Chrudim – Další zabraná zeleň, stavba v zátopové oblasti v době, kdy město nesmí ani vybudovat dětské hřiště v „Jedličkách“, protože na něj Povodí Labe nekývne. Takové a podobné názory má část místní veřejnosti na výstavbu u supermarketu Tesco. Co přesně v těchto vznikajících maloobchodních prostorách bude?

Tescu se v České republice dlouhodobě příliš nedaří. Svou neutěšenou situaci proto řeší způsobem, který volí každý, kdo vězí ve finančních problémech – prodává majetek. K mání je třeba část pozemku, jenž společnosti patří v Chrasti.

[[img:chrn_fullwidth:16025:]]

Parcela, na níž v Chrudimi rostou betonové konstrukce, patří podle údajů v katastru nemovitostí stále firmě Tesco Stores ČR, a. s. Vedena je jako zemědělský půdní fond. Pravdu proto má třeba místní ochránce přírody Tibor Schwarz: „To snad ne, to je zase nějaká hala na orné půdě, v zátopové zóně a s parkovištěm nikoliv pod budovou nebo nad. A už tak je chrudimské centrum liduprázdné, místní živnostníci budou tedy opět smutnější,“ smutní Schwarz a upozorňuje tak na známý problém, kterým je nedostatek parkovacích míst.

[[img:chrn_fullwidth:16026:]]

Chrudimáci samozřejmě diskutují, co přesně v nových obchodních prostorách bude. Jako téměř jisté se skloňují názvy „McDonalds“, „KFC“ nebo „Pepco“. Kutilové by zde rádi viděli třeba „Uni Hobby“, sportovci „Decathlon“.

Chrudimské noviny zaslaly dotaz tiskovému mluvčímu společnosti Tesco s žádostí o podrobnější informace. Odpověď prozatím nedorazila.

Chrudim – Místní hřbitovy neposkytují místo k poslednímu odpočinku jen katolíkům, protestantům a nevěřícím. Skrytým klenotem s nezaměnitelným kouzlem je židovský hřbitov v Novoměstské ulici. Nebývá příliš často přístupný, přesto i zde zájemci nově najdou tolik potřebné informační tabule.

Tyto informace již „zdobí“ jak hřbitov u svatého Kříže, jenž se rozkládá kolem původně farního chrudimského kostela stejného jména, tak hřbitov u svatého Václava. Obsahují plánky s vyznačenými hroby známých osobností, historické zajímavosti a další informace.

[[gal:16022]]

Informační tabule na židovském hřbitově byly odhaleny v rámci vzpomínkového aktu, při němž si zástupci Federace židovských obcí, izraelské ambasády – Jeho Excelence Daniel Meron –, Památníku Terezín, potomci po chrudimských židovských rodinách, žijící v České republice i v zahraničí, a zástupci města Chrudim i Pardubického kraje připomněli osmdesát Chrudimáků, kteří se před lety „neprovinili ničím“ než jen svým původem. Žáci ze ZŠ Dr. Jana Malíka, symbolicky přesně v počtu chrudimských obětí, utvořili kolem památníku holokaustu půlkruh.

Vzpomínkový akt proběhl v rámci Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Chrudim – Nic netrvá na tomto světě věčně. Dokonce ani ředitelé a vedoucí činitelé v politice nemají své místo jisté na věky, přestože mnozí by si to jistě přáli. Město nyní čeká hledání člověka, který jen těžko dosáhne kvalit ředitele místní základní umělecké školy, oblíbeného pedagoga a muzikanta Karla Kincla. Ten ke 30. červnu odchází do důchodu.

Karel Kincl vystudoval pražskou konzervatoř, obor Hra na klarinet u profesora Karla Dlouhého. Odborné pedagogické vzdělání pak na Univerzitě Karlově a za sebou má také kurz hudebního aranžování a skladby. V roce 2000 byl jmenován ředitelem chrudimské „lidušky“, zakládal a dirigoval taneční a dechový soubor školy, předsedá orchestrální sekci Krajské umělecké rady Pardubického kraje. Jako porotce účinkoval také při soutěžích žáků ZUŠ a je členem profesionálních i amatérských orchestrů hrajících doma i v zahraničí. V roce 2017 se Kincl stal Osobností města Chrudim.

Rada města bude na svém prvním únorovém jednání probírat i vypsání konkurzu na vedoucí místo ředitele Základní umělecké školy Chrudim. Podmínky prozatím nebyly zveřejněny, ale mezi chrudimskými muzikanty se šušká, že jedním z nejvhodnějších kandidátů by byl městský zastupitel, regenschori a vtipný konferenciér Tomáš Židek.

Chrudim – Jobovým zprávám podle všeho není konec. Poté, co vedení města neoficiálně oznámilo, že z uvažované rekonstrukce kašny v parčíku u hotelu Centrál letos nejspíše nic nebude, je tu další nemilá informace. Plánovaný a tolik potřebný sjezd ke sportovištím v Klobásově se nejspíše v tomto roce také nepostaví.

Toto prozatím prý neoficiální info přináší opět místostarosta zodpovědný za investice, Pirát Aleš Nunvář. „Realizace nového sjezdu ke sportovištím se komplikuje – Ředitelství silnic a dálnic, zatím neoficiálně, odkládá rekonstrukci mostu v ulici Dr. Milady Horákové – u Tesca. Zvažujeme, zda stavbu sjezdu ke sportovištím odložit jako loni, protože ideální je stavět obé zároveň, nebo na ně nečekat,“ přibližuje dvě možnosti, nad nimiž nyní nejužší vedení chrudimské radnice přemýšlí, Aleš Nunvář.

V městském rozpočtu je na stavbu sjezdu pro letošek určena částka 10 milionů korun. Předpokladem však bylo, že město práce zkoordinuje právě se zmiňovaným ŘSD. Sjezd z ulice Dr. Milady Horákové ke sportovištím do Klobásova je přitom vyhlížen jako vytoužená úleva obyvateli lokality, v níž i sám místostarosta Nunvář bydlí. Lidé v okolí „Emiláku“ mají zkrátka dost autobusů a kolon aut, které se jim prakticky každý den „producírují“ pod okny.

Chrudim – Většina místních supermarketů nepříliš úspěšně bojuje s parkováním aut těch řidičů, kteří současně nejsou i zákazníky daného obchodu. Ukázkovým příkladem může být parkovací plocha u Penny Marketu, který leží v těsném sousedství nemocnice. Specifický systém parkování má i Billa u nádraží.

Snad každý, kdo zde nakupoval a přijel přitom autem, setkal se při vjezdu a výjezdu z parkoviště s prapodivnou postavičkou. Ta mu vydala „parkovací lístek“, aby později zkontrolovala, zda řidič nepřekročil limit daný informační tabulkou, respektive má lísteček potvrzený od pokladní. Pokud snad tento výběrčí zjistil nějakou nepravost, okamžitě požadoval zaplacení dané částky.

[[img:chrn_fullwidth:184:]]

Jak se však nyní ukázalo, tento výtečník vyžadoval část požadovaných peněz nejspíše neprávem a podle všeho mu šly přímo do kapsy. „Včera jsem autem parkovala u Billy cca v 16:30, dostala papírek s časem od pána, který parkoviště hlídá. Bohužel z vlastní blbosti, uznávám, a důvěry jsem si lístek s časem nezkontrolovala. Po zhruba 30minutovém nákupu, kdy mi papírek prodavačka potvrdila na kase, jsem jela domů a na konci parkoviště mi bylo oznámeno, že mám zaplatit 210,-, protože na mém lístku stojí, že jsem přijela v 8:50 ráno. Bohužel mi v tý situaci nedošlo, že mám volat policii, protože bych doložila docházku z práce, kde by bylo jasný, že jsem u Billy v 8:50 parkovat nemohla. Z chování pána mi přišlo, že si mě moc dobře pamatoval, ale prostě to zkusil. A já v tu chvíli jen naštvaně poplatek zaplatila. Až cestou domů mi došlo, že paní přede mnou nejspíš udělal to samé, co jsem slyšela jejich část rozhovoru, proto chci na tohle chování upozornit a varovat, aby si lidi dávali pozor a čas příjezdu na lístku si kontrolovali,“ uvádí svou nemilou zkušenost s výběrčím na parkovišti u Billy jedna z podvedených řidiček. Nutno dodat, že zástupci obchodu se k celé situaci postavili férově a částku jí později vrátili. Podobnou zkušenost má však celá řada dalších lidí, nejde tedy o jediný výstřelek daného člověka v reflexní vestě, který na parkovišti inkasuje peníze.

[[img:chrn_fullwidth:2083:]]

Zavedení částečně placeného parkoviště je přitom od vedení supermarketu logickým krokem. V okolí totiž parkovací místa rozhodně nepřebývají. Po stavebních úpravách ulic Rooseveltova a Čs. armády tu míst k odstavení vozu spíše ubylo. Lepší situace se nejspíše nedá čekat ani po dokončení dopravního terminálu.

Chrudim – Poté, co Chrudimské noviny přinesly ohlédnutí za uplynulým rokem, jež vyprodukovala probouzející se opoziční ODS, je třeba dát prostor také straně, která stojí na opačném ideologickém i mocenském konci. Piráti ve vedení města sbírali první zkušenosti a více či méně úspěšně vpluli do vrcholné komunální politiky.

Strana, jež cílí především na mladé, ultraliberální a levicové voliče, si pochvaluje, že v minulém roce prosadila hned několik kroků, které vedou k větší otevřenosti radnice. Nejde přitom zdaleka jen o ochotnější tiskový odbor, který po dávných tahanicích odpovídá na dotazy novinářů prakticky obratem.

[[img:chrn_fullwidth:15615:]]

Piráti si pochvalují především otevřená jednání komisí (na něž, bohužel, prakticky nikdo z veřejnosti nechodí), otevřené kalendáře nejužšího vedení města, jmenovité hlasování rady a přímé přenosy z jednání zastupitelstva. Podařilo se prý také vysadit spoustu nových stromů, odebrat čestná občanství, investovat do dětských hřišť a zahájit třeba i stavbu skateparku za šest milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15956:]]

Pirátské výhledy do budoucna

Připravují se změny v odpadovém hospodářství, které obnáší, mimo jiné, i postupné zavádění svozu bioodpadu. Chrudimáci se také mohou těšit na změnu koncepce bydlení, cestovního ruchu a parkování. Velkým pirátským trumfem je též participativní rozpočet. Majitelům psů slibují Pavel Štěpánek, Aleš Nunvář a Daniel Lebduška i vytoužené psí hřiště.

Chrudim – Blíží se doba, kdy každý slušný a zákona dbalý člověk podá své daňové přiznání. Pohříchu, velká část poplatníků „státního výpalného“ ponechává tuto povinnost na poslední chvíli. Tito lidé pak neskrývají své rozčarování nad poddimenzovaným parkovištěm u zdejšího finančního úřadu. Nově tu však nezaparkují ani na „bahýnku“, oficiálně „na zeleni“.

Před třemi lety Chrudimské noviny o kauze „parkování na zeleni před finančním úřadem“ obsáhle informovaly, když přinesly svědectví jednoho z mnoha naštvaných šoférů, Františka Koblížka. Ten se zde setkal s „péčí“ městské policie, která sem čas od času vyrazí a výtečníky, kteří v zoufalství odstaví svůj vůz na trávu, respektive do bahnitého bazénku, pohotově pokutuje.

Není žádným tajemstvím, že v šuplíku Odboru pro regionální rozvoj MěÚ Chrudim leží dlouhá léta projekt modernizace a rozšíření parkoviště za budovou městského úřadu. Prozatím se však radnice v tomto smyslu vzmohla pouze na zbourání nepoužívaných garáží a rozšíření parkoviště o několik málo míst, která samozřejmě nestačí ani klientům a zaměstnancům úřadu, natož aby zde místo našli třeba klienti „finančáku“.

[[gal:16013]]

Sociálními sítěmi proběhla před několika dny vzrušená debata o nových zábranách, které řidičům spolehlivě znemožňují zaparkovat na zmiňovaném bahnitém plácku. Neobjevily se zde kovové ani plastové dílce, jež město v těchto případech obvykle instaluje. Neznámý člověk zde na městský pozemek umístil klády z poražených stromů.

Podle vyjádření tiskového mluvčího radnice Aleše Prokopce jde o prozatimní řešení. Finální verze zábran bude vypadat podstatně jinak, akce probíhá v režii města.

Chrudim – Městské lesy nejsou v nejlepší kondici. Ve skutečnosti je toto tvrzení spíše eufemismus. Lesy Na Podhůře, v okolí rozhledy Bára, umírají rychlostí, které by se nikdo nenadál. Trh se dřevem je přesycený, takže zisky z intenzivní těžby jsou ty tam. Vedení radnice musí tuto krizovou situaci řešit.

A také ji řeší. Městští radní na svém prvním letošním jednání schválili v jednom z bodů odpuštění nájemného společnosti Městské lesy Chrudim, s. r. o., na rok 2020 ve výši celého ročního nájmu, to znamená nájemného ve výši 500 tisíc korun bez DPH, 605 tisíc korun s DPH.

Město Chrudim vlastní 454,25 ha lesa, které mu byly navráceny v r. 1992 v rámci restitucí. Tyto lesní porosty se staly majetkem města během uplynulých několika století. Po navrácení lesů do majetku Chrudimě bylo zastupitelstvem rozhodnuto, že si své lesy bude spravovat a obhospodařovat samo město. Za tímto účelem byla založena příspěvková organizace Správa městských lesů Chrudim, kterou od 1. 1. 2005 nahradila společnost Městské lesy Chrudim, s. r. o. Společnost sídlí v Chrudimi na nové radnici na Resselově náměstí, provozní zázemí má v hájence v Pohledu. Zisk z hospodaření v městských lesích (dříve formou odvodů zřizovateli, dnes formou nájmů) odvádí městu Chrudim. Na části lesů provozuje režijní honitbu, v níž může přímo ovlivňovat myslivecké hospodaření na lesních pozemcích.

Chrudim – Galerie Art na Resselově náměstí připravila na sobotu 18. ledna výstavu unikátních linorytů Miloše Slámy. Před vernisáží, která začíná v 15 hodin, se koná ukázka tisku na grafickém kuličkovém lisu.

Miloš Sláma se narodil v roce 1965. Absolvoval obor grafika a knižní ilustrace na Vyšší odborné škole Václava Hollara v Praze. Techniku linorytu pro sebe objevil, když se nastěhoval do domu se zásobami vyřazeného lina. Další životní inspirací mu byla roční stáž v Paříži, měsíční pěší pouť do Říma, čtyřdenní pobyt na ostrově Athos a každodenní život mezi atelierem a přírodou. Žije a pracuje na bývalé faře v obci Křoví.

Na výstavě v gotických sklepeních Galerie Art se můžete seznámit s vícebarevnými linoryty  v soutisku až patnácti barev, které jsou odrývané z jedné matrice. Autor využívá kombinace tisku z výšky a hloubky.

O své práci a experimentech s tiskem bude Miloš Sláma hovořit v sobotu před slavnostním zahájením výstavy. Zájemcům předvede tisk na grafickém kuličkovém lisu, jehož je autorem.

Výstavu si můžete prohlédnout zde.

Chrudim – Rozrůstání chrudimských kasáren výsadkářů se již dnes skloňuje na všech frontách. Vojáci si „ukousnou“ i část pole, které lemuje silnici spojující Chrudim a Slatiňany. Pole patří chrudimskému arciděkanství. Podle všeho za tento pozemek farnost získá miliony korun. Nemohla by je využít na plánované rekonstrukce kostela?

Zdá se, že nemohla, přestože se to přímo nabízí. Nejrůznějším kryptobolševickým pomlouvačům by tím spolehlivě došly argumenty, v nich poukazují na údajně vypočítavou a nenasytnou církev, která jen bere a tak málo dává. Většinou se však v jejich případě jedná o zbabělé a pseudonymní diskutéry, kteří se jednou vydávají za starostu města Františka Pilného (ANO 2011), jindy za šéfa odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého.

„Byli jsme osloveni zástupci Armády České republiky ve věci prodeje části našeho pozemku přiléhajícího k areálu vojenského útvaru. Tento útvar má být rozšířen a z toho důvodu vzešel tento požadavek. Celá věc je v jednání, po celou dobu se snažíme dělat vše pro to, abychom vyjednali pro farnost co nejlepší podmínky. Pokud k prodeji dojde, získané finanční prostředky podle závazných zásad biskupství královéhradeckého budeme muset investovat tak, aby přinášely výnos. Tedy nebudeme je moci použít na opravy či jiné podobné provozní náklady farnosti,“ uvádí k možným ziskům farnosti a jejich budoucímu využití arciděkan Jiří Heblt.