Chrudim – Palackého třída prý jednoho dne bude bulvárem, po němž chodci korzují bez nebezpečí, že si na rozkopaných chodnících zlomí nohu. Prozatím je však okolí této páteřní dopravní tepny lokalitou, která příliš krásy nepobrala. Ani zmiňované cesty pro pěší mnohdy nepřipomínají to, čím by měly být.

Lidem se logicky současný stav pranic nelíbí. Když navíc rekonstrukce chodníků dopadne tak, že po jejím skončení, vznikají na novém asfaltu kaluže zvící jezírek pro okrasné rybky, je jasno – někdo někde něco neudělal správně. „Zajímalo by mne, kdy bude opraven chodník a záhon u křižovatky Palackého třídy a Vrchlického ulice na straně k Penny marketu. Zámková dlažba je po bagrování chodníku nechaná ladem kolem dokola. A ještě jeden dotaz mám, kdy se před panelovým domem číslo popisné 61 dodělá úprava travnaté plochy nebo parkovací místa. Zatím je to tam rozježděné od těžké techniky, když bagrovali. Chodník je před celým panelákem vyasfaltovaný, ale po dešti tam jsou kaluže přes celý chodník,“ stěžuje si Slávka Šulcová na webovkách zdejší radnice.

[[img:chrn_fullwidth:15446:]]

Kamila Myšková z Odboru investic MěÚ Chrudim souhlasí, že situace v okolí Palackého třídy není ideální. „Na přelomu července a srpna bude společnost VaK Chrudim provádět výměnu vodovodního řadu v ulici Vrchlického v délce cca 35 metrů - proběhne v chodníku a zatravněném pásu. Poté dojde k navrácení zámkové dlažby na místo. Před panelovým domem řešíme reklamaci u zhotovitele, nějaké stavební úpravy již proběhly, ale kaluže tam vznikají dál. Co se týká parkovacích míst - zatím byl zasypán septik, v červnu jsme dokončili projektovou dokumentaci a požádali o stavební povolení. Realizace je předpokládaná do konce roku 2018,“ uvádí úřednice.

Chrudim – Zdejší úřednické a politické elity v rámci předvolebního „podkuřování“ voličům v posledních měsících šíří zprávy o nabírání zkušeností v oblasti památkové péče. Nejnovější chrudimský partner, jihomoravské Znojmo na tomto poli exceluje. Jaká je zdejší realita?

Po boji s vizuálním smogem, který, pohříchu, probíhá pouze v oblasti prohlášení a slibů, ukazuje radnice a úřednictvo svou neschopnost i v dalších oblastech. Zdejší sbor Církve bratrské si totiž nechal opravit zanedbané sídlo ve Filištínské ulici a není to příliš hezký pohled. Vedení města a zodpovědným úředníkům pokažená rekonstrukce však podle všeho vůbec nevadí.

[[img:chrn_fullwidth:15445:]]

Historický dům v samotném srdci města získal zářivou omítku, která by snad udělala „parádu“ na některém z venkovských stavení, ale rozhodně nepatří do památkové zóny. Takzvaný „břrzolit“ se však nedávné minulosti objevil i na domě v Široké ulici. Památkáři tu argumentovali historickou přesností, což však podle některých hlasů neznělo příliš přesvědčivě. Nyní tato omítka v nových barvách „zdobí“ i dům s barokním štítem v ulici Filištínské. Celou akci "posvětil"  odbor památkové péče. 

Chrudim – Výstavba Rezidence Kopanický mlýn hýbe částí chrudimské veřejnosti. Celá řada odpůrců nového bytového domu v této lokalitě se dostavila na poslední jednání městského zastupitelstva, aby vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s plány developera Milana Kušty. Nakolik oprávněné jsou jejich výtky?

Lidem především vadí, že nemají příležitost se k výstavbě rezidence ve svahu pod Kopanicí vyjádřit, podle jimi prezentovaných názorů to spíš znamená celý projekt zarazit. Tuto možnost však měli již v letech 2011 až 2013, jak uvedl v průběhu jednání zastupitelů městský architekt Marek Janatka. Před sedmi lety totiž začal vznikat nový územní plán, který řešil i změny v lokalitě současné výstavby bytového domu. Z původního určení místa pro „drobnou výrobu a služby“ se stala parcela umožňující bytovou výstavbu s maximální výškou pět nadzemních podlaží.

[[img:chrn_fullwidth:14752:]]

Samozřejmě zde není možné stavět domy libovolné velikosti a toho si je Milan Kušta dobře vědom. „Lidé rychle zapomněli, že tu fungoval provoz dýhárny s 80 zaměstnanci, kteří se do práce většinou dopravovali autem. Své vozy samozřejmě odstavovali v okolních ulicích. Rovněž tu docházelo k najíždění velkého množství nákladních aut, což rozhodně neznamená, že lokalita byla klidná a bez většího dopravního zatížení,“ říká Milan Kušta. Před zmiňovanou změnou územního plánu tu navíc klidně mohly další, mnohem rušnější provozy, než byla původní dřevovýroba.

[[img:chrn_fullwidth:14750:]]

Budoucí dopravní zátěž zkoumal Odbor dopravy MěÚ Chrudim, podle jehož názoru tu nedojde k výraznějším změnám k horšímu oproti situaci, kdy by byl v provozu původně zkolaudovaný areál. Ten je navíc i v současné době částečně využíván pro drobnou výrobu a bude tak do doby demolice zbývajících objektů. Závěr odboru dopravy je pro developera samozřejmě závazný a směrodatný. „Stačí se podívat třeba na stále ještě stavěnou čtvrť Na Špici. Tady dokonce finálně bude 450 parkovacích míst pro obyvatele bytových domů, je zde jen jeden výjezd na frekventovanou silnici. Nemyslím si, že došlo ke komplikací v dopravě a tím i snížení komfortu pro starousedlíky z Vlčí hory,“ říka Kušta.

Většinu dopravních komplikací pod Kopanicí totiž mají nejspíše „na svědomí“ uživatelé sportovišť v Klobásově, kteří se dnes musí pracně proplétat uličkami v blízkosti Chrudimky. Sportovci však nejpozději v roce 2020 začnou využívat plánovaný sjezd ke sportovištím z ulice Dr. Milady Horákové a počet aut ve Vrchlického ulici a navazujících ještě klesne. Je také otázkou, o jakých dopravních komplikacích odpůrci výstavby vlastně hovoří. Místo je průjezdné Vrchlického ulicí i přes to, že zde často parkují auta v rozporu s vyhláškou. Paradoxní pak je poslední rozhodnutí zastupitelstva, které odložilo žádost o směnu pozemků s developerem čímž rezignuje na možné zřízení několika veřejných parkovacích stání v místě.

Co tedy momentálně Kušta pod Kopanicí staví?

„V rámci první etapy výstavby ve svahu postavíme bytový dům se čtyřmi nadzemními a jedním uskočeným podlažím. Naprosto unikátní je potom systém parkování. Pro 66 bytů vybudujeme 101 parkovacích míst. Ta umístíme ve dvou podzemních podlažích, zasazených z velké části do odtěženého svahu. Vzhledem k tomu, že tato podlaží z více než poloviny zakrývá okolní terén, chápou se jako podzemní,“ popisuje Milan Kušta luxusní podmínky pro budoucí majitele bytů. Takové množství parkovacích míst totiž vůbec stavět nemusí. Bohatě by stačilo obvykle požadované jedno místo na byt. Logicky tu tak nejspíše najdou plochy pro své plechové miláčky i lidé z okolní, starší zástavby. „Primárně samozřejmě místa nabízíme obyvatelům rezidence, ale pokud nedojde k obsazení parkoviště, plánujeme i prodej ostatním zájemcům. Parkovací místa, která nenajdou na počátku majitele se standardně pronajímají majitelům a nájemníkům bytů,“ doplňuje developer.

„Druhá etapa pak počítá s výstavbou zhruba devadesáti parkovacích míst pro sedmdesát bytů. Opět, jde o nadstandardní možnost parkování nad rámec našich zákonných povinností. Uvažujeme i o vybudování podélných parkovacích stání v Koželužské ulici. Také zde dům nebude žádné obrovité monstrum, ale čtyři plus jedno nadzemní podlaží,“ uvádí Milan Kušta.

Argumentace mnoha odpůrců stavby na zastupitelstvu a osočování politické reprezentace města pak podle Kušty vychází spíše z populismu před blížícími se volbami a neznalosti reálných kompetencí jednotlivých subjektů. „Diskutující, které jsem měl možnost slyšet na záznamu z jednání městského zastupitelstva, jsou zmatení; a to včetně některých zastupitelů. Nerozlišují kompetence investora, Města Chrudim a státní správy, jež vykonává například stavební odbor. Neochotě města k výměně pozemků příliš nerozumím. My jim nabízíme pozemky pod Kopanicí, na nichž mohou vybudovat třeba další parkovací místa. Co od nich chceme, jsou části pozemků – výměrou podstatně menší, které částečně zasahují do stavby. Není to ale samozřejmě nic zásadního, bez čeho bychom nemohli stavět,“ přibližuje Kušta obsah bodu v jednání zastupitelů, jenž vyvolal jak vášnivou diskusi veřejnosti, tak následné stažení z programu starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED).

[[img:chrn_fullwidth:15444:]]

Možné diskusi s veřejností se nebrání. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů. V Chrudimi tomu tak bylo když jsme připravovali výstavbu Na Špici, v Radoušově ulici, nebo třeba při dostavbě budovy bývalého katastrálního úřadu, dnešní Balustrády. A myslím, že projekty dopadly skvěle,“ uzavírá Milan Kušta.

Chrudim – Markýza na spořitelních domech poutá velkou pozornost chrudimské veřejnosti. Každý krok, jejž přináší její dlouho odkládaná rekonstrukce, je pečlivě sledován a komentován. Jak už to při opravách starých domů bývá, často se objevují nečekané „katastrofy“ a s nimi související nárůst nákladů na opravy. Markýza není výjimkou.

Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) se nedávno nechal v předvolebním zápalu unést a na sociálních sítích komentoval stav markýzy před rekonstrukcí. Prý na ni nebyl libý pohled, ale město dělá vše pro to, aby již nedělala „náměstíčku“ před Divadlem Karla Pippicha ostudu. Vinu na stavu markýzy má však vedení radnice, které dlouhé roky odkládalo nutnou opravu a nechalo unikátní památku chátrat. Právě nekoncepční a často dlouho odkládané rekonstrukce jsou pro současné politické a úřednické chrudimské špičky typické. Následné zvýšené náklady na opravy je totiž ani v nejmenším nebolí, protože je zaplatí občané ze svých daní.

[[img:chrn_fullwidth:14759:]]

V polovině června proto starosta a zástupce Stavreconu Pardubice – firmy, jež rekonstrukci markýzy provádí, podepsali první dodatek ke smlouvě o dílo. „Na základě skutečností zjištěných a dohodnutých v průběhu výstavby a po odkrytí původně skrytých konstrukcí, se uzavírá tento dodatek, který řeší následující práce a dodávky: Změnu střešní krytiny z pozinkovaného plechu na hliníkový plech typu Prefalz s povrchovou úpravou číslo sedm, včetně dodání podkladních OSB desek a dalších souvisejících prací. Dále dochází k přípočtu větší spotřeby omítek a k odpočtu nátěrů výkladců a vstupních dveří, z důvodu různorodosti provedení výloh, nesnadnosti stanovení hran nátěrů a plánované výměny vstupních dveří Společenstvím Chrudim IV/8,“ stojí v dodatku ke smlouvě.

[[img:chrn_fullwidth:14760:]]

Původní cena ve výši 1 572 287 korun včetně DPH narostla na 1 589 696 korun. Termín dokončení rekonstrukce se rovněž změnil. Došlo k posunu na 31. srpna letošního roku.

Chrudim - Hudební festival Yanderov letos po 23. zahájí letní prázdniny na Chrudimsku. Ve středu 4. července opět po roce vypukne v Janderově svým formátem i zaměřením ojedinělý festival podporující začínající kapely, mladé hudebníky a další amatérské umělce z celého Česka.

 „Chrudimské hudební podhoubí je opravdu bohaté,“ říká dramaturg festivalu Jan Axmann a pokračuje: „vždy je z čeho vybírat a ne na každého se dostane.“ Zařazením známějších umělců z celé ČR sleduje vedle snahy o zvýšení posluchačského zájmu také možnost zprostředkovat hudebníkům přímou konfrontaci se zkušenějšími kolegy. Díky bezplatné práci dobrovolníků a finanční podpoře města Chrudim je možné, aby vstup na festival byl po celé čtyři dny zdarma. „Ráda bych vyzdvihla práci našich dobrovolníků, bez kterých by festival nemohl proběhnout,“ říká Leona Hovorková spoluorganizátorka akce.

Pro návštěvníky bude připraveno občerstvení, oblíbené moravské langoše a na čepu hlinecké pivo Rychtář. V areálu je možné zdarma stanovat a osvěžit se můžete v nedaleké řece Chrudimce. 

Jak se na festival můžete dostat?

Ideálně pěšky po turistické stezce proti proudu řeky Chrudimky směrem na Slatiňany (GPS: 49°55’57.382″N, 15°48’47.306″E). Nebo autem z Chrudimi po hlavní silnici směr Slatiňany, cca 500 metrů za koncem města odbočkou vlevo.

Na jaký program se můžete těšit?

Ve středu 4. července od 18 hodin zahrají: Granulom, Banda, Stringguards, Cirkus Blues z Chrudimi a psychedelický pop z Brna Ghost of you.

Ve čtvrtek 5. července od 18 hodin zahrají: John Hayllor a Pavilon 9 z Chrudimi. Dále Sklepní rada z Mostku, Plán to kill z Pardubic a Vojtaano – za tímto pseudonymem se skrývá divadelní, televizní herec a stand-up komik Vojtěch Záveský.

V pátek 6. července od 18 hodin zahrají: Víme proč ze Slatiňan, Lucky Joke z Litomyšle, Corpulent_Provocateur z Pardubic a dvě pražské kapely Baro Chandel a Vložte kočku.

V sobotu 7. července od 18 hodin zahrají: chrudimští Sexcuse me!,  Compromysh z Příbramě, VEvývoji! z Liberce, Jiříkovo vidění z Prahy a Nonstop z Moravy

Chrudim – Jak se město pomalu ale jistě rozrůstá, objevují se problémy. Tu chybí lampy veřejného osvětlení, onde pro změnu třeba chodníky. Jednou věcí je totiž udržovat chodníky ve schůdném stavu, druhou potom budování stezek pro pěší zcela od základu. Mnohde by třeba i úředníci byli pro položení asfaltu, respektive dlažby, ale vzhledem k majetkovým poměrům není něco takového možné.

Ukázkovým příkladem je třeba nová „čtvrť“ v Píšťovech. Lidí tu už nějaký čas bydlí, ale chodníky, jež by je přivedly k Tescu a dále stále absentují. „Obyvatelům Píšťov a nové výstavby za Tescem chybí chodník, který by se napojoval k chodníku u Tesca a cyklostezky. Denně tu vídám přebíhat maminy s kočárky a malé děti přes nebezpečnou silnici. Několikrát tu troubí auta na chodce ve vozovce. Bohužel nemají kde bezpečně přejít,“ zní jedna ze stížností, kterou přinesl „Všímálek“.

[[img:chrn_fullwidth:15443:]]

Odpověď a vyřešení problému má v gesci Odbor dopravy MěÚ Chrudim a jeho šéf Martin Klimek. Ten však pozitivní zprávy nemá. „Stavba chodníku by se nacházela na soukromém pozemku společnosti Tesco. Dohoda zatím není možná,“ uvádí úředník Klimek. Nespokojencům tak nezbývá, než zkusit štěstí a vyjednat si výstavbu s majiteli pozemků sami.

Chrudim - Městští radní na svém jednání začátkem června doporučili zastupitelům schválit přidělení účelové dotace ve výši 500 tisíc korun Římskokatolické farnosti – arciděkanství Chrudim na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Ve schváleném rozpočtu města Chrudim na rok 2018 je na tuto akci částka ve shodné výši již rezervována. Zastupitelé jejich doporučení vyslyšeli a peníze farnosti zaslali.

Letošní, již závěrečná etapa opravy střechy kostela by měla stát přes 2,7 milionu korun. „Téma opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie a podílu města na ní je v posledních letech v zastupitelstvu obvykle velmi diskutováno,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:15421:]]

Podle jeho slov je svým způsobem asi logické, že se do debaty o pravidelné podpoře města věnované zmiňované investiční akci a rekonstrukčním pracím na kostele vůbec vrací i témata církevních restitucí nebo podílu samotné církve na opravách střechy.

[[img:chrn_fullwidth:13830:]]

„Na straně města Chrudimi však stále převažuje pohled, že kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejvýraznější chrudimskou dominantou a památkou a akci rekonstrukce střechy, která probíhá skutečně už poměrně dlouhou dobu, je potřeba co nejrychleji dokončit,“ doplňuje starosta.

[[img:chrn_fullwidth:13797:]]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie neslouží jen bohoslužbám chrudimské farnosti, ale je otevřen i dalším akcím a v letní sezóně již řadu let i široké chrudimské veřejnosti a turistům. Svatostánek tak v průběhu turistické sezóny navštíví každoročně přes deset tisíc návštěvníků.

[[img:chrn_fullwidth:2621:]]

Město si je vědomo i toho, jak na jednom z jednání zastupitelstva v minulých letech připomenul chrudimský arciděkan Jiří Heblt, že chrudimská farnost spravuje jenom v samotném městě Chrudim další čtyři kostely (sv. Michaela, sv. Kateřiny, Svatého Kříže a sv. Marka v Markovicích), kapli Nejsvětější Trojice v Topoli i samotnou faru, a náklady na udržování a opravy všech zmíněných objektů stojí farnost z vlastních prostředků každoročně statisícové částky.

[[img:chrn_fullwidth:2914:]]

Zastupitelé poskytnutí dotace schválili téměř jednomyslně. Proti nebyl nikdo, hlasování se zdržel pouze komunista Petr Žampach a babišovec David Kasal.

Chrudim – Velká parkoviště na chrudimských sídlištích s sebou přinášejí celou řadu problémů. Čas od času tu někdo „škrábne“ auto sousedovi neúmyslně, čas od času i úmyslně. Z odstavných ploch se však ztrácejí nejen stěrače a zrcátka, ale také celá auta. Sezóna zlodějin teď pokračuje i na sídliště U Stadionu.

Na většinu sídlišť přitom dohlížejí kamery městské policie, strážníci tudy údajně také často chodí a o své rajóny pečují. Podle obyvatel největšího chrudimského sídliště však především v nočních hodinách „měšťáci“ spíše bloky domů projíždějí autem. Z něj jen těžko uslyší rozbíjené okýnko, případně další podezřelé zvuky.

[[img:chrn_fullwidth:15441:Zloději, nebo obyčejná rez?  Foto: Lenka Chvojková]]

Lenka Chvojková teď udělala nepříjemnou zkušenost se zloději, kteří jí údajně navrtali díru do nádrže s benzínem a pohonné hmoty si přivlastnili. „Předminulý týden v okolí paneláku U Stadionu 710 bylo vykradeno celkem osm automobilů. Mně minulý týden někdo provrtal nádrž a ukradl palivo. Auto bylo zaparkované přímo před vchodovými dveřmi, nad kterými je umístěna kamera. Snad to k něčemu bude. V každém případě je na místě opatrnost, protože nám po sídlišti chodí škodná,“ uvádí Lenka Chvojková.

Vypátrá městská policie zloděje?

Chrudim – Seniory má velká část veřejnosti zažité jako věčně nespokojené, brblající a na nemoci si stěžující nudné patrony. Chrudimské noviny se pokusily zjistit, jak ve skutečnosti starší lidé žijí, co je těší a co jim naopak schází. Výsledky tohoto „průzkumu“ jsou překvapivé a spolehlivě bortí výše uvedené smyšlenky.

Ochotnými partnery v diskusi byli tři muži, pánové věku hodného úcty a respektu – Ladislav Marek, Jan Stejskal a Oldřich Jelínek. Všichni tři si udělali ve svém nabitém diáři chvilku času, aby pohovořili o životě, přístupu k problémům, jež je trápí, a poodhalili část své životní filosofie. Při návratu ke „kořenům“ mnohdy vyšlo najevo, že základním kamenem jejich optimistického pohledu na svět a společnost jsou zážitky a zkušenosti z dětství a raného mládí.

Ladislav Marek

Chrudimská tenisová legenda, která svého času porazila i wimbledonského vítěze Jana Kodeše. Nezdolný optimista, šetrný člověk, který dobře ví, že na vše je třeba si vydělat. Lékem na neduhy je mu především milovaný sport, jemuž se aktivně věnuje i po sedmdesátce. Jeho vztah k tenisu zpracoval před dvěma lety redaktor Petr Dejnožka.

„Jsem životní optimista. Snad díky tomu, že žiji sportem a mám kolem sebe i hodně mladých lidí. Navíc si dopřávám i věci, které mi dělají radost. Neznamená to samozřejmě bezhlavé utrácení, spíše naopak. Nedostatky v dětství mne naučily šetrnosti, takže když si teď chci třeba koupit nový počítač nebo mobil, samozřejmě si našetřím. Žít s dluhy, to není nic pro mě. Lidé obecně mají asi problém s tím, že mnohdy vyschnou zdroje, na něž byli zvyklí, a najednou se musí uskromnit. Což v seniorském věku bývá dost obtížné,“ říká tenisová legenda Ladislav Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15390:]]

„Všechny nemoci, musím to ale zaťukat, protože jsem skoro žádné neměl, léčím tak, že se jdu hýbat. Třeba přijedeme na chatu a všichni leží, odpočívají, jsou unavení. Já vezmu sekačku a jdu sekat trávu. Zásadně si nelehám; to já nedělám,“ prozrazuje sportovec tělem i duší Ladislav Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15395:]]

„Politiku sice sleduji, ale rozhodně jí nepřikládám nějaký přehnaný význam. Může se totiž často stát, že tomu někdo propadne a začne svět kolem sebe vidět touto optikou, což často vede k pesimismu,“ tvrdí Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15393:]]

„Zajímám se o moderní elektroniku – to je jedna z mých dalších velkých vášní. Notebooky, chytré telefony, nic mi není cizí. Sousedé se na mne často obracejí s žádostí o pomoc, drobné opravy. Hodně také o těchto pomocnících čtu, abych zůstal v obraze a mohl sledovat nejmodernější trendy. Člověku pak nezakrní mozek,“ směje se Ladislav Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15394:]]

„Z internetu si nahrávám písničky, které později poslouchám v autě. Mám tablety, mobily, pořád se snažím jít kupředu. Samozřejmě nedržím mobil pořád v ruce, jak to dnes často bývá,“ popisuje svou vášeň pro vše nové.

[[img:chrn_fullwidth:15392:]]

„Poradit někomu, jak si vybudovat pozitivní přístup k životu v důchodovém věku vlastně nejde. Člověk je buď celoživotní optimista – a tady hraje naprosto zásadní roli výchova v mládí, nebo zkrátka není. Kdybych svému vrstevníkovi řekl, že od malička měl na sobě makat, k čemu teď taková rada je,“ ptá se tenisový trenér Ladislav Marek.

Jan Stejskal

Rodilý Chrudimák, hudební skladatel, muzikant tělem i duší, vitální a stále dobře naladěný „pan učitel“, osobnost města v roce 2014. Jeho rodina vlastnila v Chrudimi dům s pražírnou kávy na Resselově náměstí, vztah k východočeským Athénám je tedy neoddiskutovatelný. Také jemu Chrudimské noviny věnovaly několik článků, z nichž ten první vznikl již v roce 2012. Narodil se 4. října 1938.

„Nikdy jsem si nestěžoval na nepřízeň osudu nebo nemoci. Ani v době, kdy mým domovem byl chrudimský hospic. Co je příčinnou mého životního optimismu? Nepochybně zážitky, a především výchova z dětství. V současné době pak i spolupráce s lidmi podobných životních postojů, podobného naladění,“ říká muzikant, učitel, výtvarník a spisovatel Jan Stejskal.

[[img:chrn_fullwidth:15389:]]

„I v seniorském věku nemám čas na nějaké stesky a stížnosti. Pokračuji v tom, co dělám celý svůj život. Organizuji hudební vystoupení naší skupiny Nestejskáme si, dopisuji další knihu a chodím hrát na klavír těžce nemocným seniorům v hospicu. Obdivuhodně mne dokáží nabít energií nejen oni, ale i skvělý personál, jemuž vděčím opravdu za mnoho,“ přibližuje aktivní život důchodce s plným diářem Jan Stejskal.

[[img:chrn_fullwidth:15386:]]

„Bydlím nyní v domě s pečovatelskou službou v Soukenické ulici. Perfektní péče, skvělé zázemí. Mám tu svůj pokoj, své noty, dokumenty, knihy a elektrický klavír. Potkávám tu celou řadu seniorů podobného věku, jako jsem já sám. Nikdo z nich si nestěžuje a nereptá. Pečovatelky nám věnují maximum svého času a my pak máme prostor pro své zájmy a koníčky. Bez koníčků  – tady je pro mne na místě prvním hudba, bych jen obtížně nepropadl skepsi. Hudba mi dává radost, odkrývá jemné odstíny lidské duše i života. Umožňuje pohybovat se ve společnosti a rozdávat dobrou náladu,“ usmívá se bývalý učitel.

[[img:chrn_fullwidth:15387:]]

„Těší mne Chrudim, nádherné město plné památek a polozapomenutých příběhů. Je radost odkrývat jeho dávnou historii a následně ji prostřednictvím knih a obrázků předkládat čtenářům. Raduji se i z pozitivní odezvy těch, kdo mé knihy kupují, mluví o nich. Motivace k dalšímu psaní mi rozhodně nechybí,“ neskrývá radostné zážitky Jan Stejskal.

Oldřich Jelínek

Část svého produktivního života prožil Oldřich Jelínek jako zaměstnanec Děčínských strojíren, kde se stal nositelem světového patentu za katalyzační komoru, které se dnes v autech říká prostě tlumič výfukových plynů. Později pracoval jako oborový inženýr na Generálním ředitelství Transporty Chrudim. Zde  se věnoval zvýšení technické úrovně vysokozdvižných vozíků. Ještě před tím však neunikl totálnímu nasazení ve firmách, které pracovaly pro Říši. Po revoluci se ve věku, kdy většina ostatních seniorů uvažuje pouze o odpočinku, pustil do výroby razítek, později také zastával funkci domovníka v bytovém domě Balustráda. Syn zedníka a otec známého chrudimského galeristy, optimista s fenomenální pamětí.

[[img:chrn_fullwidth:15439:]]

„Povahu naprosto zásadně formuje doba, kdy člověk ještě vlastně ani neví, že je formován. Samozřejmě mluvím o dětství a dospívání. Ani u mne to nebylo jinak. Tatínek byl zedník na malém městě, spíše vesnici. Rozhodně nemohu říci, že bychom se měli špatně nebo trpěli bídou. To určitě ne. Na stranu duhou, zhruba od osmi let jsem bojoval sám za sebe. Ne snad po stránce materiální, ale mentální. Tatínek příliš nesouhlasil s tím, abych studoval. Na mně pak bylo, abych mu dokázal, že na to mám,“ přibližuje své mládí dvaadevadesátiletý senior Oldřich Jelínek.

„Právě tento přístup – přesvědčit své okolí o vlastních kvalitách, mi později dost pomohl. Ať už to bylo po válce, kdy jsem pracoval v Sudetech, nebo později v Transportě. Sudety mi ukázaly Němce v jejich podstatně odlišné podobě. Byli to mnohdy slušní a pracovití lidé, dost jsem si s nimi rozuměl. Odsuzovat je jako národ kompletně, to mi nikdy nešlo,“ říká Oldřich Jelínek.

[[img:chrn_fullwidth:15437:Při broušení řetězu pily na pančavské chalupě.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Když mi bylo čtyřicet a práce mi začala přerůstat přes hlavu, koupili jsme zahrádku. Byla pro mne návratem k přirozenému životu. Fyzická práce a možnost uniknout z nezdravého prostředí – a to i v souvislosti s mezilidskými vztahy v době normalizace. Zahrada mi hodně pomohla dát si do pořádku psychiku, myšlení. Celý život také hodně čtu, patřím mezi nejstarší čtenáře chrudimské knihovny. Dokážu pracovat s počítačem, rád fotím. Člověk musí zaměstnat jak tělo, tak rozum, najít si nějakou činnost. Spolehlivou cestou k rezignaci a nemocem je totiž nicnedělání,“ popisuje svůj recept na zdravý přístup k životu Jelínek.

„Hned po revoluci, to už mi bylo 65 let, jsem založil s manželkou firmu zaměřenou na výrobu razítek. Naštěstí tu existovala velká poptávka a na trhu nebylo dost těch, kdo by ji dokázali uspokojit. Svého času jsme patřili mezi špičku, která zásobovala banky, spořitelny a další instituce. Jako jediní v této době jsme vyráběli mikrorazítko. Firmu jsem později prodal, protože únava se zkrátka dostaví na každého,“ říká.

[[img:chrn_fullwidth:15438:Nechci vypadat jako suchar a nepříjemný dědek.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Co dělám ve volném čase? Čtu, v posledních letech letech se učím hrát na piano – dokážu přehrát několik písní a také stále pracuji na zahrádce. V mých osmdesáti letech mi byla nabídnuta práce domovníka na Balustrádě, dělal jsem to pět let, ale i to mne už později začalo neúnosně vysilovat. V poslední době také sestavuji rodinný rodokmen – mimochodem, našel jsem dávno zapomenuté příbuzné v USA, píšu paměti. Nechci vypadat jako suchar a nepříjemný dědek, který si jen stěžuje. Úspěšnost však musí zhodnotit jiní,“ směje se Oldřich Jelínek.

Chrudim – Generálmajor v záloze Hynek Blaško se rozhodl vstoupit do boje o křeslo senátora. Do nejvyšších pater politiky se pokusí proniknout v Chrudimi jako nezávislý kandidát podporovaný hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Ideály tohoto hnutí jsou podle Blaška přesně tím, co tato země v dnešních nelehkých časech potřebuje.

Hynek Blaško patří mezi velké české kritiky migrace do Evropy. Situaci považuje za natolik závažnou, že se rozhodl vstoupit do politiky. V Chrudimi se pokusí stát senátorem. Na sociálních sítích se představil jako nezávislý kandidát, který se bude moci opřít o hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Proč kývl na nabídku podpory právě Okamurovi?

„Vážení přátelé, příznivci, rozhodl jsem se přijmout nabídku SPD, abych s její podporou kandidoval jako nezávislý kandidát do Senátu v senátním obvodu 44 Chrudim. Rozhodl jsem se tak proto, že v programu strany nacházím to, co tahle republika potřebuje a co je soustavně potíráno. Je toho hodně k nápravě a změně,“ napsal Blažko.

Požádal také o pomoc občany. Blaškovi se prý nedostává dost finančních prostředků. Podle svých vlastních slov prý naletěl jednomu kamarádovi, který ho připravil o všechny úspory, takže se údajně bez pomoci neobejde. A předem poděkoval všem, kdo mu pošlou nějaký finanční dar.