Kaplička zasvěcená Čtrnácti pomocníkům je jedna z mála tohoto druhu, dokonce v Evropě. Ještě v minulém století sloužila lidem k bohoslužbám, slavila se tu místní pouť, zvonem se oznamoval odchod člověka. Vždy byla plná květin a svíček, kolemjdoucí sem vhazovali ozdobnou mříží mince pro štěstí a patřila ke koloritu parku Střelnice. Vždy se o kapličku pečlivě starala některá z místních rodin, než si doba vybrala svou daň, obyvatelstvo se změnilo, zároveň zmizela sousedská výpomoc, zavládla nevšímavost a přeměnila svatostánek v ruinu. I ta se po mnohdy nesmyslných a nelevných opravách nakonec změnila v důstojnější místo. Starost byla přenechána městu celému.

V nedávném Zpravodaji jste se dočetli o této památce její historii, pokochali fotografiemi, vzpomněli na její slavnostní otevření a tak se tudy projděte ještě jednou, ještě jednou v reálném stavu.

Listí se stává součástí historie, už je loňské.

Veřejnosti trochu skrytá část se stala odpadním místem, toto je dětský kočárek. Těch se tu za poslední dobu najde i více, jeden kotví v řece, další trčí u sběrných nádob. V minulosti k zadní části kapličky patřil ještě mříží oddělený méně přístupný prostor, který nebyl zachován.

Odpadkový koš je dva metry dál! 

I zánovní most se pomalu zahaluje vzrostlou vegetací, dřevo volá po nátěru. "No možná se to k zapáchající řece hodí!"

Otázkou ovšem zůstává, jak velký problém je najít pomocníka pro tuto kapličku, oslovit místní? Nebo že by si sousední ochranáři přírody všimli a zadali si do programu úklid? Co azylový dům? Poslední, kdo se staral o kapličku, byly dokonce místní děti, a v pohodě to zvládaly, pořádaly tu několik výstav výtvarných prací, fotografií, rukodělných výrobků, scházeli se tu místní pamětníci na různé akce, a to vše jenom před necelými jedenácti lety.

Chrudim – Klášterní zahrady měly být šperkem mezi chrudimskými parky. Ukázkou dokonale zvládnuté revitalizace prostoru přímo určeného pro trávení volné chvilky o polední pauze, delším čase s přáteli, dětmi. Tomuto ideálu se však zelená plocha za bývalým kapucínským klášterem vzdalovala a v současné době je městu spíše pro ostudu.

Co tu návštěvník, jenž zavítal do Chrudimě a chce si prohlédnout vše, nač propagační materiály lákají, v současné době najde?

[[img:chrn_fullwidth:15474:Jeden ze vstupů do parku je řešen velmi originálně. Přestože městská policie má za povinnost denně otevírat a zavírat brány zahrad, strážníci zřejmě toto pravidlo vyřešili po svém. Zavřeli bránu zámkem a pečetní páskou. Chrudimáci na to zareagovali neméně prakticky, takže všichni jsou spokojeni.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15467:Maminky, které se se svými ratolestmi protáhnou originálním vchodem, dojdou ke smutnému dětskému hřišti, jehož nevyužitelný vodní prvek působí v zahradách až komicky.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15465:Děti, které si chtějí pohrát na prolézačce, mají smůlu. Už několik měsíců chybí příčky žebříku.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15466: Ale co, do děr po příčkách se dá koukat a prohlížet si zahrady jako dalekohledem.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15468:Subsaharská kvalita trávníku je další z proměn vzhledu klášterních zahrad, které byly před časem založeny jako luční louka, později byly posekány na anglický trávník, dnes přirozeně připomínají kazašskou step.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15469:Ještě, že růžová zahrada krásně kvete a návštěvníci se zde mohou začíst do milostných veršů neznámého jinocha, umně vytvořených do pískovcového soklu sochy anděla.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15472:Procházku po Klášterních zahradách můžete zakončit ve venkovní galerii moderního umění. Zde si můžete prohlédnout dadaistickou instalaci s názvem Panna Maria s ledničkou.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15473:Nebo ještě zajímavější surrealistickou instalaci s názvem Sto židlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:15471:Melancholii a smutek z celé procházky pak vhodně doplňují měsíce neotevřené dveře do prostor bývalé Křížové cesty pod klášterem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedá se nic dělat. Příště však navštívíme s dětmi Městský park, kde nám už město za půl druhého milionu staví krásný dřevěný hrad.

On pár let vydrží a pak bude zase něco nového.

Hezké léto

Chrudim/Železné hory – Každým rokem se v létě na silničkách v okolí města objeví závodně upravené vozy, natěšené posádky a také často ne už tak nadšení obyvatelé vesnic a vesniček. Rallye Železné hory proběhla letos o posledním červencovém víkendu a poznamenalo ji hned několik vážných nehod.

„Sport“, kterým má být spalování benzínu v motorech závodních vozů, disponuje samozřejmě celou řadou příznivců. Podle jejich reakcí, jež se v souvislosti s informacemi o nehodách objevily na sociálních sítích, jde o osoby se zvýšenou agresivitou. Vyznačují se též velkou mírou netolerance a cizí jim není ani vulgární vyjadřování. Vizitku, kterou jejich koníčku vystavují, si jezdci za rámeček skutečně dát nemohou. Za dlouhých šest let od článku Chrudimských novin, který se rallye věnoval, nedošlo tedy k žádné změně v jejich chování.

[[img:chrn_fullwidth:15462:]]

Změnou neprošla výrazněji ani trasa závodu. Stále platí, že na mnoha místech je organizátory Rallye Železné hory obtěžováno obyvatelstvo vesnic hlukem, prachem a arogantními pořadateli. Není výjimkou, že organizátoři jízd často využívají i soukromé pozemky – převážně zahrady, jako takzvané „bezpečností zóny“. Jde o místa, na nichž se nesmí nikdo zdržovat, protože by mohl být zraněn autem, jež nedokázalo zůstat na silnici. Dochází tak nejspíše k narušování vlastnických práv majitelů pozemků a to bez jakékoli žádosti účastníků „závodů“ o legální řešení situace nebo dokonce náležité kompenzace. Stranou samozřejmě nezůstává ani devastace silniček, mnohde třetí třídy, které trpí celoročním nezájmem úřadů a poslední důkladnou rekonstrukci jim věnovali snad jen někdejší členové JZD v akci „Z“.

[[img:chrn_fullwidth:15461:]]

Letos došlo v rámci rallye k několika nehodám, z nichž jedna jen shodou šťastných náhod neskončila fatálně. U obce Samařov svůj vůz „rozstřelil“ o strom předjezdec. V rychlosti 150 kilometrů v hodině nezvládl svůj vůz a napasoval ho do vzrostlého listnáče. Dokonce k němu musel přiletět vrtulník záchranné služby a převézt ho na plicní ventilaci do nemocnice. Podle všeho jeho auto nebylo ani dostatečně vybaveno všemi bezpečnostními prvky. Zda došlo k porušení předpisů a pravidel „závodu“, bude předmětem šetření zodpovědných osob.

[[img:chrn_fullwidth:15460:]]

Další nehodou byla kolize vozu, jenž stál u krajnice před uzavírkou a jeho posádka čekala, až přestane pršet. Do zadní části auta tu naboural výtečník, který chtěl využít uzavřené silnice a otestovat možnosti svého stroje. V rychlosti zhruba 120 kilometrů za hodinu nestačil dobrzdit a nehoda byla na světě.

[[img:chrn_fullwidth:15459:]]

Vzhledem k negativním jevů, které tyto „závody“ doprovázejí, není divu, že vzrůstají i řady jejich odpůrců. Možností, jak se rallye bránit, je několik a využít je mohou nejen ti, jichž se osobně dotýká.

Chrudim – Děti si užívají volna letních prázdnin, školní budovy však prázdnem zdaleka nezejí. Nepříjemnou zkušenost udělali o minulém víkendu obyvatelé Husovy ulice se zdejší ZŠ Bohemia, na jejíž zahradě měla až do hluboké noci probíhat blíže nespecifikovaná oslava.

„V sobotu 21. července se konala na školní zahradě Hotelové školy a ZŠ Bohemia velmi hlasitá akce. Moc by mne zajímalo, jestli tato akce byla nahlášena nebo zda si může škola dělat takovéto akce, které trvají pomalu do rána! Je nutné dbát na to, že zde žije mnoho lidí a tento rámus, který trval do půl druhé po půlnoci je pro ně nesnesitelný,“ stěžuje si jedna z obyvatele Husovy ulice. Není to přitom poprvé, co s touto školou mají místní potíže. Nedávno si tak stěžovali na rozježděnou plochu u chodníku na Palackého třídě. Zničenou zeleň tu měli mít na svědomí rodiče vozící své potomky do školy.

[[img:chrn_fullwidth:15237:]]

Není žádným překvapením, že tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová o údajném rušení nočního klidu nic neví. „Zahradu má škola Bohemia ve výpůjčce. Jelikož se nejedná o veřejné prostranství, nemá škola povinnost hlásit svoje akce na tomto oploceném pozemku. Po 22. hodině ovšem platí zákon o nočním klidu, pokud je porušován, je třeba tuto záležitost řešit s Městskou policií Chrudim. Ověřila jsem si u vrchního strážníka, že žádné rušení nočního klidu v této lokalitě během víkendu hlášeno nebylo,“ říká Drašnarová.

Chrudim – Přípravy na rekonstrukci plynovodu pod Palackého třídou a Masarykovým náměstím jsou v plném proudu. Mnozí Chrudimáci budou jistě jen nechápavě kroutit hlavou – proč tato akce neproběhla již v době, kdy Palackého třídu rozkopali „vodáci“ v loňském roce? Faktem nyní zůstává, že rekonstrukce plynového vedení se dotkne jak řidičů, tak chodců.

Práce na rekonstrukci plynovodu budou zahájeny ve středu 25. července. Konkrétně má jít o úseky od křižovatky s Rooseveltovou ulicí po Hotel Bohemia na Palackého třídě a o úsek od křižovatky s Husovou ulicí po kruhovou křižovatku u „Bídy“ na Masarykově náměstí. Dělníci práce rozdělí do čtyř etap a měla by probíhat převážně na chodnících.

[[gal:15455]]

Po dobu prací na třetí a čtvrté etapě dojde také k omezení parkování na parkovišti před domem číslo púopisné 33 – 35 na Masarykově náměstí a v přilehlém úseku Husovy ulice. Na silnicích se objeví značky upravující maximální povolenou rychlost na třicet kilometrů v hodině a upravující přednost vozidel.

Rekonstrukce plynovodu by měla skončit 30. září letošního roku.

Tramp Capr v kronice osady Ozov píše: S heslem ,,Nás nikdo nezahubí", tahal jsem se ve společnosti zboje kámen ke kameni a na místě bývalého močálu zpatlal jsem Ozov, který po  pochopení několika kamarádů stále zdokonalujeme ve všem. I bývalým posměváčkům se tolik líbí. Máte ještě odvahu teď jméno a napsaný řád této osady předělat? Hlavně vy, kteří jste na její vybudování ani zrníčkem písku nepřispěli? Nechte toho, Ozov nikdo nezahubí, máte naň všichni příliš měkké zuby.

Snad proto, že i tramp musí jednat s ouřady, vlepil Capr do kroniky doklad o povolení Obecního úřadu České Lhotice, p. Nasavrky. Potvrzení, že dne 29.5. 1932 se povolilo místním úřadem vybrání přebytečného kamene ze řečiště Chrudimky při parcele č. 848. Poplatek bude ustaven na příští schůzi ob. zastupitelstva.

Osada začala žít sportovním a společenským životem v přírodě, kam se před městem uchýlila. V těchto dobách byl největší rozvoj volejbalu v Československu. Většina nejlepších volejbalistů získala základy na osadách. Hrály se Osadní turnaje a Osadní liga. Byla to zlatá doba Československého volejbalu. Jelikož tramp je živ nejen prací a sportem a po práci má rád legraci, ale i koláče, buchty a knedlíky. V tomto případě pardubické, které v kronice zanechali tento zápis:

E. Vostřelová, Píseň o povidlových knedlíkách
                  

Na Krkance blíže řeky v známém stanu s jelenem

usadil se výkvět vlasti Béda, Jarek s Pulajem

Pozvali si  návštěvu v neděli na celý den

dívčí bandu Pardubickou, která chtěla někam ven.

Po zábavách přišla práce, dívky vaří knedlíky

přitom radí se ve spolek zda hrnec je dost veliký

Práce šlechtí svatá pravdo, však knedlíky ubohé

odnesly si všechnu chválu když plavaly ve vodě

Hodily pak zbylé knedle hladovému pejskovi

ten však utekl, když uviděl ty prapodivné výtvory

S večerem se vydaly domů, jely na svých kolech zpět

v pamětech si o knedlíkách stále budeme pět

Některý zápis byl o hodně stručnějším:

4.6. Byl u Béďi Capra nóbl potlášek. Chiki             

Někdo zanechal  kresbu. Také se někdy stalo, že Capr našel připíchnutý lístek na dveřích. Tak jsem tu byla.   Joi. Jarka.

Údolím Chrudimky nevedla železnice jako na Sázavě a nejbližší nádraží bylo ve Slatiňanech, proto se tramping v Krkance nerozvíjel tak živelně, jako na snadno dostupných místech. Příště trochu o trampské historii.

Heřmanův Městec - Velký večerní koncert festivalu Hudební léto se koná v neděli 22. července v 19 hodin v amfiteátru bývalého letního kina v zámeckém parku, v případě nepříznivého počasí pak v sokolovně. Na pódiu se představí Jiří Pavlica a Hradišťan & Vlasta Redl s kapelou. Nejprve vystoupí každá kapela sama. Poté se začnou muzikanti prolínat a vše vyvrcholí skvělým vystoupením 13 muzikantů ve společném programu, jenž je zásadní součástí koncertu.

Spojení těchto dvou předních uměleckých těles několik let vyprodávalo sály a oslovilo tisíce lidí jedinečným spojením folku, bigbítu a lidové hudby. Vlasta Redl a Jiří Pavlica se v roce 2015 rozhodli společná vystoupení obnovit. Navázali na staré hity, ale připravili řadu písní nových. Vzhledem k diváckému úspěchu obě kapely pokračují ve společných koncertech i nadále.

Jiří Pavlica převzal Hradišťan v roce 1978. Z folklórních kořenů postupem času vyrostlo zcela svébytné hudební těleso světového renomé. Hradišťan spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem, koncertoval na čtyřech kontinentech, natočil více než 30 vlastních alb, na mnoha dalších spolupracoval. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda.

Vlasta Redl je již po čtyřicet let jednou z nejpozoruhodnějších postav české a především moravské hudební scény, kde se objevil v roce 1983 jako kytarista a zpěvák legendární kapely AG Flek. Jeho písně začala hrát jako první vizovická kapela Fleret, spolupracoval se Slávkem Janouškem a Jaroslavem Samsonem Lenkem. Svoje první sólové album Na výletě nahrál v roce 1990. Vlasta Redl má za sebou skladatelskou a interpretační práci pro film, televizi a rozhlas. Od roku 2011 do současnosti vystupuje s proměnlivou sestavou kvalitních spoluhráčů nazývanou Naše nová kapela. 

Chrudim – Zdejší státní policisté již brzy opustí údajně nevyhovující prostory v centru města a přesunou se do nové, moderní budovy. Nejprve však tuto budovu, respektive celý soubor staveb musí dělníci postavit. První krok k realizaci udělali politici a policisté v pondělí 16. července, kdy poklepali základní kámen. Dokončení stavby je plánováno na prosinec 2020 a mělo by jít o nejmodernější policejní budovu v rámci celé České republiky.

„Naprosto nevyhovující stav Územního odboru Chrudim je řešen řadu let a nyní se podařilo ukončit základní administrativní část projektu, který byl schválen v rámci 36. výzvy Integrovaného regionální operačního programu a způsobilé výdaje projektu v hodnotě 242 milionů korun budou z 85 procent hrazeny z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Bohužel, zachování provozu ve stávajícím areálu bez realizace jeho zásadní rekonstrukce není udržitelné. Hlavní budova původního areálu pochází z období kolem roku 1860, novější budova byla dokončena v roce 1930. Poslední velká rekonstrukce objektu proběhla v 70. letech. Po zvážení všech pro a proti jsme se rozhodli pro stavbu zcela nového moderního areálu na zelené louce, což je ekonomicky i provozně nejvýhodnější,“ říká náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku Petr Petřík.

Budoucí podobu areálu popsal krajský policejní ředitel Jan Švejdar. „Půjde o areál, který se bude skládat ze šesti jednotlivých objektů. Vzájemně se propojí v jeden fungující celek. Je navržen tak, aby splňoval veškeré požadavky Policie ČR včetně dostatečného počtu krytých parkovacích stání pro služební vozidla, záložního zdroje elektrické energie, adekvátních prostor pro fyzickou přípravu a bojový výcvik, technické zázemí pro ošetření vozového parku a objektem kynologie. Samozřejmostí je také bezbariérový přístup a užívání pro tělesně postižené osoby,“ sdělil Jan Švejdar.

Posledním představením ve skupině B chrudimského divadla byla Válka Roseových. Do Pippichova divadla ji přivezlo Divadlo Antonína Dvořáka z Příbrami. Autorem je Warren Addler, představení režíroval Ondřej Sokol.

Hlediště plné, uličky zaplnily přístavky. Škoda, že tomu není častěji. Hra je známá a ještě známější je film. Kdo film viděl, bude toto představení s ním srovnávat. 

Na scéně převažovala šeď. Uprostřed jeviště byl jakýsi bar a za ním bylo schováno schodiště. Po dlouhých letech se v Chrudimi využilo propadlo. Přes scénu bylo natažené lanko a po něm se posouvala průhledná opona, na kterou se promítalo. Že by připomínka filmu, nebo si někdo nevěděl rady? Škoda, že se více nevyužívá zdejší jevištní technika. Toto řešení jsme používali jako děti. Mezi lípy jsme natáhli drát a přes něj hodili deku.

Hlavní postavu hrál Michal Dlouhý. Nebyl to nakonec on, kdo způsobil, že divadlo praskalo ve švech? Stále je pohledný chlap. Je známo, že si rád zahraje nahý. Ani tentokrát divačky nezklamal. Rád používá komickou mimiku, ale někdy zbytečně přehání. Nakonec to končí skoro šklebením. Někdy až zčervená, jak svoji roli prožívá. Ale přes všechny výtky se mu dá věřit.

To se nedá říci o partnerce Kateřině Lojdové, která hrála Barboru. Snažila se Michalovi vyrovnat, což se ne vždy podařilo. Krásné ženě se zpod šatů vyloupne tetování, jaké rádi používají fotbalisté. Je to trochu škoda.

Goldstein, právník Jonathana, kterého hrál Roman Štabrák, vyplnil svůj prostor báječně. Druhý právník, kterého představoval Lukáš Král, tolik možností neměl. Trochu si ještě zahrál Petr Florián, coby španělský velvyslanec.

Hru přerušoval smích a potlesk. Diváci se bavili a odcházeli do teplého večera spokojeni. Hezká tečka divadelního jara.

V Chrudimi je však i divadelní léto. Začíná v pátek třináctého července v Klášterních zahradách. Máme se na co těšit. Pátek, třináctého, klášter a navíc temný večer. Zachránit to může jen Petr Nárožný v hlavní roli.

Chrudim/Rabštejnská Lhota – Restauraci Na Hájence, která leží v lesích nedaleko města, měli a stále ještě mají mnozí Chrudimáci v paměti jako místo s vybranou kuchyní, příjemnou obsluhou a skvělým prostředím. V současné době je však restaurace uzavřena a nikdo přesně neví, kdy dojde k jejímu otevření.

Vlastníky hájenky jsou manželé Ladislava a Martin Procházkovi, kteří před lety také opuštěnou a zanedbanou budovu koupili, aby z ní následně vytvořili současnou restauraci. Místo uprostřed lesů s dobrou dopravní dostupností si oblíbili především svatebčané. Jak šel čas, manželé Procházkovi hájenku začali pronajímat a to se podle všeho stalo kamenem úrazu.

„V říjnu 2017 jsme s Petrem Fryčem a Markétou Fryčovou začali jednat o prodeji Hájenky. Původní jejich plán byl koupit Hájenku do ledna 2018. .Bohužel neměli peníze a opět oddálili řešení koupě. Najednou byl konec dubna a stále se nic nedělo a ani to nesměřovalo je zdárnému konci; naopak jen vše oddalovali. Lhali, vymýšleli si a to jak nám, tak i zákazníkům. Bez našeho vědomí dělali zásadní změny na Hájence. Jen jsme přihlíželi, ale trpělivost došla. A vidina zaplacení kupní ceny nebyla. Proto byli z Hájenky odejiti,“ popisuje neradostnou situaci na hájence Ladislava Procházková.

Spor mezi majiteli a nájemci restaurace se podle všeho vlekl dlouho a nakonec vyhřezl i na sociální sítě. Právě zde si především svatebčané stěžovali. Měli totiž domluvené termíny veselky s nájemci a často si doslova „rvali vlasy“, protože netušili, zda dohodnuté podmínky platí. Řada z nich tak raději svatbu Na Hájence zrušila a přesunula se jinam.

„Jako nezúčastněný pozorovatel náhodou vím, že od října 2017 Fryčovi platí nemalý nájem a to se zřejmě paní Procházkové zalíbilo, a proto se rozhodla nemovitost neprodat. Termínů bylo několik. Řešila se hypotéka. A protože se Hájence najednou daří, stávající majitel se rozhodl neprodat. Vše doposud řešili a stále řeší a bohužel budou řešit právní zástupci obou dvou stran,“ popisuje pohled na spor z druhé strany „barikády“ Jaromír Novák. Ladislava Procházková však logicky tento názor odmítá a záležitost tedy mají na stole právníci. Jediným výsledkem sporu tak prozatím zůstává uzavřená oblíbená restaurace a smutní potenciální hosté.