Chrudim - Město oživilo letitý projekt výstavby sídliště Na Skřivánku a vrátilo se k jednání s případnými investory v této lokalitě. Podle městského architekta Marka Janatky je v zájmu Chrudimi začít zde stavět. Vyrůst by tu mělo přes sto rodinných domů a takřka dalších tři sta bytů v bytových domech.

[[img:chrn_fullwidth:712:Náměstíčko nové čtvrti Skřivánek dle původního návrhu. Na přání Města investor snížil domy o dvě patra]]

Projekt však od počátku naráží na protesty občanského sdružení Skřivánky, které je podporováno některými místními politiky a tvoří ho vesměs lidé žijící v bezprostředním sousedství dosud nezastavěné plochy.

Záležitost budoucího sídliště se nakonec stala i jedním z předvolebních témat posledních komunálních voleb v Chrudimi a přestože se tehdy k výstavbě na Skřivánku už schylovalo, záměr byl nakonec zastupitelstvem zmařen. Překvapivě proti byli v rozporu s uzavřenými dohodami i někteří tehdejší koaliční zastupitelé.

[[img:chrn_fullwidth:719:Pohled na novou čtvrť od západu. Vlevo současná čtvrť Skřivánek, vpravo věžáky na Borzně.]]

Janatka přesto vyzývá ke kompromisu a navrhuje neplýtvat prostorem na Skřivánku a nerozmělňovat zdejší plánovanou zástavbu. Současně nabádá k dohodě s občanským sdružením, přestože si je vědom, že nelze pokaždé dospět ke stoprocentní shodě. Město ale podle něj potřebuje oživit, a to právě zdejší výstavbou.

Původní připomínku občanského sdružení Skřivánky na snížení bytových domů z pěti na třípodlažní už město akceptovalo v minulém volebním obddobí, nyní je největším jablkem sváru dopravní řešení budoucího sídliště. Je totiž zřejmé, že stávající úzká klikatá silnice bude pro potřeby nových osadníků nedostačující.

Chrudim - Nedávná ochutnávka vín v Muzeu barokních soch a zejména fotografie zveřejněné z této akce Chrudimskými novinami šokovala některé zdejší občany. Andrea Konvická hovoří dokonce v této souvislosti o vulgárnosti odehrávající se na svaté půdě.

"Viděla jsem fotografie z koštování vína v chrudimském Muzeu barokních soch a přiznám se, že jsem byla šokována. Dodnes nechápu, jak si někdo může něco takového dovolit v tak krásném kostele," stěžuje si Andrea Konvická.

Na její stížnost zareagoval garant této akce, chrudimský místostarosta Roman Málek (KDU-ČSL). "Touto ochutnávkou vín s bohatým kulturním programem byla zahájena nová sezóna v Muzeu barokních soch," říká Málek.

Jak ale dodává, uvedené koštování nebylo v kostele sv. Josefa zdaleka poslední a už teď jsou podle Málka připraveny pro konání v Muzeu barokních soch například vinařský maraton či vinobraní. "Chceme zde propojit vinařství s barokními sochami," zdůvodňuje místostarosta svůj záměr.

Málek v závěru své odpovědi Andree Konvické zlehčil článek Chrudimských novin, který poukazoval na holdování alkoholu v kostele, konstatováním, že šlo o "aprílový" příspěvek zveřejněný 1. dubna.

To je sice pravda, článek vyšel opravdu 1. dubna a byl označen za "aprílový", avšak byly v něm použity skutečné "hlášky", které při koštování vína zazněly - například o konečně správném využití baráku, který stál hodně peněz, o práci s masami, které zajímá jen jídlo a pití, o zrušení koncertů barokní hudby či o křižování kolemjdoucího služebníka božího, který pozvání na ochutnávku se znechucením odmítl.

Pardubický kraj - Stalo se už tradicí, že na Velikonoce mnohé z českých a moravských pivovarů vaří pivní speciály nezvyklých příchutí a barev. Chrudimské noviny pro vás připravily malý přehled piv, která vystaví sládci v blízkém i vzdálenějším okolí.

Speciální nabídka obchodního týmu hlineckého pivovaru Rychtář vsadila na barevnost hlavních symbolů velikonoc, tedy kraslic. První je pivo Zelený Krasličák, kterým se má připíjet na zdar svátků na Zelený čtvrtek. Pro zbytek Velikonoc nabízí dvoubarevný Velikonoční Krasličák.

Ten tvoří zelená čtrnáctka a desítka Červený Krasličák. "U nás mu říkáme semafor, protože ho budeme čepovat ze tří píp, přidáme ještě žlutou barvu. A když započítáme bílou pěnu, budeme mít vlastně pivo čtyřbarevné," řekl výčepní hospůdky U Klofana v Pardubicích. Krasličáky se budou čepovat v tisícovce hospod po celé republice. 

[[img:chrn_fullwidth:703:Krasličák z Hlinska]] 

Pardubický Pivovar Pernštejn nabízí ke svátkům tradiční devatenáctku Portera. Černé pivo s hustou pěnou je součástí svátečního hodování na Pardubicku už přes 120 let.

"Porter je sváteční pivo jak pro Vánoce, tak i pro Velikonoce. Jiné nové receptury svátečních piv ani nehledáme, už tak vyrábíme třináct piv, víc jich už nechceme rozšiřovat ani z technologických důvodů," řekl ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička.  

[[img:chrn_fullwidth:708:Pardubický Porter]]

Zlatou pivní pečeť získal na únorových slavnostech piva také mírně nasládlý Železnohorský ležák, a to v kategorii "Polotmavé pivo z minipivovaru". Kdo by ho chtěl ochutnat, musí se za ním vypravit do Pivovaru a palírny Žlebské Chvalovice. Tam nabízejí na sváteční stůl vedle oceněného moku také speciální čtrnáctku Jantar. 

Ve Svitavách sázejí na nejobyčejnější rostliny málo sekaných zahrad.

"Naším velikonočním speciálem je pivo ze zeleného sladu s kopřivou a s kořenem smetanky lékařské, ale musím přiznat, že pro něj nemáme žádný speciální název. Je to jedenáctka normální barvy, protože my ze zásady nebarvíme pivo chemikáliemi, podle mne to není správné zvláště na jaře, kdy se lidé mají očišťovat a nezašpiňovat se nějakou chemií," řekl majitel svitavského Pivovárku Na Kopečku Jiří Karlík. 

Slatiňany - Kočičímu hrádku hrozí údajně po útoku vandalů zřícení. Radnice teď odhaduje, že bude muset do záchrany této památky z konce 19. století investovat zhruba 60 tisíc korun.

Město je nyní připraveno obehnat oblíbený turistický cíl červenou páskou a zakázat sem vstup. Následně vyhlásí na záchranu Kočičího hrádku veřejnou sbírku.

"Už se nám ozvali první zájemci, kteří nám chtějí poskytnout dar. Ozvala se dokonce jedna paní až z Prahy, která vzpomínala na svoje mládí prožité ve Slatiňanech a u Kočičího hrádku," konstatuje starosta Slatiňan Ivan Jeník (SNK-ED).

Jak dodává, Slatiňany chtějí uvést Kočičí hrádek do původního stavu a opravit ještě do začátku hlavní turistické sezóny.

Chrudim/Heřmanův Městec/Klešice - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyhověl posmrtně stížnosti šlechtice Františka Oldřicha Kinského a rozhodl, že byl Kinský při projednávání svých restitučních nároků vedených v Česku zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces.

Soud proto uložil České republice za povinnost vyplatit na konto šlechtického rodu odškodnění 10 tisíc eur, což je v přepočtu asi 250 tisíc korun, za způsobenou újmu, a dalších 3380 eur - 84 tisíc Kč, na úhradu dosavadních výloh. Proti tomuto rozsudku se může ještě Česká republika odvolat.

Nakolik tento verdikt šance potomků Františka Oldřicha Kinského zvýší, je teď otázkou. Elena Marie Teresa Hutten Czapski a Carlos Maximilian Felipe Ivan Kinski Y Kavanagh se však chtějí novými žalobami domoci obnovy řízení na určení vlastnictví k rozsáhlým pozemkům, zejména na Heřmanoměstecku, které byly jejich rodu po roce 1945 znárodněny. Uvedený nárok předtím zamítl Okresní soud v Chrudimi a odvolací soud jeho rozsudek potvrdil.

Štrasburský soud svým verdiktem však neposuzuje oprávněnost nároků Kinských, nýbrž kritizuje českou justici a úřady za to, že podle něj mohly průběh soudních jednání ovlivnit. V pravomoci Evropského soudu pro lidská práva je posuzovat stížnosti občanů na konkrétní stát, nemůže ale zvrátit rozhodnutí příslušné justice. Soud může pouze při posuzování konkrétních případů danému státu nařídit zaplacení odškodného a soudních výloh, jako v případě Kinských.

Žalobami Eleny a Carlose na určení vlastnictví se teď bude nově zabývat Krajský soud v Hradci Králové. Potomek jednoho z nejznámějších šlechtických rodů v českých zemích František Oldřich Kinský, který měl české a argentinské občanství, usiloval v České republice o navrácení rodového majetku, jehož odhadovaná hodnota činí zhruba 40 miliard korun.

V dubnu 2009 ve věku 72 let ale náhle zemřel a celé řízení se tak na chvíli zastavilo. Kinský předtím podal více než 150 žalob, úspěšný byl ale pouze ve dvou případech na Ústeckoorlicku.

Jeho rodoví nástupci teď chtějí získat zpět především téměř 600 pozemků, které spravuje státní podnik Lesy České republiky. Ty jsou rozptýleny na Chrudimsku takřka od Seče až po hranici bývalého okresu s Pardubickem za Heřmanovým Městcem, kde mimo jiné patřil Kinským místní zámek včetně zámeckého parku a několika přilehlých budov ve městě.

Žalobám bude proto muset například čelit i hlavní město Praha, které v heřmanoměsteckém zámku provozuje vlastní domov důchodců, nebo nedaleká obec Klešice, v jejímž katastru jsou pozemky, které patřily před rokem 1945 rodu Kinských.

Obnovy řízení se budou dále Elena a Carlos domáhat i vůči dvěma fyzickým osobám žijícím na Chrudimsku, stejně tak se budou snažit získat nazpět další rozsáhlé pozemky na Pardubicku a Ústeckoorlicku. Spor bude veden o tisíce hektarů zemědělské a lesní půdy včetně dalších nemovitostí.

My si jen na závěr připomeňme, že Kinského rodiče přišli o svůj majetek v České republice po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože měli údajně kolaborovat s nacisty.

Právníci rodu Kinských však namítají, že nemovitosti Kinských byly zabaveny neoprávněně, protože je v uvedené době nevlastnil Kinského otec, ale v té době ještě nezletilý František Oldřich Kinský, který s nacisty nekolaboroval a měl tehdy československou státní příslušnost.

Další informace:  http://www.knize-kinsky.cz

Příloha: 

Rodokmen rodu Kinských

Velikonoce jsou nejdůležitější svátky křesťanského roku. Předchází jim období velkého postu, kdy každý věřící zachovává zvláštní předpisy stran příjmu jídla, účastní na zábavách, svatbách a dalších obřadech.

Dnes tedy slavíme tzv. Zelený čtvrtek,  první den velikonočního tridua - třídenní. Dopoledne se v katedrálách světí oleje, které jsou celý následující rok používány při křtech, svěcení kněží, udělování svátosti posledního pomazání a biřmování. Večerní liturgie a rozjímání připomínají poslední večeři, na níž Ježíš Kristus ustanovil slavení Eucharistie, následně Jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně. Zvony „odletí do Říma“ a až do Bílé soboty se neozvou.

Zítra následuje Velký Pátek, který je dnem přísného postu. Nejí se maso, neslaví se mše svatá, věřící rozjímají nad smrtí Krista. V některých zemích je i tento den dnem pracovního klidu. Také u nás byly snahy o zavedení, ale nakonec z nich sešlo.

Kolem třetí hodiny odpolední – hodina smrti Krista Pána – se katolíci scházejí v kostele, kde na oltáři zcela chybí oltářní plátna a zcela jakékoli květiny. Ve velkopátečních obřadech poté uctí svatý Kříž, přijmou Tělo Páně, které bylo knězem konsekrováno na Zelený čtvrtek a rozcházejí se domů.

Dalším dnem třídenní je tzv. Bílá sobota. Celý den chodí věřící lidé do kostela k Božímu hrobu, kam byla přenesena Nejsvětější svátost – Tělo Kristovo pod způsobou chleba, aby rozjímali Jeho smrt a vzpomínali na své hříchy, které tuto smrt způsobily. Často přinášejí květiny a celý hrob je pozdě odpoledne zahrnut čerstvými květy.

Večer, správně až po setmění (protože podle křesťanské i židovské tradice následující den začíná po západu slunce) se konají obřady Bílé soboty. Kněz světí oheň, od nějž poté zapaluje paškál – velkou velikonoční svíci, do níž postupně zapichuje čtyři kadidlová zrna. Svíce symbolizuje Krista a bude křesťany doprovázet od narození – křtu, až po smrt – pohřeb. Zapaluje se také při každé svatbě, která se v kostele koná.

[[img:chrn_fullwidth:702:Svěcení paškálu]]

Kněz rovněž posvětí vodu, jež bude použita při křtech a nalita do kropenek, do té chvíle suchých.

Poté následuje mše svatá s mnoha čteními, která se vztahují k slibovanému mesiáši – Ježíši Kristu.

Slavnost Kristova zmrtvýchvstání, vítězství nad smrtí může začít. 

Zvony se vrátí z Říma, znovu se ozvou varhany a velikonoční třídenní končí, doba velikonoční však začíná. Pro mnohé končí Velikonočním pondělím, katolíci ji však slaví až do Seslání Ducha svatého, což je letos 27. května.

Stalo se už tradicí, že na Vánoce bývá kostel plný. Především na půlnoční mši svatou. Velikonoce zůstávají opomíjené. Přitom se jedná o svátky daleko důležitější. Najděme se čas a alespoň jeden z výše zmiňovaných dnů kostel navštivme. Nemusíme být věřící katolíci, ale žijeme ve střední Evropě, k níž křesťansko-židovská tradice neodmyslitelně patří. Nechceme-li, aby nás převálcovaly zvyky nové, musíme dobře znát ty, které byly nade vše drahém generacím našich předků. Trochu jim to dlužíme.

Chrudim - Policie ČR zatím nerozhodla, jak bude kvalifikovat hospodaření Mateřské školy Svatopluka Čecha za působení předchozí ředitelky Ivy Malinové. Případ prověřuje od 2. března a a ve hře zůstává jak zahájení úkonů trestního řízení, tak i odložení celé věci. Záležet bude totiž na tom, zda nějaká škoda vůbec vznikla a v případě, že ano, tak na výši případné škody.

"Možné špatné hospodaření chrudimského školního zařízení je v této chvíli stále ve stádiu prověřování. Naši vyšetřovatelé nyní analyzují výsledky kontrol městského i krajského úřadu," říká mluvčí chrudimské policie Lukáš Maier.

Jak dodává, vyšetřovatelé z těchto podkladů zjišťují, jak vysoká škoda měla vzniknout. "V případě, že zjistíme, že v této věci došlo ke spáchání trestného činu, budou zahájeny úkony trestního řízení, v opačném případě bude celá věc odložena," uzavírá Lukáš Maier.

Chrudim - Chrudimská nemocnice plánuje pro letošek ztrátu 14 milionů korun. Přestože Pardubický kraj počítá letos se ztrátovostí všech svých pěti nemocnic a čtyřem z nich už schválil záporné hospodaření, v případě Chrudimi chtějí krajští radní s vedením zdejší nemocnice o finančním výhledu pro tento rok ještě vyjednávat.

Ředitel nemocnice Tomáš Vondráček už ale dopředu deklaruje, že za uvedenou ztrátou není jakékoliv pochybení Chrudimské nemocnice, nýbrž příslib ministra zdravotnictví Leoše Hegera, že letos dojde k dalšímu navýšení mezd lékařům, na které nemocnice nedostane stejně jako loni od zdravotních pojišťoven už žádné peníze a musí je vyrovnat z vlastního rozpočtu.

Podle Vondráčka se do letošní plánované ztráty promítá rovněž nárůst daně přidané z hodnoty. Jak ale zdůrazňuje, v prvé řadě je to nepoměr výnosů k nákladům na personální výdaje.

Žatec/Chrudim - Ve vojenském výcvikovém prostoru Doupov vojáci ze žatecké 4. brigády rychlého nasazení, konkrétně ze druhé roty chrudimského 43. výsadkového mechanizovaného praporu, nacvičovali v minulých dnech střelbu z lehkých kulometů Minimi. Výcvik byl zaměřen na situace, kdy celé družstvo útočí na pozorovací stanoviště protivníka, nebo se snaží odrazit nepřátelskou palbu

 „Nestalo se, že by dneska někdo minul cíl,“ řekl velitel 2. výsadkové roty poručík Ondřej Červený, což dokresluje nejen um vojáků elitní jednotky, ale i fakt, že jde o jednu z nejlepších zbraní dnešní doby. „Je to výborná zbraň“ potvrdil poručík Ondřej Červený, který má velké zkušenosti s různými typy zbraní.

FN Minimi je plně samočinný kulomet, ráže 5,56mm nebo 7,62mm (tuto ráži nakupuje AČR). Je určen jako základní podpůrná zbraň družstva (čety) jako nesený a obsluhovaný jedním střelcem, ale může být rovněž v případě potřeby lafetován (do trojnožky nebo do montáže na technice) a plnit v omezeném rozsahu úkoly univerzálního kulometu. V současné době je zaveden ve výzbroji prakticky všech zemí NATO, zejména Velké Británie, Kanady a USA (zde pod označením M-249 SAW).

[[img:chrn_fullwidth:697:Kulomet FN Minimi]]

Chrudimští vojáci si kulomet chválí: „Zbraň je kratší a díky tomu se s ní i lépe manipuluje. Je přesnější a téměř bez závad ve srovnání s jejím předchůdcem. Již zcela odpadává páskování nábojů do pásů, což byla noční můra pro každého vojáka,“ řekl jeden z nejzkušenějších vojáků, vedoucí praporčík nadrotmistr Milan Hejtmánek.

Je zásobována standardním článkovým, rozkládacím nábojovým pásem NATO typu M27 pro náboj7,62 mm, podávaným z levé strany zbraně. Pás může být teoreticky nekonečný. V rámci taktického přesunu již není slyšet charakteristické chrastění z plechových sumek na náboje, jako tomu bylo v případě starší verze a to je velkou předností v rámci bojové činnosti. Nepřítel vás jednoduše neslyší.

Kulomet Minimi nahrazuje současný univerzální kulomet UK 59, který nedávno „oslavil“ padesát let ve službě armádě.

[[img:chrn_fullwidth:696:Kulomet UK 59]] 

Poprvé byla tato nová zbraň v rámci 4. brigády použita v zahraniční operaci v roce 2008 v Afghánistánu. Už tehdy se potvrdilo, že její hlavní předností je funkčnost v náročných klimatických podmínkách. Prach a písek, přehřívání částí kulometu mohou způsobit závadu.

V rámci 4. brigády rychlého nasazení ji používají vojáci ze 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi a 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci.

První použití FN Minimi v akci - Afghánistán, 2008

Chrudim - Nová restaurace s vinárnou byla včera slavnostně otevřena v bývalém kostele sv. Josefa. Jak Chrudimské noviny informoval místostarosta Roman Málek, odpovědný za oblast kultury, "ten barák, který stál městskou pokladnu strašně moc peněz, má konečně správné využití."

Po roce dohadů, jak bude využíváno Muzeum barokních soch, zvítězila představa tohoto mladého nadějného politika, že "o barokní sochy nemá nikdo zájem, takže je potřeba přiblížit program muzea lidem. Přečetl jsem si v brožurce "Jak pracovat s masami, abychom byli zvoleni i příště“, kterou vydává pro mladé politiky Evropská unie, že lid má zájem pouze o jídlo a pití.
Usoudili jsme tedy na Radě města, že turisti do města stejně nejezdí, i když jsem se o to šest let jako místostarosta pro rozvoj turistického ruchu velice snažil a málo navštěvované koncerty barokní hudby zrušíme, čímž vyjdeme vstříc oprávněným požadavkům našich občanů“.

První akce nového konceptu využití Muzea barokních soch byla věnována ochutnávce vína. Několik desítek chrudimských občanů v prostoru barokního kostela holdovalo vínům a poslouchalo zasvěcený výklad sommeliéra.

Milým zpestřením bylo angažování oblíbeného herce Pavla Trávníčka, který si pochvaloval prostory opraveného kostela. „Jestliže se bude natáčet pokračování Popelky, navrhnu režisérovi, abychom nějaké scény ze zlaté svatby prince a Popelky natočili v těchto pěkných prostorách.“ Známý herec se pak celý večer věnoval svému oblíbenému moku a přátelil se s místními občany.

Jak nám prozradil Jan Novák, který se večera zúčastnil s manželkou, „žena na něm mohla oči nechat, moc se mi to nezdálo. Ale to víno mělo docela dobrý říz, myslím, že to bude tím, že na soklech okolo stojej ty svatý a vínu asi žehnaj“.

Jak dále informoval místostarosta Málek, budou se zde pořádat různé akce, jako zvěřinové hody, v sobotu bude prostor věnován diskotékám pro mládež, v neděli pak bude podzemí kostela využíváno na akce občanského sdružení Altus, které má již připravenou hru pro mládež Boj ninjů o Boží hrob.

Jiří Kadeřávek, který byl pověřen provozováním Muzea barokních soch, uvedl, že se sice trochu těšil, že město Chrudim bude představovat občanům a turistům z celého světa unikáty ze slavných dob našeho města, ale současnou realitu a přání nadřízených je nutné respektovat.

Náš redaktor při odchodu z bujaré akce zaznamenal místního faráře, který právě procházel okolo budovy kostela. Z oken bývalého svatostánku se právě linul zvuk cinkání sklenic a jódlování s výkřiky "Prosit a Na zdraví" a zděšený služebník boží, šeptající slova Apage satanas se jenom křižoval a rychle spěchal pryč.

Ještě z dálky ale slyšel píseň Pepíčku začni, mé srdce lační, která zněla večerem z kostela sv. Josefa.

Dodejme, že restaurace v bývalém barokním kostele dostala jméno U Pepy a jídelní lístek si můžete přečíst na serveru Chrudimka.cz.
Redakce k tomu už jenom připomíná, že je dnes 1. duben a přála by si, aby naši čtenáři brali tuto zprávu jako Apríl.