Chrudim - Poslanec a neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) připouští, že může mít současná vládní krize negativní dopad na postupující výstavbu silničního obchvatu města. Situace je podle něj nepřehledná a nikdo zatím neví, jaký bude další osud současné vládní koalice, natož ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS), který je garantem této stavby.

Byl to právě Stanjura, který pomohl Chrudimi nalézt pro letošní rok 150 milionů korun, aby výstavba autostrády za půldruhé miliardy mohla vůbec začít. Případný pád vlády a výměna na ministerských postech může však celý projekt na dlouho zastavit podobně jako za vlády Mirka Topolánka. "Pevně ale věřím, že nastartované práce na obchvatu už nic neohrozí a že výstavba bude pokračovat tempem, o kterém jsme na začátku letošního roku s panem ministrem Stanjurou diskutovali," doufá Čechlovský.

"Samozřejmě připouštím, že by změna na postu ministra dopravy byla nepříjemná, protože pan Stanjura je jedním z těch, kteří obchvat Chrudimě podporují," dodává chrudimský poslanec. My si jen připomeňme, že pro letošní rok jsou naplánovány přípravné práce na obchvatu, spočívají v zakopání horkovodu u Vestce a založení mostních pilotů přes řeku Chrudimku. V příštím roce pak měla stavba nabrat ostrý start a v následujících třech letech měla být přivedena ke kruhové křižovatce u chrudimského Kauflandu.

V daném případě jde však pouze o první etapu výstavby obchvatu, tedy jakési provizorium, které má v první fázi odlehčit dopravou přetížené Palackého ulici. V praxi to znamená, že se se zvýšenou dopravou začnou naopak potýkat občané na druhém konci města, především po obvodu nejpočetnějšího chrudimského sídliště U Stadionu. Na první etapu výstavby obchvatu má poté navázat ještě druhá, která má odvést nadměrnou dopravu úplně ven z města, a to směrem na obce Orel a Slatiňany. A právě v případě této etapy je třeba ještě vykoupit potřebné pozemky, kde ministr Stanjura přislíbil další pomoc. Zda na ni nakonec dojde, se pro tuto chvíli ještě neví.

Chrudim - Mnozí z nás jistě hypnotizují teploměr a toužebně vyhlížejí mračna na obzoru. Po deštích nás svatý Petr obdaroval tropickými vedry, za něž by se mnohá rovníková destinace nemusela stydět. Co ale podniknout o víkendu, přijde-li kýžené ochlazení?

Začneme opět v Trhové Kamenici, kde Filip Procházka znovu organizuje v pátek 21. června od 18 hodin besedu o čtyřech mužích z Trhové Kamenice, kteří bojovali v zahraničních armádách. Večer bude doplněn promítáním fotografií, dokumentů a filmových ukázek. Akce se koná v kamenické tvrzi hned vedle kostela svatého Filipa a Jakuba. Kdo by to jen řekl, že má takové malé městečko tak bohatou historii. Vzpomínám moc rád na diskusi s Filipem. Právě tito nadšenci jsou zárukou, že se na hrůzy válek nikdy nezapomene a v případě nějaké další - nikdy nevíte, co se může stát - nezůstaneme bez partyzánů.

O den později v sobotu 22. června od půl druhé se koná ve Výsoníně tradiční Pohádkový les. Děti budou jistě nadšené. Poté, co Palučiňáci museli ten svůj zrušit, to svým potomkům možná trochu dlužíte...

Stejnou sobotu od osmi hodin ráno můžete v Chrudimi zjistit, proč prý není na svatého Jana žádná noc. Omlouvám se za drobné komolení slovní hříčky organizátorů jarmarku na Resselově náměstí. Těšte se na kotlíkový guláš, bublaninu s třešněmi a jahodami, ovocné koktejly - alko i nealko, chybět nebude ani tradiční prodej květin, zeleniny, ovoce, letních klobouků, bižuterie a spousty dalších, mnohdy zbytečný malých radostí.

S hasičskými oslavami se roztrhl pytel. Ačkoli nejlepší oslavou je jistě pomoc odvážných mužů a žen při zdolávání následků povodní, nic to nemění na faktu, že občas si prolít hrdlo pivem a zaplácnout žaludek klobáskou má taky něco do sebe. SDH Třemošnice totiž slaví 100 let od svého založení. Přijďte se proto podívat na zdejší ukázku požární techniky, vysvěcení praporu, a zapojte se do průvodu městem až na hřiště, kde na vás budou čekat ukázky integrovaného záchranného systému. Večer nebude chybět diskotéka s DJ Sasínem. To vše a možná i mnohem víc v sobotu 22. června od 14 hodin v Třemošnici.

[[img:chrn_fullwidth:1485:Před rokem v Ležákách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vrcholem nadcházejícího víkendu je však nepochybně vzpomínka v Ležákách u Miřetic. Ta se uskuteční v neděli 23. června od 10 hodin v prostoru pomníku „Kniha obětí“. Program začne u muzea o půl deváté ráno mší svatou celebrovanou hradeckým biskupem Monsignorem Janem Vokálem. V 10 hodin nastane kladení věnců u pomníku, následuje přivítání účastníků ředitelem Památníku Lidice, projev předsedkyně parlamentu a možná i budoucí premiérky Miroslavy Němcové, vystoupení Základní umělecké školy z Chrudimi (z interních zdrojů vím, že mají zpívat dívky ze sboru Fiori Cantanti) a zapálení ohně (bez)naděje. Vzpomínku ukončí ve čtvrt na dvanáct seskok vojenských parašutistů do prostoru u mohyly. Byl jsem na akci před rokem a přes množství účastníků stála za to. Nebo možná právě díky nim...

Co jiného doporučit v tento čas, než výjimečně film Atentát. Názory na akci parašutistů se různí, jedno se jim musí ale nechat. Bojovali statečně až do hořkého konce. Právě hrdost na naši zem je to, co nám chybí. Ať už ji nazýváme Královstvím Českým, nebo Českou republikou. Vždyť to byli oni, parašutisté, kteří nacistům tehdy na výzvu, aby se vzdali, z kostela odpověděli: „Nevzdáme se! Nikdy! Jsme Češi!“ 

Chrudim/Podhůra - Cyklostezka do městských lesů na Podhůře, kterou radnice slibovala kolařům a chodcům, podle všeho jen tak nebude. Proti je totiž majitel jednoho z pozemků, které si město k výstavbě trasy vyhlédlo, další plocha je zase předmětem dědického řízení. Radnice musí totiž respektovat soukromé vlastnictví a nepomohou ji ani peníze, které má k dispozici, natož petice na podporu výstavby uvedeného díla.

„Peníze opravdu nejsou v tomto případě žádný problém. Získávání dotací pro tento druh staveb totiž nepředstavuje žádnou komplikaci,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Právě stezka vedoucí do Městských a rekreačních lesů je přitom dlouhodobě jednou z priorit, na níž se shodují jak úředníci, tak i veřejnost. Frekventovanou silnici spojující Chrudim s Rabštejnskou Lhotou využívají totiž cyklisté jen s velkým sebezapřením. Nyní se zdá, že jim nic jiného nezbude ani v budoucnu.

„Jeden z pozemků je například součástí dědického řízení, další majitel nechce svůj pozemek prodat. Pokud bychom snad chtěli stavět na druhé straně stávající komunikace, dostáváme se do ochranného pásma letiště,“ popisuje vzniklou situaci starosta. Optimismus, kterým v tomto případě nedávno hýřil neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), je tak zřejmě definitivně ten tam, ačkoliv prohlašoval, že by se cyklostezka mohla začít už v příštím roce.

Na podporu záměru radnice vznikla dokonce petice. „Ano, petici jsme dostali. Oproti jiným, které bývají často zaměřené spíše na kritiku kroků radnice, tato vyjadřovala jasnou podporu našemu záměru stavět,“ podotýká Řezníček. Podoba cyklostezky se například měla vyhnout monstrózním projektům s veřejným osvětlením. V plánu byl prostý pruh asfaltu, který by mohli využívat jak cyklisté, tak pěší. Zda se městu podaří vyjednat výhodné podmínky s majiteli dotčených pozemků, tak zatím zůstává ve hvězdách. 

Chrudim - Další komunikace, kterou má ve správě město, se dočká důkladné opravy. Tentokrát přijde zrekonstruovat Novoměstská ulice, která je plná děr a výmolů a její kráterovitý povrch dráždí už nějaký čas řidiče do nepříčetnosti.

„Opravovat se začne od křižovatky u Muzea barokních soch a skončíme u katastrálního úřadu,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „V jedné části se vyfrézuje středový pruh vozovky, v druhé jen samotné výmoly. Práce by měly být hotovy do dvou dnů. Rozhodně nebude ve městě panovat situace podobná té v blízkých Pardubicích,“ poukazuje starosta na infarktovou dopravu v krajském městě. Opravy přitom provede královéhradecká firma Strabag, která nabídla cenu bezmála 400 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:4349:Novoměstská ulice je samá díra, někde jsou i dvě vedle sebe.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta na tiskové konferenci neopomněl zdůraznit, že nelze srovnávat situaci v Novoměstské a Václavské ulici. Právě Václavská ulice je už od zimy synonymem pro tankodrom a řidiči proklínají radnici za to, že s neutěšeným stavem vozovky nic nedělá. „Oprava Václavské ulice začne snad už koncem července. Momentálně běží výběrové řízení na dodavatele,“ popisuje starosta současnou situaci.

„Jakmile se na vozovku vrhnou cestáři, budeme muset úsek od křižovatky Václavské s Vlčnovskou, až ke kruhovému objezdu u nemocnice uzavřít. Řešíme samozřejmě také, jak zpřístupnit majitelům nemovitostí jejich pozemky v místech, která uzavřené části předchází. Nejpravděpodobnější je varianta opravy povrchu po jednotlivých pruzích,“ odkazuje starosta šoféry na plánovanou objížďku ulicí, které si však svým stavem s Václavskou nezadá. „Opravená komunikace bude mít šířku šest metrů. Kvalita by měla být opravdu vysoká, protože tu neplánujeme jinde obvyklé záplatování. Opět se zde bude frézovat a pokládat zcela nový povrch,“ uzavírá Řezníček. 

Chrudim - V pondělí 17. června začala společnost Porr provádět stavební práce na výstavbě horkovodu v ulicích Na Vazovce, Fontinova, V Tejnecku, Na Valech, Sladkovského a Svěchynova. Práce budou nyní probíhat celkem ve třech etapách až do 8. srpna.

Po dobu uzavírky ulice Na Valech bude zdejší autobusová zastávka přemístěna do ulice V Tejnecku. Informace o přemístění zastávky najdete přímo u dočasně zrušeného stání autobusu v ulici Na Valech.

Po dobu uzavírky ulice Sladkovského bude v této ulici změněn režim dopravy a zaveden obousměrný provoz v přilehlých úsecích. Důvodem je zajištění průjezdnosti v jejích neuzavřených částech. Řidiči se tak musí obrnit trpělivostí, protože kromě nutnosti dávat pozor na stavební stroje, objeví se na silnicích i přechodné dopravní značení. 

Časovou posloupnost etap a délku uzavřených úseků silnic zachycují obrázky níže.

[[gal:4321]]

Chrudim - Skvělá parta, nejlepší přátelé, blázni pro společnou věc. To vše jsou slova, která vystihují osazenstvo chrudimské pobočky Českého červeného kříže. Organizace, která především v posledních dnech prošla dalším „křtem ohněm.“

Týmovou práci a odhodlání snad všech, kdo ve svém volnu věnují čas pomoci druhým pod vlajkou známé dobrovolnické organizace, totiž prověřily povodně, které pustošily část České republiky. Do pomoci potřebným se samozřejmě zapojili i Chrudimáci, jejichž hlavní „velitelství“ sídlí v Městském parku.

[[img:chrn_fullwidth:4290:Chrudimská nekompletní parta.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jsme parta dobrovolníků, kteří svou práci pro ČČK dělají ve svém volnu. Po práci, často i místo práce. Zpočátku někteří z nás začínali v placeném volnu, teď už ale často jedeme ve volnu neplaceném,“ říká s úsměvem Iva Malinová, která sedí za počítačem v kolečkovém křesle. Ani zdravotní indispozice nedokázala bývalou ředitelku MŠ Svatopluka Čecha odradit od pomoci přátelům. „Velká voda totiž přinesla nejen velké neštěstí, ale i velká přátelství. Z počátku jsme měli trochu obavy, jestli naši mladí nelehkou zkoušku ustojí, ale musím říci, že obstáli na výbornou. Dřeli jako koně a nikdy jsme od nich neslyšeli slovíčko stížností,“ poukazuje Malinová na drsnou zkoušku, kterou prošli dobrovolníci pomáhající v zaplavených oblastech.

„Když jsme v televizi viděli Štěchovice, kterým jsme pomáhali už při minulých povodních v roce 2002, bylo nám těžko u srdce. Školka, s níž máme skvělé, přátelské vztahy, byla opět pod vodou. Prostory, které jsme pomáhali uklízet a znovu budovat, jsou znovu zničené. Bylo jasné, že se vydáme pomoci opět. Nikdo z nás neváhal,“ popisuje Iva Malinová situaci.

[[img:chrn_fullwidth:4287:Přes dvanáct tun humanitární pomoci.  Foto: Ondřej Vrbovský]]

Přátelské vztahy se štěchovickou mateřskou školou pomáhali utvrzovat po celé roky i chrudimští hasiči, kteří nejen že pomáhali při povodních před jedenácti lety, ale rok co rok jezdili dětem ve středočeském městečku dělat Mikuláše. „Povodně nás opět přesvědčily, že s lidmi to není až tak špatné,“ ujímá se slova místopředsedkyně výkonné rady ČČK Ludmila Rýdlová.

„Pomoc nám okamžitě nabídla spousta mladých lidí. Naše holky, které se vydaly do zaplavených Štěchovic společně s hasiči, pracovaly se stejným nasazením jako oni. Původně měly ošetřovat zraněné, ale když měly svou práci hotovou, neseděly se založenýma rukama a chopily se košťat, vynášely bahno ze zaplavených sklepů. Sáhly si na dno, ale vracely se spokojené,“ vypráví Rýdlová, jak dobrovolníci pomáhali obyvatelům Štěchovic. Do středečního odpoledne přitom prošlo rukama dobrovolníků přes 12 a půl tuny materiálu, který rozváželi svými sanitkami potřebným. Množství prostředků k likvidaci následků povodní dokazuje, že to s lidskou solidaritou v Chrudimi a okolí není vůbec špatné.

[[img:chrn_fullwidth:4303:Pomoc byla potřeba.  Foto: Ondřej Vrbovský]]

Jak se ale daří oslovovat mladé lidi? Proč se dokážou nadchnout pro myšlenku pomoci druhým? „Asi to bude tím, že jsme tu opravdu skvělá parta,“ zamýšlí se Iva Malinová. „Mnoho z těch, kteří teď jezdí s našimi sanitkami a uklízejí spoušť po povodních, prošli našimi letními tábory, kurzy, nebo si zahrály figuranty při dalších našich akcích,“ poukazuje Malinová na široký záběr červeného kříže.

„Děti si to často řeknou mezi sebou. Využívají přitom sociální sítě, chtějí dělat něco smysluplného. Až jsme někdy příjemně překvapeni, kolik se jich hlásí třeba na naše tábory, nebo si chce zahrát figuranta se zlomenou nohou, což vyžaduje nemalou dávku herectví,“ usmívá se Ludmila Rýdlová. „Když jsem měla sehnat mladé lidi, kteří by se nechali namaskovat, aby poté představovali těžce zraněné, stačilo oslovit několik mých známých a kamarádů přes facebook a měli jsme hned plno,“ doplňuje svou kolegyni Iva Malinová.

Úvahy o nudících se mládežnících, kteří bezcílně bloumají po ulicích, se tedy příznivců chrudimské pobočky ČČK netýkají. Dalším „zdrojem“ mladých nadšenců je totiž sbor Klíčenky, který vede právě Iva Malinová. Ten je prý doslova plný těch, kdo akcemi pořádanými „křižáky“ (tak se navzájem dobrovolníci s červeným křížem na stejnokroji oslovují) prošel a zamiloval si je. „Jednoduše si myslím, že dlouhé řečnění je k ničemu. Jsou to příklady, co táhne. Největší radost nám pak dělá, když se naše děti hlásí na školy se zdravotnickým a sociálním zaměřením. To potom vidíme, že naše snaha není marná,“ říká Ludmila Rýdlová. „Občas se i stává, že děti přilákají mezi nás své rodiče, kteří se pro myšlenku nadchnou neméně. To je dvojnásobná radost,“ dodává.

[[img:chrn_fullwidth:4286:Plné nasazení.  Foto: Ondřej Vrbovský]]

Stalo se vám, že byste své znalosti museli použít i mimo akce pořádané ČČK? „To se asi stalo každému,“ říká po chvilce přemýšlení Rýdlová. „Nemusí jít přitom o zastavování žilního krvácení nebo umělé dýchání. Správně obvázat odřené koleno, aby nezhnisalo, je totiž skoro stejné umění,“ usmívá se Ludmila Rýdlová. „Moje dcera jednou na školním výletě pomohla spolužákovi, kterého srazilo nákladní auto. Učitelka mi poté děkovala, protože tak profesionální přístup u mladé dívky nečekala,“ popisuje svou zkušenost Iva Malinová.

Budova vedle finančního úřadu, kde ČČK sídlí, je známá i pravidelnými sběry šatstva, které později dobrovolníci rozdělují mezi sociálně slabé a bezdomovce. Nedávno se však v Chrudimi objevily kontejnery, které jsou speciálně určené právě pro obnošené svršky. Má s nimi červený kříž něco společného?

„Kdepak. Kontejnery naše nejsou. Musím to zaklepat, protože přes přítomnost těchto sběrných nádob, množství oblečení, které nám lidé pravidelně nosí, se nijak výrazně nezmenšilo. Z počátku jsme byli trošku smutní a naštvaní, protože některé kontejnery patří firmě, která oděvy poté znovu prodává, ale nakonec se ukázalo, že naši dodavatelé, si k nám cestu vždycky najdou,“ popisuje situaci Rýdlová. „S bezdomovci, kteří si pro oblečení přicházejí, se nám spolupracuje skvěle. Jsou to ve velké většině lidé slušní, vděční a neřeší, jestli tričko, které si vybrali, je značkové,“ vyvrací rozšířenou domněnku o vzteklých klientech Ludmila Rýdlová. „Sociální šatník je opravdu hojně využíván a věříme, že bude i v budoucnu.“

Co se tedy chystá v nejbližší době? „Samozřejmě pokračujeme v rozvozech humanitárních potřeb do oblastí postižených povodněmi. Tomu věnujeme v současné době nejvíce času. V plném proudu jsou ale i přípravy na letní tábor,“ vyjmenovává aktivity Iva Malinová. „Tábor se koná u Sečské přehrady, Na Bělidle. Letos jsme jako téma zvolili M*A*S*H 2013. Známá polní nemocnice z amerického seriálu však nebude jediným námětem. Rádi bychom dětem pomohli lépe pochopit činnost Integrovaného záchranného systému. Shodou ne zrovna šťastných náhod jsme jako další téma zvolili i pomoc při živelných katastrofách. Nikdo nemohl předvídat, že to bude téma navýsost aktuální,“ říká Malinová.

Letní tábory pořádané ČČK jsou přitom nesmírně populární. „Máme už přihlášených sedmdesát dětí, které zdaleka nejsou jen z Chrudimě. Zájem přitom potvrzuje, že tvoříme opravdu dobrou partu,“ usmívá se Ludmila Rýdlová. „Když vám totiž děti po čtrnácti dnech u přehrady brečí, že nechtějí domů, je jasné, jak moc se jim naše bláznivé nápady líbí,“ potvrzuje slova své kolegyně Iva Malinová.

Zapojit se do mnohdy vyčerpávající práce, kterou navíc všichni dělají jako dobrovolníci, bez nároku na finanční odměnu, vyžaduje opravdu silný „motor“ a motivaci. Kde ji tedy chrudimští „křižáci“ berou. „U mě je to jednoznačně rodina. Moje vnučka, dcera s rodinou. Ti mě nabíjejí nejvíc. A pak i moje zaměstnání. Pracuji v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech. Jsem jedním z těch šťastných lidí, kteří mají své zaměstnání jako koníčka,“ říká Ludmila Rýdlová. „Hodně lidí těžko chápe, že děláme něco bez finanční motivace a ještě nás to baví. Jenže takoví my už prostě jsme. Uprostřed našich dětí navíc nemáme šanci zestárnout, což je už jen takový bonbónek na dortu,“ směje se Iva Malinová.

Opouštíme tedy budovu, v níž sídlí parta „křižáků“ a provází nás smích linoucí se z kanceláře. Dobrá nálada a pohodová atmosféra se zde rozdává na počkání a bez dlouhého čekání. 

[[gal:4291]]

Plastové květináče, které v současnosti "zdobí" některé kruhové křižovatky v Chrudimi, lze běžně vidět v muslimských zemích, jež jsou na zeleň chudé a nemají takový cit pro soulad s okolní architekturou jako většina evropských zemí. O to překvapivější je přítomnost těchto rozkvetlých plastů v našem městě, které je po staletí proslulé svým vytříbeným vkusem. To se ale bohužel nedá říct o několika posledních letech.

Pyramidové květináče jsou zatím posledním výstřelkem, který odpovědní úředníci v ulicích města povolili. Patrně podle toho, že se jim takový kýč líbí, anebo ho napasovali do kolonky nějakého projektu, kterými se to v Chrudimi poslední dobou jen hemží, až se člověk nestačí divit, za co všechno se dají utratit peníze - ať už evropské, státní anebo z naší městské kasy.

[[img:chrn_fullwidth:4272:Plastové květináče.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ještě než se objevily na křižovatkách plastové obří květináče, rozhodl někdo, kdo se k tomu teď nehlásí, podle pravidla "líbí - nelíbí", že umrtví polovinu Muzea barokních soch (Klášterní zahrady) tím, že namísto původně plánované interaktivní plochy s bylinkovou zahrádkou, která byla kdysi součástí tohoto sídla kapucínů, sem nechá pořídit louku, na kterou se nejen nesmí vstoupit, ale především vizuálně do architektury věnného královského města vůbec nepatří. A tak zde máme místo městské zahrady kus němé přírody.

[[img:chrn_fullwidth:4271:Klášterní zahrady.  Foto: Chrudimské noviny]]

Třetím vhodným příkladem je futuristický parčík před Mateřskou školou Svatopluka Čecha, který paradoxně vybízí uprostřed křižovatky k posezení na rekreačních křeslech, která by se spíše uplatnila někde na plovárně. A to už nemluvím o betonových květináčích s maceškami, které jsou věčně zvadlé, plné vajglů od cigaret a musí se za městské peníze udržovat při životě jen proto, že mají občas plnit funkci jakýchsi zábran v dopravě.

[[img:chrn_fullwidth:4270:Parčík před Mateřskou školou Svatopluka Čecha.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jsme u toho. Co je vlastně kýč? Všechno, co neplní svoji funkci. Plní ji snad květináče uprostřed rozkvetlých křižovatek? Ne. Plní květná louka v Klášterních zahradách funkci interaktivního místa? Znovu ne. Šli byste si odpočinout nebo opalovat se do křesla v parčíku na křižovatce před MŠ Svatopluka Čecha? Snad jedině nějaký výstřední jedinec, jinak si to nedovedu představit. No, ano, máte pravdu - osázené květináče mohou tvořit překážku v dopravě. Zeptám se ale. Musíme platit za jejich nepřetržitou údržbu, když to samé zvládnou dopravní značky a zátarasy? Nemusíme, škoda těžce nabytých peněz.

[[img:chrn_fullwidth:4273:Květináče na Resselově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

A teď si to představte obráceně - rozkvetlé květináče někde uprostřed rozlehlé betonové plochy - věřím, že by to bylo vítané zpestření jinak nudného místa. Představte si, jak by asi vypadaly Klášterní zahrady s mnoha hracími prvky, romantickými zákoutími a voňavými bylinkami, které by si bylo možno odnést domů. Dovolím si tvrdit, že by Klášterní zahrady jako nedílná součást Muzea barokních soch konečně plnily svoji funkci, zkrátka by žily! Teď mají spíše nádech "pietního místa". A co futuristická křesla? Kam s nimi? Na křižovatku? A co na plovárnu, kde si není takřka kde sednout? Tam už bych je jako kýč neviděl. O výměně betonových květináčů za bezúdržbové značky a zátarasy v dopravě jsem již hovořil.

Na těchto několika málo příkladech jsem chtěl demonstrovat, jak se vkrádá do našeho města nefunkční kýč. Zbývá se ale ještě zeptat: Proč se vkrádá do jinak kulturní Chrudimi? Protože o společném prostoru nás všech rozhodují lidé bez kvalifikace, lidé, kteří nejsou schopni rozeznat funkční prvek od sádrového trpaslíka. V poslední době nám proto těch Šmudlů, Prófů, Kejchalů a Stydlínů v sádrovém provedení začíná ve městě plném gotiky, renesance a baroka podezřele rychle přibývat a ještě za ně vynakládáme nemalé peníze. Dovolím si proto tvrdit, že dokud nedostanou před úředníky z nejrůznějších agend a pseudoprojektů přednost kvalifikovaní lidé a odborníci na slovo vzatí, bude takových pomníků ve městě valem přibývat. To už ale dávno nebude Chrudim, nýbrž Disneyland.

Chrudim - Klasifikace ve školách se pomalu uzavírají a léto konečně otevírá svou náruč plnou kvetoucích luk, cvrkajících lučních koníků, bílých pláží a sušených hub. Děti se těší na blížící se prázdniny, všichni ostatní očekávají dny dovolených. Kam se vydáte o víkendu vy?

Moje skromné tipy pro vás zahájíme pátkem 14. června. Státní zámek Slatiňany zve v tento den od 18 hodin na koncert Chrudimské komorní filharmonie do nádvoří zámku. Hostem bude zpěvák Martin Langr. Večer zazní skladby Beethovena, Debussyho, Franka Sinatry a dalších. Akce se koná pouze za příznivého počasí.

Oslavy Dne otců si mohou tatínkové užít se svými potomky staršími pěti let v sobotu 15. června v Mama klubu. Tedy, Mama klub pořádá společný výlet tatínků a dětí, který se koná při příležitosti oslav Dne otců. Čeká na vás prohlídka pardubického letiště, odbavení kufrů do letadla a možná vás pustí i do řídící věže! Jelikož je ale kapacita omezená, místa si zarezervujte na telefoním čísle 774 489 117 nebo na e-mailu mamaclub.chrudim@seznam.cz .

Střední odborné učiliště včelařské - včelařské vzdělávací centrum vás po celý následující víkend zve do rozkvetlého včelařského arboreta. Pokud máte rádi nevšední dřeviny a chybí vám botanická zahrada, zamiřte právě do Nasavrk. Ohňovou show zase předvede skupina Andor v sobotu 15. června ve 22 hodin na hradě Lichnice.

Jedním z hlavních taháků blížícího se víkendu je bezpochyby oslava 160 let od udělení titulu města Trhové Kamenici. V sobotu se můžete těšit na zajímavý program na náměstí - o půl desáté dopoledne zahájení a slavnostní průvod, v deset hodin vystoupení mateřské školy, v 11 hodin vystoupení základní školy. V jednu hodinu taneční folklorní soubor Vysočan, ve dvě divadelní představení Bajaja. Ve tři zahraje netradiční hudební skupina Bebe bend. Program na zdejším fotbalovém hřišti zahajuje v 17 hodin exhibiční fotbalové utkání mezi současnými a bývalými pardubickými hokejisty, o půl sedmé zahraje country kapela Bíbři a rock-band Kašpar, v deset hodin večer program zakončí ohňostroj. Doprovodný program na náměstí (od 10 do 16 hodin) obstarají staročeské trhy, hry a výtvarné dílny pro děti, půjčovna lodí a plavba po řece Chrudimce, promítání filmů o Trhové Kamenici a mnoho dalšího.

Regionální muzeum v Chrudimi, Lesní správa Nasavrky a ČSOP Nasavrky vás zvou na přírodovědnou vycházku, pořádanou k pátému výročí od větrné kalamity v Železných horách. Exkurzí postiženými porosty provede Milan Morch. Sraz v sobotu 15. června v devět hodin ráno před restaurací Monaco ve Slatiňanech. Součástí vycházky bude slavnostní otevření naučné stezky kolem Kochánovických rybníků a dále otevření výstavy fotografií Větrná kalamita v Železných horách v prostorách restaurace Monaco.

V letním parnu přijde vhod trocha ochlazení. Stejného názoru jsou i v Třemošnici. Sdružení Čtyřlístek a knihovna pro Vás připravili program, tentokrát na téma podmořský svět. Prosím, přijďte včas, ať o nic nepřijdete.  Opravdu se máte, na co těšit. Začíná se v neděli 16. června ve dvě hodiny odpoledne koupališti v Třemošnici.

[[img:chrn_fullwidth:4269:V Toulovcových maštalích je příjemně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Minulou sobotu jsem se svou slečnou a psy vyrazil do Toulovcových maštalí. Bylo parno, ne nepodobné tomu, které nás o víkendu opět čeká. Mezi skalami však bylo příjemně. Bez hledání jsme našli krásného hřiba modráka a nezapomněli jsem se zastavit na Pasíčkách. Naši psi skoro záviděli divočákům, kteří se ve výběhu chladili ponoření do tekutého bahýnka.

Opět si dovolím doporučit netradiční knihu. Jmenuje se „Zlé rostliny a další botanická zvěrstva.“ Obsahuje popisy a využití nejrůznějších květin, které obsahují rostlinné jedy - alkaloidy. Ne, nechci vám dávat tipy k otrávení nepříjemného šéfa, nebo podřízeného. Jedná se o publikaci psanou čtivě a podivuhodným způsobem rozšiřující obzory. A vzdělávat by se měl člověk celý život.

Příjemný víkend, milí čtenáři!

Chrudim - Záplavy, které se v minulých dnech prohnaly Českou republikou, připravily krušné chvilky i lidem v sídlišti Na Šancích. Obyvatelé zdejších panelových domů mají totiž ještě v živé paměti vodu, která se k nim v roce 2006 přihnala spolu s tunami bahna ze sousedního pole. Místní politici jim tehdy slíbili protipovodňový poldr. Ten ale doposud nestojí a tak jsme zjišťovali proč.

„Město ze všeho nejdříve zadalo v březnu 2007 studii odtokových poměrů v lokalitě Stromovka,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová. „Na ni dále navázala dokumentace pro územní rozhodnutí, přičemž cílem těchto dokumentací bylo najít optimální řešení protipovodňových opatření v uvedené lokalitě. Jako nejoptimálnější se jeví výstavba poldru v kombinaci se zvýšením kapacity zdejší kanalizace,“ vysvětluje dosavadní kroky města mluvčí chrudimské radnice.

Je víceletá pícnina dostatečným řešením?
Vydání územního rozhodnutí však ztroskotalo. Vlastníci polí a okolních pozemků totiž se záměrem města nesouhlasili. Radnice se proto pokusila alespoň vyjednat minimalizaci povodňových následků. Se zemědělskou společností Oseva Agri, která zmíněná pole obhospodařuje, se dohodla na osetí pozemků plodinami, jež by měly zabránit splavování orné půdy do sídliště. V současnosti zde tedy roste víceletá pícnina.

Situaci to přesto v ohroženém sídlišti neřeší. Zejména v době, kdy na okolních polích taje sníh a voda takřka každoročně zaplavuje komunikaci v Topolské ulici. Zdejší provoz bývá proto omezen a často zde zasahují hasiči. Vybudování protipovodňového poldru, tedy umělé nádrže zachycující přívalovou vlnu z intenzivního deště, se proto jeví jako nejrozumnější řešení. Součástí poldrů bývají totiž i stavidla, jež umožňují přebytečnou vodu kontrolovaně vypouštět do kanalizace. V Chrudimi funguje několik takových nádrží například u obchodního domu Tesco v Píšťovech.

Sedm let starý slib vedení města...
O tom si však obyvatelé sídliště Na Šancích mohou nechat jen zdát, přestože jim něco takového představitelé radnice přímo na místě před sedmi lety slíbili a svůj slib poté nebyli schopni splnit. A tak jsou jejich majetky dál v ohrožení. Pro lepší ilustraci, co dokáže nespoutaná voda Na Šancích napáchat, přinášíme (viz níže) sérii fotografií z roku 2006. Tehdy vtrhla voda spolu s masou bahna asi tři hodiny po půlnoci přes komunikaci v Topolské ulici z jihovýchodní části do sídliště a zaplavila suterény a části prvních poschodí přilehlých bytových domů.

Vše, co měli lidé uskladněné ve sklepích, bylo znehodnoceno, neboť voda promáčkla veškeré skleněné výplně dveří a oken a valila se nekompromisně dovnitř. Zkalenou vodou vzápětí také probíjela elektřina z výtahových šachet a v ohrožení tak byly i lidské životy. Další "divadlo" se odehrávalo před domy, kde si voda doslova pohrávala se zaparkovanými auty, z nichž většina musela být později vyřazena z provozu. Následky tehdejší povodně jsou přitom na domech znatelné ještě dnes.

Je opravdu konec veškerému snažení?
Otázkou tedy zůstává, proč se město nebylo schopno s vlastníky okolních polí dohodnout. Byla snad překážkou cena, za kterou bylo město ochotno pozemky na protipovodňový poldr vykoupit? Zůstanou dál obyvatelé sídliště Na Šancích a jejich majetky ohroženy přívalovou vodou ze sousedních polí? Je opravdu toto konečný stav řešení tohoto problému? Tomu se snad nechce ani věřit. Co si o tom myslíte vy, milí čtenáři? Napiště nám.

[[gal:4267]]

Chrudim - Výstavba obchvatu, která povede severovýchodně kolem města, vyvolává mezi Chrudimáky, kteří žijí v sídlišti Na Větrníku, řadu otázek. Nejvíce je však znepokojuje blízkost autostrády, na kterou bude z některých míst vidět z okna. Oprávněně se proto ptají, nakolik bude jejich doposud klidné, svou povahou až venkovské bydliště, chráněno před hlukem projíždějících aut.

Právě kvůli klidu, blízkosti přírody a chráněné oblasti Habrov se spoustou zvěře a unikátní flórou si někteří z nich život na odlehlém Větrníku i přes všechny předsudky vybrali. Otázky, které se jim teď honí hlavou, tak směřují právě tímto směrem. Budou před obtížným hlukem a smogem z aut dostatečně chráněni? Vyjednalo pro ně město tuto ochranu při jednáních se stavitelem obchvatu, tj. státem? Nebo se jen prostě spokojilo s tím, že se začne stavět a část svých obyvatel obětovalo jen proto, aby si naklonilo na svou stranu veřejné mínění? To je to, co je teď nejvíc zajímá, když už se smířili s tím, že přijdou o část okolní přírody a jejich nemovitosti tak ztratí něco na ceně.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Hluku se prý obyvatelé Větrníku bát nemusí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Obchvat města je od Větrníku dostatečně vzdálen, takže problém s hlukem nebude,“ uklidňuje situaci šéf odboru dopravy při MěÚ Chrudim Martin Klimek. „Posílám odkaz na vizualizaci obchvatu z internetu,“ dodává vzápětí. Informace o protihlukových bariérách, které má k dispozici Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), hovoří o několika místech, kde by měly vzniknout. Jedná se především o lokalitu, přes kterou povede silnice kolem současné zástavby domů a uvedeného sídliště. Protihluková stěna by měla mít délku přes 70 metrů a vysoká bude jeden a půl metru. Další, více než půl kilometru dlouhá stěna, přijde vybudovat na silničním mostu.

Obavy z hluku tak podle ŘSD nejsou namístě. Autostráda, která povede na dohled od sídliště Na Větrníku, by měla být do kopce „zaříznuta“ v hloubce, která dosahuje bezmála sedmi metrů. Podrobnou vizualizaci obchvatu si můžete už teď stáhnout z přílohy pod textem ve formátu pdf.

Příloha: 

b_1_celkova_situace_aktualizaze_4_2012.pdf