekt Karel Thér (Volba pro město), kterého nyní paradoxně nařkl z chybějícího sjezdu u Medlešic starosta Řezníček. Chystáme proto na tohle téma s Karlem Thérem obsáhlý rozhovor, v němž se bude mimo jiné vyjadřovat jak k chybějícímu sjezdu z obchvatu směrem do Pardubické ulice, tak k příčinám vzniku horkovodní "slavobrány" v Dašické ulici nebo neochotě města bojovat za ekolávky nad obchvatem podél sídliště Na Větrníku, za jejichž studii předtím utratilo nemalé peníze. Zkrátka, mluvit se bude o všem, o čem se na webu města, který se věnuje výstavbě obchvatu, nic nedozvíte. 

Chrudim - Další kruhový objezd vzniká právě v těchto dnech z podnětu neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) na frekventované křižovatce U Guláška. Nutno dodat, že se zde na něj čekalo dlouhé roky, protože nepřehledná křižovatka hrozila zejména ve směru od sídliště U Stadionu co chvíli nebezpečnými kolizemi. Navíc se tu vytvářely dlouhé kolony aut, kterým bránil hustý provoz vjet z vedlejší na hlavní silnici.

Místostarosta Trávníček spěchal na instalaci tohoto "kruháku" také s ohledem na výstavbu první etapy silničního obchvatu města, která svede těžkou nákladní dopravu ve směru od Pardubic podél Family centra a chrudimské nemocnice právě do těchto míst, odkud bude pokračovat dál na Slatiňany. Pokud by zde nová křižovatka nevznikla, mohly by tu podle Trávníčka nastat daleko větší komplikace než nyní. Rozptyluje tak zároveň obavy některých Chrudimáků, podle nichž další kruhový objezd dopravu ve městě ještě více zahustí. Naopak, úkolem této křižovatky bude průjezdnost městem motoristům usnadnit.

[[img:chrn_fullwidth:5200:Budování nového kruhového objezdu U Guláška nijak nebrání plynulosti dopravy. Stavebníci ani motoristé si zde nepřekážejí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Původně jsme chtěli, aby objezd vznikl až po vybudování obchvatu, ale nakonec vše dopadlo jinak. Protože ale situace, především pro ty, kdo přijížděli od nemocnice, byla U Guláška dlouhodobě neúnosná a auta zde čekala ve špičce i několik minut, rozhodli jsme se stavbu uspíšit,“ vysvětluje Jaroslav Trávníček. „Současné řešení se zdá být lepší než třeba světelná signalizace,“ doplňuje neuvolněný místostarosta, který se nám snažil objasnit všechny podrobnosti přímo na stavbě kruhové křižovatky.

[[img:chrn_fullwidth:5202:"Dopravní situace by se tu měla podstatně zlepšit," říká duchovní otec celého projektu, místostarosta Jaroslav Trávníček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Projektantská cena projektu kruhového objezdu se pohybuje okolo pěti milionů korun, ta vysoutěžená bude ale nižší. Z hlavy však cifru Trávníček nevěděl, ale přislíbil ji od městských úředníků zjistit. Většinu ceny přitom zaplatí investor, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), protože jde o silnici první třídy. „Stavět se začalo ve středu druhého října a hotovo bude třicátého listopadu. Diskuze o přeložkách inženýrských sítí tedy posunuly startovní výstřel akce o čtrnáct dní,“ pokračuje Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:5201:Průjezd stavbou neomezuje ani velká auta, natož techniku hasičů jako v tomto případě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Během rozhovoru s místostarostou stačil kolem několikrát projet po kolejích i osobní vlak a přestože se doprava pokaždé na chvilku zastavila, už za několik okamžiků se zase bez problémů rozjela. Obavy některých šoférů se tak ukazují jako liché. Bez zbytečného lelkování se dá totiž kruhovým objezdem projet plynule, aniž je třeba zvýšené pozornosti. Lze tedy předpokládat, že se většina motoristů na novou situaci velmi rychle adaptuje a bude "kruhákem" projíždět stejně suverénně jako na jiných kruhových objezdech v Chrudimi.