Praha - Původně jsem chtěl psát o rozpočtu, ale pak mě napadlo ...Když zapálíte sousedovi dům, unesete mu ženu nebo ho okradete o majetek, nesete osobní, hmotnou i trestní odpovědnost.

Z výkladu ústavy bychom se mohli domnívat, že před zákonem jsme si všichni rovni a máme rovná práva i povinnosti, včetně oné odpovědnosti. V praxi to neplatí.

Špatné rozhodnutí úřadu, soudu, politika, hloupost či zlovůle novináře vás může nevinně připravit o majetek, svobodu, rodinu a dobrou pověst, aniž by kdokoli z viníků nesl odpovědnost.

V téhle souvislosti jsou vrcholoví politici jediní, kdo nesou odpovědnost alespoň veřejnou. Komu se ale zodpovídají anonymní úředníci, soudci a novináři, co zničili existenci slušných lidí ?

Dnes jsem dostal od jednoho pana redaktora otázku, zda by bohatí podnikatelé byli ochotní dobrovolně "zasponzorovat" stát při jeho rozpočtových problémech. Tahle myšlenka u mě naráží na dva problémy.

Málokdo rozumný bude lít vodu do cedníku. Sponzorovat "firmu", která bezhlavě rozhazuje miliony, stamiliony i miliardy, je prostě nesmysl - ekonomický i morální.

S tím souvisí zásadní fakt, že u nás to je naopak - stát bohaté firmy nevídanou formou dotuje - ať už přímými dotacemi, daňovými odpustky nebo supervýhodnými privatizacemi.

Například ministerstvo financí rok co rok vyplácí z republikové pokladny mnohamiliónové dotace, z nichž těží bohaté komerční firmy. Peníze mají nálepku "Veřejně prospěšné účely".

Například uherskohradišťskému Synotu stát a město před pár lety postavily stadión za dvě stovky miliónů korun. Klub, který patří do nejbohatší pětice v první fotbalové lize, se na stavbě podílel osmnácti milióny.

Řekněte mi, proč stát jednomu z pěti nejbohatších klubů daroval 100 milionů korun na superkomerční činnost? Jak to, že Sazka neplatila daně z miliardových obratů ze sázek? Aby jí zbylo na padesátimilionový Hušákův plat?

Stát je v dluzích - peněz občanům sebral víc než dost, ale pak jich na můj vkus obrovskou část následně rozházel. Kdo za to nese odpovědnost? Hmotnou? Každý z ministrů financí by měl sedět v base a platit do konce života jako mourovatý.

Abych neurážel jen ministry financí – myslím, že každý z ministrů má máslo na hlavě. V každém resortu se nehorázně plýtvalo. Kalousek jen zvýšenou daní na pohonné hmoty připravil kasu o miliardy. Je to doložitelná ztráta - je tu jasný čin, který způsobil doložitelnou škodu.

Naplňuje to zcela jasně definici trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Připomínám, že k naplnění stačí i pouhá nedbalost (nemusí se prokazovat úmysl). Kolik politiků za škody na našem majetku sedí? Ale není třeba kriminalizovat - stačilo by mi docela, kdyby za své chyby platili. Když já nabourám cizí auto, tak škodu musím uhradit. Proč škody neplatí ministři, hejtmani, starostové, radní?

A proč škody neplatí novináři? Po letech si dovolím připomenou kauzu senátora Jiřího Čunka. Kauza ho připravila o dobrou pověst, o místo ve vládě, o post předsedy strany a bezesporu přispěla k prohře KDU-ČSL ve volbách.

Od loňského června je už jasné, že celou kauzu nastartovalo obvinění podložené falešným znaleckým posudkem, který uměle vytvořil motiv korupce pana Čunka. Tedy že vsetínské byty radnice prodala pod cenou realitní firmě (více www.cunek.info). Falešný posudek vypracovala konkrétní firma.

Firma NOVA spol. s .r.o., zřejmě specializovaná na posudky pro soudy a policii. Společnost NOVA spol. s r.o. postavila svou kariéru z 80% na spolupráci s policií a soudy. Podle jejích internetových stránek www.novazu.cz totiž od roku 2005 do konce roku 2009 vypracovala 167 z 208 znaleckých posudků právě pro tyto dvě instituce.

Letošní revizní znalecký posudek Vysoké školy ekonomické v Praze vyvrátil nesmysly firmy NOVA spol. s r.o. Jenže pozdě pro její oběti. Platí také to, že posudek si někdo objednal a zaplatil jeho přesné vyznění - jen oficiální cena posudku je 4x vyšší než cena posudku od VŠE (tj 50 000 VŠE a 214 000 falešný posudek).

A teď si vzpomeňte, kolikrát média informovala o tomhle přelomovém faktu? Ani jednou. Kde je Kmenta nebo Václav Moravec? Na štvavé články a reportáže bylo prostoru habaděj. Říct pravdu je už problém. Komerční média mají polehčující okolnost - pan Kmenta píše na zakázku, je to komerční reportér komerčních novin.

Ale Česká televize je veřejnoprávní médium a svou funkci obránce veřejného zájmu neplní. Nebo jste slyšeli pana Moravce, jak se Topolánka ptá, proč si půjčil a nevrátil peníze ve třech bankách a proč jeho dluhy museli platit daňoví poplatníci?

Média zničila Grosse, protože neuměl vysvětlit necelý milion. Kalouskova žena dostala darem od bratra mafiána byt za sedm milionů korun. Stejná parta mafiánů na Příbramsku sponzorovala Kalouskovu volební kampaň. Proč tohle nikoho nezajímá?

Je mi jasné, proč musel odejít Bárta z dopravy a proč se vede boj o obranu. Každé šťourání v účtech znamená skandál, který by ohrozil a ohrožuje konkrétní lidi - zodpovědné za rozkrádání veřejných peněz. Zodpovědné – to je ale hloupost - správně platí děsivý opak: lidi dodnes neodpovědné za krádeže.

Z Víta Bárty a Věcí veřejných se dnes stal největší politický otloukánek - ale ruku na srdce: kdybychom se podívali na kteroukoli velkou stranu, tak ty stále Věci veřejné zdaleka svými "zločiny" překonají.

Bárta si penězi kupoval loajalitu poslanců? Proboha, a jak to dělají ostatní kluby? Vlivné poslance nebo rebely samozřejmě uplácejí - ale daleko nemorálněji - uplácejí je funkcemi a posty s prebendami placenými z veřejných peněz.

Je mi fuk, kolik pan Bárta dá či půjčí svým spolupracovníkům, protože to dává ze svého a každému je po tom houby. Ale není mi jedno, když vláda i sněmovna uplácí mými penězi.

Pokud si nevzpomenete na konkrétní příklady, posloužím aktuálním příkladem, jedním z mála, který se před pár dny dostal k soudu: Topolánkova vláda "uplácela" jistého pana poslance, odpadlíka Wolfa.

Ten dostával od ministerstva životního prostředí milionové dotace na falešné projekty. A když to prasklo a můj kamarád Jarda Večerníček to zveřejnil a "žaloval", tak ministerstvo dokonce vrácení podvodně získaných peněz Wolfovi odpustilo (to aby se zabránilo stíhání).

Takže Wolf okrade stát a když to praskne, tak mu vrácení peněz Bursík (bezesporu na Dalíkův příkaz) odpustí. Tohle prostě rozum nebere. To je přece porušení povinností při správě cizího - tedy našeho a mého majetku jako řemen.

Pan Drobil přece nebyl ministrem proto, že jeho celoživotní erudicí je ochrana životního prostředí - ministerstvo přece dostal za to, že jeho lidé budou loajální k Nečasovi. Proto také i po korupční kauze zůstává místopředsedou ODS s gescí boje s korupcí (to není vtip).

Abych zapomněl na další neodpovědné , další vyvolenou skupinou jsou soudci. Dnes a denně dramaticky ovlivňují naše životy - často ožebračují nebo zavírají nevinné lidi. Odpovědnost nulová. Nebo jste snad slyšeli o soudci potrestaném za prokazatelně nespravedlivý rozsudek? A věřte, že jich jsou stovky ročně.

Jen na ukázku - tuším že letos policie konečně dopadla lupiče, kteří před lety přepadali pošťačky. Bylo by to fajn, kdyby už před pěti lety soudce za tento čin omylem neodsoudil jiné „pachatele“. Jeden z nich si trest odseděl a druhý dostal podmínku.

A soudce? Ten je přece v pohodě. Za to já v pohodě nejsem - údajné pachatele odsoudil bez důkazů, nebral naopak v potaz žádné důkazy, které svědčily o opaku. Za takový rozsudek by si soudce zasloužil odvést přímo ze soudní síně do vězení.

A stále připomínám, ještě strašnější zločin spáchaný soudci na Vlastimilu Pechancovi. I on byl odsouzen navzdory důkazům o jeho nevině. Ano, takhle to vypadá, když chybí jakákoli odpovědnost.

Řešení je jednoduché, uzákonit trestněprávní, občanskoprávní a hmotnou zodpovědnost všech veřejných činitelů.

Nakonec se k tomu rozpočtu ale dostaneme.

Milý státe - rád ti ze svých daní dám víc peněz. Ale jen v případě, že moje peníze, a vůbec peníze nás všech, přestaneš rozdávat či nenecháš rozkrádat. Že také ochráníš má práva - třeba právě před mediálními štvanicemi a bezuzdným lhaním.

Že za každou chybu, porušením povinností vůči občanům, krádež či plýtvání, poneseš odpovědnost stejnou, jako nese každý z nás neprivilegovaných smrtelníků. V tom ti dopomáhej Bůh a stále rostoucí počet silně rozhořčených voličů.

Praha - Bývalý ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák, který je spojován s netransparentním hospodařením podniku, v neděli v ČT zveřejnil své příjmy za posledních šest až sedm let.

Podle něj činily zhruba 50 miliónů korun. Zároveň oznámil, že má připraveny žaloby na média kvůli ochraně osobnosti a chce je během 14 dnů podat. 

„Média spustila neuvěřitelnou kampaň kolem mne, mojí rodiny i dopravního podniku. Máme vypracovány dvě nebo tři žaloby, které budou během 14 dnů podány,“ uvedl.

Média v posledních měsících informují o různých údajně problematických zakázkách a fungování v pražském dopravním podniku. Například naposledy Hospodářské noviny informovaly, že Dvořák chtěl tramvajové opravny prodat společnosti Škoda Transportation za 238 miliónů korun, přestože do nich DPP v minulosti investoval 851 miliónů korun.

Mezi další kauzy patří smlouvy na dodávku papírových a SMS jízdenek, biosložek do nafty, kontrakt na obrazovky v metru, bezpečnostní systém a smlouva na právní služby s advokátní kanceláří Šachta & Partners.

Dvořák podotkl, že ne všechny kauzy vyšetřuje policie. „Některé věci vyšetřuje policie, některé ne. Do dnešního dne mne nikdo z policie nekontaktoval. Sám jsem se přihlásil,“ uvedl Dvořák. Zároveň dodal, že z dopravního podniku se během jeho šéfování nevyvedla jediná koruna.

ČTK

Praha - Evropská centrální banka (ECB) hodlá příští týden, konkrétně ve středu, kdy je únor jednou za čtyři roky o den delší, napumpovat do finančního evropského systému závratnou sumu peněz.

Ta by se měla pohybovat minimálně v řádech stamiliard eur. Podle jednotlivých analytiků oslovených Novinkami se může jednat dokonce až o bilión eur (asi 25 biliónů korun).

O co konkrétně půjde? ECB nabídne jednotlivým bankám v rámci 17členné eurozóny neomezené úvěry s jednoprocentním úročením. Takovouto aukci tříletých půjček ECB poprvé uskutečnila loni v prosinci. Banky si tehdy vypůjčily téměř 500 miliard eur (asi 12,5 biliónu korun) a aukce výrazně pomohla zlepšit náladu na trzích.

Podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus může tentokrát pro větší balík peněz k vypůjčení hrát fakt, že banky se daleko méně bojí negativního efektu kvůli tomu, že si likviditu vzaly.

I pro „zdravé“ banky může být totiž lákavé si za těchto podmínek půjčit a investovat tak tyto levné peníze do cenných papírů s vyšším výnosem.

„Cennými papíry podle záměru ECB mohou být mimo jiné i vládní dluhopisy problémových zemí eurozóny. Druhým použitím, které se nabízí, je odkup vlastních dluhopisů bank,“ připomněl Hatlapatka s tím, že obojí by mělo mít po prosincové zkušenosti pozitivní efekt na výnosy dluhopisů na trhu, a tedy i důvěru na finančních trzích.

Skutečnou záchranou je reforma dlužníků
Podle analytika Václava Frančeho z Raiffeisenbank tyto nestandardní operace ECB eurozónu sami o sobě nezachrání. „Zachrání ji jedině reformy zadlužených zemí. Operace ECB mimo jiné zmírní paniku na finančních trzích do doby, než se projeví efekt reforem,“ uvedl Franče.

Dalším z cílů, které operacemi ECB sleduje, je podle Frančeho omezení nedostatku úvěrů v ekonomice, ke kterému by, nebýt zásahu ECB, došlo. „Banky jsou totiž kvůli zpřísněným požadavkům na kapitálovou přiměřenost nuceny omezovat úvěrování, což má nepříznivý dopad na reálnou ekonomiku,“ vysvětlil Franče.

Nebezpečím je inflace
Jak uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta, primárním účelem této akce je poskytnout bankovnímu sektoru dostatek likvidity a zabránit tomu, aby banky přestaly půjčovat finanční prostředky jak na mezibankovním trhu, tak ve vztahu klient – banka.

Podobně podle analytika Miroslava Frayera z Komerční banky je základním cílem těchto operací poskytnout bankovnímu sektoru prostředky, které pak dále půjčí nebankovním institucím. „Jinak řečeno se jedná o snahu ECB podpořit úvěrování ekonomiky,“ doplnil Frayer.

Výhody v krátkodobém horizontu spočívají podle Frayera především v podpoře mezibankovního trhu a financování podniků. „V dlouhodobém období samozřejmě velmi uvolněná měnová politika, právě i díky těmto operacím, přináší mnohá rizika například v podobě vysokých inflačních tlaků či přehnaně vysokém růstu úvěrové činnosti,“ zakončil Frayer.

Problémy budou bublat dál
Podle analytika Jiřího Šimka ze společnosti Citfin tato operace dluhové problémy eurozóny nevyřeší, ale má spíše přinést zklidnění na trhy a zmírnit obavy z nedostatku likvidity a přimět banky, aby dále kupovaly dluhopisy.

„Tím, že se bankám dodá další likvidita, se zřejmě krátkodobě situace na trzích zklidní, ale rozhodně nevyřeší dlouhodobé problémy eurozóny a problémy s deficity jejích nekonkurenceschopných zemí,“ je přesvědčen Šimek s tím, že pod povrchem budou problémy eurozóny dál přetrvávat a narůstat.

Novinky.cz

Praha - Kandidátkou lidovců na post příští hlavy státu se ve čtvrtek oficiálně stala europoslankyně Zuzana Roithová. Kandidaturu oznámila na tiskové konferenci.

Heslem, s nímž se europoslankyně bude ucházet o přízeň voličů, je "ČLOVĚK". Jde o zkratku termínů Česko-Lidskost-Odpovědnost-Všichni-Evropa-Křesťanská demokracie.

Pokud se lidoveckým senátorům nepodaří přesvědčit k podpoře Roithové další zákonodárce, bude si muset ke kandidatuře opatřit 50 000 podpisů občanů.

V politice působí Roithová od roku 2008, kdy se stala ministryní zdravotnictví v úřednické vládě premiéra Josefa Tošovského. Následně byla zvolena senátorkou a od roku 2004 působí jako europoslankyně.

Roithová doplnila doposud známé kandidáty - bývalé premiéry Jana Fischera a Miloše Zemana (SPOZ), šéfa TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou.

Novinky.cz

Praha - Ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil se ve čtvrtek od svých stranických kolegů z grémia, nejužšího stranického vedení včetně premiéra Petra Nečase, dozvěděl, že jeho politika na ministerstvu je neudržitelná. A s tím i jeho pozice ve vládě. Právu to nezávisle na sobě potvrdili dva účastníci jednání.

Grémium bylo, jak uvedl zdroj Práva, dramatické. Hustá atmosféra se dala krájet. Členové vedení měli na Pospíšila i hlasitě křičet.

„Pan premiér byl skutečně rozzuřený. Na ministra Pospíšila křičeli snad všichni a hlasitě ho kritizovali kvůli kauze pražského vrchního žalobce Vlastimila Rampuly. Padlo, že se to vše zbytečně medializuje a že současně nejde rozdělovat státní zástupce na hodné a zlé,“ řekl Právu zdroj.

„Pak zaznělo, že Pospíšil končí. V pondělí se kvůli tomu má uskutečnit schůzka, kde se rozhodne, kdo ministra nahradí,“ řekl Právu účastník jednání.

Další přímý účastník čtvrtečního jednání špiček ODS pak tyto informace Práva potvrdil. Na Pospíšilovo konto uvedl: „Tahle šílená hra už nemůže dál pokračovat. Musí se to řešit.“

Pospíšil ve čtvrtek Právu řekl: „K tomu, co bylo na grémiu, se nebudu už z principu vyjadřovat. Mohu říct pouze to, že žádná úvaha o tom, že bych měl skončit, případně kdy, tam nepadla.“

Peake o funkci nestojí
V souvislosti s případným odchodem Pospíšila ze spravedlnosti se spekuluje o příchodu Karolíny Peake z Věcí veřejných.

Ta však podle informací Práva o ministerstvo spravedlnosti nemá zájem, byť její strana o tento post stojí. Véčka přitom s výjimkou Peake nemají pro současný Pospíšilův resort vhodné lidi.

Nečas už před časem kritizoval Pospíšilovo rozhodnutí odvolat Rampulu. Když jej zpět do čela vrchního státního zastupitelství vrátil pražský městský soud, Nečas na adresu ministra spravedlnosti prostřednictvím tiskového oddělení vlády vzkázal: „Předseda vlády konstatuje, že je již rok trvající krizí na Vrchním státním zastupitelství v Praze vážně znepokojen.“

Právo

Praha - Zatímco Spojené státy se stanou do 18 let energeticky soběstačné díky využívání alternativních zdrojů energií a vlastním zásobám ropy, Evropa se jeví jako region nejsilněji závislý na dovozech ropy, plynu a uhlí.

Analýzy, o nichž informuje web Atlantické rady, dokonce předpokládají, že evropská spotřeba plynu do roku 2030 vzroste o 65 procent.

„Bez jakýchkoli pochyb byl přístup ke zdrojům energie dlouhodobou prioritou Spojených států,“ zdůrazňuje autor zprávy Derek Reveron s tím, že USA kvůli tomu zasáhly v 50. letech do vývoje v Saúdské Arábii a Íránu – kvůli ropě a také strategii zatlačování Sovětského svazu. Kvůli ropě věnoval také Washington vždy větší pozornost Blízkému východu než třeba subsaharské Africe.

Mezi ekonomickou prosperitou a dostatkem ropy existovala a stále existuje silná vazba. Americká 3. armáda je proto v Kuvajtu, Bahrajn hostí 5. flotilu a velitelství operací v Kataru. Ropa je také podle Reverona jediné pojítko s režimy ropných šejků, které jsou kulturně Spojeným státům zcela cizí.

S oslabením závislosti na dodávkách ropy klesne logicky i zájem USA na angažovanosti v oblasti. Americká veřejnost je podle průzkumů mínění již unavena válkami v Iráku a Afghánistánu, které si vyžádaly již přes 8000 amerických životů a miliardové výdaje.

Závislost Evropy poroste
Už v současnosti přitom odebírají Spojené státy ze Saúdské Arábie srovnatelné množství ropy jako z Nigérie. Analýza ropné společnosti BP pak předvídá postupný pokles závislosti Ameriky na dovozu.

„Naše analýza nabourává ustálené vzorce. Závislost největšího současného importéra na dovozu energie bude výrazně klesat,“ uvedl šéf BP Bob Dudley.

Tento výhled do roku 2030 ovšem neplatí pro Evropu, Indii, Čínu a Austrálii, kde se naopak očekává rostoucí závislost na dovozu ropy a také rostoucí poptávka.

Indie a Čína se pak budou snažit zajistit si zdroje, a je tak možné, že svým způsobem mohou na Blízkém a Středním východě chtít hrát větší roli obdobně jako v minulosti Spojené státy. Už nyní se posilují vazby mezi Íránem a Čínou na úkor dosavadních dohod s evropskými zeměmi.

I proto lze podle analýzy předpokládat prohloubení vzájemných vazeb a závislosti mezi EU a Ruskem.

Novinky.cz

Praha - Hackerům z hnutí Anonymous se podařilo zablokovat webové stránky vlád, hudebních vydavatelství i ochránců autorských práv. Tentokrát se ale chytají na největší útok v historii, podle serveru MSNBC se chtějí pokusit na konci března vypnout celý internet.

Bezpečnostní experti se nemohou shodnout, zda je hrozba útoku skutečná, či se jedná o plané výhrůžky.

Hnutí Anonymous
Anonymous je mezinárodní skupina hackerů bez pevné organizační struktury. Aktivisté se většinou zapojují do ad hoc "operací" různého druhu. Známá je především díky útokům na firmy, které vypověděly spolupráci kontroverznímu portálu WikiLeaks. Mezi terči hackerů byla například firma MasterCard. 

„Největším nepřítelem svobody je šťastný otrok. Na protest proti zákonu Sopa, proti Wall Street, nenasytným bankéřům, nezodpovědným vůdcům, kteří trpí hladovějící svět pro své vlastní sobecké potřeby, vypneme 31. března internet,“ uvedli ve výzvě hackeři.

Místo planých výhrůžek tentokrát přidávají i návod, jak celosvětovou počítačovou síť ochromit. „Je třeba udělat jedinou věc, aby bylo možné vypnout internet. Shodit 13 kořenových DNS serverů,“ konstatovali.

Zároveň přidali přesné adresy zmiňovaných serverů, aby se k útoku mohlo připojit co nejvíce lidí. Na DNS serverech je uložena databáze, která slouží k překládání webových adres na IP adresy fyzických počítačů.

Informace o útoku zveřejnili hackeři na službě Pastebin, i proto berou někteří bezpečnostní experti hrozbu vážně. Už dříve totiž službu využili k plánování akcí, také na ní zveřejnili ukradené přihlašovací údaje k celkem 78 e-mailovým schránkám syrského prezidentského úřadu.

K útoku chtějí hackeři údajně využít techniku DDoS (Distributed Denial of Service), stejně jako tomu bylo v minulosti. Tisíce počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne.

Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná. Vzhledem k velikosti DNS systému by se ale útoku musely účastnit statisíce nebo dokonce milióny počítačů.

Internet se hackeři snažili vypnout už několikrát
„Znefunkčnění všech root serverů by znamenalo výpadek DNS a tím i de facto vypnutí internetu. Tak jako u všech zpráv tohoto druhu je pochopitelně těžké určit, jak moc vážně se tím mají bezpečnostní týmy zabývat. O neuchopitelnosti Anonymous již bylo napsáno mnoho.

Každopádně se tomuto možnému útoku věnovala některá poměrně čtená média a zdá se, že i DNS operátoři berou hrozbu částečně vážně,“ uvedl Ondřej Filip, ředitel sdružení CZ.NIC, které spravuje českou národní doménu.

Podle něj ale není výpadek internetu příliš pravděpodobný. „Shodit DNS systém je mnohem větší oříšek, než útočit na webové servery. Mimochodem, v minulosti již několik masivních útoků na root servery proběhlo a zatím se nikomu nepodařilo shodit všech 13. Navíc tento útok by byl poněkud v rozporu s jejich dosavadní snahou o svobodný internet,“ dodal.

Podle dalších bezpečnostních expertů je plánovaný útok výmyslem pubescentů, stejně jako tomu bylo na konci ledna. Tehdy svět obletěly zprávy o tom, že hackeři chtějí zaútočit na Facebook. Nakonec ale místo sociální sítě čelil hackerským útokům web slovenské vlády. [celá zpráva]

Ideologických útoků bude přibývat
Podle bezpečnostních expertů jsou útoky hackerů z hnutí Anonymous jen prvním náznakem toho, co nás čeká. Podobné ideologické útoky se totiž budou rozmáhat stále častěji. Takzvaný hacktivismus, tedy aktivita hackerů v on-line světě, se bude týkat stále častěji firem i státních organizací.

„Víc než dříve budou tyto akce mířit proti politikům, soudům, policejním složkám, ale i vrcholným manažerům. V roce 2012 dojde také k ukázkovým akcím v oblasti kybernetické války. Hlavním cílem zatím bude spíše testovat možnosti těchto útoků.

Až dosud vlády vyspělých zemí chránily především své vládní a vojenské sítě. Nyní bude třeba uvědomit si i míru škod, které mohou způsobit akce proti další kritické infrastruktuře, zejména proti rozvodným sítím,“ konstatovala mluvčí české pobočky antivirové společnosti McAfee Alžběta Hanibalová.

Ideologicky motivovaný útok zaznamenala antivirová společnost Eset například po prosincových parlamentních volbách v Rusku. Cílem hackerské aktivity se stala webová stránka Superjedi.ru, kde si v diskusním fóru lidé vyměňovali názory na politickou situaci v zemi, připomněl server Softpedia.

Novinky.cz

Praha - Více než čtvrtina lidí v České republice zemře na chorobu, kterou lze léčit nebo jí předcházet prevencí. Ukazují to data demografů, která slouží pro srovnávání úrovně zdravotnictví v jednotlivých zemích. Ministerstvo zdravotnictví údaje zveřejnilo s tím, že dokládají špatný stav péče, přestože Česko má oproti jiným státům vysoký počet lékařů.

Statistická data o úmrtních zpracovali demografové Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Z jejich propočtů vyplývá, že lidí, kteří by teoreticky nemuseli zemřít, je každý rok více než 24 tisíc. Jsou to dospělí i dětští pacienti, jež zemřeli předčasně na jednu ze zhruba 80 vybraných příčin. Například na zánět slepého střeva, záškrt, rakovinu prsu či vrozenou vadu srdce. Taková úmrtí patří podle demografa Borise Burcina z Univerzity Karlovy k těm, jež je možné úplně nebo částečně odstranit pomocí prevence nebo vhodné léčby.

Data statistického úřadu přitom ukazují, že za posledních pět let v průměru zemřelo každý rok na zdravotní problémy 106 tisíc lidí. "Rozhodující situací je stádium nemoci, ve kterém poprvé pacient vyhledá zdravotnické zařízení. Pokud je časné, lze smrt odvrátit," míní o statistice lékař a náměstek ředitelky jičínské nemocnice Martin Šimák. V praxi ale podle něj nikdy nepůjde odvrátit veškerá úmrtí, která nastávají.

Máme přístroje, ale chybí postupy jak léčit, míní resort

Ministerstvo zdravotnictví tuto statistiku používá jako jeden z ukazatelů efektivity a kvality zdravotnické péče. Takzvaná odvratitelná úmrtnost navíc slouží při mezinárodních srovnávání. Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) čísla loni přepočítala na 100 tisíc obyvatel a srovnala je ve 31 zemích. Pro Českou republiku žebříček nevyzněl lichotivě. Skončila šestá od konce, nejlepšího výsledku dosáhla Francie, nejhoršího Estonsko.

Ministerstvo zdravotnictví se rok od zveřejnění žebříčku OECD k datům vrátilo a spolu s dalšími statistikami poukazuje na to, že Česko nemá tak dobrý stav zdravotnictví jako země, které přitom mají v přepočtu daleko méně lékařů či nemocničních lůžek. "V době socialismu jsme měli zdravotnictví horší než v západní Evropě. Bylo to dáno zejména technickou zaostalostí. To jsme po revoluci zlepšili. V čem ale naše zdravotnictví stále kulhá, je koordinace poskytované péče," míní poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Zatímco v ČR připadá 7,1 nemocničního lůžka na 1 000 pacientů, průměr zemí OECD je necelých pět. Z materiálu ministerstva také vyplývá, že zatímco v zemích OECD se za posledních 50 let zvýšila délka dožití o 11 let, v ČR o pět.

Ministerstvo klade vedle sebe také počty lékařů. V ČR na 1 000 obyvatel připadá 3,6 lékaře, v Japonsku s nejdelší délkou života je to 2,2 lékaře. Podle Vepřka zemi chybí pravidla pro pohyb pacienta v systému. "Tak, aby pacient dostal správnou péči, správným způsobem a ve správný čas, na správném místě. Nyní je akcentována svoboda lékařů, ale systém potřebuje někoho, kdo bude dohlížet na výsledky a podle nich bude procesy upravovat," dodal Vepřek s tím, že zlepšení stavu dokáží pomoci lékařské standardy, které doporučují postupy léčby.

Data jako rukojmí mezi ministrem a odbory

Z úst poradce ministra zdravotnictví zní kritika systému zdánlivě nelogicky, protože právě ministerstvo se podílí na vytváření pravidel pro koordinaci péče. Resort ovšem s kritikou přichází dva měsíce předtím, než začnou platit klíčové zákony zdravotnické reformy, které mají zcela změnit některé principy péče. Kritická slova navíc zaznívají v době, kdy se odbory radí, jak se bránit proti tomu, že lékařům v nemocnicích nerostou platy. Navýšení mezd jim ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) slíbil loni při vyhroceném protestu lékařských odborů s názvem Děkujeme, odcházíme. "Je to účelová argumentace, aby si zdůvodnili všechny zákony, kde se prodlužují dojezdové doby a dostupnost péče, protože připravují rapidní prořídnutí sítě," míní šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel. Podle něj například stát dodnes přesně neví, kolik lékařů pracuje v nemocnicích. Statistiky počtu nemocničních doktorů neexistují, stát hlídá pouze odpracované hodiny. "Tikající bomba českého zdravotnictví jsou odchody nemocničních lékařů do zahraničí. Jen loni jich bylo 500," dodal Engel.

"Každá akce vyvolává reakci. Když se o počtu lékařů teď pořád mluví, někdo dostal chuť podívat se na reálná čísla," řekl k době zveřejnění analýz Vepřek Hospodářským novinám. Spory mezi odbory a zdravotnictvím ale odvracet některá úmrtí zřejmě příliš nepomohou. Podle Šimáka ani ta nejdokonaleji nastavená pravidla či nejmodernější způsoby léčby nedokáží mnohdy dohnat to, pokud pacient vyhledá lékaře pozdě. "Například u rakoviny. Pokud je definovaná ve více než jednom orgánu, tak pravděpodobnost vyléčení se zásadním způsobem mění," míní lékař. Na prvním místě by proto v medicíně měla být prevence. "Aby pacienti byli informováni o příznacích, při kterých je třeba vyhledávat lékaře. Ať už jde o samovyšetření prsu, bolestí břicha, přecházení chřipek či krvácení do stolice," dodal Šimák.

Autor: Hana Válková

Praha - Udělení prezidentské milosti pro někdejší šéfku Metropolitní univerzity Annu Benešovou, která byla odsouzena za korupci, nebylo pro vyšetřující policisty překvapivé. Již v průběhu vyšetřování nadřízené upozorňovali, že případ může skončit právě takto.

Odposlechy Benešové totiž ukazovaly, že žena se velmi často odkazovala na Hrad a první dámu Livii Klausovou. Informaci přinesly Lidové noviny.

Policejní odposlechy Benešové ukázaly nejen to, že se s manželkou hlavy státu scházela, ale i skutečnost, že se na ni často v rozhovorech s dalšími lidmi odkazovala.

"Zmínky o Hradu byly tak frekventované, že vyšetřovatelé během vyšetřování upozorňovali své nadřízené, že případ může vyústit i v prezidentskou milost," uvedl list.

Benešové, která byla odsouzena za korupci, udělil prezident Václav Klaus milost minulý týden s tím, že "přihlédl k potřebě o péči o jejího těžce nemocného manžela". [celá zpráva]

Po medializaci případu, kdy vyšlo najevo, že Klausová se v roce 2007 zúčastnila slavnostního otevření výtahu pro zdravotně postižené v budově školy, kterou Benešová vedla, prezident opáčil, že o tomto setkání se dozvěděl až nyní.

"Takových akcí se L. Klausová zúčastňuje velmi často," dodal s tím, že k udělení milosti jej přimělo i nebývalé množství dopisů, "které se za udělení milosti přimlouvaly". [celá zpráva]

Novinky.cz

Praha - Senátor ODS Jaroslav Kubera tvrdí, že ČSSD kritikou reforem sklízí úspěch u části veřejnosti nesmyslnými argumenty.

Populární politik se proto nebojí vítězství levice ve volbách do parlamentu. "Sociálním demokratům se daří manipulovat část veřejnost nesmyslnými argumenty neboť lidé nemají čas podrobně zkoumat jejich pravdivost. Veřejnost ovšem není tak hloupá jak si myslí ČSSD. Mnoho lidí už pochopilo potřebnost a nezbytnost reforem a v této problematice se už dobře orientuje. Proto věřím, že volby nedopadnou pro pravici nijak katastrofálně. Nesmyslnými argumenty ještě volby nikdo nevyhrál," řekl Kubera v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz. "

Slova Jaroslava Kubery potvrzuje skutečnost, že poslední průzkumy společnosti SANEP sice ukazují vítězství ČSSD ve volbách, zároveň ale zaznamenaly růst volebních preferencí pro pravicové strany.

Senátor ODS prohlásil, že chování sociálních demokratů je nepochopitelné. Na jedné straně ČSSD kritizuje vládní reformy, ale na straně druhé požaduje, aby se Česká republika připojila ke smlouvě EU o rozpočtové odpovědnosti. "Občas mám dojem, že ČSSD neví co chce. Zatím si u nás na reformy tak trochu hrajeme. Skutečné a hluboké reformy budeme muset provést pokud se Česko připojí k této smlouvě. Je tedy absurdní, že ČSSD reformy kritizuje a zároveň vehementně usiluje, aby ČR smlouvu podepsalo," upozornil Kubera.

Za další obelhávání veřejnosti pokládá Jaroslav Kubera projednání petice ČSSD proti reformám na půdě Senátu. Sociální demokraté označili tuto akci za veřejné slyšení. Senátor však tvrdí, že šlo o obyčejný podvod. " Veřejné slyšení tak jak tvrdí ČSSD v Senátu neproběhlo. To co na půdě Horní komory sociální demokracie předvedla byl její klasický předvolební mítink. Bylo to i zároveň směšné, neboť údajného veřejného slyšení se žádná veřejnost nezúčastnila," řekl senátor. "Kromě toho petice nebyla vůbec určená Senátu, protože byla adresovaná Poslanecké sněmovně. Z dodržováním zákonů si ovšem předseda Senátu Štěch hlavu neláme což je pro sociální demokraty typické," uvedl politik.

Jiří bob Asher