Chrudim - 20. února začínala divadelní sezona předplatitelů, abonentů, čili skalních milovníků divadla, skupiny B. V loňském divadelním roce se mi zdálo, že předplatné této skupiny mělo šťastnější ruku.

Jenom život, které uvádí divadelní Studio bouře, v překladu Jaromíra Janečka v Pippichově divadle, konečně zahájila divadelní jaro. Igor Bareš, coby hlavní představitel (dříve první milovník), své fanynky ani snad zklamat nemůže. Některé však listovali v programech, kdy se vlastně narodil. Nekonečné dialogy k tomu dávaly dost prostoru. To je však cena herců, kteří chybí v málokterém televizním seriálu. Trochu neurotické zahájení Antonie Talackové možná ovlivnilo mnohé diváky. Že je to vlastně Igorova manželka jsem se dozvěděl od vedle sedících divaček o přestávce.

[[img:chrn_fullwidth:14596:]]

Dramatička Veronigue Olmi v roce 1998 debutovala na Avignonském festivalu se svou hrou Chaos debut. V té době jsem se po Róně plavil ke Středozemnímu moři. Zažil jsem  města Avignon, Arles, žijí v létě divadlem. Hraje se všude na nábřežích, ulicích, v římských amfiteátrech. Co město, to festival. Scéna měla osobité řešení. Jan Schindler na malém prostoru vytvořil zdání, neustále se měnícího se děje. I když někdy bylo třeba velké fantazie. Třebaže je to věznice, tomu už věřil málokdo. Na chrudimské jeviště byla však malá.

Zívající divačky by určitě uvítaly, kdyby se hrálo bez přestávky. Někdy byly nekonečné dialogy nudné. Scéna s mrtvolou, byla srandovní až trapná. Nakonec jsem se nemohl ubránit dojmu, že mi hra připomíná pouťové maňáskové divadlo, kdy se maňásci mlátili paličkou a padají ruce a nohy. A neustále se otáčející scéna byla jen kolotoč, kterým otáčejí herci. Na poutích ho poháněli kluci na šlapacích kolech. Malé dětičky seděli v autíčkách, nebo na koníčcích. Že to bylo celé uzívané, jsem se přesvědčil u šatny při odchodu. Taková trochu slavnostní nuda. Upravené, elegantní dámy, které vydávaly kabáty, mě však utvrdily v tom, že naši měšťané udělali dobře, když toto divadlo postavili.

Chrudim – Jeden z pravidelných čtenářů Chrudimských novin se na redakci obrátil s dotazem po stavu, v němž se nyní nachází stavba obchvatu města. Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek na položený dotaz neodpověděl, protože se prý nenachází v gesci místní radnice.

O tématu však jednala i dopravní komise rady města, na jejíž jednání byl právě Klimek pozván a její závěry tedy zná. Ochota poskytovat informace je tedy mezi místními úředníky rozšířenější, než bylo na první pohled patrno.

První místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je „jedna ruka“ s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), tak přítomné informoval, že momentálně sice probíhá proces EIA (jedná se o nové posudky vlivu stavby na životní prostředí, které budování druhé části obchvatu posunuly), ale má být ze tří čtvrtin hotov. Výkup požadovaných pozemků neprovázejí komplikace a samotná výstavba by měla začít v roce 2018. Trvat bude dva roky.

Podle předsedy komise Alexandra Němce by však město mělo usilovat o to, aby po dokončení východní části obchvatu byly započaty přípravy k vybudování severozápadního propojení silnic číslo 17 a silnice číslo 37. Přítomní členové nemohli nesouhlasit, proto se také shodli na usnesení – Město Chrudim má ŘSD maximálně pomoci uspíšit stavbu druhé části obchvatu a též se aktivně zajímat o přípravu a následnou výstavbu severozápadního propojení zmiňovaných silnic. 

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny avizovaly, letos na jaře má začít velká a dlouho plánovaná oprava kanalizace v ulici Obce Ležáků a pod Palackého třídou. Rekonstrukce za více než padesát milionů korun pořádně zamotá hlavy řidičům ve městě.

O připravované rekonstrukci kanalizace se jedná nejen v městské radě, ale také jí podřízených komisích. Ta dopravní si pozvala šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka, aby přiblížil, co se vlastně bude od května ve městě dít.

V současné době tak podle Klimka probíhá výběrové řízení, z nějž by měla vzejít firma, která celou akci provede. Oprava je rozdělena na sedm etap a potrvá zhruba půl roku – květen až listopad. Protože po většinu času má být provoz ve zmiňovaných ulicích značně omezen, došlo i na objízdné trasy. Pro nákladní auta má být objížďka ve směru na Slatiňany vedena přes Markovice, Sobětuchy – Vrcha a Podhůru.

Ne příliš veselé zprávy pak má komise pro obyvatele ulic Víta Nejedlého a Dr. Peška. Vrátí se do nich totiž obousměrný provoz. A to nejen osobních aut, ale především autobusů. Zdejší obyvatelé si také musí najít místa k parkování, protože během rekonstrukce kanalizace zde nebude možné.

Těch, kdo zde žijí, se zastal člen komise Petr Zlesák. Podle něj bude život lidí pořádně komplikovaný a najít náhradní místa k odstavení auta, ne právě snadné. Martin Klimek však prý neexistuje jiné schůdné řešení, kudy objízdnou trasu vést.  

Ochoz u Nasavrk – Mimořádná opatření vyhlásila krajská veterinární správa. V malé obci ležící nedaleko Nasavrk, se mělo objevit ohnisko takzvané „ptačí chřipky“. Pro chovatele drůbeže a vůbec jakéhokoliv ptactva z okolí to znamená celou řadu omezení.

Krajská veterinární správa nařizuje počínaje čtvrtkem 16. února mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky) v Pardubickém kraji. Ohniskem nebezpečné nákazy vyhlásila nekomerční hospodářství s chovem drůbeže bez registračního čísla v Ochozu 70 v k. ú. Ochoz u Nasavrk.

Veterináři rozdělili okolí obce na několik oblastí. Jedná se o pásmo ochranné a pásmo dozoru. V ochranném pásmu, jež tvoří katastrální území obcí 617954 Ctětín – severní část katastrálního území vymezená silnicí č. 33770, 622605 České Lhotice, 622613 Hodonín u Nasavrk, 701637 Nasavrky, 709395 Ochoz u Nasavrk, 724009 Podlíšťany, 764680 Švihov, 724025 Vížky a 797839 Žumberk – jižní část katastrálního území vymezená vodním tokem Ležák bude do 20. února probíhat sčítání ptactva. Místní samospráva také musí obyvatele informovat o výskytu nákazy a zajistit kontejnery pro případné uhynulé ptáky.

Chovatelé drůbeže a ptactva v ochranném pásmu by měli své svěřence držet uvnitř budovy. Pokud to není proveditelné, musí být slepice, kachny, husy a další drůbež umístěny tak, aby nepřišly do kontaktu se zvířaty z jiných hospodářství. Nutno je též sledovat zdravotní stav ptactva a vše podezřelé hlásit krajské veterinární správě.

Podrobnosti, jak postupovat a co dělat, obsahuje příloha pod textem. 

Příloha: 

narizeni_statni_veterinarni_spravy.pdf

Lipka/Horní Bradlo – Jen několik málo dní zbývá k hlasování o Evropský strom roku. Momentálně fantasticky vede vítězka české části soutěže o Stromu roku, lípa z Lipky u Horního Bradla. O pár stovek hlasů poráží druhý Brimmonský dub z Walesu.

Až do 22. února je hlasování veřejné, poté dojde k ukrytí počtu hlasů u jednotlivých stromů a do 28. února, kdy soutěž končí, půjde o tajné hlasování. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 21. března v Bruselu.

Favority tedy zůstávají lípa na Lipce, která má být stará až 600 let a nachází se jen několik málo metrů od tvrze vystavěné rodem Kustošů. Ti zde mají také svou hrobku, kterou naposledy upravovali vlastníci panství Auerspergové. Samotný strom byl tak nejspíše zasazen v době, kdy došlo také k dokončení stavby tvrze. Patří k nejstarším lipám tohoto druhu v Čechách.

Dub z Walesu sice není starý 600 let, ale přesto patří k impozantním stromům Evropy. Před zničením při stavbě obchvatu ho zachránila skupinka nadšenců. Půl tisíciletí starý strom se stal loňským vítězem soutěže Strom roku ve Spojeném království a v současnosti se s českou lípou „přetahuje“ o prvenství v evropském kole. Jedná se o střet doslova symbolický. Lípa je tradičně stromem slovanským a dub pro změnu germánským. Přestože Welšané se hlásí spíše ke svým keltským kořenům.

Vyhrát může jen jeden.  

Chrudim – Zapíchne-li zvědavý čtenář kružítko do mapy, vyjde mu překvapivá pravda – střed města se již dávno nenachází v okolí Resselova náměstí. Leží kdesi tam, kde stojí relikt komunistické totality, nákupní středisko Borzna. A právě tato stavba stále připomíná dobu, v níž vznikla.

Politická reprezentace města tak ráda přebírá ceny za historická města roku, vstřícnou a otevřenou radnici, Zdravá města. Přesto samotný střed, centrum města, zdaleka není tím, čím by se zdálo. Historické Resselovo náměstí v porovnání se skutečným srdcem Chrudimě připomíná Potěmkinovu vesnici. Zanedbaná Borzna plná obchodů a náleven přenese chodce do let dávno minulých.

[[img:chrn_fullwidth:14585:]]

V těsném sousedství gotického kostela svaté Kateřiny přitom stávala celá historická čtvrť, kterou však zvůle minulých let poslala do zapomnění. Na jejím místě vyrostlo monstrózní nákupní středisko, které snad již v době svého vzniku bylo přežité.

[[gal:14584]]

Po revoluci získala část nákupního střediska společnost Well group, která se profiluje jako „...společnost působící v podnikatelském prostředí bez jakéhokoliv čerpání veřejných nebo dotačních prostředků a bez realizací veřejných zakázek. V tradičních obchodních lokalitách postupně pořídila, nově vybudovala, zrekonstruovala několik větších, menších komerčních objektů, převážně určených pro maloobchodní činnost a skladování, pohostinství a ubytování v různých krajích České republiky včetně Prahy…“. Další část nemovitosti – ta, jež svým průčelím „oblažuje“ Palackého třídu, je ve vlastnictví soukromých osob. Většina z nich má vietnamské jméno.

[[img:chrn_fullwidth:14586:]]

Bezradnost a neschopnost místní samosprávy, v níž nedokáže dotlačit soukromníky k řádné péči o svůj majetek, se ve středu města ukazuje v plné nahotě.

Chrudim - Ve čtvrtek 9. února navštívila chrudimské výsadkáře velvyslankyně Spojeného království Velké Británie Jan Thompsonová. Seznámila se s činností české jednotky, která v zahraničních misích již několikrát působila společně s britskými vojáky.

Na chrudimském letišti přivítali velvyslankyni nastoupení výsadkáři 43. výsadkového praporu a zástupce velitele praporu major Ivo Zelinka. Paní velvyslankyně při této příležitosti  vzpomněla, že výsadkový prapor působil společně s britskými ozbrojenými silami například v afghánském Badachšánu a Lógaru, v makedonské mírové misi Essential Harvest a v jednotkách SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině.

[[img:chrn_fullwidth:14579:]]

„Čeští výsadkáři jsou ostřílení bojovníci,“ řekla Jan Thompsonová, „Chrudimští parašutisté jsou bezesporu chloubou české armády. Velká Británie děkuje za nasazení českých parašutistů ve spojeneckých misích. Česká a britská armády společně zajišťují bezpečnost Evropy.“

[[img:chrn_fullwidth:14581:]]

Chrudimští vojáci poté předvedli svou vycvičenost a své vojenské dovednosti v rámci dynamické ukázky na výsadkovém cvičišti a seskoků. Paní velvyslankyni zaujala rovněž ukázka zbraní, vybavení bojových vozidel výsadkového praporu. Po absolvování všech ukázek na chrudimském letišti paní velvyslankyně osobně navštívila kasárna kpt. Jaroše, kde má 43. výsadkový prapor své sídlo, a krátkou pietou uctila památku padlých výsadkářů tohoto praporu v prostoru útvarového vlajkoviště.  

[[img:chrn_fullwidth:14575:]]

Celou návštěvu uzavírala beseda s klíčovými funkcionáři útvaru, při níž britská velvyslankyně nevyloučila budoucí možnost případné spolupráce s britskými výsadkáři. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale v Evropě zůstáváme,“ řekla Thompsonová. „Evropská a britská bezpečnost jsou spojené nádoby. Česká republika je důležitým spojencem Velké Británie.“

Chrudim – Spokojený s tím, jak technické služby zvládly přívaly sněhu, je jen málokdo. Vozovky v ulicích sice uklidily náklaďáky vesměs na jedničku, hůře na tom však byly chodníky. K problematice se teď vyjádřil i ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.

Webové stránky místní radnice přinesly jak dotaz nespojeného Chrudimáka Robina Nováka, tak reakci Zdeňka Koláře, jenž se ke všem výtkám postavil jako pravý šéf, který za každých okolností drží se svými podřízenými a z nastavené linie neuhne ani o píď.

[[img:chrn_fullwidth:14534:Centrum města uklizené v minulých dnech nebylo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je zcela zjevné, že technické služby odklízení sněhu nezvládají a to ani v centru. O sídlištích v okrajových částech města nemluvě. Jedním z faktorů jsou zřejmě i nedostatky v technickém vybavení, neb z valné části je úklid prováděn multikárami s pluhy, které zjevně neplní svou funkci, protože sníh jen udusají. Projevem zoufalství je ostatně i nasazení velkého silničního pluhu na chodníky na sídlišti U Stadionu,“ popisuje situaci ve městě Novák. Chrudimské noviny se již této problematice několikrát věnovaly, zlepšení se však v podstatě neudálo žádné. Podle Robina Nováka řada měst používá válcový silniční zametač, jenž se bez problémů dá namontovat na multikáru. Z chodníků prý odmete i větší vrstvu sněhu, po drobných úpravách ho lze používat i v létě a třeba i na podzim ke smetení listí.

Co na to Zdeněk Kolář? „Zmírňování následků spadu sněhu nebo mrznoucího deště je dost široká problematika, závislá i na specifice počasí. Technické služby vlastní jak radlice, tak zametací kartáče. Vše záleží na kvalitě sněhu, množství spadlých srážek a předpokládaném množství spadaných srážek. Kartáče po napadání více jak tří centimetrů vlhkého sněhu nebo při jeho dlouhodobém spadu nejsou účinné, zahlcují se. Proto při takové předpovědi vyjíždíme s radlicemi, aby se po několika desítkách minut vozidla nemusela vracet a přezouvat,“ tvrdí ředitel technických služeb. Brání něco tomu, aby se úklidu chodníků věnovali samotní zaměstnanci s košťaty v ruce, nebo je již ruční práci dávno konec? Nabízí se též spolupráce s úřadem práce, kterou si svého času technické služby nemohly vynachválit. Nasazení velkého pluhu v sídlišti však Kolář odmítá.

[[img:chrn_fullwidth:2880:V zimě se střídají teploty a sněhová břečka umrzá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle bývalého výsadkáře Koláře je letošní zima jiná, než ostatní. Střídají se během ní teploty a to má za následek zamrzání a ulouzávání povrchu. Uvědomuje si Zdeněk Kolář, že pokud by povrch byl dostatečně očištěn, nemá na něm co zamrzat a co se uklouzat?

[[img:chrn_fullwidth:3242:]]

„Co se týká použití kartáčů na této technice v létě – to je holý nesmysl. Zvíření prachu a nametání nečistot jen k okraji vozovky by bylo neúnosné a kontraproduktivní,“ reaguje Kolář na podnět. Výrobci zmiňovaných kartáčů však mají jiný názor. Nářadí lze bez potíží používat i v létě, stačí drobná úprava. Navíc, samotný zametací vůz technických služeb sice nepořádek okamžitě vysaje, ale ještě před tím dokonale zvíří prach.

[[img:chrn_fullwidth:3230:]]

„V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že v případě začátku spadu sněhu nebo mrznoucích srážek nejsme schopni být v jeden čas po celém městě. Máme zpracován plán zimní údržby, který stanovuje pořadí zmírňování následků zimního počasí. Samozřejmě reflektuje na páteřní komunikace, které využívá IZS či městská doprava, a také na komunikace a chodníky, kde se předpokládá velká koncentrace osob,“ vysvětluje ředitel, jakým způsobem jeho lidé bojují se sněhem. „Technické služby vlastní pět malých zametačů či vozidel s radlicemi a jeden velký sypač, všechny tyto prostředky jsou nasazeny v případě spadu sněhu,“ uzavírá Zdeněk Kolář.

Chrudim – S velkou slávou městská policie oznámila nákup dalších kamer, které mají „strkat nos“ do životů občanů města. Kolik nových kamer se v ulicích objeví? Jasné je dnes to, že pod dohledem budou třeba Široké schody a kruhové objezdy. Než na pravidelné obchůzky, vsadili strážníci opět na techniku. 

Další místa, kde by mělo dojít k instalaci kamer městského kamerového systému, se nachází před bankou na Palackého třídě a pod dohledem budou též výpadovky z Chrudimě. Za tuto radost utratí radnice statisíce. Zatímco v roce 2016 se na údržbu a servis kamerového systému schvalovalo půl milionu, na letošek zastupitelstvo „přikleplo“ milion tři sta sedmdesát pět tisíc korun. To je nárůst o více než polovinu. Celkem nabobtnal rozpočet městské policie z milionu devíti set tisíc korun na dva miliony sedm set třináct tisíc korun.

Mapa kriminality ukazuje samotnou Chrudim jako oblast průměrnou, co se týká trestných činů. Index kriminality je za loňský prosinec v Chrudimi 7.2, nejbližší Heřmanův Městec se může „chlubit“ číslem 12.8. Důvodem je především výtečná práce místní kriminálky, která po sobě nenechává žádné pomníčky nevyřešených případy. Celkem státní policisté v prosinci prověřili 28 případů.

Jak jsou na tom za stejnou dobu strážníci městské policie? V prosinci loňského roku přijali celkem 214 oznámení. V posledním měsíci roku řešili 126 přestupků, z toho 45 pokut zaplatili provinilci na místě, 31 nikoliv a 47 přestupků vyřešili muži zákona domluvou. Přestupkové komisi museli předat tři případy. Bez dvou rozdali stovku parkovaček. Mimo to odchytili třináct psů a dalších zvířat, dvakrát cestovali s nedobrovolným pasažérem na záchytku do Pardubic. Třikrát drželi přednášku ve škole, nebo školce.

Chrudim – Komise pro zahraniční vztahy rady města podle svého předsedy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) nezahálí. Stále hledá nového partnera ze zahraniční, domlouvá měkké projekty a láká další zájemce o přeshraniční spolupráci. Místní fotografové třeba vyrazí pořizovat obrázky chorvatského Motovunu.

Diskuse o neslavně skončeném partnerství s holandským Ede se dostala i na poslední jednání městského zastupitelstva. Opoziční politik Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) toužil vědět, jak vlastně partnerství zaniklo.

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) potvrdil přítomným, že spolupráce mezi Chrudimí a Ede na principu partnerských měst skončila fakticky v roce 2013 – Chrudimské noviny o této šokující novince tehdy informovaly jako první. Řezníček tak chca nechca musel zastupitele i veřejnost postavit pod „studenou sprchu“. Radnice z Ede prý přestala v roce 2015 prakticky komunikovat. Nadace pro spolupráci, v níž se partnerství transformovalo, v roce 2016 nezrealizovala v Chrudimi ani jednu akci. Radnice proto do Holandska napsala dopis, v němž poděkovala za roky přátelství a tím udělala za Ede tlustou čáru.

Roman Málek však neklesá na mysli a dál vymýšlí, čím svou komisi zaměstnat. „Aktivní je především sektor sociálních služeb, o spolupráci se zahraničními partnery jeví zájem například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Pracovníci centra by se tak v budoucnu mohli dočkat obousměrných stáží a vzájemných návštěv k výměnám zkušeností za účelem zvýšení kvality svých služeb. V této oblasti přislíbila pomoc i obecně prospěšná společnost Sopre CR z Chrudimi, jež má zkušenosti mimo jiné s denním nízkoprahovým centrem nebo sociálně aktivizačním programem pro rodiny s dětmi,“ vyjmenovává předseda komise partnery případné spolupráce s polskou Olešnicí, slovenským Svidníkem a chorvatským Motovunem.  

Na spolupráci se zahraničím se podílí i Fotoklub Chrudim. Několik jeho členů pojede fotografovat do chorvatského Motovunu, chorvatští fotografové se naopak svým hledáčkem zaměří na Chrudim a díky plánovanému kalendáři se nám pokusí zprostředkovat pohled na město, jež důvěrně známe, jinýma očima.

Spolupráce na pořádaných akcích již probíhá s Hotelovou školou Bohemia, zájem do budoucna projevila také Obchodní akademie Chrudim. Do školského sektoru chtějí překvapivě přispět také Vodní zdroje Chrudim, které jsou řídícím subjektem Národního geoparku Železné hory. V úvahu přicházejí workshopy na geovědní témata pro školní kolektivy, výměnné pobyty a semináře pro učitele a další.

Očekávat spolupráci na poli urbanistického rozvoje, případně výměnu informací z oblasti získávání evropských peněz nelze. V této oblasti byli právě Holanďané skutečnými odborníky. Jenže jejich zájem se obrátil spíše více na západ a východočeská Chrudim jim přestala stačit.