Chrudim - Své záměry, plány a představy chtějí nyní veřejnosti předložit místní ochránci přírody. Týkat se však nemají některé z lokalit ležících ve městě, ale nedalekého smíšeného lesa „Habrova“, který je vyhlášen přírodní rezervací a také cílem moha vycházek. Veřejná diskuse se uskuteční 18. června v 17 hodin v Muzeu barokních soch.

Členové Českého svazu ochránců přírody vysvětlí svůj záměr, kterým je výstavba cyklostezky ze sídliště Větrník k topolskému hřbitovu, hradišti a rezervaci. Součástí Habrova je totiž i neolitické sídliště v místní části Topol. V minulosti bylo zdrojem řady unikátních nálezů a dokladů o starověkém osídlení plošiny nedaleko současného sídliště Na Větrníku. Na ploše nynějšího lesa bylo v roce 1880 vysázeno 720 třešní a o tři roky později dalších 60. Třešním se však nedařilo, protože byly na stráni, která se svažuje k severu. Proto  se lesníci a majitelé pozemků rozhodli stráně zalesnit a následně došlo k vysazení 50 tisíc stromků. Druhá polovina lesa byla vysázena v roce 1901. Roku 1936 došlo k zalesnění pole u dráhy, a sice listnatými stromy. Lokalita Na Hradě o výměře 10 arů získala stromky jehličnaté. V roce 1948 zde byl vysázen nový sad se 70 vysokokmennými třešněmi. V nedávné minulosti tady probíhala obnova sadu a budování nové stezky. Při čištění lesa pak ochránci přírody nalezli třeba unikátní meliorační příkop a tůňku.

Plánovaná diskuse je součástí „Desatera problémů města“, kde se na sedmém místě objevilo právě přání spojit Větrník s Topolem cyklopěší stezkou. Navíc by si nejen obyvatelé sídliště přáli, aby se přírodní rezervace více využívala k rekreačním a vzdělávacím účelům. Jaké priority preferují ti, kdo se diskusí nad „Desaterem“ neúčastní, teď chtějí zjišťovat „habrováci“ z místní organizace Českého svazu ochránců přírody. 

Chrudim - Posledních sedm dnů zbývá městským úředníkům, aby naplnili usnesení posledního zasedání městského zastupitelstva. Na internetu totiž stále chybí podklady k jednání místních politiků, které by se tu měly objevit nejpozději týden před zahájením zasedání, jež se koná 14. června.

Návrh, který měl vést k větší otevřenosti radnice, v první fázi předložili místní Svobodní. Dvakrát však jejich kolegové v městském zastupitelstvu smetli jejich podněty ze stolu, aby pak samotné vedení města předložilo návrh vlastní, který se právě materiály Josefa Kálese a Petra Lichtenberga (oba Svobodní) silně inspiroval. V následném hlasování pak lokální politici pozměněný jednací řád zastupitelstva, jenž závazek zveřejňovat podklady také obsahoval, schválili.

Městští zastupitelé se nyní před prázdninami sejdou naposledy už za dva týdny, ale podklady k jejich jednání na webu města stále ještě nevisí. Úředníci, kterým byla uložena povinnost materiály anonymizovat a následně zveřejnit, přitom tvrdili, že jim vinou tohoto usnesení zastupitelstva přibyde agenda navíc a oni pak nebudou stíhat svoji běžnou práci. Tuto argumentaci však vedení města odmítlo. 

Chrudim - Svoboda podnikání na straně jedné a práva obyvatel bytových domů na straně druhé. To je podstata sporu mezi lidmi obývajícími dům na Palackého třídě naproti kasinu Admirál. Jeho provozovatel zde totiž v nedávné minulosti instaloval nový neonový poutač, jehož intenzivní záření ruší klidné spaní místních obyvatel.

„Na Palackého třídě, naproti realitní kanceláři ReMax, nedávno instalovalo Casino Admiral novou venkovní zářivku fialové barvy. Bydlíme přímo naproti kasinu. Po setmění vydává zářivka velmi silné a obtěžující záření. Všechny pokoje, které máme do ulice, jsou večer zbarvené do fialova, a to i přes stažené žaluzie nebo rolety. Stejný problém mají i ostatní obyvatelé domu. Zajímalo by nás, zda zářivka nepřekračuje dané normy, pokud nějaké existují,“ popisuje problém zdejší obyvatelka Lenka Malá.

Vedoucí Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimír Bálek problémy místních chápe a má pro ně i řešení. „Situaci prověříme, a pokud světelné záření skutečně nepřiměřeně obtěžuje uživatele okolních bytů, nařídíme provozovateli provedení nezbytných úprav. V této souvislosti by bylo dobré, kdyby obyvatelé dotčených bytů nafotili situaci ve svých bytech po setmění a fotografie mi následně poslali na mail,“ říká Bálek. Zda provozovatel kasina žádal o stavební povolení před tím, než došlo k umístění problematického poutače na budovu provozovny, šéf stavebního odboru už nezmiňuje. 

Chrudim - S blížícím se létem se přibližuje také akce, na níž netrpělivě čekají malí i velcí obyvatelé města. Chrudimská Salvátorská pouť patří svou velikostí a rozsahem mezi tři největší poutě v České republice a i letos přiláká tisíce návštěvníků. Jak se ale v jejím programu zorientovat?

Samotná pouť, která se pojí s církevním svátkem Nanebevstoupení Páně, začne v pátek 7. srpna a poslední stánkaři by centrum města měli opustit v neděli 9. srpna. Podrobný popis toho, jak budou jednotlivé atrakce přijíždět do centra města, najdete v příloze pod textem. Provoz atrakcí a především dobu, kdy bude jejich obsluha moci dát „volume“ na maximum, upravuje speciální městská vyhláška.

Koncem ledna se přitom ve městě uskutečnila takzvaná „Svatba století“, která také velmi těsně se Salvátorskou poutí souvisí. Při obřadu, jehož účastníci zaplnili kostel Nanebevzetí Panny Marie, si své ano řekli členové zvláštního společenství lidí, kteří se pohybují kolem pouťových atrakcí a sami sebe označují za „světské“. Na náměstí Josefa Ressela se tehdy objevila luxusní limuzína a dav zvědavých přihlížejících. Na sociálních sítích se pak rozproudila vášnivá diskuse, v níž převažovaly nenávistné a závistivé příspěvky. Na štěstí svatebčanů to ale nic neubralo. 

Příloha: 

harmonogram_najezdu.pdf

Chrudim - Na pořádnou obchůzku se teď musí připravit všichni, kdo využívají podchod pod železniční tratí vedoucí z ulice Čs. armády do Olbrachtovy ulice. V souvislosti s opravami kolejí tady železničáři uzavřou průchod a neprotáhne se tudy ani myš. Od 9. do 15. června zde budou dělníci pracovat na odvodňovacím zařízení.

Na obchůzku se tak musí připravit třeba studenti Gymnázia Josefa Ressela, a to jen pár dnů před tím, než jim oficiálně skončí školní rok a rozejdou se na prázdniny. „Škoda, že nikdo nepřemýšlel a nedal uzavírku o měsíc později, kdy už děti budou mít prázdniny,“ komentuje uzavření podchodu Jitka Nováková.

[[img:chrn_halfwidth:11501:Trasa, kudy by měli chodci uzavřený podchod obejít.  Foto: chrudim.eu]]

Tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec však tvrdí, že město se snažilo posunutí termínu uzavírky s Českými drahami vyjednat, ale neúspěšně. „V této souvislosti proběhlo několik intenzivních jednání se Správou železniční dopravní cesty, ale bohužel tyto práce, které souvisejí s celkovou revitalizací tratě Chrudim - Hlinsko a mají svůj rozsáhlý harmonogram, nebylo možné přesunout na jiný termín. Ústupkem bylo alespoň zkrácení uzavírky podchodu z původních dvaceti na současných sedm dní,“ říká tiskový mluvčí.

Chrudim - Dodržování dopravních předpisů ve městě je mnohdy spíše jen ukázkou svérázného výkladu vyhlášky a zákona o provozu na pozemních komunikacích. Příkladem může být nejen neustále se opakující parkování na náměstíčku před Muzeem, ale třeba i bezohlednost řidičů nákladních aut, kteří využívají objížďku určenou pro osobní vozidla.

Pravidelně se tak objevují náklaďáky třeba na trase vedoucí přes místní část Topol, přestože tam nemají co pohledávat. Děje se tak v posledních dnech, kdy silničáři uzavřeli přeložku jedné ze silnic dokončovaného obchvatu města. Leží vyřešení problému v kompetenci radnice nebo snad Policie ČR? „Zajímalo by mne, zda objízdná trasa vedená přes místní část Topol, která je určena pro osobní automobily, BUS a dopravní obsluhu, je nějakým způsobem kontrolována Policií České republiky. Dá se říci, že touto objízdnou trasou projíždím takřka denně, ale za celou dobu uzavírky přeložky silnice I/17 jsem na objízdné trase nezaregistroval jedinou hlídku policistů, kteří by kontrolovali neoprávněný vjezd nákladních vozidel na tuto objízdnou trasu. Ta je totiž určena jen pro osobní vozidla, autobusy a nákladní vozidla, ale jen v případě, že se jedná o dopravní obsluhu. Na této trase se lze celkem běžně setkat s vozidly, které mají vjezd dopravními značkami zakázán. Kamiony se značkou cizího státu nevyjímaje. Není to plýtvání penězi daňových poplatníků, které byly vynaloženy na celkem rozsáhlé dopravní značení upravující pravidla provozu na objízdných trasách a které spousty řidičů nerespektují?“ ptá se anonymní řidič, jenž se musí pravidelně obrovským nákladním vozům na objížďce vyhýbat.

[[img:chrn_fullwidth:11502:Uzavírka skončí 5. června v noci. Silničáři finišují s pokládkou asfaltu.  Foto: Jindřich Balous]]

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Milan Šikl však od problému dává ruce pryč. Záležitostí by se prý měla zabývat republiková policie. Zda mají městští strážníci moc práce s vykazováním spících bezdomovců ze zastávek MHD nebo focením jejich ohanbí před supermarkety a nemohou proto kontrolovat vozidla využívající objížďku do místní části Topol, Šikl už nezmiňuje. „Ze zákona nemáme žádnou možnost policii něco nařizovat. Mimo jiného úřadem, který tuto uzavírku a jiné uzavírky na silnicích první třídy povoluje, není náš úřad, ale Krajský úřad Pardubického kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství. Nicméně můžeme uvést, že při projednávání předmětné uzavírky, u kterého byl zástupce našeho úřadu přítomen, se o provádění kontroly ze strany policie na objízdné trase mluvilo,“ uklidňuje řidiče Milan Šikl.

Chrudim - Zhruba před měsícem se některá média zabývala informací, že by Evropská unie měla do roku 2020 poslat na vylepšení aglomerace Hradec Králové - Pardubice zhruba tři miliardy korun. Po miliardě by získal krajský Hradec a Pardubice, miliarda by pak měla být rozdělena mezi menší města Pardubického kraje. Mezi nimi figuruje i Chrudim jako druhé největší město hned po Pardubicích.

Samotná chrudimská radnice však žádný konkrétní příslib peněz, které by mohly atakovat i částku 300 milionů korun, prozatím nemá. Informace pardubického městského zastupitele Petra Klimpla (ODS) tak prozatím zůstávají v říši slibů. Nabízí se otázka, jak by zdejší radnice využila peníze, které by ve formě dotací Evropská unie městu poskytla. Krajské Pardubice mají připraveno třeba zhruba osmdesát projektů, jež by se za pomoci unijních prostředků daly uvést do života. Také radniční koalice pod vedením starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) by ráda využila finanční částku, která nemá obdoby, třeba na zaplacení slavné „lesovny“ na Podhůře nebo rekonstrukci sběrného dvora v Chrudimi. Stranou by nezůstal ani svoz bioodpadu, který by mohl být centrálně svážen. Vzniknout by pak mohlo i podzemní stanoviště kontejnerů na separovaný odpad v samotném centru města a také specializovaný dvůr k jeho recyklaci v jedné z průmyslových zón. Objevit by se mohl rovněž terminál veřejné dopravy.

V seznamu akcí, které by mohly peníze z Evropské unie umožnit, dále nechybí modernizace učeben chrudimských základních škol. Zcela však absentuje třeba diskutovaná výstavba sportovní haly. Právě zde totiž zaznívají hlasy, že by bylo lépe celý nevyhovující objekt na Tyršově náměstí zbourat a postavit halu kompletně novou. Obecně se tak město opět zaměřuje spíše na tzv. „měkké“ projekty a dlouhodobá koncepce rozvoje mu chybí. Znovu se zde třeba neobjevuje slibovaný parkovací dům nebo jakákoliv zmínka o řešení parkování, což je dlouhodobě jeden z největších problémů, který trápí snad všechny Chrudimáky. Připravené velké projekty v „šuplíku“ vládnoucí koalice tak podle všeho opět absentují. 

Chrudim - Jak už Chrudimské noviny informovaly, květnové zasedání městského zastupitelstva poznamenal především výstup městského zastupitele Jaroslava Moučky (KSČM), který zásadně odmítl prominout chrudimské katolické farnosti vratku dotace a také penále, které farnost vinou nesprávného využití peněz musela městské kase zaplatit.

[[img:chrn_fullwidth:11500:Dobrý hospodář, komunista Jaroslav Moučka.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Původně se dotací, kterou tvořily jak peníze města, tak ty poskytnuté Ministerstvem kultury České republiky, zabýval jen vnitřní audit, který zadala sama radnice. Jaroslav Moučka však v diskusi nad bodem jednání zastupitelstva zmínil, že informováno bylo následně jak samotné ministerstvo, tak třeba i finanční úřad. Městský zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) proto toužil vědět, kdo ministerstvo informoval. „Zajímalo by mne, jestli jsme se práskli sami,“ řekl Kudrnáč. Sám Moučka se však proti výrazu „práskat“ ohradil, ale přítomným nesdělil, kdo oním informátorem byl.

[[img:chrn_fullwidth:3029:Administrativní chyba vznikla na začátku, šetření "finančáku" bylo na konci. Arciděkan Jiří Heblt své pochybení připouští.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaroslav Moučka rád jako motivaci k svému jednání v záležitostech nesprávně využité dotace uvádí, že nemůže jako správný hospodář jednat jinak. Často také zmiňuje, že ač komunista, proti církvi nic nemá a jeho předci dokonce financovali výstavbu chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Chrudimské noviny se proto obrátily přímo na ministerstvo kultury, jehož úřednice Simona Cigánková vysvětluje, jak se celá věc stala. „Podle informací kolegů z odboru památkové péče ministerstva kultury se na ně obrátil člen zastupitelstva města Chrudim Jaroslav Moučka, který je informoval o skutečnosti, že došlo k porušení rozpočtové kázně při čerpání účelové dotace poskytnuté Městem Chrudim na obnovu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie,“ potvrzuje Cigánková Kudrnáčovu spekulaci. Správný hospodář Moučka tak neváhal a místo pomoci farnosti, proti níž prý nic nemá, s tím, aby dotace byla využita tak, jak měla, informoval orgány státní správy.

[[img:chrn_fullwidth:3039:Farnost v nedávné minulosti kompletně zrekonstruovala třeba sanktusníkovou věžičku na kostele Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Prostředky nebyly využity ke stanovenému účelu, tedy k uhrazení podílu při opravě střechy, ale bylo za ně provedeno odvodnění kostela. Uvedená kulturní památka byla v roce 2014 zařazena rovněž v Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, proto se odborníci z odboru památkové péče věcí zabývali podrobněji. Prostředky poskytnuté ministerstvem kultury byly rovněž poskytnuty účelově na opravu střechy. Následně se kolegové obrátili ještě na Krajský úřad Pardubického kraje, který rovněž obnovu střechy kostela v Chrudimi finančně podpořil. Ověřili si, že tvrzení zastupitele Moučky jsou podložená. Římskokatolická farnost - arciděkanství Chrudim obdržela celkem 1 450 000 tisíc korun na opravu střechy. K tomuto účelu ale byla využita pouze část prostředků ve výši jeden milion korun. Za zbývající část provedl příjemce odvodnění kostela, ačkoliv tento záměr v žádné žádosti neuvedl a nepožádal ani následně o změnu využití příspěvků,“ popisuje Cigánková, jak došlo k chybnému využití dotace. A pokračuje vysvětlováním, proč se ministerstvo zabývá jen částí dotace. „Náklady na provedení kanalizace byly zahrnuty do vyúčtování dotace města Chrudim. Město tuto záležitost řeší samostatně v rámci svých kompetencí. Pokud se však práce při obnově památky podporované z více zdrojů, z nichž jedním je příspěvek, neprovedou ve výši nákladů předpokládaných, má se za to, že úspora vznikla ze státního příspěvku. Proto byla ze strany odboru památkové péče 25. května zaslána žádost o provedení kontroly na Finanční úřad pro Pardubický kraj, který by měl posoudit, zda se příjemce dopustil porušení rozpočtové kázně ve vztahu k příspěvku ministerstva kultury. Další řízení je zcela v kompetenci finančního úřadu,“ tvrdí úřednice. Sám arciděkan Jiří Heblt, který pochybení přiznal přímo v průběhu jednání městského zastupitelstva, však zmínil, že farnost okamžitě, co tato nepříjemná zjištění vyšla najevo, podala opravené daňové přiznání.

[[img:chrn_fullwidth:2622:Kostel dlouhá léta chátral, protože se o něj minulý režim, od něhož se současní komunisté nikdy zcela nedistancovali, prakticky nestaral.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přes veškeré výhrady ke způsobu, jakým farnost využila získané státní peníze, nevidí ministerská úřednice Simona Cigánková v kauze zlou vůli nebo dokonce úmyslný podvod. „Máme za to, že je celá záležitost poměrně nešťastná, ale čerpání dotací z veřejných zdrojů má svoje pravidla, která je nutno respektovat. Pokud by se na náš odbor žadatel včas obrátil a projednal s námi možnost rozšíření využití příspěvku, patrně bychom mu alespoň částečně vyhověli,“ uzavírá Simona Cigánková. Tím je jasně naznačeno, jak měl postupovat Jaroslav Moučka, jenž ministerstvo informoval poté, co v přátelském rozhovoru „vytáhl“ informace o využití dotace i z arciděkana Heblta, aby je následně použil proti němu. Zda takto postupuje dobrý hospodář, ministerstvo už samozřejmě neřeší. 

Chrudim - O platnosti úsloví, které praví, že sliby jsou chyby, se teď přesvědčila místní radnice. Přestože ministr financí Andrej Babiš (ANO 2011) sliboval vyšší výběr daní, v současnosti je však realitou opak. A trpí tím i místní radnice, která už kvůli tomu musela „osekat“ výdajovou kapitolu svého rozpočtu.

„Ministerstvo sice stále slibuje narovnání, ale za prvních pět měsíců dosáhl v našem případě propad 16 milionů korun, což je asi sedm procent našeho plánu,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Propad je způsoben především nižším inkasem daňových příjmů od státu, kdy oproti stejnému období loňského roku je výnos na daních nižší o více než 11 milionů korun. Snížený nebo žádný výnos z daní je v posledních měsících u DPH, u daní z příjmů fyzických osob i dani z příjmu právnických osob.

„Vzhledem k situaci jsme museli přijmout opatření k řešení neuspokojivého stavu a vázat část prostředků výdajových kapitol tak, aby byly připraveny prostředky na případné částečné krytí ztráty, pokud se situace nezlepší. V této chvíli jsme tak zablokovali přes čtyři a půl milionu korun,“ říká starosta Řezníček. Město ale předpokládá, že v průběhu července, po podání daňových přiznání a úhradě daní, by mělo dojít k částečnému vyrovnání propadů. Přesto muselo přijmout zmíněná opatření.

„Část peněz jsme nyní zablokovali a případné vyšší výdaje si můžeme dovolit pouze v souvislosti s přijímanými dotacemi. Doufám, že se situace skutečně zlepší a nebudeme muset přistupovat k dalším krokům, které by už znamenaly významnější omezení akcí včetně investičních,“ dodává starosta Řezníček.

Chrudim - Velkou pozornost vzbudil před časem materiál Chrudimských novin, v němž byl popsán nešvar, jenž se rozmáhá na náměstíčku před budovou Muzea. Zcela beztrestně si tady odstavují svoje vozidla místní autoškoly a hrozí tak potenciální zničení unikátní dlažby, která je dimenzována pouze pro chodce.

Přestože někteří čtenáři obviňovali redakci Chrudimských novin z navádění k udávání těch, kdo si městskou vyhlášku vykládají po svém, faktem zůstává, že dlažba v místech, která jsou určena primárně pro chodce, trpí pod koly zaparkovaných automobilů.

[[gal:11499]]

Avšak ani po měsíci se zde situace nezlepšila. Naopak se zdá, jako by se spíše zhoršovala, protože kromě aut autoškoly se tu začínají objevovat i dodávky a automobily daleko těžší. Městská policie Chrudim, která den co den musí řešit nedbalé parkování a rozdává „parkovačky“ v okolí centra města, jako by sem nedohlédla. Nezbývá tedy, než se veřejně zeptat. Objeví se na kolech zdejších hříšníků nově zavedené „botičky“, které slavnostně ve své funkci uvedl opětovně do praxe strážníků jejich nový velitel, neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD)? Zatím to vypadá, že nikoliv. Zaplatíme tedy jednou opravu poničené dlažby pro pěší ze svého? Těžko říct, každopádně město se chová tak, jako když ho to vůbec nezajímá.