Chrudim – Dětem začaly prázdniny a přes nárůst počtu nakažených coronavirem v několika ohniscích po celé České republice se život vrací do normálu. Konečně jsme odložili roušky a zdá se také, že spousta akcí, které vypadaly zrušené, nakonec budou.

Až do 6. července máme volno a šestého také končí Loutkářská Chrudim. Máte-li rádi pimprlata, program představení najdete zde.

Hospůdka Peklo v Kraskově vás zve na hezké odpoledne s hudbou a dobrým jídlem a s každým pátým pivem za polovic, začátek v sobotu v 15 hodin. Hrát bude od 19 hodin kapela Max mini band. Ve stejný den i hodinu můžete v restauraci U Mrázků v Miřeticích zakousnout domácí bramboráky.

Šermířská vystoupení připravují na sobotu, neděli a pondělí na Lichnici a v neděli a pondělí v jedenáct hodin též na Košumberku.

Vracejí se také taneční zábavy. V sobotu v osm ji na hřišti pořádají v Nasavrkách místní fotbalisté, Třetí cenová zahraje v sobotu v osm v Otradově. Na sobotní osmou jste rovněž zváni do kulturního domu do Zhoře. Pouťová zábava se chystá na sobotní osmou i na fotbalovém hřišti v Luži.

V sobotu o půl šesté přivítejte léto společně s SDH Dolní Babákov u místní hasičárny. Čeká vás občerstvení v americkém stylu – hamburgery, lívance s javorovým sirupem, domácí limonády, míchané nápoje a spousta zábavy.

Hasiči Prosetín ve spolupráci SK Sokol Prosetín a OÚ Prosetín pořádají od sobotní půl páté odpoledne plné her, zábavy a adrenalinu. Těšit se můžete na spoustu her a soutěží nejen pro děti a batolata, ale i pro celé rodiny a dospělé, ukázku práce hasičů i bohatou tombolu, kde hlavní cenou bude opět notebook. Večer následuje taneční zábava s DJ, táborák (od 20. hodiny), opékaní špekáčků a na závěr ohňostroj.

Hezký víkend, milí čtenáři.

Chrudim – Být příslušníkem chrudimského 43. výsadkového praporu s sebou nese jistá privilegia. Krom červeného baretu a výsady nosit na rukávu „chrudimskou“ nášivku, dostávají vojáci, kteří úspěšně dokončili základní výsadkový kurz, strávili dva roky služby u výsadkářů a obdrželi doporučující stanovisko nadřízeného velitele, speciální nůž se jménem „Cháron“.

Jméno je to více než symbolické, protože Charón byl v řecké mytologii převozníkem duší do říše mrtvých. Koncem června, konkrétně 29., nastal den, na který výsadkáři dlouho čekali. Nejen proto, že to byl první nástup celého útvaru od vyhlášení nouzového stavu a konal se v předvečer Dne ozbrojených si Armády České republiky. Hlavním důvodem bylo očekávání prvních 71 výsadkářů, kterým byl předán zmiňovaný útočný nůž Cháron s právem jej doživotně nosit. Nikdo jiný než chrudimští výsadkáři totiž na tento nůž „nedosáhne“.

[[img:chrn_fullwidth:16150:]]

Nůž je ve výzbroji chrudimských „paragánů“ od roku 2000. Vojáci si ho hradí sami a je vždy slavnostně předáván s dekretem. Tvrdost čepele se pohybuje kolem 62 stupňů Rockwellovy škály. Toho je možné dosáhnout, při současně výjimečné houževnatosti, jen u excelentních práškových ocelí. Používá se proto špičková rakouská ocel K-390. Na levé straně čepele je logo „POT ŠETŘÍ KREV“. Na pravé straně čepele jsou loga tvůrce a výrobce nože a také číselné označení CH-213-04. To znamená: CH je výrobní série, 213 je pořadové číslo nože v sérii, 04 je rok výroby 2004. Na spodní části čepele je pilka určena k řezání padákové šňůry. Na vrchní části čepele opěrka palce. Mezi čepelí a rukojetí je jednostranná ocelová záštita. Na záštitě je také znak praporu. Autorem designu nože je ing. Roman Hippík.

Chrudim – Jde o kauzu starou osm let. V roce 2012 totiž parcela v Soukenické ulici, na níž před časem stával poměrně hezký domek, šířila do okolí semena všemožných plevelů. Chrudimské noviny se tomuto problému obšírně věnovaly a po medializaci došlo k nápravě. Obdobné potíže jsou nyní se zanedbanou plochou před hotelem Bohemia.

Prostředky, jimiž radnice disponuje a které umožňují zjednat nápravu, nejsou příliš bohaté. V případě hotelu Bohemia, kde prostor před budovou připomíná skutečně spíše zanedbané pole líného sedláka, je situace o to paradoxnější, že jde o pozemek pronajatý majitelům městem. Bují zde však plevele, které, stejně, jako v kdysi v Soukenické ulici, šíří svá semena na okolní parcely, chodníky nevyjímaje.

[[img:chrn_fullwidth:14603:]]

Nebylo by řešením posunout oplocenku až k samotné budově hotelu a travnaté prostranství využít nějak smysluplně? „Uvedený prostor má v dlouhodobém pronájmu majitel hotelu, takže toto řešení není možné. Jednání s majitelem hotelu Bohemia se v období koronavirové krize pozastavila, ale vedení města v nich bude během následujících měsíců pokračovat. Výsledek jednání by mohl být znám do konce letošního roku. S pronajímatelem se pokusíme domluvit, aby – než se zde začne budovat parkoviště – alespoň sekal trávu,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

Vokální skupina Nestejskáme si za dobu své pětileté existence připravila několik literárně hudebních pořadů, v nichž se snaží vyjádřit svůj vztah k životu, k hodnotám, které přinesla historie našeho národa, k umění, jehož cílem je přinášet do našich životů radost. Z hudebního seskupení se stala poměrně známá a vyhledávaná skupina, která ve svém působení brzy překročila rámec regionu. O působení hudební skupiny Nestejskáme si  hovořím s Janem Stejskalem.

Nestejskáme si vystupuje nejen na vernisážích a společenských akcích, ale jste zváni i na jiná zajímavá místa. Minulou sezonu jsem se s vámi například setkala v nádherném poutním místě ve Vraclavi. 

„Ano, loni to bylo jedno z posledních vystoupení, uzavírali jsme turistickou sezonu v barokním kostele sv. Mikuláše, kde je umístěno několik dřevěných plastik barokních soch. Se svým repertoárem jsme s úspěchem už vystupovali v zámcích, kostelech, domech pro seniory, tleskali nám v klášteře sv. Voršily v Kutné Hoře, v pražském Slovenském domě."

V kostele sv. Mikuláše ve Vraclavi

Nejenže si posluchači užijí váš koncert, ale zároveň se tak dostanou i na historická místa. Vracím se opět do prostředí kostelů a muzeí, vždyť mnohý návštěvník by do takových míst ani nezašel. Měla jsem příležitost zaslechnout větu při vašem literárně komponovaném pořadu v Muzeu barokních soch v Chrudimi, kdy se jeden z návštěvníků nechal slyšet, že na tomto místě je poprvé a ani netušil, že tu je něco tak krásného. Povedete svoji práci dál se stejným scénářem, tedy nejen nový program, ale i nová místa?

„V současné době, přerušené celosvětovou zdravotní situací, připravujeme pořad s názvem Můj rodný kraj. Jde o naše blízké Železné hory, které jsou dobře známy turistům, malířům-krajinářům, geologům, rekreantům a dalším. Naše pozornost se však zaměřila na hudebníky, kteří mají s tímto krajem něco společného. V programu zazní písně Zdeňka Fibicha, Antonína Dvořáka, Václava Jana Tomáška, Františka Vovsa včetně mých současných autorských písní. Ve vyprávění nezapomeneme ani na kantory, kteří se zasloužili o rozvoj hudební tradice našeho národa."

Hudba provází celý náš život. Působí na nás všechny, ať chceme nebo nechceme, ať příjemně či rušivě. Co pro Vás jako hudebníka znamená hudba?

„Jako konzument nebo hudebník snažil jsem se vždycky, aby pro mne byla zdrojem radosti a uspokojení. Ať máme rádi ten nebo onen druh hudby, měla by vyvolávat pocit harmonie. Špatností kolem nás je pořád dost. Hudba jako ostatně všechny druhy umění by nás měla naopak povznášet, vyvažovat negativní stránky našeho života a přinášet pocit radosti a uspokojení."

Nejen hudba Vás provází, ale Vaše knižní trilogie nechybí pomalu v žádné chrudimské soukromé knihovně, lidé ji kupují jako dárek pro své blízké, kteří žijí dál od svého rodného města, budete pokračovat v tomto zajímavém vyprávění?

„Čtenáři se mohou těšit na knížku, která je na podobné téma. Bude to „Příběh ze Železných hor“, kterou budou doprovázet skvělé ilustrace Aleny Šinkové. Příběh, který se v knížce odehrává, je příběhem dvojice, která připravuje koncert na téma „Hudba Železných hor“. Snaží se zachytit atmosféru tohoto kraje, ukazuje na potřebu dobrých mezilidských vztahů, na potřebu lásky a radosti, k nimž tento kouzelný kraj dává příležitost."

Přeji Vám mnoho vnímavých posluchačů a těším se s nimi na další komponované programy vokální skupiny Nestejskáme si.

Chrudim – Ještě donedávna nemusel cestující vlakem ani otevřít oči, a přesto dobře věděl, kde „železný oř“ zastavil. Každé nádraží, každé město se ohlásilo svou charakteristickou znělkou. Státy mají své hymny, disponují jimi i fotbalové kluby. Svoji znělku mělo mít i místní městské zastupitelstvo.

Jaká hudba, jaká píseň je pro druhé největší město Pardubického kraje charakteristická? Snad tento lidový popěvek, který však zná málokterý Chrudimák. Většinově ateistická společnost si ho také jen těžko od srdce zanotuje. Starosta František Pilný (ANO 2011) proto pověřil členy kulturní komise rady města, aby našli melodii, kterou by před zahájením jednání zastupitelů bylo možné přehrát.

Na svém posledním jednání proto vyslechli digitální render znělky od místního skladatele Karla Židka, dědečka městského zastupitele Tomáše Židka (SNK-ED). Komise poté vzala na vědomí informaci o kulturní a umělecké hodnotě znělky, ale její užití pouze pro jednání zastupitelstva považuje za nadbytečné. Naopak se domnívá, že by bylo vhodné, aby Chrudim svou znělku měla, a to nejen kvůli jednáním orgánů města, ale coby součást své prezentace. V takovém případě navrhuje se věcí dále zabývat, eventuálně vyhlásit výběrové řízení.

Chrudim – Začátkem měsíce června proběhla další valná hromada společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim, a. s. Součástí valné hromady byla i volba člena představenstva. Jedno místo je tu totiž „rezervováno“ pro zástupce města Chrudim a vedení radnice má právo navrhnout svého kandidáta. Tím byl opětovně starosta František Pilný (ANO 2011).

Opakoval se též scénář z minulé valné hromady – Pilného zástupci akcionářů do představenstva nezvolili, což se dalo očekávat. VaK přitom městu navrhl, jak volné místo obsadit, radniční koalice však tvrdošíjně trvala na nominaci Pilného. Patová situace tak prozatím trvá. Sám starosta k tomu říká: "Zřejmě na pondělním zastupitelstvu o celé věci budeme jednat. Já už nadále kandidovat nechci." 

[[img:chrn_fullwidth:15618:]]

O názor na výsledek poslední valné hromady se podělil momentálně nejaktivnější opoziční politik, městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim): „Valná hromada již jasně řekla, že jako zástupce města Chrudim nechce ve vedení starostu Františka Pilného. Přestože jsem navrhoval několik řešení, která městu mohla pomoci zástupce najít, tak byla vždy převálcována radniční koalicí či byla odmítnuta samotnými kandidáty. Město tak ztrácí vliv a přichází o desítky milionů korun. Záchranou je očekávaný odchod současného starosty Pilného do pozice radního Pardubického kraje po říjnových volbách. Pak záleží na koaličních partnerech hnutí ANO – ČSSD, Pirátech, Chrudimácích a nepřiznaných partnerech komunistech –, zda budou chtít ve vedení radnice a jako starostu města Jiřího Lesáka či Jana Axmanna, zda je navrhnou do této funkce,“ spekuluje Málek.

Chrudim – Sezona plevelů je v plném proudu a s ní opět nastupují technické služby se svou „chemickou“ jednotkou. Přes odpor části veřejnosti, členů komise životního prostředí rady města a přístup partnerského města Znojma město stále na chodníky vylévá hektolitry potenciálně rakovinotvorných látek.

Čas od času se tato aktivita zvrhne. Na vině je snad úžeh zodpovědného zaměstnance, snad jedno pivo navíc. Faktem však zůstává, že koncem května se na jednání komise životního prostředí dostaly i stížnosti na rozsáhlé spálené plochy podél ošetřovaných chodníků a komunikací, které vznikly jako důsledek nesprávné aplikace Roundupu. Ředitel technických služeb Zdeněk Kolář „komisařům“ zaslal vysvětlení a omluvu s tím, že došlo k selhání lidského faktoru a situace se nebude opakovat. Bohužel, obdobná situace se opakuje již několik let, zdaleka tedy nejde jen o výstřelek poslední doby.

Možností, jak plevele likvidovat, je přitom celá řada. Velká část z těchto způsobů je sice možná pracnější a nákladnější, přesto k životnímu prostředí ohleduplnější. Nabízí se horká voda, plamen, nebo zkrátka parta zaměstnanců v rámci „sociálního podniku“ s motyčkami, kteří budou procházet město a rostlinky vykopávat.

Chrudim – O tom, že nedokončená rekonstrukce hotelu Bohemia je ostudným kráterem na tváři města, nepochybuje asi nikdo. Najdou se dokonce i lidé, kteří navrhují rezignovat na uzavřené smlouvy a dokončit přestavbu hotelu stůj co stůj, i za cenu nadzemního parkoviště. Pohnula se tedy jednání s majiteli?

Je jasné, že v době, kdy všude řádil coronavirus, tekly hektolitry Sava a zodpovědní politici měli na mysli docela jiné starosti než kdysi výstavní a vyhlášený hotel, nikdo příliš neřešil problémy s „Bohemkou“ související. Jenže politická reprezentace je příliš neřeší ani v době, kdy virus neřádí.

„Jednání s majitelem hotelu Bohemia se v období koronavirové krize pozastavila, vedení města v nich bude pokračovat během následujících měsíců. Výsledek jednání by mohl být znám do konce letošního roku,“ stojí v posledním prohlášení tiskové mluvčí města, úřednice Sylvy Drašnarové. Jinými slovy, město a jeho vrcholní představitelé neudělali nic, aby zde došlo k jakémukoliv posunu. Telefony totiž Jiří Mařas starostovi Františku Pilnému (ANO 2011) nejspíše stále nezvedá.

Chrudim se v úterý 9. června 2020 stala jedním ze sto sedmdesáti míst v republice, kde Milion chvilek obviňoval před početnými demonstrujícími současnou vládu z poškozování České republiky.

Na deset řečníků poukazovalo na problematické kroky a rozhodnutí v době koronavirové krize. Řečníci Jan Kočí, Ivan Baborák, Michal Nepovím, Jan Vichr, Kristýna Blažková, Aleš Novák, Jan Blažek a Marie Blažková se ptali vlády a jejího předsedy Babiše například na chaotické jednání vlády v době korona krize, utajenou soutěž výstavby atomové elektrárny, nemravné jednání agenta STB a místopředsedy Parlamentu ČR Filipa, zmatky v českém školství během karantény, střet zájmů předsedy vlády Babiše či na postupnou likvidaci nezávislosti České televize.

[[img:chrn_fullwidth:16130:Přes sto padesát chrudimáků demonstrovalo svůj nesouhlas s chováním vlády.]]

A nutno říci, že oproti předešlým demonstracím řečnící i demonstrující přitvrdili, což bývá signál, kterému vlády v normálních demokraciích pozorně naslouchají. Účastníci demonstrace, kterých bylo tentokrát kolem stopadesáti, souhlasně tleskali a často zaznělo i skandování: Máme toho dost!

Úterní demonstraci provázelo pěkné počasí, výborný písničkář Tonda Hrdý a tradiční pocit pohody a pospolitosti, který byl umocněn zřejmě jedinou kavárnou na světě, která byla součásti demonstrujícího davu…

[[img:chrn_fullwidth:16131:Profesionální organizaci doplnila svým servisem i místní kavárna.]]

[[gal:16134]]

Slatiňany – Po rekonstrukci zámeckých prostor a nuceném uzavření čekají opět na první návštěvníky  příběhy ze života knížecího rodu Auerspergů. Nově se podíváte do pokojů společenských, soukromých i reprezentačních, obdivovat můžete dětské pokoje princezny Charlotty a prince Vincenta spolu s jejich učebnou.

V poslední době krásu sbírek slatiňanského zámku připomněly jen reportáže v médiích, možná právě proto se na znovuotevření sídla rodu Auerspergů těšilo mnoho z nás. Pomalu se otevřely brány zámku se zámeckým parkem, šlechtické pokoje zářily a nechaly se obdivovat prvními návštěvníky.

Kníže František Josef z Auerspergu (1856–1938) velmi dbal na sbírkovou bohatost dřevin, proto slatiňanská zahrada a park patří mezi dendrologicky nejbohatší ve východních Čechách. Díky investicím byla v posledních letech obnovena kompletně síť cest, jezírko, všechny stavby, vysadily se nové stromy a keře, znovu osazeny byly i záhony a keřové skupiny. Každé jaro tak mohou návštěvníci obdivovat stovky kvetoucích rododendronů a azalek a nejenom je.

Pro turisty i obyvatele Slatiňan je asi nejviditelnější změnou fakt, že park je stejně jako za časů Františka Josefa rozdělen plotem na dvě části. Veřejnou a tu, která v minulosti sloužila knížecí rodině. Nyní se za vstup do ní bude platit třicet korun, pro děti do patnácti let bude zdarma.