Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

Možná podoba kašny v parčíku u hotelu Centrál

Chrudim – Kašna v parčíku u hotelu Centrál je ostudou města. To ví každý, kdo projde tímto obecně příliš neopečovávaným parkem. Na zemi se válejí vajgly, kachny rejdí v kašně, bezdomovci posedávají po lavičkách. Přesto by letos mělo na rekonstrukci kašny dojít. Peníze jsou, vůle ke změně také.

Otázkou, kterou mnozí řeší, je vzhled kašny poté, co projde tolik potřebnou rekonstrukcí. Starosta města František Pilný (ANO 2011) přišel s návrhem, který pochází z ruky architekta Květoslava Vaňka. Oproti současné podobě jde o výraznou změnu.

[[img:chrn_fullwidth:16071:]]

Centrální plochu kašny stále zabírá vodní prvek a od něj se do stran rozbíhají „okvětní“ lístky připomínající slunečnici. „Nejedná se o finále, ale o pracovní verzi, na které se stále pracuje,“ uvádí starosta s tím, že s návrhem přišli Chrudimáci Josef Káles, Vlaďka Michalová a místostarosta Petr Lichtenberg.

Do rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměstí se nikdo příliš nehrne

Chrudim – Když město před lety od Sokolů získalo značně zanedbanou sportovní halu na Tyršově náměstí, bylo jasné, že jde do jisté míry o dar danajský. Budova není v nejlepším stavu, na její kompletní rekonstrukci by však bylo třeba desítky milionů korun. Výsledky architektonické soutěže proto zůstávají u ledu, ve hře je i stavba haly zbrusu nové.

Chrudimské noviny již o obou možnostech obšírně informovaly. Návrh nové haly v Klobásově, kde by se měla koncentrovat městská sportoviště, před třemi lety „nastřelil“ městský architekt Marek Janatka. Také v tomto případě bylo jasné, že stavba přijde na desítky milionů korun a ty v městské kase zkrátka nejsou a nebudou. Navíc, jsou tu jiné priority, jako třeba budování kanalizace v místní části Medlešice, která je podstatně akutnější.

Od nového vedení radnice si mnozí slibovali nové nápady a nové řešení zakonzervovaných problémů. Radniční koalice je však limitována městským rozpočtem, který sice lze vylepšit dotacemi, ale nejprve musí být vypsány patřičné tituly. Celou řadu projektů tak politici stále hrnou před sebou a řešení nenachází. Jako se zmiňovanými halami. „V případě sportovní haly na Tyršově náměstí se připravuje výběrové řízení na projektanta, který připraví projekt první etapy rekonstrukce. V případě nové sportovní haly uvažujeme o zpracování projektové dokumentace do roku 2022,“ uvádí po dotazu Chrudimských novin tiskový mluvčí města Aleš Prokopec.

„Disc golf do Městského parku nechceme," říkají obyvatelé města

Chrudim – Městský park, Leninovy sady, Wiesnerovy sady je pro většinu obyvatel města místem, které doslova dýchá jakousi těžko specifikovatelnou, až „posvátnou“, atmosférou. Sice i zde se scházejí podivné existence, aby holdovaly alkoholu a marihuaně, přesto je jasné, že některé „atrakce“ sem nepatří. Tento názor zastávají odpůrci novinky, o jejíž „realizaci“ v Městském parku radnice uvažuje.

Novinka se jmenuje disc golf a v rámci celé České republiky jde o sport, který získává na popularitě. „Disc golf je jedním z nejrozšířenějších sportů s létajícím talířem, který je pravidly podobný klasickému golfu. Cílem hry je trefit létající talíř na cíle s co nejmenším počtem hodů. Tento sport vznikl v 70. letech v USA a získává stále více příznivců po celém světě,“ uvádí ke hře vševědoucí internetová encyklopedie.

V pondělí 2. března proběhlo přímo v Městském parku projednávání případné instalace disc golfu do tohoto prostoru. Zúčastnil se ho i bývalý starosta a současný městský zastupitel Petr Řezníček (SNK-ED): „Dnešní projednání docela trapas. Slovo mají podporovatelé s trvalým pobytem mimo Chrudim a vedení radnice rok hledá místo, aby nakonec zvolilo nejméně vhodné. Nevadí, že park prošel rekonstrukcí v roce 2001 za více jak 12 milionů korun. Nic proti disc golfu, ale z mnoha důvodů by si park měl zachovat charakter parku, nikoliv sportoviště,“ komentuje setkání Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:16068:]]

Odezva mezi chrudimskou veřejností mu přitom většinově dává za pravdu. Principiálně lidé proti budování hřiště nejsou, v Městském parku ho ale nechtějí. Za vhodnou lokalitu považují třeba park Střelnice. „Bohužel, na Střelnici to neprojde přes krajský úřad, protože jde ochráněné území. Už jsme to zkoušeli,“ reaguje na tyto nápady starosta města František Pilný (ANO 2011).

Jako další potenciálně vhodné místo se jeví třeba rekreační lesy Na Podhůře. Konečné slovo bude mít podle všeho rada města.

Kdo je rebel Matovič? Příběh překvapivého vítěze slovenských voleb

Reflex – Nejen Slovensko je trochu v šoku, že jedním z hlavních favoritů na zisk premiérského křesla po sobotních volbách je politický samorost Igor Matovič.
 
Všichni nyní hledají odpověď na otázku, jak tento enfant terrible slovenské politiky dokázal v závěru kampaně vystoupat se svou stranou Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽANO) až na úroveň dosud nedostižného Ficova Smeru, a dokonce s ním bojovat o první místo ve volbách. Odpověď je ovšem jednoduchá. Igor Matovič pochopil základní imperativ dnešní politiky, který zní: vítězí politici, kteří své voliče baví. Stylem politiky je proto Igor Matovič trochu slovenskou obdobou Borise Johnsona, jenž také svůj politický vzestup postavil na často provokativních, ale skoro vždy zábavných výrocích.
 
Obyčejní lidé
 
Trnavan Matovič vstoupil do politiky v roce 2010. Předtím se zabýval podnikáním: v 90. letech vybudoval inzertní noviny na Trnavsku a přidal síť podobných titulů po celé zemi. Jeho 36 inzertních novin následně sehrálo roli i při jeho politickém angažmá. Matovič založil hnutí, které se původně jmenovalo lapidárně Obyčejní lidé. Ač se Matovič vždy označoval za konzervativního katolíka, dohodl se při své první parlamentní kandidatuře v roce 2010 na spolupráci s tehdejšími libertariány Richarda Sulíka a jeho stranou Svoboda a Solidarita (SaS).
 
 
Už tehdy se Matovič zachoval na klasického politika netradičně: jeho Obyčejní lidé si řekli jen o čtyři místa na kandidátce a „skromně“, ale takticky zvolili poslední čtyři pozice. To jim pak umožnilo „jet“ v kampani jednoduché heslo „kroužkujte poslední čtyři“. Mělo sílu díky podpoře Matovičových inzertních novin. Čtveřice pak zasedla do parlamentních lavic. Vedle jejich šéfa se poslanci stali jeho bratranec, redaktorka jeho novin a jejich vášnivý čtenář...
 
Ne-strana
 
I tohle předznamenalo dlouhodobý rys Matovičova stylu politické práce. Jeho strana, jež se později přejmenovala na Obyčejné lidi a nezávislé osobnosti, měla dlouho jen čtyři členy a jednalo se právě o původní kvarteto zakladatelů a „Igorových lidí“. Současná vládní koalice proto dokonce prosadila zákon, který stranám přikazuje mít minimálně tři sta členů.
Matovič ale i nadále svou stranu řídí jako „one-man show“, i když s několika specifickými rysy. Od roku 2012 šla jeho strana OĽANO do voleb už samostatně. Její lídr opakovaně při volbách prosadil, že nejenom kvarteto zakladatelů, ale všichni současní poslanci musí kandidovat z úplného konce kandidátky. Matovič totiž razil teorii, že poslanci musí pracovat tak, aby s přehledem díky preferenčnímu kroužkování „přeskočili“ všechny ostatní kandidáty. Poslanec, který to nedokáže, nemá podle Matoviče v Národní radě Slovenské republiky co dělat. Sám stranický lídr šel v tomto ohledu příkladem a vždy kandidoval z posledního – 150. místa.
 
Showman, aktivisté a katolíci
 
Kandidátku Matovič navíc vždy sestavuje jako mix osobností známých regionálně, či dokonce celoslovensky. Kvarteto zakladatelů strany doplňují známí aktivisté z oblasti boje proti korupci, ale také výrazní představitelé křesťanského hnutí. Ti druzí dávají hnutí, jehož forma navenek nevypadá nijak tradičně, konzervativní ideologický obsah. Na Slovensku, kde je oproti České republice mnohem důležitější rozdělení politiků a stran na hodnotové liberály a konzervativce, proto OĽANO většinově patří k těm druhým.
 
 
Ostatně Matovič v současné volební kampani prohlásil, že nevstoupí do žádné koalice, která přijímala zákon o registrovaném partnerství, legalizovala drogy nebo přistoupila na uprchlické unijní kvóty. Tyto postoje ho navíc nyní chrání před palbou ze strany Ficova Smeru, jenž většinu středopravé opozice vykresluje jako liberály, kteří chtějí v zemi zavést adopce dětí homosexuály a vpustit do země „hordy utečenců“.
 
Fico do basy
 
S nepříliš sourodou kandidátkou Matovič vždy ve volbách zabodoval. Vděčil za to nejen povolání známých osobností, ale hlavně svému vrozenému showmanství, s nímž se prezentoval při parlamentních projevech i při různých politických happeninzích. Když například kdysi podpořil referendum o omezení výhod politiků a jejich imunity, připojil svéráznou akci, kdy v samotném centru Bratislavy zaparkoval auto na přechodu pro chodce a nechal ho tam stát. Přivolané policisty upozornil na svou imunitu a veřejnost na nesmyslnost zákonů v tomto ohledu. K tomu přidává vždy velmi jadrný politický jazyk. O Ficově vládě často mluví jako o mafii či hydře, která musí po volbách skončit „v base“.
 
Je to rebel
 
Kontrast jejich kampaní navíc není jediným důvodem, proč zbytek pravostředové opozice hledí na Matoviče trochu přes prsty. Nejde jen o stoupající preference jeho strany OĽANO, ale i o Matovičův styl, jenž podle hesla „padni komu padni“ občas míří nejenom na vládní strany, ale i na partnery z opozice. Legendární se stala situace, kdy Matovič vysypal v parlamentu na hlavu „kolegovi“ z jiné opoziční strany injekční stříkačky, aby kritizoval jeho smířlivé výroky o tvrdých drogách. Na Matoviče by se zkrátka hodila tradiční česká hláška: „Je to rebel!“
Tomuto rebelovi však nyní před volbami nepomáhá jen jeho prořízlá pusa, ale hlavně dobře nachystaná akční kampaň. S kolegy odjel do Francie a našel tam mnohamilionovou vilu bývalého smeráckého ministra financí Počiatka, který ve funkci záhadně zbohatl. V pořízeném videu nalepil na plot exministrova objektu v Cannes cedulku „Majetek Slovenské republiky“. Jindy si vyjel s kamerou na Kypr, aby odhalil místo, kde sídlí schránkové firmy, přes něž skupina Penta ovládá slovenské zdravotnictví. Na to navázalo rozsvícení pěti tisíc svíček před úřadem vlády, jež měly upozornit na počet lidí, kteří každoročně na Slovensku zemřou, protože dlouho čekali na zdravotnickou pomoc, zatímco se zdravotní oligarchové podle Matoviče topí v miliardách.
 
Skvělá kampaň
 
Závěrečným trumfem kampaně strany OĽANO se pak stalo hlasování, které Matovič rozjel na internetu. Voliči v něm mohou na základě 11 otázek rozhodnout o podmínkách vstupu jeho strany do vlády. Najdeme mezi nimi hmotnou zodpovědnost politiků, operace všech onkologických pacientů do 14 dnů, elektronické volby nebo zákonnou povinnost platit faktury v pořadí, jak přišly.
 
Část návrhů se může zdát trochu populistická, ale celá akce si za formu i obsah zaslouží jedničku s hvězdičkou z politického marketingu. Bez osobitého stylu, nadání pro kampaně a trochy šaškovství by se totiž Matovič nikdy nemohl dostat do pozice, kdy má teď reálnou šanci svalit velikána slovenské politiky, jímž byl posledních 12 let Robert Fico.
 
Petr Sokol, Reflex

Podívejte se, jakou práci pro město odvádějí pirátští místostarostové

Chrudim – Jakou práci za své nemalé peníze vlastně odvádějí? To je otázka, již si položí každý, kdo sleduje postupné zvyšování finančních odměn místních místostarostů. U toho uvolněného, Petra Lichtenberga (Chrudimáci), který pobírá více než 70 tisíc korun měsíčně, sice mnozí škarohlídi upozorňují na jeho nekompetentnost, přesto politik dělá vše pro to, aby tyto zkazky vyvrátil. Jak jsou na tom zbývající zástupci starosty?

Na nedostatečně transparentní veřejné kalendáře si již několikrát v průběhu jednání městského zastupitelstva stěžoval Roman Málek (Koalice pro Chrudim). „Jde“ především po místostarostovi Pavlu Štěpánkovi (Piráti), který, kdo ví proč, má pověst největšího lenocha ve vedení města. Štěpánek na tyto Málkovy výtky reaguje stále stejně – Roman Málek se v pozici neuvolněného místostarosty neproslavil tou nejlepší pracovní morálkou.

Jak Pavel Štěpánek, tak druhý neuvolněný místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) chtějí vzít Málkovi vítr z plachet a učinit zadost svému slibu o transparentnější radnici. Rozhodli se zveřejňovat podrobný přehled toho, co za daný měsíc za svých nyní již 37 tisíc korun měsíčně pro město a své občany odvedli.

Na pirátském webu proto zájemce nyní najde lednový soupis těžké dřiny obou pánů i s množstvím hodin, jež lopotě věnovali.

Podnikatelská burza se vydařila

Chrudim – Burza podnikatelů, kterou koncem ledna iniciovali místní Piráti zastoupení předsedou komise pro hospodářský rozvoj Danielem Lebduškou, se podle reakcí pořadatelů i zúčastněných businessmanů povedla. Informace o datu konání sice byly zpočátku poněkud zmatené, vše se ale v dobré obrátilo. Město chce v pořádání burzy pokračovat i nadále. Nejspíše se bude konat každého půl roku.

Akce se zúčastnilo více než 40 podnikatelů a zástupců institucí působících na území města Chrudim, kterým starosta prezentoval plány měst. Daniel Lebduška krátce shrnul účel setkání a činnost komise. Hospodářská komora představila, s čím může pomoci, a poté se v rámci networkingu začala rodit nová obchodní spojenectví a spolupráce.

[[img:chrn_fullwidth:16062:P]]

„Přišlo mi, že se akce povedla. Podle toho, jak jsem se v průběhu večera bavil s některými hosty, tak jsem nabyl dojmu, že i oni si akci užívají. Pan starosta měl hezky připravenou prezentaci ohledně chystaných investic, které jsou již v běhu. V rámci koalice už jsme tyto plány probírali a tak je dobře, že se aspoň nějakou formou tyto informace posunuly blíž k veřejnosti. Rozhodně bychom je měli komunikovat i v Chrudimském zpravodaji. Zároveň mě velmi potěšilo, že se tento typ události líbil zástupcům Hospodářské komory Pardubického kraje. Jejich záměrem je, aby se setkání na podobné platformě rozšířili i do dalších měst v Pardubickém kraji.” sdělil o této akci pirátský zastupitel Daniel Lebduška.

Foto: Stanice ZZS slavnostně otevřena

Chrudim – V úterý 18. února byla v ulici Dr. Milady Horákové slavnostně otevřena nová stanice ZZS Pardubického kraje. Slavnostního aktu se zúčastnily politické špičky z krajské samosprávy, město Chrudim zastupoval starosta František Pilný (ANO 2011). Garáže a zázemí pro záchranáře i lékaře od této chvíle oficiálně slouží svému účelu.

Stanice vyrostla na „zelené louce“, jen pár kroků od největšího chrudimského sídliště U Stadionu. Právě obyvatelé bytových domů a paneláků se obávali, že její existence přinese i snížený komfort bydlení. Zda se tyto obavy potvrdí, ukáže čas. Samotní záchranáři prý budou ke svým „sousedům“ přes ulici maximálně ohleduplní.

[[gal:16059]]

Vedení města trvá na výstavbě podzemního parkoviště před hotelem Bohemia

Chrudim – O tom, že ostudně se vlekoucí kauza nedokončené rekonstrukce hotelu Bohemia leží v žaludku nejen veřejnosti, ale také místním politikům, nemůže být sporu. Každý se ji snaží vyřešit podle svého. Zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) navrhuje vypovědět nájemní smlouvu, na té nejvyšší židli sedící starosta František Pilný (ANO 2011) však podle všeho preferuje jiný postup.

Málek jde se zmiňovaným návrhem do pondělního zastupitelstva a nedá se předpokládat, že by s ním uspěl. Radniční koalice má totiž jiné plány a vypovězení smlouvy mezi ně nepatří. Radostnou informací je, že podle posledních informací, které město zveřejnilo, stále trvá požadavek podzemního parkoviště před hotelem.

Vedení města trvá na výstavbě podzemního a nadzemního parkoviště dle původního projektu. Advokátní kancelář připravila smlouvy, které momentálně obě dotčené strany připomínkují. Termíny realizace prozatím stanoveny nejsou, ale dle příslibu majitele hotelu Bohemia by mělo být parkoviště vybudováno do 18 měsíců od uzavření smlouvy,“ říká starosta Pilný. Tedy, nic nového pod sluncem.

Sjezd ke sportovištím bude!

Chrudim – Bude? Nebude? Po určitém zaváhání před cílovou rovinkou, kdy vedení města nedokázalo bouchnout do stolu a prosadit si svou v zájmu občanů a návštěvníků sportovišť v Klobásově, vykoukla na světlo dobrá zpráva. Sjezd ke krytému kluzišti, bazénu a sauně letos postaví.

Místostarosta zodpovědný za investice, Pirát Aleš Nunvář, sice před několika týdny zveřejnil nepříjemné info, z nějž plynulo, že Ředitelství silnic a dálnic pro letošek chystanou rekonstrukci mostu v ulici Dr. Milady Horákové – od kruhového objezdu u Tesca směrem k „Nemocničáku“ –, odkládá. Poslední vývoj však naznačuje závan rozhodnosti mezi místními vrcholovými politiky.

Sjezd ke sportovištím letos bude – nalezli jsme řešení, jak to skloubit s odkládanou rekonstrukcí mostu u Tesca. Nový ostrůvek uděláme z takzvaného lega, tedy rozebiratelný. Na ŘSD tedy nečekáme a zahajujeme výběrové řízení na dodavatele díla. Ulevíme tím dopravě,“ sděluje radostnou novinku Nunvář. Zda tuto rozhodnost politici nalezli po mediální sprše, kterou jim „naordinovali“ někteří diskutéři pod článkem Chrudimských novin, místostarosta již nezmiňuje.

Trolejbusy by mohly spojit Pardubice s Chrudimí

Chrudim – Vyřešit přetížené autobusy, které „pendlují“ mezi prvním a druhým největším městem Pardubického kraje, není právě jednoduché. Vedení krajské samosprávy sice nějaké kroky podniklo, zdaleka však nejsou dostačující. Chrudimští mají svůj, poněkud kuriózní nápad. Trolejbusy.

Na první pohled se toto řešení zdá absurdní – do Chrudimě přece nevedou žádné troleje, které trolejbusy ke svému provozu nutně potřebují. Pravdou to bylo možná v době, kdy v ulicích Pardubic většinově jezdila Škoda 14trM. Nyní existují i trolejbusy, které sice většinově berou energii ke svému pohybu z trolejí, v případě potřeby však mohou přepnout na akumulátor.

V rámci dopravní komise rady města proto proběhla diskuze nad možností jízdy trolejbusů z Pardubic do Chrudimi, kdy by trolejbus mohl být využit pro obsloužení autobusových zastávek v Chrudimi a pak by pokračoval buď zpět do Pardubic, nebo směrem do průmyslové zóny Černá za Bory. Jedním z předpokladů je však vznik dobíjecího místa v Chrudimi, protože výstavba trakčního vedení mezi těmito dvěma městy je samozřejmě nesmyslná. Dopravní komise proto doporučuje jednat s Dopravním podnikem města Pardubic o možnosti jízdy trolejbusů z Pardubic do Chrudimě.