Chrudim - Radniční koalice se na včerejším jednání zastupitelstva zcela rozpadla a vznikla nová. V očích některých, dnes už bývalých, radních však celá akce připomíná známou filmovou akci kulový blesk. Do poslední chvíle totiž netušili, že se na ně něco chystá.

Přístup je to opravdu zvláštní. Není možné zapomenout na slova starosty Řezníčka (SNK-ED), který tak často hovoří o fair play. Jak se postup proti koaličním partnerům slučuje s férovou hrou? Evidetně nijak. Před necelými dvěma lety Řezníčkovi chyběly ke štěstí „lepší vztahy mezi lidmi, které jsou někdy velmi neosobní až nepřátelské.“ Způsob, jakým byli partneři informováni o zániku koalice, je jistě potěšil a mezilidské vztahy zlepšil.

Místostarosta Jan Čechlovský (ODS) se v pondělí dopoledne vyjadřoval k situaci kolem odchodu Romana Málka takto: „V pondělí dopoledne platí, že stále ještě probíhají jednání a není uzavřena žádná písemná dohoda. Proto se v této chvíli nedá mluvit o žádném zemětřesení, to bude případně možné až po výsledku jednání dnešního odpoledního zastupitelstva města.“ 

Odvolání radních se tedy nejspíše dohodlo až odpoledne.  

Zvláštní případ otevřené politiky, když se ze dne na den, bez jakéhokoliv upozornění, vyhazují politici, kteří bez problémů plnili koaliční smlouvu. Chová-li se někdo takto k přátelům, jak se musí chovat k nepřátelům. 

Záminkou k vypovězení koaliční smlouvy byla kauza Skřivánek, kterou se prý Kasal s Michalovou chtěli intenzivněji zabývat. A to i přesto, že byla z jednání zastupitelstva stažena. Důvodem tak spíše bude nefungující rada, v níž malé strany byly pouze pověstným „pátým kolem u vozu“.

Vyjádření dalšího odvolaného radního, Davida Kasala se nám zatím získat nepodařilo. V kuloárech chrudimského zastupitelstva však byla slyšet jeho slova, v nichž se k odvolání vyjadřoval. Stal se prý nepohodlným proto, že chtěl začít podrobněji probírat plánovanou výstavbu na Skřivánku.

Zatupitel David Kasal se vyjádřil následovně: „Důvody vypovězení koaliční smlouvy nejsou a nebyly na straně tzv. uskupení malých stran. Pravé důvody vyplynou v následujících měsících, z mé strany bez dalšího komentáře.“  

Příloha: 

Vyjádření Vladislavy Michalové

Chrudim - V pondělí se opět sešli naši drazí zvolení zástupci. Tentokráte už podvanácté. Program zasedání byl bohatý. Dokonce i několik bodů přibylo, jeden místostarosta ubyl a dva přibyli. Matematika jednoduše přišla vhod.

Velký zasedací sál v budově Městského úřadu v Pardubické ulici byl zaplněný k prasknutí. Nešlo si nevšimnout známých tváří, které spojoval jeden společný záměr – výstavba na chrudimském Skřivánku.

A právě těmto lidem uštědřil místostarosta Tejkl (ČSSD) studenou sprchu hned na začátku, ještě než začalo samotné schvalování programu. Navrhl totiž, aby se bod číslo 4 neprojednával dnes vůbec, ale byl projednán až příště, v září. V sále zašuměl nesouhlas a především senioři se tvářili hodně nazlobeně. Zatím ještě místostarosta Málek (Koalice pro Chrudim) pak příchozí politoval a omluvil se jim.

[[img:chrn_fullwidth:1491:Mluvčí některých obyvatel Skřivánku - bývalý starosta Jiří Nový.]] 

Tejkl se snažil zastupitelům vysvětlit, že by v případě Skřivánku mohlo jít o obdobnou kauzu, jakou byl kdysi tzv. „Písecký případ“. V něm šlo o schválení pozemků městem za cenu nižší, než byla v dané lokalitě obvyklá. Tři roky neschopnosti městských úředníků vzkypěly jako mléko na horké plotně, když posléze zastupitelé vyjmutí tohoto bodu schválili.

Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) poté navrhl další změnu v programu a sice rozšíření bodu číslo tři. V něm se měly projednávat záležitosti týkající se Rady města. Starosta by rád spojil tento bod s jednáním o odvolání místostarosty a některých členů městské rady. Zastupitel Jiří Hradec z Koalice pro Chrudim pak přidal pozměňovací návrh, v němž požadoval odvolání celé rady, starosty i obou místostarostů. Tento návrh přijat nebyl, zatímco Tejklův a Řezníčkův ano.

Ilonu Jeníčkovou, která se své funkce v zastupitelstvu vzdala, pak nahradil sociální demokrat Jan Chvojka. 

Skřivánci odlétli a místnost se vylidnila.

První na řadě byl prodej pozemků v průmyslové zóně německé firmě zabývající se výrobou automobilových komponent. Podrobněji jsme o něm informovali v článku, který se týkal zasedání Rady města. Zástupci firmy byli přítomni na jednání zastupitelstva.

Zastupitel Kasal (VV) měl obavu, nebude-li se jednat o provoz, který nadměrně zatíží životní prostředí města. Šéf odboru územního plánování Kopecký mu pak vysvětlil (za vydatné pomoci místostarosty Tejkla), že tyto starosti nejsou na místě. Vzduch z provozovny bude filtrován.

Zvolení zástupci občanů pak prodej pozemku schválili a pánové v kravatách z Německa se odebrali zpět do svých domovů.

Třaskovou směs sliboval bod číslo dvě, v němž se zastupitelům předkládalo něco nevídaného. Za celých 22 let starosta nikdy nepozastavil usnesení rady města. Až teď, v posledních dnech, tak Řezníček učinil. Jedná o známý případ městské sauny a podivných podmínek pronájmu bývalého Malibu.

[[img:chrn_fullwidth:1492:Roman Málek a jeho inspirace Matrixem.]] 

Opět se přihlásil David Kasal a chtěl znát mínění právního oddělení, protože Řezníčkovy závěry mu přišly moc subjektivně zabarvené. Starosta se pokusil vysvětlit, že jeho názory jsou de facto tvořeny názory právníků města.

Dále Kasal poukázal na nesrovnalosti v cifrách, které ukazují hospodářské výsledky městské sauny. Někde se asi stala chyba...

Jeho kolegové však úsudku starosty a právníků uvěřili a návrh byl schválen.

Pokud předchozí bod byl rozbuškou, následovala skutečná seismická mina. Na řadě byl bod číslo čtyři a návrh na odvolání Romana Málka, Davida Kasala a Vladislavy Michalové (TOP 09). Kasal sice požadoval, aby se vše dělo formou veřejného hlasování, byl však přehlasován a schválení se dostalo návrhu starosty, který nabízel hlasování tajné. Hodina voleb začala.

Strany navrhly své zástupce do volební komise, rozdaly se lístky a zastupitelé se začali trousit k urně.

Petr Lichtenberg (Svobodní) ještě přednesl pár slov na vysvětlenou, proč ve své funkci po dvou letech končí a volby klidně pokračovaly. V tu chvíli od mnoha stolů obsazených novináři i prostými občany začaly zaznívat hlasy, které se dožadovaly tekutého chleba.

Vedro bylo k zalknutí.  

[[img:chrn_fullwidth:1493:Elegantní bílé sáčko Petra Lichtenberga.]] 

Málek byl odvolán, účinkování Michalové v radě je minulostí, David Kasal zapěl na radě labutí píseň. Všichni tři byli bez problémů odvoláni. Bývalý místostarosta Málek sundal sluneční brýle, a přesunul se s laptopem ke svým stranickým kolegům.

Další bod vzbudil údiv i posměšky – revokace usnesení zastupitelstva a s ním i zvýšení počtu místostarostů ze dvou na tři.

Jiří Hradec toužil po přesunutí na příští jednání, ale byl opět přehlasován. A protože jeho kolegové souhlasili se starostou, město Chrudim brzy dostane místo dvou, hned celé tři místostarosty. Po kolečku s volební komisí a urnou se jimi ne příliš překvapivě stanou Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD). Volná místa v radě pak zaplní Kateřina Jánská (ODS) a Pavel Kobetič (ODS).

Následující jednání už se podařilo trošku popohnat, takže se schválilo poskytnutí dotace arciděkanství, která bude použita na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, změna zřizovací listiny Chrudimské besedy a nákup objektů s pozemky za Gymnáziem Josefa Ressela – jedná se o místo, kde stával radar. Cena pozemků je 100 korun za metr čtvereční. Nákup se však bude realizovat až v příštím roce, protože letos město nemá finanční prostředky. Pozměňovací návrh Karla Théra (Volba pro město) na spojení akce se zakopáním horkovodu přijat nebyl. Bývalá radní Michalová mezi hlasováním ještě stihla projet aktualizace na svém Facebooku a už starosta uzavíral jednání.

[[img:chrn_fullwidth:1496:I na Facebook se najde čas.]] 

Zastupitelé se po více než čtyřech hodinách rozešli domů a červnový deštík zatím skrápěl hlavy bez rozdílu jejich politické příslušnosti.

Roman Málek oznámil, že v pondělí končí ve funkci místostarosty města Chrudim. „Konečně,“ chtělo by se říct.
Čteme radostné a úlevné komentáře na Facebooku, v diskusích pod články novin. Je to však opravdu „konečně“? Nebylo už včera pozdě?

Každý má jistě v živé paměti jeho eskapády a svérázné způsoby sebeprezentace. Pronájem sloupů veřejného osvětlení, snaha o upocené vysvětlení kauzy, pokuta a následné očištění slatiňanskou komisí.
Naprosto nestandardní postup v kauze bývalého Malibu, z nějž chtěl ambiciózní místostarosta nechat vybudovat moderní saunový svět. Že se přitom měla uzavřít prosperující městská sauna? Ale jděte! Taková maličkost!

Mučírna v bývalém kostele svatého Josefa, muzeum hlavolamů, vesmírné středisko Hurikán, počítačové hry v podzemních prostorách, hororová noc v kině... Mohli bychom pokračovat donekonečna.
Pozapomenutým faktem je, že to byl právě Málek, kdo dal dohromady současnou rozpadající se koalici. Kdo slepil pidistraničky s Řezníčkovými Evropskými demokraty a socialisty. Přislíbil podíl na moci, přitom dobře věděl, že díky absenci skutečných politiků, bude mít tyto trpaslíky pevně v rukách především díky svému politikaření a znalosti technik k ovládnutí moci. Spoléhal na jejich nezkušenost, nerozkoukanost a lenost. Starosta si jistě často trhal vlasy, když sledoval, co se mu na zasedání Rady děje. Chod radnice byl paralyzován.

Co bude dál? Možná se starostovi podaří vytvořit velkou koalici s ODS a ČSSD. Otevřené bojůvky konečně přestanou stejně jako pohádky o medvědech a zvířátkách.

Přesto důvodů k oslavám moc není. Děsivým faktem totiž zůstává, že současný volební systém může vynést na samotný vrchol člověka, který je schopen takových akcí, že rozum zůstává stát. Hvězdná kariéra Romana Málka je totiž především dílem všech těch, kdo mu dali hlas.

Chrudim – Na programu zasedání chrudimského zastupitelstva, které se sejde v pondělí 25. června, nacházíme i bod, který vzbuzuje mezi Chrudimáky spoustu emocí. Jedná se o bod číslo 4 a projednávat se v něm bude prodej pozemků v lokalitě Skřivánek.

Často se v souvislosti s plánovanou výstavbou skloňuje i jméno chrudimského podnikatele Milana Kušty, který je jedním z vlastníků akciové společnosti Parnassius Apollo.

Tato firma má totiž na základě dříve vyhlášeného a uzavřeného výběrového řízení v budoucnu realizovat celou výstavbu bytových jednotek i rodinných domků v lukrativní lokalitě nedaleko centra.

„Prodej pozemků je už tři roky schválen, přesto město nebylo schopné uzavřít s vítěznou společností kupní smlouvu,“ říká Kušta.

„Jedná se o tragikomickou situaci. Místo je územním plánem určené k zástavbě, ale přesto nejsou radní a zstupitelé schopní odsouhlasit prodej firmě, která zvítězila ve výběrovém řízení.“

„Město Chrudim dlouhodobě odmítalo uzavření smlouvy z rúzných důvodů, naposledy navrhlo zvýšení ceny ze 351Kč až na 500Kč/m2. Investor i toto akceptoval za podmínky etapizace výstavby. Přesto se ozývají hlasy, že by se mělo jednat o ceně daleko vyšší. Konkrétně až 700 korun. Není možné si v této souvislosti nevzpomenout na obchody z nedávné minulosti. Například chrudimské DEPO o rozloze 12 ha prodávala armáda soutěží za asi 45mil. Kč, to je cena kolem 380Kč/m2, a to kompletně zainventovaného pozemku včetně silnic a budov,“ upřesňuje Kušta situaci kolem ceny pozemků a velkých očí radních.

[[img:chrn_fullwidth:721:Plánované domy na Skřivánku]]

Investor na sebe přebírá náklady na vybudování silnic, chodníků, inženýrských sítí a kanalizace. Ta musí být navíc oddělená a náklady na zasíťování jsou celkem 140 miliónů korun. Mezi domy mají vzniknout zelené plochy veřejný park a dětská hřiště.

Několik desítek lidí však kdysi podepsalo petici, která razantně požadovala jakýkoli prodej pozemků a s ním související výstavbu zarazit. A tak se začalo politikařit. Polovinu pozemků na nichž se má stavět vlastní akcionáři a na dalším jsou spoluvlastníci s městem. Takže do budoucna městu stejně nezbude jiná možnost, než své vlastní pozemky nabídnout nejprve tomuto subjektu a pak až případně třetí straně.

Odpůrcům výstavby se nelíbí údajné zahuštění dopravy v doposud klidné části Chrudimě. I tento argument je lichý. Město si nechalo zpracovat studii dopravní zátěže u ČVUT Praha, a tato studie potvrdila možnost napojení lokality na městské komunikace..

„Vzhledem k tomu, že ve městě prakticky neexistují místa kde šlo, nebo ještě lze postavit rodinný dům, většina zájemců se sebrala a začala hledat jinde. Stačí se jet podívat do okolních vesnic. Pokud se vydáme Škroupovou ulicí, narazíme zanedlouho na mnoho desítek nových domů. To jsou lidé, kteří kvůli chybné koncepci města v minulých 20 letech, nenašli místo, kde by dům postavili. Takže své daně neodvádějí do rozpočtu Chrudimě, ale zcela jiných obcí. Za posledních deset let takto vzniklo v okolí Chrudimi víc než 400 domů. Tito lidé každé ráno vozí své děti do školy, jezdí do práce. Pokud by bydleli v plánovaných domech na Skřivánku, jistě by někteří z nich použili vlastní nohy, kola,“ vysvětluje Milan Kušta výtky oponentů k dopravní situaci.

„Náš projekt počítá s napojením vystavěných domů přímo na Škroupovu ulici a následně i na severozápadní obchvat města. Obavy starousedlíků, že třeba Alšova ulice bude neprůjezdná, jsou zcela liché. Pokud by na to opravdu došlo, tato ulice může být klidně jednosměrná, nebo zcela slepá.“

Rozzlobení občané dokonce sestavili petici, v níž protestují proti výstavbě devítipatrových domů, které údajně měly vyrůst za jejich zahradami.

[[img:chrn_fullwidth:710:Součástí nové čtvrti budou i parky]]

„Je to nesmysl. V našem projektu žádné devítipodlažní domy nejsou. Devítipodlažní domy byly zmíněny ve studii, kterou požadovalo město, jako alternativu k našemu projektu. Lidé tak byli jen uvedeni v omyl, ať úmyslně, nebo ne. Možná prostě platí Hanlonova břitva,“ usmívá se podnikatel.

Co tedy bude dál? Jakým způsobem bude Parnassius Apollo, který chtěl v celé lokalitě proinvestovat v následujícíh letech bezmála jednu miliardu korun postupovat?

„Jestliže se nedočkáme souhlasného rozhodnutí zastupitelů, budeme požadovat úhradu vynaložených nákladů. Byly zpracovány projekty, studie zástavby, vše se řešilo víc než 4 roky a stálo spousty peněz. Patrně bude následovat i arbitrážní řízení na ochranu investic zahraničních akcionářů společnosti, jejich rozhodnutí těžko předjímat. Chování zástupců města je poměrně kuriózní. Na jedné straně odmítají investora do rezidenční výstavby, která by zlepšila ekonomiku jeho příjmů, na straně druhé se mohou přetrhnout, když lákají zahraniční investory do průmyslové zóny. Celý průběh projektu na Skřivánku na mne působí tak, že není vůle a chybí zdravý rozum. Proč, když do budoucna se zde stejně bude stavět? To už je otázka na někoho jiného,“ uzavírá Kušta.

Zastupitelstvo má před prázdninami rozhodnout, zda odprodá konsorciu podnikatelů devět hektarů půdy na Skřivánku na výstavbu nových rodinných a bytových domů. Pokud se tak stane, vyroste tu architektonicky ucelené moderní sídliště s potřebnou infrastrukturou, nikoli kýčovité shluky domů "podnikatelského baroka", které jsme zvyklí vídat v okolních vesnických satelitech.

Sídliště má však odpůrce mezi starousedlíky v sousedství, kterým se nelíbí představa, že bude zastavena zelená louka pod jejich okny. Dalším nepřítelem zdejší výstavby jsou někteří politici. Starousedlíci nechtějí nic slyšet o tom, že jde o poslední vhodnou lokalitu k takové výstavbě v Chrudimi, zatímco politici chtějí z této nespokojenosti vytěžit co nejvíc pro sebe. Vzpomeňme třeba na závěr minulého volebního období, kdy strana současného starosty hlasovala proti sídlišti v rozporu s koaliční dohodou jen proto, že byly za dveřmi další volby a nechtěla riskovat možnou ztrátu volebních hlasů. A dnes? Mezi radními graduje populismus nejhrubšího zrna, a to přesto, že nový městský architekt nabádá výstavbu na Skřivánku neodkládat, jinak se město v budoucnu ocitne na úplné periferii zájmu lidí, kteří by tu snad chtěli žít.

Mezi výrazné kritiky prodeje zdejších pozemků se totiž teď přiřadil další "expert" přes výstavbu - místostarosta Málek. Přišel s požadavkem navýšit prodejní cenu 351 Kč za metr čtvereční na pět set až 700 korun za metr a nakazil tím i některé další radní, avšak zapomněl dodat, že navržená cena je kompenzací za to, že investor přivede na Skřivánek pod tratí veškeré inženýrské sítě řádově za několik desítek milionů korun. Anebo je to génius takového kalibru, že má tyto peníze někde připraveny, což je ta méně pravděpodobnější varianta.

Tak jako tak se ze Skřivánku stala politická hra, která tomuto městu škodí stejně jako politici, kteří tuto hru rozehráli. Ve městě není už takřka kde stavět, radnice nemá peníze na výstavbu ani na přivedení inženýrských sítí a za této situace chtějí Málek a spol. ještě stupňovat ultimáta, která projekt sídliště nadobro "zazdí". Pokud tato parta, která má prázdné kapsy, ale politickou moc, nakazí v pondělí i zastupitelstvo, pak se na Skřivánku dočkáme maximálně onoho kýčovitého baroka, které se tu živelně rozroste namísto moderního sídliště, pěší zóny, či cyklistické stezky, a Chrudim si tak přičte další nepovedený zářez na vrub tohoto zpackaného volebního období.

Chrudim - Nevyhovující stadiony. Právě na tomto faktu ztroskotal sen chrudimských fotbalistů na druhou nejvyšší soutěž v České republice. Co přesně nevyhovovalo? Více se dozvíte v následujícím článku.

Chrudimský fotbal je v posledních letech v nevídaném rozkvětu, tato strmě stoupající křivka se musí však zastavit. Po suverénním vítězství třetí ligy se vedení rozhodlo podat přihlášku do vyšší soutěže a čekalo se, jak bude Fotbalová asociace České republiky reagovat na kvalitu chrudimských fotbalových stadionů.

„V první řadě jsme usilovali o získání licence na stadion Za Vodojemem. Po návštěvě komisaře z komise pro stadiony nám bylo sděleno, že nevyhovující je hlavně tribuna, kde musí být jasně vybudované sedačky,“ řekl k problému generální sekretář klubu Martin Škrha.

To ale nebyl jediný problém. Podmínkou pro druhou ligu je také kapacita stadionu alespoň pro 1500 lidí, což by stadion U Vodojemu splňoval. Důležité je, aby vše bylo na sezení a v tom je další nepominutelný háček. „Další technické věci byly veřejné záchodky, press centrum pro novináře, antidopingová místnost, kabina pro delegáta s vlastním wc atd. Těch věcí bylo dost. Byli jsme připraveni i v rámci financí klubu na nějaké drobné stavební úpravy, ale tribuny bychom do začátku soutěže postavit nestihli,“ zklamaně oznamuje situaci Škrha.

Jedinou možností tak zůstal Letní stadion, který „na tom je o něco lépe“. Martin Škrha reaguje: „Spodní stadion by po různých úpravách možná na výjimku dosáhl, ale vzhledem k chystajícím se rekonstrukcím jsme bohužel od záměru hrát druhou ligu dole museli upustit.“ Z hlediska budoucnosti chrudimského fotbalu situace není nijak kritická. „Po dohodě s městem už teď v červenci startují opravy právě na Letním stadionu, který by posléze měl splňovat podmínky pro druhou ligu,“ říká Škrha.

„Navíc by příští rok měla proběhnout stavba tribuny i na druhém stadionu, v současné době se zde rozšiřovalo hřiště, abychom splňovali normy pro Českou fotbalovou ligu,“ dodává generální sekretář. Pokud bude příští sezóna stejně tak vydařená jako ta letošní, zřejmě bychom se druhé ligy dočkali v následujícím roce. Nyní si ji budou moci užívat Pardubice, kterým spadl postup do klína. Doufejme, že budou alespoň oni reprezentovat východočeský kraj důstojně.

Chrudim - Pro všechny chrudimské fanoušky přišla v úterý večer zdrcující zpráva. Český fotbalový svaz nedal povolení pro druhou ligu zde v Chrudimi, licence se tak přesouvá do nedalekých Pardubic.

Jeden tábor smutní, druhý je naopak štěstím bez sebe. Chrudimští fotbalisté porazili o třídu zbytek třetí ligy, avšak do vyšší soutěže se podívat nemohou. Vypadalo to jako pohádka. Před rokem skončila Chrudim v divizi na druhé pozici a jen díky zrušení rezervy Dynama České Budějovice se vyšplhala do České fotbalové ligy. Parta kolem trenéra Jirouska s téměř totožným kádrem přejela zbytek startovního pole a mohla se radovat z postupu do druhé ligy.

Pro hráče jako je Radim Holub, Petr Vladyka či kapitán Tomáš Linhart to mohla být poslední šance zahrát si druhou nejvyšší fotbalovou ligu. Ale prozatím se jí nedočkají. Vedení svazu totiž neuznalo chrudimský stadion U Vodojemu způsobilým pro druhou ligu a v Chrudimi se tak bude stále hrát Česká fotbalová liga. Přece jen se ale tým z východních Čech nahoru podívá.

Postup spadl do klína druhým Pardubicím, kteří jsou za tuto možnost převelice rádi. I přesto, že sportovními výkony na chrudimský mančaft v letošní sezóně neměli, nakonec dopadli o mnoho lépe. A možná i proto je s podivem někdy až arogantní chování pardubických fanoušků vůči chrudimským příznivcům. Pardubicím proto přejeme ve druhé lize mnoho štěstí!

Sáčky na psí hovínka z ulic zmizely, pro ty igelitové musíme na radnici. Jejich příděl však počítá s tím, že každý pejsek v Chrudimi vykoná denně potřebu pouze jednou a k tomu si může ještě malinko uprdnout. Když k tomu připočteme bezohlednou městskou vyhlášku, která nutí venku pejskaře striktně vodit svoje čtyřnohé miláčky pouze na řetězu, a je jedno, jestli je to v městském parku nebo na okraji města na poli, pak je to za více než tisícikorunovou roční daň do městské pokladny sakra málo.

Pejskařů v Chrudimi razantně přibývá, avšak z výše uvedeného je patrné, že jejich potřebám radnice vůbec nerozumí. Nejspíš to bude tím, že ji nevedou žádní pejskaři ani odborníci na chov psů. Už jste někdy potkali Řezníčka, Málka, Tejkla nebo někoho z odpovědných úředníků, jako je Kopecký, s pejskem na ulici? Pochybuji, jinak by nedopustili takové "zvěrstvo".

Pejsky si lidé pořizují z různých důvodů, nejčastěji proto, že jim v životě něco chybí, zpravidla dobrý přítel, partner nebo společník, když ho nenacházejí mezi lidmi. Pes je narozdíl od lidí totiž věrný, přímý tvor, který vás s radostí vítá za každé situace, ať je mu dobře nebo špatně. A právě tohle dělá z pejskařů početnou komunitu, kterou mezi sebou seznamují právě jejich čtyřnozí miláčci. A jsou to právě chovatelé, kdo jsou z necitlivého přístupu radnice rozladění. Co je jim platné, že si první "honí triko" na vojenských misích, druhý "kašpárkuje" mezi dětmi a nevládkami, třetí se filosoficky vznáší v oblacích a čtvrtý "sežere" ovarové koleno na posezení, když je to jen mediální bublina na odiv veřejnosti, zatímco se děje jejich miláčkům neskutečné příkoří.

Sečteno, podtrženo: nemáme v Chrudimi dostupné sáčky na psí hovínka, místo nich jen igelitovou náhradu ve směšném množství, pro kterou si ještě musíme poníženě s dokladem o zaplacení daně dojít na radnici, uklízeče psích exkrementů vidíme ve městě pouze jednou za "uherský rok", máme také psí útulek, jehož vedení doteď provází pachuť protekce, máme i městskou vyhlášku, která zastydla svým obsahem někde v minulém století, protože nedovoluje psům jejich přirozený pohyb a pokutuje přísně chovatele za to, když jim ho umožní, a konečně nemáme ani zóny pro psy, a za tohle všechno platíme městu vysokou daň, která byla letos ještě zvýšena.

Je proto třeba vznést návrh, aby si ona "čtyřka" alespoň na den vyzkoušela, jaké to je vykonávat běžnou potřebu a jen jednou za den si utřít zadnici na WC, které nesplachuje, jaké to je procházet se na řetězu, v zimě navíc bosý v sněhové břečce rozmáčené solí, a za tohle všechno platit drahé peníze. Že jde o nepoměr? Nezbývá tedy než radnici připomenout, že občanský zákoník začlenil od letošního roku psy mezi živé tvory, takže už nejsou z pohledu české legislativy věcí, jak si to vysvětluje zkostnatělá městská vyhláška. Nastal tedy nejvyšší čas začít tohle vše řešit a probudit se z vlastní zahleděnosti, protože psi jsou živými tvory stejně jako lidé. Oproti lidem mají jen jednu nevýhodu, že si nemohou nikde stěžovat.

Chrudim - Rostoucí počet pejskařů, mizející pytlíky na exkrementy z chrudimských ulic, psí výkaly položené tam i onde. Zdánlivě bezvýchodná situace, kterou se strážci pořádku snaží řešit pokutováním majitelů čtyřnohých kamarádů za chvilku volnosti, kterou jim dopřejí. Řešení však existuje a jmenuje se psí hřiště.

Není to tak dávno, co jsme informovali o případu, kdy byl městskými strážníky pokutován muž, který nechal volně pobíhat své dva psy. Protože se jednalo o přestupek proti městské vyhlášce, která zakazuje pouštět psy na volno, udělili strážníci muži pokutu tisíc korun.

Koncem března se konalo setkání u „kulatého stolu“, při němž majitelé psů mohli prodiskutovat to, co je nejvíc pálí - nedostatek sáčků na psí exkrementy. Zazněly i hlasy, že za tak vysoké poplatky ze psů, jaké jsou v Chrudimi vybírány, by papírové sáčky měly viset na každé lampě. Nestalo se.

Papírové sáčky zmizely a pejskaři jsou tak odkázáni jen na svoji vlastní zásobu z domova, případně slovně slíbených 300 kusů sáčků plastových. Jak zařídit, aby pes kálel zhruba jeden a půlkrát denně, už nikdo ze strany výběrčích poplatků neporadil.

Řešení situace je přitom snadné. V mnoha městech po celém světě, ale i v České republice, vznikají tzv. „psí hřiště.“ Jedná se o oplocený kousek parku, travnaté plochy, pískoviště, kde může majitel psa bez obavy vypustit. Ten se proběhne, vykoná svou potřebu (k tomuto účelu bývají na hřišti vysázené stromy), kterou majitel hbitě sebere připravenými sáčky. Nebo také nesebere, ale pracovník úklidu, který po městě jezdí na čtyřkolce, má ulehčenou práci. Ví, kde najde objekt svého zájmu.

Navíc nehrozí, že by pes skočil na malé děti, maminky s kočárky, protože je hřiště určeno pouze k venčení psů. Promenády s kočárky a plácání báboviček nepřichází v úvahu. Na takovém hřišti často najdeme i nejrůznější psí prolézačky a dostatek místa pro aportování míčku, velké kameny pro psí značkování území. Pravidla fungování jednoho takového místa najdeme zde. 

Počáteční investice přitom není nijak velká. Stačí vybraný prostor ohradit plaňkovým plotem a vybavit prolézačkami.

[[img:chrn_fullwidth:1447:I takto může vypadat psí hřiště.]]

Existuje i druhá možnost a konkrétně v Chrudimi je snadno realizovatelná. V parku Střelnice se totiž zmiňované prolézačky pro psy nacházejí, takže řešení se přímo nabízí - část parku, i s prolézačkami oplotit a hřiště je hotové.

Zeptali jsme se opět Kateřiny Jánské, technika úseku údržby zeleně z odboru investic městského úřadu, je-li takové hřiště v plánu. „Máte-li na mysli opravdu klasické oplocené hřiště pro psy, tak jeho realizace v záměrech města zatím není, dokonce nikdo z občanů ani nevznesl na jeho vznik žádný požadavek. Ale překážky pro psy jsou v parku Střelnice,“ říká Jánská.

Dotaz jsme směřovali i na Vojtěcha Šimáčka, pověřeného vedením oddělení životního prostředí v Městské části Praha 9, kde psí hřiště už několik let funguje. „K vybudování psích hřišť jsme přistoupili na základě platnosti vyhlášky HLMP č. 6/2001 Sb., o ochraně veřejné zeleně, kde je zakázáno volné pobíhání psů ve veřejné zeleni a na základě podnětů od občanů. Před budováním je největším problémem najít vhodnou plochu. A to jak z hlediska docházkové vzdálenosti, vlastnictví apod. Ohlasy lidí na vybudování psích hřišť jsou kladné. Dokonce víme, že lidé na naše hřiště jezdí i z jiných částí. O záporných nevím, nicméně jediným problémem je vandalizmus kdy nám dochází k ničení herních prvků. Není to ale nijak dramatické.“

A nakonec, nikoli však nakonec nás zajímal i názor vás, pejskařů. Proto jsme se vpravili do terénu a zeptali se, co si o psím hřišti myslíte.

Nedaleko parku Střelnice jsme potkali Jana Vítka a jeho psího kamaráda Rickyho. „Takové hřiště by nebylo špatný nápad. Jen bude asi problém s výběrem vhodného pozemku. osobně bych byl pro za podmínek, že by se kvůli hřišti nemusel nic rušit,“ vysvětluje svůj názor jeden z chrudimských pejskařů.

Po chvilce se přidává i Tereza Dvořáková, na kterou doma čeká ridgeback. „Určitě bych souhlasila. Pokud by se něco takového podařilo vybudovat třeba zrovna tady ve Stromovce, bylo by to ideální místo.“

[[img:chrn_fullwidth:1449:Honza, Tereza a Ricky.]]

Chrudimská studentka Žaneta Laubová má také jasno. „Myslím si, že je to skvělý nápad. Určitě by mělo být umístěno co nejblíže centru města. Napadá mě buď park Střelnice, nebo Městský park.“

[[img:chrn_fullwidth:1451:Žaneta a její psí kamarád Danda]] 
Z výše uvedeného je jasné, že hřiště pro psy by v Chrudimi určitě své návštěvníky našlo. Za minimální náklady by město a jeho čtyřnozí obyvatelé našli prostor, který by vyřešil mnohé z výše zmiňovaných problémů. Pokud zájem majitelů psů bude dostatečně intenzivní, problematikou se jistě bude zabývat i zastupitelstvo města. Kontakty na zastupitele jsou zde. 

Chrudim je s Elektrárnou Opatovice (EOP) propojena pupeční šňůrou už desítky let. Nevzhledné roury, přivádějící do města teplo, lemují nejen místní komunikace, ale třeba i břeh řeky Chrudimky v hustě obydlené zástavbě, a podle všeho se v nejbližší době napojí také na městský stadion. Je to výsledek toho, že má Chrudim už od 90. let v dozorčí radě opatovických elektráren svého zástupce. Prvním byl tehdejší starosta Jiří Nový, prozatím posledním je současný první muž radnice Petr Řezníček.

Členové dozorčí rady EOP, tedy i naši zainteresovaní starostové a primátoři, jsou už od prvopočátku finančně motivováni řádově statisíci korunami ročně do vlastních kapes tak, aby rozvoj elektrárny a propojení s ní podporovali. Proto jsme svědky stále většího počtu připojených městských objektů na přívod odpadního tepla z Opatovic podle kupeckých počtů - dal, má dáti...

Opatovická chobotnice se mezitím rozrostla do obrovitých rozměrů a je na ní závislých zhruba 200 tisíc obyvatel Hradce Králové, Pardubic, či Chrudimě, z nichž se teď stali, jak si posteskla pardubická primátorka Fraňková, rukojmí mnohem většího ekonomického dravce, jímž je společnost Czech Coal finančníka Pavla Tykače, dodávající elektrárně uhlí z vlastní hnědouhelné pánve na severu Čech.

Czech Coal přitom dlouhodobě avizuje, že buď uhlí dodávané elektrárně citelně zdraží, nebo s ní už smlouvu dál neprodlouží, což bude mít v obou případech za následek jediné - razantní zvýšení ceny dodávaného tepla zdejším domácnostem. Hovoří se až o stoprocentním navýšení. Elektrárně totiž nezbyde, než na podmínky Czech Coalu buď přistoupit anebo nalézt náhradní zdroj uhlí v zahraničí, které se prodraží vinou delší přepravní vzdálenosti. V opačném případě bude elektrárna na prodej.

I přes všechny tyto varovné signály jsme dál svědky předkládání nových a nových návrhů na připojení městských objektů na přívodní chapadla opatovické elektrárny. Zastupitelé pak pro ně hlasují v rámci "úspor" ohlašovaných finančně motivovanými starosty, jejichž průměrná odměna činí podle důvěryhodného zdroje více než 400 tisíc korun ročně.

Je proto úsměvné číst výzvu pardubické primátorky o zneužívání nerostného bohatství státu, které je ve skutečnosti soukromým vlastnictvím, neboť se ho stát za pochybných okolností zbavil. Také Topolánkův mediální výkřik proti Tykačovi nevěstí nic jiného, než bezradnost současných nebo bývalých politiků v dozorčí radě EOP nad počínáním zdatnějšího finančníka. Není divu, když se ve světě byznysu nikdy nepohybovali. Přesto nechávají i za této situace dál hlasovat o co největším napojení svěřených objektů na centrální zdroj tepla a je pak na místě se zeptat, kdo vlastně dělá z jeho odběratelů rukojmí.