Chrudim - Chrudimské noviny přinášejí exkluzivní rozhovor s organizátorem protestní akce v Pardubicích, která spadá pod i v Chrudimi akcentovanou Holešovskou výzvu (více zde), Lic Jiřím Stunou, Chrudimákem, jinak vrchním strážníkem v nedaleké Skutči.

[[img:chrn_fullwidth:613:Jiří Stuna]]

Mohl byste našim čtenářům sdělit, jak jste se stal organizátorem demonstrace v Pardubicích?                                                                                                                

Situace je taková,že jsem se stal koordinátorem Národní rady pro Chrudimsko, fyzicky jsem pomáhal  rozvážet letáky po Chrudimi a okolí a informace jsem rovněž sdílel pomocí facebooku.

Jak probíhá financování vašich aktivit?

Jak jistě víte, nejsme žádná politická strana a vše si financujeme pouze ze svých a veřejných sbírek.

Myslíte, že média o celé akci informovala dostatečně?

Média odmítla o naší akci informovat. Od začátku jsme uváděli, že se demonstrace budou konat pouze ve velkých městech. Koordinátor NR Pardubicka, pan Miloš Cach, musel z technických důvodů odjet zajišťovat demonstraci v Praze a tak jsme na organizaci v Pardubicích zbyli pouze tři a měli jsme na to necelý týden. Sice den před konáním akce vyšel článek v Deníku Chrudimska, že akce bude v Pardubicích, ale zřejmě to nestačilo. Jinou možnost, jak dát občanům vědět, než cestou internetu, jsme neměli.

Proč jste se vlastně do celé akce zapojil a kdo za ní stojí?

Jsme obyčejní občané, kterým situace v tomto státě, zejména potom zametené korupční aféry ve vysoké politice tohoto státu, nejsou lhostejné. Nechtěli jsme už pouze brblat u piva, ale aktivně dát nahlas vědět náš nesouhlas. V Pardubicích se skutečně sešlo hodně přes 1000 občanů, 1200 až 1400, na demonstraci jsem jako hlavní pořadatel a moderátor akce chtěl dát prostor promluvit na mikrofon občanům. Samozřejmě nelze vyloučit, že si slovo u mikrofonu vezmou i "podivné existence", jsme však přesvědčení, že právo na názor má každý.

S jakými pocity jste odjížděl z Pardubic?

Z Pardubic jsme odjížděli s pocitem z dobře odvedené práce. Dlouhou dobu po ukončení demonstrace občané chodili, podávali nám ruce a děkovali. Povedlo se nám získat na naši stranu zástupce Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství a Českou obec legionářskou. O to větší překvapení bylo následující den, když jsem se v Pardubickém deníku dočetl, že jsme bolševičtí demagogové.

Jak jste na celou věc reagoval?

Bohužel jsem odjížděl na týden na psychoterapeutický výcvik, studuji mimo jiné psychoterapii, kde mám omezené možnosti internetu a výuku od devíti do 21 hodin každý den, takže jsem nemohl na článek reagovat. V diskuzi však bylo dost komentářů od občanů, kteří se akce zúčastnili a měli zcela odlišný názor než-li pan "novinář" Jiří Sejkora.

Proč o vás tedy psali takové zkreslené informace?

Z důvěryhodných zdrojů jsem se dozvěděl, že skutečně měli novináři informační embargo o této akci informovat před konáním akce.

Jak demonstraci vnímáte coby člen skutečské městské policie?

Co se týče mého povolání strážníka městské policie, tak strážníkem jsem pouze v pracovní době, mimo pracovní dobu jsem občan jako každý jiný. Jsem pouze omezen bezúhoností a spolehlivostí - nesmím páchat trestné činy a přestupky, které jsou v rozporu s posláním strážníka.

Svobodu projevu mi jako každému zaručuje Listina základních práv a svobod. Jsem přesvědčen, že jsme se s kolegou Koubou nedopustili ničeho neetického. Snad si jen dovolím osobní poznámku. Policejní práci jsem se rozhodl dělat před více než 15 lety z nějakého přesvědčení. Z přesvědčení být společnosti prospěšným, ochraňovat slušné občany před těmi všehoschopnými a prosazovat zákon.

Ze stejného přesvědčení teď dávám najevo svůj názor. Velmi obtížně se mi pokutují obyčejní lidé za drobné prohřešky, když tento stát řídí mafie. Neznám vás osobně a nevím jak s těmito informacemi naložíte, vím, že máte v rukou moc.

Demonstrace mi poskytla nemalou negativní zkušenost s novináři. Naivně jsem se domníval, že jsou jakýmisi hlídači demokracie. Není pravdou, že jsem vašemu kolegovi Sejkorovi (Jiří Sejkora je redaktorem Pardubického deníku viz zde) nedokázal odpovědět na jeho otázky. Moc dobře viděl, že jsem měl moc práce s mikrofony v davu, navíc vše, na co se ptal, již v mém proslovu zaznělo.

Co byste tedy podnikli, pokud by vláda skutečně rezignovala?

Na zásadní otázku, co chceme dělat po demisi vlády, jsem jasně odpověděl, že chceme jednoznačně prosadit islandský model přímé demokracie.

Na Islandu jsou dnes podobní mafiáni z vrcholné politiky souzeni. Naším vzorem je pan Hordur Torfason, jeden z předních organizátorů islandské revoluce, který se účastní našich demonstrací v Praze. Více zde.

Děkujeme za Váš čas i odpovědi.

Chrudim - Trafostanice uprostřed sídliště U Stadionu hyzdí už hezkých pár let tuto nejvíce obydlenou chrudimskou lokalitu a stává se i místem dýchánků školní mládeže či útočištěm bezdomovců, kteří tu hledají střechu nad hlavou. Místním lidem to pochopitelně vadí.

Poznávacím znamením této stavby ze 70. let minulého století je výrazné graffiti. Ne všichni obyvatelé sídliště to přijímají s pochopením. Zejména, když se odsud šíří kouř cigaret, někdy i marihuany, a také hluk školní mládeže, která si tu dává čas od času dostaveníčko při lahvince vína.

"Nácházeli jsme tu běžně rozmlácené lavičky, které sem někdo natahal z okolních cest a nedalekého dětského hřiště. Musely je odsud odklidit Technické služby," stěžuje si žena, která bydlí nedaleko.

Vedle laviček se tu někdy povalují staré židle, rozbité lahve od alkoholu, nedopalky od cigaret, nebo papírové pytle, kterými se přikrývají bezdomovci.

Místní lidé se někdy nemohou na takovou spoušť dívat a sami sem jdou raději uklízet, aby trafostanice alespoň trochu ladila s jinak upravenými okolními obytnými domy. 

"Situace se teď trochu uklidnila, zejména pokud jde o školní mládež, protože se ze sídliště odstěhoval jeden z výrostků, který vedl místní partu kluků, jež se v trafostanici často scházela a dělala tu nejvíce hluk. Doufejme, že už to tak vydrží," uzavírá místní žena, jež si nepřeje být jmenována.

[[img:chrn_fullwidth:520:Pomalované zdi trafostanice jsou jejím poznávacím znamením. Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:515:Pryč odsud! Školačky jsou evidentně nemile zaskočeny přítomností fotoreportéra naší redakce a raději z úkrytu trafostanice hned mizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Plné parkoviště, městští strážníci obcházející zaparkované automobily a lístečky za stěrači pro stále větší počet "hříšníků", kteří nehodlají zaplatit. Tomu má být v Chrudimi brzy konec.

[[img:chrn_fullwidth:563:Do vjezdu na parkoviště chce radnice namontovat závory. Foto: Chrudimské noviny]]

Podle chrudimského starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) by jedním z řešení, jak donutit řidiče zaplatit parkovné a městské policii tak umožnit řešit jiné, důležitější úkoly, mohly být závory, jaké známe třeba z pardubické nemocnice, nebo podzemních parkovišť velkých nákupních center.

„Vymýšlíme technické řešení, které by zajistilo, aby tam nemusela operovat čtyřikrát denně městská policie. Nejjednodušším řešením je technická zábrana," říká Řezníček.

Problémem však je, že parkoviště se dá opustit na čtyřech místech. Východiskem by tedy byla závora i pod starou radnicí, nebo tento průjezd zcela uzavřít třeba vysunovací zábranou, jako u nedalekého hotelu. 

[[img:chrn_fullwidth:568:Ne všichni zaplatí pouhých 10,-Kč. Foto: Chrudimské noviny]]

Úvahy o vyřešení celého problému jsou sice zcela na počátku, ale je nepochybné, že radnice vezme v potaz i estetiku celého projektu a Resslovo náměstí tak nebude vypadat jako železniční přejezd.

[[img:chrn_fullwidth:567:Přidají se k desítkám různých značek a cedulí na náměstí ještě závory? Foto: Chrudimské noviny]]

Místní podnikatelé, kteří mají na náměstí své obchody, však s radnicí ne tak zcela souhlasí. Parkoviště se zaplňuje až tak kolem 14. hodiny. Zato v devět hodin se na parkovišti vystřídá nejvíce aut.

Podle nich by celou věc vyřešilo zavedení bezplatného parkování na prvních dvacet minut, protože nezřídka je to právě tato "akademická čtvrthodinka", v níž strážníci pokutují nejvíce provinilců. 

Jel jsem od kruháku u Lidlu ve středu a všiml si zřetelného nápisu: "Nahoře měří policie!" Automaticky jsem proto sešlápl brzdu a přestože se tudy jede do prudkého kopce a měl jsem auto opravdu naložené, jel jsem poctivě padesátkou. Městský okruh je totiž jinak zralý na sedmdesátku, jak je to obvyklé jinde.

Asi proto si ho oblíbila k měření rychlosti policie, ať už městská nebo státní, protože se tu dají snadno "vydělat" peníze na pokutách. Vím, o čem píšu, u dopravní policie jsem kdysi pár let pracoval a o takových místech, která tvoří doslova zlatý důl, se moc dobře ví. A jak se říká: "Každá kačka dobrá." Uvedená část městského komunikačního okruhu je toho názorným příkladem.

Škoda jen, že se nikdo nezamyslel nad celým městským okruhem a jeho dopravním řešením, které je víc než sporné a v některých místech i životu nebezpečné. V nejprudším úseku, kde se dá jet klidně sedmdesátkou, je padesátka, a auta tu pak nadměrně kouří, protože spalují palivo, víc než je zdrávo. Asi jako v Palackého ulici, kvůli které Chrudim bojuje za obchvat.

Stačilo by přitom pod viaduktem rychlost viditelně snížit na padesátku a zajímat se o návaznost na dalších křižovatkách, například s Topolského ulicí, kde se zbytečně čeká na červenou, když to není třeba, a zejména pak na odbočce k Albertu, kde je časový spínač už několik let natolik lajdácky naprogramován, že tu co chvíli hrozí kolize mezi auty jedoucími po hlavní silnici a vyjíždějícími z vedlejší na hlavní.

Proto jsem se pousmál nad "lidovou tvořivostí" svých spoluobčanů, kteří neupozorňují jen na muže v uniformách, kteří musí plnit rozkazy a respektovat určená pravidla, ale upozorňují především na absurdnost některých dopravních příkazů ve městě.

Mimochodem - ve čtvrtek jsem tudy jel znovu a policejní akce byla v plném proudu. Papírový nápis u kruháku mezitím ale stačil ušetřit některým řidičům pěkných pár stovek v kapse...

[[img:chrn_fullwidth:560:Při výjezdu z kruhové křižovatky u Lidlu ve směru k hasičárně někdo nainstaloval na dopravní značku nápis "Nahoře měří policie!". Za několik dní stačil už některým motoristům ušetřit pěkné peníze.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:561:V tomto úseku, tj. za přechodem pro chodce a odbočkou k Blehovsku, by se dalo jet klidně sedmdesátkou. Není tu už žádný přechod pro chodce ani odbočka, pouze táhlé stoupání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim/Pardubice - Dopravní podnik v Pardubicích uvažuje o tom, že nechá propojit trolejemi města Chrudim a Pardubice a zřídí mezi nimi pravidelnou linku. Vedou ho k tomu dobré zkušenosti s obdobnými spoji z Pardubic do Lázní Bohdaneč a Přelouče a zpět.

Stavba trolejové sítě do Chrudimi by přitom vyšla odhadem zhruba na 150 milionů korun, tedy na podstatně méně než obdobná trasa z Pardubic do Přelouče, která je dvojnásobně dlouhá - dvacet kilometrů. Navíc se dá předpokládat, že by byla Chrudimáky, kteří v hojné míře v Pardubicích pracují, často využívána.

Na trolejbusovou dopravu by však musela přispět jak obě města, tak i obce po celé trase. Ředitel Dopravního podniku Města Pardubic Tomáš Pelikán je proto připraven o této variantě jednat se zástupci jednotlivých samospráv.

Podle Pelikána připadá v úvahu však ještě jedna levnější varianta, a to ekologická doprava plynovými autobusy, které už zajíždějí z Pardubic do nedalekých Mikulovic.

Jejich trasa by tak přišla prodloužit přes Medlešice do Chrudimi, kde by autobusová linka pokračovala v jízdě po městském komunikačním okruhu a vracela se zpět do Pardubic.

Chrast/Heřmanův Městec/Ronov nad Doubravou - Ministerstvo životního prostředí vyhodnotilo žádosti všech těchto tří měst na Chrudimsku o dotace na rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí jako problematické. Ani jedno z nich proto s žádostí neuspělo. Rozhodnutí ministerstva je nezvratné.

Zdejším radnicím proto nezbyde, než hledat peníze jinde, neboť žádná z nich není schopna plánované rekonstrukce samofinancovat z vlastních prostředků.

Neudělění dotací nyní ohrozilo projekt splaškové kanalizace v chrastecké místní části Podlažice za 50 milionů Kč, který už předtím odmítly financovat Evropské fondy.

Daleko hůře na tom je Ronov nad Doubravou, který už několik let marně žádá o dotace na svoji kanalizační síť, která je v havarijním stavu, a potřebuje další velké peníze na novou čistírnu odpadních vod, aby nemusel platit penále za vypouštění splašek do řeky Doubravy. Celý projekt je spočítán celkem na 150 milionů Kč.

Problém v neudělení dotací spočívá v tom, že jsou všechna města akcionáři společnosti VaK Chrudim, jejíž vodárenskou a kanalizační síť má v dlouhodobém pronájmu soukromá rakouská firma. 

Právě tato skutečnost popudila Evropskou unii, která nechce dotovat podnikání soukromých subjektů. K podobné výjimce teď nesvolilo ani ministerstvo životního prostředí.

Ronov nad Doubravou proto nedávno deklaroval, že je v případě potřeby, pokud to bude na překážku přidělení dotace, připraven vystoupit ze společnosti VaK Chrudim. Zdejší zastupitelstvo dokonce přijalo v tomto smyslu už závazné usnesení.

Chrudim - Většinou nepolemizuji s kritickými stanovisky v Chrudimských novinách vůči současnému zvolenému vedení radnice. Na postupy v různých oblastech je více názorů a není divu, že se různé místní stranické organizace a iniciativy mezi sebou liší - z důvodů zájmových, ale mnohdy i obecně ideových (viz. stanovisko Svobodných - nedávno v tisku prezentované - k fairtradovému hnutí), ale třeba i emočních a osobních...

Způsob, ve kterém se v Chrudimských novinách referuje o případu bývalé ředitelky mateřské školky Svatopluka Čecha Ivy Malinové, mě ale přiměl, abych přece jen v této věci reagoval.

Podle článků v novinách se celá věc jeví tak, že ať už by radnice učinila v této věci cokoli, bude to vždycky špatně.

Bylo by vhodné si uvědomit, že zvolené vedení radnice konalo a koná na základě výsledků kontrol orgánů, které politické nejsou. Podle toho, jak se případ skutečně vyvíjel, je radnici vytýkáno, že koná jaksi „příliš“ (nikdo z kritiků ovšem nijak srozumitelněji nesdělil, co by tedy asi měla být ta „správná míra“). 

Kdyby ale radnice ignorovala různá avíza a anonymní sdělení týkající se hospodaření v uvedené školce, bezesporu by měla za nějaký čas na krku aféru také – až na to, že s opačným vyzněním (čili s opačným znaménkem).

Na diskusních vláknech a jinde bychom místo toho, co tam čteme dnes, četli rozsáhlá mudrování, že radnice měla konat (případně víc), že nekonala, jak měla, jaké své povinnosti nekonáním nebo nedostatečně rázným přístupem porušila, atd.

Vedení radnice přistoupilo ke kontrolám bez valného nadšení, vědomo si toho, že se vždy jednalo o skvělou učitelku, která byla schopna pro své povolání-poslání mnoho obětovat a pro kterou byla její zamilovaná práce (kromě těch nešťastných „manažerských činností“) a děti skoro součástí její existence.

Nebylo ale vyhnutí.

Při kritice postupu radnice je totiž občanům často zároveň sugerováno, že to, co lze Ivě Malinové vytýkat, byla jen jakási nahodilá opomenutí, protože jí není blízké „cifršpiónství“, účetnictví atd.

Tak to ale bohužel není. 

Nedostatky a chyby v MŠ Svatopluka Čecha tvoří bohužel rozsáhlý, věcně provázaný celek, ze kterého vyplývá, že v té manažerské roli Ivy Malinové prostě k vážnému selhání došlo. 

A pokud je doporučení podat trestní oznámení jedním z výsledků či výstupů kontroly (a samo doporučení je závěrem vyplývajícím z toho, co bylo při té kontrole zjištěno), těžko může radnice takový úkon neprovést.

Zvlášť když všichni víme, že existují i různé skutkové podstaty trestných činů z nedbalosti a posoudit, zda k naplnění skutkové podstaty vůbec nějakého trestného činu došlo, je nemožné mimo orgány činné v trestním řízení...

Myslím, že nemusím dodávat, že (přinejmenším mne samotnému) spadne takříkajíc kámen ze srdce, pokud trestní oznámení bude odloženo s tím, že k naplnění skutkové podstaty žádného trestného činu nedošlo...

Bylo by možná dobře, kdyby si čtenář těchto novin zcela poctivě položil otázku, jak jinak tedy měla radnice v celé této záležitosti postupovat a jednat, aby to zároveň nebylo nestandardní a aby to nevyvolávalo naopak opačná podezření, že chceme celou věc takříkajíc „zamést pod koberec“?

To snad měla instruovat kontroly, aby nezjistily to, co zjistily?

Měla snad provádět nějaký skrytý nátlak na Michala Woffa?

Nebo co tedy?...

... pokud dám stranou oblíbené, ale naprosto nepoužitelné „knížecí rady“ o tom, že měla postupovat „citlivěji“ (co by to asi tak mělo v praxi znamenat?) ...

Miroslav Tejkl, zástupce starosty města Chrudim 

Chrudim/Podhůra - Areál bývalého lomu, který slouží jako sklad stavební sutě, zeminy a dalšího inertního materiálu, kazí podle radnice dojem z návštěvy zdejších rekreačních lesů. Město proto začalo uvažovat o jeho rekultivaci.

Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) by se tak mělo stát v nejbližších letech, přestože se s využitím skládky počítalo původně až do roku 2024.

Město si však nechalo zpracovat studii, která by měla celé místo proměnit v bikerskou dráhu, hřiště pro pétanque či malý fotbálek. Svým rázem by tak lokalita zapadla do konceptu rekreačních lesů, které každoročně navštěvují tisíce lidí.

Chrudim - Už od půl páté odpoledne se na Resslově náměstí začaly tvořit hloučky těch, kdo vyslechli výzvu auta patřícího Národní radě jezdícího několik minulých týdnů po našem městě.

[[img:chrn_fullwidth:537:Ze začátku demonstrace vypadala nenápadně. Na snímku vpravo Richard Herbst a zástupkyně chrudimské TOP 09 Dana Marečková. Foto: Chrudimské noviny]]
Těsně před 17. hodinou, na níž byla svolána demonstrace, se nacházelo na chrudimském rynku odhadem 150 kouřících, tlumeně hovořících osob.

[[img:chrn_fullwidth:536:Dav se začíná zahušťovat. Foto: Chrudimské noviny]]
Po odbití sedmnácté se nic nezměnilo. Dál se trousily skupinky nespokojenců, častěji však jen zvědavců, převážně seniorů, občas ale vykoukla i mladistvá tvář, nebo maminka s kočárkem - osekání porodného jim zřejmě není lhostejné.

Jeden z „demonstrantů“, chrudimský podnikatel Petr Čápek, nám sdělil, proč přišel na náměstí. „Jsem rozzloben na stát a štve mě sociální nespravedlnost,“ uvedl, „kdo chce pracovat rukama, ten si nevydělá,“ upřesnil svou myšlenku.

Na dotaz po vhodném kandidátovi na prezidenta nikoho konkrétního nejmenoval. „Měl by to být normální člověk, nezávislý, hlavně pro lidi, ne pro kartely kamarádíčků.“

Ve čtvrt na šest se objevil učitel ZUŠ Richard Herbst ve slušivém baretu a přinesl stolečky s knihami na podpisy nespokojených spoluobčanů. Rázem se vytvořil nepřehledný chumel a nastala tlačenice, každý chtěl svým podpisem vyjádřit nesouhlas se směřováním naší země.[[img:chrn_fullwidth:534:Zachránce demonstrantů Richard Herbst se stolkem a podpisovým archem. Foto: Chrudimské noviny]]

V tu chvíli několik lidí odešlo, protože osoba Herbstova pro ně, podle jejich vyjádření, není důvěryhodná. Proč, to už neuvedli.

[[img:chrn_fullwidth:539:Podepsat, nebo nepodepsat, to je oč tu běží. Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším dotazovaným byl Petr Slanina. „Rozkradli nám republiku,“ hovořil rozhořčeně podsaditý majitel dlaždičské firmy. „Mzdy jsou minimální a spusta lidí žije v bídě, podpora mladých rodin prakticky neexistuje.“

Z prezidentských kandidátů se mu nelíbí nikdo, ale vlastní návrh nemá. „Vyházel bych všechny, od těch nejvyšších, až po posledního poslance, protože pro obyčejný lidi nedělají nic,“ dodal a odešel podepsat arch s výzvou.

[[img:chrn_fullwidth:542:V plné síle. Foto: Chrudimské noviny]]

Posledním dotazovaným byla konečně zástupkyně něžného pohlaví. Vášnivá diskutérka, paní Hradová. „Bojíme se, že umřeme hlady. Ceny potravin letí stále výš, energie se zdražují,“ a pokračuje: „Bohatí okrádají ty nejchudší, samé daně, samé poplatky, kdy už to skončí?“ uzavírá spíše řečnickou otázkou.

Z prezidentských kandidátů nechce nikoho. „Schwarzenberg? Ten už ve svých letech má spíše ležet v křesle a spát si doma, na to nemusí chodit do parlamentu,“ směje se se známými a odchází z náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:541:Podpory se demonstrantům dostalo i od známého fanouška chrudimského sportu Pavla Čáslavského. Foto: Chrudimské noviny]]

Tak tedy proběhla „demonstrace“ na podporu Holešovské výzvy. Organizace nebyla žádná a nebýt Herbsta, ani podpisy by se nepodařilo získat. Krátce po 18. hodině se už Resslovo náměstí vyprázdnilo.

[[img:chrn_fullwidth:543:Chceme demisi vlády!]]

[[img:chrn_fullwidth:544:Dvě stovky demonstrujících, 45 podepsaných]]

Chrudim - Pumberka, reprezentovaná dnes především sídlištěm Na Větrníku, budou mít jednou tisíc obyvatel a tři panelové "boží prsty" přijdou utopit v početnějším sídlišti. Jde sice o vizi ve stylu populární televizní reklamy: „Ale maminko, to už tu dávno nebudete“, přesto existuje na výkresech bývalého městského architekta a současného zastupitele Karla Théra (Chrudimská volba).

I přesto, že se mnohých z nás budoucnost Chrudimi v několika příštích desetiletích tolik netýká, je o ní nutné pode Théra přemýšlet ve všech souvislostech už nyní.

Bez jasné koncepce nebude totiž město vědět, kam až může se zástavbou expandovat. Architekt Thér, který je příznivcem zhuštěné městské zástavby, takové místo objevil.

Ví, že jednou dojde k vyčerpání všech volných lokalit v centru. I na rozlehlém Skřivánku. Rozhodl se proto „utopit“ tři panelové „boží prsty“ v sídlišti Na Větrníku v daleko větším početnějším sídlišti, které ještě
nemá svůj název.

Někdo mu už teď říká Stromovka, daleko výstižnější jsou ale Pumberka, která sem historicky patří. Traduje se, že od dob Keltů, kteří tu měli svoje sídliště. Ostatně, právě odsud pochází nejstarší keltské nálezy v Chrudimi.

A s keltskou připomínkou zde počítá i Thér. Centrem sídliště se má totiž stát oppidum s vysloveně odpočinkovým charakterem. Půjde o přírodní amfiteátr s pódiem a nezbytným ohništěm.

Nacházet se má v zeleném pruhu přírody, který sídliště rodinných a bytových domů protne a bude respektovat nynější ráz krajiny. Pruh začne u současné populární hospůdky s terasou U Vočka, pokračovat bude dál úvozem prakticky až k budoucímu silničnímu obchvatu města.

Při pohledu od Vočka napravo zůstane sídliště bytových domů, nalevo vyroste větší shluk rodinných
domků, který se protáhne ze svahu až k řece Chrudimce ve směru na Vestec.

Na druhé rušnější straně sídliště se Pumberka rozkročí i do polí napravo od silnice, která vede z Šancí na vršek Větrníku. Tam se počítá s rozlehlejší výstavbou bytových domů a garážových stání, a to v prostoru od této komunikace až k obchvatu, který se tu zařízne osm až devět metrů hluboko do krajiny.

A jelikož je architekt Thér zastáncem zhuštěné městské zástavby, přichází, jak jinak, i s návrhem na využití některých hluchých míst Na Větrníku. Kdo si bude chtět například v budoucnu zkrátit cestu do hospůdky U Karla přes travnatou plochu, bude mít tedy smůlu.

Cestu mu zkříží bytový dům. Menší tří až čtyřpodlažní bytové domy zase olemují bytovky, které v sídlišti vybudoval Sostaf. Zástavba těchto proluk ale nemusí být narozdíl od celého sídliště hudbou až tak daleké budoucnosti.

Otázkou zůstává, nakolik tyto změny pochopí veřejnost, která poslední dobou bojuje za každý zelený plácek v Chrudimi, jako třeba na Rozhledně nebo právě na Větrníku pod bytovkami Sostafu. Bude proto úkolem politiků umět potřebnost další zástavby občanům vysvětlit.