Chrudim – S kuriózním dotazem se teď obrátil na město jeden z obyvatel domů u místního vlakového nádraží. Někdo z ze sousedů Josefa Skřivánka má chovat v bytě kohouta. To už je samo o sobě dost zvláštní. Kohout však nezapře svou přirozenost a každé ráno ve tři hodiny kokrhá.

Kdo někdy choval drůbež, moc dobře ví, že kohout zdaleka nekokrhá jen v době, kdy se objevují první paprsky slunce. Je schopen vyloudit tento charakteristický zvuk v jakoukoliv noční hodinu a to dokonce i několikrát za noc. Pokud se nachází v kurníku, je vše v pořádku. Jestliže se ale ocitne v bytě, nastávají potíže. Sousedé takového chovatele se nevyspí a bezmocná je rovněž radnice.

„Chov drůbeže neupravuje obecně závazná vyhláška města, proto na území města není nijak omezen a nejsou v souvislosti s tím stanovena žádná pravidla. Zákon na ochranu zvířat proti týrání ani zákon o ochraně přírody a krajiny problematiku chovu drůbeže taky neřeší. Tento problém tedy nemůžeme jako úřad řešit my. Teoreticky je možné se obrátit na krajskou hygienickou stanici, aby věc posoudili z hlediska možného obtěžování hlukem,“ krčí bezmocně rameny vedoucí Oddělení životního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková.

Dokud tedy opeřenec neskončí na víně v troubě, nemají lidé v jeho okolí jinou možnost, než pořídit si špunty do uší a poté již spát jako nemluvňata.  

Chrudim – Nové schody pod Myší dírou nedají obyvatelům města spát. Většina z nich se však s novou podobou stezky spojující „Tmavou fortnu“ s Koželužskou ulicí smířila. Své výtky k podobě schodiště ten formuloval i architekt Vlasta Koupal.

Vlasta Koupal, jak už je jeho zvykem, bere celou kauzu poměrně ze široka a věnuje se tak neutěšené situaci v celém historickém centru města. Z jeho textu lze vybrat nejzajímavější pasáže, jež si berou na mušku především neschopné vedení města. Ryba totiž vždy smrdí od hlavy.

[[img:chrn_fullwidth:14416:Lidem se většinou líbí, odborná veřejnost již tak nadšená není.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi důležitý prostor města, měl by být doprovázen zodpovědným přístupem – tedy odpovídajícím zadáním a jasně specifikovanými podmínkami. Bude se tedy řešit v souvislostech celého svahu od Širokých schodů po Širokou ulici, v souvislostech urbanistických, historických i přírodních. Prostor bude vyřešen do všech detailů od průchodnosti, cest, vybavení, po inženýrskou infrastrukturu, po dodnes bezprizorní místa, po maximální rozvoj příležitostí lepšího života těchto zapomenutých a ztracených míst bez duše, života a myšlenek. Jedním z cílů bude, aby město a lidé objevili a mohli vést diskuzi o významu těchto míst a upravovat je k lepšímu a to nejen v souvislostech města a jeho historie, ale dokázali je využívat k všednímu, každodennímu či společenskému životu a odpočinku,“ připomíná architekt haprující veřejnou diskusi o budoucí podobě města. Jednou ročně konané Desatero problémů města situaci jen těžko zachrání. Jednak se koná v době, kdy většina pracujících vydělává na chléb svůj vezdejší a často bývá toto diskusní odpoledne označováno jako zmanipulovaná městská šaráda, kde úředníci občany směřují k předem přijatým závěrům.

[[img:chrn_fullwidth:14418:Schody pod Myší dírou jsou jen jedním projektem z mnoha, kde chyběla veřejná diskuse.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Tahle realizace pro mě vůbec není o nějakých padesáti šesti žulových schodech, ani všech jiných nesourodých materiálech použitých kolem, ani o a pár stožárech osvětlení a několika stromečcích podporujících tuhle srandu a srandovní uvažování. Dům si taky jen málokdo bude stavět od schodiště, které může být přežité, i když se může tvářit nově. Navíc pokud budu řešit domeček, mám široký výběr jak schodiště řešit či dokonce neřešit. Pro mě je to pochybné investování do lepší budoucnosti a podoby města,“ nešetří kritikou Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:1069:Parčík u kina - další projekt, jenž vzbudil emoce.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Město asi nestojí o nadčasové, či lepší intervence do zlepšení svého veřejného prostoru, a to ani v historickém centru. Opravdu nejde věcem věnovat odpovídající pozornost, dělat je lépe a v potřebných souvislostech? A to už si netroufám zatěžovat něčím, jako je třeba provázanost místa, funkční architektury a umění ve veřejném prostoru,“ uvádí ve svém textu Vlasta Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:14441:Tady město bodovalo. Ovšem jen na povrchu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nechci Chrudim srovnávat s Litomyšlí. Ta sice umí prezentovat architekturu téměř jako v galerii, jenže ve stínu glorifikace a aureoly této východočeská meky architektury se skrývají úplně běžné dopravní, architektonické a jiné stavební problémy. Jenže na rozdíl od Litomyšle Chrudim vůbec neví, kam jde, nebo má jít. Stačí se podívat na zmíněné veřejné prostory města – jedno velké zoufalství tonoucí v moři úžasného potenciálu,“ zoufá nad stavem veřejného prostoru architekt Koupal. Právě absence koncepce a tápání „ve tmách“ charakterizuje vedení města nejlépe. Naposledy se projevila třeba při zadávání projektu sportovní haly, kde zadavatel – tedy Město Chrudim – zcela zapomněl na tréningové prostory místních stolních tenistů a horko těžko musel dokumentaci nechat dopracovat.

[[img:chrn_fullwidth:4694:]]

„Chtělo by to lék na zkostnatělost a na rostoucí osifikaci radnice. Některá města trpí neexistující kontinuitou záměrům, když se politici střídají po čtyřletkách jak na běžícím pásu. Chrudim trpí naopak dlouholetým politickým angažmá a vládou stejných lidí. Já přes svou profesi to mohu sledovat právě na těchto příkladech měnícího se města k horšímu,“ uzavírá Vlasta Koupal komentářem k „dinosaurům“ ve vedení města, kteří se jen těžko vyrovnávají s odlišnými názory a to dokonce až k snahám o umlčení názorové opozice z řad veřejnosti i médií.

Chrudim – Nedaleko slavné místní „Čínské zdi“ a „lidušky“ leží parčík, jímž si chodci tak rádi zkracují cestu k semaforům a děti hrají. Zkratkám přes soukromý pozemek však může být v brzké době konec. Část plochy je totiž na prodej.

V katastru nemovitostí je plácek částečně veden jako zahrada. Oplocení zde však schází a pamatují ho jen ti nejstarší. V územním plánu města má být pozemek o velikosti zhruba pět a půl tisíce metrů čtverečních určen pro občanskou vybavenost. To znamená pro školy, školky, knihovny a třeba i poštu.

[[gal:14500]]

Majitelkou rozlehlého pozemku má být jedna z kuchařek MŠ Strojařů. Cena, za kterou svůj pozemek nabízí, není zrovna malá. Odhad stanovil hodnotu jednoho metru čtverečního na dva tisíce korun. Celkem by žena mohla získat bezmála jedenáct milionů korun. Pokud se však najde kupec a pozemek tak změní majitele.  

Pardubický kraj - Na základě rozhodnutí generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje byl vyhlášen zákaz návštěv z důvodu počínající chřipkové epidemie. Toto opatření platí od úterý 10. ledna 2017 a bude v platnosti až do odvolání. Zákaz návštěv se týká všech pracovišť Nemocnice Pardubického kraje, tzn. Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké, Litomyšlské a Svitavské nemocnice.

„Důvodem zákazu návštěv u hospitalizovaných pacientů je strmý nárůst chřipkových onemocnění v Pardubickém kraji a nárůst počtu hospitalizovaných pacientů s chřipkou, který svědčí o počínající chřipkové epidemii. Proto jsme nuceni přistoupit k opatřením proti hromadnému šíření chřipky v prostředí naší nemocnice. Opatření má za účel chránit jak naše pacienty, tak i veřejnost před zvýšeným rizikem nákazy. Ukončení zákazu návštěv bude vyhlášeno neprodleně po zlepšení epidemiologické situace,“ uvedl generální ředitel Tomáš Gottvald.

Chrudim – Je po Vánocích. Tento fakt připomíná nejen běžný, všední život, ale také hromadící se vysloužilé vánoční stromky u popelnic. Jako každý rok, i letos místní technické služby budou provádět jejich hromadný svoz.

Ne každý totiž disponuje slonem, nebo jiným zvířetem, které by si dokázalo s vánočním stromkem poradit a pochutnat si na něm. Technické služby proto upozorňují, že svoz bude probíhat v úterý 10. ledna a ve čtvrtek 12. ledna. Stromky lze nechat ležet vedle běžných kontejnerů, pracovníci si je sami naloží.

[[gal:12375]]

S koncem vánoční doby souvisí i kácení velkého vánočního stromu na Resselově náměstí. Jehličnan půjde k zemi ve čtvrtek 12. ledna mezi osmou a dvanáctou hodinou. Všichni chodci by zde tak měli dbát zvýšené opatrnosti. Dřevo ze stromu si již tradičně rozeberou úředníci a zaměstnanci radnice.  

Chrudim – Začátkem loňského prosince si obyvatelé města mohli připomenout výročí stavby, která výrazným způsobem změnila jejich dosavadní život. Od 11. prosince roku 2006 byla do zkušebního provozu předána Široká ulice se slavným „jezdeckým schodištěm“.

Moc velká sláva to před deseti lety ale nebyla. Firma, jež ulici rekonstruovala, nestihla předání v termínu stanoveném smlouvou a radnice jí proto „napařila“ penále. To tehdy činilo pět tisíc korun za den. K předání mělo totiž dojít již prvního prosince. Nakonec se zde stavebníci „realizovali“ ještě několik následujících dní, protože zanechali v centru mnoho nedodělků. Samotná kolaudace proběhla až v květnu příštího roku.

[[img:chrn_fullwidth:1816:Pěší zonou se Široká ulice stává pravidelně během místní letní pouti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tehdejší místostarosta města Petr Řezníček (SNK – ED) nešetřil na zvolené řešení architekta Romana Kouckého slovy chvály. „Vnímám takto upravenou Širokou ulici jako nádhernou pěší zónu. Bude to perfektní, až na tohle samospráva města jednou přijde. Toto řešení je velmi elegantní,“ řekl současný starosta města Řezníček. Schodiště zde vzniklo především proto, aby došlo k ulidnění dopravy a řidiči nepořádali v Široké ulici závody. Právě to se totiž v minulosti dělo, když povrch tvořil asfalt. Radnice později experimentovala i s jednosměrným provozem, ale ani ten se neosvědčil.

[[img:chrn_fullwidth:14486:Asfalt nahradily kostky a schody.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Současná podoba Široké ulice má však celou řadu odpůrců. Nejhalasněji proti jezdeckému schodišti bojuje dobrovolný hasič Daniel Seifert. Nevynechá jediné příležitosti, aby si na „jezdecké schodiště“ nepřisadil a doufá, že dojde k jeho zrušení. Nic takového však vedení města nemá v úmyslu, protože stanovený účel schody plní – doprava v okolí Resselova náměstí je klidnější a přejít silnici v Široké ulici není pro chodce žádný problém. Rovněž obavy o narušení statiky domů stojících v rušné třídě spojující náměstí a „podhradí“, se nepotvrdily.  

Chrudim – Již posedmnácté vyrazí o víkendu do ulic Tři králové, aby otevřeli nejen dveře obyvatel města, ale především jejich laskavá a štědrá srdce. Tříkrálová sbírka je po roce opět tady a s ní malí koledníci s kasičkami.

Vloni se podařilo koledníkům na Chrudimsku vybrat 776 tisíc korun ve 168 skupinkách. Jedná se o nejvyšší částku od samého počátku sbírky. V samotné Chrudimi vyrazí Tři králové již dnes, v pátek 6. ledna. Nejvíce jich však ve městě lze potkat až v sobotu 7. ledna. Výtěžek sbírky bude věnován na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším potřebným především v regionech, kde se sbírka koná. Část výnosu sbírky poputuje na humanitární pomoc do zahraničí.

Například na Královéhradecku a Ústecko-orlicku budou koledníci prosit o dar na podporu domácí hospicové péče o nevyléčitelné nemocné. Na Trutnovsku na podporu osobní asistence pro děti s hendikepem, na Jičínsku na podporu dobrovolnických aktivit pro znevýhodněné děti, rodiny a seniory. V Třebechovicích a okolí mohou lidé podpořit charitní pečovatelskou službu a na Královédvorsku nízkoprahové zařízení Střelka pro děti a mládež. Na Pardubicku a Litomyšlsku se bude přispívat na pobytové odlehčovací služby pro seniory a lidi se zdravotním postižením.

Charity z části výtěžku podpoří také humanitární projekty v zahraničí, které realizuje Diecézní charita Hradec Králové. Jde o kvalifikační kurzy pro nevyučenou nezaměstnanou mládež a dětské večerní vzdělávání v Bangalore, výstavbu domků pro chudé v Belgaum v Indii a dále projekty misie v Hondurasu.

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny informovaly, město začalo uvažovat o adopci hrobu další význačné místní osobnosti. Místo posledního odpočinu rodáka Jana Nepomuka Štěpánka, o nějž momentálně rozhodně není pečováno s příkladnou péčí, navrhla adoptovat historická a letopisecká komise rady města.

Radnice návrh členů komise neoslyšela a rozhodla se hrob zafinancovat. V současné době tak prosákla na veřejnost informace o tom, že na základě žádosti města Chrudim byl Štěpánkův hrob na Olšanech zařazen do projektu adopcí. Cena tohoto bohulibého skutku se v penězích vyjádřit dá jen obtížně, přesto z místního rozpočtu vytáhne zhruba šest a půl tisíce – to je cena adopce na deset let a také zhruba dvacet tisíc za opravy hrobu.

[[img:chrn_fullwidth:14463:Takto hrob vypadá dnes.  Foto: Olšanské hřbitovy]]

Místní radnice má s revitalizacemi míst posledních odpočinků význačných osobností bohaté zkušenosti. Pravidelně se tak dostává péči hrobům rodáků a těm, kdo Chrudim proslavili i na místních nekropolích. Naposledy se mohlo oko návštěvníka potěšit upravenými náhrobky obětí rakousko – pruské války na hřbitově u svatého Václava. 

Chrudim – K překvapení mnohých řidičů i chodců, dorazila v lednu zima i do druhého největšího města Pardubického kraje. Sněžení a silný vítr udělal především ze silnic v okolí Chrudimě neprůjezdné vozovky, zatímco ve městě si chodci stěžovali na neprohrnuté chodníky.

Nejvíce kritická byla ve středu 4. ledna situace na takzvané „Císařské silnici“, jež spojuje město Slatiňany s Nasavrky. Od Skalky totiž stála souvislá řada kamionů a v pozdních odpoledních hodinách zde policie pro jistotu silnici kompletně uzavřela. Řidiči museli volit objížďku přes Lukavici a Podlíšťany. Také zde se však tvořily sněhové jazyky a v podvečer v Loučkách stála řada nepojízdných aut. Ta se později pohnula a objížďka byla i nadále použitelná.

[[img:chrn_fullwidth:14461:Kočský kopec byl plný nepojízdných kamionů.  Foto: Jindřich Balous]]

Většina ostatních silnici v okolí města byla s velkou opatrností sjízdná, potíže nastaly na vozovce první třídy do obce Kočí, kde hasiči několik hodin odstraňovali souvislou vrstvu uježděného sněhu. Ve večerních hodinách také zaplatil životem třiatřicetiletý řidič vozu BMW na silnici mezi místní částí Vlčnov a Orel. Řidička ve škodovce zde nepřizpůsobila rychlost jízdy stavu vozovky a mladého muže, jenž zapadl s autem do příkopu, přimáčkla svou oktávkou. Muž později v sanitce umírá.

[[img:chrn_fullwidth:6591:Technika vyjela do ulic.  Foto: Chrudimské noviny ]]

V samotném městě byly vozovky ošetřeny většinou vzorně, technické služby nestíhaly pouze úklid chodníků. Část majitelů domů však je zvyklá na udržování pořádku před svou nemovitostí a sníh z chodníků odklidila. O zbytek se v průběhu dne postarali zaměstnanci zmiňované firmy.

[[img:chrn_fullwidth:3595:S úklidem chodníků technické služby nepospíchaly.  Foto: Chrudimské noviny]]

Čtvrteční ráno přineslo další sněhovou nadílku, avšak silničáři přes noc nezaháleli. Podle informací z různých částí Chrudimska se zdá, že všechny silnice jsou průjezdné se zvýšenou opatrností. Silný vítr sice poněkud utichl, ale i nadále se tvoří sněhové jazyky.  

Chrudim – Místní radnici po několikerém „propírání“ kauzy dožilé smuteční síně v médiích podle všeho zdaleka nedochází trpělivost. S Pardubickým architektem Janem Třeštíkem teď město uzavřelo další dodatek ke smlouvě a posunulo již počtvrté termín dodání projektové dokumentace.

V dodatku číslo dvě, jenž prošel radou vloni začátkem roku, stanovila radnice datum dodání projektové dokumentace na 30. června. Práce na ní měli architekti zahájit 15. února. Jak se však konec posledního školního měsíce blížil, bylo jasné, že vyřešit dešťovou kanalizaci, je pro Třeštíka zřejmě příliš velkým problémem. Datum splnění úkolu se proto posunulo na 31. prosince. Má však v současnosti vedení městě dokumentaci k dispozici?

[[img:chrn_fullwidth:14460:I takto dnes vypadají moderní smuteční síně. Chrudim se ale opravy té své nějspíše nikdy nedočká.  Foto: AlesZvolanek.cz]]

Samozřejmě nemá, protože starosta města Petr Řezníček neváhá využívat stále stejnou argumentaci, proč se oprava smuteční síně stále ještě nepohnula z místa – architekti řeší dešťovou kanalizaci a koncem minulého roku jim dokonce rada již počtvrté posunula datum dodání materiálů. Žádné postihy za opětovné prodloužení termínu jim samozřejmě nehrozí. Ve smlouvě o dodání materiálů lze najít ustanovení, která s prodloužením dodací lhůty materiálů počítají. Městu však absentující dokumentace příliš nevadí. V letošním roce se investice vyčerpají především v opravách budovy Muzea, kde má přijít na řadu fasáda a zadní trakt, takže na rozlučkovou síň by stejně peníze nezbyly.