Chrudim – Spokojený s tím, jak technické služby zvládly přívaly sněhu, je jen málokdo. Vozovky v ulicích sice uklidily náklaďáky vesměs na jedničku, hůře na tom však byly chodníky. K problematice se teď vyjádřil i ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.

Webové stránky místní radnice přinesly jak dotaz nespojeného Chrudimáka Robina Nováka, tak reakci Zdeňka Koláře, jenž se ke všem výtkám postavil jako pravý šéf, který za každých okolností drží se svými podřízenými a z nastavené linie neuhne ani o píď.

[[img:chrn_fullwidth:14534:Centrum města uklizené v minulých dnech nebylo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je zcela zjevné, že technické služby odklízení sněhu nezvládají a to ani v centru. O sídlištích v okrajových částech města nemluvě. Jedním z faktorů jsou zřejmě i nedostatky v technickém vybavení, neb z valné části je úklid prováděn multikárami s pluhy, které zjevně neplní svou funkci, protože sníh jen udusají. Projevem zoufalství je ostatně i nasazení velkého silničního pluhu na chodníky na sídlišti U Stadionu,“ popisuje situaci ve městě Novák. Chrudimské noviny se již této problematice několikrát věnovaly, zlepšení se však v podstatě neudálo žádné. Podle Robina Nováka řada měst používá válcový silniční zametač, jenž se bez problémů dá namontovat na multikáru. Z chodníků prý odmete i větší vrstvu sněhu, po drobných úpravách ho lze používat i v létě a třeba i na podzim ke smetení listí.

Co na to Zdeněk Kolář? „Zmírňování následků spadu sněhu nebo mrznoucího deště je dost široká problematika, závislá i na specifice počasí. Technické služby vlastní jak radlice, tak zametací kartáče. Vše záleží na kvalitě sněhu, množství spadlých srážek a předpokládaném množství spadaných srážek. Kartáče po napadání více jak tří centimetrů vlhkého sněhu nebo při jeho dlouhodobém spadu nejsou účinné, zahlcují se. Proto při takové předpovědi vyjíždíme s radlicemi, aby se po několika desítkách minut vozidla nemusela vracet a přezouvat,“ tvrdí ředitel technických služeb. Brání něco tomu, aby se úklidu chodníků věnovali samotní zaměstnanci s košťaty v ruce, nebo je již ruční práci dávno konec? Nabízí se též spolupráce s úřadem práce, kterou si svého času technické služby nemohly vynachválit. Nasazení velkého pluhu v sídlišti však Kolář odmítá.

[[img:chrn_fullwidth:2880:V zimě se střídají teploty a sněhová břečka umrzá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle bývalého výsadkáře Koláře je letošní zima jiná, než ostatní. Střídají se během ní teploty a to má za následek zamrzání a ulouzávání povrchu. Uvědomuje si Zdeněk Kolář, že pokud by povrch byl dostatečně očištěn, nemá na něm co zamrzat a co se uklouzat?

[[img:chrn_fullwidth:3242:]]

„Co se týká použití kartáčů na této technice v létě – to je holý nesmysl. Zvíření prachu a nametání nečistot jen k okraji vozovky by bylo neúnosné a kontraproduktivní,“ reaguje Kolář na podnět. Výrobci zmiňovaných kartáčů však mají jiný názor. Nářadí lze bez potíží používat i v létě, stačí drobná úprava. Navíc, samotný zametací vůz technických služeb sice nepořádek okamžitě vysaje, ale ještě před tím dokonale zvíří prach.

[[img:chrn_fullwidth:3230:]]

„V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že v případě začátku spadu sněhu nebo mrznoucích srážek nejsme schopni být v jeden čas po celém městě. Máme zpracován plán zimní údržby, který stanovuje pořadí zmírňování následků zimního počasí. Samozřejmě reflektuje na páteřní komunikace, které využívá IZS či městská doprava, a také na komunikace a chodníky, kde se předpokládá velká koncentrace osob,“ vysvětluje ředitel, jakým způsobem jeho lidé bojují se sněhem. „Technické služby vlastní pět malých zametačů či vozidel s radlicemi a jeden velký sypač, všechny tyto prostředky jsou nasazeny v případě spadu sněhu,“ uzavírá Zdeněk Kolář.

Chrudim – S velkou slávou městská policie oznámila nákup dalších kamer, které mají „strkat nos“ do životů občanů města. Kolik nových kamer se v ulicích objeví? Jasné je dnes to, že pod dohledem budou třeba Široké schody a kruhové objezdy. Než na pravidelné obchůzky, vsadili strážníci opět na techniku. 

Další místa, kde by mělo dojít k instalaci kamer městského kamerového systému, se nachází před bankou na Palackého třídě a pod dohledem budou též výpadovky z Chrudimě. Za tuto radost utratí radnice statisíce. Zatímco v roce 2016 se na údržbu a servis kamerového systému schvalovalo půl milionu, na letošek zastupitelstvo „přikleplo“ milion tři sta sedmdesát pět tisíc korun. To je nárůst o více než polovinu. Celkem nabobtnal rozpočet městské policie z milionu devíti set tisíc korun na dva miliony sedm set třináct tisíc korun.

Mapa kriminality ukazuje samotnou Chrudim jako oblast průměrnou, co se týká trestných činů. Index kriminality je za loňský prosinec v Chrudimi 7.2, nejbližší Heřmanův Městec se může „chlubit“ číslem 12.8. Důvodem je především výtečná práce místní kriminálky, která po sobě nenechává žádné pomníčky nevyřešených případy. Celkem státní policisté v prosinci prověřili 28 případů.

Jak jsou na tom za stejnou dobu strážníci městské policie? V prosinci loňského roku přijali celkem 214 oznámení. V posledním měsíci roku řešili 126 přestupků, z toho 45 pokut zaplatili provinilci na místě, 31 nikoliv a 47 přestupků vyřešili muži zákona domluvou. Přestupkové komisi museli předat tři případy. Bez dvou rozdali stovku parkovaček. Mimo to odchytili třináct psů a dalších zvířat, dvakrát cestovali s nedobrovolným pasažérem na záchytku do Pardubic. Třikrát drželi přednášku ve škole, nebo školce.

Chrudim – Komise pro zahraniční vztahy rady města podle svého předsedy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) nezahálí. Stále hledá nového partnera ze zahraniční, domlouvá měkké projekty a láká další zájemce o přeshraniční spolupráci. Místní fotografové třeba vyrazí pořizovat obrázky chorvatského Motovunu.

Diskuse o neslavně skončeném partnerství s holandským Ede se dostala i na poslední jednání městského zastupitelstva. Opoziční politik Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) toužil vědět, jak vlastně partnerství zaniklo.

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) potvrdil přítomným, že spolupráce mezi Chrudimí a Ede na principu partnerských měst skončila fakticky v roce 2013 – Chrudimské noviny o této šokující novince tehdy informovaly jako první. Řezníček tak chca nechca musel zastupitele i veřejnost postavit pod „studenou sprchu“. Radnice z Ede prý přestala v roce 2015 prakticky komunikovat. Nadace pro spolupráci, v níž se partnerství transformovalo, v roce 2016 nezrealizovala v Chrudimi ani jednu akci. Radnice proto do Holandska napsala dopis, v němž poděkovala za roky přátelství a tím udělala za Ede tlustou čáru.

Roman Málek však neklesá na mysli a dál vymýšlí, čím svou komisi zaměstnat. „Aktivní je především sektor sociálních služeb, o spolupráci se zahraničními partnery jeví zájem například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Pracovníci centra by se tak v budoucnu mohli dočkat obousměrných stáží a vzájemných návštěv k výměnám zkušeností za účelem zvýšení kvality svých služeb. V této oblasti přislíbila pomoc i obecně prospěšná společnost Sopre CR z Chrudimi, jež má zkušenosti mimo jiné s denním nízkoprahovým centrem nebo sociálně aktivizačním programem pro rodiny s dětmi,“ vyjmenovává předseda komise partnery případné spolupráce s polskou Olešnicí, slovenským Svidníkem a chorvatským Motovunem.  

Na spolupráci se zahraničím se podílí i Fotoklub Chrudim. Několik jeho členů pojede fotografovat do chorvatského Motovunu, chorvatští fotografové se naopak svým hledáčkem zaměří na Chrudim a díky plánovanému kalendáři se nám pokusí zprostředkovat pohled na město, jež důvěrně známe, jinýma očima.

Spolupráce na pořádaných akcích již probíhá s Hotelovou školou Bohemia, zájem do budoucna projevila také Obchodní akademie Chrudim. Do školského sektoru chtějí překvapivě přispět také Vodní zdroje Chrudim, které jsou řídícím subjektem Národního geoparku Železné hory. V úvahu přicházejí workshopy na geovědní témata pro školní kolektivy, výměnné pobyty a semináře pro učitele a další.

Očekávat spolupráci na poli urbanistického rozvoje, případně výměnu informací z oblasti získávání evropských peněz nelze. V této oblasti byli právě Holanďané skutečnými odborníky. Jenže jejich zájem se obrátil spíše více na západ a východočeská Chrudim jim přestala stačit.  

Chrudim – Vzrušené přípravy a celoroční práce speciální skupiny tvořené partou nejspolehlivějších úředníků jsou u konce. S únorem se jako vlaštovičky vrací do sálu Muzea Desatero problém města Chrudim. Šárka Trunečková je připravena moderovat, usměrňovat a tvořit „nejpalčivější problémy“. Samozřejmě v době, kdy většina slušných lidí „hákuje“ v práci.

Po letech organizování této rozporuplné akce, se totiž městští úředníci stále ještě nepoučili a volí pořád stejně hloupou hodinu, kdy projednávání desatera zahájit. Koncem února, konkrétně 22. ve středu od půl páté odpoledne si mohou zájemci přijít promluvit o tom, proč stále ještě není napojena silnice I/17 na silnici I/37, proč není omezena rychlost v ulici Na Ostrově, jak město vysvětluje umírající Resselovo náměstí v letních měsících, kdy dojde k zajištění pitné vody pro Chrudimáky bez vlivu zahraničního investora, kdo může za stále ještě zahnívající náhon v parku Střelnice, kdy radnice vyřeší odtokové poměry ve Stromovce a proč není přestěhován skatepark. To vše jsou totiž takzvané „nejpalčivější problémy“ z loňského projednávání Desatera problémů města. Ani jeden z nich se z papíru nedostal do realizace.

[[img:chrn_fullwidth:14540:]]

Co je tedy letos v plánu a na co se těšit? Tak třeba na krátké ohlédnutí za rokem minulým, hlasování o top deseti problémech města, hlasování o top projektu neziskovek, který radnice podpoří petitisícovkou a samozřejmě společnou diskusi nad tématy jako je třeba rozvoj města, urbanismus – zde by mělo dojít třeba na populární schody pod Myší dírou, životní prostředí, kulturu a též dopravu. K dispozici bude samozřejmě též oblíbená fair trade kávička a zákusky. Děti se zabaví v tvořivé dílničce.

Chrudim – Více než půl hodiny si pro sebe „uzmul“ arciděkan Jiří Heblt, jehož starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) pozval na jednání městského zastupitelstva. Místní farář přítomné seznámil s průběhem opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie a celkovým stavem této městské dominanty.

Starosta tak chtěl předejít dalším nekonečným diskusím, jež jsou v poslední době doménou především komunistických městských zastupitelů. "Třídní nepřítel“, jímž pro ně Církev je, jim stále nedá spát. Především Jaroslav Moučka (KSČM) nemůže přenést přes srdce, že jeho udání katolické farnosti pro údajné porušení rozpočtové kázně, finanční úřad nepotvrdil. Před přítomným arciděkanem Hebltem však i komunista Moučka viditelně zkrotl a jeho slova zbyla vybranější. Přesto si neodpustil své oblíbené rudé "argumenty", s nimiž však netřeba čtenáře zbytečně zatěžovat. 

[[img:chrn_fullwidth:2622:]]

Arciděkan Jiří Heblt nejprve poděkoval za pozvání a také ocenil podporu radnice při opravách kostela. Kostel totiž patří mezi nejvýznamnější kulturně-historickou památku města. Nejde tak „pouze“ o svatostánek zdejších katolíků. Od roku 2009 navíc kostel bývá v letní turistické sezóně otevřen, na čemž má též zásluhu právě radnice.

[[img:chrn_fullwidth:13830:]]

Příprava opravy kostela začala už v roce 2004. V dalších letech proběhl také stavebně-historický průzkum, který konstatoval neuspokojivý stav stavby. Všichni Chrudimáci dobře vědí, jak se o chrám předchozí generace starala. Největší vinu na devastaci památky má komunistický režim a jeho snaha o likvidaci Církve. Přičiněním komunistů přišla o své vlastní prostředky po zestátnění majetku. Přesto se Církev na opravách a stavbách kostelů nikdy nepodílela pouze ze svých peněz. Významnými donátory (dárci) byla jak šlechta, tak i samotná města a drobní věřící.

[[img:chrn_fullwidth:10129:]]

Výtky neuvolněného místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) a následně též opozičního zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), kteří toužili vědět, proč do oprav neinvestuje víc i sama diecéze královehradecká, pod níž Chrudim patří, musel nechat arciděkan bez odpovědi. Leží totiž mimo jeho kompetenci. Zmínil pouze, že sama farnost přispívá do takzvaného „fondu solidarity“, jehož zřizovatelem je právě hradecké biskupství a z něj následně získává i peníze zpět. Jedná se však maximálně o stovky tisíc korun. Farnost samotná ale spravuje celkem deset budov, z nichž nejdůležitější je samozřejmě kostel na Resselově náměstí. Významný provoz je třeba i v kostele svaté Kateřiny. Ten by finanční injekci potřeboval také „jako sůl“.

[[img:chrn_fullwidth:4981:]]

Nakonec došlo i na oblíbené téma samotného Františka Pilného. Podle arciděkana totiž končí výroba střešní krytiny, která má hlavní loď kostela pokrýt a bylo tedy třeba ji nakoupit. Pilný však tvrdí, že výroba je pouze dočasně ukončena a následně se přesune do jiného závodu. V diskusi tedy promluvil i zástupce dodavatelské firmy Pario. Ten potvrdil verzi předloženou Hebltem. František Pilný rozhodně nekapituloval a seznámil přítomné se svými informacemi od výrobního ředitele firmy dodávající tašky – výroba by měla být obnovena v prvním pololetí tohoto roku.

[[img:chrn_fullwidth:3027:]]

Jako tečku na závěr Jiří Heblt připomněl zastupitelům málo známý fakt – farnost se v roce 2015 vzdala nároku na asi pět hektarů pozemků Na Šancích. Šlo o projev dobré vůle, přestože se Církev mohla o svůj nárok soudit. Arciděkan proto poděkoval za výtečnou spolupráci s městem a vyjádřil naději v její pokračování.

Chrudim – Poslední dny, kdy sněhové přívaly zasypaly bílou nadílkou celé město, ukázaly, kde vládne město a kde naopak mají vše pevně v rukou jeho obyvatelé. Lakmusovým papírkem byly chodníky.

Nejlépe to bylo vidět v samotném centru města, kde samotné Resselovo náměstí v úterý 31. ledna nepřipomínalo výstavní historické centrum, ale „okres na severu“. Sníh před svými obchody měli uklizený třeba pánové prodejci z Mlsného pecivála a také z domu s vietnamskou restaurací. Právě Petra, majitele domu, zastihl fotograf Chrudimských novin při rozcvičce s koštětem. Rovněž dámy z obchodu se spodním prádlem nezahálely a odmetaly. Čekat na technické služby, jež mají povinnost sníh po celém městě uklízet, se zde nevyplácí. „Není nad to, se párkrát denně protáhnout s koštětem na čerstvém vzduchu. Je to lepší než chodit do posilovny,“ říká jeden z oslovených obchodníků.

[[gal:14538]]

Naproti tomu před městskou policií – starou radnicí – se skvěla neporušená sněhová pokrývka. Nejinak tomu bylo v Široké ulici a také v ulici Břetislavově. Ta byla „zralá“ na skůtr tvořící běžkařské stopy. Sáňkovat se dalo i před novou radnicí.

[[gal:14539]]

Změna zákona přenesla povinnost starat se o úklid chodníků z majitelů domů na město. Většina vlastníků nemovitostí tak přestala zametat a užívá si luxusu „socialismu“, v němž se stát, potažmo město postará. A město se stará přesně tak, jak odpovídá jeho socialistické nátuře. Občas sice projede multikára s pluhem, ale ta spolehlivě odstraní jen část sněhu a zbytek naopak utuží – tak vzniká ledovka. Aplikace soli je též velmi „oblíbena“, protože ničí jak historické památky v centru, tak obuv lidí a tlapky psů. Řidičům multikáry navíc nedělá problém odhrnout sníh, který tlačí před sebou radlicí, na již zametený chodník a následně zmizet. „Jediné, po čem se v Chrudimi nedá chodit, jsou chodníky - odvozeno od slova chodit. Dnes jsme viděli několik vozidel na upravování chodníků jedoucích po silnici, se zdviženou radlicí a s přáteli jsme nepochopili strategii technických služeb při této sněhové kalamitě,“ tvrdí Jiří Licek.

[[img:chrn_fullwidth:14531:]]

Dříve lidé odklízeli sníh z prosté lidské slušnosti. Dobře věděli, že jde hlavně o jejich vizitku. Dnes se stará město a jeho vizitka není právě lichotivá. Přesto se ještě několik „dobrodruhů“ najde a sníh si před domem uklidí, i když nemusí. 

Chrudim – Městští zastupitelé se sešli poprvé v novém roce a své jednání nezačali právě vesele. Před jakýmkoliv hlasováním a diskusemi, všichni přítomní povstali a drželi minutu ticha. Zemřel první porevoluční starosta města Jiří Nový.

Pak už současný starosta a tehdejší Nového místostarosta Petr Řezníček (SNK – ED) vyzval přítomného arciděkana Jiřího Heblta, aby přistoupil k řečnickému pultíku a seznámil přítomné s postupujícími opravami kostela Nanebevzetí Panny Marie. Přednáška to byla zhruba půlhodinová, došlo i na dotazy zastupitelů. Tématem se Chrudimské noviny budou zabývat ve zvláštním článku. Nakonec arciděkan Heblt městu poděkoval za skvělou spolupráci a pravé jednání zastupitelstva mohlo začít.

[[img:chrn_fullwidth:2621:]]

Rozpočtové opatření dle očekávání prošlo, jak tomu bývá téměř pokaždé. Následoval blok bodů, k nimž neměl prakticky nikdo komentáře, všichni jako by napjatě čekali na bod číslo osm. V něm šlo o bytí a nebytí neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) ve vedení města. Není žádným překvapením, že Málek se na své pozici udržel. Podpořila ho prakticky celá vládnoucí koalice, hlasování se však zdrželi dva sociálně demokratičtí místostarostové – Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl. Byl to přitom právě Trávníček, kdo v průběhu minulého hlasování o odvolání Romana Málka hlasoval pro.

[[img:chrn_fullwidth:14529:Úsměv Romana Málka a předem jasný výsledek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Úvodem opoziční zastupitel a jeden z předkladatelů návrhu na Málkovo odvolání František Pilný (ANO 2011) zmínil známou bolest, o níž Chrudimské noviny pravidelně své čtenáře také informují. Radnice prý zvládá pouze měkké projekty a ty tvrdé zcela absentují. „Ve městě se nic neděje,“ řekl doslova Pilný. V diskusi padaly nejrůznější názory a invektivy, až koaličnímu zastupiteli Tomáši Žídkovi (SNK – ED) došla trpělivost a navrhl hlasovat o jejím ukončení. Žídkovi kolegové zastupitelé byli viditelně rozčarováni a jeho návrh nepodpořili. Hovořilo se tedy dál.

[[img:chrn_fullwidth:13590:Divadlo pokračuje, do voleb je daleko.  Foto: Chrudimské noviny]]

František Pilný, Josef Káles a Petr Lichtenberg se shodli na jedné věci – Roman Málek podle nich v podstatě svou funkci nevykonává. Návrhy na jednáních zastupitelstva nepředkládá, v diskusích mlčí. Proč vlastně na svém místě sedí? Málkův kolega z rady města Tomáš Žídek však opáčil, že právě neuvolněný místostarosta Roman Málek je během jednání rady jedním z nejaktivnějších. Lichtenberg kontroval – vedení města si proto může vybrat, který z místostarostů je nejméně aktivní a toho odvolat. Snažil se tak tlumit podezření, jež celou dobu viselo ve vzduchu. Je motivace opozice skutečně motivací dobrého hospodáře, jenž šetří občanům jejich peníze, nebo naopak motivací zhrzené milenky, jíž dal Málek po volbách košem a přimknul se k boku jiných? Nebylo by lepším řešením zkrátka zrušit post čtvrtého místostarosty a teprve poté řešit, kdo půjde „od válu“?

Roman Málek do diskuse nevstoupil. Ukrýval svou tvář v dlani a usmíval se. Znal dávno výsledek, který veřejné hlasování o důvěře jeho osobě a tím i důvěře celé koalici přinese? Na svém místě tak dál setrvá a vysvědčení mu vystaví voliči v průběhu dalších komunálních voleb v roce 2018.

Konec jednání nastává v poklidu a jeho účastníci se rozcházejí domů po půl šesté.  

Chrudim – Co se vlastně děje s textilem, v jehož odevzdávání jsou prý Chrudimáci na špičce? Společnost Dimatex, jež provozuje projekt „Textielco“ zdaleka ne všechny oděvy distribuuje dalším uživatelům. Část se změní na čistící hadry.

V průběhu minulého roku obyvatelé města do 19 sběrných boxů na textil, rozmístěných po městě, a do sběrného dvora celkem 75 555 kg oděvů a textilu. To je o 12 542 kg více než v roce 2015, a na tomto výsledku se podílí i navýšení počtu sběrných boxů o šest oproti předchozímu roku.

Nejvýznačnější podíl na celkovém množství činí textilní materiály odložené do sběrného dvora (téměř 9 tun), dále boxy v sídlišti Dr. Malíka (7,9 tuny) a Dr. Peška (6 tun). Nejúspěšnějšími měsíci z pohledu statistiky byly říjen (9,5 tuny), září (9,1 tun) a prosinec (8,5 tuny).

„Je nám ctí, být partnerem Českého červeného kříže v projektu Textileco. Nasbíraný textil z kontejnerů označených logem Textileco Collecting & Recycling a logem Českého červeného kříže je tříděn dle kvality a použitelnosti do několika kategorií. Každá kategorie podstupuje odlišný recyklační koloběh. Darované oblečení bude předáno přímo Českému červenému kříži dle jeho dispozic, poslouží svému původnímu účelu především v rozvojových zemích, bude použito na výrobu čistících hadrů, izolací nebo pro opětovnou výrobu oděvů. Textil nevyužitý pro charitativní účely společnost Dimatex dále zpracovává. Z této komerční činnosti, bude část finančního výtěžku poukázána Českému červenému kříži na podporu jím vybraných humanitárních projektů,“ uvádí na svých webovkách firma Dimatex. Lidem tak kontejnery pomohou hned několikrát. Nejprve je zbaví nepotřebného oblečení, jež by jinak skončilo třeba vyhozené u cesty, nebo spálené v kamnech, aby později část ze zisku převedla na bohulibé projekty Červeného kříže. Obyvatelé města tak mohou klidně spát, protože nazmar textil rozhodně nepřijde.

Chrudim – Velkou pozornost vzbudil článek Chrudimských novin, jenž byl věnován vytápění v budově Gymnázia Josefa Ressela. Ke čtvrtku 26. ledna měl tento text přes čtyři a půl tisíce přečtení. V diskusi pod článkem dostávala ředitelka Klára Jelinková „do těla“. Jak se ale na školu dívá Česká školní inspekce?

Málokdo tuší, že inspekční zprávy jsou běžně dostupné na internetu. Zájemce se tak snadno dozví, jak si která škola stojí. Chrudimský gympl nevyjímaje. Ten poslední návštěvu ne právě příjemných kontrolorů podle všeho absolvoval ve dnech 14. až 16. a 24. dubna 2014. V té době již ředitelka Jelinková školu vedla. Dohledat se však dají i zprávy z doby, kdy ústavu šéfoval dlouholetý ředitel Eduard Beránek, jenž byl pověstný svou „tvrdou“ rukou.

„Ve vedení školy je ředitelka od roku 2011. Od svého nástupu analyzovala a řešila zlepšení podmínek a zkvalitnění vzdělávacího procesu a využívala možností k získávání finančních prostředků z Evropských sociálních fondů. Rovněž vyhotovila výhledový koncepční plán rozvoje školy zaměřený především na postupnou rekonstrukci budovy školy a materiálně technického vybavení učeben. Nastavila funkční kontrolní systém vzdělávání a každoročně zpracovává metodický pokyn pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Demokraticky přistupuje k vedení školy a názorům vyučujících naslouchá. Zavedla informační a komunikační systém mezi školou a zákonnými zástupci žáků umožňující dálkový přístup. Své aktivity směřuje také k vyhledávání nových partnerství v oblastech středoškolské činnosti a trhu práce. Určitou rezervu však shledává v rozvoji mezinárodní spolupráce, a to především ve využití programů organizovaných Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy,“ uvádí zpráva České školní inspekce k práci ředitelky Jelinkové.

[[img:chrn_fullwidth:650:Demokratické principy jsou ředitelce Jelinkové vlastní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přijímání nových žáků se děje podle principu rovných příležitostí, vzdělání probíhá dle předpisů. Ředitelka Jelinková se musela vypořádat s poněkud zastarávajícím vybavením školy. To se týkalo především počítačů a také pomůcek k výuce fyziky. Postupně docházelo a stále dochází k modernizaci. Na podnět svých žáků také ředitelka umožnila zřízení odpočinkové místnosti, o níž Chrudimské noviny před lety též informovaly. Někteří žáci dosáhli v různých vzdělávacích oblastech významných výsledků, nadstandardních výsledků maturitních zkoušek si inspekce povšimla také. Jediné rezervy, na něž inspektoři upozornili, měla škola v mezinárodní spolupráci.

[[img:chrn_fullwidth:669:Neudržovanou budovu dává ředitelka postupně do pořádku.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době gympl žije především velmi úspěšným projektem Listování, v jehož rámci herci připravují ve společenském sále představení inspirovaná díly známých spisovatelů. Město tak v loňském roce navštívil třeba slavný americký spisovatel Robert Fulghum a další.

Kompletní zprávu obsahuje příloha pod textem.  

Příloha: 

2014020546.pdf

Chrudim – Schody pod Myší dírou to již „schytaly“ ze všech stran. Kritici cílí jak na vzhled schodiště, tak na jeho funkčnost. Zábradlí patřičně nenavazuje a i přes ujištění městských úředníků, že vše je vlastně v pořádku, veřejnost se příliš uklidněná nezdá.

Schodiště mělo původně stát 1 555 091 korun. Tak zněla podmínka při zadávání veřejné zakázky. Do soutěže se přihlásilo hned 13 různých firem a komise složená ze starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED), šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny a investičního technika téhož odboru Hany Piklové, vybrala nakonec firmu Geogard z Chrudimě. Ta nabídla práci za cenu zmiňovanou výše. Včetně DPH. Hledat v komisi architekta, nebo jiného odborníka na urbanismus, je zbytečné. Žádný v ní neseděl. Dohledat výše nabídek, které předložily zbývající firmy, je nemožné. Město je nezveřejnilo.

[[img:chrn_fullwidth:14327:]]

Jak práce pokračovaly, náklady rostly. Není proto divu, že koncem srpna uzavřelo město se stavaři první dodatek ke smlouvě. V něm je uvedena cena vícepráce – i s DPH je 387 111 korun. Celkový objem zakázky tak „olizoval“ dva miliony korun – 1 942 202 korun. Cena za schodiště se nakonec ustálila na 1 823 633 korunách. Původně vysoutěžená částka tedy vzala za své a pořádně narostla. 

Příloha: 

d1_schodiste_geogard.pdf

dodatek_c._2_-_schodiste.pdf