Chrudim – Pondělní setkání veřejnosti s developerem Milanem Kuštou nad Rezidencí Kopanický mlýn přilákalo do velké zasedačky v budově městského úřadu zhruba padesátku lidí. Část tvořili samozřejmě úředníci a část politické špičky, starostu Petra Řezníčka (SNK – ED) nevyjímaje. Diskuse mnohdy připomínala spíše překřikování trhovců, Kušta však její moderování zvládl bez klopýtnutí.

Jednání zahájil Milan Kušta ve čtyři hodiny, když přítomným zájemcům představil, co přesně pod Kopanicí momentálně staví. Seznámil je též s historií území. Hned na začátku také prostřednictvím projektoru promítl vizualizaci původního projektu Jana Ficka. Fickovy představy však svou podobou a začleněním do terénu „obecenstvo“ spíše vyděsily. Mnozí si viditelně oddechli, že na ně nedošlo.

[[img:chrn_fullwidth:14750:]]

Dlouhá léta tu fungovala továrnička, která produkovala hluk, zápach a zatěžovala okolí osobní i nákladní dopravou. Později došlo na její přestěhování do průmyslové zóny a lidé si tu na klid zvykli. Přirozeně proto kritizují současný stav, který však má stále daleko k původní průmyslové výrobě.

[[img:chrn_fullwidth:15545:]]

Veřejnost chtěla znát především řešení dopravní situace v údajně přetěžované lokalitě. Tady Milan Kušta citoval studii nezávislých odborníků, kteří potvrzují, že plánovaná výstavba výrazně nezatíží Vrchlického ulici a ulice navazující. Starosta Řezníček navíc oznámil záměr města stavět sjezd ke sportovištím v Klobásově už v roce 2019. Tento sjezd pak využijí sportovci a to včetně autobusů. Ty totiž v ulici Svatopluka Čecha ničí chodníky.

[[img:chrn_fullwidth:15544:]]

Někteří diskutéři přes evidentní neznalost problematiky znovu a znovu přicházeli s připomínkami, jež developer spolehlivě vyvrátil jako neopodstatněné – šlo třeba o údajně malé množství zeleně, vysoký počet podlaží, údajný nesoulad výstavby s územním plánem nebo porušování pracovní doby na staveništi. Kuriózní žádost vznesla jedna z dam. Milan Kušta by prý mohl projevit trochu „velkorysosti“ a vybudovat pod Kopanicí park. Na Kuštovu otázku, proč si park tazatelka nezbuduje na vlastní zahrádce, nenašla žena odpověď. Příměr je to přiléhavý. V obou případech jde o soukromý pozemek, byť s rozdílnou velikostí.

[[img:chrn_fullwidth:15543:]]

Politiku do jednání vnesl „výsadek“ Pirátů. Ti se v minulosti několikrát nechali slyšet, že Kušta údajně městu přerůstá přes hlavu a je třeba mu „přistřihnout křídla“. Přes tuto apriorní pirátskou animozitu s nimi stavitel neodmítl další diskusi. Piráti pak oznámili vytvoření občanského sdružení, jež bude zastupovat zájmy obyvatel dotčených ulic.

[[img:chrn_fullwidth:15542:]]

Další „politické body“ přišel pět minut před koncem programu nasbírat městský zastupitel František Pilný (Nez. za ANO 2011). „Lidem vadí spíše současná podoba výstavby. Původní návrh Jana Ficka byl lepší,“ neváhal s vynesením verdiktu Pilný. Podle všeho vůbec netušil, že vizualizaci lidé v sále viděli krátce po zahájení diskuse a rozhodně ji nepřijali s nadšením. Milan Kušta proto znovu promítl původní plány a František Pilný se odmlčel.

Po necelých dvou hodinách Kušta diskusi ukončil a veřejnost odešla do svých domovů.

Chrudim – Velký zájem vzbudil článek Chrudimských novin, který přinášel informace o způsobu likvidace plevelů v partnerském městě Znojmě. Tamější radnice totiž vsadila, na rozdíl od té místní, na stoprocentně ekologický způsob, kdy využívá pouze horkou vodu, respektive vodní páru. V samotné Chrudimi však stále dostává prostor potenciálně nebezpečný glyfosát.

Zařízení využívané ve Znojmě umožňuje velkou variabilitu použití - mimo jiné i čištění veřejných prostranství. V diskusi pod původním článkem padl názor, že ani tato druhá funkce by Chrudimákům rozhodně nevadila. Za vyčištění by prý stály mnohé kontejnery a popelnice, jejichž nevábný obsah vede až k nausee.

Šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, který zároveň působí jako jednatel chrudimských technických služeb, vysvětluje, proč radnice „Zdravého města“ vodní páru využívat nebude. „Vše co je na trhu, jsme v technických službách testovali. Na základě našich zkušeností a především pak i reálných čísel z jiných TS , která jsme k jednotlivým strojům dostali, vyšla nejen vyšší finanční náročnost a menší efektivita práce, ale především malá účinnost. I z pohledu ekologie je to diskutabilní. Horká voda, plamen a další technologie zabíjí vše živé na chodnících,“ říká Kopecký.

Bylo horké, ospalé nedělní odpoledne, kdy mě zavolal jeden můj známý lékař. Po osmašedesátém emigroval do Rakouska. Samozřejmě to neměl vůbec jednoduché. Do roka se musel naučit německy a absolvoval kolečko po nemocnicích, než se propracoval k vlastní ordinaci. Žena se za ním dostala po několika letech. Nemusel ale spát na kartonech jako někteří, ke kterým se obrátilo štěstí zády. Na zbytek života by se rád vrátil domů, do Čech.

A tady se dostávám k tomu, proč mě vlastně dost rozčílený volal. Byl jsem nakupovat v jednom marketu a vidím, jak nějaká babička zápasí s nákupním vozíkem. Babičko, říkám, já vám s tím vozíkem pomůžu, jestli chcete. Byla moc ráda. Když si nákup vyložila, nabídl jsem ji, že jí vozík odvezu zpět. Kolik tam babičko, máte peněz? Deset korun, odvětila. Tak jsem hmátl do kapsy a dal ji desetikorunu, abych ji ušetřil cestu. Když jsem vrátil vozík, zjistil jsem, že je prázdný a že si ho i prázdný vyzvedla.

Chvíli jsem váhal, co mu na to říci. Trochu jsem se styděl, ale někdy je dobré znát názor někoho, kdo tady hodně dlouho nebyl a najednou zjistí, že se někteří lidé vůbec nezměnili. Samozřejmě, že je dost bohatý na to, aby ho desetikoruna zničila. Mrzelo ho, že ho okradl člověk, kterému se snažil pomoci.

Podívej se, snažil jsem se to nějak zlehčit. Všechny babičky nejsou jako ta od Boženy Němcové. Jsou také Baby Jagy. Z perníkové chaloupky. Tady se beztrestně kradou miliony a lidé si na šlendrián zvykli. Bohužel kradou i ti, kteří se po emigraci vrací do své původní vlasti. Pro některé to jistě bylo vysvobození, že se mohli vrátit. Tam byli na podpoře nebo vybírali popelnice. Po návratu zde zázračně zbohatli. Někomu se díky svým schopnostem a píli podařilo vypracovat a nabýt značného majetku i mimo svoji vlast. Ale těch moc není a hlavně se sem moc nehrnuli.

Mě stal pravý opak, říkám. V nejmenované prodejně ve Slatiňanech na Sečské ulici jsem se snažil sehnat rohový profil, který jsem si nakonec nekoupil. Zato jsem tam sehnal semena, která jsem marně hledal. Když jsem nasedal do auta, přiběhl za mnou jeden z prodavačů. Pane, vy jste si ten profil nevzal a my jsme vám ho počítali. Vrátil mi dvacetikorunu. My nekradem, pravil.

Tak to se zase stalo mě. I když nevím, zdali jsem pana doktora přesvědčil, že všichni nekradou.

Chrudim – Předvolební kampaň před podzimními komunálními volbami pomalu začíná. Současné vedení města má však situaci podstatně ulehčenu prakticky neomezenou možností prezentace skrze úspěchy radnice ve všemožných rekonstrukcích, opravách, instalacích a kulturních akcích. Tiskoví mluvčí zaskočí za PR specialistu a vyplodí tiskovou zprávu oslavující velikost politických špiček. Komu dalšímu mohou dát Chrudimáci svůj has?

Kandidátky jednotlivých volebních uskupení jsou na světě. V samotném městě se o přízeň zdejších obyvatel uchází osm „partají“, a sice ANO 2011, Chrudimáci, Komunisté, Koalice pro Chrudim, ODS, SNK – ED, Piráti a ČSSD. Především Piráti, navnadění úspěchem své strany v posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, považují sami sebe za „černé koně“ nacházejících komunálek. Trojku vedoucí jejich kandidátní listinu tvoří Pavel Štěpánek, Daniel Lebduška a Aleš Nunvář. „Babišovce“ směřují do boje o hlasy František Pilný, David Kasal a Jiří Lesák. František Pilný figuruje stále jako nestraník.

„Chrudimáci“ jsou koalicí Strany svobodných občanů a TOP 09. Lídrem se stal Petr Lichtenberg, záda mu kryje Vladislava Michalová a trojici doplňuje Josef Káles mladší. Jistou kuriozitu najde volič na jedenáctém místě kandidátky, kde přečte jméno chrudimského „samuraje“ Richarda Alexy. Alexa totiž v minulosti figuroval jako ten, kdo podporuje spíše člena ANO 2011 Ondřeje Kudrnáče.

Komunistická strana umístila na první místa mlčenlivé soudruhy Pavla Žampacha a Ivana Belohlávka, nechybí však ani hyperaktivní politik Jaroslav Moučka. Koalici pro Chrudim chce do městského zastupitelstva opět dostat její jednička, místostarosta Roman Málek. Druhé místo náleží Jiřímu Hradcovi a třetí příčka Radku Vaškovi. Ani v čele kandidátky ODS nechybí místostarosta, bývalý poslanec Jan Čechlovský. Sekunduje Jiří Kubeš, trojici jmen uzavírá Kateřina Jánská. Tomáš Vondráček, Miroslav Tejkl a Ilona Jeníčková – to jsou první tři zájemci o post městského zastupitele z řad České strany sociálně demokratické.

Současný starosta města Petr Řezníček dominuje kandidátům SNK – ED. Šárka Trunečková získala místo druhé, Tomáš Vápeník třetí.

Komunální volby se uskuteční v termínu 5. až 6. října letošního roku.

Chrudim – Výstavbu bytového domu Rezidence Kopanický mlýn část obyvatel města sleduje se zvýšenou pozorností. Není divu; každá větší změna ve tváři města je věcí citlivou a mnohdy i obtížně přijímanou. Chrudimský developer Milan Kušta, který za výstavbou stojí, slíbil veřejnou diskusi. Začátkem září na ni dojde.

Chrudimské noviny jako jediné přinesly hned z úvodu prázdnin článek, který podrobně informoval o tom, co vlastně pod Kopanicí vyroste. Milan Kušta v jeho závěru neodmítl veřejné vystoupení, v jehož rámci chce představit své záměry. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů,“ řekl podnikatel.

V pondělí 3. září v 16 hodin ve velké zasedací místnosti městského úřadu na Pardubické ulici dojde na avizované představení developerových záměrů. Stranou nemá zůstat ani seznámení přítomných s dopravní studií. Právě doprava je pro část odpůrců stavby nepřekousnutelným problémem. Jednání v budově úřadu se má zúčastnit i městský architekt Marek Janatka a zástupci místní samosprávy.

Chrudim – Sobotní dopravní omezení a uzavírky, které s sebou přinesl další ročník cyklistické soutěže Kolo pro život Manitou Železné hory, pořádně naštvaly jak řidiče, tak chodce. Bezohlednost kolařů, kteří především v centru kličkovali mezi chodci, močili na veřejných prostranstvích a odhazovali odpadky, neměla obdoby.

Vedení města sice předem upozornilo řidiče na případné dopravní komplikace, ale podle svědectví několika šoférů samotná organizace závodu byla poněkud nezvládnuta. „Mezi devátou a desátou dopolední jsme se snažili dojet ze Slatiňan na Rozhlednu – naprostá katastrofa. Skoro celou cestu jsem musela jet na jedničku, případně stála u krajnice. Řízení dopravy snad vůbec neexistovalo. Možná mělo dojít spíše na uzavírky ulic. Silnice a především kruhové objezdy byly navíc plné bezohledných přespolních,“ popisuje stav na silnicích v průběhu závodu jedna z řidiček.

[[gal:15529]]

Na samotném Resselově náměstí i v době, kdy právě nezávodili, se cyklisté proplétali mezi chodci na chodníku. V relativně vysoké rychlosti bylo riziko střetu opravdu velké. Parčík před bytovým domem „Balustráda“ proměnili cyklisté na improvizované záchodky. Byl jejich předstartovní stres tak velký, že nedokázali ujít pár metrů na veřejné WC? Přiléhavé označení závodu použil Pavel Novák, když akci popsal jako „cirkus na kolech“.

Chrudim – Brzy tomu bude na den přesně padesát let. Pět desítek let od okamžiku, kdy vojska Varšavské smlouvy vstoupila do naší vlasti a začala dlouhá okupace. Vedení města žádné oficiální připomínky této bezpříkladné zrady neplánuje. Ne všichni však zapomínají, proto se ve středu 22. srpna na Resselově náměstí objeví Jaroslav Hutka, aby osvěžil paměť a připomněl, že svoboda není samozřejmou věcí.

Koncert tohoto písničkáře a především nesmlouvavého kritika jakýchkoliv totalitních pokusů, začíná v osm hodin večer. Vstup je zdarma.

Jaroslav Hutka zdaleka neusnul na vavřínech Sametové revoluce. Dál s jadrností a přímostí, jež mu je vlastní, komentuje společenské a politické dění v České republice. V minulých týdnech jeho jméno opět plnilo stránky médií poté, co nahrál zaručeně nekorektní píseň věnovanou prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Lakmusový papírek, jímž se píseň ukázala být, spolehlivě otestoval všechny „ruské šváby“ a milovníky těžko pochopitelné prezidentské politiky.

Ve středu večer Hutka v Chrudimi zahraje něco ze svých starších kusů, chybět by však neměl ani výše zmíněný „Miloš a zubatá“.

Všichni, jimž není směřování naší země lhostejné, jsou srdečně zváni.

Chrudim – Rekonstrukce plynovodu pod Palackého třídou je v plném proudu. Dělníci tu mnohde mění celé kusy potrubí, což obnáší i práci s plamenem a rozbrušovačkou. V praxi to bohužel znamená, že hrozí riziko požáru. A právě takovou nebezpečnou situaci museli v minulých dnech řešit zdejší hasiči.

Lidé si na zápach zemního plynu v okolí Hotelu Bohemia stěžují již několik dní. K samotným únikům plynu tu ale údajně nedošlo, k požáru sem přesto hasiči vyjížděli v úterý 14. srpna. Situace byla opravdu vážná, protože k případu vyrazily jak jednotky z Chrudimě, tak ze Slatiňan a dokonce i dobrovolní hasiči z Topole. Nehořel tu prý plyn, ale trubky, v nichž plyn povede.

[[img:chrn_fullwidth:15508:]]

Samotný zápach plynu potom nutně neznamená, že dochází skutečně k jeho úniku. „Dělá se rekonstrukce plynovodu, čili ten zápach je normální a nemusí ani nic unikat. Zemní plyn je totiž bez zápachu a odorizuje se - uměle se do něj přidává činidlo, které onen zápach způsobí. Obvykle jde o ethylmerkaptan a ten může za typický zápach plynu. Když se vymění plynové vedení a staré se rozpojí, tak se z něj ještě nějaký čas ten zápach uvolňuje. Čili pro to, aby nebylo nic cítit, by se nejprve staré vedení muselo odvézt,“ vysvětluje zdroj zápachu Tomáš Ludvík.

Chrudim – Letní kino za budovou Muzea leží vzbuzuje mnoho kontroverzí. Primárním problémem, na nějž upozornil i diskutér pod jedním z článků Chrudimských novin, je údajné porušování městské vyhlášky, jež řeší dodržování nočního klidu. „Machři“ sice disponují určitou výjimkou, ale ani tu podle všeho nedodržují.

Na redakci Chrudimských novin se proto obrátila Blanka Malá s několika podněty. „Zajímavé je, že provozovatelé nedodržují obecně závaznou vyhlášku 4/2016, kde mají povoleno promítat šest dní v týdnu. Minulý týden promítali všech sedm dní. Také ve vyhlášce stojí, že promítání končí prvním víkendem v září, ale ani to neberou Machři vážně. Počítají totiž s promítáním až do poloviny září. Nebo si myslí, že když je promítání zadarmo, tak to neruší noční klid,“ ptá se Malá.

Odkaz na vyhlášku najdou zájemci zde. Její znění je naprosto jasné - promítat se v letním kině za Muzeem smí skutečně jen do prvního zářijového víkendu. Rovněž množství večerů, kdy může být přes týden v nočních hodinách promítačka puštěna, je stanoven maximálně na šest. Stačí nahlédnout do programu „Bioleťáku“ a je jasno. Promítání běželo třeba začátkem července celý týden. Poslední představení v září má dle programu začít devátého, což je neděle uzavírající druhý zářijový víkend.

„V Chrudimi asi nikdo nečetl metodický materiál č.26 ministerstva vnitra z 1. července 2017. Ten obsahuje speciální pasáž věnovanou provozu letních kin. Město sice může povolit provoz letního kina, ale jsou k tomu docela přísné podmínky, jedná se jen o mimořádné porušení nočního klidu. Nevím jestli by prošlo u soudu minimálně 60 denní promítání,“ uzavírá svůj komentář Blanka Malá.

Chrudim – Salvátorská pouť 2018 je minulostí. Atrakce, stánky a s nimi i „světští“ se přesunuli o město dál, aby za pár dní mohli oblažit třeba obyvatele nedalekého Heřmanova Městce. Jaká letošní pouťová veselice byla? Dá se na ní vůbec najít něco, co by ji odlišovalo od těch minulých?

Také letos si předražené atrakce, mnohdy nepotřebnou veteš ze stánků a trpící poníky přijeli užít především přespolní. Centrum města na chvíli vypadalo skoro jako americké Las Vegas. Sjeli se do něj Romové snad z celých východních Čech, kteří zkrášlili svá těla nejen tetováním, ale také zaručeně zlatými šperky.

[[img:chrn_fullwidth:15481:]]

Pubertální mladíci testovali sílu svého úderu na boxovacím trenažéru, dívky piští na centrifuze.

[[img:chrn_fullwidth:15491:]]

Snad jen postarší pokladní se špatně padnoucí blonďatou parukou nic nevyvede z klidu, a tak mezi hlášeními o prodloužených jízdách nevypíná mikrofon. Nezúčastněný pozorovatel si  může užít i kasírování zákazníků a informace o počtu prodaných lístků.

[[img:chrn_fullwidth:15480:]]

Maminky zkoušejí protlačit mraveništěm lidí své kočárky a najdou se i „odvážlivci“, kteří mezi valící se decibely vezmou na vodítku své čtyřnohé miláčky.

[[img:chrn_fullwidth:15494:]]

Před chrudimskou chloubou, chrámem Nanebevzetí Panny Marie, dvě tykadla odměřují světským čas jako gigantický metronom.

[[img:chrn_fullwidth:15500:]]

Tak zase za rok!

[[gal:15506]]