Chrudim – Dobrovolní hasiči a řidiči osobních aut se mohou do konfliktu dostat poměrně snadno. Stačí na silnici dostatečně neuhnout ke krajnici, hasičské auto neprojede, problém je na světě. Začátkem června proto zdejší „dobráci“ na vlastní kůži poznali, jak obtížně se dostanou k zásahu, když na ně řidiči parkující na Větrníku vůbec nemyslí.

Absentující parkovací dům v této lokalitě nutí velkou část šoférů odstavovat své vozy všude, kde to jenom jde. Ani nové parkoviště „vyčárované“ na silnici spojující sídliště na Větrníku se sídlištěm na Šancích jim tu příliš nepomohlo. Občas se tu stojí na trávě, občas po obou stranách úzkých silniček. Se zachováním povinné mezery pro průjezd složek integrovaného záchranného systému si nikdo příliš hlavu nedělá. Řidiči někde zaparkovat potřebují. Nejsou však na vině spíše projektanti, kteří zdejší komunikace vymysleli příliš úzké?

[[img:chrn_fullwidth:15420:]]

Dobrovolní hasiči sdíleli na sociálních sítích nelichotivý obrázek – auta na Větrníku stojí jedno vedle druhého, hasičská cisterna se mezi nimi jen obtížně proplétá. Mnohde projede, o kousek dál již stojí. Dál to nejde. Rozhořčené reakce příznivců dobrovolných hasičů jsou tu ostřejší, onde chápavější. Od „...urazit jim zrcátka..“ Vítka Trojana, po smířlivější post dobrovolného hasiče Daniela Seiferta. „Je to o lidech a lidech. Já raději zaparkuju na trávníku, když už to opravdu nejde jinak, protože jsem též strojník u JSDH a vím, jak blbě se jede, když se to vše "dodržuje " a pak jsou zde takový tupci, kteří bonzuji mp stání na zelení. Tak si potom musíme určit priority. Buď projedou ti co nám pomáhají a nebo se slehne trávník, a pokud je sucho, tak to je úplně v klidu,“ radí parkovat raději na zeleni Seifert.

Foto: SDH Chrudim

Chrudim – Opravy plynovodu, které v nedávné době omezily dopravu na Palackého třídě a části Nového města, budou pokračovat i v červnu. Pro chodce i cyklisty to samozřejmě znamená celou řadu omezení. Do samotného srdce města se také vrátí semafor řídící dopravu.

Od úterý 5. června do pátku 15. by se měli řidiči vyhnout Novoměstské ulici od čísla popisného 960 po křižovatku se Školním náměstím a Hálkově ulici po křižovatku s Novoměstskou. Právě zde totiž budou plynaři kopat a opravovat.

[[img:chrn_fullwidth:15414:]]

Před přechodem pro chodce u hospody „Na Růžku“ postaví dělníci zmiňovaný semafor, druhý pak přijde instalovat zhruba v zálivu před domem číslo popisné 960. Ze Školního náměstí – ve směru od „Růžku“, nebude do Novoměstské ulice možné odbočit.

Chrudim – Absentující pravidelná údržba v konečném důsledku pořádně prodraží následné restaurační práce. Své o tom ví vedení města, které raději investuje stovky tisíc z peněz daňových poplatníků do rekonstrukce kašen, než aby provádělo jejich pravidelné, dílčí opravy. První z opravovaných kašen je historická Novoměstská kašna, v níž je na více místech poškozená olověná vana. Proto musí dojít k výměně olověného opláštění v celém obvodu kašny.

„Tady nás bude oprava stát přes 300 tisíc korun,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK - ED). Rada města Chrudim na svém posledním květnovém jednání už vybrala dodavatele, kterým bude společnost ŽÁK STŘECHY s. r. o. z Tuněchod. Novoměstská kašna byla postavena roku 1873 s použitím kamene, zakoupeného za 110 zlatých ze zrušené heřmanoměstecké kašny. Na kamenném zábradlí kolem kašny je umístěno sedm barokních soch. Tyto sochy pochází většinou z mohutného parapetu kamenného zábradlí, které stávalo před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a bylo architektem Františkem Schmoranzem starším odstraněno při novogotické přestavbě průčelí kostela. Sochy však nebyly osazeny na odpovídající podstavce – znaky na podstavcích tedy neoznačují původní donátory.

[[img:chrn_fullwidth:15048:]]

Druhým vodním prvkem, který projde obnovou, je fontána na „Borzně“. I v tomto případě zapracoval zub času – poškozeno je mozaikové obložení vnitřku fontány, které začalo výrazně opadávat. Rekonstrukční práce jsou radnicí odhadovány rovněž na několik set tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14557:]]

Tím ale rekonstrukce vodních prvků neskončí. „Rekonstrukci rozhodně potřebuje bruselská kašna, která leží v parčíku u Centrálu. V tomto případě ale bude nutné rekonstruovat i celou související technologii. Na projektu se v současné době pracuje tak, aby byla stavba připravena k případné investici na příští rok,“ doplňuje místostarosta Jan Čechlovský.

Chrudim – Pondělní parno nepřidalo na náladě ani městským zastupitelům, ani veřejnosti, jež si do velké zasedací místnosti na Pardubické ulici našla cestu. Předposlední jednání politických špiček chrudimských před prázdninami začalo ve čtyři hodiny a skončilo po sedmé.

Informace o některých z projednávaných bodů Chrudimské noviny již v minulých dnech přinesly. Město totiž po návrhu Svobodných na svých webovkách uveřejňuje podklady k jednání. Novináři i veřejnost tak mají k dispozici stejné materiály, jako politici zasedající do škamen městského úřadu.

[[img:chrn_fullwidth:15355:O dotace na terminál se žádat bude.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Na úvod schůze dostala slovo šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, která přítomné seznámila s rozpočtovými opatřeními. V následném hlasování úpravy výdajů městské kasy prošly bez připomínek, tradičně se ho však zdrželi oba Svobodní – Petr Lichtenberg a Josef Káles ml.

[[img:chrn_fullwidth:15413:Petr Lichtenberg kdysi vousy nenosil. Některé věci však u Svobodných zůstávají stejné. Třeba podpora sportu z městských peněz.  Foto: Svobodní Chrudim]]

Až na stůl dostali politici podklady k žádosti zdejšího Mama klubu, který úpěnlivě prosil o finanční výpomoc. Podmínky státních dotací, o něž každoročně žádal, ministerstvo údajně nečekaně změnilo a „mamáči“ najednou chybí prostředky. Situace má být kritická, takže hrozí paralyzování jakékoliv činnosti. Zastupitelé prosbu o návratnou finanční injekci vyslyšeli a schválili odeslání 150 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:752:Mama klub nově sídlí v prostorách bývalého konventu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následovalo schvalování sportovních dotací, akčního plánu a také stanovení počtu zastupitelů po říjnových volbách. Třešínkou nekonzistence zdejších Svobodných byl jejich souhlas s dotacemi sportovcům, nesouhlas s poskytnutím peněz Oldřichu Bujnochovi pro účely organizace Pernštejn desítky a Svatováclavského vinobraní. Zcela v duchu „dobrých a špatných dotací“.

[[img:chrn_fullwidth:15405:Je to na dobré cestě.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Změna územního plánu, o niž radnici požádalo vedením Pardubického kraje, dostala od zvolených zástupců občanů zelenou. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) po připomínce opozičního Františka Pilného (Nez. za ANO 2011) potvrdil možné využití staré vozovky pro účely cyklostezky na Podhůru.

[[img:chrn_fullwidth:15404:Zadláždit a vyasfaltovat. Takovou budoucnost vidí u městského pozemku někteří zdejší senioři.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

První vážnější a časově náročnější debatu přineslo rokování o budoucnosti budovy bývalé knihovny v Topolské ulici. Přítomní senioři v plénu určeném veřejnosti konfrontovali politiky s neutěšenou dopravní situací zdejšího sídliště. Výjezd z něj má být špatně řešený, hrozí újmy na zdraví a životech dětí. Téma hbitě využil František Pilný a do roztrhání těla bojoval za stažení bodu z jednání městského zastupitelstva. "Povolovat stavbu v místech, kde může být vjezd a několik parkovacích míst? Absolutní nesmysl," myslí si část opozice. Když se přidala i ředitelka chrudimské knihovny Hana Mazurová, začalo být zřejmé, že schválení úmyslu prodeje dožilé stavby neprojde snadno. Zdejší obyvatelé jsou totiž podle Mazurové vášniví čtenáři a cesta do centra města, kde leží hlavní budova knihovny, je nad jejich síly. Zachovat pobočku je proto třeba. Místostarosta Jan Čechlovský (ODS) nemohl nesouhlasit. Přítomné však upozornil na podmínku městského architekta k výstavbě v lokalitě – případná nová budova musí disponovat i prostorem, jejž lze využít třeba jako veřejnou knihovnu. Shodu se však stále nedařilo nalézt, pročež opozice navrhla hlasování o stažení bodu z jednání. Většina zastupitelů sice pro nebyla, souhlasné stanovisko většiny však nezískal ani původní záměr prodeje. Kauza „knihovna v Topolské“ bude proto projednávána někdy v budoucnu.

[[img:chrn_fullwidth:15162:Josef Drobílek nemůže přijít na jméno také tajemníku MěÚ Františku Chmelíkovi. Chmelík prý zazdil jeho reklamace a nevěnoval mu dostatek pozornosti.  Foto: MěÚ Chrudim ]]

Téměř hodinovou diskusi vyvolalo rovněž téma banálního prodeje nebytových prostor na Palackého třídě. Jejich bývalý nájemce a jednatel firmy DRAK , Josef Drobílek, se zastupiteli vášnivě a dlouho diskutoval. Partnera v diskusi mu nejčastěji tvořil zástupce starosty Jaroslav Trávníček (ČSSD). Přes Drobílkovy námitky, záměr prodeje zastupitelé schválili a někteří z přítomných neměli daleko k potlesku. „Pokud se podíváte do encyklopedie, pod heslem kverulant je Drobílkova fotka,“ utrousil jeden z pánů sedících v místech určených veřejnosti. Problematickému chování a především jen těžko pochopitelnému jednání Josefa Drobílka nejsou údajně vystaveni jen městští úředníci a politici, ale také část těch, s nimiž podnikatel obchodoval. Někteří z těchto živnostníků se proto prý obrátili na soud, aby jejich při rozhodl.

Zbývající hlasování proběhla bez potíží a politici i přítomná veřejnost mohla zamířit k domovům.

Chrudim - „Kdo nedělá nic špatného, nemusí se bát,“ tvrdil kdysi ministerský předseda Slávek Sobotka (ČSSD). Jeho argumentaci nepochybně vyznává i vedení města Chrudim, které přikročilo k rozšíření kamerového systému. Své chlebodárce z řad občanů chce nyní sledovat daleko větším počtem kamer a zajistit tak jejich údajnou vyšší bezpečnost.

S jídlem roste chuť a vedení městské policie, která kamerový systém obsluhuje, podle všeho touží po dalším soustu za jeden a půl milionu korun. Tolik má totiž stát modernizace a navýšení počtu kamer v ulicích Chrudimě. Celý systém byl zprovozněn v roce 2002 a od tohoto roku počet kamerových bodů postupně narůstal až na současných 33.

[[img:chrn_fullwidth:4251:Na Šancích je třeba řešit spíše hrozící velkou vodu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„S postupem let se však riziková místa mění a na to je třeba adekvátně reagovat. Na základě jednání vedení městské policie, vedení města a zástupců jednotlivých složek Policie České republiky byla vytipována místa, kam by bylo zapotřebí nové kamerové body umístit,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Na některých lokalitách, jichž se změny týkají, již kamery jsou a dojde zde pouze k posílení stávajícího stavu. V jiných ulicích kamery zcela chybí, postupně tedy budou instalovány na zcela nová místa. Modernizace sítě kamer začala již v loňském roce.

[[img:chrn_fullwidth:5636:Podobné jednání v ulici Obce Ležáků postihu již neunikne.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedna panoramatická kamera a dvě pevné kamery se objeví v ulici Obce Ležáků. Jedna otočná kamera a jedna pevná kamera pak na křižovatce ulic Topolská a Slovenského národního povstání. Panoramatická kamera a dvě pevné kamery mají sledovat dění na sídlišti Na Šancích. Vyměnit přijde otočná kamera v Revoluční ulici.

[[img:chrn_fullwidth:13397:Chybné parkování v Revoluční ulici se nově též nemusí vyplatit.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Záznamy pořízené kamerovým systémem slouží řadu let jako důkazní prostředek ve správním a také v trestním řízení. Slouží tedy nejen městské policii, ale také ve značné míře všem složkám Policie České republiky. Zmírnění důkazní nouze je neocenitelné pro všechny, kteří se snaží udržovat veřejný pořádek a postihovat jeho porušování,“ říká místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). Poctivou, pěší práci strážníků městské policie tak nově bude suplovat stále větší množství technických „vychytávek“ a orwellovská totalita zatne další drápek do východočeských Athén.

Chrudim - Městští radní v květnu mimo jiné schválili výsledky výběrového řízení veřejné zakázky na zařízení pro měření úsekové rychlosti vozidel a detekci nákladních vozidel ve Václavské ulici v úseku od nemocnice k ulici K Presům.

Od místních obyvatel kromě stížností na překračování rychlosti projíždějících automobilů přicházely rovněž zprávy o běžném porušování zákazu jízdy nákladních vozidel. Z této lokality město již koncem minulého roku za pomoci statistického radaru získalo data, ze kterých bylo patrné, že k častému překračování dovolené rychlosti i porušování zákazu jízdy nákladních vozidel zde skutečně dochází. K žádným dopravním nehodám tu však nedošlo. Místním primárně vadí, že musí dlouho čekat, než mohou autem vyjet ze své podzemní garáže.

„Zmíněné potíže by mělo odstranit či zmírnit úsekové měření rychlosti. Myslím, že i znalost existence tohoto zařízení odradí riskující řidiče od porušování povolené rychlosti a řidiče dálkové nákladní dopravy od využívání pro ně zakázané komunikace,“ myslí si místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), přestože fakta z celého světa hovoří spíše v neprospěch této odvážné místostarostovy teorie. Uvedený úsek má délku cca 760 metrů. Předmětem veřejné zakázky bylo dodání zařízení na úsekové měření rychlosti včetně automatizovaného přenosu dat o provedeném měření a zajištění provozu potřebných softwarových aplikací.

Vítěznou nabídku ve výši přes 2,1 milionu korun včetně DPH podalo sdružení dodavatelů, a to společnost ČD – Telematika a. s. Praha a GEMOS CZ, spol. s r. o. z Čelákovic.Město Chrudim si zařízení pronajme na dobu pěti let, systém by měl být spuštěn v druhé polovině roku. Statistický radar, který v loňském roce město pořídilo, je používán k provádění průzkumu dopravního zatížení i v dalších chrudimských lokalitách.

Chrudim – Smuteční síň nedělá městu právě nejlepší reklamu. Stará známá věc, s níž se sice radnice snaží cosi dělat, moc se jí však nedaří. Projektovou dokumentaci chystané rekonstrukce dlouhá léta doslova „tahala“ z architekta Jana Třeštíka. Informace o tom, v jaké fázi uvažovaná rekonstrukce právě je, město nezveřejňuje. Občas ale neoficiálně promluví sami úředníci.

Přestože by se zdálo, že starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) má s architektem Třeštíkem doslova neomezenou trpělivost, opak je podle zkazek z radničních kuloárů pravdou. Neustálé uzavírá dalších a dalších dodatků ke smlouvě mu totiž spolehlivě bortí jeden z bodů programového prohlášení. Když současná vládnoucí koalice usedala do svých křesel pánů a vládců nad životy občanů chrudimských, zavázala se k zahájení rekonstrukce smuteční síně.

Volby do obecních zastupitelstev se blíží – voliči vystaví současné radnici vysvědčení již v říjnu letošního roku – přesto smuteční síň stále nepřipomíná důstojnou prostoru určenou pozůstalým a zemřelým. Na rozdíl od dalšího bodu v programovém prohlášení, kterým je projekt revitalizace náhonu v parku Střelnice, smuteční síň podle všeho počká na nové vedení města. Snad pro něj konečně bude prioritou. To současné má rekonstrukci uvedenu ve střednědobém výhledu. Pro rok 2018 je zde uvažována částka 11 milionů korun. Stejný objem peněz je určen i pro rok následující. V rozpočtu však chybí, zůstává proto opět jen u úvah a slibů.

Chrudim -. Když byl v loňském roce schvalován městský rozpočet, každý dobře věděl, že u částky těsně „olizující“ půl miliardy korun, jistě nezůstane. V pondělí 28. května dostanou městští zastupitelé k projednání další jeho změnu a ta ve výsledku znamená navýšení objemu peněz v městské kase na více než 543 milionů korun.

Nárůst financí je samozřejmě způsoben i celou řadou dotací, s jejichž přijetím úředníci a politici počítají. Zastupitelé tak budou schvalovat třeba modernizaci počítačových učeben a sociálních zařízení ZŠ U Stadionu – tady město žádá o přidělení dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Rekonstruovat by se měly i chemické laboratoře na ZŠ Dr. Malíka, radnice tu chce za peníze z dotací vybudovat i bezbariérové přístupy v celé budově.

V „budgetu“ je zahrnuta i revitalizace náhonu v parku Střelnice, snížení energetické náročnosti v MŠ U Stadionu a výstavba informačních tabulí při vstupu do rekreačních lesů. Do závěrečné fáze vstupuje též rekonstrukce kapličky ve Vestci, kompletní opravu si dozajista zaslouží též památník obětem První světové války v místní části Vlčnov.

Na Husovce chce město vystavět výtah a zajistit bezbariérovost celé školy. Po intervenci krajské hygieny (KHS) musí radnice sáhnout i na sociální zařízení v MŠ Strojařů. Uvolněné prostory v objektu školky po Paletě a Mama klubu je potřeba opravit a sociální zařízení dispozičně upravit tak, aby splňovalo dnešní požadavky KHS. S opravou se provede i výměna veškerých rozvodů v těchto dvou odděleních. Opravené prostory budou sloužit školce nebo jako náhradní prostory pro umístění dětí z jiné školky. Sociální zařízení bude připraveno i na případné přijetí dvouletých dětí.

Obyvatelé sídliště Na Větrníku, kteří si stěžovali na chybějící osvětlení nově „vyčárovaného“ parkoviště v této lokalitě, mohou být rovněž spokojeni. Město tu nechá postavit lampy veřejného osvětlení.

Výčet investičních akcí uzavírá plánovaná rekonstrukce chodníků v ulici V Hliníkách.

Chrudim – Další malý krůček bude podniknut a výstavba cyklostezky na Podhůru se přiblíží. Pardubický kraj totiž reálně uvažuje o přeložce silnice spojující druhé největší město Pardubického kraje s Rabštejnskou Lhotou, přičemž původní komunikace by mohla najít využití ve formě cyklostezky. Chrudimské noviny o oživení tohoto dávného návrhu architekta a bývalého městského zastupitele Karla Théra v nedávné době informovaly.

Městští zastupitelé dostanou v pondělí 21. května na stůl žádost o změnu územního plánu Chrudimě a také informace o dvou variantách přeložky zmiňované silnice. Každý z těchto dvou návrhů přibližuje uvažované „narovnání“ spojnice mezi městem a Rabštejnskou Lhotou od zákruty u zdejšího letiště. Vedení kraje navíc požádalo Město Chrudim o spolupráci v přípravě dokumentace pro územní řízení a podkladů pro výkupy pozemků dotčených uvažovanou přeložkou silnice II/340.

[[img:chrn_fullwidth:15405:Dvě varianty přeložky. Budou souhlasit vlastníci pozemků?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nabízí se tedy otázka – jak je možné, že před lety, když toto řešení navrhoval Karel Thér, nenašel mezi vládnoucími politickými špičkami ve městě ochotné spolupracovníky? Dnes však radnice podniká kroky ve smyslu původního architektova návrhu, přičemž jeho jméno nepochopitelně nepadne.

[[img:chrn_fullwidth:4393:Takto měla přeložka původně vypadat.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Kolik takových nápadů ještě vytáhnou městští politici „ z klobouku“ a bez skrupulí připíší vlastní genialitě, ukáže až předvolební kampaň před říjnovými volbami do zastupitelstva.

Chrudim – Probíhajícího čištění ulic a parkovišť ve městě si všiml asi každý. Není sice vidět přímo metaře s košťaty, lopatami a vozíky, kteří by se věnovali úklidu, přesto špína z veřejného prostoru mizí. V samotném centru města však obvyklý přístup nestačí, což technické služby ani po letech od jeho rekonstrukce nedokázaly pochopit.

Rok co rok se situace opakuje. V létě, v rámci údržby dlažby v centru, vyjedou pánové s lopatami a zásobou štěrku. Ten následně v nejsušších měsících roku rozsypou mezi kostky. Prach se vznáší do oblak a plic Chrudimáků. Proč není stále možné sypat ulice v okolí Resselova náměstí v zimě, kdy by kamínky fungovaly i jako protiskluz? Tající sníh a led jepozději vpraví mezi kostky, čímž  dojde k úspoře času i peněz.

Letos se zametací vůz technických služeb v rámci jarního úklidu vypravil i do Filištínské ulice. Na rozdíl od jiných míst, nemuseli zde řidiči své vozy přeparkovat. Důvod je vcelku jasný – řidič vozítka s košťaty prosvištěl středem ulice rychlostí zhruba 40 kilometrů za hodinu. Z výše vloženého videa i svědectví jeho autora je navíc zřejmé, že v provozu byl pouze jeden z jeho předních kartáčů.

Nabízí se tedy otázka – spěchal šofér metacího vozu na oběd, nebo dostal „shora“ příkaz projet ulici „aby se neřeklo“, přičemž výsledek jeho konání není až tak důležitý?