Chrudim - Úřad Regionální rady Severovýchod se rozhodl po prohlídce domova seniorů v areálu bývalého pivovaru výrazně seškrtat původně přislíbenou dotaci jeho provozovateli, kterým je místní podnikatel Milan Jiruška. Podle úředníků přidělujících evropské dotace doznalo totiž sociální zařízení několik zásadních změn, které se odklonily od původního projektu. Jiruška s tím teď pochopitelně nesouhlasí, protože jsou ve hře miliony korun, s kterými počítal.

Podle vyjádření provozovatele byl objekt koncipován jako školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory. Na základě toho bylo později vydáno stavební povolení a před nedávnem proběhla v tomto duchu i částečná kolaudace celého zařízení. Objekt je v současnosti podle Jirušky provozován jako domov se zvláštním režimem, což představuje služby zahrnující pobytové zařízení sociálních služeb pro seniory, kteří trpí různými typy demencí, z nichž asi nejznámější je Alzheimerova choroba.

Mluvčí úřadu Regionální rady Severovýchod Eva Jouklová však Jiruškovi oponuje a tvrdí, že byly například v rozporu s původním projektem provedeny dispoziční změny stravovacího zařízení. Změny jsou prý patrné i ve školící části objektu, kde byl snížen počet učeben a naopak zvýšen počet kanceláří. V centru jsou pak podle Jouklové připraveny prostory pro kadeřnictví a pedikůru, což není podle úředníků v souladu s údaji uvedenými v žádosti o dotaci. Úřad Regionální rady Severovýchod měl původně přispět na chrudimský domov pro seniory částkou 57 milionů korun. O kolik chce teď dotaci seškrtat, nechtěla ale Jouklová prozradit. Půjde prý však o její podstatnou část.

Připomeňme si, že lůžkové a sociální centrum pro seniory žádá v současnosti o peníze na provoz také město Chrudim, a to z toho důvodu, že zhruba polovinu z padesáti ubytovaných klientů tvoří nyní Chrudimáci. Provozovatel Milan Jiruška se přitom s touto žádostí obrátil na město už loni, když žádal na provoz až milion korun ročně z městské kasy. Zastupitelé ale jeho žádost zamítli s odůvodněním, že byl celý projekt ve značném časovém skluzu a první část klientů byla provizorně ubytována v náhradních prostorách nad diskotékou Inferno. Nyní po částečné kolaudaci objektu zkouší tedy Jiruška "štěstí" u města podruhé. Zda s ním ale radnice půjde do finanční spoluúčasti na provozu domova pro seniory, se teprve ukáže. Například první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) už avizoval, že bude chtět nejprve znát reference krajského úřadu na dané zařízení, které se budou týkat úrovně poskytovaných služeb a právní způsobilosti sociálního zařízení. Žádost o poskytnutí těchto informací přitom už krajskému úřadu odeslal.

Chrudim - Na trase budoucího obchvatu města probíhá od srpna 2011 záchranný archeologický průzkum, který přinesl poznatky o tom, že je Chrudim a její okolí obydleno lidmi už od doby kamenné. Dokládají to četné nálezy, z nichž se Regionální muzeum v Chrudimi chystá uspořádat nyní výstavu.

Potvrdil to archeolog uvedeného muzea, Jiří Musil. Podle jeho sdělení je v současnosti nalezený materiál zpracováván a připravován k možnému vystavení. Jde přitom o stovky kvalitních exponátů z období mladší a pozdní doby kamenné. Další velkou část nálezů pak tvoří exponáty ze starší doby bronzové, pocházející z tzv. únětické kultury.

Značná část odkrytých pozůstatků chrudimské historie mimo jiné dokládá, že se dřívější obyvatelé okolí města nijak nevyhýbali kanibalství ani vylupování hrobů. Sem je například lákali šperky a zbraně pochovaných nebožtíků, které se stávaly jejich oblíbenou kořistí.

Chrudim - Řidiči, přijíždějící nyní do města po Dašické ulici, zaznamenali v těchto místech nový architektonický prvek, kterým jim stavitelé obchvatu zpestřili výhled na chrudimské panorama. Nedaleko zdejší "slepičárny" se totiž objevilo klikaté horkovodní monstrum, překlenující silnici, které svým technickým řešením připomíná spíše Husákovské období než technologicky vyspělejší 21. století.

„Když jsem tu věc uviděl, napadlo mne okamžitě úsloví, kterým se radnice tak ráda chlubí - Chrudim, brána do Železných hor,“ usmívá se trpce jeden z šoférů jezdící pravidelně touto výpadovkou na Pardubice. Vzhledem k tomu, že šlo o akci, na kterou stát uvolnil ze svých prostředků 50 milionů korun, aby mohly být zahájeny přípravné práce na stavbě budoucího obchvatu města a horkovod tak nepřekážel stavbařům, zeptali jsme se vedení chrudimské radnice, proč nepřihlédla během příprav projektové dokumentace k požadavku architekta a městského zastupitele Karla Théra na zakopání zdejšího horkovodu. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zasedá přitom v dozorčí radě Elektráren Opatovice, jimž potrubí patří, a měl proto pro vyjednávání ideální pozici. K dotazu, proč se tedy o odstranění horkovodu, který hyzdí okolní krajinu, nezasadil, a Thérův návrh údajně smetl ze stolu, však zarytě už několik týdnů mlčí. O důvodech, proč pro dobro věci nic neudělal, lze tedy jen spekulovat.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Že by pozůstatek socialistického inženýrství? Ale kdeže, nové chrudimské panorama a pomyslná vstupní brána do Železných hor...  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobné estetické cítění a praktičnost jako Karel Thér projevil alespoň městský architekt Marek Janatka, podle kterého nově vedený horkovod nad silnicí znehodnocuje ráz města. „Nadzemní vedení horkovodu je jedním z několika objektů, které v Dašické ulici vážně znehodnocují vnější i vnitřní obraz města,“ říká Janatka doslova. Stejné srovnání například snese podobná "slavobrána" v nedalekém Hradci Králové, která však byla zbudována ještě za komunistického režimu. "Zdravá" Chrudim proto nejspíš uvedených 50 milionů ze státní kasy nenávratně "prohospodařila", podobně jako už dříve v sídlišti U Stadionu, protože nedokázala prosadit vůli po daleko vlídnějším zásahu do svého životního prostředí. Už dlouhodobě se tak ukazuje, že její zastoupení v dozorčí radě Elektráren Opatovice je spíše symbolické a vede jen minimálně k prosazení veškerých zájmů města, mezi nimiž by zdravé životní prostředí mělo být na prvním místě.

Chrudim - Město letos investovalo během letních prázdnin do oprav svých školských zařízení více než v loňském roce. Uvedl to neuvolněný místostarosta zodpovědný za školství, kulturu a památkovou péči Jan Čechlovský (ODS).

Podle Čechlovského bylo během uplynulých dvou měsíců takto proinvestováno celkem devět milionů korun. "Bylo to o dva a půl milionu více než loni," dodává místostarosta. V současnosti jsou už všechny práce u konce, až na Základní školu Dr. Malíka, kde zbývá zmodernizovat výtah.

Chrudim - O některé polorozpadlé a opuštěné domy v blízkosti Resselova náměstí se začínají v současnosti zajímat méně přizpůsobiví občané a například ve Filištínské ulici získalo za poslední rok novou adresu svého bydliště několik desítek Romů. Mezi místními to pochopitelně vyvolává znepokojení a začínají poukazovat na situaci nedalekého Hrochova Týnce, kde si už s přílivem romských imigrantů nevědí rady. Jsou tyto obavy starousedlíků oprávněné?

Situaci se teď snaží uklidnit první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), podle kterého něco takového našemu městu prý nehrozí. „Radnice samozřejmě žádné stěhování problémových občanů do této lokality neplánuje,“ namítá Tejkl. „Nevím, odkud se tato spekulace vzala. Spíše mi to připomíná obdobný informační ruch, který se objevil v souvislosti s údajnou výstavbou nového domu v sídlišti Na Větrníku. Zde také vznikla fáma o údajném stěhování nepřizpůsobivých a sociálně vyloučených spoluobčanů do této lokality,“ komentuje současný rozruch ve městě Tejkl.

[[img:chrn_fullwidth:5027:Tady si poštu zatím nikdo nevyzvedává. Jak dlouho ještě?  Foto: Chrudimské noviny]]

S prohlášením místostarosty je však v ostrém kontrastu situace v již zmiňované Filištínské ulici, kde je právě několik zanedbaných městských domů obýváno rodinami nepřizpůsobivých občanů, nejčastěji romské národnosti. Takové objekty jsou tu nyní minimálně dva a je s podivem, že o tom místostarosta zodpovědný za městský majetek nemá potřebný přehled. Stejný počet městských domů obývají přitom Romové i v Široké ulici a není žádným tajemstvím, že v těchto nemovitostech panuje značná fluktuace obyvatel podobně jako v nechvalně známém "Bronxu" v lokalitě pod chrudimským nádražím. 

[[img:chrn_fullwidth:5024:Neupravený dům v horní části Filištínské ulice obývaný romskou rodinou.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Máme obavu, že se do poloopuštěných domů začnou stěhovat Romové stejně, jako se to stalo v Hrochově Týnci. Klidná lokalita v samotném centru by se tak změnila v místo, kde nikdo soudný nechce bydlet,“ vyslovuje své znepokojení jeden z Chrudimáků, který chtěl zůstat v anonymitě. „Už teď je občas slyšet z několika domů křik a nadávky, pomalu se bojíme pouštět děti do knihovny,“ vysvětluje obyvatel chrudimského centra.

Právě tato část Chrudimě je podobně jako Bronx názorným příkladem toho, jak si město nedokáže své nemovitosti ohlídat a využívat k tomu všechny možnosti platné legislativy. Ta například umožňuje úředníkům města v součinnosti se stavebním úřadem pravidelně kontrolovat možnou přetíženost malometrážních bytů, k čemuž ve městě dost často dochází. To znamená, že byty, které jsou běžně určeny pro čtyři až pět osob, obývá spolu s přihlášenou rodinou dlouhodobě nezřídka i dvacetičlenná "návštěva" známých a příbuzných.

[[img:chrn_fullwidth:5026:Budou se děti bát chodit Filištínskou ulicí do knihovny?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim přitom v minulosti tyto kontroly poměrně důsledně prováděla, díky čemuž se zbavila těch nejproblémovějších osob. V tomto volebním období však v této aktivitě ustala a výsledek této nečinnosti je v současnosti znát. Svou roli v tom sehrálo i dočasné zrušení druhé služebny městské policie v Revoluční ulici, jejíž fungování bylo obnoveno až po kritice médií a občanů města, kteří poukazovali na nemístné ničení nově zrevitalizované lokality pod chrudimským nádražím s pomocí evropských peněz a na vzrůstající pouliční kriminalitu. Své by o tom mohli například vyprávět v prodejně Billa v sousedství Bronxu, kde nemine takřka dne, aby zde nepřistihli nějakého zloděje. Také místní zastavárny a dealeři drobných půjček zažívají žně, protože poptávka po finančních hotovostech mezi přistěhovalci je obrovská. Rovněž realitky pronajímají zdejší byty sociálně slabším daleko častěji než dříve.

Je to způsobeno například tím, že několik dříve udržovaných domů, především ve Filištínské ulici, začíná připomínat spíše skvoty než důstojně vyhlížející objekty historického centra. Jeden z nich, budova na rohu Kollárovy a Filištínské, se dlouhá léta neúspěšně snaží prodat realitní kancelář. Opuštěný dům se tak za směšně nízkou cenu přímo nabízí k využití jako levná ubytovna. A není sám. K prodeji je i známý domek ležící jen pár kroků od Pardubské fortny. Pokud tedy radnice nepřijme v brzké době nějaké účinné opatření namísto chlácholení veřejnosti, může situace ve městě v tomto ohledu ještě vygradovat a nemusí být přitom příliš vzdálená té, kterou teď prožívají v Hrochově Týnci.

Chrudim - Domov seniorů, který staví podnikatel Milan Jiruška v areálu bývalého pivovaru na okraji města, bude znovu žádat radnici o příspěvky na provoz. Předchozí žádost přitom zastupitelé města rezolutně smetli ze stolu.

Odmítnutí zastupitelů bylo motivováno především nedostatečnými zárukami ze strany investora. Věc zašla nakonec tak daleko, že Lůžkové a sociální centrum pro seniory ztratilo licenci k provozování svých služeb. V současné době jsou prý ale podle Jirušky všechny nedostatky odstraněny a centrum by tak mělo mít nárok na zamítnutý příspěvek od města. V jeho prostorách se totiž nachází asi 50 klientů a dobrou polovinu z nich tvoří Chrudimáci.

Obdobná zařízení, jako je Jiruškovo centrum, jsou běžně financována z více zdrojů a jedním z nich bývá právě i rozpočet měst a obcí. Radnice se takové spoluúčasti nijak zásadně nebrání. Domov pro seniory totiž město dlouhodobě postrádá. Provozovatel však musí splnit mnoho podmínek a přesvědčit tak zastupitele, kteří o přidělení příspěvku budou opět rozhodovat, že si své peníze opravdu zaslouží. Pomoci v tom musí krajský úřad, jenž by měl Jiruškovu centru poskytnout potřebné reference o úrovni a kvalitě služeb poskytovaných v budově za bývalým chrudimským pivovarem. 

Chrudim - Další komunikace ve městě žalostně volá po opravě. Po Václavské a Novoměstské teď silničáře vyhlížejí obyvatelé sídliště pod hasičskou zbrojnicí. Slovenská ulice je totiž v tak hrozném stavu, že to už dokonce jeden z místních obyvatel nevydržel a obrátil se s dotazem, kdy bude zdejší silnice konečně opravena, na radnici.

„Chci se zeptat, jestli se vůbec bude dělat nový povrch v Slovenské ulici. Je to tu jak tankodrom,“ ptá se Jakub Morávek, který se už nemůže dívat na četné výtluky, které potřebují rozhodně víc, než občasné záplatování. Propadající se kanály a hrbolatý povrch komunikace v délce několika stovek metrů by totiž potřeboval daleko důkladnější opravu.

[[img:chrn_fullwidth:5017:"Řidiči, počkejte si do příštího roku," vzkazuje chrudimská radnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Kompletní rekonstrukce komunikace ve Slovenské ulici by měla proběhnout v roce 2014 po rekonstrukci vodovodu a kanalizace, kterou zde bude provádět VaK Chrudim,“ reaguje na dotaz investiční technik MěÚ Chrudim Miroslav Beránek. „Oprava výtluků v komunikaci na vyfrézované části komunikace - od sjezdu z Topolské ke křižovatce s Příčnou ulicí, byla provedena minulý týden,“ upřesňuje Beránek poslední zásah města ve zdevastované ulici. Pro další zimu tak nezbývá zdejším řidičům nic jiného, než se obrnit trpělivostí a jezdit tudy i nadále pomalu, aby jejich vozidla nepřišla k újmě. 

Chrudim - Radnice odhaduje, že během nedávných ničivých bouří spadla ve městě až stovka stromů. Uvedla to šéfka údržby městské zeleně a městská radní Kateřina Jánská (ODS). Podle ní potrvá teď odstranění následků vichřice až do konce roku.

Největší problém představují v současnosti podle Jánské narušené stromy. Nejvíce zasažená místa jsou už vyčištěna a nyní se pozornost soustředí na další čtyři lokality - v prostoru pod požární zbrojnicí a ve třech chrudimských sídlištích. Doteď přitom město utratilo za tyto práce zhruba milion korun.

[[img:chrn_fullwidth:5008:Vichřice z konce června sebrala střechu i z panelového domu čp. 1181 v chrudimském sídlišti Na Šancích, kde teď momentálně probíhá její oprava.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéfka městské zeleně připravuje i další opatření. Po skončení uvedených prací se totiž chystá spolu s přizvanými odborníky projít celou Chrudim a rozhodnout, v jaké jsou stromy zdravotní kondici a jak moc jsou poškozeny. Podle toho se bude odvíjet i jejich další budoucnost.

[[img:chrn_fullwidth:5009:Utržená střecha Na Šancích zůstala tak trochu ve stínu poničené střešní krytiny bytového domu ve Vlčnovské ulici, odkud bylo nutné evakuovat tamní obyvatele.  Foto: Chrudimské noviny]]

V plném proudu jsou v současnosti rovněž opravy utržené střechy v chrudimském sídlišti Na Šancích, konkrétně nad vchody bytového domu čp. 1180 a 1181. Místní samospráva zde musela nechat nahradit nedávno zrekonstruovanou střechu, která nevydržela nápor větru, novou střešní krytinou, protože ta stará obnažila výtahové šachty, společné chodby i samotné byty.

Chrudim - Stavební práce na nově vznikajícím obchvatu utěšeně pokračují. A přestože většina Chrudimáků stavbu samozřejmě vítá, někteří obyvatelé dříve samostatných vesnic, nyní chrudimských místních částí, z ní moc nadšení nejsou. Bojí se totiž zničených polí a paralýzy života v jejich obci.

Nesouhlasné hlasy se ozývají především ze sousedního Vestce, který proti severovýchodní variantě silničního obchvatu bojuje spolu s ochránci přírody už od 90. let minulého století, kdy dokonce Vestečtí uspořádali protestní petici, avšak jejich dosavadní úsilí bylo vždy marné, a tak trasa necitlivě zasáhne jak do lokality této obce, tak i do chráněnné krajinné oblasti Habrov s unikátní flórou a faunou.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Nová vstupní brána do Železných hor? Je vidět, že se s tím tvůrci horkovodu příliš "nemazali" a město proti této architektonické zrůdnosti na jedné z příjezdových cest do Chrudimi nijak nezasáhlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vestec, jenž je znám především školním statkem, který zde provozuje Střední zemědělská škola Chrudim, doplatí na výstavbu rychlostní komunikace asi nejvíce. Silnice totiž povede i nad loukou, na níž se pravidelně pořádají vestecké koňské závody. „Spíš mi připadá, že víc zdejší krajinu a okolí celkově devastuje slavný obchvat,“ komentuje obyvatelka Vestce Denisa Bilíková vztyčenou „slavobránu“ v Dašické ulici, kterou tvoří vedení horkovodu.

„To nikoho nezajímá, že tam vykáceli, jinde vyrvali, onde se jezdí po zasetém poli,“ zlobí se Denisa. Podle ní se kvůli výstavbě obchvatu bude muset zrušit oblíbený dětský den i zmiňované závody. Kam se tyto akce přestěhují, Vestečáci prozatím netuší. V diskusi na sociálních sítích přitom zazněly i pochybnosti, zda se podaří stavbu dokončit v termínu. Podle názoru jednoho z komentátorů Ondřeje bývá totiž v Čechách pravidlem tyto projekty uměle prodlužovat. Důvodem je prý zajištění dlouhodobějšího příjmu zúčastněných firem.

[[img:chrn_fullwidth:5007:Kolíky vyznačující místo, kudy v budoucnu povede obchvat, jsou už na dohled z oken sídliště Na Větrníku. Podle místních to bude znamenat konec klidného bydlení a také oblíbených procházek do Habrova, který je plný zvěře a charakterizuje ho nádherná přírodní scenérie. To vše teď nenávratně zmizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slova dívky z Vestce se už teď začínají naplňovat i na poli v sousedství sídliště Na Větrníku. Snad každý, kdo tu venčí svého psa, zaregistroval kolíky, které se objevily uprostřed posekaného pole. I tudy povede v budoucnu silnice, jež by měla ulehčit městu od tranzitní dopravy. „Netuším, kam budeme chodit se psem, až tudy povede obchvat. Chápu, že je potřeba ulehčit městu, ale trochu mě mrzí, že zmizí poslední kus přírody, který mám rád. Do Habrova je to opravdu kousek,“ popisuje smíšené pocity muž venčící křížence stafordšírského teriéra. Silnice by zde totiž měla být zapuštěna do země, takže překonat ji a dostat se do oblíbené lokality bude prakticky nemožné.

A právě před tím mimo jiné za svého života argumentoval známý chrudimský ochránce přírody a šéf odboru životního prostředí bývalého chrudimského okresního úřadu Milan Marenčák, který Habrov před záměrem výstavby obchvatu bránil. Například kvůli tomu, že se zde vyskytuje nezvykle velký počet druhů travin a žije tu velký počet chráněných živočichů. Obchvat zapuštěný do zdejší krásně zvlněné krajiny vedle toho přeruší trasy, po nichž se pohybují stáda lesní zvěře a v blízkosti chrudimských Pumberk vyvádějí srny mláďata. To vše teď vezme betonová stavba pokrytá asfaltem za své a jediná chráněná krajinná oblast na okraji Chrudimě bude nemilosrdně rozetnuta na dvě části.

[[img:chrn_fullwidth:5005:Bude zánovní asfaltová silnička na pozemku města sloužit jako obslužná trasa stavebníkům obchvatu? Až doposud ji zejména v zimě využívali běžkaři jako trasu s dobrou stopou do Topole. Nyní bude muset ustoupit budoucímu obchvatu a dunící těžké nákladní dopravě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Blízká přítomnost silničního obchvatu začíná rovněž významně ovlivňovat ceny zdejších nemovitostí a řada lidí je proto s tímto neradostným výhledem začíná opouštět. To přirozeně tlačí ceny bytů Na Větrníku dolů a ti, co zůstali, se začínají pozvolna mísit se sociálně slabšími spoluobčany, kteří si život v jednom z nejmladších chrudimských sídlišť mohou nyní snáze dovolit. "Už takřka rok se zde snažím beznadějně prodat garsonku za 690 tisíc korun. I když jsem šla s cenou výrazně dolů, je momentálně za tyto peníze neprodejná," stěžuje si majitelka bytu v jednom z výškových domů. Zdejší byty byly přitom řádově ještě před nedávnem prodejné o několik stovek tisíc korun výš než nyní.

Místním lidem nedá také spát možný hluk z těžké nákladní dopravy, která začne projíždět kolem jejich obydlí. Přestože jsou ujišťováni, že je bude chránit poměrně velký zářez obchvatu do krajiny včetně protihlukových bariér, příliš této "ochraně" nevěří. Za všechny to shrnuje pan Zdeněk, který utekl před hlukem obchvatu z Jesenice u Prahy do chrudimského sídliště Na Větrníku. "U nás v Jesenici byl klid do té doby, než tu postavili silniční obchvat. Protihlukové bariéry nejsou přitom nic platné a hluk nás ruší celý den. Nejmarkantnější je to večer a v noci, kdy neustále slyšíte z dáli šum, který narušuje klidný spánek. No a teď Na Větrníku budu na obchvat koukat přímo z okna. K tomu už není co dodat," krčí rameny muž, který zatím neví, jak bude situaci dál řešit.

„Každá mince má dvě strany,“ uzavírá lakonicky příměrem diskusi na facebooku další z Chrudimáků. Zda převáží pozitiva, nebo zmiňovaná negativa, ukáže až čas. Už teď je ale zřejmé, že zatímco jedna část Chrudimáků jásá, druhá vzhlíží k obchvatu s velkými obavami. 

Chrudim - Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo z programu „Podpora bydlení při živelní pohromě“ finanční pomoc všem, kterým způsobily nedávné devastující bouře škody na jejich obydlí. Týká se to tedy i Chrudimáků, kteří se potýkali s tímto přírodním živlem hned dvakrát za sebou a některým dokonce vzal střechu nad hlavou. Finanční pomoc státu bude teď poskytnuta formou dotací obcím, které o ni požádají anebo jako příspěvek adresně postiženým občanům. 

V druhém případě bude podora sloužit k úhradě části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení poškozeného živelní pohromou či jinou mimořádnou událostí, a to ve výši maximálně 30 tisíc korun na jeden poškozený byt. Informovala o tom tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Zaplatí zničené byty v Chrudimi stát?  Foto: Jindřich Balous]]

Dotaci lze poskytnout na úhradu části nákladů spojených s opravou bytu poškozeného živelní pohromou. Opravou bytu se pak rozumí uvedení bytu do stavu před poškozením nebo do provozuschopného stavu. Naopak práce, které mají investiční charakter nebo vedou k technickému zhodnocení stavby, na dotaci nedosáhnou. Peníze přitom lze použít na úhradu odbahnění, úklidu a dezinfekce bytu, a též na úhradu stavebního materiálu a stavebních prací. Jestliže vám bouře poškodila chatu, chalupu nebo zahradní domek - tedy nemovitosti určené k rekreaci, ani v těchto případech se vám dotaci získat nepodaří.

[[img:chrn_fullwidth:4846:Obyvatelé poničeného paneláku ve Vlčnovské ulici, který přišel o střechu, mají šanci získat finanční výpomoc na opravy svých bytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé, kteří o příspěvek požádají, musí doložit fotodokumentaci poškozených bytů, doklady o právním vztahu k poškozenému bytu a faktury za provedené práce či materiál. Následně je třeba doložit fotodokumentaci opravených bytů. Podmínkou pro přidělení dotace je, že byl žadatel v rozhodný den vlastníkem poškozeného bytu a trvale v něm žil. Může jít ale i o nájemníka, který poškozený byt užíval. V takovém případě je třeba předložit nájemní smlouvu.

Důležitou podmínkou rovněž je, že byt byl dočasně neobyvatelný a žadatel není příjemcem příspěvku ve výši 150 tisíc korun podle nařízení vlády, jehož znění najdete pod textem. Žádost o finanční příspěvek lze stáhnout na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj nebo města Chrudim. Bližší informace pak najdete zde.

Vyplněné žádosti o příspěvek a podklady je možné podat na Městském úřadě v Chrudimi, odbor územního plánování a regionálního rozvoje.

Příloha: 

nv-394.doc