Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

MUDr. Jan Hnízdil: Roušky ano, ale s rozumem!

Už nikdy jako ovce!

Moje dotazy, kdy a jak efektivně používat roušku, adresované lékařským autoritám, zůstaly nevyslyšeny (viz předchozí blog „Kedy nosiť hentu růšku, Kefalín???“, 18. 3. 2020; „Proti šíření koronaviru a paniky“, 17. 3. 2020). Lékařská komora mne odkázala na web ministerstva zdravotnictví, odpověď prezidenta České lékařské společnosti J. E. Purkyně, pana profesora Svačiny, zde nemohu zveřejnit, editor by ji hned smazal. Povinné celodenní nošení roušky považuji za neúčelné nebo dokonce nebezpečné. Protože jsem opakovaně dotazován, kdy a jak roušku používat, rozhodl jsem se formulovat stručné pokyny, které jsou v souladu s názory řady zkušených hygieniků a epidemiologů. Činím tak navzdory tomu, že moje doporučení odporují nařízení vlády. Měl jsem s tím problém už na vojně i na klinice. Když po mě někdo chce pitomost, cítím potřebu se ozvat. Pokud se nás ozve víc, rozum zvítězí nad pitomostí. Už nikdy jako ovce!

Pokyny pro ty, kteří nevykazují žádné příznaky onemocnění a nepečují o osobu již nakaženou.

Kdy roušku určitě nosit:
V uzavřených prostorách, na nákupech, v hromadné dopravě, všude tam, kde se shromažďuje větší počet lidí.

Kdy je rouška zbytečná:
Pokud se jdete projít do parku nebo do lesa, jedete na cyklistickou vyjížďku, jedete sami nebo s rodinou v autě, pracujete venku... je rouška zbytečná, nebo dokonce škodí. Vydýchané bakterie, viry, hleny a nečistoty se v roušce zachytí a vy je vdechujete zpátky. Pro posílení imunity je nejlepší se jít každý den projít, nadýchat čerstvého vzduchu – bez roušky. Pokud se na vycházce míjíte s lidmi v odstupu 4–5 metrů, riziko nákazy je mizivé. Nezapomeňte na pozdrav aspoň pokývnout hlavou, nebo se dokonce pousmát.

Jak dlouho je rouška účinná:
Nejúčinnější je respirátor, který je ale nedostatkový, a proto vyhrazený pro zdravotníky – na jednu směnu. Papírová rouška ztrácí účinnost, jakmile zvlhne – za cca 20 minut, pak ji musíte zničit. Pro doma vyráběné roušky se nejlépe hodí bavlna. Jedna na den určitě nestačí, je lepší mít v zásobě 2–3. Po návratu zvenčí je nutné ji vyvařit a přežehlit. Rouška musí dobře těsnit, před jejím nasazením si umyjte ruce.

Roušky dětem:
Přimět malé děti k nošení roušky je nesmírně obtížné, neberte je proto do rizikových míst. Pokud musíte, náhradním řešením je přetažení plenty přes kočárek. Pokud jdete na vycházku do přírody, nechte děti bez roušky.

Ochrana kromě roušky:
Virus se přenáší nejen kapénkově, ale i dotykem. Po každém návratu zvenčí si pečlivě myjte ruce, stačí obyčejným mýdlem. Co nejčastěji doma, v práci i v autě větrejte. Cirkulace vzduchu výrazně snižuje koncentraci viru.

O posouzení návrhu jsem požádal též novou hlavní hygieničku ČR MUDr. J. Rážovou. Na mém facebooku oslovil přes 600 000 lidí, přes 9 000 ho sdílelo, přes 600 komentovalo. Mezi komentáři se stále častěji objevují prosby, jako je níže uvedená. Názory a obavy pisatele sdílím. K výzvě adresované žurnalistům se připojuji.

Zdeni Lucijana Pavko: A nešel by napsat podobný text jako výzva pro novináře, kteří, aby zaujali, tak používají smrt jako nástroj k vyvoláni emocí – zájmu o to, co říkají? Nejenže je to neetické, ale zajímá mě, zda si vůbec uvědomují svůj díl na současné panice. Od začátku se dotýkají podprahového strachu ze smrti a nedávají racionální informace. Všechna zpravodajství jsou natolik emotivně podbarvená, že málokdo si od toho umí udržet odstup.

MUDr. Jan Hnízdil, BlB., zastupující pohlavní hygienik ČR

Telefonní linky kolabovaly. Město spustilo objednávky roušek

Chrudim – Město ve spolupráci s Českým červeným křížem spustilo objednávky roušek pro seniory a telefonní linky kolabovaly. Operátoři nestíhali zvedat sluchátka, přesto se najde celá řada nespokojených a zmatených, kteří nechápou systém distribuce. Roušky jsou totiž určeny v první vlně seniorům.

Situace je dokonale paradoxní. Ještě před měsícem totiž odborníci upozorňovali na fakt, který dnes, v době paniky a šířícího se strachu, zůstává pozapomenut – rouška před nákazou buď nechrání vůbec, nebo naprosto minimálně. Přesto primárním cílem distribuce roušek jsou ve městě ti, jimž může být coronavirus smrtelným nebezpečím, a sice senioři. Rouška dokáže určitým způsobem minimalizovat přenos coronaviru od již nakaženého člověka, ale i zde existuje celá řada otazníků. Nejspolehlivější ochranou je respirátor filtrační třídy FFP3, ale ty jsou nedostatkovým zbožím. Podstatně logičtějším krokem by proto byla distribuce roušek těm, které sice coronavirus přímo na životě ohrozit nemusí, přesto mohou být jeho šiřiteli – mladým lidem.

[[img:chrn_fullwidth:16087:]]

Máme 250 hovorů za hodinu – telefony vyřizuje pět operátorů a další desítky lidí čekají. Nespěchejte s objednávkou. Roušky jsou určené zejména pro osamocené seniory, kteří nikoho nemají a nikdo jim roušku nemůže zajistit,“ uváděli v pondělí zástupci Českého červeného kříže v Chrudimi. Roušky, které vyrobila Evona, doručují dobrovolníci přímo do schránek zabalené a s návodem k použití. Málokdo totiž tuší, jak se o roušku správně starat, aby se místo ochrany, nestala biologickou „zbraní“.

Obchodníci, dezinfikujte!

Chrudim – Některé nově platné předpisy jsou závazné – strážníci proto již pokutují ty, kdo nenosí ústenky, respektive chodí na veřejnosti s nezakrytými ústy a nosem, jiné ryze dobrovolné, jakkoli doporučení hodné. Město nyní cílí na obchodníky, tedy ty zbývající, kteří ještě nemuseli své provozovny zavřít.

Ve svém novém letáku „pro časy krize“ tak radnice obchodníky a prodavače prosí o součinnost. Omývat a dezinfikovat by měli především

  • kliky u dveří – vnější i vnitřní

  • veškerá madla košíků či vozíků

  • platební terminály

  • vše ostatní, čeho se zákazníci a zaměstnanci dotýkají

Častěji by také měli větrat.

Množí se také dotazy na ústenky, které šije Evona. Město Chrudim a Český červený kříž v pondělí v odpoledních hodinách začíná seniorům nad 65 let rozvážet ústenky zdarma.
Budou doručovány dobrovolníky do schránek, zabalené a s návodem na použití.

Objednat je lze na bezplatné lince 800 477 774, kde zájemce nahlásí svou adresu.

Velký manuál ke koronaviru: co víme, proč zůstat doma a jak se ochránit

PRAHA – Dva přední čeští infekcionisté, profesoři z Nemocnice na Bulovce, prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., a prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., sepsali pro veřejnost manuál ke koronaviru. 
 
Dosavadní vývoj situace
 
Ještě počátkem března 2020 se zdálo, že je možné nevpustit koronavirovou infekci na naše území, a pokud by se tak výjimečně stalo, zabránit jejímu rozšíření v naší populaci. V té době již probíhala epidemie v severní Itálii a první desítky případů vykazovalo Německo a Francie. Za těchto okolností byla přijata standardní epidemiologická opatření spočívající na dvou základních pilířích:
 
1) kontrola hlavních migračních tras (především letů z rizikových oblastí);
 
2) aktivní vyhledávání osob podezřelých z nákazy a jejich izolace, u prokázaných případů nemoci pátrání po všech kontaktech.
 
Tyto činnosti vykonávaly a dosud s maximálním vypětím vykonávají orgány hygienické služby. Přesto se ukazuje, že uvedená opatření jsou nedostatečná, a to ze dvou důvodů.
 
Především, nemoc nemá typické klinické projevy, podle nichž by bylo možné ji aspoň přibližně odlišit od běžných virových infekcí, které jsou v tomto ročním období časté. V oficiálních materiálech evropských i světových autorit (ECDC, WHO) se stále píše, že nemoc se projevuje náhle vzniklou horečkou, suchým kašlem, dušností, slabostí a bolestmi ve svalech. My zdravotníci ale vidíme, že většina nemocných s prokázanou koronavirovou infekcí má jen lehce zvýšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rýmu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel. Nejsme tedy schopni podle projevů nemoci vytipovat osoby, které prodělávají koronavirovou infekci, a odlišit je od lidí s běžným nachlazením.
 
Druhou okolností, která se na selhání protiepidemických opatření podílela, byla lyžařská sezóna, která v únoru vrcholí. Tisíce rodin z celé ČR vyrazily do Alp, včetně oblastí v severní Itálii. Šlo o individuální turistiku, kterou nebylo možné standardními postupy kontrolovat. Zprvu se zdálo, že by zde neměl být problém, protože v horských oblastech nebyl hlášen výskyt infekce. Někteří lidé ale po návratu pociťovali známky nachlazení, a když u nich bylo provedeno vyšetření na koronavirus, ukázalo se, že vychází jako pozitivní. Tímto způsobem se zhroutila další výchozí myšlenka, na které byl plán boje s infekcí založen: vývoj epidemie prokázal, že není možné spolehlivě určit, který region je rizikový a který ne. Lze pouze říci, že některý region je rizikovější než jiný, ale za bezpečný již nelze označit žádný.
Nyní pořád ještě trvá snaha zastavit šíření infekce, ale přitom jednotlivé případy výskytu onemocnění bez jakékoli zjevné epidemiologické souvislosti vedou k závěru, že infekce je již nyní kdekoli mezi námi, byť zatím nikoli masivně. U kteréhokoliv případu i mírné respirační infekce nyní musíme být připraveni na možnost, že jejím původcem je koronavirus. Za této situace postupně přestává mít smysl dohledávat epidemiologické souvislosti mezi jednotlivými případy a nalézat kontakty a vykazovat podezřelé jedince do karantény. Namístě jsou plošná restriktivní opatření, která vyhlašuje stát a která mají zabránit snadnému přenosu viru, a samozřejmě i individuální ochrana, kterou by měl provádět každý občan sám za sebe. Tyto snahy už mají jiný cíl: není možné epidemii zastavit, je ale důležité zpomalit její nástup tak, aby neprobíhala explozivně, nýbrž pokud možno pozvolna.
 
Proč je důležité zabránit explozivní epidemii
 
Explozivní průběh měla epidemie v čínské provincii Wuhan a také v severní Itálii. Důsledkem v obou zemích byl kolaps zdravotnického systému a vysoký počet úmrtí na koronavirovou infekci. Naproti tomu Německo nebo Jižní Korea vykazují velmi nízký počet úmrtí, přestože počet pacientů s koronavirovou infekcí se v těchto zemích pohybuje v řádu tisíců.
 
(Přehled aktuálních dat o počtu prokázaných případů a počtu úmrtí lze najít například na webových stránkách Johns Hopkins University.)
 
Nebezpečí vyplývající z explozivně probíhající epidemie jsou tato:
 
1) Jestliže onemocní velké množství lidí naráz, zastaví se chod společnosti a začnou selhávat služby, včetně těch, na jejichž existenci jsou mnozí občané přímo závislí.
 
2) Mezi těmito službami má zvláštní místo zdravotnictví. Při zahlcení zdravotnického systému velkým množstvím pacientů s COVID-19 se může stát, že nezbude kapacita na standardní zdravotní péči, protože lidé ani v průběhu pandemie nepřestanou stonat na běžná onemocnění všeho druhu (úrazy, náhlá chirurgická onemocnění, infarkty apod.).
 
3) Dosavadní zkušenosti s koronavirovou infekcí ukazují, že závažnost onemocnění závisí mimo jiné na množství viru, které se dostalo do organismu postiženého člověka. Při explozivním průběhu lze očekávat, že koncentrace viru v místech, kde se nahromadí větší množství infikovaných lidí, bude velmi vysoká. Osoby, které se do tohoto prostředí dostanou, budou vystaveny mnohem většímu riziku nejen nákazy samotné, ale i těžkého průběhu.
 
4) Jestliže se během explozivně probíhající epidemie vyskytnou různě patogenní varianty viru, pak ve výhodě ocitají ty nejagresivnější, které se nejrychleji množí. Agresivní klony virů totiž v této situaci vyprodukují více potomstva než ty se standardním chováním. Explozivní průběh epidemie tedy i z tohoto důvodu podporuje závažnější průběh nemoci.
 
Co víme o vlastnostech viru a průběhu nemoci
 
Především, koronavirus patří mezi viry poměrně citlivé na zevní vlivy. To znamená, že nesnáší sluneční záření, mráz, horko nebo vyschnutí. Ve vnějším prostředí vydrží jen několik desítek minut. Avšak v uzavřených prostorách se stálou teplotou a vlhkostí mohou na povrchu inertních předmětů přežívat několik dní.
 
Na svém povrchu mají koronaviry lipidový (tukový) obal, který je možné zničit pomocí alkoholových rozpouštědel, ale i obyčejného mýdla.
 
Genetická informace koronavirů je ve srovnání s jinými viry velmi proměnlivá, a to je jedním z důvodů velkých koronavirových epidemií v posledních desetiletích (SARS v letech 2002–2004, MERS v letech 2013–2015, současná pandemie COVID-19), ale také selekcí různých variant viru, které se navzájem liší svou patogenitou. U aktuálního koronaviru byly zatím popsány dvě varianty (L a S) a lze očekávat, že brzy budou popsány ještě další.
 
Virus se do lidského organismu dostává především dýchacími cestami, může však do těla proniknout i přes oční sliznici nebo případně jinými sliznicemi. Inkubační doba obvykle činí 5 dnů s rozmezím 2–14 dní.
 
Infekce nejčastěji probíhá jako běžná viróza. Pacienti mají lehce zvýšenou teplotu, rýmu, kašel, pobolívání v krku; někdy infikovaný člověk nepopisuje dokonce žádné obtíže. Takovýto lehký průběh bývá pravidlem u dětí a mladých a jinak zdravých lidí, zejména jestliže infekční dávka nebyla příliš velká. Typicky se tento klinický obraz vyskytoval u jedinců, kteří se nakazili během své lyžařské dovolené. Naopak u osob starých a primárně nemocných může virus postihnout dolní dýchací cesty a plíce. Hlavním klinickým projevem je pak kašel, horečka a narůstající dušnost. Větší riziko takového průběhu nastává zejména v situacích, kdy je infekční dávka velká, například jestliže se nemoc roznese v domově seniorů, kde všichni onemocní naráz. Těžký průběh nemoci byl popsán i u čínských zdravotníků, kteří sice byli primárně zdraví, ale pracovali až do úplného vyčerpání a přitom byli vystaveni vysokým dávkám viru.
 
Častou otázkou je, jestli onemocnění zanechává trvalou imunitu. Zatím se zdá, že v tomto ohledu záleží na závažnosti nemoci. Velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k významné tvorbě specifických protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavý. Naopak po středně těžce a těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá.
 
Způsob přenosu infekce
 
Vylučování viru pravděpodobně začíná den před vznikem prvních klinických projevů (rýma, kašel, vzestup teploty) a trvá po celou dobu nemoci a ještě několik dní po jejím skončení. Doba vylučování viru po odeznění klinických projevů je závislá mimo jiné na stavu imunity; u jedinců se sníženou imunitou může vylučování trvat déle než týden po normalizaci tělesné teploty. Obecně je zřejmě možné doporučit, aby po prodělání nemoci by měl člověk zůstat ještě týden v izolaci.
 
Většina nemocných se nakazí jedním ze dvou způsobů. Prvním a nejnápadnějším je nákaza vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu. Infekční aerosol vzniká zejména při kýchání a při kašli. Mikrokapénky obsahující velká množství viru se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech. Dostanou-li se mikrokapénky na sliznice dosud zdravého člověka, snadno u něj vyvolají infekci.
 
Druhým, rovněž velmi častým způsobem šíření nákazy, je přenos kontaktem. V tomto případě jde o to, že sekrety z nosu, úst a dýchacích cest nemocného, včetně slz, obsahují virus, který v zaschlém sekretu přetrvává na površích předmětů různě dlouhou dobu, v závislosti na okolních podmínkách. Na pokožce rukou vydrží řádově desítky minut, na povrchu kapesníků, ale i na držadlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů. K nákaze dochází nejčastěji tak, že si dosud zdravý člověk nejprve kontaminuje ruce dotykem znečištěného předmětu, a pak si rukama zanese infekci do nosu, úst nebo očí.
 
Používání roušek a respirátorů
 
Jednoduché papírové nebo látkové roušky poskytují částečnou ochranu několik desítek minut, přesněji do té doby, než působením vlastního dechu zvlhnou. Látkové roušky je možné opakovaně použít pro přeprání ve vodě teplejší než 60 °C a případném přežehlení, papírové roušky jsou jednorázové. Respirátory, které poskytují vyšší stupeň ochrany, lépe těsní a déle chrání. Používají je především zdravotníci, kteří jsou vystaveni značnému riziku infekce po dlouhou část své pracovní doby.
 
Některé respirátory jsou opatřeny ventilem. Před jejich použitím je nutné si ujasnit, o jaký ventil jde. Výdechový ventil umožňuje snadný výdech, vzduch při výdechu odchází ventilem a není tedy filtrován. Tento typ respirátoru je určen pro ochranu zdravých osob, které se nacházejí v rizikovém prostředí. Naopak existují respirátory opatření vdechovým ventilem, kde je usnadněn vdech a filtruje se vydechovaný vzduch; tyto respirátory mají používat nemocní lidé, aby infekci nešířili dál.
 
Dále je vhodné rozlišovat, v jakých situacích jsou roušky potřeba a v jakých nikoli.
 
Při pobytu ve volné přírodě (procházky, sport, venčení psů) bez kontaktů s ostatními lidmi (zbytečně se nepřibližovat, nedávat se do řeči) je riziko přenosu minimální a nošení roušky tedy není potřeba. Přenos by mohl hrozit v případech, kdy je venku velká koncentrace lidí – to je typické pro asijská velkoměsta, proto je tam již běžným zvykem nosit roušku na veřejnosti. U nás by taková situace mohla nastat například při čekání ve frontě.
 
Nemocný člověk, u něhož byla infekce koronavirem prokázána nebo který má příznaky jakékoli respirační infekce, by naopak roušku nosit měl. Rouška má v tomto případě dvojí účel: omezuje vylučování viru do okolí a zároveň působí jako optický signál, který varuje kolemjdoucí, aby s takto označeným jedincem nevstupovali do kontaktu.
 
V uzavřených prostorách se potřeba roušky musí posuzovat individuálně, v závislosti na čtyřech okolnostech: hustota lidí; riziko, že některý z přítomných je zasažen infekcí; přítomnost seniorů a oslabených osob; možnost účinného větrání. Roušku by měl nosit každý, kdo má projevy respirační infekce, ale samozřejmě ji mohou nosit i ti, kteří se potřebují chránit.
 
Jak se má v době epidemie chránit člověk, který je dosud zdravý
 
1) Vyvarovat se kontaktů s lidmi, kteří mají projevy infekce dýchacích cest, zejména jde-li o situace, kdy dochází k vzniku infekčního aerosolu. Riziko přenosu infekce je větší při déletrvajícím kontaktu a tehdy, jestliže k expozici došlo v uzavřeném prostoru. Cestování metrem je z tohoto hlediska rizikovější než cestování tramvají nebo autobusem.
 
2) Pro přímou osobní ochranu před infekcí aerosolem je možné použít ústenku čili roušku; k tomu je vhodné současně nosit brýle jako ochranu očí. Ochrana je tím lepší, čím lépe rouška na obličej doléhá.
 
3) Ochranou proti přenosu kontaktem je co nejvyšší hygiena rukou. Doporučuje se mýt si ruce důkladně mýdlem vždy po příchodu domů. Je nezbytné vyvarovat se v maximální možné míře sahání na předměty, kterých se nedávno dotýkalo mnoho jiných lidí (držadla, tlačítka, kliky). Při častějším pobytu ve veřejných prostorách se doporučuje pořídit si dezinfekční prostředek na ruce ve spreji, eventuálně používat rukavice. Zvláštní pozornost je v tomto ohledu třeba věnovat malým dětem, které by v dopravních prostředcích měly mít rukavice. V obchodech pozor na volně ložené potraviny, které se bez další úpravy konzumují (housky a rohlíky v kontejnerech). K placení je lépe používat karty a nezapomínat na hygienu rukou i po zadání PIN.
 
4) Po dotyku předmětů, které mohly být kontaminovány, si člověk nemá sahat na obličej, především na do okolí očí, nosu a úst dříve, nežli si důkladně očistil ruce.
 
5) Místnosti, ve kterých se lidé zdržují delší dobu, je vhodné často větrat.
 
Jako příklad z běžného života je možné uvést, jak by mělo vypadat cestování taxíkem: Ohleduplný taxikář auto po každém zákazníkovi vyvětrá. Sám nosí roušku, protože neví, kdo k němu přisedne. Každý nový cestující nastoupí v roušce, protože si nemůže být jist, kdo se v taxíku vezl v poslední době. Po opuštění taxíku si cestující při nejbližší příležitosti umyje nebo vydezinfikuje ruce, protože se v autě dotýkal sedadla, madla nebo jiných předmětů.
 
Co má dělat člověk v karanténě, který byl v kontaktu s infekcí a přitom je subjektivně zdravý
 
1) Člověk v karanténě se nesmí stýkat s jinými lidmi, zejména ne s těmi, kterým by hrozil těžší průběh infekce (senioři, osoby s poruchou imunity). Musí-li vyjít z domova, např. na nezbytný nákup, měl by mít ústenku. (Je třeba dodat, že nošení ústenky je důležité hlavně jako optický signál pro okolí. Dokud je člověk zdráv a z dýchacích cest neodcházejí žádné sekrety, je riziko přenosu nákazy vzdušnou cestou minimální.) Člověk v karanténě smí sám chodit do přírody, venčit psa apod., pokud tomu nebrání nějaké speciální ustanovení nebo omezení.
 
2) Nemá cenu v této fázi usilovat o vyšetření na přítomnost koronaviru. Případný pozitivní výsledek pouze potvrdí, že člověk má v sobě infekci; dokud je však subjektivně zdráv, je jeho režim stejný jako v karanténě, nic se nemění. Jestliže bude výsledek testu negativní, znamená to, že v danou chvíli člověk virus nevylučuje; nicméně inkubační doba běží a již následující den může nemoc propuknout. Negativní výsledek testu tedy nelze považovat za jakési vystavení bezinfekčnosti; jeho platnost není větší než 24 hodin.
 
Jak má postupovat člověk, který má projevy jakékoli respirační infekce
 
1) V době epidemie by se každý takový člověk měl chovat tak, jako kdyby měl koronavirovou infekci již prokázanou. Především tedy zůstat doma a nešířit infekci mezi ostatní lidi.
 
2) Podle současných nařízení má člověk s příznaky infekce dolních dýchacích cest (horečka, kašel, případně dušnost) své onemocnění telefonicky ohlásit pracovníkům spádové hygienické stanice. Ti rozhodnou o tom, jestli je potřebné provést vyšetření na průkaz koronaviru.
 
3) Základní hygienická opatření k zábraně šíření infekce jsou všeobecně známa:
 
· Kašlat a kýchat do kapesníku na jedno použití nebo loketní jamky, nikoli do dlaně.
· Ke smrkání používat jen papírové kapesníky, které se hned po použití vyhazují do odpadkových nádob nebo do igelitového sáčku; rozhodně by se neměly vracet zpět do kapes nebo do kabelek.
· Mýt nebo dezinfikovat si ruce po smrkání nebo jiné manipulaci se sekrety z dýchacích cest.
 
4) Jestliže je z nějakého důvodu nezbytné vyjít z domova mezi ostatní lidi, pak jedině s nasazenou ústenkou nebo maskou. Je zejména nutné zabránit přímému i nepřímému kontaktu se seniory a oslabenými osobami.
 
5) Protože proti koronavirům dosud není k dispozici žádná účinná specifická léčba, doporučuje se aspoň podporovat stav imunitního systému, tj. dostatečně spát, zdravě se stravovat, užívat vitamin C a podobně. V současné době probíhá intenzivní výzkum možných protivirových léků a je pravděpodobné, že během několika měsíců by tyto přípravky mohly být k dispozici pro léčbu těžkých případů koronavirové infekce. Je nutno ještě dodat, že antivirotika určená k léčbě chřipky (oseltamivir, přípravek Tamiflu) jsou vůči koronavirům zcela neúčinná.
 
6) Lékařskou pohotovostní službu má smysl volat při podezření na komplikaci koronavirové infekce, především tehdy, jestliže člověk pociťuje narůstající dušnost. V takovém případě je obvykle potřeba hospitalizace.
 
Na závěr
 
Úplně nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a nepanikařit. Naše dosavadní znalosti o průběhu epidemie svědčí o tom, že koronavirová infekce je při správném chování do značné míry srovnatelná s chřipkou. Ano, je zřejmé, velká část naší populace tuto infekci prodělá, ale naprostá většina postižených se brzy uzdraví bez jakýchkoli zdravotních následků.
 
17.3.2020
 
Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D.
Klinika infekčních nemocí 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha

Roušky zdarma ušije Evona

Chrudim – Roušky a ochranné prostředky obecně jsou nedostatkovým zbožím. Stát je shání, kde se dá, město však také nezahálí. Již v pondělí starosta František Pilný (ANO 2011) avizoval, že probíhají jednání s několika textilními firmami, které by roušky mohly šít. Jedním z těchto podniků byla chrudimská Evona.

Právě jednání s Evonou dopadla dobře. „Společnost Evona Chrudim se rozhodla přerušit výrobu všeho zboží a bude vyrábět zdarma roušky. Distribuce proběhne přes městský úřad a městskou policii. Nejprve musíme vybavit policisty, hasiče, prodavače, pošťáky. Ale výrobní kapacita by měla umožnit velkou výrobu aneb rouška z Evony každému Chrudimákovi. Dáme vědět systém distribuce,“ uvádí starosta Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:16081:]]

V souvislosti s nedostatkem roušek pro všechny, kdo je nejvíce potřebují, vypraví vláda ČR do Číny sedm letadel, která by měla přivézt až pět milionů roušek a 150 tisíc rychlostestů na coronavirus. Děje se tak sice pozdě, ale existuje předpoklad, že i toto opožděné opatření přinese své pozitivní výsledky. Mezitím se stále více lidí osměluje roušku nosit i tam, kde na ně dříve hleděli přes prsty; tedy do obchodů. Mezitím také hygienik rozhodl, že se nebudou sdělovat počty nakažených na území jednotlivých obcí s rozšířenou pravomocí. 

Nabídka pomoci seniorům

Chrudim – Skupinou, která je suverénně nejvíce ohrožena pandemií coronaviru, jsou senioři. Mnohdy se těžko orientují ve stále se měnících nařízeních a zákazech, obtížně reagují na změny, kterých je v této těžké době velké množství. Pomocnou ruku jim podává jak město, tak Český červený kříž.

 

MĚSTO CHRUDIM Z DŮVODU VYHLÁŠENÍ KARANTÉNY SENIORŮM NEDOPORUČUJE:

  • navštěvovat obchody,

  • chodit na návštěvy,

  • přijímat návštěvy,

  • navštěvovat lékaře bez předchozí telefonické domluvy.

 

Pokud vám rodina ani sousedé nemohou pomoci, hledejte pomoc na bezplatné lince 800 477 774.

S čím vám dobrovolníci mohou pomoci?

  • S nákupem nezbytně nutných potravin a drogerie,

  • vyzvednutím receptů, léků a zdravotních pomůcek,

  • zajištěním stravování,

  • radou, na koho se obrátit v případě zhoršení zdravotního stavu.

 

Víte o osamělé osobě či seniorovi?

Volejte na 800 477 774 nebo pište na e-mail seniori@cckchrudim.cz.

 

Chcete pomoci pomáhat?

Chcete se zapojit jako dobrovolník do pomoci ostatním? Neváhejte se zaregistrovat na www.pomahamechrudimsku.cz nebo na emailu dobrovolnici@cckchrudim.cz či telefonu 603 492 425.

Roušky: zjistěte, k čemu slouží a jak je správně používat

Mall.cz – Kvůli epidemii nového koronaviru začali Češi masivně vykupovat papírové roušky. Spousta lidí ale ve skutečnosti neví, k čemu roušky slouží a jak je správně používat. A jaký je rozdíl mezi rouškou a respirátorem? Poradíme vám v článku.
 
Velké množství lidí si myslí, že je papírové roušky ochrání před nákazou. To je velký omyl. Roušky neslouží k tomu, aby vás před viry ochránily. Naopak slouží k tomu, abyste vy nenakazili ostatní, pokud už jste nemocní.
 
Pokud nemocný zakašle nebo kýchne, vypustí kapénky s viry do vzdálenosti až 1,5 metru. Roušky slouží k tomu, aby virům v takto širokém rozletu zabránily. Nakažený přes roušku při zakašlání viry stále vypustí, ale v omezeném množství. Z toho důvodu rouška neslouží jako ochrana před viry – pokud se viry dostanou přes roušku ven, dostanou se i dovnitř.
 
Jinak je to s bakteriemi. Ty jsou totiž větší než viry a rouška, a proto je bez problému zachytí ven i dovnitř. Mezi bakterie patří například angína nebo borelióza a rouška vás před nimi ochrání. Viry jako chřipka nebo nový koronavirus však rouškou proniknou.
 
 
Kdy roušku nosit
 
Podle pokynů Světové zdravotnické organizace noste roušku, když:
* kašlete nebo kýcháte, abyste omezili přenos kapének obsahujících viry,
* jste v pravidelném kontaktu s nemocnou osobou – v tomto případě je rouška lepší než žádná ochrana,
* se vrátíte z oblasti, kde právě probíhá epidemie, a jste doma v izolaci s dalšími lidmi. V tomto případě pro větší účinnost noste také rukavice a ochranné brýle.
Pozor: Pokud máte podezření, že jste se novým koronavirem nakazili (máte příznaky jako kašel, teplotu nad 38 stupňů nebo bolesti svalů), v žádném případě nechoďte ven mezi lidi a zavolejte:
* svému praktickému lékaři,
* linku 1212
* nebo infolinku státního zdravotnického ústavu na číslech 724 810 106 a 725 191 367.
 
Viry se šíří velmi rychle a každým kontaktem s lidmi vážně ohrožujete jejich zdraví. Třeba v případě nového koronaviru má sice 80 % případů lehký průběh, ale virus představuje velkou hrozbou pro lidi nad 65 let a pro osoby s oslabeným imunitním systémem.
 
Nošení roušky omezuje šíření virů jen v případě, že si spolu s ním správně myjete ruce. Doporučený postup mytí rukou podle Světové zdravotnické organizace se dozvíte v tomto článku.
 
Jak bezpečně zacházet s rouškou
 
1. Nejprve si umyjte nebo dezinfikujte ruce, ať viry zachycené na rukou nepřenesete na roušku.
2. Rouškou si zakryjte nos a ústa a přesvědčte se, že mezi vaším obličejem a rouškou nejsou žádné mezery.
3. Během nošení se roušky nedotýkejte. Pokud se jí dotknete, hned si ruce umyjte nebo vydezinfikujte. Rouška slouží jako filtr a kapénky s virem se do ní zachytávají.
4. Jakmile rouška zvlhne, vyhoďte ji do uzavřeného koše a vezměte si novou. Roušky na jedno použití nikdy nepoužívejte znovu.
5. Roušku sundávejte zezadu a nedotýkejte se přední části. Poté si umyjte nebo vydezinfikujte ruce.
 
Papírové roušky mají účinnost pouze desítky minut. Jakmile zvlhnou, jejich ochranná funkce klesá. Proto roušky pravidelně vyměňujte.
 
 
Roušky vs. respirátory
 
Jak už bylo řečeno, roušky slouží k tomu, abyste nemoc nešířili dál. Jako aktivní obrana proti virům naopak slouží respirátory z nanovláken s filtrační třídou FFP3 a částečně FFP2. Čím vyšší FFP, tím vyšší ochranu respirátor poskytuje.
 
* Respirátory FFP1 ochrání před většími pevnými částicemi, například uhličitanem vápenatým. Proto se používají jako ochranná pomůcka ve stavebnictví.
 
 
* FFP2 zabrání vdechnutí dráždivých látek v pevném a kapalném skupenství, například uhličitanu sodného, který se používá pro zvyšování pH v bazénu,
 
 
* FFP3 ochrání před viry, radioaktivními látkami a vysoce toxickými látkami, proto je nosí například lékaři.
 
 
Respirátory dělíme také podle filtrační účinnosti, to znamená kolik % látek odfiltrují:
 
* FFP1 odfiltruje 80 % látek,
* FFP2 zamezí vnikutí 94 % látek
* a FFP3 odfiltruje 99 % látek.
 
Respirátory ale v současnosti nejsou veřejnosti dostupné a přístup k nim má pouze zdravotnický personál.
 

Proč je karanténa prospěšná? Podle dat mírní rychlost šíření nákazy a ‚zachraňuje‘ nemocnice

Český rozhlas – Opatření, která v souvislosti s celosvětovou epidemií koronaviru v úterý přijala Bezpečnostní rada státu, nejsou podle odborníků přehnaná. Poukazuje na to i čerstvá zahraniční studie. Omezení kontaktu mezi lidmi – s čímž souvisí uzavření škol či zákaz některých akcí – může zásadně ovlivnit další šíření nemoci. Klíčové ale je, jak budou lidé nařízení dodržovat. V Česku dosud bylo potvrzeno 61 nakažených.
 
Premiér Andrej Babiš (ANO) mimořádná opatření vyhlásil v úterý dopoledne po jednání Bezpečnostní rady státu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zároveň zopakoval sérii doporučení: nepodávat si ruce, nelíbat se a nepřibližovat se k lidem.
Epidemiologové se ve studii, kterou zveřejnil zdravotnický magazín The Lancet, shodují, že nelze přesně určit, kde se virus bude v nadcházejících týdnech či měsících šířit. Díky zavádění různých opatření lze ale kontrolovat, jakou rychlostí k tomu dojde.
 
Sociální distancování

Nový typ koronaviru se přenáší především vzduchem, přímo od infikovaných. Opatření jako izolace, dobrá hygiena a omezení veřejných akcí tedy spadají do strategie, kterou epidemiologové nazývají „sociální distancování“.
Jde o praxi běžně používanou ke kontrole šíření chřipky. Ta je současnému koronaviru podobná způsobem přenosu a je celosvětově odpovědná za odhadem stovky tisíc úmrtí ročně, jak informoval magazín The Economist.
 
Rychlost šíření nákazy vědci nazývají epidemickou křivkou. Je-li míra reprodukce případů vysoká, počet nově infikovaných prudce roste, zatímco počet uzdravených stagnuje. Pokud je naopak míra reprodukce viru nízká, daří se lépe nakažené uzdravovat.
Cílem preventivních opatření tedy není zcela zamezit výskytu nových případů, ale vyrovnat epidemickou křivku tak, aby se infekce šířila pomaleji.
 
 
Podle epidemiologů narovnání křivky přináší dvě zásadní výhody. První je zmírnění náporu na zdravotnická zařízení, která na prudký nárůst pacientů nemusí být připravena. Vypořádat se s infikovanými postupně je snazší, taková léčba také znamená méně úmrtí.
Za druhé, celkový počet infekcí v průběhu epidemie může být nižší.
„Lidé ve Wu-chanu umírali asi častěji než jinde ve světě, protože zdravotnický systém už je nebyl schopen absorbovat. Nebyl tam doktor, který je zkontroluje, ventilátor, který se jim poskytne. Kapacity byly vyčerpány,“ řekl v podcastu Vinohradská 12 infektolog David Řezáč z Ústřední vojenské nemocnice Praha.
 
Řidič, zlomový případ

Epidemiologové průběh rozdělují do několika fází. V první se případy nákazy objevují sporadicky. U většiny pacientů tak lze dohledat, kde či od koho se nakazili. Úřady jsou tedy schopné kontaktovat a testovat lidi v jejich sociálním okruhu. V Česku se jednalo o všechny případy nákazy až do úterního dopoledne.
 
Druhá fáze nastává, objeví-li se infikovaný, který o své nemoci doposud nevěděl, a není jisté, kdy se nakazil. Ztrácí se možnost vystopovat, kdo s ním mohl přijít do styku.
Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula za takový případ označil pražského řidiče Uberu. „Je to pro nás známka toho, že už můžeme mít v komunitě řadu případů, které mohou být potenciálně nebezpečné,“ přiblížil Prymula v rozhovoru pro Radiožurnál .
Epidemiologové se pak shodují, že v této fázi je důležité křivku udržet co nejníže. Jen tak se podaří poskytnout péči všem, kteří ji potřebují. Sociální distancování je efektivní metodou, jak toho dosáhnout.
 
Kapacity stačí

Co do počtu lůžek na infekčních odděleních je Česko podle infektologa Řezáče vybaveno dostatečně.
„Můj soukromý odhad je, že desítky (dejme tomu až pár stovek případů) jsme schopni poměrně bez problémů zvládnout, aniž by si někdo všiml, že by ve zdravotnickém systému něco přestalo fungovat nebo by to byl problém,“ hodnotí.
Odhaduje, že disponujeme zhruba tisícovkou lůžek na infekčních klinikách. Dost je podle něj také lékařů se zaměřením na infekční choroby.
„Pokud by počet nakažených přesáhl kapacitu infekčních lůžek, tak si myslím, že spousta lidí bude prostě stonat doma,“ dodává.
 
Veřejnost je Achillova pata
 
Preventivní opatření jsou podle něj na papíře jednoduchá, složitější je ale jejich uvádění do praxe. To závisí na odpovědném chování veřejnosti. 
„To je ta Achillova pata. Lidé opatření samozřejmě nedodržují. Projeďte se někdy tramvají v zimním období a uvidíte, kolik lidí tam kašle nejen do ruky (podle lékařů je nejefektivnějším kašlání i kýchání do loketní jamky – pozn. red.), ale vlastně kašle úplně do volného prostoru,“ pokračuje lékař.
Představa, že šíření koronaviru zastaví jen nošení roušek nebo správné mytí rukou, je podle něj lichá. „Za řeč stojí, že by si lidé měli uvědomit, že opravdu není normální, když je někdo nemocný, tak chodí do práce,“ vysvětluje.
Možný nátlak ze strany zaměstnavatelů hodnotí jako krátkozraký. „Přijde jeden nemocný do práce a nakazí další dva, a ten problém je ještě větší. Lidé s ,rýmičkami‘ a s běžným nachlazením přesto do práce chodí a dělají to i zdravotníci,“ míní Řezáč.
Mezi nejdůležitější opatření řadí právě karanténu. „To je opravdu věc, která funguje. Ukázalo se to i u minulých epidemií, ať už to byl SARS, nebo MERS.“
Světová zdravotnická organizace (WHO) doposud nevyhlásila šíření nemoci COVID-19 za pandemii neboli nemoc s vysokou incidencí po celém světě. Podle odborníků ale nynější situace, kdy se vysoký počet infikovaných objevuje mimo Čínu v Itálii, Íránu či Jižní Koreji, naznačuje, že je virus globální hrozbou.
Souhrnná data hovoří o více než 114 tisících nakažených, 64 tisících vyléčených a čtyřech tisících mrtvých.
 
Nella Krawiecová, Český rozhlas
 
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/koronavirus-cesko-karantena-preventivni-opatreni-andrej-babis-data-evropa_2003101915_nkr?fbclid=IwAR3Kr5pXFtX-OiOgtoo-UE9g6oPBWCUQCfYPtOeJ3dTFozVmqgGKgEOtT3A 
 
 
Nouzový stav (platné k 12.3.2020)

* Zákaz vstupu pro cizince (od páteční půlnoci 13.3.2020):
Vláda zakázala vstup do ČR cizincům z 13 rizikových oblastí, je mezi nimi například Čína, Jižní Korea, Írán, Itálie, ale i Rakousko, Německo, Španělsko, Švýcarsko, Dánsko, Belgie, Holandsko, Švédsko, Velká Británie nebo Francie. Výjimkou jsou cizinci s přechodným pobytem v Česku nad 90 dní nebo cizinci s trvalým pobytem.
* Zákaz vstupu do rizikových oblastí (od páteční půlnoci 13.3.2020):
Kabinet současně zakázal českým občanům a cizincům s trvalým i přechodným pobytem cestovat do rizikových oblastí. Výjimku mají lidé, kteří dojíždějí do příhraničí za prací
* Zákaz pro osobní dopravce (od soboty 14.3.2020):
Začne platit také zákaz pro dopravce přepravovat přes hranice více než devět lidí.
* Zákaz akcí nad 30 osob (od pátku 13.3.2020 6.00 hodin):
Zakazují se také divadelní, filmová a další kulturní představení, stejně tak sportovní, náboženské i další akce jako poutě či ochutnávky, a to jak veřejné, tak soukromé s účastí nad 30 lidí. Zákaz se nevztahuje na zasedání ústavních a veřejných orgánů, rovněž zákaz neplatí pro pohřby.
* Zákaz vstupu do restaurací večer (od pátku 13.3.20 20.00 hodin): Kabinet také zakázal chodit do restaurací v čase od 20. hodiny do 6. hodiny ranní.
* Zákaz restaurací v nákupních centrech (od pátku 13.3.2020 6.00 hodin):
Bude platit rovněž zákaz činnosti stravovacích služeb, které jsou umístěné v nákupních centrech s plochou větší než 5 tisíc metrů čtverečních.
* Zákaz vstupu do posiloven, klubů a knihoven (od pátku 13.3.2020 6.00 hodin):
Začne platit zákaz vstupu do posilovny, na koupaliště, do solárií, saun, wellness center, do hudebních a zábavních klubů, veřejných knihoven a galerií.
 
Kam telefonovat
* 724 810 106
* 725 191 367
Pokud jsou obě linky obsazeny, volejte přímo na příslušnou krajskou hygienickou stanici. Další informace naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví.
 
Jak postupovat při návratu z Itálie apod.

1. Zůstat po příjezdu doma.
2. Telefonicky kontaktovat svého lékaře či krajskou hygienickou stanici a poradit se na dalším postupu.
3. Při výskytu příznaků po příjezdu ze zasažených oblastí se důrazně nedoporučuje chodit do ordinace lékaře.
Jaké jsou příznaky:
* horečka (v 87,9 % případů)
* suchý kašel (67,7 %)
* únava (38,1 %)
* zahlenění (33,4 %)
* další příznaky
 
Jak se chránit

1. Pravidelné mytí rukou mýdlem a vodou.
2. Vyhýbání se kontaktu s člověkem, který jeví příznaky onemocnění.
3. Používání dezinfekčních prostředků.
4. Nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.
5. Zvážit cesty do zahraničí.
6. Preventivní opatření podle ministerstva zdravotnictví.
 
 

Vláda zakázala akce nad 100 účastníků, ruší se výuka ve školách

Praha/Chrudim – V souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru ve světě ministerstvo zdravotnictví systematicky monitoruje situaci a je v úzkém spojení jak s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), tak i s experty ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Nákaza COVID-19 v České republice:

  • Od úterý 10. března 2020 od 18.00 budou zakázány všechny kulturní, sportovní a společenské akce nad 100 účastníků.

  • Od středy bude do odvolání přerušena výuka ve všech základních a středních školách.

Testy ve Státním zdravotním ústavu potvrdily případy lidí, kteří se nakazili koronavirem v zahraničí, a v pondělí 9. března byla potvrzena nákaza člověka, který nemá cestovatelskou anamnézu. U všech je průběh nemoci mírný. Hygienici nyní provádí potřebná epidemiologická šetření včetně dohledávání všech osob, se kterými přišli nakažení do blízkého kontaktu. Na stránkách ministerstva zdravotnictví najdete denně aktualizované počty a výsledky testů

„Neberte nám saunování,“ žádají ženy v petici

Chrudim – „Neberte nám saunu,“ říkají ženy, které rády využívají této služby poskytované Sportovními areály města Chrudim. Ve hře je totiž varianta, že jedno saunování, které je určeno pouze dámám a slečnám, přijde zrušit a místo něj se zavede sauna společná. Ženám by tak zůstal jen jeden den „sólo“.

Zainteresované uživatelky sauny proto vytvořily petici, kterou směřují na Luďka Marouska, šéfa sportovních areálů. V dokumentu, pod nímž jsou jako autorky uvedeny Marika Komárková, Radmila Vlčková a Zdenka Hronová, dámy žádají, aby otevírací doba v sauně Sportovních areálů města Chrudim zůstala pro ženy zachována ve stávajícím rozsahu – to jest v úterý a ve čtvrtek od 15 do 21 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:16075:]]

Dle vyjádření několika oslovených žen, tlak na zrušení jednoho dne vyhrazeného pouze pro ně, vychází z blíže nespecifikovaných míst ve vedení města. Právě tam si měly stěžovat dámy, které víkendy se svými muži tráví na zahrádkách a chalupách, takže nemohou využít společné saunovací dny v pátek, sobotu a neděli. Proč „netlačí“ spíše na zrušení jednoho „solo“ dne mužů? Protože saunu v hojné míře využívají i místní „paragáni“ a ti by s tímto rozhodně nesouhlasili.

Konečné slovo v této kauze bude mít právě Luděk Marousek.