Chrudim – Nová vizuální identita města byla konečně odtajněna. Budí emoce a podle všeho zaslouženě. Převažují reakce mezi zastupiteli a jsou kladné, veřejnost už tak nadšená není. Přes prvotní odmítavý postoj si cestu k ní našel třeba i starosta města František Pilný.

Do poslední chvíle o podobě nového chrudimského vizuálu neměli tušení ani městští zastupitelé, což kriticky zhodnotil opoziční politik Petr Řezníček (SNK-ED). Zatímco politikům barvičky a fonty šéf komise pro komunikaci rady města Josef Káles mladší (Chrudimáci) tajil, jeho vlastní kolegové z komise již o nich čile rokovali.

Autorka vítězné koncepce v průběhu pondělního jednání městského zastupitelstva zdejším voleným zástupcům občanů osvětlila, proč zvolila řešení, které někteří jen těžko přijímají za své. Prim v něm hraje třeba oranžová barva, kterou však má většina obyvatel spojenu spíše se sociální demokracií než s městem s orlicí ve znaku. Právě obavy o pdoobu vlajky a znaku se mezi lidmi objevují nejčastěji

Obavy o úpravy znaku a vlajky ve smyslu nového designu však prý nejsou na místě. Půjde o sjednocení grafického vzhledu především městských organizací, jako jsou Chrudimská beseda, technické služby nebo městská sportoviště.

Chrudim – Jakmile napadne troška sněhu, vyjedou na silnice sypače s radlicí a solí. Nejinak se, bohužel, děje i na chodnících v centru města. Technické služby, které se o ně z velké části starají, jako by zapomněly na sérii článků v Chrudimských novinách, které rok co rok upozorňovaly na chybnost tohoto řešení.

Že sůl na chodnících i na silnicích nadělá mnohdy v důsledku víc škody než užitku, není žádným tajemstvím. V samotném historickém centru slaný roztok naleptává podezdívky domů, dostává se samozřejmě i do historicky cenných nemovitostí, morový sloup nevyjímaje. Především pískovec se poté doslova rozpadá před očima.

[[img:chrn_fullwidth:17119:]]

Sůl však dělá vrásky i majitelům psů. Slané mapy na obuvi nerad vidí každý, kdo nechodí v holínkách. V roce 2013 přitom tehdejší starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) vyslyšel stížnosti na solení chodníků, a technické služby tak začaly přednostně sypat spíše štěrkem a pískem. Nyní je však vše při starém a chodníky jsou prosolené jak slanečky.

[[img:chrn_fullwidth:17118:]]

Redakce Chrudimských novin se obrátila s dotazem na starostu Františka Pilného (ANO 2011), který slíbil, že situaci prověří. „Solit se přestalo z důvodu rozmetání soli na fasády domů, z toho důvodu technické služby pořídily novou techniku – válečkový sypač, který sůl jen pokládá. I tak se sype centrum drtí, ne vždy je to však z hlediska meteorologické situace a bezpečnosti občanů účinné – výjimečně používají sůl, většinou se jedná o první posyp v případě náledí nebo se tak řeší úseky, kde není drť účinná. Mají na paměti, že do centra patří drť, ale vhledem k bezpečnosti občas použijí sůl. Dnes z neznalosti projel velký sypač kolem pošty, bylo to jak sklo a zároveň to byl nový řidič, který si to neuvědomil,“ říká starosta.

Výzva médiím, vládě a ministrům k ukončení šíření hysterie a k zamyšlení nad psychikou národa

Příklad:
„Nejvíce nakažených na milion. ČR má za minulý týden nejhorší čísla na světě.“ (Mladá Fronta Dnes 4. 1. 2020)

Ve článku evidují „rekordních“ 932 nakažených na milion obyvatel. To znamená 93 na 100 000, 9,3 na 10 000, a tedy 0,9 na 1000 obyvatel. Tedy v městě s 10 000 občany je nakaženo devět z nich.

Takže pane šéfredaktore Plesle, tady máte správný titulek: „Přestože momentálně vedeme v počtu nakažených covidem-19 ve světě, stále to vychází na jednu osobu z tisíce.“

[[img:chrn_fullwidth:17100:Neurolog Martin J. Stránský]]

Další příklad:
„Krematorium Ostrava nestíhá zpopelnit všechny zemřelé, jejich počet kvůli koronaviru narůstá.“ (Lidové noviny 4. 1. 2021)

Teprve po dočtení prvního odstavce se dozvíme to podstatné: „V Ostravě je jediné krematorium v kraji, který je jedním z nejlidnatějších regionů České republiky.“

Kdo chce, snadno zjistí, že v Moravskoslezském kraji žije 1,2 milionu občanů, zatímco v sousedním Olomouckém kraji, (kde mají taky jediné krematorium), žije 632 000 občanů. Tam vše stíhají. O tom, že krematoria nejsou alikvotně umístěna dle počtu občanů, nenajdete v článku ani slovo.


Takže pane šéfredaktore Léko, tady máte správný titulek: „Zpomalení při zpopelňování zemřelých v Ostravě odhalilo, že v regionu (oproti ostatním) chybějí krematoria.“

Další příklad:
Ve všech novinách: „Země se stále drží v pátém, tedy nejhorším stupni PES.“

Když se podíváte na stránky MZ ČR, tak zjistíte, že se ke dnešku covidem-19 nakazilo 746 714 občanů, tedy 7 % populace, a že dnes (4. 1. 2021) je 119 561 občanů aktivně nakažených. Jedná se tedy o 1 % nakažených z celé populace (rozumí se jedno procento, tedy jeden ze sta lidí). Dále tamtéž zjistíte, že ke dnešku (4. 1. 2021) zemřelo 12 070 lidí, tedy 0,1 % (rozumí se jeden člověk z tisíce). Když dělíme počet nakažených covidem-19 počtem zemřelých, tak šance, že někdo nakažený CoV zemře, je 1,6 %.

Takže dámy a pánové, kteří toto šíříte, tady máte správný titulek: „Přestože jsme v nejhorším stupni PES, je úmrtnost nakažených stále pod 2 %.“

Vybral jsem pouze dva deníky, považované za „seriózní“. Ve všech ostatních mediích to ale není o nic lepší, o televizním zpravodajství vůbec nemluvě.

A co se týče politiků, tak si stačí poslechnout vystupování odborníků, střídajících se ministrů a dnes samozvaného „hlavního vakcinologa“ A. Babiše – každodenně s urputnou análností taktizují, modifikují vyhlášky tak, že ze všeho zbývá kočkoPES.

Jako lékař se ptám:

Kolik lidí zemřelo a zemře následkem mediální a vládní hysterie?

Jsme svědky rekordního nárůstu úzkosti a deprese, což zhoršuje všechny rizikové faktory pro tzv. „rychlé“ smrti, jako jsou mozkové mrtvice a srdeční infarkty.

Počet sebevražd se ztrojnásobil (9. 11. 2020 Medical Tribune).

Dále je tu omezení lékařské péče „běžných“ nemocí, jako je cukrovka, zvýšený krevní tlak atd.

Dále je tu odložení předem objednané péče, například vybavení ortézy či operace kyčle, takže pacienti žijí dál v bolestech.

Dále jsou tu poškození dětí, které jsou ponořeny do toxického prostředí digitální výuky na dálku, omezení příjmů matek, které s nimi musí zůstávat doma, a rozklad podnikatelského prostředí a všeho s tím spojeného.

Netvrdím, že se nemáme epidemii věnovat. Ale pánové a dámy, takhle ne.

MUDr. Martin J. Stránský, MD FACP
Asistentní klinický profesor neurologie, Yale
ředitel, Poliklinika Na Národní

Chrudim – O tom, že uvolněný místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) patří mezi ty nejlépe oblékané místní politické špičky, nepochybuje asi nikdo. Jeho vyladěný oděv a pěstěný vous oprávněně budí pozornost nejen v chrudimských ulicích. Teď se zdá, že místostarosta se rozhodl vstoupit jako model do oblasti reklamy.

Jeden z pozorných čtenářů Chrudimských novin hledal místo, kde by mohl strávit klidné týdny v lázních. Narazil tak i na hotel Spa & Kur Hotel Harvey ve Františkových lázních. Ubytovací zařízení samozřejmě nabízí i celou řadu luxusních procedur a také perfektně zrekonstruované pokoje. Část vybavení a také poskytované služby lze vidět ve fotogalerii.

[[img:chrn_fullwidth:17064:]]

Právě ve fotogalerii se pak nachází i obrázky, které zachycují prvního místostarostu města Chrudim Petra Lichteberga. Ležérně se prochází po parku, s nasazenými slunečními brýlemi zasněně hledí k lepším zítřkům.

[[img:chrn_fullwidth:17063:]]

Redakce oslovila vedení hotelu s žádostí o podrobnosti vzniku fotek, sám Lichtenberg poté, co neunesl jeden z povolebních vtípků, s redakcí Chrudimských novin nekomunikuje.

Chrudim – Na budovách Městského úřadu Chrudim zavlál hned první pracovní den nového roku černý prapor. V pondělí 4. ledna totiž navždy opustil řady chrudimského úřadu ing. Petr Kopecký. Coby vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje patřil nejen ke klíčovým osobnostem úřadu, ale také k výrazným postavám města.

Svou kariéru na městském úřadu započal v květnu 1995, i přes nevysoký věk 50 let tak byl jedním ze služebně nejstarších úředníků, mezi kolegy navíc velmi oblíbený. Po celou dobu působení zastával na městském úřadě exponované pozice. Nejen díky svému poslednímu postu byl nedocenitelným tahounem mnoha projektů města, ale také důležitým spolupracovníkem všech polistopadových starostů Chrudimi.

„Když jsem v roce 2018 nastoupil do pozice starosty, byl to právě Petr Kopecký, který mi uměl nastavovat zrcadlo a snažil se i směrovat, co a jak by se mělo dělat,“ říká starosta František Pilný. „Úředníci se rozdělují na ty, kteří chtějí problém vyřešit, a na ty, kteří mají tendenci hledat důvod, proč něco nejde. Petr Kopecký patřil do první skupiny. Byl nesmírně pracovitý a energický. Pro někoho mohl být i rozporuplnou postavou, protože nevyšel všem vstříc. Na někoho byl možná příliš přímý. I to je život schopného úředníka. Petře, budeš nám tu chybět,“ vzkazuje starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:17060:]]

„Zpráva o odchodu člověka, který mi byl po léta blízký, působí jako náhlý studený stín. Člověka zamrazí, zachvěje se. Dalo by se mluvit o řadě vzájemných, někdy i velmi vyostřených debat při řešení rozvojových projektů města. Ty ovšem většinou končily vzájemným pochopením a porozuměním,“ říká Petr Řezníček, chrudimský starosta z let 2010–2018. „Všichni v zesnulém Petru Kopeckém ztrácíme muže činorodého, energického, rázného, ale přitom veselého a přátelského. Smířit se z myšlenou, že Petr Kopecký zůstává jen v mé paměti, je pro mne přetěžký úkol,“ dodává.

„Asi nejvíc uloženou mám vzpomínku, kterak jsem nastoupil v létě 2004 jako úplně čerstvý místostarosta a šel probrat s Petrem jako s vedoucím odboru rozvoje své plány a vize; chvíli mě poslouchal a pak mě tak trochu usadil se slovy, že takových místostarostů, jako jsem já, už ve funkci přežil asi pět. To ho podle mě charakterizuje hodně dobře: jednáním a přístupem někdy na hraně možného, ale v zásadě si tu hranu (většinou) uhlídal. Patřil také mezi ty, na které jsem se mohl vždycky spolehnout. Rád jsem s ním proto spolupracoval. Jenom těch místostarostů měl přežít ještě daleko víc, tohle bylo až příliš unáhlené,“ říká Jan Čechlovský, starosta Chrudimi z let 2006–2010.

 „Petra Kopeckého jsem znal téměř čtvrt století, jako starosta a později i jako kamarád. Na městský úřad nastupoval s podnikatelskou praxí, což ho trochu odlišovalo od ostatních úředníků. V jednáních byl rychlý, přímý, nekompromisní. V pracovních věcech jsem si Petra vždy cenil za věcnost, otevřenost, korektnost a loajalitu. V soukromí to byl člověk upřímný, veselý a především přátelský. Nejvíce jsem si u něho však cenil jeho spolehlivost. Co řekl, to platilo. Bylo mi ctí Petra znát a nazývat ho svým přítelem,“ říká Ladislav Libý, starosta z let 1998–2006.

Chrudim – Jedná se o jeden z místních evergreenů. Patří do stejné skupiny, jako opravy městských domů, rekonstrukce sportovní haly a neustále odkládané revitalizace sídlišť. Odsouvaná oprava kašny v parčíku před hotelem Centrál a revitalizace celé notně zanedbané zeelné plochy se opět vynořila z bažiny slibů politických špiček.

Téměř před rokem se ještě odstraňovaly potíže, které tato oprava kašny s sebou táhne. Přesto město počítalo s tím, že letos již dojde na vytouženou rekonstrukci. Nic takového se však nestalo, univerzální výmluvou pro tuto neschopnost zodpovědných politiků se nejspíše v letech budoucích stane „pandemie“ čínské chřipky, která paralyzovala život až na úroveň prvoků.

[[img:chrn_fullwidth:16989:]]

„Kašna se dočká opravy v příštím roce, už se jen ladí technické detaily. Dále dojde k odklonění cyklostezky od kašny. Chystají se také další úpravy, například parkování, sadové úpravy a další, ale tam se počítá s využitím dotačních titulů, na které čekáme,“ slibuje mluvčí města Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:16990:]]

Předpokladem generální rekonstrukce kašny je navrácení vzhledu kašny dle dochované původní dokumentace z roku 1962. Nově bude řešeno umístění technologické šachty s napojením na inženýrské sítě (přívod vody, kanalizace a elektro), umístění vodního prvku – jeden dominantní středový výtrysk a povrchová úprava kašny. V rozpočtu na příští rok tato akce nabobtnala na 2 550 00 korun.

Chrudim – „Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem,“ říkal kdysi jeden americký učenec. Když zasedá chrudimské městské zastupitelstvo, minimálně jedna věc je takřka jistá, a sice ta, že „kapři si rybník nevypustí“.

Kdo před pondělním jednáním, jež se opět protáhlo do pozdních večerních hodin, očekával, že si snad městští zastupitelé sníží odměny za výkon své funkce tak, jak navrhoval Roman Málek (Koalice pro Chrudim), očekával naivně. Nic takového se nestalo, nadšené jásání nad tímto návrhem zastánců úspor a přiškrcování vydávání městských peněz – Svobodných – ve velké zasedačce na Pardubické ulici slyšeno nebylo.

[[img:chrn_fullwidth:16961:]]

Uvolněný místostarosta Petr Lichtenberg byl sice v prvním hlasování pro, nicméně jeho kolega Josef Káles (oba Chrudimáci) se hlasování zdržel. Lichtenberga by se případné snížení částky nedotklo, protože je ve své funkci uvolněn.

Zdrželi se i dva Piráti. U dvou z nich to není žádné překvapení. Jsou totiž na odměnách od města doslova existenčně závislí – neuvolnění místostarostové Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek. Daniel Lebduška však hlasoval dokonce proti snižování výdajů města na odměny neuvolněným politikům. "Za prací našich místostarostů stojím a vážím si jí," tvrdí pirátský politik. O jakou práci jde a kde lze vidět výsledky pirátského snažení, to už nezmiňuje. 

Chrudim – Jak přesně probíhal spor mezi Ladislavou Rehortovou, obyvateli části Píšťov, nyní ulice Obce Ležáků, na straně jedné a vedením města na straně druhé, ví nejspíše jen jeho účastníci. Pravda obvykle leží někde uprostřed a dobrat se jí bývá nesnadné. Chrudimské noviny nyní přinášejí vyjádření současného starosty města Františka Pilného (ANO 2011).

„Nechali jsme vypracovat studii, kudy by se voda k paní Rehortové a vůbec do té lokality mohla táhnout. V zásadě jsou dvě možnosti – od kasáren nebo z Píšťov od rodinných domů. Následné pokračování záleží na vhodném dotačním programu, aby město nemuselo vše platit ze svého. Jakmile bude známá dotace, která se na toto dá použít, tak určitě požádáme,“ říká starosta Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:16835:]]

V souvislosti s touto „kauzou“ se na sociálních sítích objevily i kritické hlasy, které mířily na adresu stěžovatelky. Její slova také nepotvrdil bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Problémy s pitnou vodou přitom měli obyvatelé domů ležících v Píšťovech na druhé straně silnice. Svého času byl jedním z hlavních kritiků postupu města nynější poslanec a městský zastupitel David Kasal (ANO 2011).

Chrudim – Sportovní utkání i občasné kulturní akce. To vše se koná na hřišti TJ Sokol Topol. Ne všichni obyvatelé této bývalé samostatné obce však patří k těm, kdo tuto činnost vítají s nadšením. Nespokojenost dvou obyvatel Topole šla tak daleko, že si najali právníky a předložili svoji stížnost zastupitelstvu, respektive radě města.

Tito dva občané z Topole svou stížnost za pomoci právníka formulovali už koncem léta, a sice 31. srpna letošního roku. Vadí jim provoz na hřišti, a vyzvali proto vedení města, aby s tím něco udělalo. Radní vzali dokument na vědomí a doporučili zastupitelstvu několik bodů, jak s připomínkami Topoláků naložit.

Vydat vyhlášku, která by provoz na hřišti regulovala, město nemůže. V tomto směru tedy radnice stěžovatelům nejspíše nevyhoví. Starosta města obyvatele místní části nejspíše vyrozumí o vyřízení podnětu zastupitelstvem a ve spolupráci s osadním výborem bude jednat s vlastníkem a provozovatelem hřiště tak, aby došlo k vydání provozního řádu. Dále starosta, pokud budou městští zastupitelé souhlasit, doporučí TJ Sokol Topol vydání provozního řádu s ohledem na stížnosti na hluk ze strany majitelů domu číslo popisné 32.

Podle místních jde v tomto případě o chronické stěžovatele, kterým najednou začal vadit údajný hluk z hřiště. Celé roky totiž bylo vše v pořádku.

Chrudim – Podle všech předpokladů se mělo po sjezdu do Klobásova jezdit už koncem listopadu. Nyní to vypadá, že oficiální předání řidičům proběhne až začátkem prosince. Čekalo se roky, těch pár dnů už vlastně nehraje roli. I tady prý zaúřadoval coronavirus.

„Sjezd bude dokončen v novém termínu, a sice 10. prosince. K posunu původně avizovaného termínu 20. listopadu došlo z důvodu nedodání stožárů pouličního osvětlení včas – osvětlení je nepřekročitelná podmínka pro kolaudaci a bez něj není možné otevřít sjezd pro veřejnost. Prováděcí firma M-Silnice zpoždění dodávky odůvodňuje vyšší mocí, a to konkrétně pandemií virové choroby CIVID19 na straně dodavatele osvětlení,“ říká k posunu termínu místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Nunvář také optimisticky komentuje situaci, která se týká letošních velkých investicí ve městě. Je prý úspěchem, že se nakonec „zasekla“ jen jedna. „Když na jaře vypukla pandemie COVID19, tak jsem měl velké obavy o dokončení plánovaných investic města na rok 2020. Je třeba si připomenout, že tento rok byl výjimečně investičně našlapán. Náročná stavba rekonstrukce MŠ U Stadionu za cca 30 mil. Kč byla dokončena včas, tak aby byl zajištěn začátek nového školního roku. A i největší akce sezóny, dopravní terminál na nově pojmenovaném Popperově náměstí, za souhrnných cca 64 mil. Kč, se také stihla dokončit včas a již je hojně využívána. Souhrnně vzato covidové zpoždění postihlo až třetí největší projekt sezóny a to nakonec považuji za dobrý výsledek,“ uzavírá místostarosta Aleš Nunvář.