Chrudim – Poslední dny, kdy sněhové přívaly zasypaly bílou nadílkou celé město, ukázaly, kde vládne město a kde naopak mají vše pevně v rukou jeho obyvatelé. Lakmusovým papírkem byly chodníky.

Nejlépe to bylo vidět v samotném centru města, kde samotné Resselovo náměstí v úterý 31. ledna nepřipomínalo výstavní historické centrum, ale „okres na severu“. Sníh před svými obchody měli uklizený třeba pánové prodejci z Mlsného pecivála a také z domu s vietnamskou restaurací. Právě Petra, majitele domu, zastihl fotograf Chrudimských novin při rozcvičce s koštětem. Rovněž dámy z obchodu se spodním prádlem nezahálely a odmetaly. Čekat na technické služby, jež mají povinnost sníh po celém městě uklízet, se zde nevyplácí. „Není nad to, se párkrát denně protáhnout s koštětem na čerstvém vzduchu. Je to lepší než chodit do posilovny,“ říká jeden z oslovených obchodníků.

[[gal:14538]]

Naproti tomu před městskou policií – starou radnicí – se skvěla neporušená sněhová pokrývka. Nejinak tomu bylo v Široké ulici a také v ulici Břetislavově. Ta byla „zralá“ na skůtr tvořící běžkařské stopy. Sáňkovat se dalo i před novou radnicí.

[[gal:14539]]

Změna zákona přenesla povinnost starat se o úklid chodníků z majitelů domů na město. Většina vlastníků nemovitostí tak přestala zametat a užívá si luxusu „socialismu“, v němž se stát, potažmo město postará. A město se stará přesně tak, jak odpovídá jeho socialistické nátuře. Občas sice projede multikára s pluhem, ale ta spolehlivě odstraní jen část sněhu a zbytek naopak utuží – tak vzniká ledovka. Aplikace soli je též velmi „oblíbena“, protože ničí jak historické památky v centru, tak obuv lidí a tlapky psů. Řidičům multikáry navíc nedělá problém odhrnout sníh, který tlačí před sebou radlicí, na již zametený chodník a následně zmizet. „Jediné, po čem se v Chrudimi nedá chodit, jsou chodníky - odvozeno od slova chodit. Dnes jsme viděli několik vozidel na upravování chodníků jedoucích po silnici, se zdviženou radlicí a s přáteli jsme nepochopili strategii technických služeb při této sněhové kalamitě,“ tvrdí Jiří Licek.

[[img:chrn_fullwidth:14531:]]

Dříve lidé odklízeli sníh z prosté lidské slušnosti. Dobře věděli, že jde hlavně o jejich vizitku. Dnes se stará město a jeho vizitka není právě lichotivá. Přesto se ještě několik „dobrodruhů“ najde a sníh si před domem uklidí, i když nemusí. 

Chrudim – Městští zastupitelé se sešli poprvé v novém roce a své jednání nezačali právě vesele. Před jakýmkoliv hlasováním a diskusemi, všichni přítomní povstali a drželi minutu ticha. Zemřel první porevoluční starosta města Jiří Nový.

Pak už současný starosta a tehdejší Nového místostarosta Petr Řezníček (SNK – ED) vyzval přítomného arciděkana Jiřího Heblta, aby přistoupil k řečnickému pultíku a seznámil přítomné s postupujícími opravami kostela Nanebevzetí Panny Marie. Přednáška to byla zhruba půlhodinová, došlo i na dotazy zastupitelů. Tématem se Chrudimské noviny budou zabývat ve zvláštním článku. Nakonec arciděkan Heblt městu poděkoval za skvělou spolupráci a pravé jednání zastupitelstva mohlo začít.

[[img:chrn_fullwidth:2621:]]

Rozpočtové opatření dle očekávání prošlo, jak tomu bývá téměř pokaždé. Následoval blok bodů, k nimž neměl prakticky nikdo komentáře, všichni jako by napjatě čekali na bod číslo osm. V něm šlo o bytí a nebytí neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) ve vedení města. Není žádným překvapením, že Málek se na své pozici udržel. Podpořila ho prakticky celá vládnoucí koalice, hlasování se však zdrželi dva sociálně demokratičtí místostarostové – Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl. Byl to přitom právě Trávníček, kdo v průběhu minulého hlasování o odvolání Romana Málka hlasoval pro.

[[img:chrn_fullwidth:14529:Úsměv Romana Málka a předem jasný výsledek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Úvodem opoziční zastupitel a jeden z předkladatelů návrhu na Málkovo odvolání František Pilný (ANO 2011) zmínil známou bolest, o níž Chrudimské noviny pravidelně své čtenáře také informují. Radnice prý zvládá pouze měkké projekty a ty tvrdé zcela absentují. „Ve městě se nic neděje,“ řekl doslova Pilný. V diskusi padaly nejrůznější názory a invektivy, až koaličnímu zastupiteli Tomáši Žídkovi (SNK – ED) došla trpělivost a navrhl hlasovat o jejím ukončení. Žídkovi kolegové zastupitelé byli viditelně rozčarováni a jeho návrh nepodpořili. Hovořilo se tedy dál.

[[img:chrn_fullwidth:13590:Divadlo pokračuje, do voleb je daleko.  Foto: Chrudimské noviny]]

František Pilný, Josef Káles a Petr Lichtenberg se shodli na jedné věci – Roman Málek podle nich v podstatě svou funkci nevykonává. Návrhy na jednáních zastupitelstva nepředkládá, v diskusích mlčí. Proč vlastně na svém místě sedí? Málkův kolega z rady města Tomáš Žídek však opáčil, že právě neuvolněný místostarosta Roman Málek je během jednání rady jedním z nejaktivnějších. Lichtenberg kontroval – vedení města si proto může vybrat, který z místostarostů je nejméně aktivní a toho odvolat. Snažil se tak tlumit podezření, jež celou dobu viselo ve vzduchu. Je motivace opozice skutečně motivací dobrého hospodáře, jenž šetří občanům jejich peníze, nebo naopak motivací zhrzené milenky, jíž dal Málek po volbách košem a přimknul se k boku jiných? Nebylo by lepším řešením zkrátka zrušit post čtvrtého místostarosty a teprve poté řešit, kdo půjde „od válu“?

Roman Málek do diskuse nevstoupil. Ukrýval svou tvář v dlani a usmíval se. Znal dávno výsledek, který veřejné hlasování o důvěře jeho osobě a tím i důvěře celé koalici přinese? Na svém místě tak dál setrvá a vysvědčení mu vystaví voliči v průběhu dalších komunálních voleb v roce 2018.

Konec jednání nastává v poklidu a jeho účastníci se rozcházejí domů po půl šesté.  

Chrudim – Koncem ledna slaví své narozeniny jeden z nejvýznamnějších čestných občanů Města Chrudim. Generál Jaroslav Klemeš se narodil 30. ledna roku 1922. Letos tedy uteklo 95 let od jeho narození a to samozřejmě znamená pořádnou oslavu.

Jaroslav Klemeš je posledním žijícím parašutistou Druhé světové války, jenž byl z Anglie vyslán do okupovaného protektorátu. Letošní narozeniny oslaví legendární „paragán“ v kruhu těch, kdo mu jsou po rodině nejbližší – tedy vojáků. Výjimečně se nemá slavit v Chrudimi, ale v Praze.

V polovině února 1945 byl v rámci Operace Platinum – Pewter s kolegy vysazen v okolí Nasavrk a následně se zapojuje do odboje na Českomoravské vrchovině. Až do konce války pak působí jako radiotelegrafista a udržuje spojení s Londýnem. Po  válce zažil komunistickou perzekuci, plnou rehabilitaci získal až po revoluci v roce 1989.

V roce 2016 mu prezident republiky Miloš Zeman propůjčil Řád bílého lva a to v první, nejvyšší třídě.  

Chrudim – Stála rekonstrukce schodiště pod Myší dírou víc, než měla? Tuto otázku přinesly Chrudimské noviny a odpověď nyní hledají městští zastupitelé Josef Káles a Petr Lichtenberg (oba Svobodní). S podnětem týkajcím se právě této stavby, nyní přicházejí za předsedou kontrolního výboru městského zastupitelstva Ondřejem Kudrnáčem (ANO 2011).

V diskusi pod původním textem se objevila celá řada spekulací, jež měla údajně odkrýt vznik zakázky rekonstrukce schodiště, jíž získala místní firma Geogard. Ta má podle některých diskutérů úzké vazby především na neuvolněného místostarostu Jana Čechlovského (ODS) a patří mezi sponzory místního fotbalového klubu.

[[img:chrn_fullwidth:14416:]]

Tyto informace byly příčnou, proč se Svobodní obracejí na kontrolní mechanismus zastupitelstva města. „Zaznamenali jsme podezření, že veřejná zakázka na rekonstrukci schodiště pod Myší dírou neproběhla zcela v pořádku a vícepráce se vyšplhaly na nestandardní výši. Přestože je zdrojem tohoto podezření portál, jehož zprávy nebývají vždy přesné a objektivní, domníváme se, že je třeba každé takové podezření nebrat na lehkou váhu,“ uvádí Káles s Lichtenbergem ke svému podnětu. Zdrojem je pro ně článek Chrudimských novin, jejichž zpravodajství jim sice od počátku „leží v žaludku“, ale přesto se řadí mezi jeho věrné čtenáře. Informace v článku uvedené, čerpají z veřejně dostupných materiálů, jež jsou také přílohou zmiňovaného textu.

Petr Lichtenberg sdílel tento podnět také na svém facebookovém profilu, kde se pro změnu diskutovalo o možnosti podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Tolik kuráže však již oba politici nemají. Kauza tedy přijde alespoň na stůl kontrolního výboru. 

Chrudim – Co se vlastně děje s textilem, v jehož odevzdávání jsou prý Chrudimáci na špičce? Společnost Dimatex, jež provozuje projekt „Textielco“ zdaleka ne všechny oděvy distribuuje dalším uživatelům. Část se změní na čistící hadry.

V průběhu minulého roku obyvatelé města do 19 sběrných boxů na textil, rozmístěných po městě, a do sběrného dvora celkem 75 555 kg oděvů a textilu. To je o 12 542 kg více než v roce 2015, a na tomto výsledku se podílí i navýšení počtu sběrných boxů o šest oproti předchozímu roku.

Nejvýznačnější podíl na celkovém množství činí textilní materiály odložené do sběrného dvora (téměř 9 tun), dále boxy v sídlišti Dr. Malíka (7,9 tuny) a Dr. Peška (6 tun). Nejúspěšnějšími měsíci z pohledu statistiky byly říjen (9,5 tuny), září (9,1 tun) a prosinec (8,5 tuny).

„Je nám ctí, být partnerem Českého červeného kříže v projektu Textileco. Nasbíraný textil z kontejnerů označených logem Textileco Collecting & Recycling a logem Českého červeného kříže je tříděn dle kvality a použitelnosti do několika kategorií. Každá kategorie podstupuje odlišný recyklační koloběh. Darované oblečení bude předáno přímo Českému červenému kříži dle jeho dispozic, poslouží svému původnímu účelu především v rozvojových zemích, bude použito na výrobu čistících hadrů, izolací nebo pro opětovnou výrobu oděvů. Textil nevyužitý pro charitativní účely společnost Dimatex dále zpracovává. Z této komerční činnosti, bude část finančního výtěžku poukázána Českému červenému kříži na podporu jím vybraných humanitárních projektů,“ uvádí na svých webovkách firma Dimatex. Lidem tak kontejnery pomohou hned několikrát. Nejprve je zbaví nepotřebného oblečení, jež by jinak skončilo třeba vyhozené u cesty, nebo spálené v kamnech, aby později část ze zisku převedla na bohulibé projekty Červeného kříže. Obyvatelé města tak mohou klidně spát, protože nazmar textil rozhodně nepřijde.

Chrudim – V novém roce městská rada obvykle „naděluje“ dary a finanční injekce. Nejinak je tomu letos, kdy prozatím na peněžní pomoc dosáhli tři žadatelé. Jeden má však smůlu a dar od radních nedostane.

Na svém posledním jednání tak rada schválila dar ve výši 10 tisíc korun Sportovní unii Chrudimska, která by jej měla použít na organizační a materiální zajištění vyhlášení ankety „Nejúspěšnější sportovec roku 2016 okresu Chrudim“. Druhým obdarovaným se stane společnost Barocco sempre giovane, jež dvacet tisícovek použije na unikátní projekt Symphonic Queen. Dalších dvacet tisíc putuje k místnímu Českému červenému kříži, jenž z nich zafinancuje ples neziskovek z Chrudimě.

Neúspěšně o dvacet tisíc korun žádal SK Stolany. Ten chtěl peníze použít na částečnou úhradu nákladů spojených s mezinárodním fotbalovým turnajem mládeže v Itálii.  

Chrudim – Velkou pozornost vzbudil článek Chrudimských novin, jenž byl věnován vytápění v budově Gymnázia Josefa Ressela. Ke čtvrtku 26. ledna měl tento text přes čtyři a půl tisíce přečtení. V diskusi pod článkem dostávala ředitelka Klára Jelinková „do těla“. Jak se ale na školu dívá Česká školní inspekce?

Málokdo tuší, že inspekční zprávy jsou běžně dostupné na internetu. Zájemce se tak snadno dozví, jak si která škola stojí. Chrudimský gympl nevyjímaje. Ten poslední návštěvu ne právě příjemných kontrolorů podle všeho absolvoval ve dnech 14. až 16. a 24. dubna 2014. V té době již ředitelka Jelinková školu vedla. Dohledat se však dají i zprávy z doby, kdy ústavu šéfoval dlouholetý ředitel Eduard Beránek, jenž byl pověstný svou „tvrdou“ rukou.

„Ve vedení školy je ředitelka od roku 2011. Od svého nástupu analyzovala a řešila zlepšení podmínek a zkvalitnění vzdělávacího procesu a využívala možností k získávání finančních prostředků z Evropských sociálních fondů. Rovněž vyhotovila výhledový koncepční plán rozvoje školy zaměřený především na postupnou rekonstrukci budovy školy a materiálně technického vybavení učeben. Nastavila funkční kontrolní systém vzdělávání a každoročně zpracovává metodický pokyn pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Demokraticky přistupuje k vedení školy a názorům vyučujících naslouchá. Zavedla informační a komunikační systém mezi školou a zákonnými zástupci žáků umožňující dálkový přístup. Své aktivity směřuje také k vyhledávání nových partnerství v oblastech středoškolské činnosti a trhu práce. Určitou rezervu však shledává v rozvoji mezinárodní spolupráce, a to především ve využití programů organizovaných Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy,“ uvádí zpráva České školní inspekce k práci ředitelky Jelinkové.

[[img:chrn_fullwidth:650:Demokratické principy jsou ředitelce Jelinkové vlastní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přijímání nových žáků se děje podle principu rovných příležitostí, vzdělání probíhá dle předpisů. Ředitelka Jelinková se musela vypořádat s poněkud zastarávajícím vybavením školy. To se týkalo především počítačů a také pomůcek k výuce fyziky. Postupně docházelo a stále dochází k modernizaci. Na podnět svých žáků také ředitelka umožnila zřízení odpočinkové místnosti, o níž Chrudimské noviny před lety též informovaly. Někteří žáci dosáhli v různých vzdělávacích oblastech významných výsledků, nadstandardních výsledků maturitních zkoušek si inspekce povšimla také. Jediné rezervy, na něž inspektoři upozornili, měla škola v mezinárodní spolupráci.

[[img:chrn_fullwidth:669:Neudržovanou budovu dává ředitelka postupně do pořádku.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době gympl žije především velmi úspěšným projektem Listování, v jehož rámci herci připravují ve společenském sále představení inspirovaná díly známých spisovatelů. Město tak v loňském roce navštívil třeba slavný americký spisovatel Robert Fulghum a další.

Kompletní zprávu obsahuje příloha pod textem.  

Příloha: 

2014020546.pdf

Chrudim – Chrudimští Kosové, jejichž rejdy se staly v minulém a předminulém století pověstné, získají s největší pravděpodobností svou pamětní desku na Hotelu Fortna. V současné době probíhají jednání  o umístění desky upomínající na tuto stolní společnost.

Společnost Chrudimských Kosů vznikla 3. listopadu 1867 a hlavní zásluhu na tomto skutku měl městský úředník a spisovatel Alois Gallat. Mezi Kosy pak patřili především místní učitelé, živnostníci a úředníci. V době První republiky měli sídlo v Hostinci Na Fortně, proto právě zde by se měla objevit pamětní deska.

Kosové byli spolkem, jenž nejen že nezkazil žádnou zábavu, ale sám ji také velmi ochotně a důvtipně organizoval. Ať už šlo o oblíbené „úřední středy“, kdy přijímali nové členy, nebo „skákavé středy“. Nelze opomenout i úspěšné rozšíření falešných zpráv o útěku tygra z z cirkusu Kludských – lovili ho pak za pomoci místních myslivců a ostrostřelců a také zájezdu amerických Čechů do Chrudimě. Všechny jejich vylomeniny byly dlouhá léta vzpomínány a nelze je nesrovnat s pravidelnými aprílovými zprávami v Chrudimských novinách, které také působí doslova lidové pozdvižení. Heslo Kosů „Ať se v světe co chce děje, pravý Kos se jenom směje“ by si někteří místní politici a úředníci mohli před spaním opakovat jako jistý druh modlitby.

Svou činnost ukončili Kosové až v 80. letech dvacátého století. 

Chrudim – Schody pod Myší dírou to již „schytaly“ ze všech stran. Kritici cílí jak na vzhled schodiště, tak na jeho funkčnost. Zábradlí patřičně nenavazuje a i přes ujištění městských úředníků, že vše je vlastně v pořádku, veřejnost se příliš uklidněná nezdá.

Schodiště mělo původně stát 1 555 091 korun. Tak zněla podmínka při zadávání veřejné zakázky. Do soutěže se přihlásilo hned 13 různých firem a komise složená ze starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED), šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny a investičního technika téhož odboru Hany Piklové, vybrala nakonec firmu Geogard z Chrudimě. Ta nabídla práci za cenu zmiňovanou výše. Včetně DPH. Hledat v komisi architekta, nebo jiného odborníka na urbanismus, je zbytečné. Žádný v ní neseděl. Dohledat výše nabídek, které předložily zbývající firmy, je nemožné. Město je nezveřejnilo.

[[img:chrn_fullwidth:14327:]]

Jak práce pokračovaly, náklady rostly. Není proto divu, že koncem srpna uzavřelo město se stavaři první dodatek ke smlouvě. V něm je uvedena cena vícepráce – i s DPH je 387 111 korun. Celkový objem zakázky tak „olizoval“ dva miliony korun – 1 942 202 korun. Cena za schodiště se nakonec ustálila na 1 823 633 korunách. Původně vysoutěžená částka tedy vzala za své a pořádně narostla. 

Příloha: 

d1_schodiste_geogard.pdf

dodatek_c._2_-_schodiste.pdf

Chrudim – Časy se mění, co bylo včera, to už dnes nemusí platit. Vztahuje se to na ty, kdo dříve zasedali v městském zastupitelstvu a třeba i radě města, dnes již je v těchto funkcích nahradili jiní. Kateřina Jánská je už jen pouhou úřednicí, přesto dál funguje v dozorčí radě Vodovodů a kanalizací Chrudim (VaK).

Na radnici se proto teď obracejí Chrudimáci, jimž se nelíbí, že ve vedení této společnosti působí člověk, jenž nevzešel z voleb. Kateřina Jánská totiž již v zastupitelstvu města a městské radě dávno nezasedá, protože ji sem komunální volby nevynesly. Je z ní opět technik údržby městské zeleně.

[[img:chrn_fullwidth:14527:]]

Předsedou představenstva VaKu Chrudim je stranický kolega Jánské, místostarosta Jan Čechlovský (ODS). V samotné dozorčí radě zastupuje město ještě starosta Petr Řezníček (SNK – ED). „Kateřina Jánská byla do dozorčí rady společnosti VaK Chrudim navržena chrudimským zastupitelstvem v březnu 2014 jako tehdejší členka zastupitelstva a rady města. Členkou dozorčí rady VaK Chrudim byla zvolena na řádné valné hromadě společnosti v červnu 2014 s mandátem do roku 2018,“ říká k účinkování Jánské v dozorčí radě tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Záleží tedy na zastupitelích, zda Jánskou v její funkci ponechají.