Eurozprávy.cz - Martin Žufánek provozuje rodinný lihovar na Moravě a v alkoholovém byznysu se pohybuje dlouho. Jak člověk z branže hodnotí stávající kauzu metylalkoholových otrav? Kde podle názoru producenta kvalitních destilátů leží jádro současné tragédie, jaké navrhuje řešení a věděly podle jeho informací státní orgány o otřesném stavu na českém trhu s lihovinami?
Jak hodnotíte dosavadní opatření vlády, která mají zabránit šíření metanolových otrav, především částečnou prohibici a zákaz vývozu lihovin nad 20%?
Stát využil situace. Nevěděl jak věc utnout, protože ten problém v České republice existuje téměř 20 let. Víme, že již v roce 1999 se objevila reportáž o pančovaném alkoholu a vláda si to po celou dobu jen nechala procházet mezi prsty. Plošný zákaz všech tvrdých alkoholů byl řešením z nouze. Je smutné, že státní orgány otrávené lahve zachytily a ví se, jaké etikety jsou nebezpečné. Byla vodka, tuzemák a v podstatě nic jiného. Nikdo se neotrávil Becherovkou ani jiným licencovaným alkoholem. Prohibice a zákaz exportu je mezinárodní ostuda. Jméno českého alkoholu v zahraničí posouvá nejméně o pět let nazpět.
Situace v České republice je tedy unikátní?
V každém státě se někdo snaží alkohol šidit. V Rakousku byl obrovský problém s vínem, metanolové otravy zaznamenali v Itálii. V posledním desetiletí zemřely po požití metanolu v Estonsku, Turecku a Tunisku desítky lidí. Dokonce i v Norsku, kde je z našeho pohledu téměř prohibice, zemřelo před zhruba deseti lety z obdobných důvodů 17 osob. Žádný z těchto států nesáhl k zákazu exportu všech alkoholů. Poradili si po svém, vyčistili trh, ale nikdy nedošlo ke globálním zákazům. Česká republika je bohužel v mnoha ohledech papažštější než papež.
Jde aktuální série metanolových otrav na vrub laxnosti českého státu?
Stoprocentně. Když se člověk podívá do tabulek Českého statistického úřadu, zjistí, že od roku 1999 se dovoz metanolu do České republiky ztrojnásobil.
Musely tedy státní orgány mít jasná statistická data, že odbyt metanolu neodpovídá průmyslové produkci?
Přesně tak. To se netýká pouze metanolu, ale rovněž nárůstu importu polského denaturovaného lihu, který se pak na Ostravsku pochybně čistí a řeže právě metanolem. To přitom neodpovídá průmyslové produkci České republiky, neroste například výroba ředidel.
[[img:chrn_fullwidth:1974:Majitel moravského rodinného lihovaru Marin Žufánek]]
Jako osoba pohybující se v lihovarnické branži jistě máte určité informace o tom, jak proces pančování lihovin metanolem probíhá. Je zřejmě nepravděpodobné, že by současnou situaci někdo způsobil úmyslně. Jak tedy ke vzniku smrtelných nápojů došlo?
Očividně někdo pokazil míchací poměr, nebo zaměnil cisternu. Nikdo není tak hloupý, aby si otrávil své vlastní zákazníky, nestojí o to, aby vznikl nějaký zdravotní problém. Toto je pouhé vyvrcholení situace na černém trhu.
V souvislosti se zákazem exportu lihovin se objevily komentáře, že jde o naprosto bezzubé opatření. Pančovaný alkohol těží ze svého osvobození od spotřební daně, která se při vývozu neplatí. Co si o tom myslíte?
Nikdo nepočítá s tím, že by pančované značky, všechny ty "vodky, meruňky" a tuzemák, někdo vyvážel. Jde o nejlevnější typ alkoholu, který se prodával především v pochybných stáncích z plastových barelů a nikoho by nenapadlo toto exportovat. Je to zbytečné, kdo v Německu by pil takový český tuzemák nebo vodku v hodnotě dvě eura za litr? To je na hlavu. Nešlo o alkohol na export, ale byl určený na rychlé vypití tady v České republice. A díky tomu teď skončily všechny velké likérky a lihovary. Největší trapas je, že na tom trpí třeba Becherovka, taková legenda! Od jejího založení nedošlo nikdy k výpadku výroby, až teď.
[[img:chrn_fullwidth:1975:Slivovice z rodinného lihovaru Žufánek]]
Je tedy problém v charakteru tvrdého alkoholu v České republice? Váš lihovar vyváží do světa a znáte evropský trh. Je tuzemsko v něčem specifické, především co se týká nároků a konzumace zdejších zákazníků, nebo za nárůstem výskytu nekvalitních lihovin stojí mnohokrát zmiňované zvyšováni spotřební daně?
Poslední zvýšení spotřební daně před dvěma lety je pouze jednou z příčin. V České republice má každé zvýšení daně na alkohol paradoxně za následek snížení jejího výběru. Je zkrátka kontraproduktivní. Odvody daní klesají, přitom spotřeba lihovin roste. Lidé prostě chtějí pít, a tak automaticky začínají hledat ty nejlevnější alternativy. Přestává je zajímat od koho alkohol pochází, je jim jedno zda jejich pití vyrábí likérka s dvěstěletou tradicí. Prostě na to nehledí. Souhlasím v tomto ohledu s prezidentem Klausem, že zvýšení spotřební daně byl obrovský problém.
Celá kauza se týká levných, za studena míchaných lihovin, likérů. Média například v této souvislosti chrlí informace o odhalování ilegálních "palíren", což je nesmysl. Myslíte si, že ke neštěstím přispělo, že český konzument nerozlišuje mezi skutečnými destiláty a míchaným, chemicky dochuceným alkoholem?
Česká republika se stala popelnicí Evropy. Prodává se tady nejlevnější potravinový odpad, který by žádný obchodník za hranicemi nedokázal udat. Češi se dostali do situace, kdy je přestala zajímat kvalita, složení a výrobce, už hledí jenom na cenu. Přijde mi na hlavu postavené, že i lidé nacházející se v těžké ekonomické situaci si nedopřejí jednou týdně kvalitní produkt a namísto toho konzumují každý den svinstvo. To se netýká pouze alkoholu, ale například i uzenin.
Je problém v mentalitě českého spotřebitele?
Ano, je to v mentalitě. Stačí se podívat na masivní import polských potravin otřesné kvality. To se promítá i do konzumace alkoholu. Lidé mají prostě pocit, že když si koupí levný alkohol, který cenou očividně neodpovídá daňovému zatížení, ošidí onen "nenažraný" stát. Řeknou si: "Je to super, odrbali jsme Kalouska, ošidili jsme ty politiky." Ale to je prostě špatně. Alkohol není standardní potravina, je to výsada. Pro jeho konzumaci by měla být příležitost a nálada, ne za každou cenu vychlemtat krabicové víno za patnáct korun a poté močit na nádražní fasádu.
Ministr zdravotnictví nedávno prohlásil, že by stálo za úvahu naopak další zvýšení spotřební daně na alkohol, jelikož ten je ve srovnání se zahraničím stále poměrně levný. Můžete jako exportér toto potvrdit, nebo na západ od našich hranic pouze na trhu neexistuje onen segment nekvalitního a ultralevného alkoholu a ceny zavedených značek se příliš neliší?
Není to o daních. Ve Francii například jsme schopni udat lahev kvalitní slivovice za trojnásobnou cenu. Tamní zákazník je totiž ochotný ocenit kvalitu a zaplatit jí. Uvědomuje si, že výroba kvalitního alkoholu je nákladná, ultralevný segment lihovin tam prostě neexistuje.
Spekuluje se, že takový rozmach černého trhu umožnila pouze jistá kooperace výrobců se státními orgány, máte jako výrobce alkoholu takové informace?
Upřímně, pokud jsou daňové úniky v řádech miliard ročně, tak není možné, aby to procházelo tak dlouho bez povšimnutí. Kdyby někdo chtěl zasáhnout, tak to udělá. Dá se to velmi jednoduše utnout, protože výroba nelegálního alkoholu v České republice se soustředí na velice malé území. Je to problém Ostravska, oblasti u polských hranic. Kdyby státní orgány měly vůli proti tomu zakročit, tak již dávno konaly. Není možné, že by tento byznys probíhal tak dlouho bez povšimnutí státu. Nechci spekulovat, zda tam byl nějaký vyšší zájem a záležitost prorůstala mezi celníky nebo úředníky, to nevím. Ale přijde mi podezřelé, když se o problému točily v roce 1999 reportáže, které zmiňovaly konkrétní osoby a firmy, že se nic nestalo. V podstatě nikdo nebyl zavřený. Jen se měnily názvy společností a jelo se dál.
[[img:chrn_fullwidth:1976:Otrávené lahve]]
Máte informace, že některé likérky vedou takzvanou dvojí výrobu, oficiální a černou produkci?
Moc se mi tomu nechce věřit. Není v zájmu žádné oficiální likérky ani lihovaru zničit si takto pověst. Firmy většinou investovaly velké peníze a nestojí jim za to takto riskovat. Domnívám se, že se jedná především o černé stáčírny, které čistí denaturovaný líh z Polska, ochucují ho trestí a stáčí do lahví. Je nepravděpodobné, že by oficiální likérka na jedná směně produkovala zdaněný alkohol a na druhé ošizený.
Jak se díváte na oznámená opatření vlády, která by měla umožnit zmírnění prohibice? Především rozbory alkoholu, nové kolky a "rodné listy" jednotlivých šarží. Velké likérky oznámily, že s tím nemají problém, co však menší výrobci, jako například vy?
To, čemu říkají rodné listy, je dnes již běžnou praxí ve velkých lihovarech. Každá ta šarže je řádně vedená a to i v našem případě. Vše je pečlivě dokumentované. Změna kolků je nesmysl. Ty nové se liší pouze barvou a jiným nápisem. Pokud zachytili i falešné kolky, pro jejich výrobce zajisté nebude problém se změnám přizpůsobit. Jde o opatření, které má uklidnit spotřebitele, ale problém neřeší. Opět jde o řešení z nouze.
A co nákladné rozbory i u malých šarží, jak ovlivní produkci menších podniků. Vy například produkujete i destilovaný absint, který je marginálním alkoholem a vyrábí se v sériích čítajících pouhé stovky lahví. Jak to zasáhne vaší produkci?
To se nejvíce promítne do ceny a dojde k navýšení ceny již tak drahého kvalitního alkoholu. Když vyrobíte šarži o velikosti pouhých sto litrů a následně dáte deset tisíc za certifikát, musí se to někde promítnout, takže to opět postihne především legální alkohol. Testy jsou dnes běžné u velkých šarží. U kvalitního alkoholu přitom problém nehrozí. Destilací ovoce zkrátka takových hodnot metylalkoholu ani nelze dosáhnout.
Naznačená opatření tedy nepovažujete za ideální řešení?
Jsem pro to, aby na poli výroby alkoholu došlo k razantním změnám, ale toto je šito horkou jehlou. Orgány neví, jak z toho průšvihu v podobě globální prohibice vycouvat. Prohibice byla od začátku nešťastné řešení. Kdyby zakázaly prodej značek, u kterých se objevily problémy, opět zdůrazňuji, že se to týká levných vodek a tuzemského rumu, bylo by to lepší. Především by nevznikla panika. Lidé dnes mají strach pít i kvalitní alkohol, čtrnáctiletou skotskou whisky a francouzské koňaky.
Jaká je podle vás řešení problému?
Vláda se nyní pouze snaží nějak vybruslit z prohibice. Já jediné řešení vidím ve velkém zpřísnění kontrol, aktivnímu potírání importu denaturovaného alkoholu. Když nově vzniklá firma nakoupí v Polsku hektolitry denaturáku, stát by mělo zajímat, co se s ním stalo. Mělo by to sedět. Když někdo nakoupí milion litrů průmyslového lihu, měl by z toho udělat nějaký oficiální výrobek, ředidlo, barvy... Ne jako dnes, kdy se v zahraničí metanol koupí a nikdo nedokáže říct, kde skončil.
Může stávající situace podnítit zájem o kvalitní alkohol a prospět poctivým výrobcům?
Pevně doufám, že se lidem drastickým způsobem otevřely oči a pochopili, že není žádná legrace pít alkohol čištěný savem a říznutý metanolem. Doufám, že bude větší poptávka po oficiálních alkoholech a konzumenti se začnou zajímat od koho výrobek pochází, jaký má daná firma sortiment, zda produkuje pouze ultralevné věci a věřím, že dojde k obrodě českého trhu s lihovinami.
Zajímavé informace k tragédii s metanolem najdete zde.
