Chrudim - Víkendové bouřky, které opětovně způsobily zaplavení bytových domů a parkovišť v lokalitě Na Šancích, prověřily městský informační systém a též krizové řízení místní radnice. Systém varovných SMS zpráv totiž opětovně nefungoval tak, jak by měl a rovněž městský rozhlas byl němý. Podobná situace se stala třeba před rokem, kdy unikl jedovatý mrak z areálu firmy Penta v Píšťovech.

Přestože radnice s velkou slávou spustila také vlastní facebookový profil, kde se pravidelně objevují třeba fotky holubů a pozvánky na akce Zdravého města, o víkendu, kdy Chrudim bičovaly lijáky a způsobily záplavy v sídlišti Na Šancích, facebookové stránky zely prázdnotou. O víkendu mají totiž úředníci volno a podle všeho i tento informační kanál zůstává bez svého administrátora. Suplovat funkci městského informačního systému tak museli dobrovolníci, mezi nimiž vynikala především komunita shromážděná kolem webových stránek s názvem „Aktuálně z Chrudimska“. Tady se pravidelně objevovala varování před blížícím se nečasem s tím, že hrozí i lokální povodně.

Sám starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) byl celou sobotu mimo město a Na Šancích se objevil až v neděli, kdy se zde situace opakovala a byla dokonce ještě hroší než v sobotu. Kdo za starostovy nepřítomnosti ovládá rozhlas, jenž může být využit i prostřednictvím mobilního telefonu? Chrudim disponuje hned čtyřmi zástupci starosty, z nichž třeba Miroslav Tejkl (ČSSD) je velitelem městské policie. Přesto se ani jeden z místních vrcholných politiků neobtěžoval informovat obyvatele sídliště, jimž hrozilo reálné nebezpečí ztráty majetku a pravděpodobně i života, pokud by se někdo z nich nacházel v zaparkovaných vozech, jež valící se voda zaplavila až po střechu.

Chrudim - Sobotní velká voda, která vtrhla na parkoviště za sídlištěm Na Šancích a zničila zde dva automobily, byla jen selankou proti tomu, co přišlo v neděli večer. Stačilo pár minut vytrvalého deště a voda si tentokrát razila nekompromisně cestu sídlištěm a ohrozila obyvatele dvou bytových domů se 140 domácnostmi. Ohrožen byl ale i majetek dalších obyvatel sídliště - především jejich osobní vozidla.

Lidé se houfně srocovali kolem jezera mezi paneláky, které tady viděli naposledy v roce 2006 a nevěřícně zírali na desítky zatopených aut a sílu valící se vody po silnici vedoucí k Topoli. Zaplaven byl úsek od pošty až po zatáčku za odbočkou k sídlišti Na Větrníku a připomínal spíše dravou řeku než frekventovanou komunikaci. Místo by se dalo zároveň přirovnat k vojenským manévrům, neboť hasiči se v první chvíli snažili zachránit především vozidla na velkém záchytném parkovišti za sídlištěm a pomáhali jejich majitelům dostat je z parkovací plochy na přilehlý trávník a odsud dál z dosahu stoupající vody na silnici vedoucí k výše položenému sídlišti Na Větrníku. Někteří motoristé přitom riskovali poškození podvozků svých aut, protože museli s vozidly ve větší rychlosti překonat vyvýšené obrubníky, aby odsud vůbec vyjeli a neutopili auta ve vodě.

[[img:chrn_fullwidth:11557:Tady nastal zlom. Voda se dostala přes dětské hřiště a spadla kaskádovitě do sídliště rovnou mezi zaparkovaná auta. Vpravo se přitom utrhl nezpevněný svah.  Foto: Chrudimské noviny]]

Více v první chvíli nebyli hasiči nejspíš schopni udělat, protože valící se voda měla poměrně značnou sílu a strhla v sídlišti travnatý svah, který se spolu s vodou vyvalil mezi parkující auta mezi domy. Desítky vozidel se tak ocitly během několika vteřin v pasti, z níž nebylo úniku. Bylo opravdu velké štěstí, že v tu chvíli nikdo neseděl v některém z vozidel, které se rázem ocitly až po střechu pod vodou a s některými auty si silný proud vody pohrával doslova jak s krabičkou od zápalek. Nebylo divu, že hasiči zaměřili svoji pozornost právě na tato vozidla, protože šlo chvílemi skutečně o život, a oni se brodili až po prsa ve vodě, když prověřovali, zda jsou zatopená auta doopravdy prázdná. Souběžně s tím byla nasazena čerpadla a zajištěn odtah zaplavených vozidel. V některých případech nebyly navijáky ale nic platné a hasiči si museli pomoci ve větším počtu ručně, aby odsud auta vyprostili. Mezitím se však zkalená voda začala nekompromisně drát do domů a zaplavila sklepy a výtahové šachty. Lidé se proto snažili zachránit ze sklepů alespoň to nejcennější, ale už po pár minutách to nebylo možné, protože voda zaplavila suterény a hrozilo tu nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Bylo tedy nutné odpojit výtahy. Mezi těmi, kteří se sháněli o pomoc, byla mimo jiné i předsedkyně Okresního soudu v Chrudimi Soňa Soukupová, která zde žije a upozorňovala v této souvislosti na možné nebezpečí v jednotlivých vchodech.

[[img:chrn_fullwidth:11556:Hasiči se snaží vyprostit zaplavená auta a dostat je z dosahu vody za cenu toho, že riskovali vlastní zdraví. Chvílemi měli totiž vodu až po prsa.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zhruba po hodině od chvíle, kdy voda z polí začala zaplavovat přilehlou silnici i sídliště, se na místě objevil v holínkách starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) a konzultoval s hasiči vzniklou situaci a rozsah možných škod. Na dotaz, "co s tím budete starosto dělat?", mimo jiné odpověděl: "Nikdo ze současného vedení města nemůže za to, jak nešťastně bylo sídliště Na Šancích před rokem 1989 vyprojektováno a že tenkrát nikdo nemyslel na to, že sem poteče voda z polí. Současně mě štve, že nám společnost Oseva Agri slibovala, že na přilehlém poli budou takové plodiny, které něčemu takovému zabrání, a je tu kukuřice, která mohla k této záplavě významně přispět. A do třetice, že jsme nechali vyprojektovat pro toto sídliště protipovodňový poldr a jistý nejmenovaný policista nám tento záměr zhatil, protože měl přehnané finanční nároky za kus pozemku, na kterém měl být poldr vybudován, čímž se výkupní cena tohoto pozemku vyšplhala na nesmyslně vysokou částku v řádu milionů." K tomu starosta zároveň dodal, že byl o víkendu mimo Chrudim a že se teprve po příjezdu na místo dozvěděl, že velká voda pozlobila sídliště Na Šancích už den předtím, když zde znehodnotila dvě vozidla.

Tentokrát hasiči napočítali zhruba dvacet poškozených automobilů, z nichž některé budou zcela na odpis. Pod jejich kapotu se dostala nejen voda, ale i bahno a další nečistoty z pole. Škody postihly přinejmenším i dva bytové domy, na nichž jsou ještě teď patrné stopy po záplavě z roku 2006. Nyní se sem voda a bahno přihnaly ve velkém podruhé a je jisté, že dojde k uplatnění mnoha pojistných událostí, přičemž škody mohou dosáhnout přinejmenším statisíců korun. Nejde přitom o nijak přehnanou cifru. "Zaplavilo mi to tady Volkswagen Passat Combi a nejspíš mi u něho odešla veškerá elektronika," sčítal na místě škody majitel zničeného auta za zhruba více než dvě stě tisíc korun. A takových vozidel tady bylo víc. O něco více času na záchranu majetku měli lidé v zaplavených vchodech, které před prvním náporem vody zachránily nové vchodové dveře z plastu, jež nechaly ve většině zdejší samosprávy po první záplavě v roce 2006 u jednotlivých vchodů na náklady majitelů bytů nainstalovat. Ale ani ty nakonec neodolaly a další voda se do domů nahrnula z kanalizace, která nestačila její příliv pojmout.

[[img:chrn_fullwidth:11554:Vyasfaltované dětské hřiště připomínaly jen hrací prvky nad vodou, jinak splynulo se záchytným parkovištěm na okraji sídliště a dalším parkovištěm mezi obytnými domy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nepříjemným zjištěním bylo, že došlo na jednom z okrajů zpevněného svahu mezi sídlištěm, prodejnou a poštou k jeho stržení a místo se proměnilo v divoký splav, kde se voda mísila s bahnem, které se pak hrnuly nekontrolovaně dál sídlištěm. Ke zpevnění tohoto svahu došlo přitom po zkušenostech v roce 2006 - nejde však o hráz, která by měla vodu zastavit, nýbrž jen o zpevnění, která má zabránit sesuvu půdy. Ta se teď sesula z jedné strany této betonové zábrany a bude zde nejspíš zapotřebí dalších stavebních úprav. Daleko naléhavější potřebou pro zajištění bezpečnosti zdejších obyvatel je ale chybějící protipovodňový poldr. "Vůbec mi nejde do hlavy, proč s tím město nebylo schopno za celých devět let nic udělat a nechalo situaci zajít tak daleko," zlobila se jedna z místních obyvatelek, která si velkou vodu za svým domem natáčela na chytrý telefon. "Teď abychom se báli jít při každém větším dešti spát a hlídali místo toho svůj majetek," dodala vzápětí a mnozí kolem ní jí přizvukovali s tím, že jim přijde dosavadní postup města v sídlišti Na Šancích velice liknavý. "Každý teď vidí, že to dál takhle nemůže zůstat a že je třeba udělat něco pro to, aby byla zajištěna bezpečnost lidí. Chudáci hasiči nemohou být u všeho včas a my jim děkujeme za jejich obětavou práci," přidal se do debaty další přihlížející muž ze zaplaveného vchodu čp. 1181. Názorů padlo ale daleko víc a většina z nich se shodovala v tom, že město dělá pro sídliště jen velmi málo a situaci s vodou dlouhodobě podceňuje. "Když dokáže stát ve veřejném zájmu vyvlastnit pozemek kvůli výstavbě silnice, tak proč neumí město v zájmu ochrany životů a majetku svých občanů zařídit něco podobného? Asi proto, že je s tím práce a o tu nikdo nestojí," podtrhl další obyvatel výše uvedeného vchodu.

Voda se vlila do sídliště Na Šancích v neděli kolem 20. hodiny, nejprve zaplavila Topolskou uilici a následně poté jako den předtím velké záchytné parkoviště za prodejnou s obklady a podlahovými krytinami. Potom překonala přilehlé dětské hřiště a v krátké chvíli se převalila přes zpevněný svah na jeho okraji. Pak už nic nebránilo tomu, aby se rozlila po parkovišti mezi domy, které je situováno hned pod hřištěm. Odsud se šířila dál proti svahu a dosáhla dalšího bytového domu. Opadat začala mírně teprve asi až po hodině, a to díky hasičům, kteří nasadili čerpací techniku a uvolnili veškerou okolní kanalizaci, kterou začala voda pozvolna odtékat. Na místě zůstaly nánosy bahna a nepojízdné automobily. Většina místních motoristů, kteří měli štěstí, přeparkovala svoje vozidla včas na vyvýšenou komunikaci ve směru k sídlišti Na Větrníku, takže to tu před večerkou vypadalo, jako když se tady konaly velké manévry. Nefungovalo ani veřejné osvětlení a člověk měl pocit marnosti nad tím, že stačí jeden větší déšť k tomu, aby způsobil v hustě obydlené lokalitě tak velkou paseku, aniž by s tím dokázal něco udělat anebo dokonce uměl takovým situacím pro příště předejít.

Chrudim - Sídliště Na Šancích opět trpělo v sobotu odpoledne pod přívalem vody ze sousedního pole, která zaplavila parkoviště za poštou a místní prodejnou a vedle toho zneprůjezdnila na několik hodin Topolskou ulici vedoucí k sídlišti Na Větrníku a k místní části Topol. Způsobila i nemalé škody na několika vozidlech za prodejnou, které znehodnotila.

Nebýt rychlého a obětavého zásahu hasičů, byly by škody patrně daleko vyšší. Alespoň to si myslí zdejší obyvatelé, kteří práci hasičů přihlíželi. Se svými vozidly se musí totiž rozloučit majitelé Škody Felicie a Renaultu, z nichž to první mělo pod vodou celý motor a druhé bylo zaplaveno vodou plnou bahna až po okénka. Automobily dalších tří majitelů mají rovněž na mále, ale ty se naštěstí podařilo včas přeparkovat a tak je voda tolik nepoškodila. Radost však nebudou mít majitelé nově zkolaudované prodejny s podlahovými krytinami a obklady, neboť voda s bahnem zasáhla její podezdívku, a v době, kdy přívalová voda kulminovala, dosáhla až k přízemí prodejny. Stopy po bahnu jsou zde víc než patrné.

"Problém podle mne způsobila kukuřice, která nedokáže přívalový déšť zachytit, protože je na poli, jež se svažuje přímo k sídlišti," uvedl muž z nedalekého paneláku, který si nepřál být jmenován. "Je to v těchto místech naprosto nevhodná plodina. Stačí si vzpomenout na rok 2006, kdy zde došlo k daleko větším škodám a zaplavení domů až do prvního patra. Stopy po této záplavě jsou na domech stále ještě vidět. Také tenkrát se voda přihnala z pole," argumentuje tentýž muž.

 [[gal:11539]]

Problém měl jednou pro vždy vyřešit v této lokalitě protipovodňový poldr, a to na základě studie odtokových poměrů, kterou v roce 2007 zadalo město po nezvykle velké povodni rok předtím. Na studii následně navázala projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, nutná k výstavbě poldru v kombinaci s navýšením kapacity zdejší kanalizace. Dál se ale radnice ve svém úsilí nedostala a vydání územního rozhodnutí nakonec ztroskotalo. Vlastníci okolních polí totiž s tímto záměrem nesouhlasili a město je nedokázalo přesvědčit, aby zohlednili bezpečí a majetky obyvatel sídliště Na Šancích, kteří utrpěli na poměry Chrudimě značnou majetkovou újmu. Zemědělce to však neobměkčilo. Jediné, k čemu zemědělská společnost Oseva Agri tenkrát svolila, byl příslib, že osije pozemky takovými plodinami, aby už dál nedocházelo ke splavování orné půdy do sídliště. Sobotní příval vody však v plné nahotě ukázal, že zůstalo jen u slibů a že si uvedená firma nelámala letos příliš hlavu s tím, jakou plodinu v těsném sousedství hustě obydleného sídliště, které leží přímo pod svažitým polem, osije. Podle zasahujících hasičů nedokáže totiž kukuřice něčemu takovému zabránit - spíše naopak - přívalu vody nejenže nezabrání, ale ještě jí urychlí do sídliště cestu. Počkáme tedy, jak na vzniklou situaci zareaguje město.

Chrudim - Výročí Mistra Jana Husa, které na letošní rok připadá, znamená i řadu úprav parčíku za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kde se idealizovaná socha katolického kněze nachází. Radnice teď zveřejnila podrobné informace o tom, jak by úpravy tohoto místa měly vypadat.

Jak už Chrudimské noviny informovaly, zadání připravit návrh řešení dostal městský architekt Marek Janatka, který navrhl rozdělit úpravy do několika etap. V první etapě, která právě probíhá, jsou prováděny drobnější zásahy spíše nestavební povahy v bezprostředním okolí pomníku.„Celý záměr je založen na respektování původního osazení podstavce pomníku do terénu, jak bylo zpracované profesorem Gočárem,“ říká architekt Marek Janatka. „Stávající zdivo ze žulových kvádrů bude odstraněno včetně navazujících zídek a nahrazeno před podstavcem pomníku jedním žulovým stupněm, který umožní vyrovnání úrovní terénu a zároveň maximálně podpoří původní koncept,“ popisuje záměr architekt.

Do podstavce pomníku ani samotné sochy, které jsou kulturní památkou, nebude nijak zasahováno vyjma očištění celého pomníku. Před pomníkem bude zachována zpevněná plocha se dvěma novými lavičkami a přístupový chodníček. Zpevněná plocha a chodníček přijdou plošně mírně zvětšit a budou osazeny na vyšší úroveň, aby byl podpořen původní koncept. Okolní terén chce radnice mírně vysvahovat a osít trávou.
„V rámci letošní akce by měly být provedeny ještě některé další dílčí úpravy – vykácení dvou stromů a provedení náhradní výsadby, odstranění původní obruby chodníku napříč parkem a dorovnání terénu, osetí trávou a konečně vyrovnání pískovcových obrubníků podél chodníku s Širokou ulicí,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Další práce v tomto území jsou plánovány v následujících letech. Dotknou se především povrchů chodníků a cest i rekonstrukce vrchního zdiva nad Žižkovým náměstím.

Chrudim - Léto je tu a s ním i koupání a návštěvy plovárny. Letos se provozovatel chrudimského koupaliště rozhodl otestovat nový systém plateb za vstup do areálu. K mání je nově čipová karta, která by měla eliminovat nepříjemné zdržení, kterým byla každoročně dlouhá fronta. Nový systém plateb testovala sportoviště už v minulosti, ale ten se příliš neosvědčil. 

Čipová karta, na níž si zájemce nahraje určitý finanční obnos a ten mu potom automat odečte při vstupu do areálu koupaliště, je přitom běžnou součástí většiny moderních zábavních parků a plováren. Sportovní areály města Chrudim ji letos zkouší poprvé a prozatím se zdá, že funguje bez potíží. Do budoucna by se využití karty mělo rozšířit i na ostatní sportoviště, která mají v gesci Sportovní areály a zjednodušit tak platby a vstup. Majitelé čipové karty navíc ušetří pětikorunu při vstupu na plovárnu.

Příjemnou službou, kterou na svém webu sportoviště poskytují, je pak třeba on-line kamera. Koupání chtiví Chrudimáci se tak předem mohou podívat, jak veliký je na plovárně nával a rozhodnout se, zda nebude lepší zamířit třeba do nedalekých Slatiňan nebo Luže. Jen o minulém víkendu na chrudimské koupaliště zavítaly přes dvě tisícovky návštěvníků. Vzhledem k očekávaným tropům bude podobná čísla nejspíše šéf sportovišť Luděk Marousek vykazovat i tento víkend. 

Chrudim - Přestože úřednice zodpovědná za údržbu zeleně ve městě Kateřina Jánská nedávno ujišťovala, že sečení trávy proběhne podle schváleného harmonogramu, v Klášterních zahradách se zdá, jako by zde sekáče někdo vyrušil uprostřed práce. Dokonce i chodníčky připomínají trávník a nikoli místo pro maminky s kočárky.

V podstatě se tak opakuje situace, která v těchto místech panovala už v několika minulých letech. Děje se tak přesto, že bující plevel mělo nahradit luční kvítí a trávník, na němž budou moci dovádět děti a odpočinout si v letním parnu ve stínu stromů dospělí. Právě tráva kolem stromů je vysoká tak, že může skýtat pouze úkryt klíšťatům, kterých je letos vinou mírné zimy enormní množství.

[[gal:11518]]

Samotné stromy - jabloně především už několik let evidentně nikdo neprořezal a jejich ledabyle rostoucí větvičky připomínají spíše dřeviny v některém z dávno opuštěných sadů. V tomto ročním období je však na prořezávku už pozdě. Podobně zanedbané je i pítko v místech, kde jsou prolézačky a pískoviště pro děti. Loni alespoň voda v pítku zurčila, jakkoli měla barvu trávy. Letos už pro jistotu nefunguje vůbec a na dně se nachází jen zbytky hnijící tekutiny. Péče o zelenou oázu v centru města tak opět nefunguje.

Chrudim - Další dvě dotace místní katolické farnosti schválili radní města. Prozatím jde sice jen o doporučení zastupitelstvu, které má v tomto případě konečné slovo, ale už teď je jasné, že minulé administrativní chyby farnosti rozhodování lokálních politiků neovlivnily a arciděkan Jiří Heblt tak může i nadále počítat s jejich podporou.

Chyba, která způsobila farnosti potíže a vynesla jí udání na ministerstvu kultury, které bylo jedním z poskytovatelů dotace, vznikla podle všeho pouhým nedopatřením a nikoli ze zlé vůle. To brali v potaz i radní, když arciděkanství přiznali 67 tisíc na vybudování ochranných systémů proti holubům a očištění chráněných míst na kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dalšího půl milionu korun by pak mělo pokrýt opravu střechy jižní boční lodi kostela.

[[gal:9375]]

Jak bude hlasovat městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), který byl hlavním iniciátorem šetření, které zahájilo ministerstvo a zdejší finanční úřad, není jasné. Jako paradox se však jeví, že na Moučkovu stranu se při minulém zasedání městského zastupitelstva postavil i člen Strany svobodných občanů Josef Lebduška, který z principu dotační politiku odmítá. Lebduška je však znám i jako vášnivý odpůrce církevních restitucí. Městské zastupitelstvo se sejde 22. června a zda se bude dotacemi zabývat, není zatím jasné. Program schůze není totiž ještě k dispozici. 

Chrudim - Dřevěná kostka, která se objevila na Žižkově náměstí, je součástí projektu, který organizuje sdružení právnických osob podnikajících v lesním hospodářství. Tímto netradiční způsobem chtějí lesníci přiblížit svou práci široké veřejnosti a seznámit ji s trvale udržitelným rozvojem, který proniká i do lesa.

Ve dnech 8. až 11. června se tak kostka objeví v několika městech východních Čech, mezi nimiž nechyběla ani Chrudim. Jak celá věc funguje? Dřevěná kostka, která se objeví vždy na jeden den na náměstí a přes obrazovku s kolemjdoucími vtipným způsobem komunikuje, dává úkoly, chválí a šikovné i odměňuje. Za projektem s názvem „Les v kostce“ stojí lesníci a lesnické organizace, které spojuje účast v certifikaci lesů systémem PEFC. Touto zábavnou a netradiční formou chtějí veřejnosti představit povolání lesníků a jejich úsilí o správné, trvale udržitelné hospodaření v českých lesích.

„Tato mezinárodní certifikace je jedním z procesů v lesním hospodářství směřujícím k dosažení trvale udržitelného hospodaření v lesích v České republice a zároveň usiluje o zlepšení všech funkcí lesů ve prospěch životního prostředí člověka,“ objasňoval na místě výkonný ředitel PEFC Česká republika Stanislav Slanina. „V naší zemi je lesní hospodářství na velmi vysoké úrovni, což je dáno více než dvěstěletou historií lesnictví, a proto se Česká republika stala zakládajícím členem PEFC,“ říká Slanina. Organizátoři připravují i sestřih nejzajímavějších reakcí obyvatel jednotlivých měst. Postupně aktualizovaná fotogalerie se pak nachází zde. 

Chrudim - Na 150 vojáků ze 43. výsadkového praporu se včera začalo přesouvat do Polska na mezinárodní cvičení Sil velmi rychlé reakce NATO. Cvičení nese název Noble Jump 2015 a potrvá do 19. června.

V úterý 9. června, před odjezdem vojáků do Polska připomněl velitel 4. brigády rychlého nasazení, plukovník Miroslav Hlaváč, že se jedná o další fázi testovacích cvičení, která mají demonstrovat připravenost a odhodlání nejen plnit naše spojenecké závazky, ale i připravenost k obraně České republiky. Samotné cvičení má otestovat zasazení jednotek v neznámém prostředí a bude prověrkou spolupráce Sil velmi rychlé reakce států Severoatlantické aliance. Češi budou během něj nejvíce spolupracovat s kolegy z Nizozemska, s nimiž už absolvovali přípravnou fázi v dubnu. „Do polského výcvikového prostoru Żagań se přepravujeme jednak po železnici a také letounem, který pro nás zajišťuje velení NATO. Dnes jsme prvními přesuny do Pardubic na nákladové nádraží vlastně zahájili cvičení,“ říká velitel chrudimského praporu podplukovník Róbert Dziak.

Vlakem se 40 kusy techniky pocestuje 89 osob. Vzdálenost 380 kilometrů urazí asi za osmnáct hodin. Hlavní tíhu cvičení ponesou za českou stranu příslušníci 2. výsadkové roty 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Velitelem přepravy po železnici je nadporučík Jiří Jun, který v úterý 9. června řídil přepravu techniky už z domovských kasáren v Chrudimi do Pardubic. „Ostatní cvičící poletí do Polska letadlem, a to v pátek 12. června, a spolu s nimi i několik kusů bojové techniky, kterou představují vozidla Kajman. Zpátky se 20. června přepraví všichni společně po železnici,“ uvádí nadporučík Jun. 

Chrudim - Setkání, z něhož má vzejít restart plánů s areálem bývalého letního kina, prozatím nemá oficiální výstup a tedy ani seznam priorit, co dál se zanedbaným prostorem. Přesto teď vedení města zveřejnilo alespoň fotografie zachycující materiály, o nichž se v květnu v souvislosti s budoucností letního amifiteátru živě diskutovalo a jednalo.

Fotky tak zachycují jednotlivé listy papíru, které zájemci obdrženými samolepkami označili podle svých preferencí. Tento postup se pravidelně uplatňuje třeba při projednávání „Desatera problémů města“. Vzhledem k tomu, že jedna z hlavních organizátorek setkání, městská úřednice a také manažerka projektu Zdravé město a Místní agenda 21 Šárka Trunečková je nebývale vytížena svou běžnou agendou, nestihla radnice prozatím vytvořit dokumentaci, která by spolehlivě shrnula preference, tužby a přání všech těch, kdo se jednání v „Leťáku“ zúčastnili.

[[img:chrn_fullwidth:11371:Vytvořit ucelený výstup z těchto materiálů nebude žádná legrace.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mezi třemi aktivitami, které by lidé v areálu bývalého letního kina i do budoucna rádi viděli, je třeba zachování samotného promítání pod širým nebem, divadelní představení nebo koncerty. Mezi kurióznější využití obrovité promítací plochy pak patří třeba vybudování lezecké stěny, která prozatím ve městě absentuje. Jednoznačně se Chrudimáci vyslovili i pro vybudování piknikového trávníku, přestože právě tuto funkci měly plnit třeba nedávno zrekonstruované Klášterní zahrady. Mohlo by však dojít také k oživení zadního traktu budovy Muzea, který se honosí impozantním schodištěm a je dlouhodobě nepřístupný. Jako paradoxní se pak jeví požadavek na klidovou zónu bez aut, přestože právě lokalita za Muzeem je jednou z mnoha, kde řidiči marně hledají místo k odstavení svého vozidla a blokují často už tak dost zkoušenou Lázeňskou ulici. Parkoviště, mezi jehož zuřivé odpůrce patří především Chrudimští patrioti, by zde proto vzniknout nemělo.

[[img:chrn_fullwidth:11368:Od "restartovací" schůzky brzy uběhne měsíc.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místo by si podle všeho mělo zachovat svůj přírodní charakter a neměly by ho dozorovat kamery městského kamerového systému. Negativa, která současný stav reliktu minulosti generuje, se pak jeví třeba v nedostatku zázemí pro účinkující nebo absence ochrany před deštěm pro diváky. Nikomu pak nevadí zavřená a nevyužitá vinárna ve sklepních prostorech Muzea. Objevila se zde také stará bolest, kterou je neexistující koncepce dlouhodobého využití celého areálu. Právě nekoncepčnost a krátkozrakost projektů bývá vedení města často vytýkána. Konečné stanovisko k areálu bývalého letního kina tak stále ještě nebylo přijato a vzhledem k roztříštěnosti názorů jeho příznivců i odpůrců se dají očekávat další dlouhá jednání.