Lidovky.cz - Velký soudruhu Nečasi, jistě znáš ten pocit, když Tvůj den prozáří jasný paprsek světla. Tys nám takové světlo do Tibetu poslal! A to až z daleké země v srdci Evropy. Přijmi naše upřímné díky za slova, která si pronesl na kongresu exportérů v Brně. Už dlouho nás ve Vaší půlce světa nikdo tak moc nepotěšil jako právě Ty.

Sichtarova.blog.iDNES.cz - V podstatě všichni nezávislí pozorovatelé, kteří sami sebe považují za ekonomy a nikoliv politiky a kteří se kdy zasedání špiček EU v Bruselu účastnili, se shodují: Evropskému politikovi hloubka stávající krize stále nedochází. A podstata krize mu uniká tuplem.

Evropský politik - včetně toho českého - naprosto nechápe, že finanční trh se ve svém průměru chová v zásadě racionálně a předvídatelně. Jistě, finanční trh je tvořen všemi myslitelnými vejlupky od báby Novákové, která se jednou spustila v kupónové privatizaci a od té doby je hrdou majitelkou jedné celé akcie Místního Sila s.r.o., až po nafrněného portfoliomanažera globálního „hedge fondu“ sídlícího ve skleněné kukani na špici mrakodrapu. Ale když se ti dva zprůměrují, vyjde nám z toho už celkem obstojně fungující finanční trh. A protože tento finanční trh funguje víceméně racionálně, pak je-li regulován, totiž snaží-li se ho někdo obrat o zisky, brání se tím, že regulaci začne automaticky cestou nejmenšího odporu obcházet.

Ale evropský politik to ne a ne pochopit. On si totiž, jak ukazují všechny summity leaderů EU, myslí, že jeho rolí je vést ty hloupé spekulanty za ručičku a tak trochu je vzdělávat. Takže pak se přihodí taková věc, že poslancem hlasujícím o nových ekonomických regulacích v Evropském parlamentu, jednom ze dvou legislativních orgánů EU, se stane osůbka, která je sama tak ekonomicky zdatná, že dluží miliony korun a je v exekuci (jako kupříkladu jeden nejmenovaný český europoslanec.)

Potom není divu, že se v Bruselu vylíhne smělý (byť neskutečně hloupý) nápad: „Budeme mít vlastní ratingovou agenturu, tudíž si můžeme na ty staré, soukromé a v dnešní době již ‚přežité‘ ratingové agentury pěkně došlápnout. Aspoň je vychováme trochu k obrazu svému.“

Pozor, on to není jen hloupý nápad. On je to další ze série velmi nebezpečných nápadů. Ratingové agentury - myslím ty skutečné, privátní a zavedené, ne frašky jako uměle založená Evropská ratingová agentury - mají totiž ohromně důležitou funkci. Ohodnocují rizika. Ne vždy to dělají bezchybně, ne vždy dokáží rizika posoudit správně a už vůbec ne vždy dokáží své rozhodnutí vysvětlit natolik srozumitelně veřejnosti, aby veřejnost chápala, která bije. Ale tím, že si navzájem konkurují, a tím, že soukromé banky a podniky si nechávají rating zpracovat za peníze, a pokud nejsou spokojenými klienty, příště si rating nezaplatí, je zabezpečeno, že rizika ohodnocují plus mínus správně.

Regulace ze strany EU nyní směřuje k co největšímu potření konkurence mezi ratingovými agenturami. Státní šikana přitom nabrala nečekaných rozměrů. Poslyšte následující rozhovor:

-„No tak u nás minulý týden byla zase zásahovka.“

-„U nás bylo ozbrojené komando taky. A co vám chtěli?“

-„Ále… prý že musíme mít nějaké údajné tajné dokumenty. Jinak bychom prý na to nemohli přijít. Tak je hledali. A co chtěli vám?“

-„Ty naše jsme si pozvali sami. Dostali jsme po té naší zprávě pár výhružných balíčků s leklými rybami bez hlavy. Tak jsme pro jistotu zavolali pár maníků na ochranu…“

Tipujete na úryvek rozhovoru mafiánů z béčkové gangsterky? Ne, ne. Je to autentický přepis rozhovoru, který se skutečně odehrál mezi dvěma oblastními řediteli jedné nejmenované ratingové agentury, která právě snížila rating dvěma evropským zemím. Pokud EU ve své touze zadupat ratingové agentury do země uspěje, najednou tu nebude nikdo, kdo by mohl varovat: „Pozor na tu banku, koupit si její akcie znamená podstoupit takové a makové riziko!“ Tudíž rizikové akcie a rizikové dluhopisy zůstanou nerozpoznané. Nebude tu nikdo, kdo by nás před nimi varoval. Pes, který štěkal na nezodpovědné evropské politiky, bude zaříznut. Protože jak si na ty ctihodné pány může tolik dovolovat?

Ano, opět to zapadá jako další dílek do skládačky: Evropa se snaží všechen svůj finanční odpad a všechny své mizerné dluhy zamaskovat, schovat a jako nepoznané je vnutit veřejnosti. A veřejnost o tom nebude mít nejmenší tušení.

Jurutka.blog.iDNES.cz - Média jsou plna špatných zpráv - od údajné církevní "restituční krádeže" až po údajnou "popravu" Lessyho. Novináři špatné zprávy milují a s patřičně krvavým titulkem je píchají lidem do žil, neboť čím hůře, tím (pro ně) lépe.

A tak se v té záplavě hnusu klidně ztratí i zprávy dobré. Jedna taková přišla zrovna včera a rovnou od taťky státu: Až 800 miliónů Kč dá stát podnikatelům, kteří už krachují, nebo je to brzy čeká. Říká se tomu protikrizové opatření a peníze půjdou, jak jinak, z evropských fondů.

No řekněte, není to dobrá zpráva?

NENÍ! Kruciš a chce se mi to říci mnohem vulgárněji. Co je probůh dobrého na tom, když se stát montuje do privátního sektoru, když chce umělohmotně držet při životě pár firem, které ovšem před tím musí splnit desatero podmínek, definovaných pomateným státním úředníkem, který nikdy nepodnikal a o byznysu ví s prepáčením kulový? Nejen že je to, jako byste chtěli hasit jedním kýblem vody hořící město, ale peníze dostanou ti, co budou složitě dokazovat propad tržeb a jiná speciální kritéria a pokud to zvládnou, budou inkasovat dotační almužnu po dobu půl roku, možná o trochu déle.

Co budou dělat firmy, až tyto nevydělané peníze přestanou dostávat? Teprve pak definitivně zkrachují? Nebo natáhnou ruku stejným směrem, protože si prostě navykli. Jak asi vybudí své schopnosti firma s touto umělou výživou, zatímco její konkurenti zeštíhlují, optimalizují náklady, hledají nové příležitosti, vyvíjí nové produkty? Je krize, jistě. To ale přece neznamená, že budeme sanovat privátní firmy a vytvářet nesmyslnou regulaci privátního sektoru vševědoucí rukou státu či nedej bože evropského komisariátu. Nehleďe na vedlejší negativní produkt toho všeho: další korupční prostředí, ve kterém budou úředníci korumpováni a firmy korumpovat. Nebo naopak, jak chcete.

Existuje-li nějaká pomoc, pak jenom jedna: Snížit daně! Lidem i firmám. Snížit přerozdělování, snížit státní aparát, snížit a nejlépe zrušit evropskou dotační politiku a dát lidem možnost rozhodovat, co s penězi udělají sami. A lidé se rozhodnout sami nejlépe. Rozhodně lépe, než noname úředník kdesi v hloubi Bruselu. Nejen, že tím nastartujeme aktivní firmy a živnostníky a obrazně řečeno "roztočíme kolečka" byznysu krize nekrize, ale ještě tím necháme uhnít úřednické příživníky a korupčníky na všech frontách tohohle dotačního cirkusu.

Není třeba lidem ani firmám peníze dávat, úplně postačí jim je přestat krást.

Olser.cz - Tak už skončilo tragické divadlo, které začalo hrůzou a mrtvými, z nichž mnozí umírali několik hodin. Za mučivých bolestí. Soud v Oslo poslal na 21 let za mříže s možností prodloužení trestu Anderse Breivika. A tato bestie se při vyhlášení rozsudku usmívala.

Pětice soudců rozhodla, že Breivik byl odsouzen jako politický extremista, a ne jako duševně narušený fanatik. Výsměch všem pozůstalým. Třiatřicetiletý Breivik loni 23. července zavraždil celkem 77 lidí. Osm obětí na životech si vyžádalo odpálení bomby před sídlem norské vlády v centru Osla, dalších 69 osob zahynulo při střelbě do účastníků letního tábora Norské strany práce na ostrově Utøya. Vypadalo to na národní povstání; že Norové vyjdou do ulic, budou chtít změnit zákon a trest smrti pro Breivika, zasahovat bude policie, aby nedošlo k lynčování… Nedělo se však nic takového…

Když jsem se nedávno vrátil z Norska, pochopil jsem proč; byl jsem uchvácen povahovými rysy obyvatel tohoto severské státu. Většinou jsem pobýval na venkově, kde se nezamykaly dveře obydlí, moje paní bytná mi připravila snídani a odešla do zaměstnání. Neměl jsem klíče od domu, mohl jsem přijít, kdy se mi zlíbilo, můj pokoj byl vždycky uklizený, lednice plná… Jsou snad Norové svatí? Nechápal jsem, jak v dnešním světě může někde existovat taková důvěra. A nechápu to ani dnes.

Ani masakr Breivika na celé věci dobročinnosti Norů nic nezměnil. Co bude tragická událost znamenat pro další budoucnost Norska? Budou pokračovat ve svém multikulturalismu, proti němuž Breivik vraždil? Podle toho, co se děje právě nyní, po vyhlášení rozsudku a ďábelském úsměvu vraždící bestie, asi nic moc se nezmění. Těsně po útoku prohlásil norský premiér Jens Stoltenberg, že země by měla odpovědět „ještě větším množstvím demokracie, otevřenosti a lidskosti”. Dojde to Breivikovi a projeví se u něj větší množství demokracie, otevřenosti a lidskosti…?

Zatím se zdá, že se tohoto hesla drží až překvapivě pevně, avšak jen Norové – a to i v chování vůči samotnému atentátníkovi, jenž tvrdil, že je nevinný a zaslouží si svobodu. Téměř celý svět šokovaný žasl, s jakým klidem probíhal soudní proces. Zatímco v mnohých zemích by zřejmě pohled na usmívajícího se masového vraha, který v klidu obhajuje své činy, vyvolal násilné demonstrace a snahu vzít spravedlnost do vlastních rukou lynčováním vraha, Norové, včetně části pozůstalých a přeživších, vše zvládají se zdánlivě chladnou vyrovnaností.

„Jsme stoický národ. Nekřičíme a nepropukáme v pláč. To, co cítíme uvnitř, je ale jiná věc,” řekl před časem John Hestnes, který vede podpůrnou skupinu pro lidi přeživší Breivikův bombový útok v Oslu. Asi je spokojen i s humánním vězněním Breivika. Ten má například, jako kompenzaci za dlouhodobou izolaci, k dispozici hned tři místnosti namísto jedné; jedna je posilovna, druhá má zabudovaný počítač bez připojení k internetu a v té třetí bude v klidu spát. To vše připomíná spíše hotelový pokoj a atentátník nedávno dokonce dostal profesionální společníky - bachaře, aby měl s kým hrát šachy nebo florbal.

[[img:chrn_halfwidth:1841:Breivik ve svém parádním zednářském oblečku.]]

Nač si Norové hrají? Chtějí snad dokázat, že platí úsloví “ty po mně kamenem, já po tobě chlebem“. Chtějí dokázat, že patří k jedné z nejvyspělejších společností světa? Že smyslem jejich sociálního státu je zajistit humánní podmínky všem. A vězení je součástí sociálního systému. Kdyby prý s Breivikem nezacházeli podle těchto zásad, přestali by být Norskem… Humánnost ale nespočívá jen v nákladném vybavení cel a vězeňského areálu. Psychologové a kněz za ním navíc docházejí častěji než za ostatními vězni. Jde skutečně o humánnost nebo jen o schizofrenickou hysterii?

Anders Breivik je zkrátka podle Norů lidský tvor a jako každý jiný má lidská práva. Celé je to o tom, že chtějí jeho práva respektovat i ve vězení, izolace je nepřijatelná, protože je v Norsku považována za formu mučení. Takže, lidský tvor, s krví 77 rozstřílených lidí na svých rukách? Pohodička, vězeň pouze může pracovat, ale nemusí a nikdo ho k tomu nedonutí, posilovna, kulturní vyžití, kvalitní strava s možností výběru. A páni vašnostové trestanci nemají žádnou starost o nájem, plyn, elektřinu, vodu… Dozorci mají povinnost hrát s vězni i společenské a sportovní hry… Rok Breivikova pobytu ve svém hotelovém apartmá bude podle vedení věznice stát v přepočtu 24 až 34 milionů korun.

Uspokojí snad Nory fakt, že v Norsku neexistuje doživotní trest vězení a Breivikovi byla uložena zvláštní forma trestu zvaná “forvaring”, která dává možnost uvěznění odsouzeného opakovaně prodloužit vždy o pět let. Dotyčný tak může zůstat v cele až do konce svého života. Teoreticky “forvaring” umožňuje propustit odsouzeného nejdřív po deseti letech…. Že to pro Breivika v žádném případě neplatí a nikdy se tak neocitne na svobodě? Při eufemisticky pojatém útlocitu Norů bych se ale ničemu nedivil…

Dá se obdivovat, že ani v největší bolesti a rozhořčení se Norové nedali strhnout a nadále zachovávají hodnoty, které považují za důležité. Pokud by totiž najednou začali řádit podle starozákonního “oko za oko”, potvrdili by tak, že Breivikův čin měl”smysl”, že je nakonec donutil chovat se podle modelu, který on považuje za správný? Takhle mu zatli tipec a ukázali mu, že se nikdy nesníží na jeho primitivní úroveň…? A ti, co se sníží na úroveň vrahů…?

Už je jasné, že vznikl fenomén, který zplodila naše doba pokrytců a vrahů v bílých rukavičkách. Breivik měl své předchůdce v Timothym McVeighovi, pachateli atentátu v Oklahoma City, či v jiném osamělém americkém atentátníku, přezdívaném Unabomber. Byl jím zločinec Theodore Kaczynski, profesor matematiky “bojující” proti industriální moderní technologické společnosti. Zabil 3 osoby a 23 osob zranil; jeho dopisové bomby dlouho šířily po Spojených státech strach. Zapomene-li Evropa i Amerika na to, že když se víra z duší přestěhuje na prapory, má to skoro vždy smutné následky.

Před jedenácti lety, 11. června 2001, byl popraven jeden z nejnenáviděnějších mužů tehdejších Spojených států, Timothy McVeigh. Svůj čin údajně spáchal jako pomstu za některé akce federální policie, především zásah v texaském Wacu, kde při požáru během akce proti vůdci sekty davidiánů v roce 1993 přišlo o život 86 osob, včetně mnoha dětí. Škoda, že si podobnou zprávu nemůžou přečíst Norové v souvislosti s nenáviděným vrahem Andersem Behringem Breivikem…

Inu, skandinávský justiční systém nebere odnětí svobody jako trest, ale jako ochranu společnosti, jejímž cílem je, aby se vězni po propuštění zařadili zpátky do společnosti… Tak asi proto se Breivik při oznámení rozsudku usmíval… 

Okamura.blog.idnes.cz - V mailu mi přistálo něčí hodně emotivní sdělení.

Nějaká paní popsala svou návštěvu v lékárně: „Stála přede mnou starší paní v důchodovém věku a když na ni přišla řada, tak předložila recept, paní lékárnice jí vydala léky a požádala o doplacení částky 1980,- Kč. Paní zůstala celá zkoprnělá a nemohla ze sebe vypravit ani slovo. Pak se rozbrečela, podívala se do peněženky a řekla, že tolik nemá. Otočila se a pomalu odcházela k východu. Paní lékárnice na ni volala, ať si vezme ten recept a že ty léky opravdu potřebuje. Paní se otočila a plačíc řekla : „K čemu mi budou léky, když nebudu mít na jídlo“ a pomalu odešla.
Všichni přítomní ze sebe nemohli vydat jediné slovo a bylo vidět, jak je to hluboce zasáhlo. Vím, že je to stará písnička - doplatky na léky a poplatky u lékaře nejsou nic nového - jak nám sdělila jistá poslankyně, důchodci se s bídou umí už srovnat – koneckonců, zažili horší časy.

Paní, která mail rozeslala, píše: „Jsem na naši zlodějskou vládu nasraná tak, že bych vraždila". Zní to hodně nadsazeně. Jenže já si chvíli předtím dočetl ještě jinou zprávu a po ní bych v tu chvíli „vraždil" asi taky. Minimálně politické a úřednické funkce. Ve východních Čechách dostala s veřejných peněz stotřicetimilionovou dotaci - tedy dar - firma, kterou ovládá bahrajnský šejch Chálid a firma Avomedia South z Belize, a to na sporný projekt obnovy lázeňského domu v Bělohradě. Opět jeden z desítek či stovek podobných šílených darů „spřáteleným" firmám.

Kam se poděl zdravý rozum? Prosím neslovíčkařme, nakolik jsou jednotlivé dotační tituly státní, krajské nebo evropské. Pravidla a koncepci spoluvytvářel stát (hlavně MMR) a peníze jsou jednoznačně nás, daňových poplatníků - nic z EU není zadarmo, vše zase zpět do evropské kasy nasypeme.

Také je v principu jedno, zda jde o vládu krajskou nebo centrální - každý odpovědný politik a úředník se musí chovat odpovědně k penězům, které mu nepatří.

Souhlasím, aby stát z našich peněz podporoval veřejně prospěšné projekty. A připomeňme, že pravidla na to, kdo dotace dostane, jsme vytvářeli hlavně my. Žádní „Bruselané".

Lázně jsou potřebné jako sůl pro mnoho lidí a jsou i obživou v regionech. Českým podnikatelům i pacientům ovšem stát podtrhává nohy omezením placení lázeňské péče. V lázních arabského šejka postavených za naše peníze se babička z oné zmíněné lékárny ani neohřeje.

Novináři občas bádají - levice, pravice nebo populismus. A co takhle místo ideologií zapojit zdravý selský rozum.

Tedy solidarita ano - ale s těmi, kdo to potřebují. Zaplaťme léky a lékaře například seniorům, kteří na zdravotní péči celý život vydělávali.

Nechápu mánii politiků a úředníků rozdávat stamiliony nejbohatším. To je samozřejmě řečnický obrat - stále jasněji se ukazuje, že tenhle systém sloužil a slouží z velké části jen k legalizaci rozkrádání a parazitování na veřejné kase.

Přitom místo pro dotace tu samozřejmě je - oblasti jako školství, zdravotnictví, vědecké instituce, hromadná doprava, infrastruktura - tady všude by se daly peníze vynaložit daleko více ve prospěch nás všech.

Blíží se další volby. Až vás budou vaši politici lákat, ptejte se, s kolika penězi v posledním volebním období hospodařili a co s nimi provedli.

Psal jsem, že kdo pro občany nic nedělal před volbami, nebude nic dělat ani po volbách. Patří to ještě doplnit - kdo peníze občanů rozhazoval před volbami, rozháže je i po volbách. 

Blog Aktuálně.cz - „Těšte se na opravdový holocaust“ je již hezkou řádku let populárním heslem islámských demonstrací v západních velkoměstech, vedle podobných důmyslností jako „Svobodo, jdi do pekla“, „Islám ovládne svět“, „Usekávejte hlavy těm, kdo islám urážejí“ nebo „Zabíjejte židy pro mír“.

Dlouho se nad nimi svět shovívavě usmíval jako na fantazii rozzlobených puberťáků. Málokoho napadlo, že holocaust by se mohl nevztahovat na Židy, nýbrž tentokrát na křesťany. Perzekuce křesťanů v islámských zemích dosahuje šíře a intenzity hrozící odstartovat největší humanitární katastrofu naší doby.

Nejnaléhavější tragédií posledních několika měsíců je Sýrie, kam za poslední dva roky uprchl téměř milion (dvě třetiny) křesťanů z Iráku před masivní islámskou perzekucí. Jsou jich další dva miliony. Valí se na ně postupující povstání proti Asádovi, jehož režim křesťany chránil. Povstalecké jednotky, které ovládli džihádisté a alkajdisté, křesťany vyhánějí po tisících, město po městě a vesnici po vesnici, jak je obsazují.

Křesťanský západ fandí jejich pronásledovatelům proti jejich ochráncům, které zas podporuje bizarní kombinace Iránu, Ruska a Číny.

Dalších deset milionů křesťanů viněných z kolaborace s Mubarakem, sekularisty a levicí, vázne v Egyptě, kde vítězství Muslimského bratrstva v parlamentních i prezidentských volbách povzbudilo muslimy k otevřené perzekuci. Jeho trvalým politickým programem j je „Alláh je náš cíl, Korán je náš zákon, Prorok je náš vůdce, džihád je naše cesta a smrt v boji za Alláha je naše nejvyšší touha.“ Z Egypta uprchlo přes sto tisíc křesťanů a exodus pokračuje přes netečné vlády a církve, po Baracka Husseina Obamu, který spěchal novému egyptskému islamistickému prezidentovi popřát k vítězství.

Většině lidí byl kdysi holokaust lhostejný, netýkal se jich, rušil je z pohody a nestrannosti. Až nakonec dorazil i na jejich práh a týkal se všech. Totéž může platit o křesťanech. Protože nemylme se, ono by nás to opět mohlo všechny jednou dostihnout.

Bruselská džihádistická organizce „Sharia4Belgium“ už Belgičanům radí, že když se jim islám nelíbí, ať se z Belgie vystěhují. A Belgie, to už je zatraceně blízko. Najde se tu ještě někdo s neokoralou duší, kdo by věděl, jak pomoci zachránit pár tisíc sirotků?

Benjamin Kuras, Blog Aktuálně.cz

YouTube - Milton Friedman - jeden z nejvýznamnějších ekonomických liberálů, jehož rodiče pocházeli z Podkarpatské Rusi, se narodil právě před sto lety, 31. července 1912. 

Byl zakladatelem doktríny "Laissez-faire" (nechte nás konat), která se stala heslem klasického liberalismu. Ta vyjadřuje hlavní ekonomickou zásadu, aby hospodářskému dění byla ponechána volnost a aby zejména stát do něj nezasahoval nebo se maximálně omezil na arbitra a tvůrce pravidel, jejichž dodržování by od ekonomických subjektů vymáhal. Friedman bojoval proti "sociálnímu státu", rozhazovačné fiskální politice a vysokým daním. Nobelovu cenu za ekonomii získal v roce 1976 za výsledky v oblasti analýzy spotřeby, historie a teorie peněz. Zemřel 16. listopadu 2006 ve věku 94 let.

Podívejte se na video s Miltonem Friedmanem, ve kterem přednáší na své oblíbené téma vládních sociálních programů.

České titulky najdete pod tlačítkem CC a vybráním čestiny ve volbě Přeložit titulky.
 

Internet/Barcelona - Šel  jsem po ulici v Barceloně a najednou jsem objevil strašlivou pravdu - Evropa zemřela v Osvětimi...

Zabili jsme šest milionů Židů a nahradili je 20 miliony muslimů. V Osvětimi jsme spálili kulturu, myšlení, tvořivost, talent. Zničili jsme vybrané lidi, opravdu vybrané,  protože to byli skvělí a úžasní lidé, kteří  změnili svět. Podíl těchto lidí se projevuje ve všech  oblastech života:  vědě, umění, mezinárodním obchodu a především jako svědomím světa. To jsou lidé, které jsme spálili.

A pod záminkou  tolerance a protože jsme chtěli dokázat sami sobě, že jsme byli vyléčení z choroby rasismu, jsme otevřeli  brány 20milionům muslimů, rase která nám  přinesla hloupost a nevědomost, náboženský  extremismus a nedostatek tolerance, kriminality a chudoby, vzhledem k neochotě pracovat a podporovat jejich rodiny s  hrdostí. Tato rasa vyhazovala (do povětří) naše vlaky, zvrátila naše, krásná španělská, města do  třetího světa, kde se topí ve špíně a kriminalitě. Tito lidé se uzavírají v apartmánech, které dostávají zdarma  od vlády a plánují vraždu a zničení jejich naivních hostitelů.

[[img:chrn_fullwidth:1752:Islám ve světě.]]

A tak se trápíme, že jsme vyměnili,  kulturně rozvinuté,  prostředí za fanatické nenávisti, tvůrčí dovednost za destruktivní  schopnosti  a inteligenci za zaostalost a pověry.

Vyměnili jsme snahu o mír Židů Evropy a jejich talent k budování lepší budoucnosti pro své děti, jejich rezolutnost lpět na životě, protože život  je svatý...  za ty, kteří usilují o smrt, nejen pro sebe, ale i pro nás, naše děti a jejich děti. Jaká hrozná chyba byla udělena ubohé Evropě.

Globální islámské populace je přibližně 1,2 miliardy, to je jedna miliarda dvě, stě milionů nebo 20% světové populace.

Kolik Nobelových cen jim  bylo uděleno:

Literatura:

1988 - Najib Mahfooz

Mír:

1978 - Mohamed Anwar El-Sadat

1990 - Elias James Corey

1994 - Yaser Arafat:

1999 - Ahmed Zewai

Ekonomika:

(nula)

Fyzika:

(nula)

Medicína:

1960 - Peter Brian Medawar

1998 - Ferid Mourad

CELKEM: 7 (sedm)

[[img:chrn_fullwidth:1753:Albert Einstein, nejznámnější židovský učenec.]]

Globální  Židovské populace je přibližně 14.000.000, tj.  čtrnáct milionů nebo 0,02% světové populace. Ti přijali následující Nobelovy ceny:

Literatura:

1910 - Paul Heyse

1927 - Henri Bergsonsternak

1966 - Shmuel Yosef Agnon

1966 - Nelly Sachs

1976 - Saul Bellow

1978 - Isaac Bashevis Singer

1981 - Elias Canetti

1987 - Joseph Brodsky

1991 - Nadine Gordimer světa

Mír:

1911 - Alfred Fried

1911 - Tobias Michael Carel Asser

1968 - René Cassin

1973 - Henry Kissinger

1978 - Menachem Begin

1986 - Elie Wiesel

1994 - Šimon Peres

1994 - Yitzhak Rabin

Fyzika:

1905 - Adolf von Baeyer

1906 - Henri Moissan

1907 - Albert Abraham Michelson

1908 - Gabriel Lippmann

1910 - Otto Wallach

1915 - Richard Willstaetter

1918 - Fritz Haber

1921 - Albert Einstein

1922 - Niels Bohr

1925 - James Franck

1925 - Gustav Hertz

1943 - Gustav Stern

1943 - George Charles de Hevesy

1944 - Isidor Rabi Issac

1952 - Felix Bloch

1954 - Max Born

1958 - Igor Tamm

1959 - Emilio Segre

1960 - Donald A. Glaser

1961 - Robert Hofstadter

1961 - Melvin Calvin

1962 - Lev Davidovič Landau

1962 - Max Ferdinand Perutz

1965 - Richard Phillips Feynman

1965 - Julian Schwinger

1969 - Murray Gell-Mann

1971 - Dennis Gabor

1972 - William Howard Stein

1973 - Brian David Josephson

1975 - Benjamin Mottleson

1976 - Burton Richter

1977 - Ilya Prigogine

1978 - Arno Allan Penzias

1978 - Peter L Kapitza

1979 - Stephen Weinberg

1979 - Sheldon Glashow

1979 - Herbert Charles Brown

1980 - Paul Berg

1980 - Walter Gilbert

1981 - Roald Hoffmann

1982 - Aaron Klug

1985 - Albert A. Hauptman

1985 - Jerome Karle

1986 - Dudley R. Herschbach

1988 - Robert Huber

1988 - Leon Lederman

1988 - Melvin Schwartz

1988 - Jack Steinberger

1989 - Sidney Altman

1990 - Jerome Friedman

1992 - Rudolf Marcus

1995 - Martin Perl

2000 - Alan J. Heeger

Ekonomika:

1970 - Paul Anthony Samuelson

1971 - Simon Kuznets

1972 - Kenneth Joseph Arrow

1975 - Leonid Kantorovich

1976 - Milton Friedman

1978 - Herbert A. Simon

1980 - Lawrence Robert Klein

1985 - Franco Modigliani

1987 - Robert M. Solow

1990 - Harry Markowitz

1990 - Merton Miller

1992 - Gary Becker

1993 - Robert Fogel

Medicína:

1908 - Elie Metchnikoff

1908 - Paul Erlich

1914 - Robert Barany

1922 - Otto Meyerhof

1930 - Karl Landsteiner

1931 - Otto Warburg

1936 - Otto Loewi

1944 - Joseph Erlanger

1944 - Herbert Spencer Gasser

1945 - Ernst Boris Chain

1946 - Hermann Joseph Muller

1950 - Tadeáše Reichstein

1952 - Selman Abraham Waksman

1953 - Hans Krebs

1953 - Fritz Albert Lipmann

1958 - Joshua Lederberg

1959 - Arthur Kornberg

1964 - Konrad Bloch

1965 - Francois Jacob

1965 - Andre Lwoff

1967 - George Wald

1968 - W. Marshall Nirenberg

1969 - Salvador Luria

1970 - Julius Axelrod

1970 - Sir Bernard Katz

1972 - Gerald Edelman Maurice

1975 - Howard Martin Temin

1976 - Baruch S. Blumberg

1977 - Roselyn Sussman Yalow

1978 - Daniel Nathans

1980 - Baruj Benacerraf

1984 - Cesar Milstein

1985 - Mi Chae l Stuart Brown

1985 - Joseph L. Goldstein

1986 - Stanley Cohen [a Rita Levi-Montalcini]

1988 - Gertrude Elion

1989 - Harold Varmus

1991 - Erwin Neher

1991 - Bert Sakmann

1993 - Richard J. Roberts

1993 - Phillip Sharp

1994 - Alfred Gilman

1995 - Edward B. Lewis

1996 - Lu RoseIacovino

CELKEM: 129

Židé nepodporují "vymývání mozků" svým  dětem ve vojenských výcvikových táborech,  ani je neučí, jak vyhodit sebe samé "do povětří" a způsobit maximální smrt Židům a jiným, kteří nejsou muslimové.  Židé neunášejí letadla, ani nezabíjejí  sportovce na olympijských hrách a  ani se "nevyhazují do povětří" v německých restauracích. Není jediný Žid, který zničil kostel. Není jediný Žid, který demonstruje zabíjením lidí. Židé neobchodují s otroky, ani nemají vůdce vyzývající k džihádu a smrti všem nevěřícím.

Možná, že by muslimové ve světě, měli zvážit a zapojit se do standardního vzdělávání a méně by měli obviňovat Židy za všechny své problémy. Muslimové by se měli ptát, "co mohou udělat  pro  lidstvo", aby měli právo požadovat respekt ostatního lidstva.

Bez ohledu na své  pocity o krizi mezi Izraelem a Palestinou a arabskými sousedy, i když si myslíte, že je vina na straně Izraele, následující dvě věty skutečně hovoří za vše: "Pokud by Arabové složili zbraně dnes, neexistovalo by žádné další násilí. Pokud by Židé odložili své zbraně dnes, neexistoval by už Izrael."

[[img:chrn_fullwidth:1750:Ženy v izraelské armádě]]

Generál Eisenhower nás varoval, že je věcí historie, že když vrchní velitel spojeneckých sil generál Dwight Eisenhower objevil oběti táborů smrti, nařídil, aby bylo, "toto všechno" vyfotografováno a aby byli Němci, z okolních vesnic, prováděni koncentračními tábory. Proto, aby si uvědomili, co jejich lídři způsobili a bylo jim nařízeno,  že se musí zúčastnit pohřbívání mrtvých. Udělal to proto, jak řekl slovy asi v tomto smyslu: "To vše musíte nafilmovat, vyfotografovat, napsat o  tom záznamy a hlavně  k tomu získat svědky - protože někde na cestě dějin někdo vstane a řekne, že  se to nikdy nestalo. "

V poslední době se ve Velké Británii diskutovalo, zda by se měl odstranit holocaust z jejich školních osnov, protože to "uráží" muslimskou populaci, která tvrdí, že k tomu nikdy  nedošlo.

[[img:chrn_fullwidth:1749:Holocaust na Ukrajině v době 2. světové války.]]

Tento text je psán na památku 6 milionům Židů, 20 milionům Rusů, 10 milionům křesťanů a 1900 katolických kněží, kteří byli zavražděni,  znásilněni, upáleni, vyhladověni, biti, ponižováni a (na nich prováděny) experimenty", zatímco německý národ klopil  oči k zemi. Nyní, více než kdy jindy, Irán a jiné arabské země, tvrdí, že holocaust je "mýtus", je nezbytné zajistit, aby svět nikdy nezapomněl.

Kolik let to uplyne, než se dozvíme, že útok na Světové obchodní centrum se "nikdy NESTAL", protože to uráží některé muslimy ve Spojených státech?

Sebastian Vilar Rodrigez, 15.1. 2008

Praha - Hysterie ministra financí v posledních týdnech je na místě. Dochází k revolučnímu zlomu, po kterém stále silněji občané volají dvacet let. Policie a státní zástupci začínají vyšetřovat zločiny nejvyšších vládních funkcionářů.

Jednotliví policisté měli čas od času odvahu šetřit korupci a rozkrádání veřejných peněz, ale prakticky se vždy šetření podařilo zastavit - pokynem státního zástupce nebo odebráním případu nebo párkrát i zrušením celých oddělení specializovaných na finanční kriminalitu.

Po naštvaných občanech se přidali naštvaní milionáři a dnes se k odporu k establishmentu přidal i jeden z nejsilnějších pilířů jejich moci - policie. Je zřejmé, že mnoha přemnoha politikům a úředníkům zvoní umíráček. Vyšetřování Parkanové neohrožuje jen ji. V celém případu figurují lidé spojení s expremiérem Topolánkem a lidé pana Kalouska. Je nemyslitelné, aby machinace na ministerstvu prováděli ne bez jejich vědomí, ale bez jejich příkazu.

Od letadel CASA bychom se dostali k dalším kauzám spojeným s pány Dalíkem, Topolánkem a Kalouskem - už by tu nebyly prošustrované a rozkradené stamiliony, ale miliardy.

Buď a nebo. Jsou dvě varianty - policie svou práci dokončí a prokáže odpovědnost odpovědných za nepopiratelné škody na našem společném majetku. Nebo se nechá zase zastrašit a ovlivnit.

To, co je zásadní, je, že dnes, pevně věřím, celá země, všichni slušní občané stojí za policisty. Nejen morálně, ale doufám, že se vším všudy, vším co máme po ruce.

Netvrdím, že všichni politici jsou zloději a gauneři. Jenže problém je v tom, že ti slušní stále mlčí, a tím gaunery podporují. Stejně tak jako dlouho mlčící veřejnost.

A prapodivně, selektivně informující média. Kdo z novinářů si všiml rostoucího sbližování exministra spravedlnosti s ministrem financí. Účelové spojení, které směřovalo k jedinému - ty zastavíš tohle a já zase tohle. O kauze Vidnava, která spojuje paní Bradáčovou a Pospíšila se zmanipulovanou veřejnou zakázkou a prokazatelnou škodou, jejíž šetření podle dostupných informací na finančně analytickém úřadu zarazil sám ministr Kalousek.

Kdo z novinářů si všiml, že vládní strany si zvolily „svého“ šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu. NKÚ je zrovna orgán, který má a měl by mít pravomoc důsledně šetřit hospodárné utrácení našich peněz. Tento úřad by samozřejmě měl mít pravomoc kontrolovat všechny organizace, které hospodaří s veřejnými penězi - tedy i obce a státní firmy, a co je důležité, měl by vyvozovat z kontrol zásadní důsledky. Řešením není pokuta organizaci, protože tu zaplatíme my, poškození občané, ale pokuty a tresty zodpovědným osobám a samozřejmě automatické předávání sporných výsledků kontrol policii, případně finančně analytickému úřadu k došetření trestní odpovědnosti.

Pochopitelně, tady se naskýtá otázka, nakolik je nutné, aby šéfa NKÚ jmenovali politici, které pak bude kontrolovat. Volba prezidenta NKÚ by měla být transparentnější a volené osoby absolutně nezávislé na politicích. Stávající praxe totiž je, že i NKÚ, tak jako jiné státní orgány, jsou odkladištěm vysloužilých politiků. NKÚ mi připadne dost důležitý orgán na to, aby byl jen výnosnou trafikou pro partu ze Sněmovny.

Je třeba stanovit pro veřejné funkcionáře - od starosty přes hejtmana až po ministra - zákonnou povinnost spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Tady je totiž ona právní klička, na které se pan Kalousek točí. Paní Parkanová se totiž podle stávajících zákonů nemohla dopustit trestného činu - neporušila totiž žádnou zákonem danou povinnost. Je to na zvracení, ale zřejmě má pravdu. Žádný zákon prý neurčuje povinnost spravovat veřejný majetek řádně a hospodárně. Přiznám, že já bych někoho zavřel už i za tuhle zcela úmyslnou mezeru v zákoně. Správci majetku soukromých společností totiž v obchodním zákoníku tuto povinnost mají. Kdo a proč zapomněl na ministry?

Opakují své volání po osobní hmotné a trestní odpovědnosti každého, kdo nakládá s veřejným majetkem. A bude rázem po tlačence na ministerské posty.

Jmenování nového policejního prezidenta Lessyho skutečně pomohlo odstřihnout Langerovy lidi od moci a nastartovalo nevídané změny. Parta plukovníků začala dělat svou práci.

Mějme ale na mysli, že bez Vás, bez nás, bez občanů, kteří budou za nimi stát a podpoří je proti nátlaku z nejvyšších míst, toho sami moc nezmohou. My všichni musíme trvat na tom, aby policie dělala to, co dělá bez kompromisů. Aby jim v tom pomáhalo i státní zastupitelství, aby i soudy rychle a efektivně soudily závažné korupční kauzy. Aby i politikům došlo, že přišel čas, kdy každý z nich se bude zodpovídat za svou práci. A věřím, že nejen ve volbách, ale mnozí i před soudem.

Zdroj: okamura.blog.idnes.cz 

Policie se drží hodně zpátky. To jsem si řekl, když jsem si přečetl vyjádření Martina Bartáka, které reaguje na dokumenty zveřejněné na iDnes a na svědectví podplukovníka Karla Daňhela.

Ano, Kalousek má pravdu. Deset roků tady byla zaběhnutá praxe, kdy nějaká nátlaková falanga spojená se stranickými bosy protlačovala bez rizika své korupční zájmy, pohříchu většinou z vysokých postů na ministerstvech. S využitím služební subordinace pacifikovali případné odpůrce nevýhodných zakázek. Zařizovali, aby k ministrovi nebo do vlády už šly doklady, které jen potvrzovaly zinscenovaný záměr nákupu od vybraného dodavatele. Pokud ministr nebyl bílý kůň jako Parkanová, sice o tom dobře věděl, ale byl z obliga.

U zbrojních zakázek to bylo o to jednodušší, že byla zavedena praxe, že tyto nákupy nelze ocenit. Když se náhodou jednalo o dopravní letadlo, bylo jednoduché přikoupit nějaký doplněk, třeba pasivní ochranný systém, který pomohl zakázku zdražit a nadto formálně vyjmout z cenových srovnání. Tak to bylo u letadel Casa, ale podobně i u modernizovaných tanků T-72, které byly dovybaveny italským systémem Galileo. Tak se generovaly negativní miliardy.

U letadel Casa tento zbrojní systém ani dosud nefunguje a tanky jsou takovým anachronismem pro účely naší armády, že jsme je už dávno měli prodat do třetího světa jako všichni ostatní. A další zbrojní zakázky (Gripeny, Pandury, vozy Tatra) byly sjednávány obdobně, tudíž stejně nevýhodně a natolik podezřele, že vyšetřování probíhala dokonce v cizích zemích (za nezájmu našich orgánů).

Odborná stanoviska armády se nebrala v potaz nebo se pod nátlakem upravovala. Ministr se kryl těmito „stanovisky“ a vláda pak svým kolektivním rozhodnutím z ministra odpovědnost sňala úplně. Ale miliardové škody zůstaly, stejně jako se neztratily peníze. Tedy ztratily se ze státního účtu a někde se musela jejich část zase vynořit.

Je to legální? Vždyť strůjci těchto kšeftů vykřikují, že všechno bylo formálně v pořádku. Je to ale podstatné? Stát byl nesmyslnými nákupy připraven o částky, které pak chybějí třeba v důchodovém a zdravotním systému. Tady je také jeden ze zdrojů našeho státního dluhu, na který nám „zodpovědný“ Kalousek posílá složenky. No, zodpovědný je, ale nikoliv ve významu starostlivého hospodáře.

Zůstaňme ilustrativně u letadel Casa. Je na to třeba jít z opačného konce: Potřebujeme tato letadla? Mají odpovídající dolet? Mají potřebnou přepravní kapacitu? Mohou nahradit letadla An-26? Mají požadovanou spolehlivost a kvalitní servis? Byla cenově nejvýhodnější? Dnes už každé malé dítě ví, že pětkrát nikoliv.

Kdo za to může? Mohou se zodpovědní politici a jejich nohsledi a kumpáni schovávat za politická rozhodnutí v takovýchto do očí bijících případech, které poškozují české občany na dlouhá desetiletí? I díky policejním plukovníkům tato tabu padla.

Bylo už načase. Nejde jen o zbrojní zakázky. Podobně se mrhá i v jiných rezortech, vždy z veřejných peněz. Jen namátkou si připomeňme zrušený systém IZIP, státní maturity či předražený Drábkův software. Ale mohli bychom pokračovat. Náklady členství v EU raději ponechme stranou. Pak bychom se dostali k číslům, která nám objasní, z čeho pramení nedostatek peněz na nejdůležitější funkce státu a kde se vzalo dramatické zadlužení České republiky.

Nikdo za nic nemůže? Já když poslouchám kejhající husy typu Kalouska a M. Bartáka, o vinících jasno mám. A připadá mi, že policejní plukovníci se stále ještě docela flákají.

A poznámka nakonec. Od komentátorů v hlavních denících jsem si přečetl obavy, aby se nerozpadl politický systém a vedení státu opravdu nezůstalo na nikým nevolených policistech a státních zástupcích. Tak zaprvé, ten zlodějský systém sám podkopal svou legitimitu. Nikoho nevolíme, aby beztrestně kradl. A zadruhé, stále ještě nikdo neruší třetí oporu demokratického systému, tedy – věřme tomu – nezávislé soudy. A už je nejvyšší čas, aby začaly rozhodovat nejen o drobných zlodějích, ale také o miliardových defraudantech.

Zdroj: streit.blog.idnes.cz