Chrudim - Hrochovotýnecká stavební firma Elpo ukončila v sídlišti Na Větrníku práce na přeložkách plynu a elektřiny, jež jsou předzvěstí stavby rozšířeného parkoviště před bytovým domem, který na samém okraji sídliště vlastní město. V souvislosti s touto akcí se obytnou lokalitou rozkřikla nepodložená zpráva, že se tu město v budoucnu chystá postavit další nájemní dům pro sociálně slabé spoluobčany a především pro nepřizpůsobivé Romy z chrudimského Bronxu v Revoluční a Rooseveltově ulici.

Mezi obyvateli sídliště to přirozeně zvedlo vlnu nevole, protože už teď se sem pozvolna stěhují romské rodiny, které na Větrník láká především levné nájemné, a s ohledem na svoje zvyklosti patří přirozeně k nejhlučnějším občanům, kteří na nejvýše položeném místě ve městě žijí. Mnozí starousedlíci tak vyjadřují obavy, aby zde časem nevzniklo ghetto podobně jako v nechvalně pověstném Bronxu v lokalitě pod chrudimským nádražím.

Mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová však informaci o možné výstavbě nájemního domu pro Romy dementovala a doslovně na městském webu uvedla, že je z kategorie "jedna paní povídala". "Co se týká města Chrudim, nemám informaci o stavbě bytovky na Větrníku či o stěhování obyvatel z Revoluční ulice, samozřejmě pokud neberu v úvahu skutečnost, že někteří obyvatelé z řad dlužníků nájemného odcházejí z této lokality průběžně," tvrdí Drašnarová.

Práce před bytovým domem ve vlastnictví města sice už skončily a po zásahu techniky zbyly jen viditelné záplaty na asfaltové silnici, nedůvěra mezi místními však zůstává. To proto, že se lidé o přeložku živě zajímali a od pracovníků prováděcí firmy zjistili, že umožňuje nejen rozšíření stávajícího parkoviště o nová stání pro vozidla, ale do budoucna i výstavbu dalšího bytového domu na pozemku naproti městské bytovce s nájemními byty.

Chrudim - Hned dva důvody k radosti mohou mít chodci, kteří v těchto dnech korzují centrem města. Radnice se totiž jako správný hospodář rozhodla po vydatných deštích doplnit těsnící kamínky do dlažby v Široké ulici a zároveň zkulturnit dosud zarostlé Klášterní zahrady.

Miniaturní kamínky, které drží „kočičí hlavy“ pohromadě, se totiž pravidelně vyplavují a je nutné je doplňovat. Zaměstnanci Technických služeb Chrudim se proto chopili lopat a s pomocí košťat a poctivé ruční práce navrátili unikátní pojivo zpět na své místo. V deset hodin dopoledne už měli pánové práci hotovou a užívali si zaslouženou přestávku. Město se tedy zachovalo tak, jak mu to stavitel dlažby doporučil.

[[img:chrn_fullwidth:4987:Drobné kamínky zapadající mezi dlažební kostky tvoří přirozené pojivo, které je nutné pravidelně doplňovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Druhou radostnou zprávu oznamoval zvuk sekačky v Klášterních zahradách. Po článku v Chrudimských novinách, které upozorňovaly na zanedbanou zeleň v těchto místech, se chopili pracovníci zahradnické firmy sekaček a lopaty. Tráva se zde totiž nenechává hnít na zemi jako jinde, ale odváží se pryč. Také zelenavé pítko se probudilo k životu a znovu vybízí k občerstvení. Bohužel, nepořádek ze Zlaté stezky stále ještě nezmizel a dál hyzdí, jen pár kroků od zahrad, romantickou pěšinku pod městskými hradbami. 

[[img:chrn_fullwidth:4988:Tráva konečně mizí a Klášterní zahrady začínají zase vypadat k světu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Sportovní areály města Chrudim se chtějí zabývat náměty občanů na zlepšení svých služeb v prostoru letní plovárny. Uvedl to ředitel uvedené městské organizace Luděk Marousek, který přislíbil jejich uvedení do života v následujících sezonách.

Návštěvníkům chrudimské plovárny vadí nejvíce zastaralý systém odbavování vstupného prostřednictvím zákaznických karet, které se musí každé dva roky měnit a přirozeně hradit i nad rámec vstupného. Přímo komicky pak někdy působí, když turnikety na tyto zákaznické karty nereagují a musí je obsluhovat další pracovník plovárny, aby se lidé dostali bez použití karet, které si předtím museli koupit u výdejního okénka, dovnitř. Nehledě na to, že se tím prodlužují již tak dlouhé fronty návštěvníků, kteří musí trávit dlouhé minuty v úmorném horku navíc. To by se teď mohlo podle Marouska změnit.

Ředitel sportovišť prý uvažuje také nad dalším návrhem občanů o zákazu kouření uvnitř areálu. Marousek v této souvislosti nevylučuje zavedení vyhrazeného prostoru pro kuřáky na koupališti podobně, jako už to několik let praktikují na plovárně v sousedních Slatiňanech, kde je kuřákům určen pouze prostor před tamním občerstvením. V místech kolem bazénu je pak kouření striktně zakázáno. Kdy přesně se ale můžeme na tyto změny těšit, už ředitel Marousek nespecifikoval.

Chrudim - Následky několika po sobě jdoucích bouří jsou už prakticky minulostí. Střechy jsou průběžně opravovány, stromy sváženy a likvidují se v kompostárně. Bohužel, jedna ze staveb sice dostala novou střechu, ale nepořádek, který tu po sobě pracovníci zanechali, hyzdí její okolí.

Elektřina už v chrudimském sídlišti Na Větrníku pochopitelně funguje, ale následky opravy nejvíce poškozené trafostanice ve městě jsou zde stále patrné. Radnice si s nimi asi velkou hlavu nedělá, podobně jako dlouhé měsíce předtím ignorovala zarostlý pozemek ležící jen kousek odsud.

„Tak to vypadá, když si moloch ČEZ nedělá hlavu s nepořádkem na městském pozemku,“ komentuje okolí trafostanice čtenář Chrudimských novin, jehož jméno má redakce k dispozici. „Je to skoro měsíc od bouře a tohle jsou fotky z dneška. Městský pozemek, nebezpečný odpad a ČEZ,“ uzavírá obyvatel sídliště Na Větrníku lakonicky.

[[img:chrn_fullwidth:4984:Vznikne tady černá skládka?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

S úklidem nepořádku je město obecně „na štíru“. Hnijící tráva po sečení na mnohých sídlištích nechává úředníky chladné stejně, jako stále se objevující nepořádek na Zlaté stezce. Vyroste tedy skládka i u trafostanice pod Větrníkem?

Chrudim - Množství kulturních památek, kterými se Chrudim pyšní, není právě malé, protože město patřilo v minulosti mezi nejvýznamnější místa bývalé Země koruny české. Každý si proto v této souvislosti nejčastěji vybaví takové dominanty, jakými jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční Mydlářovský dům s unikátním minaretem. I přes tato pozitiva se ale řada chrudimských pamětihodností nenachází v současnosti zrovna v nejlepší kondici a svým stavem tak často žalují na nedůslednost svých majitelů.

Není přitom těžké chátrající či poničené pamětihodnosti objevit. Například na Kopanici míjejí chodci jednu ze zanedbaných soch. Jde o svatého Jana Nepomuckého, který původně stál v Palackého ulici a po přesunu na Kopanici mu někdo neznámý strhl z hlavy svatozář a připojil na podstavec této sochy nelichotivý obrázek. Destička s nápisem „kulturní památka“ byla sice po její krádeži před nedávnem doplněna, ale samotná socha se v takto nedůstojném stavu nachází už několik let.

[[img:chrn_fullwidth:4980:Svatý Jan je bez svatozáře, na zadní část sloupu je lépe se raději nedívat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem zanedbané péče je kostel svaté Kateřiny na bývalém chrudimském předměstí. Nejenže jej před rokem 1989 zohyzdila okolní panelová zástavba a v těsném sousedství nákupní středisko s ještě odpudivějším názvem Borzna, ale momentálně se tato tradiční městská pamětihodnost potýká s odlupující se omítkou, ba co ještě hůře - s opadáváním některých ozdobných prvků. Římsko-katolická farnost tvrdí, že na opravu tohoto kostela nemá žádné peníze a prý jen horko těžko shání finance na postupné opravy hlavního arciděkanského chrámu na Resselově náměstí. Sv. Kateřina tak musí počkat.

[[img:chrn_fullwidth:4981:Fasáda kostela sv. Kateřiny nutně vyžaduje opravu. Pokud se s ní včas nezačne, změní se svatostánek katolické církve za pár let k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jen pár kroků od kostela sv. Kateřiny se nachází před mostem přes řeku Chrudimku dvě ukázkově udržované barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, které město nechalo v minulých volebních obdobích restaurovat spolu s rekonstrukcí již zmíněného mostu. Netřeba připomínat, že takovou péči vyžadují všechny místní pamětihodnosti, na které se zpravidla najdou v rozpočtu finance až tehdy, když se jejich stav nachází doslova v katastrofálním stavu.

[[img:chrn_fullwidth:4972:Takhle mají historické sochy vypadat!  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem soch v dobré kondici jsou postavy českých panovníků Karla IV. a knížete Břetislava I. na Žižkově náměstí. Je to nejspíš proto, že se nacházejí na poměrně frekventovaném místě a jsou tak veřejnosti na očích. Svůj díl na tom sehrává i skutečnost, že jsou umístěny ve výklencích objektu, který je přisuzován zbytkům chrudimského hradu a který bývá turisty často navštěvován. Trochu diskutabilně pak v sousedství těchto skvostů vyznívá novotou zářící učňovská práce v podobě pískovcové sochy sv. Anežky České v opačném koutu náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:4974:Sochy obou českých panovníků na Žižkově náměstí vypadají zachovale.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie prochází opravami postupně. V současnosti se mění část jeho střešní krytiny a ruku restaurátorů by měl časem poznat i vnější plášť. Vzhledem k tomu, že je hlavní kostel z jedné části v Komenského ulici takřka mimo dohled veřejnosti a městského kamerového systému, proměnil se místy v oblíbené zákoutí záškoláků a kuřáků, kteří nezřídka využívají výklenky kostela k vykonání potřeb namísto nedalekých veřejných záchodků.

[[img:chrn_fullwidth:4976:"Lidský neřád," řekl by klasik při pohledu na zakálená zákoutí hlavního arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve velmi neutěšeném stavu je rovněž dům naproti arciděkanskému kostelu v Komenského ulici, který paradoxně patří mezi další z kulturních památek, avšak svým vzhledem se řadí spíše mezi obydlí sociálně slabších spoluobčanů než mezi cenné objekty chrudimského centra. Svým dílem tomu přispívá i skutečnost, že je opět z dohledu větší části veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:4975:Zub času pracuje rychleji, než si člověk myslí. Jinak by se v takovém stavu nemohl nacházet objekt označený za kulturní památku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Novoměstská kašna prošla v minulém volebním období poměrně rozsáhlou zásadní rekonstrukcí a je to na ní naštěstí ještě znát. Bohužel, ani tady se městu nepodařilo uhlídat ji před nenechavci, kteří zde zatoužili zpeněžit měděnou tabulku, označující kašnu za kulturní památku, na což turista nestačí koukat stejně jako zdejší jelen se stále obrácenými parohy.

[[img:chrn_fullwidth:4977:Na Novoměstské kašně někdo ukradl měděnou destičku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samostatnou kapitolou je pak kostel sv. Michaela v bývalých Zieglerových sadech. Patří opět katolické církvi, která se snaží s použitím skromných prostředků a darů alespoň o dílčí opravy. Za tyto peníze se například v minulém roce objevily na střeše kostela nové okapy, aby už proudy vody nezatékaly přímo k základům tohoto svatostánku a neničily vzácné renesanční náhrobky významných chrudimských osobností. Když už se je konečně podařilo ochránit před zkázou vody, dorazily je grafiti a čmáranice, které tu i přes několik výzev Chrudimských novin k ochraně této kulturní památky "utěšeně" přibývají. Pro město je tak kostel sv. Michaela spíše než kulturní památkou odstrašující ostudou, kterou se nelze nikde chlubit, což je s ohledem na význam tohoto objektu nesmírná škoda.

[[img:chrn_fullwidth:4978:Městu se nedaří kostel sv. Michaela ochránit před vandaly a tak je objekt se vzácnými renesančními náhrobky dlouhodobě pro ostudu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Závěrem je nutno připomenout, že pokud to vyžaduje důležitý společenský zájem, může krajský úřad uložit vlastníkovi kulturní památky za povinnost s ní odpovídajícím způsobem nakládat, případně mu též nařídit, aby ji na nezbytně nutnou dobu bezplatně svěřil do úschovy odborné organizace, kterou zároveň určí. Dlouhodobě zanedbávaná kulturní památka pak může být v krajním případě státem i vyvlastněna. Je-li ale památka už bezprostředně ohrožena, má obec za povinnost provést urychleně nezbytná opatření k její ochraně. Nakolik jsou tyto předpisy v Chrudimi plněny, která upřednostňuje spíše politiku tzv. měkkých projektů (viz Zdravé město, Zdraví 21 a další) před skutečnou péčí o kulturní památky na svém území, nechť si každý udělá obrázek sám.

Chrudim - Páteční odpoledne předznamenalo víkend plný upravených aut a rychlostních zkoušek. Další ročník Rallye Železné hory přivedl na Resselovo náměstí nejen desítky aut a zvědavců, ale i riziko zraněných diváků, hluku a znečištěného ovzduší.

Přestože samotné trasy rychlostních zkoušek se našemu městu vyhnuly, nedalo se přehlédnout, že další ročník kontroverzní a emoce vyvolávající akce je opět tady. V pátek odpoledne totiž závodní speciály brázdily město a jejich řidiči snad úmyslně vytáčeli motory svých miláčků do vysokých otáček, aby o sobě dali náležitě vědět. Za škodovkami, hondami a dalšími vozy se tak vznášela oblaka namodralého dýmu a zvuková kulisa byla v pátečním odpoledni, kdy většina Chrudimáků s nadějí vzhlížela ke klidnému víkendu, opravdu nepřeslechnutelná a nechuť nad dalším ročníkem rallye odrážely i reakce diskutérů na sociálních sítích.

[[img:chrn_fullwidth:4969:Patří opravdu "vytuněná" auta na historické Resselovo náměstí?  Foto: Jindřich Balous]]

První nehody na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. Ve čtvrt na dvanáct v sobotu se podařilo jedné posádce trefit strom před Podlíšťany a na místo musela dokonce vyrazit sanitka a hasiči. Havárie se naštěstí obešla bez obětí na životech.

„Kolik asi dostal namazáno vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina, když povolil průjezd CHKO,“ zlobil se na facebooku Jiři Novák a narážel na skutečnost, že část rallye se jela i přes chráněnou krajinnou oblast, v níž se jindy přísně reguluje jakákoliv činnost poškozující přírodu. Trasa rallye se přitom po loňských protestech několika obcí musela změnit. Obce Hradiště, Nasavrky a třeba Miřetice si totiž nepřály, aby závodníci likvidovali jejich silnice a venkovskou pohodu svými nadupanými stroji. Přestože rychlostní zkoušky se jely tentokrát jen v několika málo úsecích, někteří řidiči na to asi zapomněli a směle se předháněli na známé autostrádě spojující Nasavrky se Slatiňany.

[[img:chrn_fullwidth:4985:Kolik jich skončí v příkopu?  Foto: Jindřich Balous]]

Poslední ročník této pochybné zábavy poznamenala i zpráva o obvinění mladého pořadatele - traťového komisaře, který prý svou nedbalostí zavinil loňskou smrt čtyř mladých dívek na Rallye Slovácko. Tomu v současné době hrozí až šest let vězení za zanedbání svých povinností. Budoucnost Rallye Železné hory je tak stále nejistá a rozděluje veřejnost na její odpůrce a příznivce. Odpůrci však podle všeho začínají pomalu přečíslovat milovníky spáleného benzínu a rizikového sportu, po němž mohou zůstávat nezřídka i mrtví lidé.

Chrudim - Radnice nabízí obyvatelům města jednoduchý způsob varování před nejrůznějšími živelními pohromami nebo mimořádnými událostmi, jako jsou třeba výpadky proudu či dodávek vody. Jde o tzv. formu „krizových“ SMS zpráv. Funguje ale toto varování doopravdy?

Tyto bezplatné zprávy údajně rozesílá město pokaždé, když se blíží jakákoli pohroma. Podmínkou je ale registrace. Přihlášení k zasílání SMS se provádí tak, že na telefonní číslo 469 657 111 zašlete SMS ve tvaru REG mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera CHRUDIM mezera ULICE, příklad REG Karel Stary Chrudim Sladkovskeho. Pro městské části se místo ulice napíše místní část (Markovice, Medlesice, Topol, Vestec, Vlcnov), příklad REG Karel Stary Medlesice. Při psaní smsek pak na velikosti písmen nezáleží, důležité je dodržet mezery a nepoužívat diakritická znaménka.

Přihlášené slibuje radnice informovat o velkých uzavírkách komunikací, o svozu nebezpečného odpadu, blokovém čištění komunikací, a dalším. Přestože vypadá služba jako dobrá a chvályhodná, právě nedávné řádění bouře prokázalo, že ne tak zcela funguje. „Odjíždíme k rodičům, protože voda teče už jen pramínkem a elektřina nejde vůbec. Informace o tom, co bude dál a kdy vůbec elektřinu pustí, nemáme vůbec žádné“ tvrdil muž v červeném fordu hned druhý den po bouři před vyhořelou trafostanicí Na Větrníku. Jeho slova jako by vyjadřovala vše, co zdejší obyvatelé museli po řádění první vichřice prožít. O informacích od města formou sms zpráv si totiž mohli nechat jen zdát.

Snad ještě horší byla situace ve chvíli, kdy se technici pustili do opravy zmiňované „trafačky“. Mnohde proud na chvilku šel, za pár sekund už zase nešel. Především počítače tak mohly dojít nevratné úhony. Informace o přerušované dodávce proudu nebyly opět k dispozici. Jako by se snad soukolí zadřelo. Přitom jsou to právě krizové situace, které fungování těchto informačních systémů prověří a pomohou „vychytat“ případné mouchy.

Chrudim - Rozšíření parku Střelnice pozdrželo téměř o 14 dnů odstraňování následků řádění několika letních bouří. Až v pondělí se totiž bagr zakousl do plochy takzvaných „jedliček“, které celkovou plochu této oblíbené lokality ještě rozšíří. Původně byl totiž start plánovaný už na červenec.

„Regenerace počítá především s ošetřením stávajících a dosazením nových dřevin,“ popisuje úsilí zahradníků mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „Snažit se budeme především o zachování přírodního charakteru parku a směřovat by v budoucnu měl k ekologické variantě tohoto území - ekoparku,“ doplňuje Drašnarová. Vysadit zde přijdou nové keře, které by měly odpovídat dřevinám v těchto místech obvyklým. Celá plocha budoucího parku bude pak samozřejmě vyčištěna a zbavena pařezů.

[[img:chrn_fullwidth:4964:Bagr už hloubí cestu mezi "jedličkami".  Foto: Chrudimské noviny]]

„Ze stávajících dřevin se vytipují ty, které vypadají perspektivně a budou v budoucnu tvořit ´kostru´ celých jedliček. Na své si zde v budoucnu přijdou i sportovci, protože by se tu měly objevit i různé volnočasové, rekreační prvky,“ popisuje mluvčí plánovaný vzhled trojůhelníkové plochy u jednoho z ramen řeky Chrudimky. Vybudována tu bude i cesta, která parčík protne, objeví se zde také lavičky.

Ve výběrovém řízení, které provázely zmatky a muselo být vypsáno znovu, si město nakonec vybralo hlineckou firmu 3G Garden s nabídkou jen lehce převyšující 790 tisíc korun. „Předpokládáme, že práce budou ukončeny do 30. listopadu,“ uzavírá Sylva Drašnarová. 

Chrudim - O neutěšené situaci v Klášterních zahradách jsme vás v Chrudimských novinách informovali už několikrát. Ať už šlo o přerostlou trávu a riziko zvýšené koncentrace klíšťat, nebo samotné složení zeleného porostu, tak se koncem prázdnin zdá, že se zdejší situace nijak nelepší.

[[img:chrn_fullwidth:4960:Přeplněný koš v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejen že je vše při starém, ale zdá se, že se situace snad i zhoršuje. Zelenou plochu, kterou z větší části tvoří plevel, podle všeho delší čas opět nikdo nesekal. Rostlinky tak dostaly jedinečnou příležitost nasadit květy a po jejich odkvetení dál šířit své „děti“ v podobě semínek na další místa v Klášterních zahradách.

[[img:chrn_fullwidth:4961:Panorama, které neláká k usednutí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Především keřům podobné kudlibabky a rozmáhající se kopřivy přímo vybízejí návštěvníky nikoli k posezení se do chladivého stínu stromů, nýbrž k úprku. „Chtěla jsem si to tu projít a prohlédnout si vaším městem všude vychvalované zahrady,“ říká návštěvnice Božena Jíšová z Vysokého Mýta, která je v Chrudimi na výletě. „Jen jsem vešla, překvapil mě přeplněný koš. Na několika místech se prakticky nedá najít cestička, protože ji zcela pohltila tráva. Je to ostuda,“ dodává nemile překvapená turistka.

[[img:chrn_fullwidth:4963:Kde je pěšinka?  Foto: Chrudimské noviny]]

Po krátké procházce jí nelze než dát za pravdu. Cestičky vysypané štěrkem mnohde opravdu zcela zmizely. Přitom by stačil postřik některým z běžných herbicidů a plevel by odsud zmizel.

[[img:chrn_fullwidth:4962:Znám křišťálovou studánku...ale ta v Klášterních zahradách to není.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rovněž „pítko“ u dětského hřiště připomíná svou barvou sinicemi zamořený rybník a určitě nevybízí k napití se. Klášterní zahrady tak začínají připomínat ušmudlanou Popelku, o níž její rodič - město, přestal na čas pečovat. Podaří se někdy zjednat nápravu?

Chrudim - Situace pod Pardubickou fortnou, kde nový majitel opravuje historický dům, nedala spát někomu z bdělých kolemjdoucích. Přečnívající krokev, která by mohla být příčinou úrazu hlavy nepozorného chodce, se totiž rozhodl zabezpečit po svém a obehnal ji policejní páskou.

Přečnívající kus dřeva označil fólií, kterou běžně používá k zajištění míst městská policie. Jeden její konec přivázal ke krokvi a druhý pak zauzloval k zábradlí. Situace tak byla alespoň dočasně vyřešena.

[[img:chrn_fullwidth:4945:A je po starostech! Alespoň dočasně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co se ale stane, až kostra zmizí pod střešní krtinou a nedostatečně osvětleným prostorem půjdou první „ovínění“ hosté některé z restaurací na Resselově náměstí, je prozatím záhada. Podle vyjádření města pokračuje rekonstrukce domu přesně podle schváleného plánu a nová podoba střechy prý nepředstavuje z pohledu možného rizika úrazu prý žádný problém.