Chrudim – Spolupracovník Chrudimských novin Tomáš Velendorf se v současné době obrátil na vedení města s dotazem, v němž se pokouší zjistit, co radnice zamýšlí s nevyužívanou autobusovou zastávkou U Stadionu. Nepřesune ji radnice na druhou stranu?

„Je neuvěřitelné, že se v rozpočtu města nenašla finanční částka, tak, aby byl tento přístřešek přemístěn na druhou stranu této zastávky, tedy ve směru k nemocnici a splňoval tak zase plnohodnotně svůj účel. Zvláště pro staršího člověka je určitě problematické, neřkuli nemožné, čekat na autobus při špatném počasí v přístřešku na protilehlé straně zastávky a pak včas přejít vozovku na správnou stranu, k již přijíždějícímu autobusu,“ říká Velendorf.

[[img:chrn_fullwidth:7565:]]

Vysvětlení je však překvapivě jednoduché. Bývalá zastávka není majetkem města a to s ní prozatím nijak nekalkulovalo. „Přístřeškem jsme se dosud nezabývali, protože není v majetku města. Domluvíme se tedy s jeho vlastníkem na možném přestěhování, připravíme projektovou dokumentaci a požádáme dotčené orgány o jejich stanovisko. Pokud dostaneme kladná vyjádření, můžeme pravděpodobně v létě příštího roku přistoupit k přestěhování přístřešku na druhou stranu komunikace,“ sděluje na stránkách města jeho tisková mluvčí Sylva Drašnarová.  

Chrudim – Schodiště pod Myší dírou, které bylo několik měsíců uzavřené z důvodu rekonstrukce, je opět v užívání. Ve středu 7. prosince ho slavnostně předali chodcům zástupci města i těch, kdo na jeho finální podobě pracovali. Přes esteticky vyšší kvalitu, zaznívají i kritické hlasy.

Radnice na rekonstrukci schodiště proinvestovala necelé dva miliony korun. Kompletně zde totiž přišly vyměnit jednotlivé schody a nové je tu také osvětlení. Stranou nezůstalo ani zábradlí a okolní zeleň.

[[img:chrn_fullwidth:14414:]]

Michaela Plíšková lituje, že město nepamatovalo na maminky s kočárkem. „Pěkné, jen trochu smutné ze město zapomíná na maminky s kočárkem,“ říká Plíšková. Samotné schody před rekonstrukcí však jízdu s kočárkem neumožňovaly. Kam by navíc matky po zdolání prudkého svahu pokračovaly, když samotná Myší díra také není „bezbariérová“? Další schodiště spojující Širokou ulici a ulici Čs. partyzánů též neumožňuje jízdu s kočárkem a naprosto stejně jsou na tom Široké schody. Maminky tak musí využít zmíněnou Širokou a centrum města zdlouhavě objíždět.

[[img:chrn_fullwidth:14417:]]

Jako další problém vyvstalo i umístění zábradlí. Vydá-li se chodec od Koželužské ulici a bude schodištěm stoupat k Myší díře, nemá po své pravé ruce v druhé půli schodů nic, než betonové bloky. Především senioři v zimních měsících se proto nejspíše stezce vyhnou, přestože hned pod Myší dírou sídlí hlavní stan Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim se svým domem s pečovatelskou službou.

[[img:chrn_fullwidth:14418:]]

„Schody pěkné, ale to zábradlí je předpokládám jen pracovní verze, otočené - doporučované pro natržení rukávů při přendáváni ruky nad sloupkem, nenavazující - ideální pro malé děti, na druhé straně není vůbec. To se budou lidé asi držet nahoru zdi. Ale snad ho třeba dají správně,“ říká Milan Flesko.

[[img:chrn_fullwidth:14419:]]

Kontroverzní jsou také škvíry mezi schody a samotným betonovým obložením. Zde se bude zachytávat plevel a nepořádek, takže technické služby budou mít o "zábavu" postaráno. Rekonstrukci schodiště provedla chrudimská firma Geogard Tomáše Linharta.  

Příloha: 

d1geogard.pdf

Chrudim/Pardubice - Na návrh krajského radního Ladislava Valtra schválili radní finanční příspěvek ve výši 200 tisíc korun na rekonstrukci domu pro paliativní stacionář v rámci Hospicu Chrudim. Ten již od jara tohoto roku rekonstruuje památkově chráněný dům v centru Chrudimi. Předpokládané dokončení stavby je plánováno na jaro 2018.

„Stávající hospic plánuje rozšířit své služby o paliativní stacionář, tedy zařízení pro nevyléčitelně nemocné, jehož cílem je zajistit služby zejména pro onkologické pacienty ve fázi postupujícího onemocnění, kteří ještě nepotřebují lůžkový hospic, ale již nemohou být v domácím prostředí,“ uvedl krajský radní pro oblast zdravotnictví Ladislav Valtr.

„V současnosti neexistuje pro tyto pacienty zařízení sociálních služeb, které by jim bylo schopno poskytnout potřebné sociální i zdravotní služby. Zařízení bude poskytovat pobytové služby formou chráněného bydlení a týdenního stacionáře, případně denní službu, tedy paliativní stacionář,“ dodal radní Valtr.

Chrudim – Azylový dům v Malecku je černou dírou na peníze. Už jeho stavba se pořádně prodražila a v současné době do něj město musí každý rok nalít další peníze na provoz. V pondělí 12. prosince tak budou zastupitelé jednat o dotaci, kterou by útočiště pro sociálně znevýhodněné opět podpořili.

V polovině března přitom schválili místní politici hned milion a sto tisíc korun na úhrady nákladů spojených s poskytováním sociální služby azylového domu. Peníze však nestačí a pokud nehodí město záchranný kruh, může jít „azylák“ Centra J.J. Pestalozziho ke dnu.

V současné době tak šéf centra Pavel Tvrdík žádá o poskytnutí 400 tisíc na provozní a mzdové náklady. Financování totiž prošlo opět výraznou změnou a z evropských zdrojů připlulo na účet obětavých sociálních pracovnic a pracovníků o celý milion korun méně, než v roce 2014. „I přes přijetí mimořádně úsporných opatření chybí na financování služby v letošním roce 683 495 korun,“ uvádí ve své žádosti Tvrdík.

Kolik doporučila rada města azylovému domu poslat? Celých 300 tisíc korun. Souhlasit musí ještě zastupitelé a poté již bude částka vyplacena.  

Chrudim – Zavedení takzvané „elektronické evidence tržeb“ (EET) se nevyhnulo ani provozovatelům pohostinských a restauračních služeb ve městě. Jednou z mála, která nemusela do nového experimentu vicepremiéra Andreje Babiše (ANO 2011) vstoupit, byla Měšťanská restaurace v Muzeu.

Restaurace vyhlášená především hojnou návštěvností „vrchnosti“, tedy úředníků a politiků v době obědů, je provozována Chrudimskou besedou. Ta funguje jako příspěvková organizace, a proto se na ni nevztahuje povinnost zavádět EET. Na sociálních sítích se po této informaci vzedmula vlna nevole, protože vstup do Babišova systému shromažďování informací o tržbách, nese s sebou často vysoké náklady a také riziko udání od nespokojených zákazníků, případně konkurence. Nic z toho Měšťanské restauraci nehrozilo. Nekalou konkurenci místních podnikatelů kritizovali především místní Svobodní Petr Lichtenberg a Josef Káles.

[[img:chrn_fullwidth:2783:]]

Radnice však neváhala a za peníze daňových poplatníků svou „chybu“ napravila. Podle informací šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého se restaurace od 1. prosince do systému EET dobrovolně připojila.

Její provozovatel má na příští rok v rozpočtu města určenu částku přesahující 12 milionů korun. Kolik z těchto financí jde na provoz restaurace? To již rozpočet neobsahuje. Faktem však zůstává, že i kdyby hospoda nebyla ztrátová, stále se jedná o prapodivnou formu konkurence místním živnostníkům. Nejlépe problém shrnul Petr Lichtenberg: „Restaurace ve vlastnictví města Chrudim - dotovaná z veřejných peněz, tedy z daní i místních živnostníků a podnikatelů - konkuruje místním provozovatelům restaurací a hospod nižšími cenami,“ říká zastupitel. Aby ne, protože podle dobře informovaného zdroje zde ani neplatí nájem.

[[img:chrn_fullwidth:7186:]]

Nekalou konkurenci, jíž bylo „Kafe v galerii“ už Chrudimská beseda před časem zrušila, protože i zde se jednalo o podnikání na úkor místních živnostníků.  

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) je organizací, která dlouhodobě, i přes drobná škobrtnutí, dělá radnici jen a jen radost. Aby ne. Ředitelce Haně Darmovzalové se v letošním roce podařilo nejen vklouznout pod čepec, ale také ušetřit výrazné finanční prostředky z městského rozpočtu.

Ředitelce se daří hospodařit bez dluhů a úsporně již delší dobu. V příštím týdnu se však městským zastupitelům dostane na stůl materiál, v němž Darmovzalová žádá radnici o snížení neinvestičního příspěvku, jenž byl městem poskytnut o celých 920 tisíc korun! Nově tak město nalije do „pečováků“ jedenáct milionů osm set dvacet tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14413:Ředitelka se letos vdala.  Foto: CSSP]]

Centru se totiž podařilo dosáhnout na dotaci, kterou poskytuje Pardubický kraj a může tak část peněz nechat městu na účtu. Radnice pak na oplátku projevila svou vděčnost ředitelce, která má lví podíl na získaných krajských penězích a přiznala jí mimořádnou odměnu. Tu schválila na svém jednání rada města 21. listopadu. Její výše nebyla zveřejněna, ale obvykle se jedná o tisíce korun.  

Chrudim – Radnice nyní, ať už se to politickým představitelům města líbí, nebo nelíbí, musí schválit novou vyhlášku, jež řeší noční klid ve městě. Co zásadního se v ní mění? Především všechny akce, které budou noční klid od 22 hodin do 6 hodin rušit, musí v ní být výslovně zmíněny. 

Od října letošního roku totiž nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích. Obce a města nyní jsou oprávněny regulovat dobu nočního klidu a to tak, že že určí výjimečné případy, kdy se tento čas odpočinku a ticha stanoví na dobu kratší, případně žádnou. V praxi to znamená, že všechny akce, jež by mohly noční klid rušit, musí se vložit přímo do textu vyhlášky. Jde přitom jak o podniky typu Staročeská pouť, tak třeba i oslava dědečkových devadesátých narozenin s muzikou do kuropění.

Co je primárním důvodem k této zásadní změně? Stát chce prý vyjít vstříc těm, kdo těžko snášejí noční hluk a dopřává jím tímto způsobem možnost se na kravál připravit. Předpokladem samozřejmě je, že takový člověk vyhlášku v záplavě dokumentů městského úřadu najde a bude ji pravidelně sledovat. Přehled části výjimek - tedy akcí, které už nyní mají nahlášen odlišný noční klid, než ten, jenž je stanoven vyhláškou, obsahuje příloha pod textem.

Schvalovat znění vyhlášky budou teď městští zastupitelé.  

Příloha: 

vyjimky.doc

Chrudim – Další cenu do sbírky přivezl v minulém týdnu starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) z konference v pražském hotelu Jalta. Jaký význam má nejnovější křišťálový kousek za vitrínou městského úřadu? Chrudim nyní oficiálně patří mezi „nejudržitelnější“ města v České republice.

Běžný obyvatel města asi tápe, co že nová cena vlastně přináší. Zmíní-li se „Zdravé město“, je většina z nich doma. Šárka Trunečková a její boss Řezníček si připsali další grandiózní úspěch, kdy dokázali získat titul „Udržitelné město“ v kategorii A dle kritérií MA vysoutěžit společně s Litoměřicemi. Cenu předala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (Nes. Za ANO ).

[[img:chrn_fullwidth:14412:]]

Součástí programu, při němž došlo k předání této hodnotné ceny, byla i živá diskuse o otevřenosti úřadu – zde jistě došlo i na nejnovější snahu radnice zneprůhlednit nakládání s financemi prostřednictvím rozhodnutí městské rady, nebo neschopnost úředníků zveřejňovat podklady k jednání městského zastupitelstva dříve, než týden před jeho jednáním. V tématu „plánování s občany“ pak zástupci našeho města jistě neopomněli zmínit konanou/nekonanou veřejnou diskusi k výstavbě nové stanice RZS U Stadionu.

Těm, kdo stále tápou a výše zmíněná úřednická hantýrka jim nic neříká, je možné přiblížit, o co v soutěži vlastně šlo. Udržitelný rozvoj má celé dlouhé a obsáhlé heslo na wikipedii a lze se zde dočíst, že primárním úkolem je samozřejmě hospodářský a společenský pokrok s ohledem na životní prostředí. Tedy žádné opisování tabulek, ale reálná indoktrinace občanů myšlenkami „Římského klubu“.  Samotná agenda spojená s tímto tématem je v rozpočtu města z roku 2016 ohodnocena částkou jeden milion tři sta čtyřicet tisíc korun.

Chrudim - Na 11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v Addis Abebě (Etiopie) uspělo po několikaletém úsilí také české loutkářství. Společná česko-slovenská nominace „Loutkářství na Slovensku a v Česku“ byla zapsána do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO dne 1. prosince 2016.

Velkou radost mají od 1. prosince také všichni ti, kteří uchovávají tradice českého loutkářství v našem kraji a navazují na ně. „Fenomén loutkářství provází celé východní Čechy už od 18. století a Loutkářská Chrudim je patrně nejstarším festivalem amatérského loutkářství na světě. Nejen proto bude loutkářství naším společným tématem naší Destinační společnosti Východní Čechy spolu s Královehradeckým krajem na veletrzích cestovního ruchu v roce 2017. A úspěšný zápis do seznamu UNESCO to jen zvýrazňuje,“ uvedl René Živný (SNK – ED), krajský radní pro cestovní ruch, sport a volnočasové aktivity. Prezentace obou krajů v Brně, Praze a na dalších místech bude mít podobu maringotky lidových loutkářů a návštěvníci se zde budou moci naučit také loutky vodit.

[[img:chrn_fullwidth:13590:]]

Centrem loutkářství v kraji je Chrudim

Tradice loutkářství v Pardubickém kraji jsou zachyceny na více místech, zejména v období 1. republiky zde bylo velmi mnoho loutkářských spolků a souborů. Velký rozkvět zaznamenalo také rodinné loutkové divadlo, které si lidé pořizovali už od přelomu 19. a 20. století a které je ještě mnohde na půdách uschované. Místem loutkám zaslíbeným se ale postupně stala Chrudim. Od roku 1951 se zde koná festival amatérského loutkářství, na který se soubory musí nominovat z deseti regionálních přehlídek po celé České republice. Festival patří k předním událostem zapsaným do Tváře kraje. V roce 1972 v Chrudimi vzniklo Muzeum loutkářských kultur, které propojuje tradice se současným světem loutkového divadla a prostřednictvím řady aktivit předává lásku k loutkám dalším generacím.

[[img:chrn_fullwidth:13581:]]

Do muzea v prosinci se slevou

„Pro Muzeum loutkářských kultur je tento zápis mimo jiné i potvrzením smyslu existence našeho vysoce specializovaného muzea,“ řekla jeho ředitelka Simona Chalupová a pokračovala: „Zřizuje nás Ministerstvo kultury České republiky a musím říci, že se o muzeum v posledních pěti letech stará s velkou péčí a to i finanční. Živost fenoménu loutkářství vyrůstá ze staleté tradice, a právě tuto historii a doklady o ní muzeum uchovává, systematicky doplňuje sbírku a prezentuje návštěvníkům to nejlepší jak z dob historických, tak současnosti na svých výstavách a ve stálé expozici. Jsme moc rádi, že se zápis podařil. Všem, kteří zatím o českých loutkách moc nevědí, nabízíme po celý prosinec možnost navštívit muzeum za snížené vstupné – když máme takový poklad, chceme se o něj podělit!“

[[img:chrn_fullwidth:13570:]]

Co zápisu do UNESCO předcházelo?

Podnět k prvnímu kroku nominace na prestižní seznam UNESCO přinesli zástupci Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství spolu s představiteli Královéhradeckého a Pardubického kraje, když v únoru 2012 nominovali na „národní seznam ČR“ fenomén Východočeské loutkářství. Tento počin následně inicioval zápis loutkářství na národní úrovni na slovenský (2013) i český (2014) seznam nemateriálního kulturního dědictví. Společná nominace, kterou připravil Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a Slovenský ĺudový umelecký kolektív (SĹUK) ve spolupráci s loutkářskými soubory, spolky, oborovými organizacemi, dotčenými městy a kraji, byla odeslána do sídla UNESCO v Paříži na jaře roku 2015.

[[img:chrn_fullwidth:13594:]]

„Po šesti letech usilovné práce cítíme ohromnou úlevu. Pro tento sen se podařilo nadchnout mnoho skvělých lidí - loutkářů amatérů i profesionálů, odborníků zejména z řad historiků divadla, zástupců krajů, odborných kulturních institucí aj. z obou republik. Letošní rekordní množství nominací nás samozřejmě do poslední chvíle udržovalo v napětí. Fakt, že jsme úspěšně došli až do cíle, považuji za zázrak. Myslím, že nám z komediantského nebe držel palce guru východočeských loutkářů Jan Dvořák (bývalý ředitel Divadla Drak). Ostatně i k jeho poctě jsme tuto troufalou myšlenku původně iniciovali,“ uvedla jednatelka Spolku pro podporu tradic českého loutkářství Lenka Jaklová.

[[img:chrn_fullwidth:3655:]]

Na Seznam světového dědictví UNESCO se zapisují tradice, které jsou součástí kulturního dědictví a jimž hrozí úpadek či zánik. Kandidující státy se musí zavázat, že je budou zhodnocovat a podporovat jejich přenášení z generace na generaci. Česká republika má už na tomto prestižním seznamu zapsány tyto prvky nehmotné kultury: masopustní průvody a masky z Hlinecka, sokolnictví, slovácký verbuňk a Jízdu králů.

Loutkářství na Slovensku a v Česku od této chvíle figuruje ve skvělé společnosti - hned vedle tradičního japonského loutkového divadla, sicilských marionet či indonéských stínových loutek (javajek).

Chrudim – Řešení dopravní situace v centru města neleží v žaludku jen čtenářům Chrudimských novin, kteří z článku na toto téma udělali jeden z nejčtenějších textů posledního měsíce, ale také pánům z dopravní komise rady města. Co zajímavého na svém jednání vymysleli?

Předseda komise Alexandr Němec připomněl, že historickým centrem vede transitní trasa, přičemž údajně až 90% aut přes Resselovo náměstí jen projíždí. Členové komise se proto měli zamyslet, zda tranzitní dopravu z centra města po vybudování zbývající části obchvatu města, nevytlačit mimo Resselovo náměstí. Zavést by se mohla taková opatření, jež by cestování tranzitu přes historické centrum znesnadnila, zásobování však ponechala. Němec zmínil i návrh městského architekta Marka Janatky, jenž by rád viděl silnici v co největší vzdálenosti od Morového sloupu.

[[img:chrn_fullwidth:246:]]

S tímto svým návrhem však předseda narazil. Členové komise totiž poukázali na to, že by po zavedení dopravy ke kraji náměstí, ubyla parkovací místa a zmenšila se plocha k pořádání nejrůznějších akcí. Podle člena komise René Němečka by měla být prioritou výstavba parkovacího domu na Moravově zahradě a také budoucí motivace řidičů k využívání tohoto parkoviště. Výstavba parkovacího domu by mohla probíhat na etapy.

[[img:chrn_fullwidth:243:]]

Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) ujistil své kolegy o tom, že radnice v této záležitosti nespí. Po letech slibů prý připravuje dokonce studie! Vzniknout by měly domy dva a to přímo ve stráni mezi Rubešovou ulicí a Moravovou zahradou. Co ale s Resselovým náměstím? Podle inženýra Němečka neukázněné šoféry vyřeší další retardéry, které by nechal umístit v horní a dolní části Resselova náměstí. Současná snížená rychlost asi nestačí. Jednosměrku by do Široké ulice dopravní komise nevracela.

Usnesení z plodné a podnětné diskuse však nakonec nevzniklo žádné.