Chrudim - Další ročník oblíbeného Bio jarmarku zahájili v úterý o půl desáté na Resselově náměstí prodejci spolu s divadelními umělci. Máte-li rádi mošt, nebo třeba férové obchodování - fair trade, určitě se do centra města vydejte.

V letošním, už třináctém ročníku, se představí nejen řada certifikovaných biopotravin, ale i další zajímavé regionální potraviny. V prvé řadě ty, které byly oceněny v soutěžích Regionální potravina a Mls Pardubického kraje. Nabídku místní zeleniny, ovoce, pečiva, sýrů, uzenin a koření doplní čaj, káva, kakao a čokoláda férového obchodu Fair Trade.

Po celý den bude připraven i zajímavý doprovodný program - divadelní a hudební vystoupení, moderované vstupy s prodejci a odborníky, tematické soutěže a dílny, ukázky mlácení a mletí obilí, pečení placek, dojení na trenažéru, předení a tkaní - jednoduše dovednosti, které v dřívějších dobách ovládal prakticky každý a dnes už jsou neprávem pozapomenuty.

Program je následující:

9.30 - zahájení prodeje

10.00 - Pohádka o Dorotce, divadlo Damúza (jak se naučit hlídat si korunky od chvíle, kdy dostanete první prasátko)

11:00 - vystoupení bubeníků ze Základní a Praktické školy Svítání Pardubice

14.30 - skupina historických tanců Trubadanc

15.00 - Jak had ztratil nožičky, pohádka s živým hadem, J. Jung

16.00 - skupina Trubaka, písně historické i současné

17.00 - ukončení bio jarmarku

Chrudimské noviny se na místo vypraví s foťákem, takže odpoledne se můžete v naší rubrice „Den v obrazech“ těšit na spoustu fotografií. Třeba na nich najdete sebe, nebo své blízké.

Chrudim - Stavba obchvatu města začíná vyvolávat mnoho kontroverzních názorů. Po kritice samotné trasy budoucí silnice a nezakopaného horkovodu v Dašické ulici dostává teď zásah i původně zvažovaná mimoúrovňová křižovatka u Medlešic, která nebude s konečnou platností sloužit potřebám Chrudimáků.

Doposud nepotvrzeným spekulacím, z nichž prosakovala na veřejnost jediná a fatální informace, že se křižovatka u Medlešic stavět nebude, nyní za Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem celé stavby, dává za pravdu Jan Studecký z oddělení pro komunikaci s veřejností této státní firmy. „Ano, křižovatka u Medlešic je zrušena. Stalo se tak ze dvou důvodů,“ potvrzuje nejhorší možný scénář pro Chrudim Studecký.

[[img:chrn_fullwidth:5011:Uleví se dopravě v chrudimském centru doopravdy, nebo jsou současné představy ŘSD jen "zbožným přáním"?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Primárně jde o bezpečnost silničního provozu. Nevíme, jak zabezpečit, aby řidiči od Chrudimi nejezdili od křižovatky u Medlešic na novou I/37. V tomto místě by se totiž prakticky dostali do protisměru a vznikne tak místo případných kolizí. Bylo by tedy nutné postavit regulérní křižovatku, o níž se však nikdy ani neuvažovalo. Negativní stanovisko vzešlo od policie a v průběhu zpracování dokumentace ke stavebnímu povolení bylo rozhodnuto tento sjezd nevybudovat. Komunikaci tak zůstane ponechána jednak pro možnost využít ji jako náhradní trasu v případě havárie na obchvatu, za druhé pro budoucí potřebu při výstavbě mimoúrovňové křižovatky Medlešice. Ta vznikne v případě dostavby silnice na čtyřproudovou komunikaci,“ popisuje rozhodování ŘSD Jan Studecký.

Jako by se snad provoz na komunikacích neřídil pravidly silničního provozu, mezi něž patří i respektování dopravních značek a zákazů vjezdu. Vyloučit riziko karambolu nelze přitom ani na sebepřehlednějších úsecích a jde výhradně o osobní zodpovědnost každého šoféra.

[[img:chrn_fullwidth:5055:V těchto místech sjezd pro Chrudimáky z rozhodnutí zpracovatele dopravního generelu a krajského úředníka Jindřicha Kmoníčka nevznikne.  Foto: Jindřich Balous]]

„V případě ponechání tohoto sjezdu by od začátku uvažovaný hlavní přivaděč do Chrudimi z mimoúrovňové křižovatky u Vestce ztratil svůj smysl,“ domnívá se Studecký. „Cílová doprava do Chrudimi od Pardubic, což představuje zhruba 60 procent vozidel směřujících do města, by dále jezdila po stávající silnici I/37 do křižovatky Na Bídě a prostoru Masarykova náměstí,“ potvrzuje nechtíc Studecký obavy zdejších podnikatelů a obyvatel centra města.

Veškeré zásobování firem, obchodů a živnostníků v chrudimském centru se tedy stane komplikovanější. Stejně tak i obyvatelé sídliště Na Legumě budou nuceni absolvovat dlouhé objížďky Dašickou ulicí a zahuštěná doprava se tak přesune z Pardubické ulice ke kruhovému objezdu u sladovny. Také podnikatelé v průmyslové zóně Sever se dočkají de facto odstřižení od svých dodavatelů, kteří jen neradi absolvují zbytečnou zajížďku přes půlku města. Je proto zřejmé, že se dopravní situace v Poděbradově ulici a na Masarykově náměstí, především na kruhové křižovatce na Bídě, nezlepší.

Rovněž cesta do Pardubic bude pro Chrudimáky zdlouhavější než doposud. Budou totiž moci jet po "staré" Pardubické ulici k Medlešicím, kde jim nezbyde, než pokračovat po dnes už zřídka užívané hlavní komunikaci, protínající tuto bývalou vesnici a směřující dál na Mikulovice a Dražkovice, protože se na obchvat Medlešic nebudou moci nijak napojit. Křižovatka tu jednoduše bude chybět.

Do krajského města bude ještě možné dorazit mezi poli "zadem" kolem pardubické nemocnice a třetí možností se stane trasa vedoucí Dašickou ulicí směrem na Vestec, kde bude první nájezd na ochvat města. Ten se u zmiňovaných Medlešic napojí na stávající obchvat obce a pokračovat bude kolem letiště na Pardubice. Variant tedy bude relativně dost, ale žádná z nich nepovede z Chrudimi do Pardubic přímo.

[[img:chrn_fullwidth:5078:Takhle momentálně vypadá budování obchvatu u Vestce.  Foto: Jindřich Balous]]

I přesto, že jde o jedno z nejkomplikovanějších řešení, ŘSD tuto variantu hájí a domnívá se, že městu zkoušenému dopravními zácpami jednoznačně ulehčí. „Vybudováním křižovatky u Medlešic by nedošlo ke kýženému odlehčení tohoto prostoru a zůstával by zde vlastně současný krizový stav. Již při projednávání dokumentace k územnímu řízení konstatoval zpracovatel dopravního generelu Jindřich Kmoníček, že hlavní přivaděč do města se má realizovat pomocí radiály Dašické ulice na malou okružní křižovatku, nikoliv z prostoru u Medlešic po stávající I/37. Stalo tak na základě dopravně inženýrské analýzy a posouzení všech variant,“ poukazuje Studecký na autora současného dopravního řešení a argumenty hovořící údajně v prospěch varianty obchvatu, která se teď staví.

Zůstává však otázkou, zda má o rozvoji města rozhodovat krajský úředník, v tomto případě stavební inženýr, který za něj nezodpovídá, anebo radnice, která vpustí za těchto nevýhodných podmínek tak velkou stavbu do katastru Chrudimě. Je totiž zřejmé, že současné řešení bude přinášet městu vedle výhod i značné škody v jeho další expanzi. To znamená, že bude znevýhodňovat subjekty podnikající v obou průmyslových zónách a v chrudimském centru, dále obyvatele Poděbradovy ulice a Masarykova náměstí pokračující dopravní zátěží a ztíží také Chrudimákům časově dostupnost Pardubic, kam mnozí z nich každodenně pospíchají za prací, obchody nebo kulturou. Ze současného řešení silničního obchvatu je totiž patrné, že o jeho podobě rozhodoval člověk vzdálený potřebám města a že chrudimská radnice, v poslední době už poněkolikáté, neumí být silným partnerem, který dokáže pro město vyjednat nejvýhodnější podmínky nutné k jeho dalšímu rozvoji. 

Podrobný plánek části chrudimského obchvatu u Medlešic a Vestce najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

s37-chrudim-medlesice.pdf

Chrudim - Rada města rozhodla o rozšíření Chrudimského pantheonu ve vestibulu Muzea o dvě další busty významných chrudimských osobností. Tentokrát jde o průmyslníka Františka Wiesnera a dlouholetého chrudimského purkmistra Josefa Klimeše. K jejich odhalení došlo v pátek 6. září.

Záměr vytvořit Chrudimský pantheon vznikl z popudu městské rady už v roce 2009. „Jedná se o významný prostor nejen z pohledu historického, protože jím do reprezentačních prostor Muzea vstupovaly vzácné návštěvy města jako například prezident T. G. Masaryk, ale i současného, jelikož jde  o hlavní vstup do budovy, v níž se uskutečňuje velké množství důležitých kulturních a společenských akcí města,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). „Proto bylo navrženo, aby - podobně jako pantheon pražského Národního muzea - sloužil vestibul k uctění a oslavě chrudimské historie a kultury,“ doplňuje místostarosta.

První částí projektu se stalo restaurování původních mramorových pamětních desek o dokončení stavby Průmyslového muzea v roce 1901 a o existenci Průmyslového a vlastivědného muzea v roce 1920. V dalších etapách byly postupně instalovány čtyři busty významných osobností, a to Viktorina Kornela ze Všehrd, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Ressela a Karla Pippicha.

„Celkový koncept interiéru pantheonu podle návrhu architekta Karla Théra počítá s umístěním celkem osmi bust. Busty Františka Wiesnera a Josefa Klimeše tedy přibudou v tomto roce, další dvě busty v letech následujících. O tom, jaké osobnosti představí, se ještě povede diskuze. Stejně jako o tom, jestli prostor pantheonu finálně doplní desky s přehledem purkmistrů a starostů města a našich čestných občanů“ dodává Čechlovský.

Zda tedy bude v seznamu čestných občanů uveden i Josef Visarionovič Stalin a Klement Gottwald, jimž se této cti kdysi v Chrudimi též dostalo, zůstává dál otázkou.

Chrudim - V nádherný páteční den přivítalo chrudimské letiště zcela unikátní stroj, jichž se po obloze vznáší jen několik. Unikátní je hned v několika ohledech. První a nejvýraznější rozlišovací znak letadla s názve Ellipse spirit je tvar jeho křídel.

Znalejším totiž nemůže nepřipomenout jedno ze stíhacích letadel druhé světové války, slavný britský Spitfire. Právě tato letadla, jež sedlali i českoslovenští "nebeští jezdci", byla inspirací mladým konstruktérům z ČVUT a VUT. „Myšlenka se zrodila v hlavách několika mladých inženýrů,“ říká Chrudimák Martin Molnár, který unikátní stroj považuje za hodně nákladného koníčka.

Podílel se totiž na financování jeho vzniku „Zatáhli nás jednou do hospody a tam i přesvědčili, že Ellipse spirit musí vzniknout. Podařilo se nám také provést několik inovací a zaregistrovány máme i patenty,“ popisuje Molnár, jak se rodí takové letadlo. Český letoun si přitom kupují piloti, kteří často létali ve větších strojích a chtějí zůstat „za kniplem“.

[[img:chrn_fullwidth:5061:Martin Molnár - v brýlích - se svým "koníčkem".  Foto: Chrudimské noviny]]

„Za sedačkami pilota a pasažéra je velký úložný prostor. Vejde se sem třeba jízdní kolo, lyže a podobně. Stroj se tak dá využít jako pohodlný dopravní prostředek pro sportovce,“ doplňuje Molnár. Ze Šumperka ve stroji, který létá především v Německu a Francii, přiletěl pilot Jan Podhrázský. A díky němu se Chrudimské noviny dostaly podruhé do vzduchu. Pilotování stroje se zdá být hračkou a skutečně prý není tak obtížné. Chce to ale silný žaludek, protože Šumperák se rád předvádí a zkouší, co jeho nový pasažér všechno snese.

Poté, co pilot předvedl, kde jsou limity, odletěl zpátky na sever Moravy. „Doma budu za dvacet minut,“ řekl s úsměvem a zaklapnul kapkovitou kabinu. V letadle totiž vzdálenosti získávají zcela nový rozměr.

Fotografie z devítiminutového výletu nad Chrudim najdete pod článkem.  

[[gal:5074]]

Chrudim - Zdejší nemocnice představila veřejnosti nový počítačový tomograf, který umožní pacientům mnohem přesnější a přitom šetrnější vyšetření, než jakým v současnosti disponuje například Krajská nemocnice v Pardubicích. Modernizaci chrudimského radiodiagnostického oddělení umožnily miliony od soukromé firmy.

Nový počítačový tomograf koupila totiž za 14 milionů společnost Dimed, která vedle uvedeného oddělení provozuje v Chrudimi i oddělení nukleární medicíny. Podle ředitele této firmy Vladimíra Kučery přístroj optimalizuje dávky záření, které jinak představují pro lidský organismus nemalou zátěž. "Tu je teď možné snížit, což považuji za nejdůležitější," říká Kučera. Přístroj má však i další přednosti. Umí například nahradit nepopulární koloskopii, což je vyšetření, během kterého se do těla pacienta zavádí konečníkem hadička endoskopu. Přístroj zároveň poskytuje lékařům mnohem více informací.

Po letech je to konečně dobrá zpráva o zlepšení podmínek v chrudimské nemocnici. Zatímco ta krajská v Pardubicích bude i nadále používat k vyšetření staré klasické rentgeny, v Chrudimi teď přecházejí do režimu přímé digitalizace. Zdejší radiodiagnostické oddělení se tak zároveň stalo nejmodernějším v Pardubickém kraji. Poskytne daleko rychlejší snímkování pacientů a navíc s lepšími parametry snímků. Jejich posílání bude zároveň okamžité prostřednictvím mailů na internetu, takže už lidé nebudou muset trávit v nemocnici dlouhý čas a vyčkávat na jejich zpracování jako doposud.

Zajímavostí v této souvislosti je, že se ještě donedávna snažil Pardubický kraj, především za hejtmana Radko Martínka (ČSSD), firmu Dimed včetně dalších soukromých společností ze svých zdravotnických zařízení vystrnadit a kladl jim v jejich podnikání nejrůznější překážky. Nyní, kdy dochází krajskému zdravotnictví finančně dech, kraj od této taktiky upustil a působení soukromých firem ve svých nemocnicích podobně jako za vlády ODS opět toleruje.

Chrudim - Nezakopaný horkovod, vedoucí v současnosti nad Dašickou ulicí, vzbuzuje kontroverze veřejnosti. Trochu světla do celé kauzy se proto pokusil vnést tiskový mluvčí Elektrárny Opatovice (EOP) Petr Zadák.

„Požadavek na uložení horkovodu do země byl ze strany města Chrudim vznesen vůči Elektrárnám Opatovice přímo chrudimským starostou Petrem Řezníčkem. EOP s tím souhlasila, avšak za určitých podmínek. Požadovala především zajištění manipulačních prostor pro případ havárií na potrubí. To, že k realizaci nakonec nedošlo, není ale vinou EOP, která nebyla a není investorem ani realizátorem této akce,“ vysvětluje mluvčí Zadák.

Proč nebyly peníze proinvestovány v souladu s původním záměrem?
Akci zajišťovalo souběžně se zahájením výstavby chrudimského obchvatu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), peníze na přeložku horkovodního potrubí pak poskytl stát. Šlo celkem o částku padesát milionů korun, které sehnal před dvěma lety ze státního rozpočtu bývalý poslanec a nynější neuvolněný chrudimský místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Uvedené peníze byly poté převedeny na účet investora celé akce, kterým je právě ŘSD. Proč ale nakonec nebyly zmíněné miliony proinvestovány v souladu s původním záměrem, je dodnes záhadou.

Podle dosud neověřených informací mělo ŘSD zdůvodnit nechuť zakopat horkovod prý proto, že údajně nemělo pro tuto akci dostatečný časový ani finanční prostor, což je s ohledem na velkorysost státní pokladny v této záležitosti minimálně pochybné zdůvodnění. V případě současného uložení horkovodu nad příjezdovou komunikací do Chrudimi jde totiž nejen o zastaralé řešení, které nebere ohled na okolní životní prostředí a architektonický ráz historického města, ale především jde o levnější variantu, než je zakopání horkovodní roury pod silnicí, jak bylo původně zamýšleno.

[[img:chrn_fullwidth:4586:Opatovický horkovod si úspěšně klestí cestu městem. Mezi posledními se na něj napojily městské školy a školky na Novém městě - na snímku - nebo zázemí letního stadionu MFK Chrudim. Elektrárnám to evidentně svědčí. I proto mohly v těchto dnech ohlásit takřka 30procentní nárůst svých zisků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bylo skutečně prostavěno celých padesát milionů ze státní pokladny?
Zda tedy bylo v tomto případě skutečně proinvestováno 50 milionů korun, lze jen hádat a možná by nebylo od věci nechat celou záležitost prověřit kontrolními orgány, když už město nenašlo sílu k tomu, aby zabránilo nevzhlednému přemostění horkovodu nad silnicí, což nebylo v jeho zájmu a v podstatě si nechalo tuto variantu od ŘSD vnutit. Mluvčí EOP Zadák však takové řešení obhajuje zejména kvůli možným komplikacím během případných havárií.

"Důvodem, proč se horkovody vedou často nad zemí, je skutečnost, že je potřeba zajistit bezpečný přístup k zařízení pro budoucí opravy a indikaci závad. Navíc může případná porucha v potrubí uloženém pod komunikací způsobit uzávěru významných dopravních komunikací měst. Bez významu není ani skutečnost, že může dojít ke střetu s kanalizací či jinými sítěmi, tudíž mohou přeložky vyvolávat nutnost přeložek jiných sítí,“ vysvětluje Petr Zadák přednosti nadzemního vedení horkovodu.

[[img:chrn_fullwidth:5078:Při zběžném pohledu na zakopaný horkovod na obchvatu či tažený pod hladinou Chrudimky v sídlišti U stadionu argumentace EOP velmi pokulhává. Foto: Jindřich Balous]]

Přestože EOP zdůvodňuje nadzemní vedení horkovodu snazší obsluhou a méně komplikacemi během případných havárií, pravdou zůstává, že by se havárie horkovodu daly v našem městě od 80. let minulého století, kdy byl poprvé přiveden do Chrudimi, spočítat na prstech jedné ruky. Možná ani to ne. Obdobná situace panuje i jinde. Také přeložky sítí na polích a pod komunikací u Vestce, kde byl horkovod nyní přemostěn, nejsou aktuální. A právě tyto důvody spolu s estetickými vedly chrudimskou radnici k požadavku na zakopání. Už proto, že Chrudim dává Elektrárnám Opatovice dlouhodobě slušně vydělat.

Nadzemní vedení horkovodu narušuje vnější i vnitřní ráz města
Leč Chrudim nebyla vyslyšena a nové monstrum, které se teď vine nad Dašickou ulicí, vyvolává kontroverzi mezi chrudimskými občany i odborníky. Proti jsou například bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér nebo jeho nástupce Marek Janatka, podle kterého nadzemní vedení horkovodu v Dašické ulici vážně narušuje vnější i vnitřní obraz města.

Kritika, která se na tuto stavbu snesla, evidentně popudila i současné vedení chrudimské radnice, které dává stejně jako EOP od tohoto díla ruce pryč. Naposledy na tyto výtky zareagoval starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který mimo jiné označil za strůjce nešťastného řešení nadzemního horkovodu své předchůdce na radnici, a to oba předchozí starosty Jana Čechlovského s Ladislavem Libým (oba ODS) společně s tehdejším městským architektem Karlem Thérem, který je paradoxně nynějším řešením díla nejvíce popuzen. Bude tedy zajímavé spor dál sledovat zejména proto, že ŘSD v současnosti odmítá realizovat další návrh architekta Théra na překlenutí budoucího obchvatu mezi sídlištěm Na Větrníku a chráněnou krajinnou oblastí Habrov cestami pro pěší a zvěř. Projekt Thér zpracoval na základě zadání města. Právě tady se může ukázat, nakolik je radnice při vyjednávání se státními "molochy" silná či nikoli, protože v případě horkovodu svoji sílu ani úspěšnou diplomacii neprokázala.

Chrudim - Po roce se do města vrací opět hasičské závody. V loňském roce byly spojeny s oslavami 140. výročí založení místního sboru dobrovolných  hasičů a konaly se na Resselově náměstí. Letos však hasiči budou soutěžit na Ploché dráze, a to v sobotu od devíti hodin ráno.

Právě umístění závodů na Resselovo náměstí kritizovali někteří obyvatelé centra města, neboť se vinou uzavírek nemohli dostat ke svým domům. Také část podnikatelů z náměstí raději zavřela své provozovny, protože návštěvníci závodů dávali přednost točenému pivu a klobáskám kupovaným u stánků. Rovněž samotní hasiči se běháním po asfaltu vystavovali nemalému nebezpečí, že se zraní pádem.

[[img:chrn_fullwidth:1899:Hasiče už letos v centru města neuvidíme.  Foto: Chrudimské noviny]]

Letos tedy organizátoři přistoupili ke změně místa pořádání. Důvodem však není kritika umístění závodů, ale dožínky, které se v sobotu 7. září konají právě na Resselově náměstí. Jen obtížně by se závody a kulturní program snesly ve stejném prostoru. Závěrem se tedy nezbývá, než zeptat, zda se stane z hasičských závodů na Ploché dráze nová tradice? Obyvatelé centra města by to jistě uvítali.

Chrudim - Mimoúrovňová křižovatka, která měla na budovaném obchvatu města vzniknout poblíž Medlešic, se z plánovaných staveb přesunula do staveb "výhledových". Stavět se tak v nejbližší době nebude a zda vůbec někdy vznikne, je ve hvězdách. 

Současný obchvat Medlešic bude přímo napojen na budovaný obchvat Chrudimi. Most, který se dnes u této chrudimské místní části staví, povede silnici třetí třídy, tedy oblíbenou zkratkou do města směřující mezi poli na Vestec. Pod ním budou slibovanou osmdesátkou svištět auta objíždějící město.

[[img:chrn_fullwidth:5056:Bude, anebo nebude?  Foto: Jindřich Balous]]

„Ve starém územním plánu je neplnohodnotné napojení sjezdem od Pardubic, chybí však napojení od Ždáru, což ale i tak považuji za dostatečné a vhodné řešení. V nově vyhotoveném plánu připraveném ke schválení však napojení sjezdem od Pardubic chybí úplně, což nepokládám za šťastné,“ říká architekt Karel Thér.

„Pokud se nevybuduje přeložka silnice 1/17 v úseku od křižovatky u Vestce po Pardubickou ulici, či ještě lépe do části bývalé Transporty zvané Korea, tak myslím, že neplnohodnotné napojení u Medlešic se jeví jako potřebné. Je tomu tak proto, že město zde připustilo vybudování průmyslové zóny Sever a nově přispělo nemalou částkou na zbudování kapacitního napojení bývalého Depa. Jinak se bude i zde velmi podobně opakovat situace napojení  areálu Transporty - respektive průmyslové zóny Západ. To znamená zbytečnou zátěž Masarykova náměstí a k němu přiléhajících kruhových křižovatek,“ popisuje situaci Thér. 

„Otázkou je, zda nemá být v Pardubické ulici z důvodu zklidnění dopravy po zprovoznění sjezdu z obchvatu na Dašickou ulici dopravní omezení pro těžkou nákladní dopravu. Jistě by to pomohlo i bližšímu napojení sídliště Leguma na Městský park,“ spekuluje architekt Karel Thér. 

[[img:chrn_fullwidth:5055:Výhledově je křižovatka v plánu.  Foto: Jindřich Balous]]

Komplikace by ale absentující křižovatka mohla přinést podnikatelům v průmyslové zóně Sever, která je už dnes tak trochu stranou zájmu. Pokud by se do zdejších obchodů dostávalo zásobování jen s komplikacemi, mohlo by to být pro řadu podnikatelů likvidační. Rovněž zákazníci budou jen těžko hledat cestu z Dašické ulice k obchodům v Pardubické ulici.

Také Chrudimáci pociťují vzrůstající komplikace a nedodělky při stavbě doslova vymodleného obchvatu. Vzrůstají obavy, zda ze stavby nezůstane jen několik rozestavěných nadjezdů a archeologická naleziště. Vypuštění křižovatky u Medlešic je po "slavobráně" z vedení horkovodu už jen další pomyslnou částí mozaiky necitlivých a nedomyšlených zásahů.

Příloha: 

up-vysek-napojeni-u-medlesic1996.pdf

up-vysek-napojeni-u-medlesic-navrh2013.pdf

Chrudim - Padlý strom, který pokácela jedna z letních bouří, poškodil také zeď a několik náhrobků nedávno opraveného židovského hřbitova. Zajímali jsme se proto, jak budou opravy probíhat a zda je zaplatí pražská Židovská obec.

„Od okamžiku uvedené události na konci července jsme v kontaktu se starostou města Chrudim Petrem Řezníčkem a odstranění vzniklých škod intenzivně řešíme. Ještě letos bude vše uvedeno do původního stavu. S městem zároveň jednáme i o finanční podpoře ve výši 20 tisíc korun,“ říká za Židovskou obec Mojmír Malý.

[[img:chrn_fullwidth:5057:Přispěje město dvaceti tisíci?  Foto: Chrudimské noviny]]

Mojmír Malý si rovněž pochvaluje součinnost a nezvykle vstřícný postoj zástupců radnice. Ne všude je totiž podle něj něco takového samozřejmostí. „Zástupcům města v čele s panem starostou patří náš velký dík. Jejich přístup k věci, kdy osudy místní židovské komunity považují za samozřejmou součást historie celého města a problematiku péče o židovské památky vnímají i jako svoji starost, je příkladný a zdaleka ne všude se s ní s takovou samozřejmostí setkáváme,“ doplňuje Malý. 

Chrudim - Další víkendový den si musí řidiči mířící do centra připravit náhradní trasu. Jistou dávkou trpělivosti se musí obrnit také místní starousedlíci. Resselovo náměstí a několik přilehlých ulic dostanou totiž k dispozici účastníci běžeckého závodu Pernštejnská desítka, a městské centrum se tak stane pro auta dočasně nepřístupným.

Po staročeské pouti, Rallye Železné hory a závodech horských kol přijdou teď na řadu vytrvalostní běžci, což si vyžádá další vynucenou uzavírku, která tentokrát postihne Resselovo náměstí, Školní náměstí, Žižkovo náměstí, Všehrdovo náměstí a náměstí U Vodárny. Dále pak ulice Široká, Čs. partyzánů, Soukenická, Havlíčkova, Na Sádkách, Koželužská, U Valchy, Václavská, V Tejnecku, Heydukova, Sladkovského, Novoměstská, Hradební, Filištínská a Břetislavova.

Silniční uzavírka potrvá v uvedených místech v neděli 8. září od sedmi do 16 hodin. Přesný plán uzavřených komunikací najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

uzavirka.pdf