Chrudim – Nepovedlo se to před rokem, zkusí proto „štěstí“ znovu. Opoziční městští zastupitelé se rozhodli na svém jednání 30. ledna opět hlasovat o odvolání neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim).

Pod návrhem na odvolání Romana Málka jsou opět podepsáni František Pilný (ANO 2011), Josef Káles a Petr Lichtenberg (oba Svobodní). A co je důvodem k odstranění politika z vedení města?

„Navrhujeme hlasování o odvolání Romana Málka z funkce místostarosty, protože z našeho pohledu se model čtyř místostarostů neosvědčil,“ uvádějí politici ve svém návrhu. Zdá se tedy, že motivace není osobní a dávný Málkův „podraz“ na současnou radniční opozici je zapomenut. Zastupitelům má jít o blaho města a jeho občanů.

[[img:chrn_fullwidth:1089:Roman Málek má pro strach uděláno.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Ve srovnatelně velkých městech je běžný počet místostarostů jeden až dva, ve výjimečných případech maximálně tři. Kromě tohoto faktu považujeme tento post za zbytečný, protože po celou dobu výkonu své funkce pan Málek nepředložil žádný významný bod k jednání a na zasedáních zastupitelstva neprojevoval žádnou aktivitu,“ tvrdí dál zastupitelé Pilný, Káles a Lichtenberg. Podle podobné logiky by však třeba řady zastupitelů mohli opustit zastupitelé Roman Ratica (SNK – ED), Miroslav Skokan (ANO 2011) nebo Eva Kleprlíková (ANO 2011). Žádný z nich totiž nezasahuje do diskusí a jen „poslušně“ zvedá ruku tak, jak jeho politická strana zrovna rozhodne. Roman Málek sice není pouhým zastupitelem, ale rovnou neuvolněným místostarostou a také několikanásobným předsedou komisí rady města, přesto za snahou o jeho odvolání nelze nevidět osobní důvody a také dávnou zášť navrhovatelů.

Zda se ostatní městští zastupitelé přikloní k návrhu a Roman Málek ve vedení města skončí, bude jasné v pondělí 30. ledna po čtvrté hodině. 

Před pár lety (doslova) jsem opustil město a přesunul se na vesnici. Spíše vesničku, pár domů a pak už jen příroda, rybníky, lesy. Staré chalupy potřebují mnoho péče, ale často skrývají i zajímavá tajemství. Teď nemyslím třeba naolejovaného Mausera za trámem, ale věci daleko „obyčejnější“. Protože jsem z Božího dopuštění novinářem, zajímaly mne samozřejmě především noviny a tiskoviny. Předchozí majitel byl předplatitelem Chrudimského deníku, jeho žena Vlasty. Ty vůbec nejstarší kousky už dávno proletěly komínem, ne mou vinou. Ty mladší však pečlivě probírám a občas se podaří najít zajímavé články. Tak třeba dnes…

V sobotu 25. listopadu 2006 – co jsme dělali před deseti lety?

Romana Netolická tehdy psala o tom, že „Mladí lidé už nehledají v letním kině intimitu“. Bylo tomu skutečně tak. Na pubertální muchlovačky stačila multikina a mrznout někde v noci venku, to už teenagery příliš nebralo. Vedoucí chrudimského kina Václav Průcha viděl problém jasně „...to, že se stalo letní kino nerentabilním, není zapříčiněno tím, že téměř každá rodina si může film pustit na videu. Stalo se to shodou hned několika vlivů,“ říkal známý správce kina. A jaký je tedy důvod nízké návštěvnosti, která v roce 2004 činila pouhých 37 diváků na jedno představení? „Mladí lidé před rokem 1989 nechodili do restaurací. Tam seděli staří dědkové u piva. A tak hledali intimitu v letním kině, kde se mohli držet za ruku. Teď naopak chtějí být viděni. Ve městě máme kulečníky, bowling, šipky a další zábavu,“ tvrdil tehdy Průcha. Od té doby se však mnohé změnilo. Promítací technologie v leťáku prošla modernizací a MaChr v létě opět vesel promítá i nejnovější trháky. Lidé si, kupodivu, cestu zpět k letní noci plné hvězd na plátně i nad hlavou znovu našli.

Co se dělo na radnici? Neúnavný kverulant Jiljí Hoferica, který pásl po majetku rodiny Charvátovy, se obrátil na vedení města se svým dalším otevřeným dopisem. Chrudimské radnici vytýkal, že hrob rodiny na Olšanských hřbitovech je zanedbaný, nájem nezaplacený a městu je to jedno. Tehdejší místostarosta Petr Řezníček Hofericu usadil s tím, že problém rozhodně není vhodný k řešení přes média a radnice v případě nouze náklady uhradí. Jiljí Hoferica by si však měl uvědomit, že je to právě on, kdo soudními spory majetek blokuje. Jak soud dopadl a kdo nakonec získal „Charvátovu vilu“, je všeobecně známé. Hoferica to nebyl…

[[img:chrn_fullwidth:138:]]

Jako perličku na závěr je možné přidat inzerát v deníku, jímž byl hledán nový redaktor. I autor těchto řádků se o toto místo ucházel a byl tehdejším šéfredaktorem Romanem Zahrádkou odmítnut. I takové jsou cesty života.

Chrudim – Prodat něco z přebytků své pěstitelské snahy, případně vyrobeného vlastníma rukama, napadne občas každého. Jaká jsou však pravidla, když místo „prodeje ze dvora“ zamíří takový prodejce do Chrudimi na trh?

Známou věcí je, že trhy se na Resselově náměstí konají ve středu od šesti do osmnácti hodin a v sobotu od šesti do jedenácti. Zájemci zde mohou prodávat vlastní výpěstky, zemědělské a lesnické produkty, ovoce, zeleninu, květiny a další. Řemeslníci zkusí štěstí se svými výrobky a umělci rovněž.

[[img:chrn_fullwidth:5556:]]

Sazby poplatků nejsou nikterak horentní. Výpěstky – tedy ovoce a zeleninu, květiny nevyjímaje, lze umístit na stánek s tím, že prodejce zaplatí městu 10 korun za metr čtvereční/den. Řemeslníci a umělci poté jednou tolik. „Prodej produktů nakoupených ve velkoobchodu, prodej tabákových výrobků a alkoholu a dalšího je na předmětných trzích zakázán. V případě splnění výše uvedených podmínek je třeba vyplnit Žádost o zábor pozemku - prodejní místa na trhu, která je ke stažení na stránkách města Chrudim a tuto vyplněnou žádost zaslat spolu s kopií dokladu výše požadovaného dokladu na e-mailovou adresu ladislava.medunova@chrudim-city.cz. Následně prodejce budeme kontaktovat telefonicky a domluvíme si případný termín trhu v Chrudimi. Překročí-li zájem prodejců o místo kapacitu tržiště, budou prodejní místa přednostně přidělena prodejcům s trvalým bydlištěm nebo sídlem v územním obvodu města Chrudim,“ uvádí podrobnosti Ladislava Medunová z Oddělení správy majetku MěÚ Chrudim.

Chrudim – Jak obyvatelé druhého největšího městě Pardubického kraje, tak obyvatelé krajských Pardubic by se vbrzku mohli dočkat vytoužené cyklostezky. Ta spojí obě města tak, jak se dlouhé roky plánuje i slibuje.

Momentálně z této stezky lze využívat pouze její torzo, které končí u pivovarské hospody v místní části Medlešice. To by se ale mělo změnit. Pardubice totiž plánují začít s výstavbou cyklostezky směrem na Chrudim. Prozatím by se mělo jednat o pokládku první etapy této trasy, tedy z Pardubic do Dražkovic v délce zhruba 0,6 kilometru. „Navrhovaná stavba je řešena jako sdružená stezka pro chodce a cyklisty a je součástí souboru staveb, jejichž záměrem je umožnit bezpečnější spojení těchto dvou měst. Navíc se díky ní zlepší plynulost jízdy v tomto úseku a především se zvýší bezpečnost účastníků provozu,“ říká primátor Pardubic Martin Charvát (ANO 2011).

„V rozpočtu města na rok 2017 je na realizaci první etapy cyklostezky z Pardubic do Chrudimi alokována částka 7,1 milionu korun, která by měla pokrýt celou stavbu, protože tato cyklostezka je prioritou. Ale pokud i zde získáme dotaci, město by tento záměr vyšel, v očekávaném poměru nezpůsobilých výdajů, na necelé 2 miliony korun. V případě úspěchu v obou žádostech by tak podíl města neměl výrazně překročit 5 milionů korun,“ doplnil náměstek Jan Řehounek (ANO 2011).

Jakou částkou se město bude na těchto projektech ve finále podílet, bude známo až na základě výsledků výběrových řízení a rozhodnutí SFDI o přidělení příspěvku.

Chrudim – Na chrudimském Gymnáziu Josefa Ressela byla pěkná zima. Není divu, za okny v noci padaly teploty až k mínus dvaceti stupňům Celsia. Podle žáků školy je na vině nové zařízení regulující teplotu v budově, podle ředitelky Kláry Jelinkové se vlastně nic moc závažného nestalo.

Začátkem ledna tak byli studenti nuceni oblékat i uvnitř školy teplé zimní bundy a kabáty, někteří z nich zvolili zabalení do přikrývky. Samotní studenti o kauze příliš hovořit nechtějí. Vytvořili však video, v němž prostřednictvím oblíbeném úryvku z filmu Pád Třetí Říše vložili Adolfu Hitlerovi do úst problematiku nevytopeného chrudimského gymplu. Na vině jsou prý nové termoregulační hlavice, jež škola za účelem dosažení úspor ve vytápění nechala instalovat. Vedení školy navíc po tomto případu mělo svalit vinu na studenty, kteří prý poškodili elektronické zařízení regulující teplotu v budově gymnázia.

Ředitelka Klára Jelinková však celou věc vidí jinak a prozaičtěji. „Problém s vytopením budovy je na gymnáziu léta. Kdo sem chodil třeba před dvaceti lety, pamatuje, že tady přes zimu nikdy nebylo přetopeno. Letos naopak teplo je, i za cenu vyšší spotřeby a tudíž i zaplacené ceny za teplo. Jen 3. ledna v důsledku nízkých teplot během Vánoc se budovu nepodařilo dobře natopit. Natápěli jsem ji čtyři dny - běžně tři - a stejně tady nebylo 3. ledna teplo. V některých třídách bylo na teploměru 16 stupňů Teploměr byl ale umístěn na chladné stěně, teplota uprostřed místnosti byla 19 stupňů. Uvědomuji si, že by měla být nejméně 20 a ani to není tepelná pohoda, ale v prvních dvou dnech to prostě tak bylo. Bundy jsme dětem nezakazovali, kdo chtěl, mohl si donést deku. Třetí den tady žáci chodili v tričkách s krátkými rukávy a od té doby je tady více než příjemně. V samotných třídách kolem 22 stupňů,“ říká ředitelka Jelinková.

[[img:chrn_fullwidth:685:Klára Jelinková vidí případ zcela jinak, než studenti gymnázia.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Myslím si, že problém byl zbytečně nafouknutý. Stěžovali si hlavně žáci ze 4.B, kde má většina velké problémy s docházkou i prospěchem. Myslím si, že by se měli soustředit na své vzdělání a ne na vyvolávání konfliktů,“ ukazuje na údajné viníky rozvíření kauzy Klára Jelinková. Situace ředitelku mrzela a všem rodičům žáků zmiňované třídy, kteří si stěžovali, měla odpovědět slušně. K problému se zády nestavěla. „Situaci řešili i přední představitelé Pardubického kraje. Důsledkem toho je, že nám krajská rada schválila investiční prostředky na nová okna a zateplení dvorní části fasády z letošního rozpočtu. Všechno zlé je k něčemu dobré,“ uzavírá ředitelka gymnázia Josefa Ressela Klára Jelinková.  

Chrudim – Vykonávat svou funkci zdarma jen pro blaho svých občanů, se dnes už nenosí. Není proto divu, že rada města teď schválila výši odměn všem těm, kdo zasedají do lavic zastupitelů, nebo na sebe vezmou nelehké břímě pozice neuvolněného místostarosty města.

Pokud se vezmou schválené odměny do těch nejnižších, na osm stovek měsíčně dosáhnou řadoví městští zastupitelé. V roce 2014 si přitom zastupitelstvo schválilo odměny řádově nižší. Zastupitel „bral“ měsíčně stovek sedm. Člen rady města si nyní polepší o dvě stokoruny – měsíčně mu na účtu přistanou dva tisíce dvě stě. Předseda výboru zastupitelstva a komise rady města pak obdrží patnáct set. Řadový člen komise a výboru se může těšit na sedm set korun.

Zdaleka nejzajímavějším „přilepšením“ k běžným platům a v případě místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) k důchodu, jsou pak odměny neuvolněným místostarostům. Souhrnně si přijdou měsíčně na 27 tisíc korun. Zasedají jak v zastupitelstvu, tak radě města. Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) však šéfuje i komisi pro zahraniční vztahy rady města a také komisi pro občanské záležitosti. Nově schválený materiál však z formulací, které radní zvolili, stanovuje pro tyto politiky stejnou částku.  

Chrudim – Oslavy konce roku nebývají jediným termínem, kdy někteří obyvatelé města tak rádi odpalují ohňostroje a petardy. Prakticky v průběhu všech dvanácti měsíců se ozývají občasné detonace od petard, jimiž se baví především teenageři. Co dělat v noci je jasné, jak ale postupovat během dne? Má město vůbec šanci a možnost proti nim zasáhnout?

Městský právník, jenž je zároveň místostarostou zodpovědným za chod městské policie Miroslav Tejkl (ČSSD) na dotaz Chrudimských novin odpovídá, že vyhláška, jež by tyto klukoviny řešila, prozatím neexistuje. „Tuto problematiku zatím neřeší ani celostátní předpis, ani městská vyhláška nebo nařízení, ale v průběhu první poloviny roku 2017 by měla být do chrudimského městského zastupitelstva předložena ke schválení obecně závazná vyhláška pojmenovaná K zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,“ říká místostarosta Tejkl.
A pokračuje: „Ve stavu, v němž je nyní vyhláška připravena pro jednání zastupitelstva, obsahuje i část věnovanou pyrotechnice. Pokud tedy zastupitelstvem projde v této současné podobě, odpalování petard by bylo - kromě přelomu roku, tedy 31. 12. a 1. 1., na veřejném prostranství obecně zakázáno a o jeho povolení na výjimku by, kromě zmíněného přelomu roku, bylo nutno zvlášť žádat.“

[[img:chrn_fullwidth:14452:Ohňostroje pořádaného městem by se vyhláška samozřejmě netýkala.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vyhláška by se samozřejmě týkala jen prostorů, které mají charakter veřejného prostranství. Připravovaný zákaz má být v souladu s českým právním řádem a také orgány ministerstva vnitra s podobou vyhlášky nemají problém. V současné době však nastává malý problém v okamžiku, kdy některý nespokojený Chrudimák zavolá na odpalovače petard městskou policii.

„Až do přijetí obecně závazné vyhlášky, o níž hovořím výše, nemají ani strážníci, ani přestupková komise k dispozici výslovnou skutkovou podstatu - paragraf, proti obtěžování petardami v průběhu dne,“ krčí rameny místostarosta. Řešení však přesto existuje. „Strážníci sice po nahlášení vyjíždějí k takovým případům i dnes v průměru desetkrát až patnáctkrát ročně – většinou v prosinci, ale určitý smysl má jejich zásah třeba tehdy, když petardy odpalují nezletilci, kteří by s nimi vůbec zacházet neměli – tehdy následuje upozornění nezletilců i rodičů na protiprávní jednání nezletilce,“ uvádí Tejkl.

[[img:chrn_fullwidth:14502:]]

Podstatné samozřejmě je takové pachatele přistihnout při činu. To se však podaří zhruba ve třetině případů. Pokud však házejí dospělí lidé petardy úmyslně pod nohy chodců, může jít dokonce o takzvané „hrubé jednání“ a zde již lze uložit pokutu až dvacet tisíc korun, případně zákaz pobytu.   

Chrudim – Nové schody pod Myší dírou nedají obyvatelům města spát. Většina z nich se však s novou podobou stezky spojující „Tmavou fortnu“ s Koželužskou ulicí smířila. Své výtky k podobě schodiště ten formuloval i architekt Vlasta Koupal.

Vlasta Koupal, jak už je jeho zvykem, bere celou kauzu poměrně ze široka a věnuje se tak neutěšené situaci v celém historickém centru města. Z jeho textu lze vybrat nejzajímavější pasáže, jež si berou na mušku především neschopné vedení města. Ryba totiž vždy smrdí od hlavy.

[[img:chrn_fullwidth:14416:Lidem se většinou líbí, odborná veřejnost již tak nadšená není.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi důležitý prostor města, měl by být doprovázen zodpovědným přístupem – tedy odpovídajícím zadáním a jasně specifikovanými podmínkami. Bude se tedy řešit v souvislostech celého svahu od Širokých schodů po Širokou ulici, v souvislostech urbanistických, historických i přírodních. Prostor bude vyřešen do všech detailů od průchodnosti, cest, vybavení, po inženýrskou infrastrukturu, po dodnes bezprizorní místa, po maximální rozvoj příležitostí lepšího života těchto zapomenutých a ztracených míst bez duše, života a myšlenek. Jedním z cílů bude, aby město a lidé objevili a mohli vést diskuzi o významu těchto míst a upravovat je k lepšímu a to nejen v souvislostech města a jeho historie, ale dokázali je využívat k všednímu, každodennímu či společenskému životu a odpočinku,“ připomíná architekt haprující veřejnou diskusi o budoucí podobě města. Jednou ročně konané Desatero problémů města situaci jen těžko zachrání. Jednak se koná v době, kdy většina pracujících vydělává na chléb svůj vezdejší a často bývá toto diskusní odpoledne označováno jako zmanipulovaná městská šaráda, kde úředníci občany směřují k předem přijatým závěrům.

[[img:chrn_fullwidth:14418:Schody pod Myší dírou jsou jen jedním projektem z mnoha, kde chyběla veřejná diskuse.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Tahle realizace pro mě vůbec není o nějakých padesáti šesti žulových schodech, ani všech jiných nesourodých materiálech použitých kolem, ani o a pár stožárech osvětlení a několika stromečcích podporujících tuhle srandu a srandovní uvažování. Dům si taky jen málokdo bude stavět od schodiště, které může být přežité, i když se může tvářit nově. Navíc pokud budu řešit domeček, mám široký výběr jak schodiště řešit či dokonce neřešit. Pro mě je to pochybné investování do lepší budoucnosti a podoby města,“ nešetří kritikou Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:1069:Parčík u kina - další projekt, jenž vzbudil emoce.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Město asi nestojí o nadčasové, či lepší intervence do zlepšení svého veřejného prostoru, a to ani v historickém centru. Opravdu nejde věcem věnovat odpovídající pozornost, dělat je lépe a v potřebných souvislostech? A to už si netroufám zatěžovat něčím, jako je třeba provázanost místa, funkční architektury a umění ve veřejném prostoru,“ uvádí ve svém textu Vlasta Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:14441:Tady město bodovalo. Ovšem jen na povrchu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nechci Chrudim srovnávat s Litomyšlí. Ta sice umí prezentovat architekturu téměř jako v galerii, jenže ve stínu glorifikace a aureoly této východočeská meky architektury se skrývají úplně běžné dopravní, architektonické a jiné stavební problémy. Jenže na rozdíl od Litomyšle Chrudim vůbec neví, kam jde, nebo má jít. Stačí se podívat na zmíněné veřejné prostory města – jedno velké zoufalství tonoucí v moři úžasného potenciálu,“ zoufá nad stavem veřejného prostoru architekt Koupal. Právě absence koncepce a tápání „ve tmách“ charakterizuje vedení města nejlépe. Naposledy se projevila třeba při zadávání projektu sportovní haly, kde zadavatel – tedy Město Chrudim – zcela zapomněl na tréningové prostory místních stolních tenistů a horko těžko musel dokumentaci nechat dopracovat.

[[img:chrn_fullwidth:4694:]]

„Chtělo by to lék na zkostnatělost a na rostoucí osifikaci radnice. Některá města trpí neexistující kontinuitou záměrům, když se politici střídají po čtyřletkách jak na běžícím pásu. Chrudim trpí naopak dlouholetým politickým angažmá a vládou stejných lidí. Já přes svou profesi to mohu sledovat právě na těchto příkladech měnícího se města k horšímu,“ uzavírá Vlasta Koupal komentářem k „dinosaurům“ ve vedení města, kteří se jen těžko vyrovnávají s odlišnými názory a to dokonce až k snahám o umlčení názorové opozice z řad veřejnosti i médií.

Chrudim – Nedaleko slavné místní „Čínské zdi“ a „lidušky“ leží parčík, jímž si chodci tak rádi zkracují cestu k semaforům a děti hrají. Zkratkám přes soukromý pozemek však může být v brzké době konec. Část plochy je totiž na prodej.

V katastru nemovitostí je plácek částečně veden jako zahrada. Oplocení zde však schází a pamatují ho jen ti nejstarší. V územním plánu města má být pozemek o velikosti zhruba pět a půl tisíce metrů čtverečních určen pro občanskou vybavenost. To znamená pro školy, školky, knihovny a třeba i poštu.

[[gal:14500]]

Majitelkou rozlehlého pozemku má být jedna z kuchařek MŠ Strojařů. Cena, za kterou svůj pozemek nabízí, není zrovna malá. Odhad stanovil hodnotu jednoho metru čtverečního na dva tisíce korun. Celkem by žena mohla získat bezmála jedenáct milionů korun. Pokud se však najde kupec a pozemek tak změní majitele.  

Chrudim – Začátkem loňského prosince si obyvatelé města mohli připomenout výročí stavby, která výrazným způsobem změnila jejich dosavadní život. Od 11. prosince roku 2006 byla do zkušebního provozu předána Široká ulice se slavným „jezdeckým schodištěm“.

Moc velká sláva to před deseti lety ale nebyla. Firma, jež ulici rekonstruovala, nestihla předání v termínu stanoveném smlouvou a radnice jí proto „napařila“ penále. To tehdy činilo pět tisíc korun za den. K předání mělo totiž dojít již prvního prosince. Nakonec se zde stavebníci „realizovali“ ještě několik následujících dní, protože zanechali v centru mnoho nedodělků. Samotná kolaudace proběhla až v květnu příštího roku.

[[img:chrn_fullwidth:1816:Pěší zonou se Široká ulice stává pravidelně během místní letní pouti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tehdejší místostarosta města Petr Řezníček (SNK – ED) nešetřil na zvolené řešení architekta Romana Kouckého slovy chvály. „Vnímám takto upravenou Širokou ulici jako nádhernou pěší zónu. Bude to perfektní, až na tohle samospráva města jednou přijde. Toto řešení je velmi elegantní,“ řekl současný starosta města Řezníček. Schodiště zde vzniklo především proto, aby došlo k ulidnění dopravy a řidiči nepořádali v Široké ulici závody. Právě to se totiž v minulosti dělo, když povrch tvořil asfalt. Radnice později experimentovala i s jednosměrným provozem, ale ani ten se neosvědčil.

[[img:chrn_fullwidth:14486:Asfalt nahradily kostky a schody.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Současná podoba Široké ulice má však celou řadu odpůrců. Nejhalasněji proti jezdeckému schodišti bojuje dobrovolný hasič Daniel Seifert. Nevynechá jediné příležitosti, aby si na „jezdecké schodiště“ nepřisadil a doufá, že dojde k jeho zrušení. Nic takového však vedení města nemá v úmyslu, protože stanovený účel schody plní – doprava v okolí Resselova náměstí je klidnější a přejít silnici v Široké ulici není pro chodce žádný problém. Rovněž obavy o narušení statiky domů stojících v rušné třídě spojující náměstí a „podhradí“, se nepotvrdily.